Zákon o ochraně oznamovatelů – whistleblowing 2023
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
8.8.2023 (Út)
3 h 54 min.
JUDr. Jiří Kapras

Zákon o ochraně oznamovatelů – whistleblowing 2023

O školení
Přepis & Shrnutí
Dotazy 30

Témata

  • Legislativní rámec ochrany oznamovatelů v ČR
  • Historický vývoj tuzemské právní úpravy
  • Transpozice evropské směrnice o whistleblowingu
  • Povinné subjekty a věcná působnost zákona
  • Vnitřní oznamovací systém a role příslušné osoby
  • Postup při příjmu, evidenci a řešení oznámení
  • Ochrana oznamovatelů a prevence odvetných opatření
AI shrnutí celého školení

Pro koho je školení určeno

Podle role

Personalista

Podle sektoru

Korporace
Neziskovky
Samospráva
Příspěvkovky

Štítky

JUDr. Jiří Kapras

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Právo a právní věda. Působil jako advokátní koncipient v pražské advokátní kanceláři zaměřené na trestní a přestupkové právo, poté v oddělení trestně právní legislativy Ministerstva spravedlnosti se zaměřením na problematiku teroristických trestných činů a pomoci obětem trestných činů. Od roku 2016 se věnuje problematice střetu zájmů veřejných funkcionářů v České republice a oblasti boje proti korupci se zaměřením na regulaci lobbování a ochranu oznamovatelů protiprávního jednání. Působí jako ředitel Odboru střetu zájmů a boje proti korupci Ministerstva spravedlnosti. Je předsedou Pracovní komise ke střetu zájmů Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí a členem autorského kolektivu pro přípravu nového a doplněného vydání komentáře k zákonu o střetu zájmů. Publikuje občasně v odborných periodicích pro právní praxi a je jedním z autorů zákona o ochraně oznamovatelů.

Všechna školení lektora (1)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 30. 08. 2023, 07:04
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím, chtěla bych se ujistit, že jsem správně pochopila, že pokud máme ve firmě dvě příslušné osoby a oznamovatel se obrátí na jednu z nich, je možné, aby i druhá příslušná osoba byla seznámena s oznámením a podílela se na řešení. Děkuji předem za odpověď, Marcela Šmehlíková

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2023, 15:55
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Pokud to dobře chápu... Oznamovatel činný u povinné osoby podle AML zákona, se nemusí zabývat oznámením, které se týká jiné oblasti než AML, resp. protiprávního jednání zaměstnavatele v jiné oblasti?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2023, 15:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Není mi jasné podání telefonicky...přijetí..

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2023, 15:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Znovu dotaz v souvislosti s povinnou osobou podle AML. Vztahují se na ní tedy pouze ustanovení hlavy II zákona 171/2023?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2023, 15:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Co všechno musí obsahovat evidence oznámení?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2023, 15:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, pokud tedy přijmu oznámení, prošetřením zjistím oprávněnost a navrhnu prokazatelně opatření vedení společnosti, tak tím to pro mě jako příslušnou osobu končí (mimo archivaci)?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2023, 15:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

A co se týče přestupků... Správní orgán rozhodující o přestupcích podle 171/2023 taktéž bere v úvahu společenskou škodlivost, resp. i další podmínky odpovědnosti podle zák.o odpověď. za přestupky.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2023, 15:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Ještě prosím dotaz z druhé strany. Pokud oznamovatel rovnou napíše na ministerstvo, jaký je postup řešení? Co se děje?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2023, 15:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dálkovým přístupem jsou míněné klasické webové stránky společnosti nebo stačí vnitřní stránky společnosti - intranet?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 08. 2023, 15:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Jsme s.r.o. s 27 zaměstnanci - netýká se nás §8, i když AML zákon se nás týkal - evidence jednatelů. Děkuji

00:00:05 Tak dobrý den. Vážené dámy, vážení pánové, já se jmenuji Jiří Kapras a budeme spolu dneska sdílet téma zákona o ochraně oznamovatelů neboli whistleblowerů. A děkuji za tak hojnou účast. Ještě mám na úvod jednu technickou poznámku, která se týká kladení dotazů, a sice, že jsme se tady s panem moderátorem domluvili, že vaše dotazy můžete klást v průběhu výkladu. Nemusíte si je šetřit na přestávku, respektive já se je pokusím už v průběhu toho výkladu zodpovídat.
00:00:47 Je možné klást dotazy prostřednictvím chatu, který vidíte před sebou na obrazovkách pravděpodobně, a já ve chvíli, kdy tedy zpozoruji váš dotaz, tak se na něj pokusím nějakým způsobem reagovat, zodpovědět jej. Pokud by byl dotaz nějaký úplně, řekněme, složitý, tak bychom eventuálně se domluvili, že je zodpovím po přestávce, ale ty běžné dotazy bude možné vypořádat už v průběhu výkladu. Dnešní téma je téma poměrně dost aktuální.
00:01:30 Mnozí z vás se s ním možná potkáváte ve svých praxích a budu rád, pokud do chatu signalizujete, v jakých rolích se se zákonem o ochraně oznamovatelů setkáváte, jestli pracujete v organizaci, která je tzv. povinným subjektem, má tedy povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém, jestli pracujete nebo hodláte pracovat v pozici tzv. příslušné osoby, která posuzuje důvodnost a pravdivost oznámení, nebo případně zda jste se přihlásili na dnešní seminář pouze pro, řekněme, občanský zájem o to téma a zajímá vás tedy situace whistleblowerů, jak je možné řešit oznamování v organizacích,
00:02:22 co zákon přináší z hlediska ochrany oznamovatelů apod. Předpokládám, že mnoho z vás se tedy s problematikou setkává skutečně i prakticky nejenom v té teoretické rovině, pokud je tomu tak, já se pokusím seminář také více na praxi zaměřit, méně se tedy věnovat těm obecným tématům, jako je vývoj ochrany oznamovatelů v ČR nebo jako jsou třeba různá dotazníková šetření a výzkumy veřejného mínění, ze kterých si lze učinit určitý obrázek o tom, jak je oznamovatel vnímán většinou veřejností, byť i tomu se budeme částečně věnovat, ale spíše tedy potom zaměříme pozornost na určité praktické aspekty aplikace zákona,
00:03:16 zejména tedy činnost příslušných osob a podobu vnitřních oznamovacích systémů. Mezitím tedy už začínáte psát do chatu. Paní Lenka píše, že je personalistkou, osobou odpovědnou, tedy příslušnou. Předpokládám, že to nebude úplně, úplně výjimka. Mezitím tedy můžeme - můžeme začít s naším výkladem, ať neztrácíme čas. Před vámi vidíte hrubou osnovu dnešního školení. Budeme se tedy nejdříve věnovat obecně otázce přínosu ochrany oznamovatelů v ČR jak pro chráněné veřejné zájmy, tak také pro zájmy konkrétních soukromých zaměstnavatelů.
00:04:03 Velmi stručně k dosavadním pokusům o zakotvení ochrany oznamovatelů v ČR na zákonné úrovni a potažmo tedy předchozí právní úpravě, která nicméně tuto problematiku řeší velmi okrajově, a poté se přesuneme k těžišti dnešního výkladu, konkrétně tedy ke směrnici Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie a zejména tedy potom k zákonu o ochraně oznamovatelů, který, jak možná víte, nabyl účinnosti 1. srpna, tedy před pár dny, a pro naprostou většinu povinných subjektů už tedy dnes působí povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém.
00:04:54 Než se pustíme do praktické stránky problematiky, považuji za důležité alespoň stručně tedy představit, minimálně pro ty z vás, kteří se dosud s touto problematikou nepotkali příliš důvěrně, co to vůbec je oznamovatel, respektive jejich ochrana, proč je to potřeba, co to může eventuálně přinést? Úvodem je asi dobré předeslat, že v ČR velmi dlouho chyběla ucelená právní úprava vlastně až do letošního roku. Zaměstnancům byla poskytována pouze dílčí ochrana před, řekněme, diskriminací, neoprávněným vypovídáním pracovního poměru nebo jinými postihy ze strany zaměstnavatele.
00:05:48 Nicméně tato ochrana nikdy nebyla poskytována pouze na základě toho, že se dotyčný zaměstnanec stal oznamovatelem. Domnívám se, že to nelze úplně připisovat nějaké absenci společenské poptávky v ČR, protože z různých právě průzkumů veřejného mínění, dotazníkových šetření dlouhodobě vyplývá, že česká společnost považuje oznamování zejména korupce, ale i jiných typů protiprávního jednání za velmi důležité téma, významnou činnost, která chrání právě nejenom veřejné zájmy, ale leckdy také soukromé zájmy zaměstnavatelů, a proto lze dřívější, řekněme, dlouhou dobu, než se podařilo přijmout efektivní právní úpravu,
00:06:48 přičíst spíše určité možná zdrženlivosti politické reprezentace a možná do určité míry předpojatosti nebo vysoké míry zdrženlivosti k oznamovatelům, a to i s ohledem na určitou historickou zkušenost v ČR s dřívějším režimem. Jeden příklad za všechny. Velmi často jsme se potýkali při prosazování zákona s různými příměry, kdy oznamovatelé byli srovnáváni s dřívějšími domovními důvěrníky a byli vnímáni spíše negativně jako osoby, které jsou v roli určitých udavačů nebo osob, které vynášejí citlivé informace z prostředí zaměstnavatele apod.
00:07:39 Samotný pojem whistleblowera a whistleblowing vznikl z anglického termínu nebo obratu blow the whistle, jehož původ není úplně zřejmý, ale bývají používány analogie rozhodčími v zápase, kteří dodržují - nebo dohlížejí na respektování pravidel, a eventuálně také strážníky, kteří působili ve staré Anglii, kteří pomocí právě píšťalky upozorňovali na určité protiprávní jednání, respektive na utíkajícího pachatele, snažili se zapojit občanskou společnost do jeho dopadení apod.
00:08:22 Obecně tedy lze dneska už tímto pojmem chápat v podstatě jakékoliv oznámení nějakého nekalého, typicky protiprávního, ale často také třeba jenom neetického jednání, a to orgánům, které jsou tedy povolány se takovým jednáním zabývat, vyvozovat odpovědnost za to nekalé jednání, eventuálně - eventuálně třeba zahájit úkony v trestním řízení nebo vyvodit personální odpovědnost ve stylu výpovědi apod.
00:08:59 Společným jmenovatelem oznamovaných protiprávních jednání je typicky ohrožení nějakého veřejného zájmu, což je pojem, který je neurčitý, není v zákoně nikde definován, ale nejčastěji je jím chápána třeba ochrana životního prostředí, ochrana života a zdraví osob. Může to být vnitřní pořádek a bezpečnost, eventuálně ochrana majetkových hodnot nebo hospodářských hodnot apod.
00:09:35 Jak už jsem zmiňoval, cílem ochrany, a to je potřeba asi zdůraznit, je právě nejenom samotná ochrana oznamovatelů nebo jaksi zajištění určitého lepšího právního statusu pro zaměstnance oznamovatele, ale především přispívat také k odhalování a postihu těch protiprávních jednání, která jsou oznamována, a tím také zprostředkovávat ochranu zájmů, proti kterým oznamovaná činnost směřuje, což je tedy výhodou jednak pro stát, který tím chrání určité veřejné statky.
00:10:17 Zmiňoval jsem životní prostředí nebo také životy a zdraví osob, ale také se to týká chráněných zájmů soukromoprávních zaměstnavatelů, jako jsou určité ekonomické ztráty, ale velmi často také předcházení reputační rizikům a řekněme nějaké újmě na dobrém jménu zaměstnavatele. Pro představu si myslím, že je dobré také zmínit pár čísel, která vyplynula ze zmiňovaných dotazníkových šetření realizovaných v relativně nedávné době v ČR.
00:10:59 Za všechny je možné zmínit dotazníkové šetření společnosti Behavio pro neziskovou organizaci oživení, která se zabývá ochranou oznamovatelů poměrně dlouhou dobu, který byl realizován v roce 2020 asi na 2 000 lidí, tedy poměrně reprezentativním vzorku, který navíc byl jaksi vybírány podle různých kvót na pohlaví, věk, region, vzdělání, volební preference apod. Takže čísla, která z něj vzešla, si myslím, že lze vnímat jako poměrně dobře odrážející určité nálady ve společnosti a také zkušenosti občanů s oznamováním anebo třeba protiprávním jednáním v organizaci, ve které pracují.
00:11:56 Konkrétně bylo poměrně zajímavé vidět, že zhruba 17 % lidí uvádělo, že se přímo setkal v organizaci, ve které pracovali, s nějakým neetickým nebo přímo nezákonným jednáním. A zhruba stejné množství lidí uvádělo, že o takovém jednání slyšelo nebo se k nim jaksi donesla zpráva o tom, že se v jejich organizaci vyskytuje, což celkem je tedy něco zhruba přes třetinu lidí, která byla tedy přesvědčena o tom, že protiprávní nebo neetické jednání v prostředí zaměstnávání je něco, co je jaksi běžné, co se tam jaksi často odehrává.
00:12:44 Velmi často to byly drobné úplatky nebo nebo krádeže v zaměstnání, ale také třeba porušování povinností na úseku zaměstnávání, jako je třeba vyplácení mezd nebo přidělování práce, rozvrhování pracovní doby, čerpání dovolené nebo bezpečnost a ochrana zdraví při práci. A velmi často byly uváděny také různé pletichy v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek jako něco, s čím se zaměstnanci jaksi potkávají anebo o čem slyší, že se poměrně často v organizaci odehrává.
00:13:28 Velká část potom těchto osob, které se tady setkaly s neetickým nebo protiprávním jednáním, tak se rozhodla tu situaci aktivně řešit. Byla to - byla to něco více než polovina.
00:13:47 V tom zbytku tedy v situacích, kdy se rozhodli věc neřešit, tak je velmi často od oznámení protiprávního jednání odrazovala určitá skepse nebo obava, že by se nic nevyřešilo, že by se jejich oznámením nikdo nezabýval, a velmi často také obava ze ztráty zaměstnání nebo jiného postihu ze strany zaměstnavatele, eventuálně předsudky vůči oznamovatelům v tom smyslu, že daní zaměstnanci cítili silnou, řekněme, silný pocit loajality vůči zaměstnavateli.
00:14:24 Měli pocit, že oznámení takového jednání, jehož byli svědkem, by mohlo vést právě k nějakým reputační rizikům pro zaměstnavatele a měli pocit, že vlastně by také to jednání mohl oznámit eventuálně někdo jiný, nebo ho považovali za akceptovatelné, za něco, co se prostě děje celkem běžně a co není potřeba nějakým aktivním způsobem řešit. Ale vždy samozřejmě záleželo na tom, nebo záleží na tom, o jaké konkrétní protiprávní jednání se jedná, od, řekněme, právě třeba nařizování prací přesčas, které může mít znaky diskriminace, až po nějaké korupční trestné činy.
00:15:10 Takže s intenzitou nebo závažností toho protiprávního jednání vcelku logicky potom se také jaksi proměňuje ta ochota oznamovatelů vystoupit ze stínu a něco pro to odhalení protiprávního jednání udělat. Ještě tehdy v roce 2020 téměř tři čtvrtiny respondentů uvádělo, že je pro ně whistleblower nebo oznamovatel neznámým pojmem, což si myslím, že dneska už neplatí i z toho důvodu, že od toho roku došlo k poměrně, řekl bych, možná intenzivní diskusi nad těmi přijímanými zákony.
00:15:54 Velmi často ve veřejném prostoru toto téma zaznívalo, bylo zvedáno i ze strany poslanců a senátorů, členů parlamentu tedy, ale i ze strany třeba odborné veřejnosti, neziskových organizací a dalších. Takže v dnešní době už si myslím, že by ta čísla byla poměrně příznivější ve prospěch tedy znalosti toho, co by whistleblower je nebo co znamená whistleblowing nebo oznamování protiprávní činnosti.
00:16:24 A samozřejmě to souvisí také s tím, že nová legislativa ukládá velké řadě povinných subjektů, zaměstnavatelů včetně povinných osob podle zákona široké penzum povinností spojených s ochranou oznamovatelů, a proto tedy bylo v zájmu jednotlivých zaměstnavatelů a jejich pracovníků se zajímat o to, co v té legislativě je a jaké že povinnosti tedy od 1. srpna pro ně platí anebo budou eventuálně platit později.
00:17:03 Z tohoto ranku bych zmínil ještě asi poslední číslo, a sice, že se dá říci, že postoj společnosti k whistleblowerů je poměrně ambivalentní, což asi nepřekvapí, a dá se říci, že zhruba polovina lidí vnímá oznamovatele jako téměř až hrdiny.
00:17:26 Někoho, kdo dělá velmi záslužnou činnost, kdo přispívá k ochraně různých zájmů, které je potřeba chránit, ale zhruba - zhruba polovina naopak je vnímá velmi negativně jako udavače nebo práskače a jako někoho, kdo třeba touží po určité možná někdy mediální slávě nebo eventuálně finanční kompenzaci, nebo jako někoho, kdo třeba jaksi se snaží pouze založit si ochranu před opatřením zaměstnavatele v situacích, kdy nevykonává práci náležitým způsobem nebo se dopouští porušování pracovní kázně.
00:18:11 Jinými slovy jako někoho, kdo se snaží zneužít právní úpravu pro nějaký osobní prospěch nebo třeba šikanózní cíle vůči zaměstnavateli apod. Je to tedy velmi jaksi sporné, kontroverzní téma a to bude provázet nepochybně i vaši praktickou činnost, ať už se budete potkávat s tímto tématem v jakékoliv roli. Pokud bych měl prezentovat stanovisko předkladatele zákona, jeho gestora, možná i tedy politické reprezentace, tak zvítězil tedy závěr nebo názor, že ochrana oznamovatelů je něco, co by mělo být cílem všech moderních demokratických států.
00:19:01 Ostatně se to odrazilo také právě v přijetí zmiňované evropské směrnice, o které budeme ještě mluvit později, a že je oznamování něco, co by vlastně mělo být v dnešní společnosti jaksi normální.
00:19:15 Tedy ani něco, co by mělo být glorifikováno, ale ani něco, co by mělo být jaksi postihováno nebo odsuzováno jako negativní jev, ale něco, co se prostě děje, s čím je potřeba pracovat aktivně, a něco, co současně vyžaduje přijetí ochranných opatření vůči těm, kteří najdou dostatek odvahy, aby upozorňovali na problémy, se kterými se setkají ve své organizaci spíše nahodile než tak, že by jaksi aktivně vyhledávali ta protiprávní jednání jako, řekněme, policejní orgán.
00:19:54 To je také něco, co se snažíme často vysvětlovat, že oznamovatel je někdo, kdo se spíše náhodou ocitne v situaci nějakého protiprávního jednání, protiprávního stavu, o kterém se tady dozví při výkonu práce nebo v souvislosti s ním, a který pak jaksi velmi často neví, jak tu situaci řešit a řeší poměrně jaksi silné, silné dilema morální. Tak myslím si, že k tomu úvodu to asi v zásadě stačí.
00:20:32 Na tomto místě obecně je možné samozřejmě vést i určitou formu diskuse, což ve vašem případě by znamenalo, že byste se pokoušeli sdílet své osobní dojmy nebo názory na tuto problematiku v chatu, čemuž vůbec nechci bránit. Takže pokud byste se cítili, že vidíte jako dobré sdílet, sdílet své vlastní názory, nebo byste se třeba chtěli vymezit vůči něčemu, co jsem zmiňoval, tak o tom určitě můžeme polemizovat.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

Klíčové body ze školení

Povinnost zajistit písemné, ústní i osobní oznamování
Firmy nesmí omezit podávání podnětů pouze na e-mail nebo vnitřní aplikaci. Na žádost oznamovatele je zaměstnavatel povinen umožnit také osobní setkání, a to nejpozději do 14 dnů.
Pravidla pro nakládání s anonymními oznámeními
Zákon soukromým firmám neukládá povinnost anonymní podněty řešit, výjimkou jsou pouze subjekty podléhající AML zákonu. Soukromý zaměstnavatel může anonymní e-mail smazat, pokud z jeho obsahu nebo jiných okolností nelze totožnost oznamovatele jasně odvodit.
Ochrana totožnosti oznamovatele má absolutní přednost
Příslušná osoba musí zastavit prošetřování nebo navrhování nápravných opatření, pokud by tím bez souhlasu oznamovatele odhalila jeho identitu. Bezpečí oznamovatele před odvetnými opatřeními je hlavním cílem zákona a má přednost před samotným vyřešením protiprávního jednání.

Úvod, je ochrana oznamovatelů potřeba?

0:04
  • Nový zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti 1. srpna 2023 a ukládá většině povinných subjektů povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém.
  • Ochrana pomáhá předcházet ekonomickým ztrátám i reputačním rizikům zaměstnavatelů a podporuje odhalování protiprávního jednání přímo uvnitř organizace.
  • Základním stavebním kamenem systému je nezávislá příslušná osoba, která přijímá oznámení a posuzuje jejich důvodnost a pravdivost.

Celé shrnutí si můžete zobrazit po zakoupení školení.