Zdravotní pojištění 2021
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
21.10.2020 (St)
3 h 30 min.
Ing. Antonín Daněk

Zdravotní pojištění 2021

O školení
Přepis
Dotazy 5
Školení se zaměří na analýzu změn v oblasti zdravotního pojištění v průběhu roku 2020 a k 1.1.2021. Součástí výkladu bude rovněž rozbor dopadů pandemie na postupy zaměstnavatele. Posluchač se seznámí s důsledky novely č. 134/2020 Sb - zvýšením plateb za státní pojištěnce, aktualizovanými postupy při platbách, příjmy nepodléhajícími odvodu a dalšími změnami.

Obsah školení

  • Kdy zaměstnavatel plní/neplní ve zdravotním pojištění zákonné povinnosti za své zaměstnance?
  • Kdo je ve zdravotním pojištění zaměstnancem? Kdy vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele?
  • Výjimky, kdy se zdravotní pojištění neplatí – příjmy nepodléhající odvodu pojistného. Oznamovací povinnost zaměstnavatele – jaké podmínky platí při přihlašování a odhlašování zaměstnanců?
  • Minimální vyměřovací základ.
  • Nižší příjmy zaměstnanců v důsledku pandemie, dopočty a doplatky do zákonného minima, souběžné příjmy, výkon funkce.
  • Příjmy po skončení zaměstnání – odměny, konkurenční doložka. Souběh zaměstnání a výkonu samostatné výdělečné činnosti (i při odpuštění záloh pro OSVČ).
  • Nařízená karanténa a postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění – vliv na snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance.
  • Překážky v práci na straně zaměstnance – nemoc, ošetřování dítěte nebo člena domácnosti, otcovská.
  • Překážky v práci na straně zaměstnavatele v návaznosti na zákoník práce s dopady do zdravotního pojištění. Dohoda o neplaceném volnu a navazující postupy ve zdravotním pojištění.
  • Nekolidující zaměstnání v souvislostech zdravotního pojištění, role evidence zaměstnance na Úřadě práce.
  • Problémy při placení pojistného - kdy zdravotní pojišťovna u zaměstnavatele penále nevymáhá?
  • Splátky - kdy a jak žádat o prominutí penále – je nutno vyměřené penále předem uhradit? Jaké podmínky musejí být splněny, aby mohla zdravotní pojišťovna vyjít žadateli vstříc?
  • Skončení pracovního poměru a přečerpaná dovolená. Platné i neplatné rozvázání pracovního poměru. Ochranná lhůta.
  • Zaměstnávání osob ze zahraničí, pendleři, brexit.
  • Postupy OSVČ ve zdravotním pojištění, odpuštění záloh. Kdy OSVČ není povinna platit zálohy, zúčtování roku 2020, vliv karantény.
  • Postupy u dohod – základní zásady, přihlašování a odhlašování zaměstnanců, řešení minima, sčítání příjmů, souběh s pracovní smlouvou.

Komu je školení určeno?

  • mzdoví účetní
  • personalisté
  • daňoví poradci
  • ekonomové
  • pracovníci SW firem zpracovávajících mzdy

Štítky

Ing. Antonín Daněk

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze v roce 1983. Specialista ve zdravotním pojištění získal svoje zkušenosti a znalosti dlouholetým pravidelným a intenzivním kontaktem s odbornou sférou, zejména se zaměstnavateli. Má za sebou 20 let výkonu vedoucí funkce, kontrolní činnosti u zaměstnavatelů a metodického působení ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. V rámci České republiky provádí metodickou a poradenskou činnost v celé šíři spektra zdravotního pojištění. Přednáší problematiku zdravotního pojištění od roku 1995 především pro mzdové účetní a další specialisty v oblasti zpracování mezd, ale také i pro pracovníky softwarových firem a pro pracovníky zdravotních pojišťoven. Rozsáhlá je jeho publikační činnost. Kromě jiného je autorem oblasti zdravotního pojištění v publikaci Abeceda mzdové účetní, každoročně vydávané nakladatelstvím ANAG Olomouc.

Všechna školení lektora (12)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Zaměstnankyně nám odešla na mateřskou dovolenou od 21.9.2020, předtím byla od 1.-20.9.2020 v pracovní neschopnosti.
Odvedla jsem za období od 21.-30.9.2020 za zaměstnankyni 658,-Kč (13,5% z minimálního VZ), jelikož jsem zapomněla v programu nastavit, že je plátce stát. Mohu si požádat o vrácení této částky zpět a je to tak správně, že zaměstnankyně neměla zdravotní pojištění odvádět? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Kontrolu provádělo VZP za 8 let, prý na to mají 10 let, a když firmy dodržují zákony, předkládají přehledy a řádně platí, odsouvají je na nejpozdější termín. Zkušenost cca 2 měsíce stará.

2) Zaměstnankyně ukončila zaměstnání z důvodu péče o dítě, kde je podána žádost pro invaliditu dítěte do 10 let. Zaměstnanec ji odhlásí. Musí tato matka sama za sebe oznámit, že je státním pojištěncem neb pečuje o 2 děti do 15 let z toho v budoucnu asi o 1 invalidní dítě do 10 let. nebo nemusí sama nic na ZP oznamovat? Děkuji.

3) Mohu se přihlásit na Úřadu práce, pokud jsem společník a jednatel s.r.o. a nemám žádnou odměnu, ani nejsem u firmy zaměstnána?

4) Prosím ještě upřesnění - pokud student dovrší 26 let např. dne 20.10.2020. Za měsíc říjen pro něj neplatí povinnost dopočtu do minimálního VZ pro ZP - až od měsíce listopad? A jak je to s ukončením studia 30.6. - dopočet min. VZ je od července? Děkuji.

5) V případě, že na Slovensku budu hospitalizovaná a bude provedena operace,jak je to ze zdravotním pojištěním stačí mi náš průkaz pojištěnce? Co znamená nezbytná péče?

6) Lékař nechce provádět vstupní prohlídku před nástupem bez čísla pojištěnce. Jak postupovat?

7) Přihlášení zaměstnanci - mongolové dostali z Čpzp stejný průkaz jak češi. Může to tak být, říkáte že průkaz je zelený pro cizince?

8) Úraz na pracovní cestě - do stojícího auta s naším zaměstnance zezadu narazilo jiné vozidlo. Provedli jsme zápis do knihy úrazů, a o tom, že se jedná o pracovní úraz rozhodl zaměstnavatel. Zaměstnanec byl u lékaře, pracovní neschopnost nebyla vystavena, lékař naordinoval rehabilitaci krční páteře. Takový úraz je zaměstnavatel povinen hlásit zdravotní pojišťovně?

9) Dobrý den, co se stane pokud jsem jako zaměstnavatel nenahlásil pojišťovně nástup a ukončení otcovské (kód M a U)? Jedná se o klasických 7 dnů. Děkuji LF.

10) Pokud zaměstnankyně nastupuje na II mateřskou dovolenou z rodičovské dovolené (nevrací se mezi nimi vůbec do zaměstnání) jakými kódy hlásím ukončení první rodičovské a nástup na II MD - U a M?

11) Při sjednání pracovní smlouvy na plný úvazek od 1.11.2020 (neděle) zaměstnanec poprvé přijde do práce v pondělí 2.11.2020. Přihláška ke zdravotnímu pojištění "P" bude k jakému datu? K 1.11. nebo k 2.11.?

12) Pokud máme na DPP zaměstnaného studenta - musím každý měsíc, kdy překročí 10 tis/měsíc - hlásit nástup kódy P a F, a výstup kódem O ?

13) Dobrý den, pochopila jsem správně, že pokud budu mít zaměstnance na DPP 10.000,- korun, ve stejném měsíci ještě DPČ 2.999,- korun, tak za něj neodvedu pojistné? Fakticky tedy navyšuji možnost jeho příjmu téměř o tři tisíce bez odvodů...... Děkuji za potvrzení, nebo vyvrácení.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Prosím jak vypadá odhlášení v případě, že je zaměstnanec poživatelem důchodu - tedy O + ?

2) Jak postupovat v případě, že zaměstnankyně nastoupila po rodičovské dovolené a následně si letos prodloužila pobírání rodičovské dovolené do 4 let a oznámila to až po půl roce kdy pracovala děkuji:-)

3) Zaměstnanec dosáhl důch. věku, ale důchod nepobírá. Nedoplácím ZP do minima. Hlásím nějak tuto skutečnost pojišťovně?

4) Dobrý den, pokud zaměstnanec nesplní minimální vyměřovací základ z důvodu pracovní neschopnosti, dopočítává se ZP do minima?

5) Likvidátor dostane odměnu od zlikvidovaného družstva. Je potřeba přihlásit družstvo jako zaměstnavatele, přihlásit zaměstnance (likvidátora) a následně odhlásit zaměstnance a zaměstnavatele? Ke kterému datu přihlásit a ke kterému odhlásit?

6) Dobrý den, chtěla bych si jen ověřit, zda jsem správně pochopila - matka na rodičovské dovolené má u zaměstnavatele DPP na 12.000 Kč - v tomto případě za ní zaměstnavatel nemusí odvádět do minima. Musí matka něčím doložit, že je na rodičovské, nebo stačí čestné prohlášení? Na ZP hlásím nástup kódem P a?

7) Musí mít při výkonu funkce odměnu? V jiném semináři bylo řečeno, že ano.

8) Musí se zaměstnavatel odhlásit ze zdravotní pojišťovny s odhlášením posledního zaměstnance?

9) Jak se řeší DPP do 10.000 Kč v případě, že v jednom měsíci je příjem nad 10.000 z hlediska přihlášky a odhlášky. Na školeních vždy říkali odhlašovat a přihlašovat jen v tom období, kdy má zaměstnanec rozhodný příjem pro odvod pojistného. děkuji

10) Dobrý den, zaměstnanec dosáhl důchodového věku 25.5.2018. O starobní důchod požádal zpětně dne 1.10.2020. K jakému datu oznámím kód D zdravotní pojišťovně?

11) Dobrý den, důchodce má pracovní poměr, měs. příjem 30.000, zdravotní pojišťovna obdrží za takového pojištěnce pojistné jak od zaměstnavatele, tak i od státu, protože se jedná o stát. pojištěnce?

12) Dobrý den, stále platí pro rok 2020,že se z příjmu z nájmu podle par. 9 zákona o dani z příjmů neplatí sociální a zdravotní pojištění? Děkuji

13) OSVČ - přiznání zpracovává daňový poradce v červnu. Je to stejně jako u sociálky, že se do června platí zálohy v minimální ve výši z předchozího roku nebo od 1.1.2020 je povinnost hradit novou minimální záloho platnou pro rok 2020?

14) Zaměstnanec od 28.12.2019 byl uznán pracovně neschopným, pracovní poměr byl ukončen 31.12.2019 (výpověď podaná zaměstnancem v říjnu). Ve firmě zůstal členem statut.orgánu bez příjmu do června 2020, firma neodváděla zdravotní pojištění. Pracovní neschopnost ukončena 21.9.2020 a 22.9.2020 odešel do důchodu. Měla firma za něj od ledna do června odvádět ZP z minima?

15) Dobrý den, výbor společenství vlastníků jednotek má přiznání a vyplacenu odměnu 1x ročně ve výši 2.500 Kč. Voleni jsou na 3 roky. Platí pro členy výboru SVJ odvod ZP z jakékoli částky? Jak s přihláškami a odhláškami zaměstnavatele a zaměstnanců? Děkuji.

16) Zasílání kopií záznamů o prac úrazech se týká všech úrazů, které eviduje zaměstnavatel? Tzn. 1) smrtelný úraz, 2) závažný úraz s hospitalizací delší než 5 dní, 3) ost. úraz s prac. nesch. více jak 3 dny, 4) ost. úrazy bez prac. nesch. nebo s neschopností do 3 dnů?

17) Musí mít zaměstnanec na hlavní pracovní poměr v s.r.o. hrubou mzdu minimální nebo zaručenou? Prosím vysvětlit.

18) Od kterého dne přihlásím k zdrav.pojištění kódem P jednotlivé pracovníky ? První prac. poměr uzavřen 1.1.2020 tj. středa a u druhého pracovníka prac. poměr uzavřen 1.2.2020 tj. sobota. Děkuji

19) Zaměstnanec si vydělá u nás na DPČ méně než jindy (odpracoval méně hodin),výdělek pouze 11.000 Kč (není studentem). Jiné výdělky nemá. Je nutný odvod ZP z minimálního VZ = 1.971 Kč? Nekrátí se ? To samé i u DPP? Pouze u HPP pokud nastoupí do zaměstnání ke konci měsíce, tak se pak ZP z min. VZ nedopočítává? U DPP do 10.000 Kč a u DPČ do 2.999 Kč nás nezajímá, zda je jinde odváděno ZP z minimálního VZ, v tomto případě to nemusíme zjišťovat? Pochopila jsem to dobře? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Při ukončení činnosti zaměstnavatele je nějaká povinnost vůči zdravotní pojišťovně a zároveň jaká je povinnost při přeměně, tzn.že firma je prodaná a mění se IČO jak mám postupovat vůči pojišťovnám?

2) Chtěla bych se zeptat, pokud matka nemohla najít práci a starala se o dvě děti do 15 let pak pojistné platil stát. Když si pak našla práci na poloviční úvazek za minimální mzdu, pak ji zaměstnavatel strhl dopočet do minima. Je to správně? Případně jak se prokázat, aby tento dopočet nemusela platit? Děkuji LF.

3) Dobrý den, když zaměstnanec půjde do předčasného důchodu a dostal by nějakou odměnu, bude se ze všeho odvádět ZP i SP? Děkuji.

4) Dobrý den, občas se nám, jako zaměstnavateli v německém příhraničí stává, že si zaměstnanec "na zkoušku odskočí" k nějaké firmě do Německa - laicky řečeno si jdou zkusit práci v Německu, na několik dní, ve dnech svého volna v naší firmě. My se to dozvíme až následně, když musíme potvrdit A1 a řešíme velmi nepříjemné situace, kdy nám hrozí, že se budeme muset hlásit jako plátce zdravotního pojištění v Německu. Naštěstí zatím vždy bylo rozhodnuto tak, že dotyčný náleží k českému sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Jak by se však tato situace řešila v okamžiku, kdy by bylo rozhodnuto o tom, že my jako zaměstnavatel musíme odvádět pojištění do zahraničí? Jak toto prakticky probíhá? Máte s tím prosím zkušenosti nebo praktické rady? Děkuji

5) Dobrý den, musím u zaměstnankyně odvádět do minima když má zkrácený pracovní úvazek na 3 hod/denně. Je to jediný její příjem. Měsíční mzda = 6.700 Kč.

6) Dobrý den, studentka, která dovršila 26.let, studuje bez přerušení, v řádném studiu, není zaměstnaná, má jen DPČ a dosáhne v měsíci výši příjmu 3.500 Kč, je nutno doplatiti zdr. pojištění do minima? Děkuji za odpověď.

7) Zaměstnanec nedosáhl minimální mzdy z důvodu §209 částečné nezaměstnanosti dopočítat pojistné do minimální mzdy?

8) Prosím o vysvětlení - máme prvně otcovskou. Dnem porodu dítěte oznámím na ZP pod kódem "M" čerpání otcovské a za 7 kalendářních dnů opět musím nahlásit změnu pod kódem "U" na ZP?

9) Zaměstnanec k nám nastoupí 23.9.2020. Do 22.9.2020 byl veden na Úřadu práce. Musíme v tomto měsíci doměřit jeho VZ do minima?

10) V případě péče o osobu blízkou je zaměstnanec v evidenci na úřadu práce, ale nepobírá podporu v nezaměstnanosti. Může pracovat když za něho hradí pojistné stát?

11) Zaměstnanec je v evidenci na UP, nepobírá podporu, uzavřel DPČ splňuje příjem pod 1/2 min.mzdy, ale byl na ZP přihlášen pouze kódem P, nikoliv P a I. Jak to prosím mám napravit? Děkuji.

12) Jak to je s kontrolami zdravotních pojišťoven? Jak často se provádí?

13) Osoba vedená v evidenci na ÚP bez nároku na podporu uzavře DPČ na dobu 5 kal. dní s příjmem 2.999 Kč. Takovou osobu ke zdrav. poj. vůbec nebudeme přihlašovat? Pokud bychom dali odměnu 3.000 Kč, osobu už k pojištění přihlásíme. Je postup správný?

14) Prosím, zaměstnanec nastoupil na zkrácený PÚ (4 hodin) dne 25.9. Do té doby byl veden na ÚP. Dopočítávám pojistné do minima?

15) Jsou nějaká zvláštní pravidla při zákonném volnu na pohřeb?

16 Dobrý den, jak je to s oznamovací povinnosti, když zastupitelka je na mateřské dovolené nebo v průběhu funkce nastoupí na mateřskou a je v pracovním poměru. Kdo plní oznamovací povinnost?

17) Ukončení studia a dovršení věku 26 let (i když trvá studium) se musí oznámit na VZP - kódem "F"?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, dočetla jsem se v měsíčníku Poradce č. 1/2021 (vydavatel Poradce s.r.o.) na str. 226 v příkladu č. 7, který se týká zdravotního pojištění v situaci, kdy je žena na rodičovské dovolené, a od 4.8. do 26.8. byla nemocná. Za tento měsíc jí byl na základě pracovní smlouvy zúčtován hrubý příjem 1.800 Kč. V odpovědi je řešeno, zda má být, nebo nemá být odvedeno pojistné a v jaké výši. Měla bych dotaz, pokud je žena na rodičovské dovolené (§ 196 ZP), tak nepracuje, a žádný příjem nemá. Souhlasíte se mnou? Děkuji za odpověď.

00:00:04 Vážené dámy, vážení pánové, já vám přeji všem dobrý den. Je pravdou, že ekonomika se bude ještě hodně dlouho dostávat do normálu. Zaměstnavatelé se budou potýkat s různými problémy, a právě o tom budeme dnes hovořit v souvislostech zdravotního pojištění. Co všechno může zaměstnavatele potkat a jak na nastalé situace reagovat?
00:00:27 Nejjednodušší je pro vás jako zaměstnavatele situace tehdy, pokud příjem zaměstnance je alespoň na úrovni minimální mzdy, neboli pokud má zaměstnanec příjem, řekněme, na úrovni průměrné mzdy kolem 30 000 Kč, třeba, ať už se jedná o pracovní smlouvu nebo o některou z dohod, pak vás ve zdravotním pojištění v podstatě zajímá jediné. Zdali jsou zúčtovány nějaké benefity a zdali tyto benefity zakládají povinnost odvodu pojistného nebo ne. Tady hledejme tu vazbu na zdaňování zúčtovaného plnění podle § 6 zákona o daních z příjmů.
00:01:08 Když máte příjem zaměstnance vyšší než minimální mzda, tak vás v podstatě nezajímají žádné další věci, nezajímá vás, jestli má ten člověk jiné zaměstnání, jestli podniká jako OSVČ a platí nebo neplatí si zálohy, jestli je třeba nemocný, jak dlouho je nemocný, jestli má neplacené volno, neomluvenou absenci apod. Tyto věci vás nezajímají, pokud příjem zaměstnance je vyšší než minimální mzda. Dnes tedy budeme řešit problémové situace, jak už jsem avizoval.
00:01:40 A když naopak je příjem zaměstnance nižší než minimální mzda, tak v takovém případě byste vy, jako zaměstnavatel, měli vždy zbystřit pozornost, protože právě takové situace zdravotní pojišťovny, při kontrole zajímají, na ně se zaměřují, a v takovém případě, když relevantně odvádíte pojistné z příjmů nižšího než minimální mzda, tak musíte mít vždy k dispozici doklad, který vás k takovému postupu opravňuje, a tento doklad předložíte i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
00:02:14 Abyste odváděli pojistné, správné zdravotní pojišťovně, poučte zaměstnance, aby vám oznamovali změnu zdravotní pojišťovny, což jsou povinni učinit do 8 dnů od data změny. Takže se při ročním zúčtování zeptejte, zda je pořád stejná zdravotní pojišťovna, nebo si podle úvahy můžete nechat zaslat seznam zaměstnanců evidovaných u příslušné zdravotní pojišťovny k datu 1. ledna nebo 1. července, což jsou takové standardní termíny pro změnu zdravotní pojišťovny. Tento seznam si porovnáte s vaší evidencí a vidíte, jestli je to všechno v pořádku, anebo jestli tam evidujete nějaký rozdíl.
00:02:55 Důležité je také oznamování státních kategorií, dostanu se k tomu, tedy počátek a konec povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné. Ovšem v situaci, když vám zaměstnanec tuto skutečnost oznámí. Jinak je to jeho povinnost, kterou on má přímo ze zákona. Já v mém dnešním výkladu budu vycházet z prezentace, kterou jsem si pro vás připravil a ještě máte k dispozici dva pracovní materiály. Speciálně s tím jedním budeme dnes pracovat.
00:03:28 Ten materiál, který se týká problematiky minimální mzdy, minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, to je taková, ve zdravotním pojištění, ožehavá záležitost, tak na tu se zaměříme, trošičku podrobněji. Jinak v těch pracovních materiálech, máte na mě kontakt, v závěru, ať už e-mailový nebo na mobil a v případě potřeby můžete použít pro konzultaci nebo dotaz nebo řešení určité situace, se kterou se v praxi setkáváte. Já bych svůj výklad zahájil pohledem na právní úpravu zdravotního pojištění. Pokud nebudeme brát v úvahu koordinační nařízení EU, která jsou tato dvě, č. 883/2004 a č.
00:04:17 987/2009, která jsou svojí právní vahou postavená nad národní předpisy jednotlivých států, pak základní právní úpravu našeho systému veřejného zdravotního pojištění představují především tyto dvě normy, Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. Zdravotní pojištění samozřejmě nefunguje izolovaně, ale je navázáno na spoustu dalších právních předpisů.
00:04:59 Já jsem tady vybral tři právní předpisy, na které je zdravotní pojištění, nějakým způsobem navázáno nebo z nich vychází. Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., tady řešíme třeba tu otázku nástupu zaměstnance do zaměstnání na základě pracovní smlouvy, v návaznosti na ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce. Nebo třeba tematiku odstupného, což je § 52 a následně § 67 zákoníku práce. Nebo třeba důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, § 191, překážky v práci na straně zaměstnavatele, § 207 až 209 a další.
00:05:47 Významným je taktéž zákon o nemocenském pojištění, kde si zdravotní pojištění pro svoje potřeby, přebírá právě z této právní úpravy, ty rozhodné částky: 10 000 Kč, dohoda o pracovní činnosti, 3 000 Kč dohoda, pardon, dohoda o provedení práce, 3 000 Kč, dohoda o pracovní činnosti. Tady uvádím i ustanovení, kde jsou v tom zákoně o nemocenském pojištění, tyto rozhodné částky nějakým způsobem řešeny. A ještě tady zmiňuji třetí zákon, zákon o daních z příjmů.
00:06:26 Já bych osobně řekl, že to je asi nejdůležitější zákon pro zdravotní pojištění, protože řeší stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, postaveno na tom principu, že co se zdaňuje podle § 6 zákona o daních z příjmů, podléhá i povinnosti odvodu pojistného na zdravotní pojištění, mimo těch zákonných výjimek. Příjmy nepodléhající nebo od daně osvobozené, probereme si dále a taktéž mají svůj význam pro metodickou činnost i třeba rozsudky Nejvyššího správního soudu. Kdy zaměstnavatel plní zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění?
00:07:09 Tehdy pokud je osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, což je v § 5, písm, a) zákona 48/1997 Sb., tzn., že když této osobě jako zaměstnanci plynou příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů. Druhým důležitým pojmem je zaměstnání, aby vzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele, tak musejí být současně, zdůrazňují současně, splněny tyto dvě podmínky.
00:07:44 Za prvé ten člověk musí pro zaměstnavatele vykonávat nějakou činnost, a za druhé, za tu vykonávanou činnost mu musí být zúčtovány nějaký příjem ze závislé činnosti, zdaňovaný podle toho § 6 zákona o daních z příjmů. Ta otázka zaměstnání je definován v § 2 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. Jsou-li tedy splněny tyto dvě podmínky a vzniká-li tedy ve zdravotním pojištění zaměstnání, pak zaměstnavatel plní zákonné povinnosti tzn., že za prvé plní oznamovací povinnost, přihlašuje toho člověka u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvádí pojistné, podle zákona.
00:08:28 Registrujeme tři takové zásadní výjimky, kdy se pojistné na zdravotní pojištění neplatí. Za prvé, pokud se osoba nepovažuje, z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance neplatí se pojistné, i když jsou příjmy zdaňovány podle § 6 zákona o daních z příjmů. Tady máme sedm výjimek skupin osob, jako výjimky v § 5, písm, a) zákona 48/1997 Sb. jsou tam například, když se jedná o příjmy žáků nebo studentů pouze za práci, z praktického výcviku. Ale aby to byla zákonná výjimka, musí mít ta činnost toho žáka nebo studenta status toho praktického výcviku.
00:09:18 Pak v případě, když tam je nějaký příjem, osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, ale jak zdůrazňuji, musí se jednat o praktický výcvik. Pak jako výjimky, když se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel neplní zákonné povinnosti, jsou situace, kdy na tu dohodu jednu nebo druhou, není dosaženo té potřebné částky tzn., že pokud na dohodu o pracovní činnosti, příjem nedosáhne alespoň 3 000 Kč a, nebo na dohodu o provedení práce, nepřevýší 10 000 Kč, osoba se nepovažuje, z pohledu zdravotního pojištění, za zaměstnance.
00:10:00 Zaměstnavatel v takovém případě povinnosti vůči zdravotní pojišťovně neplní. A ještě jako výjimka, jsou tady příjmy členů okrskových volebních komisí, zkrátka při všech volbách, které u nás jsou a budou, příjmy těch členů okrskových volebních komisí nezakládají povinnost odvodu pojistného proto, že to je výjimka, poslední sedmá výjimka v tom § 5, písm, a) zákona č. 48/1997 Sb. Za druhé, kdy se zdravotní pojištění neplatí, jestliže zúčtujete zaměstnanci příjem dani nepodléhající nebo od daně osvobozený. Jedná se o příjem podle § 3 odst. 4, § 4, § 4 a), a zejména podle § 6 odst. 7, a odst. 9
00:10:51 zákona o daních z příjmů. Určitě znáte to široké spektrum těch příjmů nebo plnění vyjmenovaných v tomto zákonném ustanovení § 6 odst. 7, a odst. 9, jsou to přímí dani nepodléhající nebo od daně osvobozené. Když bych měl uvést nějaký příklad, tak třeba podle toho odst. 7 cestovní náhrady. Pokud se jedná o cestovní náhrady, do limitu stanovené zákoníkem práce, tak tyto cestovní náhrady, nepodléhají zdanění, tím pádem ani nepodléhají odvodu pojistného.
00:11:24 Ovšem pokud by zaměstnavatel poskytl, zúčtoval zaměstnanci cestovní náhrady nad limit stanovený tím zákoníkem práce, pak ta nad limitní částka už podléhá zdanění, a tím pádem návazně i odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Nebo v tom odst. 9 máme pod písmenem, g) nepeněžní bezúplatné plnění, nepeněžní dar, dříve. Ta hodnota je pořád stejná, do 2 000 Kč ročně, u zaměstnance je osvobozeno od daně, takže pokud to nepeněžní bezúplatné plnění, nepeněžní dar, nepřesáhne v rámci toho roku 2 000 Kč, zdůrazňuji, nepeněžní plnění, nepodléhá zdanění, nepodléhá zdravotnímu pojištění.
00:12:11 Ovšem ta částka nad 2 000 Kč, už je zdanitelným příjmem, a tím pádem návazně i podléhající odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Za třetí, kdy se pojistné neplatí. Pokud se jedná o zákonné výjimky, kdy se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí přímo ze zákona. Jsou to výjimky, vyjmenované v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Jedná se tam například o náhrady škody, podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry, v zákoníku práce jsou ty náhrady škody definovány v § 265 až 275, pak se jedná o odstupné, příjem po skončení zaměstnání.
00:12:59 Ale tady se musí jednat o ten příjem nebo plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3. stupně, po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Takže pouze takový příjem, po skončení zaměstnání, nepodléhá odvodům pojistného. Pak je tam i ta jednorázová sociální výpomoc při mimořádných událostech, ekologická nebo průmyslová havárie, požár apod. Ale musí to být jednorázová výpomoc. Jinak jen bych zmínil, že tyto výjimky, které máme my, ve zdravotním pojištění, v § 3 odst. 2 zákona č.
00:13:41 592/1992Sb., kdy se zdravotní pojištění neplatí, tak zároveň jsou i výjimkami pro odvod pojistného na sociální pojištění tzn., že když se z těchto příjmů jako výjimek neplatí zdravotní, tak se z něj neplatí ani sociální pojištění. Já bych se ještě možná krátce zdržel u toho odstupného.
00:14:03 Tady je ta podmínka, že aby se pojistné na zdravotní pojištění neodvádělo, tak musí se jednat o odstupné, na které vznikne nárok podle zákoníku práce neboli, když dochází k rozvázání pracovního poměru podle § 52 písmeno a) až c) zákoníku práce, z těch tzv. organizačních důvodů, tak podle zákoníku práce podle § 67 odst. 1, náleží zaměstnanci odstupné ve výši nejméně jedno až trojnásobku průměrného výdělku, podle délky trvání toho pracovněprávního vztahu. To jsou organizační důvody.
00:14:42 A pak je tam ještě podle toho § 52 písmeno d) zdravotní důvod, z důvodu úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání, tam je ten zákonný nárok na nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku. Jinými slovy, tam jsou zdůrazněna ta slovíčka nejméně, nejméně jedno až trojnásobek, nejméně dvanáctinásobek. Z toho vyplývá, že pokud zúčtujete zaměstnanci odstupné podle § 52 písmeno a) až d) zákoníku práce.
00:15:17 Ať už tedy zúčtujete ten minimální zákonný nárok, anebo ještě další navýšený, navýšené plnění podle počtu průměrných výdělků, tak si zkrátka pamatujte, že pokud se jedná o odstupné, zúčtované zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru podle § 52 písmeno a) až d) zákoníku práce, tak se z jakéhokoliv počtu násobků průměrného výdělku, zdravotní pojištění neodvádí. Jinak bychom ale nahlíželi třeba na situaci, kdy skončíte se zaměstnancem zaměstnání a bude rozvazovat pracovní poměr podle § 52 písm, e) zákoníku práce tzn. zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost.
00:16:03 Když mu zúčtujete nějaké takové plnění, i kdybyste ho nazvali odstupným, v tomto případě se nejedná o odstupné, na které vznikl nárok, podle zákoníku práce a plnění zúčtované zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru podle § 52 písmeno e) zákoníku práce už povinnosti odvodu pojistného na zdravotní pojištění podléhá. Co se týká oznamovací povinnosti, je to důležitá povinnost vás jako zaměstnavatele. Oznamování příslušných skutečností je řešeno v ustanovení § 10 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
00:16:47 Platí ta osmidenní lhůta tzn., že do 8 dnů jste povinni jako zaměstnavatel oznamovat zdravotní pojišťovně změny. Oznámení podané opožděně je už porušením zákona. Za porušení oznamovací povinnosti, tedy porušení zákona, může zdravotní pojišťovna uložit pokutu až s horní hranicí 200 000 Kč, ale to by se muselo jednat, aby zdravotní pojišťovna vůbec uvažovalo o pokutě, kdyby se jednalo o takové nějaké, řekněme, opakované nebo systematické porušování té oznamovací povinnosti.
00:17:20 Pokud se vám třeba nedopatřením stane, že jedenkrát tu skutečnost, nahlásíte ne do 8 dnů, ale do 15 dnů, v takovém případě to určitě zdravotní pojišťovna nějakou sankcí řešit nebude. Já bych tady, co se týká té oznamovací povinnosti, vás jako zaměstnavatele zajímá plnění oznamovací povinnosti za vás, za vašeho zaměstnance tzn, že ode dne, kdy ten zaměstnanec k vám do zaměstnání, nastupuje ho přihlásíte kódem P, do dne, kdy zaměstnání skončí kódem O ho odhlásíte.
00:17:59 Jestliže v průběhu zaměstnání vám oznámí nějaké státní kategorie, že mu byl přiznán nějaký důchod, dáváte kód D, když vám oznámí a rozhodnutím ČSSZ doloží, že mu byl ten invalidní důchod odejmut, dáváte kód H, tzn. oznamujete skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné, v situaci, kdy vám zaměstnanec tuto důležitou skutečnost sdělí. A ještě když zaměstnanec nastupuje k vám do zaměstnání, a pokud tam je nějaká státní kategorie zároveň ke dni nástupu do zaměstnání, oznamujete i tu státní kategorii.
00:18:40 Takže kdyby ten váš zaměstnanec na váš dotaz, jestli bere důchod, když nastupuje do zaměstnání, řekl ano, tak vám druhého dne donese rozhodnutí o přiznání tohoto důchodu, a vy jako zaměstnavatel na hromadném oznámení zaměstnavatele ke dni nástupu do zaměstnání, dáte 2 kódy. Kód P a zároveň kód D tzn., že oznámíte jednak nástup zaměstnance do zaměstnání, jedna skutečnost, že za tu osobu platí pojistné stát. Toto oznamování, jak jsem říkal, vás zajímá, ode dne, kdy k vám ten zaměstnanec nastupuje do zaměstnání, do dne, kdy zaměstnání končí. Co je předtím a co je potom, vás de facto nezajímá.
00:19:24 Jestli tomu člověku byl ten důchod přiznán před 2 lety, tak buď on, anebo nějaký zaměstnavatel, pokud ho měl, měl oznámit zdravotní pojišťovně, že tam je ta státní kategorie. Každopádně se to ale zdravotní pojišťovna dozví od vás, když oznámíte to, že k vám ten člověk nastupuje kódem P a zároveň, že je poživatelem důchodu kódem D. Když zaměstnance nepřihlásíte u zdravotní pojišťovny, tak mu reálně může vzniknout problém v tom smyslu, že on tam nebude mít evidovanou žádnou kategorii zdravotního pojištění, bude tam mít tzv. mezeru.
00:20:02 Zdravotní pojišťovna ho samozřejmě vyzve, ať doloží, co se s ním vlastně děje, což pro něho bude určitě nemilým překvapením. Důležité je oznamování státních kategorií. Když vám tedy zaměstnanec oznámí tu státní kategorii, že započala anebo skončila, tak vy jako zaměstnavatel, jste povinni oznámit dále tuto skutečnost zdravotní pojišťovně prostřednictvím formuláře, hromadné oznámení zaměstnavatele, za použití příslušného kódu. Máme i některé kategorie, kde ten kód není. Tam je třeba to nějak zdravotní pojišťovně srozumitelně vysvětlit a doložit doklad.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.