Technické zhodnocení a opravy 2024
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
18.4.2024 (Čt)
3 h 54 min.
RNDr. Ivan Brychta

Technické zhodnocení a opravy 2024

O školení
Přepis & Shrnutí
Dotazy 38

Témata

  • Rozlišení technického zhodnocení a oprav
  • Účetní a daňové limity u majetku
  • Tvorba rezerv na opravy
  • Uplatnění u nájemců a podnájemců
  • Dopady na DPH a úprava odpočtu
  • Limitace odpisů automobilů pro rok 2024
  • Soudní judikatura a stanoviska správce daně
AI shrnutí celého školení

Pro koho je školení určeno

Podle role

Finanční účetní
Daňový poradce
Auditor

Podle sektoru

Korporace
Samospráva
Příspěvkovky
Bytová družstva

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 13. 02. 2026, 10:22

Dobrý den, firma eviduje stroj za částku 500 000,- Kč, který již byl zcela daňově i účetně odepsán. ODP 3.sk, rovnoměrný odpis.
V roce 2026 dojde k technickému zhodnocení majetku ve výši 700 000,-. Bude se daňový odpis počítat ze zvýšené vstupní ceny tj.1 200 000,- Kč *koeficient 10% = odpis bude 120 000,- Kč /rok . Daňově bude tedy odepsán za 6 let. Účetní odpisy budou dle životnosti stroje. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 25. 03. 2025, 13:00
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Pronajímatel kancelářských prostor se domluví s novým nájemcem, že před započetím užívání najatých prostor pronajímatel provede stavební úpravy na žádost nájemce (např. nové podlahové krytiny, nové osvětlení, nové sádrokartonové příčky, apod.). Tyto stavební úpravy uhradí na půl (polovinu uhradí nájemce, polovinu uhradí pronajímatel). Nájemní smlouva uzavřena na dobu určitou 10 let. V případě, že dojde k předčasnému ukončení nájemní smlouvy, náklady hrazené pronajímatelem (tj. polovina celkových nákladů na stavební úpravy) mu bude nájemce muset uhradit (tj. v případě předčasně ukončené smlouvy by nakonec celou výši nákladů na stavební úpravy uhradil nájemce). Jak u nájemce zaúčtovat náklady na stavební úpravy (tj. polovinu celkových nákladů na stavební úpravy, kterou uhradí na počátku nájmu pronajímateli) - bude se jednat o technické zhodnocení najatých prostor nebo by měly být např. zaúčtovány na účet 381 a do nákladů rozpouštěny po dobu, na kterou je nájemní smlouva uzavřena?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 02. 01. 2025, 09:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Firma koupila v květnu elektromobil. V říjnu samostatně koupila pouze wallbox za 62 000 Kč bez elektrického připojení, který se nainstaloval na zděný plot majitele, u kterého je naše firma v pronájmu. Pronajímáme si u majitele několik kanceláří a parkovací místo. Majitel kanceláří zaplatil ze svého elektrické připojení pro wallbox vedoucí po zdi do jeho budovy. Samotný wallbox je možné jednoduše odmontovat a přimontovat na jiné připravené místo. Naše firma účtuje podle vyhlášky 504/2002 Sb.- jsme nezisková organizace. Ve směrnici jsme si v loni stanovili, že technické zhodnocení majetku je od částky vyšší než 80 tis. Kč, dále jsme si stanovili, že samostatná movitá věc pořízená od 40 tis. Kč - 80 tis. Kč se považuje za drobný hmotný majetek, který se časově rozlišuje a uplatňují se do spotřebních nákladů na 2 roky. Tedy 1/2 nákladů 31 000 Kč bychom tak uplatnili v jednom roce a druhou polovinu nákladů v následujícím roce. Rádi bychom uplatnili čerpání alespoň 1/2 nákladů v neinvestiční dotaci. Účetní odpisy majetku se totiž v neinvestiční dotaci nemohou uplatnit, spotřební náklady však ano. Druhou polovinu spotřebních nákladů si v dotacích již uplatnit nemůžeme, protože wallbox je zaplacen celý v prvním roce pořízení. Jedná se ohledně wallboxu o technické zhodnocení plotu, a proto můžeme wallbox dát jako jednorázový spotřební náklad do 80 tis. Kč v roce pořízení? Nebo se v tomto případě jedná o samostatnou movitou věc pevně připojenou na plot a podle našeho pravidla můžeme wallbox časově rozlišit na 2 roky? Další dotaz je, zda musíme respektovat vyhlášku 504/2002 Sb, kde je uvedeno, že drobný hmotný majetek je od 3 - 40 tis. Kč a nemůžeme postupovat podle Zákona o dani z příjmu, kde je drobný hmotný majetek do 80 tis. Kč?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 13. 10. 2024, 22:39
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,mám dotaz jak správně zaúčtovat náklady na betonáž podlahy po demontovaném stroji, který se prodal do šrotu.Na jeho místě bude instalován nový stroj. Náklady na betonáž podlahy jsou součástí investice na pořízení nového stroje a mají být součástí poř.ceny nového stroje nebo TZ budovy? Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 02. 10. 2024, 10:18
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, děláme rekonstrukci kanceláří. V každé kanceláři byl dřevěný kryt na radiátor a v některých byla přilepená deska přes celou stěnu. Je pro mě jednoznačné, že je to výměna starého za nové a zaúčtovat celou částku na opravy?
Pokud by jsme měli novinku desku přes celou stěnu (tzn. nikdy předtím deska na stěně nebyla a je to čistě estetický důvod, aby se neobíjela stěna od židlí), a hodnota by byla vyšší jak 80 tis.(protože by se to týkalo 5 kanceláří, tak by se částka kumulovala) mohlo by to být i technické zhodnocení?
Moc děkuji za radu.
Sikorová

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 02. 08. 2024, 15:00
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, jsme neziskovka účtující dle vyhlášky 504/2002 Sb. Koupili jsme v březnu r. 2024 auto za 800 tis. Kč a začali jsme ho odpisovat v r. 2024. Účetní odpisy jsou rovny daňovým odpisům. V srpnu 2024 nám k tomuto autu podle mého názoru došla pozdě vystavená faktura za služby spojené se získáním tohoto auta ve výši 16 000 tis. Kč - jednalo se o první část vyfakturované služby za získání tohoto auta. Faktura za druhou část poskytnuté služby bude fakturována později až po získání dalších aut. Můžeme částku 16 tis. Kč dát do nákladů a nebo se musí přidat do vstupní pořizovací ceny auta zpětně k datu převedení do užívání? Nebo se jedná o technické zhodnocení auta v srpnu a kvůli nižší částce pod 40 tis. Kč to nemusíme dát do ceny pořízení auta, ale rovnou do nákladů? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 02. 08. 2024, 14:35
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, jsme neziskovka účtující podle vyhlášky 504/2002 Sb. V březnu 2024 jsme provedli technické zhodnocení budovy, která je v pronájmu. Máme povoleno od nájemce toto technické zhodnocení odpisovat. Dle směrnice je hodnota pro hmotný dlouhodobý majetek vyšší než 40 tis. Kč a k tomu pro technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku hodnota také vyšší než 40.000 Kč. Provedli jsme technické zhodnocení budovy v částce 15 tis. Kč. Musíme toto technické zhodnocení budovy odpisovat v tomto roce? Kdybychom měli ještě nějaké další technické zhodnocení budovy do konce roku třeba ve výši 35 tis. Kč museli bychom toto technické zhodnocení odpisovat? V případě odpisování tohoto TZ budovy by se pak jednalo o §24/2v zákona o dani z příjmu, protože to nesplňuje limit 80 tis. Kč dle zákona o dani z příjmu a jedno by se pouze jen o účetní odpisy? Kdyby se opravila směrnice, že se považuje za dlouhodobý hmotný majetek majetek vyšší než 80 tis. Kč a k tomu technické zhodnocení vyšší než 80 tis. Kč, pak by se mohlo toto technické zhodnocení odpisovat rovnou celé do nákladů? Mohou mít neziskovky, které pobírají investiční dotace limit 80 tis. Kč? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 02. 08. 2024, 14:02
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, jsme neziskovka účtující dle vyhlášky 504/2002 Sb. Můžeme mít ve vnitřní směrnici stanoveno, že za dlouhodobý hmotný majetek považujeme majetek v ocenění vyšší než 40 tis. Kč, užití déle než 1 rok a k tomu mít technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku v částce vyšší než 80 tis. Kč pro samostatný hmotný majetek i stavby? Obdobně pro nehmotný dlouhodobý majetek částku vyšší než 60 tis. Kč a k tomu technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku v částce vyšší než 80 tis. Kč? Máme stanoveny zároveň účetní odpisy = daňovým odpisům? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 28. 05. 2024, 08:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
byla nám dodána vestavěná kuchyňská linka včetně spotřebičů do administrativní budovy. Jde o TZ budovy, nebo zařadím jako samostatnou movitou věc, i když spojenou s budovou?
Podotýkám, že při kolaudaci budovy byly již namontovány dvě kuchyňské linky a ty máme zařazeny jako součást budovy.
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 24. 04. 2024, 11:42
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

chtěl bych si potvrdit, jestli FVE se odepisuje dle 3. odpisové skupiny a pouze nosné konstrukce se odepisují se společně s budovou (dle 5., 6, odpisové skupiny) a fotovoltaické články dle 2. skupiny? FVE vybudované samostatně na volné ploše - celá stavba spadá do 4. odpisové skupiny, ale i včetně panelů nebo pouze kabely a nosné konstrukce jdou do 4. skupiny a panely do 3. skupiny?
Tepelné čerpadlo představuje technické zhodnocení budovy a odepisuje se s budovou nebo samostatně ve 2. odpisové skupině?

Jak je to s bateriovým úložištěm a wallbox nabíječkou, odepisují se samostatně ve 2. odpisové skupině?

Jinými slovy, jestli jsou tyto čtyři položky součástí budovy nebo se odepisují samostatně?

Děkuji moc
Petr Tikman

00:00:04 Dobrý den, vážení účastníci. Dovolte, abych vás přivítal na dnešním webináři na téma technické zhodnocení a opravy 2024. Jak jistě slyšíte, tak můj hlas není dneska ideální, ale doufejme, že to bude jediný problém, který budete mít během těch 4 hodin, kdy se, doufám, spolu tady budeme věnovat problematice technického zhodnocení a jeho opravy, a to v podmínkách roku 2024. Co jsem si pro vás připravil. Takže celou problematiku jsem rozdělil do 8 kapitol.
00:00:44 Nejprve úvod do problematiky, potom se podíváme na vymezení technického zhodnocení a to nejprve hmotného majetku, potom majetku nehmotného, no a ve 4. části se budeme zabývat problematikou oprava a údržba. Potom budeme brát už také srovnání mezi technickým zhodnocením a opravou. Čili nejprve z pohledu jak to rozlišit, budeme si říkat judikaturu, budeme si říkat výklady správce daně a i praktické postřehy z praxe. No a potom v 6. části se budeme zabývat dopadem toho, když bude technické zhodnocení a nebo oprava ve vztahu pronajímatel a nájemce.
00:01:35 V 7. části potom celou problematiku probereme z pohledu zákona o DPH a v 8. části se budeme věnovat novinkám v této oblasti, což je pro rok 2024 technické zhodnocení automobilů, které bude mít omezené odpisy. Co se týče podkladových materiálů, které tady budu promítat, tak jak jste asi už ode mě zvyklí, tak se snažím novinky zvýraznit přes takové podbarvení starorůžovou barvou. Původní znění mám přes modrošedou barvu.
00:02:11 A protože budeme brát i třeba technické zhodnocení nehmotného majetku z pohledu daně z příjmů tak, jak se objevoval nebo objevovala ta úprava v zákoně o daních z příjmů do konce roku 2020, tak i takové původní znění budu mít ještě podbarveno tou modrošedou barvou. Potom mám zdůrazněny pokyny, informace a výklady správce daně. To, jak vidíte, mám tady zdůrazněno přes zelené podbarvení. To je kvůli tomu, abyste si uvědomili, že jde přeci jen pouze o výklad a názor správce daně. A pokud se vám bude zdát, že zákon říká něco jiného, tak se pochopitelně držte zákona.
00:02:54 No a mám také v tom materiálu pár příkladů, ty poznáte takto podle modrého podbarvení, modrého textu. Takže to je úvodem a teďka už se pojďme podívat na další stránku, kde vidíte základní rozdíly mezi technickým zhodnocením a opravou či chcete-li údržbou na druhé straně. Takže určitě z hlediska daně z příjmů je podstatné to, že zatímco oprava a údržba je daňově účinným nákladem, jestliže se jedná o opravu a údržbu nějaké věci, která slouží pro dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
00:03:37 Naproti tomu technické zhodnocení, když provedeme, tak se nejedná o přímý náklad, náklad bude až skrze daňové odpisy. Další rozdíl je, že v případě rezervy lze využít docela výborný daňový instrument a provést tvorbu rezervy na opravy coby daňově účinný náklad. V praxi si to ukážeme s tím, že si vysvětlíme, že v takovémto případě ten náklad na opravu dostanete prostřednictvím tvorby té rezervy do daňových nákladů mnohem dříve, než se ta vlastní oprava uskuteční. Pochopitelně za předem stanovených pravidel.
00:04:19 Potom si budeme říkat, že pochopitelně jestliže je možné takto přistupovat k tvorbě rezervy na opravu, tak se nesmí jednat o rezervu na něco, co by potom se ukázalo, že je technickým zhodnocením. No a ještě celé z pohledu zákona o DPH, dá se říci, že oprava je mnohem jednodušší, protože to, zdá máte nárok, nebo nemáte nárok na odpočet, řešíte v podstatě jenom jednou v roce, kdy se uskuteční dané plnění.
00:04:52 Je tady sice výjimka, že kdyby se jednalo o opravu nad 200 000 korun v případě nemovitosti, tak by se musela řešit i v budoucnu, pokud by ta nemovitost byla nějakým způsobem pozbyta, ať už darem nebo prodejem atd., ale to je víceméně jenom výjimka. Jinak ty opravy i z hlediska DPH jsou jednoduché.
00:05:19 Naproti tomu DPH ve vztahu k technickému zhodnocení asi je takovou noční můrou v situaci, kdy byste měli mít třeba v některých ROTkách krácený nárok na odpočet, anebo na odpočet vůbec nárok neměli, protože v takovémto případě nám hrozí tzv. úprava odpočtu a to nejen v roce pořízení, ale i po dobu dalších 9 let v případě nemovitostí, anebo 4 let v případě movitých věcí. No a dále si budeme říkat například u komplikací, nebo budeme se zmiňovat o komplikacích u vlastníka jednotky, který přispívá zálohově na budoucí akce, které mohou být opravami, ale často skončí jako technické zhodnocení.
00:06:09 Takže to máme potom v té části tedy 6. oprava a údržba u nájemního vztahu. Tak, no a teďka už pojďme vymezit si jednotlivé předpisy, které danou problematiku specifikují blíže. Takže vymezení technického zhodnocení je samostatně pro daně upraveno v § 33 odst. 1, v případě hmotného majetku je to v zákoně o daních z příjmů. V případě nehmotného majetku to bylo v té úpravě, která platila do konce roku 2020 a bylo to v § 32a odst. 6.
00:06:51 Potom je tam řečeno, že za určitých případech, v určitých situacích, v určitých případech tzv. nepravého technického zhodnocení je možné se rozhodnout a buď z toho technické zhodnocení udělat, anebo to dát přímo do daňových nákladů. To je § 24 odst. 2 písm. zb). Teďka ještě pojďme na stavební zákon. Ten totiž pomáhá dodefinovat určité pojmy z toho vymezení technického zhodnocení jak pro účely daně z příjmů, tak pro účely účetnictví. No a protože se nám změnil zákon stavební, jak tady vidíte, tady by mělo být dopsáno, že se jedná o tedy rok 2024.
00:07:48 Takže v roce 2024, já to tady doplním, 2024 platí nový zákon č. 283/2021 Sb. oproti tomu úvodnímu z roku 2006. Takže ty změny, které v té definici, je to definice stavebních úprav, jsou, si řekneme potom v dalším. No a potom už máme účetní pohled. Ten účetní pohled vymezuje jak samostatně technické zhodnocení z hlediska účetního, tak i také co je oprava a údržba. Je to ale ne v zákoně o účetnictví, ale je to v prováděcích vyhláškách, které ten zákon o účetnictví provádí pro jednotlivý typ podnikatelských či jiných účetních jednotek.
00:08:39 Takže nejprve, kde nalezneme příslušné úpravy pro podnikatele, kteří účtují podvojně. Takže je to vyhláška č. 500/2002 Sb. a jak tady vidíte, § 47 odst. 2 je vymezení opravy a údržby, § 47 odst. 4 je technické zhodnocení hmotného majetku, no a potom ještě technické zhodnocení nehmotného majetku § 6 odst. 2 a § 47 odst. 4. To samé z pohledu neziskovek, což je tedy spousta účetních jednotek, kteří účtují, nebo které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Jak tady vidíte, § 32 té vyhlášky v odst. 2 má vymezenu opravu a údržbu. Potom ještě § 32 odst.
00:09:31 5 pro technické zhodnocení majetku hmotného a spolu s odst. 2 § 7 je ještě tam speciálně definováno technické zhodnocení nehmotného majetku. No a teďka ještě státní organizace, čili to jsou účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. Tady v této situaci je vymezena oprava a údržba v § 55 odst. 2. No a potom technické zhodnocení hmotného a nehmotného majetku je v § 55 odst. 4, respektive u toho nehmotného majetku § 11 odst. 2. No a už jsem se zmiňoval o těch rezervách, které lze tvořit na opravy majetku. Takže to je samostatný zákon o rezervách pro zjištění základu daně č.
00:10:25 593/1992 Sb. No a ty podmínky, které musíte splňovat, pokud byste chtěli mít tu, řekněme, optimalizaci daňovou, jsou v § 7. Tak, teďka mi dovolte, abych ještě zmínil zákon o DPH. Tady máme asi dvě zásadní ustanovení, a to jest, že technické zhodnocení je bráno jako jedna ze složek dlouhodobého majetku. Je tedy potřeba u každého dlouhodobého majetku nejenom u toho technického zhodnocení samostatně hlídat pozdější úpravy odpočtů v těch, jak jsem už říkal, 5 anebo 10 letech včetně roku pořízení.
00:11:13 No a potom se budeme ještě zmiňovat o tom, když by dlouhodobý majetek byl vytvořen vlastní činností, to znamená, kdybyste splnili definici toho, že jste si to technické zhodnocení zejména pro nějaké ty stavebně montážní práce provedli sami. Tady z hlediska DPH je také samostatný postup, který musíme zmínit. Bude to v té části 7. No a teďka pojďme na daňový řád, který budeme zmiňovat v situaci, kdy se budeme moci správce daně zeptat, pochopitelně za docela velký poplatek 10 000 korun, zda je nějaký zásah do majetku technickým zhodnocením. Tam jsou obecná pravidla v § 132 a § 133.
00:12:02 No a ještě názor na opravy versus technické zhodnocení nalezne v pokynu GFŘ D-59 § 33. Moc toho není, ale alespoň něco. No a pochopitelně budu zmiňovat judikaturu. Ta judikatura je potom v části 5. čili kapitola 5 část 3. Tak, teďka tedy už pojďme do 2. části, a to jest definici, řekneme si definici technického zhodnocení hmotného majetku. Možná jsme to na tom byli mnohem lépe před 11 lety, kdy se to vymezení technického zhodnocení hmotného majetku pohybovalo pouze z hlediska daně z příjmů a účetnictví přebíralo ty daňové definice.
00:12:54 Dneska už to je jinak, dneska už má samostatnou definici účetnictví a samostatnou definici daň z příjmů. Měl bych ale říci, že i když jsou ty definice samostatné a jak si za chviličku ukážeme, tak z hlediska účetnictví je i rozdíl v tom, jestli jste účetní jednotkou podnikateli nebo neziskovkami anebo státními organizacemi, tak jedno mají ty definice společného, a to jest a vymezení práce charakteru technického zhodnocení.
00:13:27 Čili práce, které vás do toho technického zhodnocení mohou dostat, pokud tedy budou určitým způsobem, řekněme, drahé, ale to už je potom odlišnost, kterou má samostatně jinak definováno účetnictví a jinak zákon o daních z příjmů. Takže pojďme na ty společné rysy toho, co je tedy prací charakteru technického zhodnocení. Čili zjednodušeně řečeno, pokud taková práce bude vykonána, tak už se musíte dívat na to, jestli ta celková finanční hodnota bude tak vysoká, že vám účetně nebo daňově nějaké to technické zhodnocení vznikne.
00:14:15 Těch druhů prací, které by mohly vést k technickému zhodnocení, je celkem pět. Já začnu tím, že budu definovat stavební úpravy. Možná začínám od konce, než tomu bylo v minulých letech, ale právě proto, že se nám změnilo vymezení ve stavebním zákoně. Jak tady vidíte, stará verze toho stavebního zákona a nová verze stavebního zákona mají trošičku odlišnou úpravu a mně by se to nevešlo na jednu stránku toho podkladového materiálu, tak jsem si dovolil tím začít jako prvním.
00:14:52 Takže říká se, a to platí jak pro starý, tak pro nový stavební zákon, že dokončené stavební úpravy jsou takové změny stavby, při kterých se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Čili zjednodušeně řečeno, není to žádná nástavba ani přístavba, ale může to být například to, že doplníte do vnitřku stavby nějaké vnitřní příčky, nebo naopak nějaké vnitřní příčky vybouráte. Může to být i to, že třeba zazdíte nějaké okno nebo dveře, nebo naopak přiděláte nové okno, nové dveře, rozšíříte stávající dveře, nebo naopak zúžíte stávající dveře.
00:15:40 Takže jakákoliv tedy změna stavby, při které se zachovává půdorysné a výškové ohraničení té stavby. No a teďka jde o to, co mají ty definice odlišné. Takže ten dřívější stavební zákon říkal, že za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště budovy. Já se domnívám, že i když v tom novém stavebním zákoně už toto není, tak že ale zateplení pláště budovy by mělo být určitě vždycky stavební úpravou, pokud to nebude nějakou přístavbou, protože když se zatepluje, tak se pochopitelně ty stěny rozšíří a ta budova může narůst do šířky.
00:16:27 Nicméně já jsem to chápal mezi stavebními úpravami v minulosti i kvůli tomu, že můžete mít zateplení pláště spočívající v tom, že nalepíte nějaký polystyren na stěny zevnitř té budovy, to znamená, že budova se nerozšíří, ale přesto dojde tedy k technickému zhodnocení. Takže to si myslím, že když v tom novém znění nemáme, tak že nám to až tolik příliš nevadí. Nicméně máme tady i další věci, a to jest, že za změnu dokončené stavby ve stavebním zákoně se považuje také změna v užívání stavby. Je otázka toho, jak to chápat změna v užívání stavby.
00:17:16 Jestli to je jakákoliv změna v užívání stavby, anebo jenom změna stavby spočívající ve změně, která je tady popsána, a to jest změna způsobu užívání stavby, změna provozního zařízení stavby, změna způsobu rozšíření nebo podstatného rozšíření výrovy, změna činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život nebo veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost či životní prostředí a nebo změna spočívající v době trvání stavby anebo ve změně dočasné stavby na stavbu trvalou. No, já bych řekl, že je to hodně komplikované.
00:18:06 Je jasné, že v minulosti vždycky platilo, že když jste požádali o jakoukoliv změnu v užívání stavby, například místo administrativní budovy jste chtěli z toho udělat bytový dům, to znamená, řekněme, rekolaudovat pár kanceláří na byty, tak bez ohledu na to, jestli jste v této souvislosti museli do něčeho kopnout a něco upravit, opravit atd., tak to bylo technické zhodnocení a vlastně mohla být součástí toho technického zhodnocení v podstatě jediná položka, a to jest nějaký správní poplatek stavebnímu úřadu za provedení tedy té změny v užívání stavby.
00:18:52 Je jasné, že tedy to bylo asi to, co je tady myšleno v tom prvním odtrhu, že je to změna stavby spočívající ve změně způsobu užívání stavby. Ale jak chápat změnu v užívání stavby spočívající ve změně provozního zařízení stavby? No, já se domnívám, že určitě ne tak, že jestliže, co já vím, máte nějaké muzeum a vystavujete v tom muzeu nějaké kočáry, tak jestliže místo těch kočárů tam budete mít místo toho od letoška nějaké knihy, tak to určitě není změna v užívání, kterou byste museli hlásit přes stavební úřad a která by se tím myslela.
00:19:44 Takže i když se tady bavíme o nějakých dalších typech změny užívání stavby, které jsou tady uvedené, tak podle mne podstatné je to, že to jsou takové změny, které vyžadují nějaký úkon z hlediska stavebního zákona. To znamená, kdybyste si opravdu jenom do nějaké, řekněme, dílny přidali dva stroje, aniž by to muselo podléhat nějakému vyjádření stavebního úřadu, tak to rozhodně nebude změna dokončené stavby, která by měla být charakteru technického zhodnocení. Takže to je asi můj výklad k tomuto prvnímu titulu, ze kterého může dojít k technickému zhodnocení.
00:20:33 A teďka máme ještě čtyři další druhy prací charakteru technického zhodnocení, které k tomu technickému zhodnocení mohou vést. Ale já bych řekl, že toto jsou všechno věci, které jsou beze změny, takže možná už jste s tím obeznámeni, že to je také dokončená nástavba nebo přístavba, což jsou opět tedy pojmy, které jsou definovány ve stavebním zákoně.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

Klíčové body ze školení

Sčítání výdajů pro limit technického zhodnocení
Pro daňové posouzení technického zhodnocení nad 80 000 Kč se sčítají všechny nezávislé zásahy na jednom majetku za celé zdaňovací období. Například dvě samostatné rekonstrukce v jedné budově za 25 000 Kč a 60 000 Kč tak v součtu překročí limit a vytvoří daňové technické zhodnocení.
Omezení daňových odpisů u drahých automobilů
Od roku 2024 platí limit pro uznatelné daňové odpisy osobních automobilů kategorie M1 ve výši 2 000 000 Kč. Pokud na takovém voze provedete technické zhodnocení, musíte pomocí zákonného vzorce přepočítat krátící koeficient pro daňové odpisy v dalších letech.
Úprava odpočtu DPH u nemovitých věcí
U technického zhodnocení nemovitostí a významných oprav nad 200 000 Kč bez DPH je nutné sledovat změny v nároku na odpočet po dobu deseti let. Pokud se v této lhůtě změní účel využití budovy, například při osvobozeném prodeji, musí poplatník část původně uplatněného DPH vrátit státu.

Úvod do problematiky

0:03
  • Opravy jsou přímým daňovým nákladem, zatímco technické zhodnocení se odpisuje. Novinkou roku 2024 je omezení odpisů u technického zhodnocení automobilů.
  • U DPH hrozí u technického zhodnocení úprava odpočtu po dobu 5 let u movitých věcí a 10 let u nemovitostí, opravy jsou jednodušší.
  • Od roku 2024 platí nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který mění definici stavebních úprav pro účely technického zhodnocení.

Celé shrnutí si můžete zobrazit po zakoupení školení.