Intrastat 2023
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
28.2.2023 (Út)
3 h 38 min.
Marek Reinoha

Intrastat 2023

O školení
Přepis
Dotazy (9)

Cíl

Cílem školení je přinést účastníkům: přehled základních pravidel vykazování statistiky pohybu zboží v rámci EU – INTRASTAT při realizaci různých obchodních transakcí definici jednotlivých vykazovných údajů informace o provázanosti vykazování na uplatňování DPH Školení je zaměřeno na prezentaci pravidel vykazování statistiky pohybu zboží v rámci EU – INTRASTAT definovaných Nařízení vlády č. 333/2021 Sb. k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky, které s účinnosti od 1.1.2022 nahrazuje Nařízení vlády č. 244/2016 Sb., v návaznosti na předpisy Evropské unie. Na semináři budou prezentována pravidla vykazování při provádění různých druhů obchodních operací, postupy při vykazování zvláštních druhů a zvláštních pohybů zboží, pravidla provádění oprav chybných a nepřesných údajů ve výkazech pro INTRASTAT a další aspekty vykazování včetně jejich provázanosti na uplatňování DPH.

Témata

  • Definice vnitrounijního ochodu se zbožím a základních pravidel jeho provádění.
  • Základní předpisy upravující vykazování statistiky pohybu zboží v rámci EU – INTRASTAT, základní pojmy.
  • Nová definice referenčního období.
  • Definice předmětu vykazování, tzn. vykazování při provádění různých obchodních operací v rámci vnitrounijního ochodu se zbožím (nákup, prodej, zušlechťovací operace, vícestranné obchody apod.).
  • Pravidla vykazování, tzn. pravidla pro uvádění údajů do výkazů pro INTRASTAT včetně definice nových údajů uváděných do výkazů INTRASTAT při vykazování odesílání zboží od 1.1.2022.
  • Nový seznam kódů povahy transakce účinný od 1.1.2022
  • Postupy při vykazování zvláštních druhů a zvláštních pohybů zboží.
  • Zjednodušené vykazování při nepřekročení prahu 20.000.000 Kč.
  • Pravidla provádění následných oprav chybných a nepřesných údajů ve výkazech pro INTRASTAT.
  • Definice zboží vyňatého z povinnosti uvádět o něm informace do výkazu pro INTRASTAT.
  • Praktické příklady vykazování vybraných obchodních operací.
  • Příklady provázanosti vykazování s uplatňováním DPH.
  • Diskuse a odpovědi na dotazy účastníků.

Školení je určeno pro

Účetní a daňové poradce. Pracovníky výrobních a obchodních společností, kteří se zabývají vykazováním údajů pro statistiku vnitrounijního pohybu zboží, případně zástupcům těchto společností, kteří potřebují získat základní či prohloubit si dosavadní informace v dané problematice.

Související události

Štítky

Marek Reinoha

Poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikován Mezinárodní obchodní komorou (ICC) jako lektor dodacích doložek INCOTERMS 2010. Během let 1991 - 2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele. Od roku 2004 se věnuje výhradně lektorské a publikační činnosti.

Všechna školení lektora (31)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 25. 01. 2025, 12:21
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
pokud bychom vykazovali Intrastat podle skutečného přijetí zboží, jaké datum budeme používat pro určení kurzu pro přepočet faktury a hodnoty zboží pro Intrastat?
Jestli jsem dobře pochopila, tak kurz pro Intrastat i přiznání k DPH má být stejný, a to podle povinnosti k DPH.
Např. faktura na pořízení zboží byla vystavena 29.12.2024, ale zboží fyzicky přišlo 6.1.2025? Takže bych použila kurz ke dni 29.12.2024 a v Intrastatu bude také použit kurz ze dne 29.12.2024, i když bude faktura v Itrastatu až za 1/2025?

Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 07. 03. 2023, 10:43
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
ráda bych se zeptala jak vykázat finanční leasing v Intrastatu. Stroje jsme fyzicky odbrželi z mateřské spol. z DE, přepravu hradí DE. Aktuálně máme k dispozici pouze dodací listy. Finanční leasing (smlouva) bude vystavena z pobočky ve Švýcarsku někdy ke konci března,možná až v dubnu. Hodnotu strojů tedy budeme znát až ke konci března. Standardně vykazujeme za referenční období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění. Je správné tedy vykázat v březnu, kdy obdržíme smlouvu? a jak by to bylo v případě, kdy by se vykazovalo dle fyzického pohybu?
Nevím, zda do toho vstupuje ještě fakt, že německá matka prodá švýcarské pobočce s českým DIČ (faktura bude v únoru) a my podáme daňové přiznání za švýcary.
Moc děkuji za odpověd

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 03. 2023, 14:56
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Každý měsíc máme několik přijatých i vydaných dobropisů/vrubopisů na cenové dorovnání vztahujících se k několika měsícům nad 5% hladinu změny. Není problém každý měsíc posílat několik opravných přiznání Intrastatu? A díky těmto zpětným opravám může vzniknout velký rozdíl mezi vykázanou hodnotu v intrastatu a řádku DPH přiznání, je to v pořádku?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 03. 2023, 14:55
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Cenové dorovnání za více kalendářních měsíců (dobropisy i vrubopisy) – posuzuje se 5% hladina změny k celkovému objemu původních faktur nebo každý měsíc se musí posuzovat tato hladila zvlášť?
Např. pokud dofakturujeme cenové dorovnání od 1.4.2022-31.12.2022 za 45 000 EUR z celkového objemu 1.623.817 EUR, tzn o méně než 5%. Můžeme tuto změnu nezohledňovat v intrastatu nebo musíme dále zjišťovat změny v jednotlivých vykázaných měsících u daného HS kódu?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 03. 2023, 14:53
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, jako český kupující od neměckého prodávajíciho zboží původem z Číny nebo Španělska. Budu uvádět stát odeslání SP a původ ( SP, případně Čína) nebo zemi odeslání podle toho kde bylo zboží procleno, tedy odeslání DE a původ SP. Děkuji

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 03. 2023, 14:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

promiňte, ale teď jsem z toho trochu mimo - předmět vykazování (příklad na straně 15.) brněnský dodavatel, který zajistí přepravu a tím bude mít povinost vykázat hlášení (pod označením "český subdodavatel" ) bude fakturovat českému prodávajícímu ale jak? bez DPH? jako prodej zboží do jiného čl. státu?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 03. 2023, 14:50
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Zákazník z JP zjistil vadné kusy zboží a my jsme z ČR poslali náhradní díly jako non-commercial invoice. Zboží jelo ze Slovenska do ČR a poté letecky do Japonska. Dodavatel z SK nám poslal nulovou fakturu za zboží a k tomu fakturu za dopravu k úhradě. Zboží určené k vývozu ze Slovenska do JP bylo proclené po cestě (v ČR). Řeší se to z pohledu intrastatu?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 27. 02. 2023, 12:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
prosím o radu do jakého měsíce v intr. hlášení mám zařadit nákup jeřábu ( z Polska).Odsouhlasené 4 faktury.
Uhrazena je 1záloha na. 2mil. Přišla fa na 2.zaplacenou zálohu v březnu.
v říjnu nám jeřáb přivezli. Dlouhou dobu ho montovali.3. faktura došla v listop.22. Následně byla ale ihned vrácena jelikož jeřáb byl zprohýbaný, neprovozuschopný. Problém se konečně vyřešil montáží a v únoru poslali fakturu opravenou. Dám zpětně 2.fa na zálohu do března 22 a opravenou fa. do února??? Nevím celkové kila jeřábu. Předem moc děkuji.
Danišová

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 09. 02. 2023, 07:05
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Jak nejlépe ověřit/spočítat čísla z vygenerovaného elektronického podání s účetním systémem (POHODA).
Příklad: Když hodnota odeslání je 1 000 000 Kč, tak co všechno mám sečíst v Pohodě, abych došel ke stejnému číslu.

00:00:06 Takže dobré ráno, moje jméno je Marek Rainoha a dnes tedy máme za úkol probrat pravidla vykazování Intrastatu podle - o těch změnách, které nabyly účinnosti zejména tedy 1. ledna loňského roku, s tím, že tady budeme mít ten základní takový ten ucelený výklad těch pravidel u vykazování Intrastatu. Ten výklad bude rozdělen do dvou takových, řekněme, pomyslných částí.
00:00:41 V té první části se budeme tedy zabývat těmi základními definicemi, základní pravidlo - základními pravidly vykazování a v té druhé části potom si vydefinujeme jednotlivé údaje, které zpravodajské jednotky o těch pohybech, které se uvádí do výkazu Intrastat, mají tedy vykazovat. Takže začneme bez nějakých složitých úvodů tím výkladem a na úvod si zrekapitulujeme tu legislativu, která definuje ta pravidla vykazování statistiky Intrastat.
00:01:15 Jak asi víme, tak statistika Intrastat, tedy statistika pohybu zboží mezi členskými státy EU, je definována jednotně v tom základním právním rámci, jednotně pro všechny členské státy EU a ta základní legislativa je tedy vydávána unijními orgány, Radou a Komisí, a tato legislativa byla tedy změněna právě na začátku loňského roku tedy s účinností od toho 1. ledna loňského roku. Takže 1. ledna loňského roku nabylo účinnosti nové nařízení Rady 2152/2019, které tedy přineslo jisté změny v těch pravidlech vykazování Intrastatu a nahradilo ten předcházející platný předpis.
00:02:06 K tomu základnímu nařízení Rady potom také s účinností od 1. ledna loňského roku nabylo účinnosti nové prováděcí nařízení Evropské komise 1197/2022, což jsou tedy ty dva základní předpisy, které definují tu statistiku Intrastat tedy z úrovně těch unijních orgánů a které definují tedy ty základní principy tedy jednotně platné ve všech členských státech EU.
00:02:38 Samozřejmě, že pro vykazování Intrastatu je důležitý ještě jeden předpis, který tedy je vydáván Evropskou radou, nebo vydán Evropskou radou a tím předpisem je samozřejmě celní sazebník, což je to nařízení Rady 2658/1987 v platném znění, které tedy definuje to členění zboží do těch jednotlivých osmimístných podpoložek kombinované nomenklatury, a my samozřejmě víme, že zpravodajské jednotky specifikují to zboží vykazované ve výkazech Intrastat právě onou osmimístnou podpoložkou kombinované nomenklatury.
00:03:17 Čili to jsou ty tři základní předpisy, které tady ovlivňují vykazování Intrastatu, vydávané unijními orgány. Přestože tedy ten Intrastat je v tom základním právním rámci definován tedy jednotně pro všechny členské státy EU, tak ty předpisy unijní umožňují členským státům si vykazování Intrastatu upravit, respektive spíše doplnit podle svých národních potřeb. A proto my paralelně musíme pracovat i s tou českou národní legislativou, která doplňuje ta unijní pravidla o ty národní aspekty vykazování Intrastatu.
00:03:59 No v ČR tedy tím základním celní předpisem je celní zákon ČR 242/2016, který definuje Intrastat jako zákonnou povinnost zpravodajských jednotek a definuje tedy kompetence celních orgánů souvisejících s vykazováním Intrastatu, ať už to je samozřejmě kontrola výkazu Intrastat, sankce za porušování atd. atd. Tím prováděcím předpisem v ČR, který definuje ta prováděcí pravidla vykazování Intrastatu, je nařízení vlády 333/2021, které nabylo účinnosti také 1. ledna loňského roku a nahradilo to předcházející nařízení vlády a reagovalo vlastně na ty nové unijní celní předpisy.
00:04:51 A současně tedy 1. ledna loňského roku se do sbírky předpisů dostaly ještě dva materiály, které souvisí s vykazování Intrastatu, a to jsou tzv. sdělení Českého statistického úřadu. Jsou dvě, to první sdělení je sdělení číslo 498/2021, které definuje seznam vybraných druhů zboží, což, jak se dozvíme v průběhu výkladu, jsou druhy zboží, u kterých zpravodajská jednotka je povinna do výkazu Intrastat uvádět jeden údaj navíc, a to tzv. doplňkový statistický znak. Budeme si to definovat v té části výkladu, kde se budeme zabývat těmi jednotlivými údaji, které se do výkazu Intrastat tedy uvádí.
00:05:44 No a druhé sdělení je sdělení Českého statistického úřadu 497/2021, které zavedlo seznam zboží, které není určeno pro zjednodušené vykazování Intrastatu. Jednou z těch základních změn, které přinesla nová legislativa s účinností od 1. ledna loňského roku, totiž je možnost některých zpravodajských jednotek vykazovat Intrastat zjednodušeně. Ale my se dozvíme, až se o tom zjednodušeném vykazování tedy budeme bavit, že vykazovat zjednodušeně mohou pouze zpravodajské jednotky, které splňují dvě podmínky.
00:06:21 A jednou z těch podmínek je, že tato zpravodajská jednotka nesmí přijímat, nesmí odesílat ty druhy zboží, které jsou právě uvedeny v tom seznamu Českého statistického úřadu v tom sdělení 497/2021. A tady je potřeba doplnit ještě, že s účinností od 1. ledna letošního roku došlo k aktualizaci toho sdělení, tedy aktualizaci toho seznamu zboží, které není určeno pro zjednodušené vykazování, a ta aktualizace byla provedena sdělením 427 z loňského roku. Takže to je ta legislativa, která definuje ta pravidla vykazování Intrastatu.
00:07:03 A aby tedy česká zpravodajská jednotka v ČR vykazovala správně, tak ona musí samozřejmě paralelně pracovat jak s tou legislativou unijní, jednotnou, tak s tou českou národní. Dohromady to tvoří ta pravidla, která jsou doteď platná v ČR. No a v té první části výkladu, jak jsme si řekli, se budeme zabývat tedy těmi základními definicemi, základními pravidly. A začneme definicí zpravodajské jednotky, tedy definicí osoby, která v ČR je povinna podávat výkazy Intrastat.
00:07:40 Jak víme, tak obecně platí, že v ČR může vzniknout povinnost podávat výkaz Intrastat, tedy se může stát zpravodajskou jednotkou, pouze osoba registrovaná k dani z přidané hodnoty. To znamená pouze osoba, která je v ČR registrována k dani z přidané hodnoty, tak se může stát tou zpravodajskou jednotkou. A nicméně je důležité si uvědomit, že není v podstatě podstatné, jestli ta osoba je v ČR k dani z přidané hodnoty registrována jako plátce, plátce daně z přidané hodnoty, anebo jako osoba identifikována. Ta forma registrace není úplně podstatná.
00:08:27 Důležité je, že ta osoba prostě má přiděleno to daňové identifikační číslo v ČR pro účely daně z přidané hodnoty. A za druhé není podstatné, jestli ta osoba je česká, nebo zahraniční.
00:08:43 To znamená, že i zahraniční osoby, které nemají sídlo v ČR, mohou ho tedy mít v jiných členských státech či ve třetích zemích, tak pokud takové zahraniční osoby jsou z nějakého důvodu registrovány k dani z přidané hodnoty v ČR, mají tedy přiděleno daňové identifikační číslo Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj jako nerezidenti, tak i takové zahraniční osoby se mohou stát zpravodajskou jednotkou a tedy jim může vzniknout povinnost v ČR podávat výkazy Intrastat. Takže vlastně obecně jakákoli osoba registrovaná k DPH v ČR se může stát zpravodajskou jednotkou.
00:09:28 Nicméně ta osoba registrovaná k DPH v ČR se stává zpravodajskou jednotkou až v okamžiku překročení tzv. prahu pro vykazování. Ten práh pro vykazování je nařízením vlády definován na hodnotu 12 milionů korun pro zboží dovážené z jiných členských státu EU do ČR a 12 milionů korun pro zboží vyvážené z ČR do jiných členských států EU. Jenom taková poznámka bokem.
00:10:03 Ta legislativa, která nabyla účinnosti 1. ledna loňského roku, pak vedle těch změn, na které budeme dneska upozorňovat, tak tedy těch věcných legislativních změn, které se týkají vykazování Intrastatu, přinesla ještě jednu změnu, kterou bych chtěl zmínit na úvod, ale to je změna pouze terminologická, protože my jsme byli zvyklí do konce roku 2021 do nabytí účinnosti té nové legislativy, že se ty pohyby, které se vykazují ve výkazech Intrastat označovaly jako přijetí zboží z jiných členských států EU anebo jako odeslání zboží do jiných členských států EU.
00:10:53 Ta nová legislativa tedy tuto terminologii již nepoužívá, byly ty pojmy přijetí a odeslání nahrazeny pojmy novými, a to pojmy dovoz zboží z jiných členských států, a naopak vývoz do jiných členských států. Nicméně já zatím ještě nemám úplně tu novou terminologii zažitou a to možná i z toho důvodu, že se mně moc nelíbí, ale takže jenom upozorňuji na to, že občas se mi stane a bude to i v té prezentaci, kterou vidíte na obrazovkách, že někdy prostě použiji termín přijetí zboží, někdy odeslání, někdy dovoz z jiného členského státu, někdy vývoz do jiného členského státu.
00:11:41 Nicméně chtěl bych upozornit na to, že je to totéž, akorát je to tedy nová terminologie. Takže jenom takové upozornění na úvod s tím, že tedy, abych se vrátil k tomu tématu, ten práh pro vykazování je definován tedy samostatně pro zboží dovážené z jiných členských států do ČR, postaru tedy přijímané, a to - a samostatně pro zboží, tedy vyvážené do jiných členských států EU, postaru tedy odesílané. No ale v obou dvou směrech pohybu je ten práh nastaven na stejnou hodnotu, tedy 12 milionů korun.
00:12:17 No a tato hodnota vyjadřuje úhrnnou hodnotu zboží dovezeného z jiných členských států EU do ČR v průběhu kalendářního roku a úhrnnou hodnotu zboží vyvezeného z ČR do jiných členských států evropské EU v průběhu kalendářního roku. To znamená, je to roční limit a počítá se vždy od nuly od začátku kalendářního roku.
00:12:48 Funguje to vlastně tak, že kdybychom měli v ČR nějakou osobu registrovanou k dani z přidané hodnoty, která ještě není zpravodajskou jednotkou, ale přesto uskutečňuje nějakou tu obchodní výměnu se zbožím s jinými členskými státy, tedy nějaké zboží přijímá, nějaké odesílá, tak taková osoba registrovaná k DPH si musí vždy od začátku kalendářního roku sama vnitrofiremně interně postupně načítat hodnoty toho dováženého zboží z jiných členských států a samozřejmě hodnoty toho vyváženého zboží do jiných členských států.
00:13:27 Postupně si je načítá, a kdyby taková osoba registrovaná k DPH zjistila třeba dneska v únoru, že uskutečnila nějaký konkrétní dovoz zboží z nějakého členského státu do ČR a hodnota toho dnešního konkrétního dovozu v součtu s těmi hodnotami těch předchozích dovozů uskutečněných od začátku letošního roku by již překročila práh pro vykazování, to znamená, hodnota toho dnešního dovozu v součtu s těmi hodnotami těch předcházejících dovozů od 1. ledna již překročí 12 milionů korun,
00:14:08 tak tím dnešním přijetím by vlastně ona osoba registrovaná k DPH překročila práh pro vykazování pro dovážené zboží a stala by se zpravodajskou jednotkou pro dovážené zboží a musela by podat tedy ten první výkaz Intrastat za ten kalendářní měsíc, ve kterém došlo k překročení toho prahu. To znamená v našem případně za ten měsíc únor.
00:14:36 Nicméně do toho výkazu by již uváděla pouze údaje o těch pohybech, v našem případě těch přijetích, které se uskutečnily v tomto měsíci, v tom měsíci překročení prahu, tak ty předcházející pohyby, v našem případě přijetí, uskutečněná v předcházejících měsících od začátku roku, jejíž hodnoty vstupovaly do součtu pro účely identifikace okamžiku překročení prahu pro vykazování, se zpětně nedovykazují, vykazuje se až ten reálný měsíc překročení toho prahu.
00:15:09 No a samozřejmě, jelikož se ty prahy sledují odděleně, tak samozřejmě se může stát, že osobě registrované k DPH vznikne povinnost podávat výkazy Intrastat pro zboží dovážené z jiných členských států EU v jiném měsíci než pro zboží třeba vyvážené, protože prostě v některém tom směru toho pohybu je ta osoba prostě aktivnější. Takže ten vznik té vykazovací povinnosti je vázán na překročení toho prahu pro vykazování ve výši 12 milionů korun.
00:15:47 No a pakliže tedy osoba registrovaná k DPH tento práh překročí pro ten či onen směr pohybu zboží, stává se zpravodajskou jednotkou a vzniká jí ta povinnost podávat výkaz Intrastat, ale souvisí s tím vznikem té vykazovací povinnosti ještě jedna povinnost, kterou taková osoba má, a to registrovat se jako zpravodajská jednotka u Celního úřadu. To znamená, musí podat to registrační oznámení, oznámení o tom, že tedy pro ten či onen směr pohybu zboží překročila práh pro vykazování. To znamená, že je na to vázána ta oznamovací povinnost, na ten vznik té zpravodajské jednotky.
00:16:35 Takže to je ten vznik vykazovací povinnosti ve vazbě na práh pro vykazování, na jeho tedy, přesně řečeno, překročení. Nicméně ten práh pro vykazování není důležitý pouze pro vznik té vykazovací povinnosti, ale také pro její zánik. Tak jak se osoba registrovaná k DPH může stát zpravodajskou jednotkou, tak zpravodajská jednotka se může zpravodajskou jednotkou odestát. To znamená, může té zpravodajské jednotce naopak zaniknout ta povinnost podávat výkazy Intrastat. A ten zánik té vykazovací povinnosti je opět vázán na práh pro vykazování, tentokráte ovšem na jeho nepřekročení.
00:17:22 Funguje to tak, že pokud bychom měli v ČR nějakou zpravodajskou jednotku, která je zpravodajskou jednotkou celý kalendářní rok, to znamená, od 1. ledna do posledního prosince prostě je zpravodajskou jednotkou, protože v minulosti ty prahy prostě překročila, tak pokud taková zpravodajská jednotka zjistí po skončení toho kalendářního roku, ve kterém byla zpravodajskou jednotkou, že v tom kalendářním roce nepřekročila pro ten či onen směr pohybu zboží práh pro vykazování, to znamená, že sice byla celý rok zpravodajskou jednotkou, podávala třeba ty výkazy Intrastat za každý kalendářní měsíc,
00:18:03 ale dohromady pro jeden směr pohybu zboží prostě nepřekročila ten práh, tak na konci toho roku přestává být zpravodajskou jednotkou, zaniká jí vykazovací povinnost, od 1. ledna roku následujícího již bude opět pouze tou osobou registrovanou k DPH v ČR, která si bude opět pouze interně ty pohyby sledovat, opět si postupně načítat hodnoty toho zboží pro účely identifikace nějakého okamžiku opětovného překročení toho prahu.
00:18:39 No a i na ten zánik vykazovací povinnosti samozřejmě je vázána ta oznamovací povinnost, to znamená musí být tato informace poskytnuta formou toho oznámení tomu celnímu úřadu, aby tedy tu zpravodajskou jednotku odregistroval z toho vykazování Intrastat. Takže to je ten vznik a zánik vykazovací povinnosti vázaný na prahy pro vykazování. 1. ledna loňského roku legislativa ovšem zavedla nový práh tehdy, druhý práh. Říkáme mu práh pro zjednodušené vykazování.
00:19:16 Ten práh pro zjednodušené vykazování je opět definován samostatně pro zboží dovážené z jiných členských států EU do ČR a samostatně pro zboží naopak vyvážené do jiných členských států EU z ČR. A tento práh je nastaven na hodnotu 20 milionů korun. A slouží k tomu, že souvisí s tím zavedením té možnosti vykazovat zjednodušeně, protože od 1. ledna loňského roku některé zpravodajské jednotky mohou opravdu vykazovat Intrastat zjednodušeně.
00:19:56 A jak už jsem tady naznačoval na úvod, tak vykazovat zjednodušeně může pouze zpravodajská jednotka, to znamená osoba, která překročila práh pro vykazování 12 milionů korun, zaregistrovala se u Celního úřadu jako zpravodajská jednotka, která splňuje dvě podmínky. Jednou z těch podmínek právě je, že ta zpravodajská jednotka v průběhu kalendářního roku nepřekročí práh pro zjednodušené vykazování, tedy 20 milionů korun pro ten či onen směr pohybu zboží.
00:20:32 A druhou podmínkou je, že tedy ta osoba zpravodajská nedováží z jiných členských států či nevyváží do jiných členských států ty druhy zboží, které jsou uvedeny v tom sdělení Českého statistického úřadu, kterým je definován ten seznam zboží, které není určeno k zjednodušenému vykazování. Vy máte v příloze to sdělení, respektive ne úplně to sdělení, kterým je definován ten seznam zboží, které je určeno, které není určeno pro zjednodušené vykazování.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.