Daňová a účetní problematika Společnosti (sdružení) bez právní osobnosti
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
23.5.2024 (Čt)
5 h 24 min.
RNDr. Ivan Brychta

Daňová a účetní problematika Společnosti (sdružení) bez právní osobnosti

O školení
Přepis & Shrnutí
Dotazy 6

Témata

  • Občanskoprávní vymezení a vklady společníků
  • Vedení účetnictví a daňové evidence ve společnosti
  • Rozdělení příjmů a výdajů pro daň z příjmů
  • Uplatňování DPH, výpočet obratu a přefakturace
  • Aplikace ceny obvyklé mezi společníky
  • Silniční daň a daň z nemovitých věcí
AI shrnutí celého školení

Pro koho je školení určeno

Podle role

Finanční účetní
Daňový poradce
Auditor

Podle sektoru

Korporace

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 06. 2025, 14:10
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Chtěla bych se zeptat, jak je to v případě kdy ve společnosti jsou 3 fyzické osoby vedou daňovou evidenci, jsou čtvrtletní plátci DPH, co se týče nákladů na zaměstnance, který pracuje pro celou společnost, ale je přihlášen u jednoho společníka, který byl stanoven správcem společnosti a dle smlouvy bude poskytovat vyúčtování příjmů a výdajů jednou za rok k 31.12., je tady nějaké povinnost z hlediska DPH. Všichni se podílejí příjmech a výdajích, majetků a závazcích rovným dílem. A ještě jeden dotaz ohledně DPH, u vydaných faktur vystavuje za celou společnost faktury třetím osobám vždy správce a zbylí členové vystaví správci dle svých podílů daňové doklady. Je možné u přijatých plnění, která jsou také vystavována jen na správce, aby tento vystavil pak souhrnný daňový doklad zbylým společníkům vždy za čtvrtletí, když jsou všichni čtvrtletní plátci a navazovalo by, to i na celkový přehled daného čtvrtletí, nebo vystavovat každý měsíc souhrnný daňový doklad.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 15:56
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Musí mít sdružení samostatně založený bankovní účet nebo lze využít bankovní účet účastníka, který vede účetnictví a na který využívá i pro ostatní činnost?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 15:56
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Jak je to s cizími měnami? Pokud jsou náklady sdružení i v cizích měnách, může mít sdružení a jeho transakce jiný účetní kurz než používá společník, který vede účetnictví? Pokud ne, jak se pak řeší kurzové rozdíly? Ve smlouvě o společnosti je totiž pro účely stanovení podílu daný kurz, kterým se plánované náklady přepočetly a stanovily se tak podíly na výnosech jednotlivých společníků...

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 15:56
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, ve sdružení jsou nadále všechny doklady na jednoho společníka a na konci měsíce si vzájemně přefakturovávají. Ale lze přefakturovat doklad přijatý v režimu přenesené povinnosti? Zůstává tento režim?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 15:56
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Pokud spolecnik vystavi na ucastnika spravce fakturu na svuj dil na vydané faktuře, jak je to pak v účetnictví správce, který vede účetnictví-- jaká je spravna kontace pri prijmu takove faktury? Děkuji!

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 22. 05. 2024, 10:50
| Naposledy upraveno: 23. 05. 2024, 09:37

Ve sdružení jsou 4 firmy (plátci- A,B,C,D), který každý dodává přesně specifikovanou technologickou část veřejné zakázky. Zákazníkovi bude fakturovat konečnou fakturu společník A.
Mohou ostatní vystavit na společníka A vždy 1 fakturu za svuj díl zakázky= své náklady včetně plánované marže dle smlouvy o sdružení se stejným datem DUZP, s jakým se fakturuje zákazníkovi? Znamenalo by to, že učastník A bude po přijetí těchto faktur mít po zúčtování nákladů a výnosů za sdružení v účetnictví už je svuj podíl výnosů!!
Jak by to bylo s DPH? Musel by ucastnik A, který vystupuje za sdružení a vede účetnictví vystavovat v tomto případě stejně na ostatní účastníky doklady na vstupní a výstupní DPH v daných poměrech, přestože od těchto účastníků dostal faktury odpovídající přesně jejich podílu na vstupu včetně podílů na marži zakázky? Děkuji!
Prosím ještě případně doplnit, jak by se faktury od společníku na jejich podíl na výnosech účtovaly... kontace. Děkuji.

00:00:05 Dobrý den, dovolte mi, abych vás také já přivítal na dnešním webináři na téma daňová a účetní problematika společnosti, nebo chcete-li sdružení bez právní osobnosti. Je to téma, které je poměrně náročné.
00:00:22 Dá se říci, že o co je jednodušší, řekněme, si domluvit s někým, že budeme společně podnikat v nějakém tom sdružení, nebo jak se dneska říká společnosti bez právní osobnosti, o to je složitější vyladit všechna pravidla tak, aby to odpovídalo zejména tedy požadavkům občanského zákoníku a také abyste s tím měli co nejmenší problémy z hlediska daní, třeba i účetnictví, pokud budete vést účetnictví atd. Takže tomu všemu se budeme věnovat. Já jsem tady pro vás připravil poměrně krátkou osnovu, ale o to jsou bohatější potom ty jednotlivé body toho, co si budeme probírat.
00:01:08 Takže nejprve, a to si myslím, že je zcela zásadní a že na to podnikatelé, kteří chtějí podnikat v rámci nějaké společnosti nebo sdružení, zapomínají, je právě to občanskoprávní vymezení té společnosti. Potom se už budeme zabývat daňovým pohledem, čili společnost z pohledu účetnictví a daní z příjmů. Připojíme v třetí části ještě DPH a ve čtvrté části se potom podíváme na tu společnost versus jiné daně.
00:01:40 Měl bych možná úvodem říci, že spíše než společnost, což je dneska ten oficiální název pro dřívější sdružení nebo dřívější ještě nějaké ty, řekněme, dřívější pravidla, která byla dána hospodářským zákoníkem, což byl nějaký, ježišmarja, teďka si na to nevzpomenu na to slovo, ale to nevadí. Každopádně tedy já budu používat spíše to sdružení, protože to bývá častější v praxi. No a budeme se tomu věnovat tedy podrobněji.
00:02:18 Ještě než budu pokračovat, tak bych chtěl upozornit na to, že zatímco v jiných oblastech daní jsme měli poměrně hodně změn v roce 2024, tak těch změn v problematice, kterou dneska budeme probírat, pro rok 2024, není mnoho, je to spíše, já bych řekl, v té čtvrté části, kde se třeba budeme zmiňovat o silniční dani, tak tam nějaké změny jsou, ale jinak většinou je ten postup stejný, jako byl v předchozích letech.
00:02:51 Přesto tady uvádím tedy, pokud by došlo k tomu, že bychom se zmiňovali o nějakých novinkách, tak to nové znění máme podbarveno takto starorůžovou barvou, no a původní znění potom máme podbarveno takto modrošedou barvou. To původní znění rozumím i třeba ustanovení, která platila v předchozím občanském zákoníku do roku 2013, kdy ještě se skutečně hovořilo o sdružení bez právní subjektivity. Od roku 2014 už máme společnost bez právní osobnosti. Budu k tomu i uvádět pokyny, informace a výklady správce daně. Ty mám jako tradičně z mé strany podbarveno zelenou barvou.
00:03:35 Chtěl bych tady zdůraznit právě tou zelenou barvou, že se jedná pouze o výklad, který pro vás nemusí být právně závazný. Nicméně třeba v oblasti DPH je ten výklad poté, co se nám v půlce roku 2017 změnila pravidla, poměrně jasný, zřetelný a doporučuji, pokud třeba začínáte s tím, s tou společností a stanete se plátci DPH, tak si pročíst i tu informaci, kterou potom budeme blíže rozebírat v té části třetí, až se budeme bavit o DPH versus sdružení. No a příklady ty mám tady podbarveny, nebo mám je napsány modrým textem, abych je zdůraznil oproti tomu jinému textu.
00:04:21 Tak, jinak budu každopádně rád za vaše dotazy, pište je do chatu, budeme odpovídat vždycky na začátku každé hodiny a potom po skončení toho webináře. Pokud to bude dotaz, který se bude vázat ke konkrétní obrazovce, konkrétnímu slidu, tak prosím, do toho dotazu ještě třeba připište, že se třeba jedná o tedy obrazovku číslo 2 nebo 5 atd., abychom potom se třeba mohli k tomu vrátit a promítnout si to před sebou, aby k tomu byla i nějaká ta vizuální podoba toho, na co se ptáte. Tak. No a teďka už začnu tedy tou první částí, čili občanskoprávní vymezení tedy té společnosti nebo chcete-li sdružení.
00:05:03 Já bych ještě chtěl říci, že tedy asi to nejčastější s čím jsme se setkávali z hlediska sdružení, bylo vymezení občanským zákoníkem, který tedy platil až do roku 2013, § 829 až 841. A teďka tedy tak trošku jsem si vzpomněl na ten dřívější pojem, takže místo sdružení bez právní subjektivity se dříve používal pojem konsorcium. Bylo to ještě z toho dřívějšího hospodářského zákoníku, který dokonce platil někdy na začátku těch 90. let, než vůbec začala ta daňová soustava. Takže konsorcium je takový ten, řekněme, také starší název.
00:05:52 Nový zákoník už o, řekněme, sdružení nehovoří, ale hovoří o společnosti, společnosti bez přívlastků, čili vlastně je to společnost bez právní subjektivity. Ale nový občanský zákoník místo právní subjektivity má pojem právní osobnost, takže proto se říká společnost bez právní osobnosti. No a ta definice také není příliš jaká, protože se tady víceméně říká, že zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká tím společnost. Takže v podstatě to je zjednodušená definice, se kterou musíme pracovat.
00:06:43 Nakonec ta společnost, jestliže nemá žádnou právní osobnost, právní subjektivitu, tak vlastně svoji definici ani vlastně mít nemusí. Nicméně důležité je vědět, co v těch ustanoveních je. Ještě na úvod bych chtěl říci, že oproti těm zhruba 12 nebo 13 paragrafům toho dřívějšího občanského zákoníku ten nový občanský zákoník už jich má o nějakých, řekněme, 16, 17 více těch paragrafů, takže je to určitě nutné prozkoumat daleko detailněji. Takže pojďme nejprve na vklady.
00:07:22 Bylo-li ujednáno, že k tomu společnému podnikání, společné činnosti, ono to nemusí být vždycky podnikání, budete využívat nějaký majetek, tak se v té smlouvě, kterou se zavazujete, že budete tedy společně podnikat v rámci nějaké společnosti, tak se v té smlouvě musí tedy také zapsat soupis vkladů společníků. No a má se za to, že bylo sdruženo do té společnosti jenom to, co tento soupis právě v té smlouvě obsahuje.
00:08:02 K tomu potom bych měl říci, že to není tak jednoduché, protože vlastně ten společník může jako ten vklad do té společnosti poskytnout věc nebo právo věc užívat anebo právo věc požívat. A tady už je to trošičku složitější, protože jestliže poskytne věc, tak se z hlediska občanského práva přiměřeně jedná o ustanovení o koupi. Pokud se bude jednat o právo věc užívat, tak se použije přiměřeně ustanovení o nájmu. A pokud je to právo věc požívat, tak se použije přiměřeně ustanovení o pachtu. Možná byste řekli, že z hlediska daňového je nájem prakticky to samé co pacht.
00:08:54 To sice máte pravdu jak z pohledu daní z příjmů, tak z pohledu DPH na tom zase až tak velký rozdíl není. Přesto otázka užívacího práva a práva věc požívat je zcela odlišný pojem z hlediska občanského zákoníku, a proto mi dovolte vsuvku, kde bych chtěl to vysvětlit z hlediska občanského práva. Pochopitelně toto je tedy vysvětlení z hlediska občanského práva. Jak se potom použije v rámci kontextu té společnosti nebo toho sdružení, to si řekneme za chviličku. Takže nejprve užívací právo, které je vymezeno tady mezi těmi § 1283 až 1284 občanského zákoníku.
00:09:38 Je tady řečeno, že služebností uživatel užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a pro potřebu jeho domácnosti. Je tady řečeno, že vlastníkovi té věci stále náležejí všechny užitky z té věci, které může pobírat bez zkrácení práva uživatele, ale zároveň ten vlastník musí nést všechny závady té věci a musí věc udržovat v dobrém stavu. Pokud by ty náklady třeba vinou toho uživatele převýšily ten užitek toho vlastníka, tak potom ti uživatelé musí tyto zvýšené náklady nést, nebo od užívání upustit.
00:10:29 Když se podíváme na následující stránku, tak tady máme to, co jsme si teďka řekli k tomu užívacímu právu příklad, je to například užívací právo k poli, nájem. Ono pro pole se spíše vžívá pojem pacht, ten si řekneme za chviličku, protože to je požívací právo, ale ten nájem by mohl být tehdy, pokud mám nějaké pole coby vlastník a přihlásí se mi nějaká, řekněme, osoba, nějaký subjekt, který chce na tom poli uspořádat technoparty.
00:11:02 Čili když se podíváte na náklady, tak já jako vlastník pochopitelně seču trávu, to znamená udržuji ten pozemek, na kterém a má ta technoparty proběhnout, v dobrém stavu, seno třeba, které takto získám, prodám a je to užitek můj jako vlastníka. A to všechno do doby, než je tam uspořádána technoparty. Čili vlastně ten uživatel si to pronajme na technoparty.
00:11:31 No a když bych měl úplně do důsledku tedy říci tu zjednodušenou definici, kterou jsem vám řekl v tom předchozím, tak kdyby v rámci té technoparty byly způsobeny nějaké škody, které by přesáhly ten zisk z nájmu toho pole za technoparty tomu vlastníkovi, tak by potom pochopitelně ty škody způsobené tou technoparty tomu vlastníkovi musel uhradit ten uživatel. Takže to je užívací právo.
00:12:00 Požívací právo je potom definováno v § 1283 až 1293 jako služebnosti požívajícího práva, kterými se poživateli poskytuje právo užívat cizí věc a brát z ní plody a užitky a ten poživatel má právo i na mimořádný výnos z této věci. Poživatel nese všechny náklady, bez nichž by se plodů a užitku nedosáhlo. Takže já si myslím, že ten příklad s polem, když si řekneme, tak je to asi daleko výstižnější.
00:12:39 Takže na rozdíl od, řekněme, nájmu pole pro technoparty, pokud dáte nějakému tomu pachtýři do pachtu tedy pole, tak ten poživatel v tomto případě, protože se bavíme o požívací právu, zaseje a sklidí obilí, prodá ho, má z toho své výnosy, čili nese náklady na setbu a sklízení obilí, ale na druhé straně nese i plody a užitky, to znamená nese i výnosy z toho prodeje obilí. Takže to je rozdíl mezi požívacím, užívacím právem. Já rovnou řeknu dopředu, že vlastně to užívací právo se, řekněme, používá jenom ve speciálních případech v případě toho sdružení. Jinak většinou se používá to právo požívací.
00:13:32 Takže pojďme si to říci potom podrobněji. Teďka se vraťme ke vkladům a pojďme se zabývat dalšími pravidly pro vklady. Takže zavazuje-li se společník k činnosti pro společnost, použijí se přiměřeně ustanovení o díle nebo o příkazu. To asi v podstatě také není nic proti ničemu, ale teďka už pojďme na ty vklady. Takže pravidla pro vklady. Platí to, že vloží-li společník do společnosti veškeré své jmění, má se za to, že se jedná o jmění přítomné k účinnosti smlouvy.
00:14:14 To je v podstatě asi celkem praktické, protože jestliže mám vložit veškeré své mění, tak to jmění bych musel celé vypsat a tady asi je praktičtější, když tedy se napíše, je to moje veškeré mění a bude se brát tedy ta fikce zákona, že je to přítomné jmění k účinnosti smlouvy a pokud bych po podpisu té smlouvy získal ještě další jmění, tak to už by tedy vloženo do té společnosti nebylo. Ale předpokládám, že nikdo do té společnosti veškeré jmění nevkládá, takže to je spíše teorie.
00:14:54 Stejně tak jako vlastně může být i teorie, která se v praxi ani příliš nevyskytuje, nějaké ujednání, že vklad společníka zahrnuje i jeho budoucí majetek. A tady je potom řečeno, že se to nevztahuje na majetek nabytý děděním, ledaže by bylo toto výslovně ujednáno.
00:15:16 No a jestliže tedy byly poskytnuty vklady do té společnosti, tak se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří přispěli těmi vklady, peněžní prostředky, které byly vloženy, a také zuživatelné věci, což jsou movité věci, jejichž běžné použití spočívá v jejich spotřebování, zpracování nebo zcizení, čili typicky zásoby materiálu, výrobků, zboží atd. Čili vlastně to, co de facto spotřebovávám v rámci té své činnosti. Potom máme věci, které jsou určené podle druhu, ty můžou být vloženy do společnosti.
00:16:08 A máme ještě věci určené individuálně, ty do společnosti nemůžou být vloženy, ty zůstávají individuálním vlastnictvím toho, kdo, toho společníka, který se zavázal poskytnout k užívání té společnosti, nebo k požívání té společnosti tyto individuálně určené věci. Takže pokud jsou to věci určené druhově, tak ty se stávají také vkladem. Ty věci určené druhově můžou být třeba počítače nebo prostě nějaké další věci, které by třeba mohly být i účetně či daňově odpisovaný majetkem, ale prostě je to určeno druhově, čili nikoliv individuálně svým výrobním číslem.
00:16:57 A to je tedy odlišení od toho individuálního určení. No a potom tady máme, že jiné věci se stávají spoluvlastnictvím těch společníků, kteří přispěli vklady, pokud ty jiné věci byly oceněny penězi. Přitom platí to, co máme tady na následující stránce, na následující stránce, že spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil. No a k jinému předmětu vkladu potom nabývají společníci právo bezplatného požívání.
00:17:37 Čili dá se říci, že ten jiný předmět vkladu, to je například tedy ten majetek individuálně určený, dává těm společníkům pouze právo požívat ten individuálně vložený majetek a vlastně nestávají se jeho vlastníkem. Asi je dobré si to teďka říci na příkladu. Takže máme sdružení tří osob A, B, C do společnosti. Možná bych na úvod měl říci, protože jsem o tom ještě nehovořil, že těmi osobami můžou být jak fyzické, tak právnické osoby, ale většinou to bývá tak, že nějakou tu společnost se rozhodnou vytvořit buď většinou fyzické osoby anebo buď většinou právnické osoby.
00:18:27 Ta kombinace fyzických a právnických osob je pochopitelně možná, ale nebývá to v praxi zvykem. Takže máme sdružení tří osob, A vloží hotovost 90 000 korun, čili to je ten vklad, který se stává spoluvlastnictvím. B vloží zboží v hodnotě 140 000 korun, čili opět to je to, co se stává spoluvlastnictvím, a dále druhově určený majetek za 175 000 korun, třeba nějaké počítače, nějakou měřící techniku atd. Takže vlastně jestliže poskytli takový vklad, tak ten podíl na tom majetku, který takto získali, je 9 ku 14 ku 17, 5.
00:19:22 Čili zjednodušeně řečeno i takový, řekněme, ten počítač druhově určený, pokud by měl hodnotu 175 000 korun a měl by se odpisovat, tak musíme brát v úvahu, že tím, že byl vložen jako druhově určený majetek, tak potom, když se uplatňují odpisy, tak tím vyčíslením podílu se dají i rozdělit ty odpisy mezi jednotlivé společníky. Ten druhý příklad je vlastně modifikací toho prvního příkladu. Opět máme tři osoby, A, B, C a osoba A vložila hotovost 90 000 korun a osoba B vložila zboží za 140 000 korun. Akorát, že to C dá k bezplatnému požívání majetek.
00:20:12 Čili to je ten, řekněme, individuálně určený majetek, může to být například skútr za 175 000 korun, takže tady je patrné, že to bude zcela jiné. Je z toho tady vidět, že ten majetek zůstává ve vlastnictví C. No a jestliže jsou ty vklady dány takto, tak vlastně na těch vkladech v hotovosti a na tom vkladu zboží se podílejí jenom ti účastníci, kteří ten vklad dali, to znamená A, B, čili podíly na hotovosti a zboží.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

Klíčové body ze školení

Povinnost vedení účetnictví pro všechny společníky
Pokud je alespoň jeden člen společnosti bez právní osobnosti účetní jednotkou, musí účetnictví povinně začít vést i všichni ostatní společníci. Tato povinnost pro ně nastává od prvního dne následujícího účetního období a trvá minimálně pět let.
Individuální posuzování DPH a nutnost přefakturace
Obrat pro registraci k DPH se posuzuje u každého společníka zvlášť jako součet jeho vlastního obratu a podílu na obratu společnosti. Pokud jsou ve společnosti plátci i neplátci, musí si společné příjmy a výdaje mezi sebou složitě přefakturovávat s uplatněním DPH.
Podmínka pro uplatnění výdajů procentem z příjmů
Společníci mohou uplatnit paušální výdaje pouze tehdy, pokud jsou společné příjmy i výdaje rozdělovány ve zcela stejném poměru. V případě, že se poměr rozdělení příjmů liší od poměru rozdělení výdajů, musí všichni členové uplatnit výdaje ve skutečné výši.

Úvod

0:03
  • Podnikatelé často podceňují občanskoprávní vymezení společnosti bez právní osobnosti, což je zásadní chyba pro nastavení fungování a minimalizaci budoucích rizik.
  • V roce 2024 dochází v této oblasti k minimu daňových změn, mírné úpravy se týkají pouze silniční daně, jinak postupy zůstávají stejné.
  • Pro plátce DPH ve sdružení je klíčové řídit se metodickou informací finanční správy, která platí po zásadní změně pravidel z roku 2017.

Celé shrnutí si můžete zobrazit po zakoupení školení.