Zdravotní pojištění 2019
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
12.12.2018 (St)
3 h 30 min.
Ing. Antonín Daněk

Zdravotní pojištění 2019

Popis
Přepis
Dotazy (3)
Účastník získá podrobné informace o změnách ve zdravotním pojištění i v související právní úpravě v průběhu roku 2018 a k 1. 1. 2019. Školení je dále zaměřeno na řešení konkrétních problémových situací z praxe s důrazem na placení pojistného a plnění dalších zákonných povinnost jednotlivými plátci. Součástí výkladu je mj. i tematika Evropské unie. Budou zodpovězeny vznesené dotazy.

Obsah školení

  • Desatero nejčastějších chyb zaměstnavatele a jejich rozbor.
  • Jak správně přihlašovat a odhlašovat zaměstnance u pracovní smlouvy, u dohody nebo při výkonu funkce?
  • Proč je důležité řádné oznamování kategorií osob, za které platí pojistné stát?
  • Které situace můžete v souvislosti s péčí o dítě řešit v případě mateřské a rodičovské dovolené a pobíráním rodičovského příspěvku? Podmínky u celodenní osobní a řádné péče.
  • Přihlašování zaměstnance v různých situacích (víkendy, nemoc, pracovní poměr trvající krátce, neplacené volno …) Vysvětlení postupu, když zaměstnance nesprávně přihlásíte nebo odhlásíte - opravné kódy.
  • Jak a ve kterých situacích se projeví zvýšení rozhodné částky na 3 000 Kč při placení pojistného zaměstnavatelem? Zvýšení minimální mzdy a průměrné mzdy a dopady do zdravotního pojištění pro zaměstnavatele i OSVČ.
  • Výpočty v různých situacích – více příjmů u jednoho zaměstnavatele, příjmy u více zaměstnavatelů, různé období trvání dohod, typově různé dohody, střídání příjmů. Správné posouzení zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění.
  • Jak se řeší příjmy po skončení zaměstnání u pracovní smlouvy a u dohod?
  • Proč je důležité, zda příjem na základě dohody zakládá nebo nezakládá účast na zdravotním pojištění?
  • Jakou roli hraje pro zaměstnavatele podnikání jeho zaměstnance?
  • Neplacené volno v různých aspektech v rámci České republiky a v zahraničním kontextu.
  • Placení pojistného zaměstnavatelem a specifikum situací řešených na přelomu let 2018/2019. Jak se postupuje, když při souběhu příjmů skončí jedno zaměstnání?
  • Co vám může zdravotní pojišťovna prominout či zohlednit a co ne?
  • Jak je třeba chápat v podmínkách EU pojem podstatné části výkonu činností? Kdy je vhodné či potřebné vybavit zaměstnance při cestě po Evropě formulářem A1 a kdy to nemusí být?

Komu je školení určeno

  • účetní
  • daňoví poradci
  • auditoři
  • finanční manažeři
  • podnikatelé
  • personalisté
  • mzdoví účetní
  • pracovníci SW firem zpracovávajících mzdy

Štítky

Ing. Antonín Daněk

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze v roce 1983. Specialista ve zdravotním pojištění získal svoje zkušenosti a znalosti dlouholetým pravidelným a intenzivním kontaktem s odbornou sférou, zejména se zaměstnavateli. Má za sebou 20 let výkonu vedoucí funkce, kontrolní činnosti u zaměstnavatelů a metodického působení ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. V rámci České republiky provádí metodickou a poradenskou činnost v celé šíři spektra zdravotního pojištění. Přednáší problematiku zdravotního pojištění od roku 1995 především pro mzdové účetní a další specialisty v oblasti zpracování mezd, ale také i pro pracovníky softwarových firem a pro pracovníky zdravotních pojišťoven. Rozsáhlá je jeho publikační činnost. Kromě jiného je autorem oblasti zdravotního pojištění v publikaci Abeceda mzdové účetní, každoročně vydávané nakladatelstvím ANAG Olomouc.

Všechna školení lektora (11)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Dobrý den, prosím o upřesnění str.16 výkladu. PS uzavřena 1.9., zaměstnanec nastoupí 3.9., přihlášen k 1.9. str. 49 výkladu DPČ od 1.1.2019, zaměstnanec nastoupí 4.1., přihlášen 4.1..Neměl by tedy zaměstnanec být v prvním případě přihlášen až ke dni skutečného nástupu do práce tedy 3.9. ? Děkuji 2) U scítání DPČ (vyšel poměr.min.VZ 8612,90, takže se bude odvádět z 8999,- a řekl jste, že 2x přihlásit a 2x odhlásit. Přihlášení (ale i odhlášení) bude až v únoru, až se to mzdová doví, ano? tedy vše podávat do 8.2.??? Děkuji 3) Pokud Slovák na HPP má trvalé bydliště na Slovensku, v ČR jen přechodné. Do přihlášky uvedeme adresu trvalého pobytu, tudíž na Slovensku? 4) Ukrajinec měl u předešlého zaměstnavatele od VZP přidělené číslo. Pokud ho my jako další následný zaměstnavatel budeme přihlašovat, tak to bude pod kódem P a uvedeme to první přidělené číslo?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Když je zaměstnanec OSVČ a dodá čestné prohlášení, že platí zálohy a činnost vede jako hlavní. Dopočítávám ZP z DPČ z minimální mzdy? 2) Psala jsem dotaz na VZP na Inf. centrum ohledně zaměstnankyně, která čerpala PPM, po té čerpala dovolenou v zaměstnání a následně měla rodič. dovolenou. Součástí odpovědi z inf. centra VZP byla i tato věta: "mateřskou dovolenou je možné čerpat až do 3 let věku dítěte" Také jste stejného názoru? 3) Pomůžete mi s problémem, kdy jsme v přihlášce zaměstnance s invaliditou 2. stupně uvedli jen kod P? Děkuji 4) Stále tedy platí, že uchazeč ÚP pokud nepobírá podporu, nemůže uzavřít jakoukoliv DPP?? 5) Jaké je minimální zdravotní pojištění OSVČ od 1.1.19? Děkuji 6) Jak postupovat u studentu pracujicich na DPP, s tím, že nepřesáhnou hranici 10.000tis Kč měsíčně, dodaly potvrzení o studiu mám Prohlášení, ale Prohlášení někteří již v roce 2018 mají u jiného zaměstnavatele, kde DPP ukončili. Pak může Prohlášení podespát i u nás? 7) Zaměstnanec, invalidita 3.stupně kolik je odvod zdravotního pojištění- mzda 13000 hrubého. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) české s.r.o. bude mit polského zaměstnance pracujícího v Polsku, bude pojištěn v Polsku, jaké mám povinnosti vůči pojiš%tovnám v ČR? 2) Jaké datum se napíše do oznámení pro pojišťovnu při odchodu na mateřskou dovolenou, poslední datum v zaměstnání, nebo již 1.den na MD, děkuji. 3) a co když jeden měsíc nedosáhne hranice příjmu a druhý přesáhne, takto se to střídá po celý rok...to se stále přihlašuje a odhlašuje? o přesažení se dozví účetní až počátkem následujícího měsíce... 4) Jak překlenout období mezi jedním a druhým rod.přísp.- již vyčerpány 4 roky, těhotná je práce neschopná, ale nemá nárok na nemocenskou. Přihlási se jako "osoba pečující o dítě" - ale je tam podmínka docházky do školky max. 4 hodiny - nejde tato podmínka obejít? Matka musí ležet,hrozí hospitalizace 5) Zp při přihlašování obratem reagují, pokud přihlašuje účtárna zaměstnance, který náleží k jiné ZP... proč tedy písemné oznámení zaměstnanci?? 6) Dobrý den,když zaměstnanec pracuje na vedlejší prac.poměr,hlavní zaměstnání má jinde,odvádím jen ze skutečného výdělku,musím mít potvrzení od jeho zaměstnavatele nebo stačí čestné prohlášení pracovníka,děkuji 7) česká správa soc.pojištění nemá povinnost nahlašovat starobní důchodce na pojišťovnu? 8) Zaměstanec měl od 3.12. do 9.12.2018 rodičovskou dovolenou a požádal o otcovskou (dávku vyplácí ČSSZ). Jakým kódem oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost (čerpání rodičovské dovolené) zdravotní pojišťovně? 9) a co když přihlásí zaměstnavatel zaměstnance omylem...vůbec nenastoupil...jak to opravím... 10) Pokud student u nás na HPP byl přihlášen pouze pod kódem "P" a ne pod "PG". Jak sjednat nápravu? Děkuji 11) Zaměstnankyně žádá o neplacené volno po ukončení RD přes letní prázdniny, ale má aktivní živnostenský list, může být v kategorii státního pojištěnce? 12) vracím se k příkladu ze strany 23- student na DPČ. Proč se u něho dopočítává odvod ZP z min.mzdy, když jde o studenta? Děkuji 13) Také by mně zajímalo proč dopočítávat ZP do minima, když jde o studenta doktorského studia, u kterých je věková hranice pro status studenta dokonce do 28 let? 14) Nájemce baru, zaměstnává kuchařky a servírky 40 hod. týdně za 6.100,-/měsíc. Bude dopočítávat ZP do minimální mzdy? 15) Zaměstnavatel zaměstnává ženu od 1.12. ženu na PP s minim, mzdou, která poslední měsíc čerpá rodičovský příspěvek. Jak ji přihlásí? 16) Když dám u zaměstnance kód P 1.1. a on nenastoupí, tak dám k 1.1. kós O, tak to nelze tímto stornovat proto, že takto to vypadá, jako když odpracoval 1 den...on však nenastoupil... 17) Pokud student na HPP si bere neplacené volno - nemusíme doměřovat za ten měsíc ZP a odvádět z minima? 18) dodatek k dotazu: kód M při nástupu na MD vím, ale já jsem se prosím, ptala, na den , který se do oznámení napíše, den poslední v zaměstnání, a nebo den nástupu na MD (od lékaře), děkuji!

00:00:04 Dobrý den, vážené dámy a pánové, já se v mém dneším výkladu o zdravotním pojištění mimo jiné zaměřím na změny, ke kterým dochází ve zdravotním pojištění od 1. ledna příštího roku s důrazem na postupy zaměstnavatele při řešení různých situací převážně už tedy ve vazbě na ty nové podmínky.
00:00:24 Každoročně dostávám ze strany odborné sféry hodně dotazů, z nich vybírám takové ty zajímavé případy, některé z nich si dnes ukážeme, takže můj výklad bude, jak je mým zvykem, doplněn i spoustou příkladů z praxe.
00:00:41 Budu vycházet z prezentace, kterou jsem si pro vás připravil, jednotlivé snímky si postupně probereme i s mým doplňujícím komentářem.
00:00:48 Já bych zahájil pohledem na právní úpravu zdravotního pojištění.
00:01:06 Předpokládám, že zákony znáte, nicméně já je tady připomenu proto, že z nich budu ve svém výkladu vycházet, resp. se budu na ně poměrně často odkazovat. Takže máme ve zdravotním pojištění 2 základní zákony a to zákon 48/1997 Sb., to je zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a pak máme 2. zákon, zákon číslo 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. To jsou 2 základní zákonné normy zdravotního pojištění.
00:01:44 Máme třeba zákon o VZP ČR nebo zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ale tyto zákony já tady ani neuvádím, protože pro vaši práci a pro vaši praxi význam nemají.
00:01:58 Dříve jsme měli pojem všeobecné zdravotní pojištění, tento pojem se již nepoužívá, my už pracujeme výhradně s pojmem veřejné zdravotní pojištění, jak je patrné z textu názvu obou 2 zákonů neboli v každém zákoně už máme ten pojem veřejné zdravotní pojištění.
00:02:17 Systém zdravotního pojištění samozřejmě nefunguje tak nějak izolovaně, ale je navázán na spoustu dalších právních předpisů.
00:02:27 Já bych zmínil třeba například zákoník práce, kde řešíme třeba tu otázku stanovení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance podle § 191, kde jsou ty důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance, které nám snižují ten minimální vyměřovací základ na poměrnou část nebo také, co se týká zákona o nemocenském pojištění 187/2006 Sb., tak tady si zdravotní pojištění tak nějak pomocně přebírá ty rozhodné částky pro účast na zdravotním pojištění, to znamená, že ty hodnoty 2 500, respektive 10 000 korun, protože u těch dohod speciálně,
00:03:08 protože tyto částky v právní úpravě zdravotního pojištění nenajdete. Tam máme pouze v tom § 5 písm. a) zákona 48/1997, tam máme pojem nebo termín započitatelný příjem.
00:03:21 Velmi důležitým, podle mě asi nejdůležitějším zákonem pro zdravotní pojištění je zákon o dani z příjmů 586/1992 Sb., kde se řeší stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, založeno na principu, že co se zdaňuje podle § 6 zákona o dani z příjmů jako příjem ze závislé činnosti, tak z toho se mimo zákonných výjimek platí i zdravotní pojištění a pak máme třeba ještě zákon o státní sociální podpoře 117/1995 Sb., kde řešíme třeba tu otázku do kdy je ještě student v případě,
00:04:00 že končí studium na střední škole a dále už nepokračuje v dalším studiu anebo končí studium na vysoké škole a také už v dalším studiu nepokračuje, do kdy je ještě nezaopatřené dítě z pohledu zdravotního pojištění tedy osoba, za kterou platí pojistné stát.
00:04:16 To bychom měli takový rámcový pohled nebo právní rámec mého dnešního povídání o zdravotním pojištění a já jsem si pro vás na úvod připravil takové desatero nejčastějších chyb zaměstnavatele aneb na co si dát ve zdravotním pojištění pozor, abyste neměli vůči zdravotní pojišťovně problém.
00:04:39 Nepřihlášení a neodhlášení zaměstnance u zdravotní pojišťovny.
00:04:43 Jak jistě víte, je to vaše základní povinnost jako mzdových účetních a personalistů oznamovat zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání neboli pokud zaměstnanec k vám nastoupí u vás pracuje, vy ho nepřihlásíte, zapomenete, tak v takovém případě reálně může vzniknout pojištěnci, zaměstnanci, problém v tom smyslu, že nebude mít řešené zdravotní pojištění po určitou dobu u té zdravotní pojišťovny, což zdravotní pojišťovna samozřejmě nenechá jen tak bez povšimnutí a po čase toho dotyčného vyzve, aby doložil, jak má to pojištění řešené,
00:05:20 což za dané situace bude pro něho určitě nemilým překvapením.
00:05:24 Problémem je neoznámení skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem. Osoby, za které platí pojistné stát, jsou vyjmenovány v § 7 odst. 1 zákona 48/1997 Sb. Platí, že zaměstnavatel oznamuje skutečnosti pro platbu pojistného státem zdravotní pojišťovně tehdy, je-li mu daná skutečnost známa, to znamená zaměstnancem sdělena.
00:05:52 Ty platby pojistného od státu a oznamování těch státních kategorií je důležité pro zdravotní pojišťovny z toho důvodu, že zdravotní pojišťovny každý měsíc nárokují od státu platby za ty státní pojištěnce, což je ta částka kolem té tisícikoruny a aby zdravotní pojišťovna skutečně mohla nárokovat tu platbu pojistného od státu za toho konkrétního státního pojištěnce, tak musí mít ve svém informačním systému záznam o tom, že za něho je plátcem pojistného stát, což té zdravotní pojišťovně někdo musí oznámit.
00:06:26 A tady je docela fatální problém v tom smyslu, že když se ta státní kategorie té zdravotní pojišťovně neoznámí, tak zdravotní pojišťovna ty peníze tím pádem od toho státu nenárokuje a ona je nemůže nárokovat zpětně a tady reálně vzniká zdravotní pojišťovně finanční újma, kterou si může potom zdravotní pojišťovna kompenzovat tím, že vůči tomu, kdo svým počínáním porušil zákon, může uložit třeba pokutu, kterou by si tak nějak kompenzovala tu ztrátu, která jí z tohoto důvodu vznikla.
00:07:03 Ale je povinností vás jako zaměstnavatele oznamovat změny. Změnu obchodního názvu, právní formy právnické osoby, změnu sídla, změnu identifikačního čísla organizace, čísla bankovního účtu. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, oznamuje změnu příjmení a adresy trvalého bydliště.
00:07:25 Pokud byste se s tím v praxi setkali, tak zaměstnavatelé jsou povinni oznamovat ukončení činnosti, zrušení organizace nebo její vstup do likvidace.
00:07:36 Samozřejmě chybou je neoznámení změny zdravotní pojišťovny provedené zaměstnancem v průběhu zaměstnání. To znamená, že zaměstnanec vám jako zaměstnavateli sdělí, že změnil zdravotní pojišťovnu, zaměstnavatel zapomene. Většinou se ale stává ta opačná situace, že to bývá chyba zaměstnance, o čemž se přesvědčíme za chvíli při řešení 1 takového zajímavého případu.
00:08:02 Pak je základní povinností zaměstnavatele, mzdové účetní, správně stanovit vyměřovací základ. To znamená, jak jsem říkal, postaveno na principu, že co se zdaňuje jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů, tak to vstupuje i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění.
00:08:29 Máme 2 takové okruhy výjimek příjmů, kdy se pojistné na zdravotní pojištění neplatí.
00:08:34 Za 1. jsou to situace, kdy se osoba nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance.
00:08:48 Osoba, která se nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a), tam máme 7 bodů, bod 1 až 7 zákona č. 48/1997 Sb. To znamená, že v tomto ustanovení jsou výjimky, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance § 5 písm. a), body 1 až 7 toho zákona 48/1997 Sb. Co tam je, například jsou tam příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené. Určitě je vám známé to spektrum příjmů, plnění v § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů.
00:09:40 To znamená příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené, to znamená, že pokud se ten příjem nezdaňuje, pokud nepodléhá zdanění, tak tím pádem ani návazně nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Ovšem, pokud zúčtujete zaměstnanci třeba nadlimitní náhradu cestovních výdajů anebo třeba poskytnete nepeněžní bezúplatné plnění, nepeněžní dar nad 2 000 korun ročně u zaměstnance, tak v takovém případě ty zdanitelné částky, to znamená, že to, co podléhá zdanění, vstupuje i do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění.
00:10:17 Dále jako 2. výjimka jsou příjmy žáků nebo studentů ze závislé činnosti pouze za práci z praktického výcviku, ale musí to být ten status praktického výcviku. Pokud se jedná o praktický výcvik toho žáka nebo studenta, tak v takovém případě je to 2. zákonná výjimka v tom § 5 písm. a), zdravotní pojištění se platit nebude bez ohledu na výši příjmu.
00:10:42 Jako výjimky, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance jsou situace, kdy zaměstnáváte osoby na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, to znamená dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce a pokud příjem nedosáhne potřebné částky, částky potřebné pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění, tak vy buď tu osobu jako zaměstnance nepřihlašujete u zdravotní pojišťovny anebo když ten příjem nedosáhne té potřebné částky v době trvání zaměstnání,
00:11:17 tak na ten příslušný kalendářní měsíc nebo měsíce musíte tu osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny odhlásit.
00:11:25 A jako ještě poslední výjimka, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance jsou příjmy členů okrskových volebních komisí. To znamená, že při všech volbách, které u nás jsou a budou, tak členové okrskových volebních komisí se nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance a v takovém případě se pojistné na zdravotní pojištění neplatí.
00:11:51 2. okruh výjimek, kdy se zdravotní pojištění neodvádí jsou prostě zákonné výjimky. § 3 odst. 2 zákona číslo 592/1992 Sb.,
00:12:10 tam jsou výjmenována plnění, příjmy, které, ze kterých se zdravotní pojištění neplatí proto, že jsou to výjimky zákonem definované jako výjimky. Jsou tam například náhrady škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry nebo odstupné, další odstupné, odchodné, odbytné, na která vznikl nárok podle zvláštních právních předpisů, to znamená, že konkrétně u toho odstupného musí ten nárok vzniknout podle zákoníku práce, pak je to zákonná výjimka, zdravotní pojištění se neplatí.
00:12:44 Potom jsou tam třeba příjmy při těch mimořádných událostech, to znamená nějaký požár, ekologická, průmyslová havárie apod., když v této souvislosti bude zaměstnanci poskytnuto nějaké plnění, tak je to zákonná výjimka anebo ještě také tam máme věrnostní přídavek horníků.
00:13:02 To je okruh výjimek příjmů, které se nezahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance a je zajímavé, že od 1. 1. 2015 jsou tyto výjimky sjednoceny s odvodem pojistného na sociální pojištění neboli pokud se z těchto příjmů v § 3 odst. 2 zákona 592/1992 Sb. neplatí zdravotní pojištění, tak od 1. 1. 2015 se neplatí ani sociální pojištění, kde jsou ty výjimky definovány v § 5 odst. 2 zákona číslo 589/1992, to je zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
00:13:48 Neboli od 1. 1. 2015 jsou ty výjimky sjednoceny, předtím tam byly nějaké drobnější odchylky.
00:14:04 Dále řešíte ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ neboli pokud příjem zaměstnance je nižší než minimální vyměřovací základ, tak v takovém případě vy jako zaměstnavatel provádíte podle potřeby dopočet a doplatek pojistného buď do celého minimálního vyměřovacího základu nebo do jeho poměrné části, pokud jsou tam okolnosti, které vám ten minimální vyměřovací základ snižují na poměrnou část.
00:14:32 Vy jako zaměstnavatel musíte platit pojistné správným způsobem, to znamená, že platba musí být provedena ve správné výši, tedy v sazbě 13,5 % z vyměřovacího základu v případě i s ohledem na minimální vyměřovací základ, pak na správný účet, protože zdravotní pojišťovny mají spoustu účtů, mají účty pro ty tzv. samoplátce, to znamená pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů, pak mají účty pro zaměstnavatele, pak mají účty pro penále a pokuty, atd. To znamená, že na správný účet, který je určený speciálně pro zaměstnavatele.
00:15:13 Platby provádíte pod správným variabilním symbolem, což je IČO zaměstnavatele a včas do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.
00:15:24 Pokud vy jako zaměstnavatel opravujete některý z údajů v přehledu, který byl již podán, to znamená, že se změnil úhrnný vyměřovací základ nebo se změnila částka pojistného anebo třeba jenom počet zaměstnanců, tak v takovém případě vy jako zaměstnavatel podáváte opravný přehled. Opravné přehledy se podávají proto, že zdravotní pojišťovny musí disponovat správnými, to znamená relevantními, údaji proto, aby věděli, na jaké pojistné mají od plátců nárok, v návaznosti na potom placení pojistného v rámci poskytnuté a vykázané zdravotní péče těmi smluvními poskytovateli.
00:16:05 V bodě 9 připomínám 1 z povinností vás jako zaměstnavatele, pokud by u vás došlo k pracovnímu úrazu, tak do 5 dnů po skončení příslušného měsíce jste povinni poslat na zdravotní pojišťovnu kopii záznamu o pracovním úrazu.
00:16:23 A určitou chybou na straně zaměstnavatele je, když vznikne přeplatek při placení pojistného, to znamená, že správně by to mělo být předpis, respektive pohledávka a platba, pokud dojde ke vzniku přeplatku, tak je to svým způsobem určitá nesrovnalost, která vyžaduje potřebu řešení, nicméně popravdě řečeno na straně jedné je mít lepší, mít raději nějaký menší přeplatek než nedoplatek.
00:16:50 Já jsem nedávno řešil takový 1 zajímavý případ, volali mi z 1 poměrně velké české firmy, co se jim stalo, že jim zaměstnanec neoznámil změnu zdravotní pojišťovny k datu 1. 1. 2012 neboli více než 6 let odváděli pojistné nesprávné zdravotní pojišťovně.
00:17:15 Předpokládám, že mezi těmi pojišťovnami nebyla zřejmě VZP proto, že VZP chodí co ty 3, 4 roky na kontroly, takže by na to přišli. Nicméně stalo se to, co se stalo, to znamená, že zdravotní pojištění se více než 6 let odvádělo nesprávně neboli na řešení všech případů ve zdravotním pojištění, kdy budeme něco zpětně opravovat, měnit, upravovat, atd., máme desetiletou promlčecí dobu, která platí od 1. prosince 2011. To znamená, že když došlo k neoznámené změně zdravotní pojišťovny k datu 1. 1. 2012, to znamená, že v rámci té desetileté promlčecí doby nic není promlčeno.
00:18:01 Když se to všechno napravilo, to znamená, když se zaplatilo dlužné pojistné, podaly se opravné přehledy, zdravotní pojišťovna si ty opravné přehledy navedla, udělala vyúčtování, tak zřejmě ten zaměstnanec měl nějaké vyšší příjmy neboli penále vyskočilo na částku vyšší než 100 000 korun. Na základě podané žádosti bylo to penále sníženo na 50 000 korun, no a v takovém případě ten zaměstnavatel požadoval úhradu toho penále, které nebylo prominuto, těch 50 000 korun, po tom zaměstnanci zcela v souladu se zákonem.
00:18:35 V takovém případě, když už, když už šlo lidově do tuhého, tak ten zaměstnanec přišel s tím, že před 6 lety mzdové účetní oznámil tu skutečnost, že mění zdravotní pojišťovnu, tak účetní řekla, ať jí předloží potvrzení, které mu ta dotyčná účetní vystavila.
00:18:56 Já tady připomínám 1 z důležitých povinností vás jako zaměstnavatele, když k vám zaměstnanec nastupuje do zaměstnání, případně když mění zdravotní pojišťovnu v průběhu trvání zaměstnání, tak konkrétně podle § 12 písm. b) zákona 48/1997 Sb. vy jako zaměstnavatelé jste mu povinni vystavit, tam je slovy zákona, písemné potvrzení o tom, že vám oznámil, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn, když do zaměstnání nastupuje anebo když v průběhu zaměstnání mění zdravotní pojišťovnu.
00:19:34 V takovém případě mu účetní řekla, ať si ověří u ostatních zaměstnanců, kteří měnili zdravotní pojišťovnu, že mají od ní vystavené písemné potvrzení, samozřejmě ti ho měli. To znamená, že tady bylo jednoznačně zkonstatováno, na čí straně je zavinění, nicméně kdyby ten zaměstnanec předložil ten doklad, že ta účetní by ho jako vystavila o tom, že jí oznámil změnu zdravotní pojišťovny, pak by samozřejmě vina byla na straně mzdové účetní.
00:20:03 Z hlediska té částky 50 000 korun zákon hovoří o tom, že zaměstnavatel má právo nárokovat nebo požadovat po zaměstnanci úhradu tohoto penále.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.