Deriváty v účetnictví 2024
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
3.5.2024 (Pá)
3 h 43 min.
prof. Jiří Strouhal, Ph.D.

Deriváty v účetnictví 2024

O školení
Přepis & Shrnutí
Dotazy (11)

Témata

  • Definice a rozdělení finančních derivátů
  • Účetní legislativa a zdanění derivátů v ČR
  • Měnové forwardy a futures
  • Úrokové a křížové swapy
  • Opční kontrakty
  • Zajišťování reálné hodnoty a cash flow
  • Zajišťovací dokumentace a testy efektivity
AI shrnutí celého školení

Pro koho je školení určeno

Podle role

Finanční účetní
Auditor
Controller

Podle sektoru

Korporace

Štítky

prof. Jiří Strouhal, Ph.D.

Je profesorem Katedry financí a účetnictví ŠAVŠ a Ústavu ekonomiky a managementu VŠCHT. Je absolventem VŠE v Praze oboru Účetnictví a finanční řízení podniku (Ing., Ph.D.), resp. Podniková ekonomika a management (doc., prof.). Je autorem či spoluautorem více než 30 knižních publikací z oblasti účetnictví a finančního managementu. Kromě pedagogické činnosti působí jako lektor a dále jako konsultant pro obchodní společnosti. V rámci systému certifikace účetní profese dosáhl stupně účetní expert a je zároveň autorem stávajícího certifikačního schématu. Mezi jeho zájmy patří především cestování.

Všechna školení lektora (3)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 05. 06. 2025, 08:56
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, v roce 2025 byl sjednán derivát FX Strategy Target Accumulator – směr SELL. Je to měnový derivát na směnu EUR/CZK, společnost prodává EUR za CZK, směny probíhají měsíčně, poslední směna bude až v roce 2027 - nastavený je tak, že je tam daný fixní kurz (fixní kurz pro celé období). Dále je stanoveno - když je rozhodný kurz (to by měl být aktuální spotový kurz) vyšší než ten fixní kurz, tak směňují 30 tis. EUR, když je fixní kurz nižší než rozhodný, tak směňují 20 tis. EUR, a když dosáhnou určitého akumulovaného zisku, tak se derivát zruší. Můj dotaz zní, jak tento derivát účtovat? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 27. 11. 2024, 11:55
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, pane Strouhale,

máme od 3/2024 domluvený úrokový swap s bankou v souvislosti s úvěrem, ale nebudeme tento derivát řešit jako "zajišťovací". My bance platíme fix, banka nám variabilní sazbu - klasika.
V průběhu roku 2024 nám byly a budou připsány platby v bance ze čtvrtletních konfirmací (zatím inkasujeme). Jak zaúčtovat v průběhu roku tato vypořádání? Neřeším teď podrozvahové účetnictví, ale jen první akci, která fakticky proběhla, tj. připsání platby z první konfirmace na účet. Mám zaúčtováno na 221/373. Ke konci roku budu mít zaúčtováno tímto způsobem na účtu 373 např. 500 000,- Kč.
Na konci roku k rozvahovému dni dostanu od banky informaci o přecenění reálné hodnoty swapu.
Na účtu 373 už tedy bude viset částka 500 tis.na straně D. Dejme tomu, že dostanu od banky přecenění reálné hodnoty swapu na -300 tis. (v náš neprospěch). Jak tuto částku zaúčtovat? 567/373 300 tis.?
A co s tou částkou, co visí na účtu 373 z faktického vypořádání v roce 2024?
Přiznám se, že jsem nikde nenašla konkrétní odpověď a s auditorem se nemůžeme shodnout, co s tím.
Ten mi radí, abych ta vypořádání z konfirmací na bance dávala proti účtu 562 /strana D a s tím nesouhlasím, protože nejde o úroky, ale finanční derivát. (Úroky z úvěru si banka strhává standardně podle smlouvy o úvěru a účtujeme na účtu 562.)
Poradíte na tomto konkrétním případu, jak tedy zaúčtovat, prosím? Moc děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 08. 10. 2024, 08:39
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, mohl bych poprosit o zaslání e-mailové adresy na pana profesora Strouhala? Potřeboval bych pomoci s účtováním derivátu a nedaří se mi zde nahrát pdf soubory, které bych rád přidal k dotazu.
Pokud je to vůbec možné.

Děkuji za odpověď.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 07. 05. 2024, 11:01
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, proč u přecenění podrozvahového dluhu k 31.12. není použitý kurz 31.12. ve výši 25,732, ale stejný kurz jako u sjednání kontraktu?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 07. 05. 2024, 11:00

Dobrý den, řeším společnosti které mají CP a deriváty, účtují dle ČŚÚ od vás jsem pane Strouhale četla spoustu článků týkajících se tohoto tématu. Chtěla jsem se zeptat, zda je možné někde sehnat nějakou publikaci k tomuto tématu - týkající se především tématu účtování a zatřídění těchto CP. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 03. 05. 2024, 07:28
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, aktuálně účtuji společnost s.r.o., která nakupuje CP a účtuje dle ČÚS. Společnost nakoupila CP u Raiffaisenbanky např. AT0000A2QMU5 - Bonus Amerických technologií - tyto CP RFB řadí do Investičních certifikátů - tento má označení expresní.
Ve zkratce - výplata efektu je vázána na vývoj nějakého podkladového aktiva a během držby certifikátu se může podkladové aktivum vyvíjet tak, že to vypadá, že nárok na výplatu vznikne, ale další rok podkladové aktivum klesne a můžeme usuzovat, že nárok nevznikne. To, zda nárok finálně vznikne, víme určitě až na konci „života“ certifikátu.
Nyní je otázkou jak se na takový instrument dívat původně jsem ho začlenila jako majetkový CP (RFB ho dle své závěrky klasifikuje jako Finanční nástroj dle IFRS), úmysl je dlouhodobá držba do splatnosti a přeceňuji přes účet 414. Ale nyní jsem se setkala i s názorem, že by tento typ CP mohl být považován i za derivát? Mohu samozřejmě dodat produktový list tohoto certifikátu. Velice by mi pomohlo pokud by jste znal odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 30. 04. 2024, 13:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
ráda bych věděla, jak se deriváty z forwardových obchodů zaúčtují na konci roku u právnických osob. Na jaké účty a hlavně jak zjistíme, že jde o pohledávku či závazek a dále kdy to půjde do kapitálu a kdy do výsledku. Také mě zajímá zda to má vliv i na odloženou daň a kdy. Pokud tyto forwardové obchody jsou uzavřeny na víc let, jak se to účtuje v dalších letech. A co vše je za potřebí udělat k podkladům pro účetní závěrku.
Předem moc děkuji.
S pozdravem
O.Bohůnková

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 24. 04. 2024, 12:03
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, jak vypočítat efektivnost zajištění u měnového forwardu sloužícího k zajištění peněžních toků. Př. v listopadu 2023 sjednán měnový forward - prodej 100.000 EUR za forwardový kurz CZK/EUR vždy ke konci měsíců 1-12 roku 2024. Ke konci roku 2023 máme od banky vyčíslenou reálnou hodnotu tohoto derivátu. Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 24. 04. 2024, 11:57
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Jsme výrobní společnost, která většinu výnosů dosahuje ze zahraničí v EUR, většina nákladů (závazků) je naopak v Kč. V létě 2023 byl s KB sjednán derivát FX Strategy Target Accumulator - je to měnový derivát na směnu EUR/CZK, společnost prodává EUR za fixní kurz CZK, směny probíhají měsíčně, poslední směna je v červenci 2025 - nastavený je tak, že je tam daný fixní kurz (fixní kurz pro období roku 2023 a leden 2024 byl ve výši 24,90 Kč/eur, pro období 2/2024-7/2025 je ve výši 24 kč/eur). Dále je stanoveno - když je rozhodný kurz (to by měl být aktuální spotový kurz) vyšší než ten fixní kurz, tak směňují 300.000 eur, když je fixní kurz nižší než rozhodný, tak směňují 200.000 eur, a když dosáhnou určitého akumulovaného zisku, tak se ten derivát zruší. Dotaz: je možné tento typ derivátu považovat za derivát zajišťovací - zajištění budoucích peněžních toků a v případě splnění dalších podmínek pro zajišťovací účetnictví přecenění na reálnou hodnotu k 31.12.2023 zaúčtovat do vlastního kapitálu? Nejsme si jistí, zda v tomto případě, kdy se nejedná o klasický forward, ale jsou zde určité modifikace (různá výše směnovaných eur v závislosti na vývoji rozhodného kurzu, změna výše fixního kurzu v průběhu, zrušení při akumulaci zisku na určitou výši), je možné říci, že se jedná o derivát k zajištění a zda je možné spočítat efektivnost. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 01. 04. 2024, 09:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, u matky si zajistím kurz k zakázce. Je vystavena proforma faktura na 50% z ceny zakázky a zákazník ji uhradí. Platbu v bance zaúčtuji jako přijatou zálohu v cizí měně. Strategie FWD je ORDER, protože zatím nebylo fakturováno. Strategii měním v momentě, kdy je vyfakturováno 100% nebo > jak 50%. Když změním strategii u matky z ORDER na BSHEDGE tak kurzové rozdíly k tomuto FWD již účtuji jako realizované do výsledku.
Mám tedy zaplaceou zálohu a FWD je již splatný, ale zatím nebylo fakturováno. Jak mám postupovat ?
1.mám uhradit FWD a změnit strategii na BSHEDGE
2.nebo FWD prodloužit na období až bude vyfakturováno, pak změnit strategii na BSHEDGE a uhradit FWD? Nejsem si jistá, co je správně. Zajišťuji si kurz pro fakturaci, ale tou platbou dojde k realizaci tak nevím :-(. Děkuji moc za vysvětlení. FWD kurzem fakturuji, ale nepoužiji ho pro přepočet uhrazené zálohy. To použiji kurz v účetnictví=1 prac.den dle ECB.

00:00:03 Já vám tady z pražského studia přeji krásný dobrý den. Moje jméno je Jiří Strouhal a budu vaším průvodcem dnešním seminářem, který je věnovaný problematice účtování a oceňování derivátových kontraktů a základům zajišťovacího účetnictví. Co se týče struktury tohoto materiálu, jak vidíte, má to nějakých 20 neřešených stránek. Vzhledem k tomu, že příklady budu řešit přímo do Wordu, pak samozřejmě není problém vám zaslat komplet vyřešený soubor, takže nemusíte se obávat, kdybyste trochu nestíhali, tak budete to mít k dispozici.
00:00:39 Co se týče teda struktury prezentace, tak nejprve úvod k derivátové problematice, protože tento seminář bývá specifický v tom, že každý, kdo se na něj přihlásí, má určitou jinou znalostní úroveň.
00:00:54 Pak se podíváme v rámci jednotlivých kontraktů konkrétně na měnové forwardy, úrokové swapy, měnové opce a v posledním bloku se podíváme na základní problematiku zajišťovacího účetnictví, kde si ukážeme rozdíl mezi zajištěním reálné hodnoty a zajištěním cash flow, což ale i ve vazbě na již zaslané dotazy je ten kýžený stav, ke kterému se hodláme docílit, a představíme si tam takové ty nejzákladnější zajišťovací transakce i v kontextu toho, jakým způsobem třeba připravit zajišťovací dokumentaci a jakým způsobem rámcově otestovat efektivitu.
00:01:33 Samozřejmě pokud někdo aplikuje výrazně komplexnější zajišťovací transakce, tak tam spíš jsou vhodnější semináře pro účtování finančních institucí. Kdybych začal obecně tím, co to vlastně derivát je, tak dneska derivát definuje český účetní standard 110 pro banky a finanční instituce jako finanční nástroj, který současně má tyto tři následující charakteristiky, to znamená, jeho hodnota se mění v závislosti na hodnotě podkladového nástroje, v českých podmínkách nejčastěji jsou to tři věci. To znamená jednak změna úrokových sazeb, což i vidíme, jak se nám to v poslední - v posledním roce vyvíjí.
00:02:17 Dále změna měnového kurzu, stejný problém, když si vezmeme vztah minimálně pár koruna euro, plus ceny komodit v rámci komoditních derivátů, takže to jsou v Čechách takové ty nejčastější. Samozřejmě můžeme uvažovat akciové deriváty, to znamená, tam by se to měnilo v závislosti na hodnotě nebo kurzu cenného papíru, může to být vázané na cenový index, úvěrový rating apod. Dále druhá nutná podmínka je taková, že na počátku buď není vyžadována žádná počáteční investice, anebo nějaká relativně malá či obecně minimální.
00:02:57 Obecně tu minimální investici hradíme u opcí, kde se jedná o tzv. opční prémii, zatímco ty pevné transakce, to znamená forwardy a swapy, se má za to, že jsou beznákladové na počátku, jakkoli otázkou je vaše vlastní smlouva, jestli tam není třeba nějaký poplatek za sjednání obchodu, který dost často bývá třeba nevratný, ale zúčtovatelný. No a pak třetí nutná podmínka, že to není spotová transakce, ale že to bude vypořádáno někdy v budoucnosti.
00:03:27 Já tady na tomto místě neříkám, že to bude konkrétní datum v budoucnosti, ale může to být do určitého data v budoucnosti nebo v různých termínech v té budoucnosti, kdybychom se bavili třeba o swapech, respektive o amerických opcích. Tím se vlastně dostáváme k tomu, i jaké máme základní typy finančních derivátů. To znamená, obecně je můžu shrnout do dvou kategorií.
00:03:51 To znamená jednak pevné termínované transakce, kdy oba dva subjekty toho kontraktu mají povinnost, jeden musí koupit, tím pádem ten druhý mu to musí prodat, ano, to znamená, dejme tomu, u měnového forwardu já si sjednám s bankou, že za půl roku budu prodávat eura v kurzu 25,50. Když bude kurz na trhu 26,50, já mám smůlu, protože to té bance musím prodat za 25,50. Na oplátku, kdyby byl kurz 24, pro mě super, že ano, prodávám to za 25,50, ano?
00:04:26 Takže vidíte tam i to, co máte tam dole modře podbarvené, že jeden vydělá, druhý prodělá, ale každopádně oba dva ty subjekty toho kontraktu mají povinnost, ano, to znamená, to jsou nejčastěji forwardy, respektive jejich burzovní verze, což jsou futures kontrakty a dále swapové operace, no a pak mám druhou kategorii, což jsou opce. Opce z anglického option neboli právo. To znamená, logicky, já bych to právo využíval pouze za situace, když se mi to vyplatí.
00:04:59 Jenomže samozřejmě za to právo musím něco zaplatit, to je právě ta tzv. opční prémie a ona dost často ta prémie vám kompenzuje ten zisk, až limitně se můžete dostat do nějaké té minimální ztráty. Ale kdybych se na to podíval z logiky konstrukce toho kontraktu opčního, no tak pokud já mám právo prodávat eura za 25,50 a na trhu je můžu prodávat za 26,50, tak se samozřejmě na takový kontrakt vykašlu a prodám to na trhu. To znamená, tu opci bych nechal propadnout. Pokud by to bylo za 24, tak samozřejmě bych ten opční kontrakt využil.
00:05:35 Co se týče, to znamená, to je obecná definice finanční, když bych se na to podíval z hlediska definice, tak, jak o ní hovoří ať už národní standardy, to znamená již zmíněný český účetní standard 110 pro banky, ale vlastně i mezinárodní standardy, to znamená, tady by to byla IFRS 9, finanční nástroje. Tak zde já rozlišuji ty deriváty z pohledu podkladového nástroje, ano, to znamená, nejčastěji se jedná, když teda budu vycházet z těch českých pravidel, o ty úrokové - nebo využití v české praxi, úrokové, měnové a komoditní deriváty.
00:06:13 To znamená, v rámci úrokových derivátů zajišťuji si tam teda ta úroková rizika a rizika likvidity. Nejčastěji v českých podmínkách se samozřejmě lze setkat s úrokovým swapem.
00:06:25 Jednak to může být situace, že prostřednictvím toho swapu si zajišťuji emitované dluhopisy, a pak druhá, řekl bych ještě pravděpodobnější možnost, je to, že si sjednávám bankovní úvěr a dneska v podstatě jako podnikatelský subjekt nemá moc možností, že bych dostal úvěr s fixní sazbou, ano, většinou je to fix + nějaký variábl, ať už je to PRIBOR, nebo kdyby to byl eurový úvěr EURIBOR a na to konto mi ta banka naroubuje úrokový swap, kdy mi tu variabilní sazbu bude posílat a já na oplátku tam platím, že ano, další fix na tom swapu, ale k tomu dospějeme později.
00:07:06 Co se týče měnových kontraktů nebo měnových derivátů, to znamená, tam je to dohoda o tom, že budu směňovat jednu měnu za druhou, tak jak jsem tady zmiňoval na tom ilustrativním příkladu prodeje cizí měny ve prospěch měny české. V praxi nejčastěji asi se lze setkat tady v Čechách se směnovými forwardy, respektive s křížovými měnovými swapy, které kombinují jak to úrokové, tak to měnové riziko, rovněž se lze setkat s měnovými opcemi. No a v rámci komoditních derivátů, kdy já si zajišťuji hodnotu komodity, tak tam nejčastěji v praxi se využívají komoditní swapy.
00:07:45 Takže to je, co se týče pohledu těch podkladových nástrojů. Samozřejmě kdybych hovořil o akciovém derivátu, ale jak říkám, za posledních 20 let jsem ho v Čechách tedy ještě neviděl, tak tam bych si zajišťoval hodnotu cenného papíru, konkrétně akcie. Nyní se pojďme podívat na to, co na účtování derivátů říká česká legislativa. No, upřímně řečeno, skoro nic. To znamená, jak vidíte, je to poměrně omezené, co tam lze a jakým způsobem využít. To znamená, začnu teda zákonem 563/1991 Sb. o účetnictví, konkrétně teda § 25 a 27.
00:08:26 Vzhledem k tomu, že teď eKLEPU visí novela zákona o účetnictví platná od ledna 2025, tak je celkem jasné, že onen chystaný zákon o účetnictví, ten komplet nový, rozhodně nezačne fungovat od roku 2026 - nebo 2025, ale spíš 2026 či později. To znamená, zpátky k těm dvěma paragrafům. § 25 hovoří o tom, že na počátku já bych ty deriváty měl ocenit v pořizovací ceně, jenomže po pravdě řečeno, ty pevné termínované transakce pořizovací cenu nemají. Tam jsem hovořil o tom, že jsou beznákladové, to znamená, je na počátku v rozvaze nevidím.
00:09:04 U opcí by to bylo trošku jinak, protože tam bude buď ta zaplacená nebo vyinkasovaná opční prémie, kterou pak vidím na účtech 376 nakoupené opce, respektive 377 prodané opce. Takže to je k datu prvotního zachycení. No a pak se hovoří o tom, že k rozvahovému dni já ty deriváty mám přeceňovat na reálnou hodnotu. My se k té reálné hodnotě dostaneme později u těch jednotlivých kontraktů, jakým způsobem by se vypočítávala. Ono zase buďme realisté, zkrátka a dobře dost často vezmeme hodnotu toho, co nám banka pošle v konfirmaci a na to to přeceníme.
00:09:43 Nicméně na co je třeba si dát pozor, je to, že dost často vám banka smí legitimně do toho namíchat náhodnou chybu, ano, takže není to úplně stoprocentní informace o reálné hodnotě. Nyní přejdeme na vyhlášku 500 pro podnikatele. Historicky do roku 2018 nebo do 31. 12. 2017 tato vyhláška obsahovala § 52 a 53. Základní řešení derivátů bylo obsaženo v § 53, který hovořil o tom, že obecně se má za to, že deriváty jsou určeny k obchodování, a proto je k rozvahovému dni výsledkově přeceňuji na reálnou hodnotu.
00:10:27 No a § 52 hovořil o možnostech zajišťovacího účetnictví, kde právě pro zajištění cash flow nebo zajištění čisté cizoměnové investice lze ty deriváty přeceňovat rozvahově přes 414, oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Samozřejmě pokud jste subjekt, který účtuje o odložené dani, tak samozřejmě ze 414 se počítá odloženka. To byla situace do 31. 12. 2017.
00:10:57 Od 1. 1. 2018 to bylo nahrazeno absolutně nic neříkajícím § 3 odstavec 10, který hovoří o tom, že máte použít pravidla, která platila do 31. 12. 2017, tak jestli do té doby jste účetnictví nijak zvlášť neřešili, tak to je opravdu informace za sto bludišťáků. Ale je to, jak to je.
00:11:22 Dále, kdybych se přesunul na české účetní standardy, tak co bych určitě nepodceňoval, je český účetní standard 001, účty a zásady účtování na účtech, který hovoří o tom, že deriváty od počátku jejich sjednání by měly být evidovány v podrozvahové evidenci, ano, to znamená, měl bych evidovat podrozvahové pohledávky a zároveň podrozvahové závazky. Ono v podstatě mi to slouží jako připomínka toho, že samozřejmě deriváty bych měl jednak tedy vykázat v rozvaze, případně ve výsledovce, ale hlavně bych je měl nějakým způsobem zobrazit do přílohy.
00:12:00 Nicméně v té příloze, což vy uvidíte tam někde kolem stránky 19 nebo 20 těch podkladových materiálů, tam zveřejňuji, kolik je jmenovitá hodnota a kolik je reálná hodnota, ano, zatímco u té podrozvahy, tam počítám trošku jiné číslo. Další standard, který lze zmínit, je pro podnikatele standard 009 deriváty, který byl legendární v tom, že měl jednu jedinou větu, což se víceméně nezměnilo, že máte použít vyhlášku a standardy pro finanční instituce. No a to je právě český účetní standard 110 derivát. Co se týče tohoto standardu, tam je třeba upozornit, že to má dvě verze.
00:12:43 Banky totiž od 1. 1. 2018 přešly v rámci cenných papírů na logiku standardu IFRS 9, zatímco do 31. 12. 2017 se používala logika původního standardu IAS 39 na finanční nástroje, ano, to znamená, tam je jediný trošku rozdíl v tom, jakým způsobem se počítá efektivita zajišťovacího vztahu. Dneska právě mezinárodní standardy to počítají trošku jinak, zatímco my používáme ten původní model. Každopádně k tomu modelu se dostaneme v té části věnované zajišťovacímu účetnictví. Tam upozorním na to, že to konkrétně odstavec 17 tohoto českého účetního standardu 110.
00:13:27 Co se týče problematiky zdanění, tam zas toho tolik není. Tam víceméně jsou zajímavé pouze dva paragrafy. Jednak § 23 odstavec 9b a dále § 23 zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že já se pak těmi daněmi dál nebudu bůhvíjak zabývat, tak možná přeskočím na konec materiálu, kde vám teda ukážu tu problematiku toho zákona, a pak se vrátíme zpátky už k našemu účetnímu pohledu na věc. To znamená, co se týče teda toho § 23 odstavec 9b, tak ten hovoří pouze o tom, že když přeceňuji výsledkově na reálnou hodnotu, tak ty náklady jsou - a výnosy daňově uznatelné.
00:14:13 Co může být potenciálně problematické, je výklad nebo aplikace § 23 v rámci těch odstavců 1 až 3, konkrétní písmena c), d), kde je tam jedna poměrně zajímavá větička. Výsledek hospodaření se zvyšuje o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními náklady a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních nákladů, to znamená vyšší z 30 % daňové EBITDY anebo 80 milionů.
00:14:47 To znamená, tam - a navíc ta písmenka c) a d) tam hovoří o tom, že to může být i úrok v rámci derivátu, ano, to znamená, kdybych se tam bavil o těch úrokových swapech, kdyby tam bylo přecenění 80 milionů plus, protože samozřejmě pokud by byla daňová EBITDA z ní 30 % vyšší, tak by se jednalo o vyšší částku, tak cokoliv nad už by teoreticky mohlo být problematické. Ale na tomto místě předesílám, nejsem daňař, ano, takže berte to spíš jako informaci, pokud jste daňaři, tak se s ním určitě nějakým způsobem setkávate a jste schopni se s tím poprat.
00:15:28 Respektive pokud máte svého daňového poradce, zkonzultujte případně tuto problematiku s ním, obzvlášť v těchto dobách, kdy nám tam trošku lítají ty úrokové sazby, obzvláště pokud jste si sjednali nějaký úrokový derivát buď historicky zpátky pět, šest let, tak vám to lítalo v posledních dvou letech, respektive když jste si to sjednali teď v posledních dvou letech, tak vám to výhledově může trošku lítat ta - ta přecenění v následujících obdobích. Takže to je omezený daňový pohled na věc a pojďme se podívat již přímo na první z té problematiky, a to jsou pevné termínované operace.
00:16:14 V rámci těch pevných termínovaných operací, to znamená kontrakty typu forward, futures, swapy. Já začnu nejprve obecně tím účtováním, to, co nám říkají ta pravidla.
00:16:25 To znamená, jak už bylo zmíněno, již od počátku bych ty deriváty měl evidovat v podrozvahové evidenci, což dost často nemusí být nutně problém u forwardových kontraktů, obzvláště těch, které sjednávám na nějaké kratší období, ale může to být teoreticky problém u swapových transakcí, zejména za situace, kdy ty deriváty sjednává jiný útvar ve firmě, ano, protože vy si dneska sjednáte nějaký swap, máme dneska 3. května, tam bude řečeno, že je to vázané na nějaké transakce, které začnou běžet od roku 2026.
00:17:07 Jo a to jiné oddělení nedá informaci do účtárny, ano, to znamená, pak tomu jinému oddělení k 31. 12. 2024 přijde nějaká informace o tom, že reálná hodnota swapu je tolik a tolik, o rok později něco jiného, ale zase právě to jiné oddělení nemusí mít dostatečné znalosti účetnictví, aby si uvědomilo, že vlastně ten swap už si nějak žije a už na konci toho roku 2024 by ho měl na tu reálnou hodnotu přeceňovat, ano? Takže to bych řekl, že v praxi bývá poměrně častý problém. Takže to je to přecenění k rozvahovému dni.
00:17:46 Obecné řešení, které já tady budu představovat před tou situací toho zajišťovacího účetnictví teda, je, tak jak bylo zmíněno, že ty deriváty přeceňuji výsledkově. To znamená, kdybych použil česká čísla účtů, to znamená pohledávky a závazky z pevných termínovaných transakcí, které pak následně v rozvaze vykazuji v rámci položek jiné pohledávky, respektive jiné závazky, tak protiúčtem proti té 373 při snížení reálné hodnoty by byl náklad na derivátovou operaci, to znamená 567, respektive 667 výnosy z derivátových operací, ano? Minimálně tu reálnou hodnotu bych měl počítat k rozvahovému dni.
00:18:27 Pak samozřejmě u těch swapových transakcí dává smysl při těch průběžných swapových vypořádáních to rovněž na tu reálnou hodnotu přecenit. Samozřejmě v praxi je největší problém, jak to proboha stanovit. Druhé, co bych teda měl v souladu s tím českým účetním standardem 001 provést, je teda zachytit tu podrozvahovou pohledávku a podrozvahový závazek. Takže to vidíte zde, tedy na těch 76 až v 78.
00:18:55 Tím, jak pod rozvaha není bůhvíjak standardizována, tak pro potřeby dnešního semináře jsem si to nastavil tak, že podrozvahové pohledávky budou 76, to znamená 761 podrozvahová pohledávka z forwardu, případně futures, 762 podrozvahová pohledávka ze swapů a 763 podrozvahová pohledávka z opcí a párově podrozvahové závazky 77. Takže 771 z forwardů, 772 ze swapů, 773 z opcí.
00:19:32 No a zatímco obecně v podrozvaze se používá taková ta 799 evidenční účet, tak tím, že historicky ty deriváty a jejich účtování se odvozovalo, čili bych chtěl říct derivovalo z účtování bank, tak banky vždycky proti těmto podrozvahovým pohledávkám a závazkům u derivátů používaly 789 uspořádací účet, tak proto tady je to trošku jinak. Takže to je obecné pravidlo, jakým způsobem bych měl účtovat tak, jak o tom hovoří česká legislativa, ale v principu mezinárodní standardy o těch derivátech hovoří stejným způsobem. Nyní se tedy pojďme podívat na ty jednotlivé kontrakty.
00:20:17 Já začnu tím prvním, který i z mého pohledu je nejjednodušší na pochopení, a to jsou forwardy, respektive jejich burzovní verze, což jsou futures kontrakty. To znamená, co se týče forwardů jako takových, forwardem rozumím nějakou dohodu dvou smluvních stran o nákupu či prodeji podkladového aktiva v daný okamžik v budoucnosti za předem dohodnutou cenu. Co je teda právě důležitý, je to, že forward je mimoburzovní kontrakt, to znamená, je to šité do určité míry na míru vám, vašim požadavkům, což nekoresponduje s tím, jak jsou determinovány futures kontrakty, které jsou burzovní, ano?

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

Klíčové body ze školení

Včasná interní komunikace zabrání chybám v účetnictví
Deriváty sjednané jinými odděleními často nejsou včas nahlášeny účtárně, což vede k opomenutí jejich povinného přecenění k rozvahovému dni. Pro správnou evidenci je nutné tyto kontrakty sledovat na podrozvahových účtech již od okamžiku jejich sjednání.
Pozor na správnou interpretaci bankovních konfirmací
Při přeceňování derivátů na reálnou hodnotu je klíčové ověřit, zda banka zaslala kalkulaci z pozice klienta, nebo ze své vlastní pozice. Pokud dokument vychází z pohledu banky, musí účetní v rozvaze otočit plusová a minusová znaménka.
Slovní formulace v dokumentaci usnadní testy efektivity
Pro úspěšné splnění retrospektivního testu efektivity zajištění v limitu 80 až 125 procent pomáhá precizní vymezení zajišťované položky. V dokumentaci se doporučuje uvést, že forvardy kryjí například „prvních“ několik milionů korunových závazků v daném měsíci.

Úvod k derivátové problematice

0:03
  • Deriváty (forwardy, swapy, opce) se oceňují reálnou hodnotou k rozvahovému dni; u opcí se na počátku účtuje o zaplacené prémii.
  • Podle českého účetního standardu 001 musíte deriváty od sjednání povinně evidovat v podrozvaze jako pohledávky a závazky.
  • Účtování derivátů u podnikatelů se řídí nejasnou vyhláškou 500, která odkazuje na podrobnější bankovní standard ČÚS 110.

Celé shrnutí si můžete zobrazit po zakoupení školení.