Problematika IFRS IV
Školení je určeno pro všechny, kteří sestavují účetní závěrku dle IFRS či jen zpracovávají dílčí úpravy pro překlopení české účetní závěrky do IFRS. Školení je určeno i těm, kteří závěrky dle IFRS analyzují pro svá investiční rozhodnutí.
Témata
- Finanční nástroje
- Podnikové kombinace
Pro koho je školení určeno
Pro všechny, kteří sestavují účetní závěrku dle IFRS či jen zpracovávají dílčí úpravy pro překlopení české účetní závěrky do IFRS. Školení je určeno i těm, kteří závěrky dle IFRS analyzují pro svá investiční rozhodnutí.Štítky
Jak pracovat s videozáznamem
1
KROK 1
Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.
2
KROK 2
Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.
3
KROK 3
Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.
Videolektor nabízí
Dotazy po skončení školení
I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.
Účast na živých vysíláních
Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.
Pokročilé vyhledávání
Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.
Minimálně 50 nových školení
Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."
Interaktivní testy
Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.
Neomezené přehrávání
Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.
Načíst nové
Ověřený uživatel
Dotaz k záznamu
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
Přidáno: 30. 09. 2025, 09:13
| Naposledy
upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
Spoločnosť eviduje dlhodobú pohľadávku 2 mil. so splatnosťou 10 rokov, v akej hodnote ju treba vykázať podľa IFRS?
Ověřený uživatel
Dotaz k záznamu
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
Přidáno: 10. 08. 2025, 18:49
| Naposledy
upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
dobrý deň,
pri prvom prijatí IFRS robím tri rozvahy, jedna je zahajovací a potom ku koncu rokov,
ak mi vznikla povinnosť robiť prvý krát konsolidáciu, robím len dve rozvahy? ďakujem
Ověřený uživatel
Dotaz k záznamu
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
Přidáno: 10. 08. 2025, 18:46
| Naposledy
upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
dobrý deň, v lokálnom účtovníctve dlhodobé pohľadávky a dlhodobé záväzky nediskontujem, keď ich potrebujem vykázať podľa IFRS pre potreby konsolidácie ako dcéra, musím pohľadávky a záväzky upraviť cez efektívnu úrokovú mieru a úpravy robím cez nerozdelené zisky? a vzniká mi aj odložená daň? výsledok neupravujem? Ďakujem
Hledat
00:00:04
Tak, dobré ráno všem.
00:00:07
My máme před sebou dnes poslední téma z těch čtyřech plánovaných seminářů na problematiku mezinárodních standardů účetního výkaznictví, asi je to takové jako bych řekla, já nevím jestli nejtěžší, ale možná prostě pro řadu lidí nejméně stravitelné z toho, co jsme si říkali doposud, a to z toho důvodu, že jsou to věci, se kterými se třeba ne každý den úplně potkáváme, protože prostě takové to běžné účetnictví, tak prostě umíme účtovat o majetku, umíme účtovat o zásobách, nějaké zálohy, výnosy, náklady, kurzové přepočty a tak, ale už se úplně jako ne, ne, ne často třeba setkáváme s problematikou,
00:00:52
já nevím, cenných papírů, dluhopisů a podobných instrumentů. Takže to je, to je předmětem toho prvního povídání, té první části, to jsou tzv., to je problematika finančních nástrojů, a potom se podíváme na tzv. podnikové kombinace, což zase jsou transakce, které se nestávají každý den, v podstatě, abyste si pod tím jenom tak jako na úvod dokázali něco představit, tak jsou to věci, kdy kupuji obchodní podíl nebo kdy kupuji část obchodního závodu, a teď se tam musí něco vůči něčemu alokovat a něco dopočítávat, takže to je, to je druhé téma na ten, na ten dnešní den.
00:01:36
Zase, poprosím, to co už jsme si tak jako domlouvali na těch předcházejících třech seminářích, jakýkoliv dotaz, tak ho prosím napište do toho chatu hned, a jestli vám něco nebude jasné, zejména tedy v té oblasti finančních nástrojů, tak se zeptejte na cokoliv, jako žádná otázka není hloupá, a když se v tom někdo prostě nepohybuje nebo nezná, tak už jenom možná ta terminologie mu bude trošku cizí, tak ať to nějak prostě zvládneme i vyjasňovat hezky, hezky postupně. Na úvod ještě k těm finančním nástrojům.
00:02:13
Je to, oni v podstatě ty standardy, které se týkají té problematiky finančních nástrojů jsou tři. My si budeme dopodrobna povídat jenom o jednom z nich. Je standard IAS 32, který v podstatě řeší klasifikaci finančních nástrojů, zejména se hodně zabývá tím, jaký je rozdíl mezi vlastním kapitálem a závazkem, taky se k tomu trošku dostaneme, pak je standard IFRS 9.
00:02:44
Předchůdcem té IFRS 9 byla IAS 32, což je takové jakoby to, ta praktikálie trošku kolem těch finančních nástrojů, to znamená, jak se to účtuje, jak se to oceňuje, jak se to oceňuje poprvé když o tom účtuji, co se stane k datu další účetní závěrky, další účetní závěrky atd., jestli tam jsou nějaké opravné položky a patří do toho i zajišťovací účetnictví a účtování o derivátech.
00:03:13
A pak je samostatný standard ještě IFRS 7, která řeší zveřejňování v oblasti finančních nástrojů, jinými slovy, co všechno mám zveřejnit v příloze v účetní závěrce o finančních nástrojích, o strategii finanční, strategii řízení rizik atd., ale my se tedy budeme tady primárně soustředit na tu IFRS 9.
00:03:41
Co se týká vazby do českého účetnictví, tak tato věc je de facto jedna k jedné převzata do českého účetnictví pro banky a finanční instituce, protože historicky byla, když byl ten původní standard na finanční nástroje, ta IAS 39, která se změnila v důsledku finanční krize z roku 2008 a 2009, kde jedna z velkých změn v pojetí těch finančních nástrojů je přístup k tvorbě opravných položek, chcete-li k pohledávkám nebo k poskytnutým půjčkám, protože se má za to, že ten historický přístup toho původního standardu IAS 39, já, chraň bůh, nechci říct, že zapříčinil, zapříčinil finanční krizi,
00:04:41
to určitě ne, ale že tou finanční krizí se spíš ukázalo, že ten přístup té IAS 39 k vykazování opravných položek k poskytnutým půjčkám není, není tak dokonalý, aby prostě to takové nějaké katastrofě mohlo zabránit, takže se pak vlastně začalo pracovat na novém standardu pro klasifikaci a oceňování finančních nástrojů, a z toho vzešla ta IFRS 9.
00:05:04
A když byla ta původní IAS 39, tak my máme vyhlášku 501 pro finanční instituce a tam v podstatě byla ta IAS 39 trošku jakoby přepsaná, ale jako ne slovo od slova, spíš prostě nějaké ty hlavní myšlenky, a vzpomínám si, že pak, když měla přijít IFRS 9, tak banky, ty velké banky se hodně dotazovaly na Ministerstvu financí, jak to bude s tou, s tou naší 501 vyhláškou, protože zatím pořád platí to, že zdaňuji, i když, i když reportuji a dělám účetní závěrku podle IFRS, protože třeba ty banky mají veřejně obchodované dluhopisy nebo něco, takže musí, ale zdaňují podle českých předpisů.
00:05:56
A ta IFRS 9 se v určitých ohledech poměrně zásadní liší od té původní IAS 39, takže ty banky tak jako trošku znervózněly, jestli jako budou muset vést nějaké duální účetnictví, aby byly schopné prostě toto zdaňovat a protože pro ně je to opravdu velká část toho byznysu, je ta problematika finančních nástrojů, takže kdyby tuto věc měly dělat jakože duálně, tak by to bylo pro ně poměrně komplikované.
00:06:24
Takže tenkrát se stalo to, že ta 501 vyhláška v podstatě říká, že finanční nástroj je finanční nástroj definovaný v mezinárodních standardech a pro, prostě oceňování a vykazování finančních nástrojů se postupuje podle těch mezinárodních standardů.
00:06:45
Takže nám tady vlastně vznikl takový trošku jako kočkopes malinko, protože když si vezmete tu finanční instituci, a ony tam už nepatří jenom banky, ale patří tam třeba i různé investiční fondy, pod tu 501 vyhlášku, různé záložny atd., takže oni de facto celé účetnictví nebo celé účtování a vykazování mají podle českých předpisů, ale tu problematiku finančních nástrojů si berou podle IFRS. Až se někam dostaneme, potom, k tomu oceňování, tak vám tam řeknu jeden příklad, že ono se to občas kousne.
00:07:23
Ono prostě toto, já jako sice chápu, že ministerstvo nechtělo jaksi opečovávat tu problematiku finančních nástrojů a že bylo daleko snazší jaksi odkázat do nějaké, do nějakého jiného účetního systému, kde to je vyřešené a že to podle toho můžeme používat, ale když tomu nepřizpůsobíte celé to okolí toho výkaznictví a účtování, protože ten zákon něco říká, a tady jako ta koncepce, i myšlenková, jak už jste asi navnímali za ty, za ty předcházející tři semináře, je dost jiná, tak ono jako toto, jako jenom odněkud vzít kousek a vložit ho někam jinam, tak se to zpravidla neobejde úplně bez nějakých,
00:08:07
bez nějakých potíží. Dokonce tenkrát na to musela zareagovat i příjmovka, kde prostě se říká, že to, co se nějak účtuje, tak se pak jako jinak jakoby bere pro ty daně, než by se to bralo, kdyby to bylo v českém, takže je to takové poměrně velké téma. Nicméně jako, abych nějak jako uzavřela ten úvod, to, co si tedy tady budeme říkat o těch finančních nástrojích, tak ano, je to standard IFRS 9, ale máme nemalou množinu účetních jednotek v ČR, které v podstatě podle tohoto standardu postupují i pro zpracování těch, těch lokálních českých účetních závěrek.
00:08:45
Takže co je, nejdřív, co to je ten finanční nástroj?
00:08:48
Oni, jak říkám, ta terminologie, já tedy musím říct sama za sebe, že ještě tak před 15 lety jsem se tomu hodně bránila, tady tomu, té celé oblasti a říkala jsem si, ať to dělají ti, co to umí a co byli v těch bankách a co to všechno znají, tím nechci říct, že jsem expert na finanční nástroje, že bych šla do banky dělat nějakou metodiku, to asi určitě ne, ale už jsem si to, za ty roky jsem se s tím tak nějak jakoby víc skamarádila, že pro ty potřeby, kde to prostě potřebuji nebo pro své klienty, tak, tak to nějak jako prostě jsem s tím schopná fungovat, ale měla jsem prostě,
00:09:20
na začátku jsem k tomu, troufnu si říct, měla až jako nepřekonatelný odpor. Možná i díky té terminologii a díky prostě nějakým omezeným praktickým zkušenostem. Takže finanční nástroj, i když je to prostě tak jako náročný termín, tak v podstatě je to smlouva, kdy na základě té smlouvy jedné straně vzniká finanční aktivum a druhé straně vzniká finanční závazek nebo kapitálový nástroj, takže pod finanční nástroj v podstatě patří i obyčejná pohledávka z obchodního styku, styku.
00:09:55
Uzavřeme smlouvu, že někomu něco dodám, na základě toho, že jsem mu to dodala tak mě vzniká pohledávka, a to je to finanční aktivum, a té protistraně vzniká závazek mi to zaplatit neboli finanční závazek. Obdobně, jedna společnost emituje akcie, nebo prostě je založené nějaké nové s.r.o., takže tam vznikne nějaký obchodní podíl, to je ten kapitálový nástroj, no a ten držitel toho obchodního podílu nebo té akcie, tak tomu potom vzniká to finanční aktivum. Takže tolik ta, tolik k té definici. Co to je potom, trošku jakoby ve větším detailu, co že je to to finanční aktivum?
00:10:48
Tak finanční aktivum je buď hotovost, to znamená peníze. Je to, proč je to důležité, tyto definice a tento začátek? Abych vlastně věděla, které všechny ty položky jsou jaksi pod rozsahem toho standardu IFRS 9, a když budu třeba přemýšlet o tom, že musím vytvářet nějaké opravné položky atd., tak abych věděla, ke kterým těm aktivům mám použít tu metodiku té IFRS 9, takže je tam potřeba nějaké vymezení na začátku.
00:11:16
Čili to finanční aktivum je hotovost nebo je to kapitálový nástroj jiné účetní jednotky, to znamená, držím v někom jiném obchodní podíl, mám, mám dceřinou společnost, nějakou s.r.o., tak ten obchodní podíl je moje finanční aktivum. Nebo jsem si na burze spekulativně koupila 10 akcí ČEZu, tak zase, taky je to kapitálový nástroj jiné účetní jednotky a tím pádem je to moje finanční aktivum.
00:11:43
Pod finanční aktiva také patří tzv. smluvní práva přijmout hotovost nebo jiné finanční aktivum od jiné účetní jednotky, což jsou klasicky pohledávky z obchodního styku, ale také poskytnuté půjčky nebo úvěry, mám právo na cizí peníze, nebo jiné finanční aktivum, kdyby to bylo vypořádáno nějak jinak.
00:12:07
Ale už třeba, když se podíváte na stranu aktiv v rozvaze, tak my to třeba máme tam jakoby podřazené různě někde jakoby pod pohledávky nebo tak, a máme tam třeba poskytnuté zálohy, ale poskytnutá záloha už mi v řadě případů nebude naplňovat definici toho finančního aktiva, protože já na základě té poskytnuté zálohy už dostanu jenom nějaké protiplnění, že mi bude poskytnuta nějaká služba, to znamená, není to právo na cizí peníze nebo na, na cizí finanční aktivum.
00:12:44
Jo, pokud to bude poskytnutá záloha ve smyslu kauce, ve vazbě třeba na nějakou nájemní smlouvu atd., tak tam ano, protože pak budu dostávat ty penízky zpátky čili to je smluvní právo přijmout peníze. Náklady příštích období třeba taky nebudou naplňovat definici finančního aktiva, protože tam už nebude docházet k žádnému peněžnímu toku. Anebo je tu smluvní právo směnit finanční aktiva nebo závazky s jinou účetní jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciálně výhodné, a tam patří i deriváty tzv. s kladnou reálnou hodnotou.
00:13:25
Já nevím, jestli možná, když tak, kdyby, já tam jako tu problematiku toho zajišťovacího účetnictví a tak, úplně nemám, nemám nachystanou tady do tohoto tématu, ale kdyby vás to nějakým způsobem zajímalo, tak možná to napište do toho chatu a když vás bude víc, tak já to tam potom ještě nakonec alespoň trošku nějak rámcově můžu zařadit. Pak jsou finanční závazky.
00:13:52
Definice, kdy finanční závazek je smluvní závazek dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum jiné účetní jednotce, to znamená, mám vůči někomu dluh, půjčila jsem si peníze, přijatý úvěr, emitovala jsem dluhopis, taky někomu něco dlužím anebo mám prostě obyčejný obchodní závazek, nezaplacené faktury, tak to je všechno prostě povinnost dodat hotovost nebo jiné finanční aktivum, a pak analogicky k těm finančním aktivům, tak smluvním závazkem je závazek směnit finanční aktiva nebo závazky s jinou účetní jednotkou za podmínek, které jsou pro účetní jednotku potenciální nevýhodné,
00:14:36
což by právě byly zase na druhou stranu ty deriváty se zápornou reálnou hodnotou. No a pak je definice kapitálového nástroje, která říká, že to je nějaká smlouva dokládající zbytkový podíl na aktivech účetní jednotky po odečtení všech jejích závazků, něco, co se váže na vlastní kapitál. A to, co je poměrně velké téma, a je to velké téma v tom standardu IAS 32, jestli nějaký konkrétní finanční nástroj, jestli je spíš kapitálem anebo jestli je spíš finančním závazkem.
00:15:20
Protože když si to, když si představíte tu rozvahu, tak je docela zásadní rozdíl, jestli tu položku podřadíte pod dluhy nebo pod vlastní kapitál, protože když něco vyndáte z vlastního kapitálu a dáte to do dluhů, tak se můžete třeba dostat k tomu, že ten vlastní kapitál je záporný a to má nějaké důsledky atd., takže se tam třeba řeší problematika přednostních akcií a, my to máme takové, jmenuje se to akcie, tak to prostě bude kapitál, ale oni uvažují o tom, vlastně jaké jsou parametry toho finančního nástroje a jestli s tou přednostní akcií, což tak bývá, je spojeno právo na zpětný odkup.
00:16:06
To znamená, já si, já si upíši tu přednostní akcii s tím, že za 5 let ji můžu té účetní jednotce vrátit a ona mi vrátí ty peníze, no tak potom, přestože to má ve jménu akcie, tak to není, tak to není kapitálový nástroj, protože když já jim to předložím, tak oni mi to musí zaplatit a pak je to v podstatě z pohledu toho emitenta finanční závazek, protože to je závazek dodat hotovost někdy, někdy v budoucnosti.
00:16:36
My toto zatím v tom českém účetnictví tak úplně propracované nemáme, ale, ale v tom, v tom prostředí IFRS je to opravdu jakoby poměrně velké téma, co se týká různých, ona je taky pravda, že my tady nemáme až tak úplně vyspělé ty finanční trhy, takže prostě řada těch transakcí o kterých si tam čtete v těch standardech, tak je nám trošku cizí, protože se prostě tady tak úplně jako nevyskytují, ale jenom prostě pro informaci, že když něco není prostě klasický obchodní podíl nebo klasická kmenová akcie a máte dělat ten IFRS reporting, tak trošku pozor na to,
00:17:14
aby to náhodou nebyl finanční závazek spíše než kapitálový nástroj. Takže to je, to je tak nějak jakoby vymezení toho, co tedy pod ten standard patří čili my si budeme tady povídat o finančních aktivech, o finančních závazcích a o, no v podstatě o těch kapitálových už tolik ne, takže finanční aktiva a finanční závazky.
00:17:48
Budeme si říkat o tom, jak se nám škatulkují, protože to, do jaké škatulky patří, potom s sebou nese to, jakým způsobem to v průběhu života toho finančního nástroje oceňuji a jak, kdy dojde potom k odúčtování na konci, a u těch finančních aktiv si pak budeme povídat i o tom, jakým způsobem se mají tvořit a vykazovat, to, čemu my říkáme opravné položky, oni tady tomu říkají takové ty ztráty ze znehodnocení, což už jsme viděli někde u toho, u toho majetku.
00:18:31
Takže když se podíváme nejdřív na ta, na ta finanční aktiva, já možná tady jako ještě jeden přeskočím, ta finanční aktiva v podstatě mají tři kategorie a ty tři kategorie jsou podle toho, jakým způsobem to finanční aktivum oceňuji po tu dobu, po kterou ho držím čili tady si spíš teď představujte ne tu klasickou obchodní pohledávku, protože tu tam prostě máte měsíc nebo dva, podle toho, jakou máte dobu splatnosti, ale spíš si představujte nějaké nakoupené cenné papíry, pořízené dluhopisy atd., poskytnuté půjčky, to znamená něco, co v té rozvaze máte pravděpodobně víc než jedno účetní období.
00:19:17
A teď je otázka, jak ho mám k těm datům těch účetních závěrek, přes které to přechází, tak jak ho mám následně oceňovat? Ta, taková ta, bych řekla, možná začnu od prostředka, taková ta jakoby defaultní kategorie, kam de facto teoreticky může spadnout úplně všechno, teoreticky, je, že to budou oceňovat reálnou hodnotou přes výsledovku, to znamená, vezmu na konci roku reálnou hodnotu toho cenného papíru, podívám se, za kolik to tam bylo loni, vznikne mi nějaký rozdíl a ten vykážu výsledkově. Druhá varianta je, že to ocením reálnou hodnotou přes ostatní výsledek.
00:20:00
Jestli si vzpomenete na ten úplně první seminář, když jsme si říkali, co to ten ostatní výsledek je, tak je to trošku jakoby ta naše 414, ty oceňovací rozdíly, až na to, že kromě toho, že to pochopitelně je v rozvaze, ve vlastním kapitálu, tak zároveň je z toho ale udělaný výkaz o ostatním výsledku, který jaksi navazuje na výkaz zisku a ztráty, a ty změny, meziroční změny v tomto ocenění, přecenění, tak se vykazují v tom výkazu o ostatním výsledku, případně spolu se související odloženou daní. A třetí kategorie toho následného ocenění finančních aktiv je ocenění v tzv. naběhlé hodnotě.
Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.
3 570
Kč
2 950
Kč bez DPH
Koupí školení získáte:
- Neomezený přístup k videozáznamu
- Prezentaci a materiály od lektora
- Doslovný přepis záznamu školení
- Test k ověření znalostí
- Přístup do online poradny
Pro spuštění videozáznamu potřebujete jen
internetové připojení a běžný počítač
Přehrát ukázku