Majetek a odpisy 2025

Vyhledat v přepisu

Hledat

Posouvat

00:00:03 Dobrý den, dovolte mi, abych také já vás pozdravil a přivítal na dnešním webináři na téma Majetek a odpisy v roce 2025. Co nás čeká? Tak, celou problematiku jsem rozdělil do pěti částí. Nejprve je to krátce k přehledu daňových a účetních předpisů, které nám majetek a jejich odpisování upravují, potom se podíváme na vymezení hmotného a nehmotného majetku a na jeho technické zhodnocení a dále už budeme probírat nejprve účetní odpisy a potom daňové odpisy.

00:00:38 Snad na těch částech tři a čtyři si všimněte, že abychom správně zvládli účetně a daňově odpisovat, tak musíme říci, kdo z jaké ceny a jak odpisuje. No a ještě tady mám u těch účetních odpisů zdůrazněn účel odpisování, protože ten účel z hlediska účetnictví je zcela jiný než daňový účel, takže to je nutné probrat samostatně. Účetní odpisy by rozhodně neměly kopírovat odpisy daňové, ale k tomu se ještě v průběhu toho výkladu několikrát vrátím. Dále v té páté části probereme související problematiku jako vyřazování majetku a daňovost či nedaňovost zůstatkové ceny, no a také rezervy na opravy.

00:01:22 Jako tradičně se snažím zvýrazňovat novinky, pro rok 2025 jich tolik není jako loni, přesto tam jsou, poznáte je podle podbarvení starorůžovou barvou, no a znění původní, které platilo nejenom v roce 2024, ale třeba i někdy dříve, což uvidíme hned na následující stránce u nehmotného majetku, mám podbarveno takto modrošedou barvou. Potom mám podbarvení zeleně pro pokyny, informace a výklady zejména správce daně, jsou to věci, které nejsou oficiální, přesto je dobré o tom vědět, takže proto ta zelená barva. No a potom příklady, ty mám modře.

00:02:05 Teď se pojďme podívat do zákona o daních z příjmů na jednotlivá ustanovení, která nám popisují majetek a jeho odpisování. V případě hmotného majetku, jak vidíte, je těch paragrafů hodně. V té druhé části si budeme vymezovat odpisovaný majetek a jeho technické zhodnocení a také hmotný majetek, který se daňově nesmí odpisovat, no a další věci probereme v té čtvrté části čili kdo může odpisovat podle § 28, z jaké ceny lze odpisovat podle § 29, no a potom už tady vidíte od § 30 až vlastně do § 31 a 32 tady máme potom pravidla pro odpisování.

00:02:48 Chtěl bych říci, že tady vidíte novinku, která platí od 1. 8., a to jest, že pokud byste nově pořídili fotovoltaiku coby výrobnu elektrické energie, tak už nemusíte odpisovat tím speciálním způsobem, který platil od roku 2011 do konce července 2025. My si později řekneme i přechodná ustanovení, která ta novela přinesla. U nehmotného majetku z hlediska daňového je ta situace možná v současnosti jednodušší v tom směru, že nehmotný majetek není v zákoně o daních z příjmů definován a pokud byste vedli účetnictví, tak se postupuje podle účetních předpisů.

00:03:31 Ten aktuální postup platí od roku 2021, podle přechodných ustanovení novely byla možnost ho využít i pro majetek zařazovaný v roce 2020, no a není to nic nového, protože podobný postup platil už od roku 2001 do roku 2003. Pochopitelně bereme zdaňovací období, které započalo v tomto období, protože právnické osoby nemusí mít zdaňovací období rovné kalendářnímu roku. No a mezitím, jak to platí dnes a jak to platilo v těch letech 2001 až 2003, existoval asi ten pro vás nejznámější způsob odpisování, od roku 2004 do konce roku 2020, který byl dán v § 32a.

00:04:17 No a ještě, pokud si vzpomenete, tak do konce roku 2000 se řešilo odpisování nehmotného majetku stejnými pravidly jako má hmotný majetek pro rovnoměrné odpisy anebo pro zrychlené odpisy, zařadili jste ten nehmotný majetek podle přílohy číslo 1 do odpisových skupin především 1 až 3, byla tam podmínka, že jeho vstupní cena musela být nad 60 000 Kč, no a podle úvahy jste odpisovali rovnoměrně nebo zrychleně.

00:04:49 Já tyto historické režimy uvádím z jednoho prostého důvodu, a to kvůli tomu, že i když třeba v současné době už žádný, žádnou úpravu v zákoně o daních z příjmů pro odpisování nehmotného majetku nenalezneme, tak ale novely, které nám měnily tyto režimy v průběhu času měly vždycky přechodné ustanovení, které říkalo, že jestliže jste nějaký ten nehmotný majetek zaevidovali podle určitého znění zákona o daních z příjmů, tak byste měli v tom samém duchu pokračovat u takového nehmotného majetku až do jeho vyřazení.

00:05:27 Takže zjednodušeně řečeno, pokud máte coby účetní nějaký letitý software, třeba ještě dosovský někde z roku 1997, pokud ho autor neustále upgraduje a vy vzhledem k tomu, že ty dosovské programy byly velice rychlé na pořizování účetnictví se od něj nemůžete odloučit, tak pochopitelně i dnes můžete mít nějaká ta technická zhodnocení, ale vše by se dělalo podle úpravy, která platila v tom roce pořízení, to znamená je to ta úprava, pokud jsme pořídili v roce 1997, která byla řešena pomocí přílohy číslo 1 až do toho 31. 12. 2000.

00:06:08 Ani když se kouknete na následující stránce na vymezení účetnictví, nemáme tak příliš, řekněme jednotnou šablonu na to, kde co nalézt. Zákon o účetnictví sám o sobě toho o majetku a jeho odpisech příliš moc neříká, ten má pravidla pro inventarizaci, má řekněme nějaká pravidla pro ocenění a pochopitelně to, co budeme citovat, nějaké ty základní účetní principy, ale jinak budete muset si nalézt to, co říká k majetku, k jeho vymezení a ke způsobům odpisování, účetní předpisy až v prováděcích vyhláškách.

00:06:51 Takže pro podnikatele budeme citovat z vyhlášky 500/2002 Sb., já ji označuji jako PVZÚ, no a pochopitelně budeme tam hledat ustanovení o vymezení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, tady vidíte § 7 a 6, potom ustanovení o technickém zhodnocení a něco málo k metodám odpisování § 56 až 56a. Přiměřeně, jako pro podnikatele, budou využívat ta ustanovení té prováděcí vyhlášky 500/2002 Sb. i ty účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky 501/2002 Sb., což jsou banky, anebo 502/2002 Sb., což jsou pojišťovny.

00:07:37 Pokud byste patřili mezi neziskové subjekty, tak ta vyhláška 504/2002 Sb. vám to vymezení přináší trošičku někde jinde, takže tady máte odkaz na příslušné paragrafy. Pokud jste ze státní organizace, tak tato vaše vyhláška 410/2009 Sb. to má také trošičku jinak, dokonce metody odpisování nenaleznete přímo v té vyhlášce, ale naleznete v českém účetním standardu číslo 708. Já pochopitelně budu v tom výkladu zmiňovat zejména postup pro podnikatele, ale pokud by se něco lišilo pro neziskovky nebo státní organizace, tak přirozeně vám to řeknu.

00:08:16 Teď se pojďme podívat už na část druhou, a to na vymezení hmotného a nehmotného majetku, který budeme účetně nebo daňově odpisovat. Já budu asi v průběhu toho výkladu několikrát zdůrazňovat, že i když se jedná o jeden majetek, který si do firmy pořídíte, takže to jeho ocenění a i způsob odpisování se může lišit. Může být jinak odpisováno účetně, může být jinak odpisováno daňově a bohužel ona se může lišit i vlastně vstupní cena od které budete odpisovat. Nejmarkantněji je to vidět na hmotných movitých věcech a jejich souborech se samostatným technicko-ekonomickým určením.

00:09:01 Pochopitelně předpokladem pro daňové anebo účetní odpisování je, že je doba použitelnosti, nebo chcete-li, jak to mají daně, provozně technické funkce, delší než 1 rok, ale potom už se nám ta pravidla liší.

00:09:17 Zatímco daně říkají, že daňově se bude odpisovat taková hmotná movitá věc, kdy vstupní cena je vyšší než 80 000 Kč, tak pokud se podíváte do prováděcích vyhlášek, tak státní organizace tady mají nad 40 000 tu částku od kterou, od které budou evidovat hmotné movité věci a jejich soubory a podnikatelé nebo neziskovky tady mají dokonce zcela obecně jakousi výši ocenění, kterou si určí sama účetní jednotka, a to při splnění povinností stanovených zákonem, zejména při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení majetku.

00:09:58 Já vám pochopitelně ty principy řeknu, ale dovolte mi, abych tu definici nechal na později, až vlastně na tu třetí část kde se budeme bavit o způsobu účetního odpisování, protože tam se bude hodit si ty principy významnosti a věrného a poctivého zobrazení zopakovat. Na základě stejného principu se potom vymezují jako odpisovaný majetek účetně nebo daňově dospělá zvířata a jejich skupiny.

00:10:29 Tady je ta definice toho, co je dospělým zvířat, zvířetem anebo jejich skupinou brána z účetnictví, takže pokud byste měli pochyby, jestli nějaké to zvířátko, které máte ve firmě je to, které se musí odpisovat, tak nalistujte prováděcí vyhlášku k zákonu o účetnictví pro vaši účetní jednotku platnou a tam si zjistěte, jestli to skutečně patří mezi ten dlouhodobý majetek, anebo jestli je to jenom zvíře coby zásoba.

00:11:03 Dále se budeme zabývat jakýmsi schématem, to je velice důležité, abyste si uvědomili vzájemné souvislosti mezi daněmi a účetnictvím, obzvlášť v situaci, když, jak vidíte, movité věci mohou mít jiné řešení daňově a jiné řešení účetně. Takže pokud bych to chtěl zdůraznit, tak daně mají tady těch 80 000 coby jakousi mezní hranici a pokud budeme mít nějaký hmotný movitý majetek takto nad 80 000 Kč, tak daňové odpisy budou daňově účinným nákladem ve vazbě na § 24 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů a zákon o daních z příjmů zároveň v § 25 odst. 1

00:11:48 písm. zg) řekne, že takový majetek, pokud budete odpisovat účetně, tak ty účetní odpisy budou daňově neúčinným nákladem. Ono se dá říci, že byste si mohli coby účetní jednotky volit tu hranici významnosti někde nad 80 000, třeba někde 100 000 atd., tudíž by se takový majetek odpisoval jenom daňově a účetně by mohl být přímo náklad, ale spíše se setkáváme s opačným případem, že účetní jednotka si volí tu hranici pod 80 000 čili například tady hranice nad 30 000 Kč. Takže dlouhodobý hmotný movitý majetek účetně se odpisuje, pokud jeho, pokud jeho cena nám převýší 30 000 Kč.

00:12:37 Když by převýšila i 80 000 Kč, tak to bude ten případ, kdy se bude odpisovat i daňově a daňové odpisy budou daňově účinným nákladem. Pokud by ale to bylo mezi 30 000 a 80 000, tak potom platí, že účetní odpisy, které z takového majetku získáte, budou daňově účinným nákladem podle § 24 odst. 1 písm. v) bod 1. Ještě bych chtěl říci, co s movitým majetkem, který nedosáhne té hranice pro zařazení jako odpisovaný majetek účetně. Takže bude to drobný hmotný movitý majetek, který pochopitelně, když bude dán do použití, tak z něj budete mít daňově účinný náklad.

00:13:20 Ale pozor, já to v textu nemám, tak prosím alespoň takto. Pozor na to, že české účetní standardy pro podnikatele, zejména český účetní standard 17, který hovoří o časovém rozlišení nám říká, že v případě, že byste pořídili větší množství drobného dlouhodobého hmotného majetku, takže byste neměli dát všechno přímo do spotřeby, ale měli byste zvolit nějaké časové rozlišení. Já přece jen to doplním příkladem.

00:13:52 Vezměte si, že pro kancelářské prostory koupíte jednu židli, jedna židle stojí 1 000 Kč, takže je jasné, že to pro vás nebude významná částka a když tu židli dáte do spotřeby, tak máte přímý náklad. Pokud ale těch židlí za 1 000 Kč bude také 1 000, tak už máte vlastně náklad na to 1 000 000 Kč a ten milionový náklad může být pro někoho natolik významný, že by měl zvolit časové rozlišení, protože je jasné, že ty židle se vám do roka a do dne nepolámou, ty budou mít daleko větší účinnost, životnost, takže v tomto případě se volí pro účetní odpisy určité časové rozlišení nákladů.

00:14:38 Většinou doporučuji kolem 24 měsíců, ale závisí to na významnosti částky a na tom, jak ty židle třeba budete považovat z hlediska životnosti za, řekněme dlouhodobé. Teď se pojďme podívat na vymezení, respektive srovnání daňového a účetního pohledu na stavby. Domy, budovy a jednotky jsou jak daňově, tak účetně odpisovaným majetkem bez ohledu na cenu. Tady bych měl říci a ono je to tady nakonec řečeno v obou dvou případech, že ani daňově, ani účetně se nedá do toho zahrnout pozemek.

00:15:16 Na to velký pozor, protože v současné době, když kupujete nějakou nemovitost, tak víte dobře, že budovy jsou z hlediska občanského práva součástí pozemku. Vy to koupíte za jednu cenu, pozemek včetně budov, ale pro účetní i daňové odpisování musíte vyčlenit z té hodnoty pozemku tu vlastní stavbu, protože pozemek nelze odpisovat, kdežto stavby odpisovat lze, takže pozor na to. Potom tady máme určité výjimky. Dá se říci, že daně tady mají něco navíc, že se nemusí daňově odpisovat drobné lesní stavby s určitou zastavěnou plochou a s určitou výškou anebo oplocení lesní, je-li drobnou stavbou.

00:16:05 Právo stavby, to je velice zajímavá věc. Ono to souvisí s tím, co jsem říkal, že z hlediska občanskoprávního by měly být budovy součástí pozemku a pokud vy byste chtěli vlastnit budovu aniž byste byli vlastníkem pozemku, tak je možnost z hlediska občanského práva získat od vlastníka pozemku právo stavby k té budově. No a pokud byste vedli účetnictví, tak pro to právo stavby máme v účetnictví dána pravidla, jak účetně odpisovat.

00:16:34 Nejprve se řeklo, to byl rok 2014, že to účetní odpisování stačí pro účely daňové, ale potom se zjistilo, že při vyřazování, pokud by nevedl ten poplatník účetnictví, bychom měli problémy s daňovou zůstatkovou cenou, takže do daní bylo zavedeno, že pro poplatníka, který nevede účetnictví bude právo stavby hmotným majetkem, který se bude odpisovat. Bude se odpisovat podobně jako kdybyste vedli účetnictví, ale je potřeba to vydefinovat i pro účely daňové. Tak, teď se pojďme podívat, teď se pojďme podívat na další kategorii majetku, účetně i daňově, a to jiný majetek.

00:17:21 Dá se říci, že ta kategorie jiný majetek je poměrně častá, neřekl bych kvůli technickým rekultivacím nebo nějakým otvírkám lomů, pískoven a hlinišť, ale především kvůli technickému zhodnocení, technickému zhodnocení, které by prováděl někdo jiný než vlastník na majetku čili obvykle nájemce anebo uživatel u finančního leasingu.

00:17:47 Je to pro účely účetnictví i daňových, daňový stejně vymezeno a pro účely daňové tady máme ještě jednu speciální kategorii, byly by to výdaje hrazené uživatelem u finančního leasingu, které tvoří součást ocenění hmotného majetku jež je předmětem toho leasingu, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou u movitého majetku převýší 80 000 Kč. K tomu bych měl říci jednoduchý příklad. Přihlašujete třeba vozidlo, které máte na leasing, na dopravním inspektorátu, ale přihlašujete ho nikoliv jako leasingovka, ale jako leasingový uživatel. Měla by to dělat leasingovka.

00:18:31 Ten poplatek za přihlášení, nevím, jestli jsou to 2 nebo 3 000, by měl být součástí vstupní ceny. Když to uděláte vy jako uživatel, tak pochopitelně to do vstupní ceny dát nemůžete, ale budete se k tomu chovat stejně, jako kdyby to bylo technické zhodnocení za předpokladu, že odkupní cena po skončení té doby užívání spolu s tím, co jste zaplatili na tom poplatku za přihlášení vozidla překročí 80 000 Kč. Pokud by nepřevýšila, tak to dáváte rovnou všechno do nákladů. Pokud převýší, budete muset odpisovat. Tak, teď se pojďme podívat dále. Pojďme se podívat na pěstitelské celky trvalých porostů.

00:19:13 Ono obecně platí to, že jestliže mám nějaký pozemek, který má nějaké keře nebo stromy, tak ty keře nebo stromy jsou součástí toho pozemku. Pokud ale by splňovaly definici pěstitelských celků trvalých porostů, tak by, i když jsou součástí pozemku z hlediska občanskoprávního, tak by pro účely účetnictví a daně se z nich stal majetek, který by se mohl odpisovat. Když srovnáte ty definice, tak ovocné stromy a ovocné keře jsou daňově i účetně brány prakticky stejně, musí být vysázeny v určité hustotě na hektar.

00:19:50 No a dále tam patří chmelnice a vinice, jak říká účetnictví, ale platí to i pro daně, bez nosných konstrukcí. Daně mají možná jedinou odlišnost, a to jest, že se dá daňově odpisovat pouze takový pěstitelský celek trvalých porostů, který má dobu plodnosti delší než 3 roky čili nějaké dvouletky, jednoletky, tak to pochopitelně nelze daňově řešit. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku je majet, je hmotný majetek dlouhodobý z hlediska účetnictví, ale z hlediska daňového s tím nechceme nic mít společného.

00:20:29 Za chviličku řeknu proč a vysvětlím také ten oceňovací rozdíl, a to ve společnosti z goodwillem, který proberu u majetku nehmotného. Když se podíváme dále, tak je důležité si říci, kdy můžeme majetek zařadit do užívání a začít odpisovat. Jak vidíte, tak jak daně, tak i účetnictví mají podobnou definici s podobnými pravidly. Musí být vždycky splněno to, že daná věc je dokončena a jsou splněny technické povinnosti a funkce stanovené zvláštními právními předpisy pro užívání. Je to tzv. způsobilost k provozu.

Majetek a odpisy 2025

Témata

Pro koho je školení určeno

Štítky

RNDr. Ivan Brychta

Co říkají naši zákazníci

Jak pracovat s videozáznamem

KROK 1

KROK 2

KROK 3

Videolektor nabízí

Dotazy po skončení školení

Účast na živých vysíláních

Pokročilé vyhledávání

Minimálně 50 nových školení

Interaktivní testy

Neomezené přehrávání

Hodnocení 4.7/5

Koupí školení získáte:

Související školení

Vyzkoušejte Videolektora zdarma a bez závazků

Dotazy? Pomůže náš týmzákaznické podpory!

1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

2. VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

3. UZAVŘENÍ SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

4. UŽIVATELSKÝ ÚČET

5. PŘEDMĚT SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

6. ODMĚNA PROVOZOVATELE

7. VYUŽÍVÁNÍ SLUŽBY

8. ODPOVĚDNOST ZA VADY, ODPOVĚDNOST ZA ÚJMU

9. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

10. ZASÍLÁNÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ A UKLÁDÁNÍ COOKIES

11. TRVÁNÍ SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

12. DORUČOVÁNÍ

13. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ SPOTŘEBITELSKÝCH SMLUV

14. ZÁVEREČNÁ USTANOVENÍ

Přílohy

Archiv

1. TOTOŽNOST A KONTAKTNÍ ÚDAJE SPRÁVCE

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

3. ÚČEL ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

4. DOBA ULOŽENÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

5. DALŠÍ PŘÍJEMCI OSOBNÍCH ÚDAJŮ

6. PRÁVA SUBJEKTU ÚDAJŮ

Hodnocení
4.7/5

Dotazy? Pomůže náš tým
zákaznické podpory!