Problematika IFRS II
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
14.3.2024 (Čt)
3 h 34 min.
Ing. Alice Šrámková

Problematika IFRS II

Popis
Přepis
Dotazy (1)
V průběhu školení budou vysvětleny požadavky na oceňování a vykazování aktiv, dluhů, výnosů a nákladů v účetní závěrce sestavené dle IFRS, včetně praktických příkladů.

Téma

Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek z pohledu IFRS, pokračování 1. části

Pro koho je školení určeno

Školení je určeno pro všechny, kteří sestavují účetní závěrku dle IFRS či jen zpracovávají dílčí úpravy pro překlopení české účetní závěrky do IFRS. Školení je určeno i těm, kteří závěrky dle IFRS analyzují pro svá investiční rozhodnutí.

Štítky

Ing. Alice Šrámková

Specializuje se na účetnictví podnikatelů a Mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Vlemi se věnuje i oblasti konsolidované účetní závěrky. Jako daňový poradce se zaměřuje především na oblast daně z příjmů právnických osob. Je členkou Komory daňových poradců, Komory certifikovaných účetních, pravidelně se účastní zasedání Národní účetní rady a jeautorkou některých interpretací NÚR.

Všechna školení lektora (4)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 27. 02. 2024, 15:27
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den,
*jak je to prosím při pořízení a zařazení dlouhodobého nehmotného majetku -softwaru- z pohledu IFRS ?
*Dále mám dotaz na strategické náhradní díly z pohledu IFRS ? Původní majetek je zařazen jako celek. Lze se nyní rozhodnout, že budeme nakupovat náhradní díly např. motory ne na sklad jako náhradní díl, ale na 042-pořízení majetku. Po instalaci bude zařazeno jako samostatný majeteka odepisováno. A lze to i v CAS ?

00:00:04 Tak, dobré ráno všem. My máme dneska na plánu druhý seminář z těch čtyř, které se věnují problematice mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Minule jsme si říkali nějaký ten úvod, co to je, odkud to pochází, nějaké prostě základní koncepční pravidla a začali jsme problematikou dlouhodobého majetku.
00:00:28 Já jenom připomenu ještě, než se do toho pustíme, když budete mít nějaký dotaz, protože dneska si myslím, že už to bude trošku jako takové možná záživnější, nevím, než ty koncepční úvody, bude víc praktických věcí a tak, tak jakmile se budete chtít na něco zeptat, tak napište, prosím, ten dotaz do toho chatu hned, on se mi tady nějakým způsobem zobrazí.
00:00:55 Protože když byste si je nechali až na konec, tak ono přece jenom těch témat budeme dneska probírat několik, které spolu trochu souvisí a trochu nesouvisí, tak abychom se potom nemuseli někdy v půl 2 vracet k tomu, jsme si říkali v půl 11, to by asi nebylo úplně efektivní. No, co nás dneska čeká?Čeká nás pokračování toho dlouhodobého majetku, to znamená my jsme si minule říkali ty pozemky, budovy a zařízení a dneska se posuneme k nehmotným aktivům, to za chviličku. Pak si budeme říkat něco o tzv. investicích do nemovitostí.
00:01:41 Máme tam taky na programu takový poměrně zajímavý standard snížení hodnoty aktiv. Pak je tam další velice specifická oblast, která vlastně v tom českém účtu úplně absentuje, což jsou tzv. stálá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti. A závěr toho už jako opustíme problematiku majetků a podíváme se na úpravu rezerv. My už jsme o nich něco malinko, něco malinko jsme o nich viděli, když jsme měli rezervy na odstranění aktiva u té problematiky dlouhodobého majetku a teď se podíváme na ty rezervy tzv. zevrubně. Tak první tedy, první dnešní téma nehmotná aktiva.
00:02:30 Je to standard IAS 38, poměrně zajímavá oblast. A na začátku bych asi začala definicí, kde ten standard říká, že nehmotné aktivum je tzv. identifikovatelné aktivum nehmotné podstaty a je tam důraz na tu identifikovatelnost, jo, čili jako obecně i pochopitelně u nehmotných aktiv platí ta obecná definice aktiva, o které jsme si říkali minule. To znamená, že to je něco, co je pod kontrolou té účetní jednotky, přináší to ekonomické užitky a vzniklo to jako důsledek nějaké minulé události, tak to pochopitelně platí i u těch nehmotných aktiv.
00:03:21 Ale navíc je tato definice jaksi rozšířená o tu tzv. identifikovatelnost, jo, protože u těch nehmotných aktiv je trošku problém v tom, že jak ony nejsou vidět, nemůžeme je jaksi uchopit atd., tak aby bylo jasné, co tím nehmotný aktivem je. Oblast, ve které je toto obzvlášť důležité, je oblast podnikových kombinací, o kterých si budeme něco říkat za 14 dní, kdy v rámci nějaké akvizice potřebuji vlastně rozdělit tu pořizovací cenu mezi ta jednotlivá aktiva a závazky, která jsem tou akvizicí nabyla.
00:04:15 A tam je právě důležitá ta identifikovatelnost, protože tak, jak říká tento standard, ta identifikovatelnost tzv. odlišuje ta nehmotná aktiva od Goodwillu. Takže co to znamená, má-li být to nehmotné aktivum identifikovatelné. Tak buď nám vzniká z nějakých smluvních nebo jiných právních oprávnění, jo, čili mám licenci na něco, anebo je tzv. oddělitelné, to znamená, že může být odděleno a samostatně prodáno, převedeno, licencování, a to tak, aniž bych prodávala, nebo převáděla ostatní aktiva toho podniku.
00:04:56 Jo, kdybych vám na to dala nějaký příklad, aby to bylo uchopitelnější, že si představte, že jste koupili, teď se trošku předbíhám k těm podnikovým kombinacím, ale prostě ty věci jsou provázané a někdy to nejde vyprávět úplně izolovaně. Takže si představte, že jste koupili nějaký podnik tak, jak my tomu říkáme část obchodního závodu a za to jste zaplatili nějakou sumu peněz. A teď já potřebuji si ten nakoupený závod dát do svého účetnictví a pochopitelně ho potřebuji rozdělit na ty jednotlivé položky, které jsem tou transakcí nabyla.
00:05:40 A v rámci toho, co jsem koupila, bude třeba i nějaká ochranná známka, kterou ten podnik, co jsem koupila, využívá, dejme tomu vytvořil atd. Takže já teď budu přemýšlet, když budu alokovat tu pořizovací cenu na ta jednotlivá aktiva, tak budu přemýšlet o tom, jestli mám tu ochrannou známku vykázat samostatně jako nehmotné aktivum získané tou transakcí, anebo jestli to nechám v nějakém balíčku, jako že to už nevím, co to je, už to nedokážu přiřadit a budu tomu potom říkat, tomu celému ranečku, který nedokážu identifikovat, tak se potom nazývá jako Goodwill.
00:06:23 Jo, čili jestli ta ochranná známka, kterou jsem takto pořídila, i když to nechci udělat, protože třeba i to byl ten důvod, proč jsem to kupovala, takže ji nechci převádět na někoho jiného, ale jestli je to možné, tak potom by mi to naplnilo tu tzv. identifikovatelnost toho nehmotného aktiva a vykázala bych to samostatně v rozvaze v rámci té transakce. Nebo jiný příklad, abyste si to dokázali ještě představit.
00:06:51 Kupříkladu si představte, že bychom koupili jako část závodu Becherovku dejme tomu a vlastně v rámci té transakce bych nabyla jednak tu recepturu a jednak tu ochrannou známku včetně prostě té specifické lahve a toho nápisu atd. No a teď je otázka, jestli jsem v rámci toho nabyla jakoby ta aktiva dvě, to znamená, jestli ta receptura je samostatné identifikovatelné nehmotné aktivum a ta ochranná známka další, anebo jestli tato dvě aktiva jsou jedním aktivem a jakožto s jedním aktivem bych s nimi potom měla zacházet, jo.
00:07:39 Asi prostě tady na tom příkladu bych se já osobně spíš přikláněla k tomu, že to je jedno aktivum, protože jedno bez druhého úplně nemůže fungovat, jo. Já když budu prostě vyrábět Becherovku podle receptury, ale budu to prodávat pod názvem, nevím, bylinný likér, tak prostě nedosáhnu takových tržeb, jako když tomu řeknu Becherovka, protože ti lidé už ví, co si jdou koupit.
00:08:04 A obdobně zase kdybych prodávala pod značkou Becherovka něco, co nechutná jako Becherovka, tak bych tam asi taky měla potom trošku problém s tím udržet si ty zákazníky, jo, takže v této situaci bychom se asi mohli dobrat k situaci, že to je, že ta dvě aktiva jsou jedním aktivem. Čili tolik asi k té identifikovatelnosti. Další část toho standardu na nehmotná aktiva a za mě je to asi jako celkem jakoby zásadní část toho standardu. A teď tady vidím dotaz, jestli je možné se vrátit zpět k zásobám.
00:08:51 My jsme o zásobách vůbec nemluvili, ale mluvili jsme, možná to je ten dotaz, my jsme mluvili minule o standardu IAS 23, což jsou výpůjční náklady a tam v tom standardu je napsáno, že výpůjční náklady, které se vztahují k tzv. způsobilému aktivu, se musí aktivovat do pořizovací ceny toho aktiva. A v tom prostředí IFRS je zcela nepodstatné, jestli to aktivum, ke kterému ty úroky dávám, je zásobou nebo dlouhodobým majetkem.
00:09:32 My to máme v tom českém účetnictví postavené tak, že co se týká dlouhodobého majetku, tak tam ty úroky můžeme aktivovat, není to povinnost podle vyhlášky a o zásobách se tam tak jako úplně nehovoří, nebo teď si nejsem jistá, jestli je tam napsáno, že to tam dokonce nepatří, to bych si musela tu vyhlášku vzít, teď jako z hlavy nevím.
00:09:56 Ale je pravda, že u té developerské činnosti vzniká to, že tam mám prostě samostatnou společnost, která realizuje prostě nějaký developerský projekt, staví prostě nějaký bytový rezidenční projekt s tím, že ty byty potom tedy prodá těm svým zákazníkům a tu výstavbu financuje úvěrem. To znamená, že jí tam padají ty nákladové úroky a na druhé straně do nedokončené výroby jí padají ty náklady na tu výstavbu. A to je potom trošku jakoby nesymetrické, protože tento úvěr je opravdu jakoby nezbytně nutný ke zbudování té zásoby a k jejímu prodeji následně.
00:10:36 Takže se to začalo řešit i v rámci prostě toho českého účetnictví, že by prostě v těchto případech ty úroky do pořizovací ceny zásob mohly vstoupit. Je to postavené prostě na nějakých obecných, ta argumentace je postavena na nějakých, na základě nějakých obecných prostě pravidlech, jako je, jako je princip časové a věcné souvislosti nákladů a výnosů a není to zápis Koordinačního výboru, ale je to zápis z jednání sekce daně z příjmů právnických osob. Teď jsem to zrovna nedávno psala nějakému klientovi, ale už si nepamatuji, ze kterého je to data.
00:11:19 Ale vlastně se k tomu dostanete jenom, když máte, protože to je tím, že to není Koordinační výbor, tak to není prostě veřejně dostupné a je to na zamčených stránkách Komory daňových poradců prostě v rámci někde jakoby zápisy z jednání těch jednotlivých odborných sekcí. Ale je pravda, že zástupci Finanční správy jaksi s tímto postupem tam vyjádřili souhlas.
00:11:43 A další důsledek toho je, že tím, že to dostanu do té pořizovací ceny zásob, tak mi to vypadne z testu nízké kapitalizace, protože tam na začátku by se mohlo stát, že ty úroky budou i třeba daňově neuznatelné díky tomu, kdyby to bylo tedy od spojené osoby. Tak, vrátím se zpátky, jestli tedy ta odpověď takto stačí. Vrátím se zpátky k těm nehmotným aktivům. Máme tedy to, co jsem, to, o čem jsem začala mluvit, výzkum a vývoj. Týká se to, ta oblast, protože bych to zobecnila, tak se to týká jaksi zhotovovaných nehmotných aktiv.
00:12:28 Já úplně tomu nechci říkat ve vlastní činnosti, protože to můžu dělat i nějakým způsobem jako přes nějaké subdodávky, že to nemusím vytvářet sama. Ale je otázka, jestli prostě když něco takového vytvářím, tak jestli mám ty vynaložené prostředky vykazovat nákladech anebo a za jakých podmínek to naplní tu tzv. definici vývoje a skončí mi to rozvaze, jo.
00:13:01 Nepředstavujte si pod tím pojmem výzkum a vývoj čistě jenom něco jako, co asi jako napadne každého na první dojem, jak opravdu nějakou výzkumnou činnost, ale pod vývojem se schovávají třeba i náklady, které ta společnost vynakládá na vývoj svých vlastních nových produktů.
00:13:19 Takže když prostě, nevím, mladoboleslavská Škodovka chtěla udělat prostě nový model elektroauta i nějak, tak prostě všechny ty náklady, které prostě tam byly na začátku na ten návrh, na ty testy atd. atd. ty předvýrobní náklady, než to šlo do té sériové výroby, tak to by mohlo naplnit tady ty parametry a tu definici toho vývoje, jo. Čili tato oblast jakoby, že výzkum a vývoj není nutně jenom nějaká jakoby vědecká činnost, ale prostě je to jako, jsou tam i ryze praktické činnosti, které najdeme v řadě obchodních a průmyslových účetních jednotek.
00:14:03 A ten rozdíl mezi nimi, když to malinko předběhnu, tak v podstatě to řešení je takové, že to, co mi spadne pod ten výzkum, tak to musím mít v nákladech. A to, co mi naplní definici a požadavky na ten tzv. vývoj, tak potom musím dávat do aktiv a stává se mi to nějakým nedokončeným nehmotným aktivem, k čemuž možná směřuje i ten jeden dotaz, který tady, ke kterému se za chvíli vrátím. Jak je to při pořízení a zařazení softwaru z pohledu těch mezinárodních standardů.
00:14:48 Jo, takže ten software buď, když si koupíte licenci na už existující software, tak prostě máte licenci, a to je to, kde jsme byli tady nahoře, že nám to nehmotné aktivum vzniká z nějakých smluvních oprávnění, tak tam prostě není problém s tím ten software mít v aktivech. Problém může nastat v okamžiku, kdy si ten software sama vyvíjím, a to buď prostřednictvím svých vlastních vývojářů, anebo případně i nějakým způsobem na zakázku, jo. Takže ten rozdíl ještě jednou, výzkum musí být v nákladech a vývoj je v rozvaze.
00:15:33 Teď ten standard nám dává několik kritérií, které musí být naplněny a musí být, je to tady i vytučněno, musí být splněna všechna ta kritéria, aby ty vynaložené prostředky mohly být vykázané v rozvaze jakožto aktivum. Čili jakmile něco vyvíjím a když tedy zůstaneme u toho softwaru, tak jestliže splním to, že jsem to v podstatě, když to nějakým způsobem zjednoduším a zaobalím do jedné věty tady těchto 6 odrážek, tak jde o to, abych měla pořád naplněnou definici aktiva. To znamená, že aktivum je něco, co mi přináší budoucí ekonomické užitky.
00:16:35 Tady jsem v prostředí nějakého rozpracovaného nehmotného aktiva, takže aby mi to aktivum přinášelo ty budoucí ekonomické užitky, tak ho nejdříve musím dokončit, jo, a tomu se věnují v podstatě ty první 2 odrážky. Pak ten přínos těch budoucích ekonomických užitků je vlastně schovaný v těch druhých 2 odrážkách. Čili já jsem schopná to aktivum používat a vím, jakým způsobem mi to aktivum ty budoucí ekonomické užitky bude generovat, jo.
00:17:10 Bylo by hezké něco vyvíjet, ale když nejsem schopná to sobchodovat ten výsledek té své činnosti, no tak tam potom žádný ekonomický benefit nebude a pak nemám naplněnou definici toho aktiva, tudíž neměla bych naplněná všechna tato kritéria a pak bych všechny ty vynaložené prostředky musela vykazovat v nákladech. Musím mít dostupné přiměřené technické, finanční a jiné zdroje k dokončení toho vývoje. To vlastně ještě patří k těm prvním 2 odrážkám. Čili nejenom, že jsem to schopná udělat, že to chci udělat, ale zároveň musím mít i k dispozici ty zdroje, abych to dokončit mohla.
00:17:50 A v neposlední řadě, protože se bavíme o tom, že budu aktivovat nějaké náklady do dlouhodobého majetku, tak pochopitelně musím být schopná i zjistit, v jaké výši mi ty výdaje nabíhají. Což třeba nejde dejme tomu u nějakých ochranných známek, protože asi mi ta ochranná známka v důsledku potom přináší nějaké budoucí ekonomické užitky, ale já nejsem schopná na dennodenní bázi určit ty vynaložené výdaje, které se vztahují konkrétně k té ochranné známce.
00:18:35 Kdežto když si budu programovat ten software, tak vím, že k tomu prostě potřebuji několik počítačů, že tam mám čtyři programátory a dokážu ty výdaje takto hezky přiřazovat. Když bych to narovnala ještě na české účetnictví a zůstanu u toho, nebo nejdřív obecně výzkum a vývoj. Asi jste zaznamenali, a já teď nevím, jestli je to 2 roky zpátky, my jsme měli vždycky v rozvaze v té české statutární byla řádka, která se jmenovala nehmotné výsledky výzkumu a vývoje.
00:19:16 A v podstatě je to české účetnictví aktivovalo jak výzkum, tak vývoj, což nedává moc smysl, protože ten výzkum to je takové jako zkoumám, zkoumám, zkoumám a nevím, co z toho nakonec bude, nemám tam tu přiměřenou jistotu.
00:19:29 To znamená, jestliže ta hodnota aktiva v rozvaze a jak to uvidíme i za chvíli potom, když si budeme říkat, jak se ta aktiva testují na znehodnocení, tak jestliže ta hodnota aktiva v rozvaze má představovat ten budoucí ekonomický užitek, no tak když něco zkoumám a nevím, jak to dopadne, tak tam ten budoucí ekonomický užitek je velice nejistý, a tudíž taková věc nemá v rozvaze v aktivech co dělat. Takže to se asi před 2 roky narovnalo, kdy tedy vyhláška řekla, že v rozvaze už máme jenom nehmotné výsledky vývoje a výzkum má být v nákladech. To bylo dobré, určitě krok dobrým směrem.
00:20:17 Nicméně už nám ta vyhláška neřekla, jak mám mezi tím výzkumem a vývojem rozlišit. Takže na to tenkrát zareagovala Národní účetní rada a Národní účetní rada udělala interpretaci výzkum a vývoj, kde v podstatě zkopírovala těchto 6 podmínek a ta interpretace vypadá opravdu v této části úplně stejně, jako ten standard IAS 38. Říká, jakmile máme prostě naplněno těchto 6 kritérií a všechny v jeden okamžik, tak můžeme hovořit o vývoji a o aktivaci těch nákladů do rozvahy.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.