Roční zúčtování daně z příjmů 2017
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
15.2.2018 (Čt)
3 h 40 min.
Bc. Elen Vontorková

Roční zúčtování daně z příjmů 2017

O školení
Přepis
Dotazy (5)
Toto školení Vás provede každoroční povinností zaměstnavatele vůči finančnímu úřadu ohledně zúčtování zálohové a srážkové daně a všech souvisejících povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců a také Vás upozorní na novinky platné pro rok 2017 a 2018. Školení obsahuje jak teorii povinnou pro zvládnutí této povinnosti, tak praktické příklady.

Obsah školení

  • Podstata a podmínky RZD zaměstnanců – termíny dokládání dokladů, slevy, nezdanitelné částky, daňové zvýhodnění na děti, daňový bonus.
  • Příjmy ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně a které jsou od daně osvobozeny, vč. změn.
  • Vystavování potvrzení o zdanitelných příjmech a sražených zálohách na žádost zaměstnance, potvrzení ke srážkové dani u dohod o provedení práce.
  • Povinnosti mzdové účetní v souvislosti s ročním zúčtováním.
  • Úskalí daňových bonusů – měsíční versus roční, test pro nárok.
  • Povinnost zaměstnance podat DAP - příklady DAP zaměstnanců – datum podání, a další podrobnosti.
  • Vyúčtování srážkové daně za rok 2017 - praktická ukázka.
  • Vyúčtování zálohové daně za rok 2017 - praktická ukázka.
  • Nové tiskopisy.
  • Nepeněžní plnění – odborný rozvoj zaměstnanců, možnost využití zařízení pro děti předškolního věku, rekreačních a tělovýchovných zařízení.
  • Pokyn GFŘ D – 22.
  • Změny ve zdaňování mezd v roce 2017 (daňové zvýhodnění na děti, doplnění příjmů pro srážkovou daň, aj.) a novinky pro rok 2018.
  • Příklady, dotazy.

Komu je školení určeno

  • zaměstnavatelé
  • účetní a ostatní osoby, zabývající se zpracováním mzdové agendy

Štítky

Bc. Elen Vontorková

Vykonává lektorskou činnost od roku 1997 v oblastech pracovně-právních vztahů, personalistiky, daňových zákonů, daňové evidence, oddlužení, insolvence, finanční gramotnosti, podnikatelských inkubátorů. Svou lektorskou stopu má ve vzdělávacích společnostech jako je NICOM a.s. Brno, Dům Techniky s.r.o., Ostrava, DAMAN s.r.o. vzdělávací středisko Ostrava, EKOMA Ostrava, REKVAL s.r.o., vzdělávací středisko Ostrava a dále pak ve školicích střediscích v Hranicích na Moravě, ve Zlíně a Novém Jičíně. Rádius pořádání seminářů však má v celém Moravskoslezském kraji. Je majitelkou účetní a daňové firmy PAMDATA, kterou založila v roce 1995. Od roku 1999 je daňovým specialistou.

Všechna školení lektora (9)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Může zaměstnavatel provést roční zúčtování záloh za rok 2017 zaměstnanci, který dne 02.10.2017 zemřel? Měl podepsané prohlášení, neměl žádné jiné příjmy a každý rok žádal o roční zúčtování. Nyní jeho manželka poslala k nám do firmy potvrzení o výši zaplacených úroků na jeho hypotéce, které chce v rámci jeho ročního zúčtování záloh uplatnit. Tudíž předpokládá, že roční zúčtování provedeme. Mohou o roční zúčtování v tomto případě požádat pozůstalí? Předem děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Dobrý den, pochopila jsem dobře, že pokud je přeplatek u jednoho zaměstnance menší než 50 Kč, tak pak na přeplatek zaměstnanec nemá nárok? Děkuji

2) Jak postupovat se zjišťováním údajů (např. při posuzování jestli rezident/nerezident) od 25.5.2018 v souvislosti s GDPR, kdy jde o citlivé údaje.

3) Dobrý den, mohu mít dotaz na opce, když je zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele v USD a následně je z části prodá v Kč, daní příjem podle § ?? a pak daní i prodej? Lze na obdržení použít vyhláš. Kurz na r. 2017 ministerstvem? Děkuji

4) Lze uznat slevu na dítě (student denního studia nad 18 let) poplatníkovi – zaměstnanci-otci, když na toto dítě jsou rozdělené příjmy dle § 13 (spoluprac.os) matkou, jež má příjmy dle §7= plnoleté stud. dítě má vlastní příjmy

5) Jak se prosím pro slevu na manželku prokazuje příjem manželky menší než 68 000,- Kč? Stačí čestné prohlášení (manželka pobírá pouze rodičovský příspěvek)? Děkuji.

6) Zaměstnankyně má manžela OSVČ se základem daně < než 68.000, který je zároveň jednatelem začínajícího sro (zde nepobírá mzdu ani odměnu) Může si na něj uplatnit slevu?

7) Lze uznat slevu na dítě do 26 let studující VŠ formou kombinovaného studia?

8) Dobrý den, může si školkovné uplatnit i nerezident – Slovák – dítě navštěvuje školku na Slovensku. Děkuji za odpověď.

9) do kdy je potřeba podat vyúčtování daně? Osobně, elektronicky?

10) Chápu to dobře, že mohu roční zúčtování daně udělat i těm, co jsou na DPP, DPČ, mají podepsané Prohlášení? Naopak nemohu zaměstnanci, který je u nás až od 1.1.2018 – ten může požádat svého posledního zaměstnavatele předchozího?

11) Pokud je změna 1 7 2017, musím vše rozpočítat a upravit do 30.6. od 1.7.2017?

12) K posuzování zda rezident – bydliště je myšlené trvalé bydliště nebo stačí i adresa na území ČR (např. podnájem)?

13) je možné zdůrazňovat období, kdy se jedná o r. 2017 nebo 2018 nebo se může podle toho, jak se rozhodnu uplatňovat dle 2017 nebo 2018?

14) V roce 2016 vyplácela KOOP náhradu ušlého výdělku za pracovní úraz přímo zaměstnancům- pak si museli sami zdanit příjem. V roce 2017 vyplácíme náhradu přímo ve mzdě, kde ji i zdaníme, můžeme tedy my jako zaměstnavatelé udělat vyúčtování těchto příjmů? Částka je vyšší než 6000 Kč.

15) Máme DPP, DPČ, kde jsou odměny menší než je minimální mzda. U jakých se musí doměřit zdravotní pojištění z min. mzdy? Jen u těch, co mají podepsané Prohlášení a za které neodvádí min. ZP stát? Týká se to i DPP?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Zaměstnankyně měla příjmy ze závislé činnosti si podává sama daňové přiznání. Koupila si dluhopisy z Rakouska a v 7/2017 ji přišly úroky 3000,- Další úroky jí přišly v lednu 2018 cca 2 nebo 3 000,- Co zdaní za rok 2017. jenom 7/2017 nebo 1/2018. Vede daňovou evidenci.

2) Slovenský občan, trvale bydlící ve SR pracuje na zákl. pr. smlouvy pro českého zaměstnavatele v ČR od 1.1.2017 a znovu od 1.8.2018-31.1.2018. Prohlášení podepsal 15.2.2018 na rok 2017 i 2018. Mohu mu vyhotovit roční zúčtování daně za rok 2017 a dostane zpět přeplatek na dani?

3) Od 1.8.2017 mám zaměstnance, který byl naposledy zaměstnán v roce 2016. Mohu mu udělat roční zúčtování daně, když mi podepíše čestné prohlášení, že v období 1.1.2017 – 31.7.2017 nebyl nikde zaměstnán? Nebyl ani na úřadu práce.

4) Podává se Vyúčtování daně ze závislé činnosti i za Dohody o provedení práce, pokud pracovník podepsal a nemá jiného zaměstnavatele?

5) Je možné, aby zaměstnanec během roku neuplatňoval slevu na dítě, ale uplatnil ji v ročním zúčtování u zaměstnavatele nebo si musí udělat DP?

6) Dobrý den, od 11/2017 zaměstnáváme občana Ukrajiny na hlavní pracovní poměr. Je daňovým rezidentem – má bydliště v ČR. Jak mám postupovat s vyúčtováním roku 2017? Provede si ho sám?

7) Zaměstnanec neohlásil ukončení studia dcery a dále měl daňové zvýhodnění. Pokud neprovedu roční zúčtování daně a poplatník si podá sám daňové přiznání, nemusí se opravovat u zaměstnavatele daň? Jak to finančnímu úřadu prokážu, že poplatník dal daňové přiznání a neoprávněně vyplacenou slevu vyrovnal?

8) Zaměstnanec podepsal proh. má slevu 2070, měs. daň po slevě 2715, tudíž sraženo ze mzdy 645,- (2715-2070=645) a do sloupce 2 (bylo sraženo) taky 645,- Na konci formuláře výsledek zbývá doplatit 645, nemá být 0?

9) Dobrý den, je možné provést roční zúčtování zaměstnanci, který pracuje na hlavní pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele a zároveň má další příjem jako člen bytového družstva. Nebo si musí podat daňové přiznání?

10) Zaměstnanec má pracovní či nepracovní úraz a bylo mu vyplaceno pojistné plnění. Může udělat zaměstnavatel takovémuto zaměstnanci roční zúčtování?

11) Dobrý den, ta sleva na 2. dítě se ale v ročním zúčtování uplatní za celý r. 2017? Děkuji

12) Muž ze 3. z. má příjmy jen z ČR a je v ČR 300 dní. Jeho manželka má též příjmy jen z ČR, ale pod 68 tis. A zdržuje se v ČR 190 dní. Mají zde byt, společ. finanč. domác. Jejich dítě nar. V ČR odjelo do 3.z. (ZŠ)= v ČR není 183 dní. (je v 3.z. s babičkou) Má muž nárok na slevu na manž. + na bonus na dítě?.

13) Jednatel/společník dostal vyplacenou odměnu ze zisku za rok 2016, ze které společnost za něj odvedla srážkovou daň. Zároveň má příjmy ze závislé činnosti. Je nutné, aby si podal daňové přiznání nebo mu mohu zpracovat roční zúčtování daně bez uvedení odměny ze zisku?

14) Dobrý den, když zaměstnanec pracuje na kratší prac. dobu, musí na dosažení daň. bonusu na dítě dosáhnout těch 6100,- Kč? Děkuji

15) Náš zaměstnanec byl měsíci září u soudu jako svědek, kde mu byla proplacena náhrada ušlého příjmu za 4 hodiny. Musí si také provést sám daňové přiznání. Byla mu proplacena částka 1300 Kč.

16) Pracovník uzavřel DPČ, pobírá starobní důchod celý rok a má podepsané prohlášení. Hrubá mzda kolem 5 000,- měsíčně – nebyla žádná daň. V roce 2017 člen volební komise, výdělek 1300,- Kč. Musí podat daň. přiznání?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Zaměstnanec si nechal částečně a předčasně vyplatit peníze ze svého penzijního pojištění, přičemž smlouvu nezrušil, ale smlouva pokračuje, protože byla ponechána určitá částka. Dál si bude toto pojištění v budoucnu platit.

2) Doplnění k otázce Slovák, pracující v ČR. On po celý rok v ČR bydlí a chodí do práce. Na Slovensko si jen příležitostně odskakuje, tj. splňuje pod tím, ímlu těch 783 dní a je REZIDENTEM ČR, může tedy uplatní zákl. slevu na poplatníka za rok 2016 (podepsal dodatečně) i 2017 a případné další slevy.

3) Zaměstnanec přinesl potvrzení o daru, ale ne na určitou částku, pouze s informací, že týden poskytl své auto bezúplně dětskému oddílu a podílel se na organizaci a vedení tábora. Dá se podle ujetých kilometrů a běžných cestovních náhrad spočítat hodnota daru (tj. = zapůjčení auta)

4) V roce 2017 měli členové volební komise zálohovou daň – povinnost podat daňové přiznání. Od 2018 je srážková daň

5) Žena nastoupila od 18.1.2017 na PPM ještš za únor a březen měla příjem u stejného zaměstnavatele na základě DDP tady byla uplatněna zálohová daň. Znovu nastoupila od I.11.2017 kdy ji byl odejmut rodišovský příspěvek. Uplatním ve vyúčtování celou slevu na poplatníka? Děkuji

6) Od 1.7.2017 nebylo uplatněno zvýšené částky odpočtu na děti. Mohu to dorovnat v rámci RZ?

7) Zam. HPP u zaměstnavatele podepsal prohl. U stejného zaměstnavatele zároveň DPP. Po část roku nám program udělal daň. zálohu a po část roku nám program spočítal daň srážkovou. Takže nyní má potvrzení od stejného zaměstnavatele – 2x se sraženou DZČ (713) a 1x se srážkovou (7220). Co když nechce roční zúčtování? Musí podat daňové přiznání? Když mu to přiznání dáme, tak má nedoplatek na dani 141 Kč?

8) Mateřská žádné příjmy, přítel ne druh, žijí ve společné domácnosti, může jeden z nich uplatnit daň zvýhodnění

9) Pracovník, který má slevu na 1. dítě, vzniká mu daňový bonus, doložil až nyní tj. do 15.2.2018 na toto dítě průkaz ZTTP/P. Žádá o roční zúčtování za r. 2017. Může být tato sleva zohledněna v RZ za 2017?

10) Popl. má cje střídavě na ÚP anebo má DPP v 2015-2017. Roční příjmy má vždy nad 1/2 min. roční mzdy. Může požádat o bonus na dítě formou DPFO za r. 2017 řádným a za 2016-2015 řádným pozdě podaným

11) Nárok na slevu na dani v případě střídavé péče se řídí rozhodnutím soudu o střídavé péči? Nebo se vychází ze skutečného stavu bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé péči? Nebo záleží na tom, jak se po rozvodu rodiče dohodnou u koho budou děti v péči? Nebo se vychází ze skutečného stavu bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé péči?

12) Dar slaid 65. 2% a 1.000 musí být splněno zároveň? Jaký paragraf?

13) Aby si zaměstnanec mohl odčíst zaplacené životní nebo penzijní pojištění 24.000,- musí mít zaplaceno za každé minimálně celkem 36.000?

14) je účel daru v darovací smlouvě nějak specifikován, nebo lze napsat na cokoliv. Např. na ručníky atd.

15) Je možné uplatnit jako nezdanitelnou částku 2 dary v hodnotě 500 Kč za jeden dar – tj. celkově darováno 1.000 Kč. Děkuji

16) Někteří zaměstnanci se velice neochotně chovají, když chci po nich doložit doklady k prokázání slevy na odečet úroků. Domnívají se, že si vymýšlím, že to nikde po nich nikdo nechtěl /kromě potvrzení banky o zaplacení úroků). Domnívají se, že udělat jim roční vyúčtování je vlastně moje povinnost. Mohu jim tedy po tom odmítnout provést roční vyúčtování.

17) Nesezdaný pár si pořídí RD na hypotéku. Každý vlastní dle LV 1/2. Banka pošle potvrzení, kde jsou vyčísleny celkové úroky. Může si uplatnit celé úroky jeden z účastníků, pokud v prohlášení u zaměstnavatele prohlásí, že ten druhý úroky neuplatňuje? Nebo musí uplatnit každý svoji 1/2.

18) Pokud se zaměstnavatel splet a poslal v r. 2017 příspěvek na ŽP větší částku, tento přeplatek pojišťovna vrátí, ale až v r. 2018. Co to daňově znamená pro zaměstnance a zaměstnavatele?

19) Dobrý den, když se platí měs. 1000,- na penzijko a ke konci roku se doplatí do částky 24 000,- Kč tak, lze uplatnit celou slevu nebo se musí udělat změna smlouvy a měsíčně platit 2000,- Kč? Děkuji

20) Dobrý den mám zaměstnankyni, které jsem v průběhu roku vyplnovala ušlý výdělek pro odškodnění od obce. Uklouzla na chodníku a kooperativa ji vyplatila odškodné v určité výši. Nazvali to jako odškodnění bolestného. Mohu jí udělat RZD z dopisu, který má od Kooperativy nebyla odvedena žádná zál. daň

21) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti od švýcarského zaměstnavatele bude podávat daňové přiznání samostatně? Delší část roku 2017 měl příjmy ze závislé činnosti na území ČR:

22) Dobrý den, ve vyúčtování srážkové daně se uvádí měsíc sražení srážkové daně nebo měsíc, kdy má být daň sražena? TZn. za 12/2017 byla daň sražena 10.1.2018 a odvedena měla být do 1.2.2018

23) Jak napravit špatné vepisování měsíců, resp. Posun o měsíc do vyúčtování?

24) Statutár nerezident podepsal Prohlášení, odměna jednatele zdaňována zálohovou daní /2.070/ místo srážkovou. Jak opravit v roce 2017?

25) Nepodepsané prohlášení. Musí podat DPFO pokud vyjde toto nulové?

26) Zaměstannec má dvě děti. Dítě první (1) uzavře pracovní poměr a zaměstnanec si bude uplatňovat už jen (2), zůstává už stále (2) – nebude se chovat už nikdy jako první dítě.

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Vdaná žena, dítě na SŠ, manžel-otec-invalidní důchodce, nepracuje a nechce podepsat čestné prohlášení o neuplatňování zvýhodnění u sebe. Je, prosím, jiný způsob, jak doložit, že otec neuplatňuje daňové zvýhodnění na dítě?Děkuji za odpověď.

00:00:04 Já vás vítám na dnešním semináři, my jsme si tady s panem Skálou tedy vyměnili fleky, ale teď už se budeme věnovat tomu dnešnímu tématu, což je roční zúčtování daně. Tak já bych vás úvodem chtěla upozornit tedy na novinky, které v průběhu roku 2017 tedy proběhly, novelizoval se zákon, ale především všichni víme, že daně ze závislé činnosti u zaměstnanců zpracováváme na základě § 586, který už je účinný od 1. ledna 1993.
00:00:44 Nicméně v průběhu roku 2017 se nám novelizoval tady ten zákon, velmi rozsáhle, bych řekla, protože ten průnik je i do roku 2018, takže pokud nahlédneme, zatím v rámci tedy toho ročního zúčtování daně do nova, které se týkaly roku 2017, tak určitě bychom měli nahlédnout do § 170, kterým se od 1. července zvýšila hranice daňových zvýhodnění pro 2. a 3. dítě a další děti, samozřejmě, pak tam máme nějaké změny v osvobozených příjmech, a ještě následně vlastně se novelizoval znovu ten zákon o dani z příjmu s tím, že se tam upravil vlastně § 15, to jsou ty dary, které už byly dopředu prezentovány,
00:01:32 že se to tedy bude zvyšovat ta částka, zřejmě se to nedostalo do toho § 170, ale už za rok 2017 se výše daně, odpočet na dary, se zvyšuje ze 2 000 na 3 000 korun. No a pak tam máme ještě ten odběr krvetvorných buněk, tak to je ta plazma, takže tam potom je těch 20 000 korun. No a já vás zároveň upozorním i na změny, které nastanou nebo už nastaly v průběhu roku 2018, a na které si máte dát pozor. Máte tam, jednak tam je zvýšení minimální mzdy, ale jsou tam jiné věci, kdy se nám upravil § 6 odst. 4, to je ta srážková daň apod.
00:02:10 Pořád platí a zapomínáme pracovat s pokynem Generálního finančního ředitelství řady daňové, to je ten D-22, který vám strašně umožní jakoby vysvětlit některé paragrafy, které nejsou až tak jednoznačné v tom zákoně o daních z příjmů, takže já se pokusím vás na všechny tady tyto věci upozornit. Úvodem vám chci říct, že máme několik příjmů, veškeré příjmy, které jsou uvedené v zákoně o dani z příjmů a týkají se fyzických osob, tak je § 6 závislá činnost, s tou pracujeme v organizaci, to jsou ti naši zaměstnanci.
00:02:49 Ale musíme mít na zřeteli, že ještě jsou další paragrafy, a to je § 7, to jsou příjmy z podnikání, dále tady máte § 8 kapitálový majetek, § 9 příjmy z pronájmu a § 10 ostatní příjmy. A vy to tady máte hlavně z toho důvodu, že pokud ten váš zaměstnanec má i jiné příjmy než § 6, tak tady z těchto ostatních příjmů ty ho dovedou do daňového přiznání, takže z toho důvodu je tady máte uvedeny a pak máte jednodušší práci. Tak, my teď dáme pauzu, protože budeme vyměňovat mikrofon, tak jestli ještě chviličku vydržíte.
00:03:33 Tak my jsme zpátky tedy, tak věříme, že nás je lépe slyšet, pokud tedy máte nějaký problém, tak to není u nás. Pojďme se podívat na tu závislou činnost. Prosím vás, § 6, tam se nic nezměnilo, s tím už umíme velmi dobře, jsou to ty příjmy ze závislé činnosti, kdy vůbec nemáme s tím problém vyhodnotit je, protože vlastně tyto příjmy zúčtováváme, stále tam jsou stejné znění toho § 6b, kdy člen družstva, jeho příjmy jsou taktéž, pokud jsou za práci, samozřejmě, tak se posuzuje jako § 6.
00:04:12 Společník, tam už od roku 2014 nemáme žádný problém, takže jeho příjmy jsou taktéž posuzovány jako § 6, no a příjmy komanditistů, komanditních společností, to tam vždy bylo. Takže s tímto problém nemáme, já na základě velmi častých dotazů k rezidentům a nerezidentům jsem si sem dovolila tedy zařadit nějaké materiály k tomu, já věřím, že vás to potěší, ale hlavně jde o to, abyste si zodpověděli nějaké otázky, které nás trápí, protože si myslím, že dnes už většina z nás zaměstnává nějaké cizince, a teď je jen otázkou jakoby zhodnotit, zda jde o daňového rezidenta či nerezidenta.
00:04:56 Takže daňoví rezidenti, máte to uvedeno v § 2 zákona o dani z příjmů, kde je jednoznačně dáno, že daňovým rezidentem je vlastně takový poplatník, který se zdržuje na území ČR alespoň 183 kalendářních dnů, to je polovina roku. Tady jenom chci připomenout, že i když on odjíždí a zase se vrací, tak i tyto dny, kdy on tady zase je, se započítávají do těch 183 dnů, takže nemusí to být souvisle. Na druhou stranu, daňoví nerezidenti jsou tady jednoznačně dáni tím, že mají daňovou povinnost z příjmů, které mají ze zdrojů na území ČR, takže tady vydělávají a tady ty příjmy mají.
00:05:43 Tady máte velmi důležitou poznámku, ze které už vlastně můžete vyčíst, jak je hodnotit rezidenta a nerezidenta. Takže pro potřeby zdaňování není rozhodující, jestli je to občan ČR, Slovenské republiky, Polska či jiné republiky, ale důležité je, že musíte vyhodnotit, zda jde o daňového rezidenta či nerezidenta. My si ještě ukážeme, jakým způsobem tedy tady to vyhodnotíte. V odst.
00:06:11 3 pořád toho stejného § 2 máte dávno, že poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou rezidenty ČR, to znamená, nejsme to my, občané ČR, my jsme všichni daňoví rezidenti, tedy za určitých okolností, nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. My se podíváme i tady na ty smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Dále daňoví nerezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Jestli vyhodnotíte, že to je daňový nerezident, což v Česku ty jeho příjmy byste zdaňovali pouze ty, které má z území ČR.
00:06:52 Takže když vám dám jiný příklad, my jsme všichni daňoví rezidenti ČR, pokud budou mít příjmy ze Slovenska, tak protože, a vyhodnotí tedy ten správce daně, že jsem daňovým rezidentem ČR, v tom případě ty příjmy, které já vydělám na území Slovenské republiky, tak si dodaním tady na území ČR. Nebo jinak řečeno, pokud to bude závislá činnost, zdaní mi to tam ten plátce a já si to převedu do svého daňového přiznání tady na území ČR. Takže to je ten rozdíl.
00:07:24 Jestliže vyhodnotíme toho poplatníka jako daňového nerezidenta, tak tady bude zdaňovat pouze příjmy, které se týkají, jsou plynoucí z těch zdrojů na území ČR. No a dále, a to je velmi důležitá podmínka, pokud on je tady, ten daňový nerezident, ale pouze za účelem studia nebo léčení, tak jsou pořád daňovými nerezidenty, to znamená, víceméně tam jde jenom posoudit to, že tady má příjmy z § 6, případně z jiných paragrafů, nicméně pokud tady je za účelem studia nebo léčení, a u toho si nějak vydělá, tak se vždy bude považovat za daňového nerezidenta.
00:08:08 A tady mám jedno doporučení, prosím vás, velmi často řešíme ve firmách, že dodatečně teprve zjišťuje, zda jde o daňového rezidenta či nerezidenta. Já vám tady doporučuji, v případě, že zaměstnáte cizince, vyhodnoťte si hned při vstupu do toho pracovněprávního vztahu, zda jde opravdu o daňového rezidenta či nerezidenta, budete to mít daleko snazší potom, ano.
00:08:33 No, a pokud to nebudete umět vyhodnotit si sami, tak potom by vám měl ten člověk, v případě tedy, že chce prokázat to daňové rezidenství, tak aby ho jakoby potvrdil, aby vám dal k tomu ten podklad, tak přinese nějaké potvrzení finanční správy, vlastně z té jeho země rezidence, a tím vám doloží, zda je rezidentem toho státu, odkud pochází, odkud je, nebo jestli ho můžete vyhodnotit jako rezidenta ČR.
00:09:05 Takže toto vám pomůže, nicméně ještě vám tady dávám na doporučení to, že by bylo vhodné jednou ročně to ověřit, alespoň jednou ročně, a to z toho důvodu, že samozřejmě ty změny prochází, on se může rozhodnout, může se změnit situace, například že jeho rodina se přestěhuje sem nebo zase se odstěhuje, zase do té země odkud pochází. Takže ten život se mění a mění, prostě musíte reagovat i tady na tyto podmínky.
00:09:33 Tak a dále hodnotíme tedy těch 183 dnů, to už jsme si řekli, pokud tedy nemá ta fyzická osoba u nás své bydliště, případně jej má ve více státech, tak musíte vyhodnotit, jestli tedy alespoň u nás se zdržuje těch 183 kalendářních dnů, a to už jsme si posoudili. Tak a tady se podíváme tak trošku podrobněji na smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
00:10:11 Nevím, jestli s nimi umíte pracovat, nicméně oni jsou velmi důležité, protože ono se může stát, že vy nějakým způsobem vyhodnotíte, že ta fyzická osoba je rezidentem ČR, byť je to cizinec, ale je rezidentem ČR, splňuje všechny podmínky, a když potom nahlédnete do smlouvy o zamezení dvojího zdanění, tak zjistíte, že ta smlouva jednoznačně říká, že tento člověk se posuzuje jako daňový nerezident vašeho státu a tedy se posuzuje daňovým rezidentem toho státu, odkud pochází. Proto potřebujeme pracovat tady s těmi smlouvami. No ale proč ony vlastně vznikly, k čemu oni vlastně jsou?
00:10:48 No, úplně jasně, podívejte se na státy EU, nebo i vlastně celosvětové, vezměte si situaci, že nějaký člověk se Slovenska nebo z Kajmanských ostrovů, to je úplně jedno, k vám přijde pracovat, to jsou dva státy, v jednom státě a má rezidenci a v jiném státě má ten zdroj příjmů. No a každý z těch států by chtěl samozřejmě ty jeho daně za to, že ano. Takže aby to takto nešlo, aby nemusel danit v obou státech, tak proto došlo ke sjednání smluv o zamezení dvojího zdanění.
00:11:24 Já jen tady potvrzuji a podotýkám to, že tady ty smlouvy, oni jsou nadnárodními legislativy jednotlivých států, takže z toho důvodu, v případě, že tedy bude něco uvedeno ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění a něco budeme mít v zákoně o dani z příjmů, tak samozřejmě je nadřazena ta smlouva o zamezení dvojího zdanění. Já jsem vám tady vložila tabulku, prosím vás, není to celkový výčet, není to taxativně, samozřejmě to se mění, jen si povšimněte, že tady je smluvní stát. Já chci upozornit na to, že v současné době má ČR smlouvy o zamezení dvojího zdanění přibližně z 80 státy světa.
00:12:08 Jde o smluvní stát, vůbec tam nehraje roli to, jestli to je v EU či mimo EU, důležité je, jestli ta smlouva je sjednána. Takže tady jsem vám uvedla ty, která asi nejčastěji budete používat, ale jinak tady smlouvy jsou uvedeny všechny na stránkách Generálního finančního ředitelství, takže vůbec není problém, případně i na stránkách ministerstva financí, takže pokud vás bude nějaký konkrétní stát zajímat, není problém, můžete si tu smlouvu tam vyčíst.
00:12:35 No a já jsem si neodpustila jakoby vzor těch smluv jak se sjednávají, co se mi hodně líbí na tom tak je to, že ať vezmete jakoukoliv smlouvu o zamezení dvojího zdanění, ať je to se Slovenskem, ať je to s Německem, ať je to s Finskem, ať je to s jakýmkoliv státem, tak si všimněte, že ty články jsou seřazovány úplně shodně.
00:12:58 Takže pokud vy se naučíte pracovat se smlouvu o zamezení dvojího zdanění se Slovenskou republikou třeba, tak si můžete být jistí, že když potom nahlédnete do smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Německem, Itálií a jiným státem, tak vždy bude v článku 4 co je to rezident, vždy budete mít v článku 14 příjmy ze zaměstnání a vždy v článku 22 najdete vyloučení dvojího zdanění, ten obsah bude samozřejmě zase závislý na tom, jak se ty dva státy dohodly. Nicméně pod těmito články najdete to co potřebujete, no a pokud budete potřebovat ještě nějaké jiné, tak ty máte potom uvedeny tady.
00:13:37 Já jsem vám zvýraznila především ty, kterých se bude týkat vlastně ta naše práce z pohledu závislé činnosti. No a tady jsem vám dala nějakou jakoby pomůcku k tomu, jak máte určit rezidentství. Prosím vás, není to dogma, samozřejmě každý ten pohled se může lišit, ale když to zjednoduším, tak hodnotíme bydliště, ano, takže zdržuje se, má tady byt, zdržuje se na území ČR kratší dobu než 183 kalendářních dnů? Pokud se zdržuje méně než 183 dnů, hned ho máte jako nerezidenta, pokud se zdržuje déle, tak ho dále posuzujete.
00:14:22 Pokud jeho příjmy ale jsou pouze, nebo jedná se to jeho zdržování, těch 183 dnů je v rámci studia či léčení, a u toho má příjmy, zase ho posuzujete jako daňového nerezidenta. Pokud nejsou k jeho příjmy tady a nemají souvislost, není to z důvodu studia či léčení, tak samozřejmě posuzujete opět dále.
00:14:44 A jdete na osobu ze smluvního státu, je to osoba ze smluvního státu, se kterou byly uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění, pokud není, tak tady se omlouvám, tady si prosím opravte pak jde nerezident, nikoliv rezident, ano, pokud to není ze smluvního státu, ale pokud tedy je ze smluvního státu, tak opět testujete dále, a teď je otázkou, jestli splňuje ta kritéria té smlouvy a podle toho rozlišíte, zda jde o daňového rezidenta nebo nerezidenta. A já bych vám chtěla ještě nakreslit jeden graf, který by vám zase mohl pomoct.
00:15:30 My jsme si řekli, že tam testujeme vlastně to, zda jde o člověka, který tady má stálý byt, ale vám se může stát, že dobře, má tady stálý byt, ale pokud někde jinde nemá ten stálý byt, tak jste úplně v pohodě, protože on splňuje tuto podmínku a už ho můžete testovat z části jako daňového rezidenta. Toto se stane v případě, kdy on má, je to Slovák, a on má být jak na Slovensku tak i tady, takže pak musíte jít na další test a ten další test je středisko jeho zájmu.
00:16:14 Středisko zájmu je jeho rodina, vlastně všechno, kolem čeho se to točí, takže dám příklad: Máte Slováka, on tady sice má byt, ale má ho i na Slovensku, ale má rodinu a ta rodina se zdržuje na Slovensku, to znamená, středisko jeho zájmu je na Slovensku a v tom případě ho hodnotíte jako českého nerezidenta. Pokud by se tato rodina přestěhovala na území ČR, pak středisko zájmu by se přesunulo na naše území a v tom případě ho hodnotíte jako rezidenta.
00:16:47 Dobře, ale co se stane v případě, kdy máte úplně svobodného hošíka, který přijel ze Slovenska, má tady byt, ale ten byt má tedy i na tom Slovensku, případně středisko zájmu nehodnotíte, protože on žádné nemá, rodinu nemá, takže z toho důvodu tedy středisko zájmu nemůžete posoudit, nicméně potom jdete na tu další a to je obvykle zdržování, to je těch 183 dnů.
00:17:16 Pokud se zdržuje tady, na území ČR, více než 183 dnů, hodnotíte ho jako daňového rezidenta, pokud ale se zdržuje ve více státech a nejste schopni posoudit, kde tedy bude více, protože on pendluje Slovensko, Česko apod., tak pak můžete jít, další tou podmínkou může být státní příslušnost, no a podle státní příslušnosti už jste schopni opravdu vyhodnotit rezidentství nebo nerezidenství, ale nejčastěji ho vyhodnotíte už tady, u toho střediska těch jeho životních zájmů, ano.
00:17:54 No a pokud ani tady, protože bude mít státní příslušnost několika států, tak pak už vy sami nejste schopni vyhodnotit, zda jde o daňového rezidenta nebo nerezidenta, pak to musí posoudit ty jednotlivé státy, kterých se to týká, a to už je úplně mimo vás, ano. Takže já si myslím, že tady podle tohoto jste schopni vyhodnotit, takže si myslím, že už nebude takový problém tedy, jestli se bavím o rezidentovi nebo nerezidentovi, ale my si ještě řekneme, jak tedy posuzovat daňového rezidenta či nerezidenta.
00:18:24 Takže to bylo jen tedy pro upřesnění, ať vám to trošku pomůže, no a pojďme zase dále pokračovat tedy v tom daňovém nerezidenství či rezidenství. Když hodnotíte statutární orgán, to je většinou statutární orgán právnických osob, ano, takže vždy ho posuzujete jako nerezidenta, teď hovořím o těch jednatelích a členech statutárních orgánů, kteří jsou ze zahraničí.
00:18:56 Jednoznačně když nahlédnete do § 22 zákona o dani z příjmů, tak tam máte uvedeno, že je vždy zdaňován srážkovou daní, vždy, přes to vlak prostě nejede, no a tu srážkovou daň máte zase uvedenou v tom § 36, kde máme vlastně ustanovení o srážkové dani. Tady se neaplikuje solidární zvýšení, a to nám i dojde, protože srážková daň přece není zatížená solidárním zdaněním, to jen zálohová daň.
00:19:24 No ale pozor, pokud by tady ten statutární orgán z nějakého důvodu podal daňové přiznání, byť dobrovolně, tak víte, že daňové přiznání už pracuje se zálohovou daní, a tady už by mohlo dojít k tomu solidárnímu zvýšení. Tak, a jsme na § 6 odst. 4, to je přesně ten paragraf, který víceméně do konce roku 2013, víte, že tady byly všechny příjmy, které se zdaňovaly srážkovou daní, byla tam tehdy ta hranice 5 000 korun. Od 1. ledna 2014 se nám úplně změnilo znění tohoto paragrafu, a výhradně tam byly pouze příjmy splňující tři podmínky najednou.
00:20:04 Příjmy do 10 000 korun, druhá podmínka byla na základě dohod výhradně jen dohody o provedení práce a ta 3. podmínka byla nepodepsané prohlášení k dani. No a nám tedy vznikl celkem, nechtěla bych říct problém, protože my jsme se s tím uměli poprat, otázkou bylo, jak dlouho bude trvat finančním úřadům tuto situaci unést, protože tím se stalo, že vlastně i kdybyste měli dohodu o pracovní činnosti, a teď záměrně řeknu velmi malou částku 500 korun měsíčně, pak tento člověk byl povinen podat daňové přiznání a to z toho pohledu, že byl zdaňován zálohovou daní a to proto, že § 6 odst.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.