Zaměstnanecké benefity 2024
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
4.4.2024 (Čt)
4 h 7 min.
RNDr. Ivan Brychta

Zaměstnanecké benefity 2024

O školení
Přepis & Shrnutí
Dotazy (44)

Témata

  • Odvody a zdanění mezd
  • Okruh příjemců benefitů
  • Osvobození stravování a vzdělávání
  • Limit pro volnočasové benefity
  • Služební auto pro soukromé účely
  • DPH u zaměstnaneckých benefitů
  • Porovnání benefitů a finančních odměn
AI shrnutí celého školení

Pro koho je školení určeno

Podle role

Finanční účetní
Mzdový účetní
Daňový poradce
Personalista

Podle sektoru

Korporace
Neziskovky
Samospráva
Příspěvkovky

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 04. 06. 2025, 14:41
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den

Mám několik dotazů v souvislosti se zdravím a zdravotní prevencí v roce 2025.
1) Dělají ještě firmy v tomto roce pro zaměstnance firemní akce typu Den zdraví? Např. zdravá snídaně, měření tlaku, kontrola znamének, cvičení na zdravá záda, atd. ?
2)Pokud takovouto akci zorganizuji jako firma, musím náklady rozpočítat mezi jednotlivé zaměstnance a započítat do limitu benefitů na zdraví 2025?

Jak se prosím takovéto akce nyní chovají ve vztahu k zaměstnancům?
Ve vztahu k daňové uznatelnosti pro firmu?

Děkuji
Šárka

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 17. 04. 2025, 10:27
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Společnost při návštěvě obchodního partnera zajistí tomuto obchodnímu partnerovi i kulturní program, například návštěvu zámku, divadla. Vstupné na tyto kulturní akce mu společnost hradí a současně vstupné hradí i svému zaměstnanci, který obchodního partnera doprovází. Považuje se vstupné pro zaměstnance, které hradí zaměstnavatel, za nepeněžní benefit, tj. počítá se do limitu pro tyto nepeněžní benefity?

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 25. 03. 2025, 12:21
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
chci se zeptat, pokud poskytujeme zaměstnancům peněžní plnění ze sociální fondu za situace definované v kolektivní smlouvě( jako např. pěněžní částka při životních výročích, příspěvek ze sociálního fondu na rekreaci zaměstnance max. do výše 4 000Kč, příspěvek na letní tábory pro děti zaměstnanců, dále peněžitý dar při obdržení Jánského plakety). Všechny tyto příspěvky jsou zaměstnanci vloženy jako peněžitý přispěvek do mzdy. Jsou tyto příspěvky zdaněny a jsou z nich odvedeny odvody pro ZP a ČSSZ. Je to tak správně?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 19. 03. 2025, 14:17
| Naposledy upraveno: 17. 02. 2026, 12:27

Dobrý den,
měla bych dotaz ohledně benefitu pro zaměstnance.
Zaměstnancům, kteří sedí v kanceláři, firma poskytuje občerstvení v podobě vody, kávy, čaje, což je pro firmu nedaňový náklad, ale zaměstnanci se to přidaňovat nemusí.
Zaměstnancům, kteří nesedí v kanceláři, např. obchodní zástupci a servisní technici, kteří se stále pohybují po republice, poskytujeme takzv. pitný režim, což znamená, že si mohou jednou za měsíc nakoupit vodu, kávu, čaj do výše 500 Kč max. a potom si to dají do měsíčcích nákladů, které každý měsíc vyúčtovávají. Na měsíčně vyúčtovávané výdaje mají stálou zálohu, kterou každý měsíc proúčtovávají. Jak postupovat při tomto benefitu co se týká přidanění ke mzdě? Musíme to každý měsíc přidaňovat do mzdy nebo zahrnout do benefitů, které se nečítávají ročně do limitu 23278 Kč.
Nebo jim máme na tyto náklady koupit stravenkovou kartu, ze které budou moci čerpat na toto občerstvení? Stravenkové karty pro ostatní zaměstnance nemáme, používáme u všech zaměstnanců stravenkový paušál. Prosím o radu, jak nejlépe postupovat v tomto případě.
Děkuji moc.
S pozdravem
K. Bízková

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 26. 02. 2025, 11:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
s.r.o. má dům, ve kterém provozuje masáže a rehabilitaci. V horním poschodí je byt, kde bydlí jeden z jednatelů společnosti (dosud platí nájem). Je ve společnosti zaměstnaný jako správce na DPP (10.000,-
Kč měsíčně). Je možné, aby mu byl zmíněný byt poskytnutý jako služební v rámci benefitu - tzn. bez úplaty.
Děkuji za odpověď
Dana Pletichová

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 09. 12. 2024, 13:43
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat a ujasnit si - když zaměstnavatel poskytne zaměstnanci voucher na masáže, jak to bude s pohledu zaměstnavatele a i zaměstnance. Bude u zaměstnance zdanitelným příjmem a u zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem? A nebo naopak, u zaměstnance osvobozeno do limitu a u zaměstnavatele nedaňovým nákladem?

Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 07. 11. 2024, 11:39
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Bylo by možné poskytnou daňový benefit v roce 2024 na zájezd který bude v roce 2025?
Cestovní kancelář vystaví v roce 2024 zálohu 20 000 Kč.
V roce 2025 vystaví na doplatek 20 000 Kč.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 09. 09. 2024, 08:04
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

ráda bych se zeptala, zda můžeme/musíme poskytovat benefity zaměstnancům na mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnancům při dlouhodobé neschopnosti (Multisport karta, penzijní připojištění, výukové portály).

Druhý dotaz se týká výukových portálů. Zaměstnanci mají přístup na portál, pod podmínkou, že za rok absolvují alespoň 4 kurzy a z toho dva musí přímo souviset s náplní práce, zbylé dva jsou libovolné. Můžeme zahrnout do sledování limitu jen část ceny za předplatné, případně kolik? Výše benefitu za firemní a soukromé lekce se budou těžko počítat v důsledku neomezeného sledování videí.

Ještě mám dotaz ohledně poskytování hodin angličtiny s rodilým mluvčím zaměstnancům v IT, kteří jazyk využívají ke své práci - zahrnuje se též do limitu sledování benefitů? Nejedná se o navýšení kvalifikace.

Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 26. 07. 2024, 15:00
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, v této oblasti jsem úplný začátečník, pro ujasnění problematiky prosím o zodpovězení dotazu. Jsme výrobní firma a zároveň provozujeme stravovací zařízení pro veřejnost. Ceny jídla jsou stejné pro naše zaměstnance i veřejnost, provoz není omezen pouze pro zaměstnance naší firmy ani nemají žádné zvýhodnění. Zaměstnancům nabíjíme na kartu, která je platná pouze v našem zařízení, 100Kč jako stravenku – 70% zaměstnavatel, 30% zaměstnanec. Je nutný příspěvek zaměstnance, aby byly zachovány všechny výhody, nebo můžeme jako zaměstnavatel hradit plných 100% stravenky do výše 116Kč? Podle mého názoru tato forma poskytování příspěvku na stravování nespadá do kategorie vlastního stravovacího zařízení, a nemělo by být nutné řešit hodnotu potravin na jedno jídlo?
Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 07. 05. 2024, 08:27
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěla bych se informovat, když si firma zpracuje směrnici na stravenkový paušál, může si sama určit, že např. zaměstnanec musí odpracovat min. 4 hod.a při směně delší než 11 hod. obdrží pouze 1násobek stravenkového paušálu? Nebo se musíme držet zákona a zaměstnanec má nárok již po odpracovaných 3 hodinách a po 11 hod.mu vzniká nárok na další stravenkový paušál.
Předem moc děkuji za odpověď.

00:00:03 Dobrý den, vážení účastníci. Dovolte mi, abych také já vás přivítal na dnešním webináři na téma zaměstnanecké benefity v roce 2024. Je toho hodně. Věřím, že budete mít i hodně dotazů. Těším se na ně. Zajímavé jsou i ty, které jsem dostal před vlastním webinářem a abych to zbytečně nezdržoval, tak se pustím hned do výkladu toho, co nás čeká. Takže celou problematiku jsem, jak vidíte, rozdělil do 9 kapitol. Ta problematika začíná tím, že se nejprve budeme zabývat tím, jak je mzda drahá.
00:00:43 To znamená řekneme si, co musíme odvádět za sociální, zdravotní pojištění, daně a pochopitelně nasměrujeme se k tomu pohledu, jak to udělat, aby pokud možno se tyto odvody nekonaly. Potom se podíváme na to, komu lze zaměstnanecké benefity poskytnout. To je, řekněme, kapitolka, která srovnává nejenom zaměstnance, ale i další osoby, které jsou jim na roveň postavené z hlediska daně z příjmů, protože to je pro ten pohled rozhodující.
00:01:16 Budeme sice zmiňovat i benefity z pohledu pojistných zákonů, ale jak si ukážeme i v té 3. části, tak rozhodující bude vždycky to, co nám řekne zákon o daních z příjmů. Takže v té 4. části budeme brát základní zásady toho, co se u zaměstnance stane předmětem daně z příjmů, co se bude muset zdanit a z toho se tedy potom odvodí, jakým způsobem hledat benefity. Budeme je hledat jednak mezi příjmy, které nejsou předmětem daně, to je 5. část.
00:01:47 A možná se vám bude zdát v té 5. části, že se jedná spíše o plnění, která jsou povinná ze zákona, ale já bych chtěl ilustrovat, že i vlastně ty povinnosti zaměstnavatele třeba vyplatit nějaké stravné v rámci pracovních cest, mohou být plněny různě, protože máme jakési rozpětí a pokud zaměstnavatel poskytne vyšší částku z toho pásma, tak to může být i jako benefit. Potom máme benefity takové ty klasické čili příjmy, které jsou u zaměstnance osvobozené. Tomu se budeme věnovat určitě tu nejpodstatnější část.
00:02:24 No a v 7. části potom budeme hovořit o benefitech v případě příjmů, které jsou u zaměstnance zdaňované. Je to například poskytnutí automobilu pro soukromé i služební použití. A na příkladu si ukážeme, že i v tomto případě to může být zajímavá možnost pro zaměstnance. Potom se na celou problematiku podíváme z pohledu DPH, ale ta pravidla z hlediska zákona o DPH nejsou složitá a nejsou pochopitelně stěžejní. Stěžejní je to, co budeme brát z hlediska pohledu daně z příjmů. Zákon o DPH, ten už akorát budeme vykládat v tom směru, co musíme splnit za povinnosti.
00:03:06 No a v poslední 9. části mám jakési shrnutí na příkladu porovnání benefitů a odměn či prémií v číslech a tam zjistíte, že pokud by se měl zaměstnanec rozhodnout mezi benefitem a mezi nějakou odměnou či prémií, tak že určitě pro něj i pro zaměstnavatele bude výhodnější, když zvolí tu možnost benefitu. Jinak protože pro rok 2024 bylo spousta změn, tak jsem si dovolil ta nová znění podbarvit takto, jak vidíte, starorůžovou barvou. A protože je potřeba to vykládat i v souvislosti s tím, co platilo dříve, tak ta původní znění jsou podbarvená takto modrošedou barvou.
00:03:52 Co se týče výkladů informací a pokynů správce daně, tak ty mám také zdůrazněné přes takové bledě zelené podbarvení. Je to i kvůli tomu, že si musíme uvědomit, že daňová správa, Ministerstvo financí nebo Generální finanční ředitelství nemá žádné zákonné zmocnění k tomu, aby tedy vykládala závazně předpisy daňové. A pokud tedy nějaké ty výklady existují a vám se bude zdát, že zákon říká něco jiného, tak jak já říkám, držte se zákona, protože zákon je vždycky rozhodující. No a ten výklad mám také prošpikován příklady, ty poznáte podle modré barvy.
00:04:34 Takže pojďme se podívat tedy na úvodní část, jak je mzda drahá. Tak tady vidíte, že na odvodech zdravotního pojištění zaplatí zaměstnavatel 9 %, zaměstnanec 4, 5 %, u sociálky je to 24, 8 % v případě zaměstnavatele s určitými výjimkami pro zdravotnické záchranáře a členy jednotky hasičského záchranného sboru nebo pro osoby, které mají možnost nebo na které může zaměstnavatel čerpat slevu 5 %. Jsou to třeba studenti nebo starší zaměstnanci před důchodem. Ale my se budeme zabývat v těch analýzách, pokud budeme něco propočítávat, tím základním číslem 24, 8 %.
00:05:24 U zaměstnanců došlo ke zvýšení odvodů o 0, 6 procentních bodů, protože se bude nově hradit nemocenské pojištění nebo už se hradí od ledna letošního roku, takže proto tedy 7, 1 % je podbarveno tou starorůžovou barvou. Potom tady mám, že zaměstnavatel hradí také pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy z hrubých mezd, takže to je také tím ovlivněno, i když ta částka není až tak významná, takže v těch kalkulacích ji příliš neuvádím. No a potom máme přirozeně zatížení daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pásmové zdanění 15 % či 23 %.
00:06:09 Sice ty sazby se nezměnily, ale posunula se hranice, od které se budou příjmy zdaňovat 23 % pro rok 2024. Takže to je také možná jedna, jeden z důvodů, proč hledat tedy zaměstnanecké benefity a proč je poskytovat. Takže pojďme se na to podívat nejprve pohledem zaměstnavatele. Tak ta mzda je pro něj drahá díky tomu, že se odvádí sociální a zdravotní pojištění. Takže pro zaměstnavatele je určitě rozhodující, když se nebude z těch benefitů hradit sociální ani zdravotní pojištění.
00:06:47 No a jako druhotný parametr bychom mohli u zaměstnavatele brát situaci, kdy vyplacení toho benefitu bude na straně zaměstnavatele daňově účinným nákladem. Ale jak si ukážeme zejména v té poslední 9. části, tak i kdyby to byl nedaňový náklad, tak přes to tím, že se nehradí sociální a zdravotní pojištění, tak je i úspora na straně zaměstnavatele. Pohled zaměstnance. Pohled zaměstnance určitě je takový, že by chtěl, aby ty benefity nezdanil a zároveň z nich neplatil zdravotní ani sociální pojištění.
00:07:27 No a určitě si musíme tedy zapamatovat i druhý parametr, že určitě zaměstnanec by nechtěl čerpat formou benefitu něco, co prostě on nemusí, o co nemá zájem. Čili jestliže je to zaměstnanec, který není zvyklý přes den jíst, tak asi mu nic neřekne nějaký ten benefit v podobě příspěvku na stravování, ale takových zaměstnanců určitě nebudete mít mnoho, takže rozhodně ty příspěvky na stravování poskytujte. Takže rozhodně zaměstnanec bude využívat takové benefity, které by jinak musel hradit sám ze mzdy po zdanění a po pojistných odvodech.
00:08:10 No a abychom to trošičku dokončili, tak se podívejme schematicky na pohled ve vztahu k daním a pojistnému. Pohled z hlediska, řekněme, příjmů zaměstnance a toho, v jakých situacích jsou, či nejsou předmětem daně, v jakých situacích se hradí z toho pojistné a také v jakých situacích má zaměstnavatel daňový či nedaňový náklad. Já tento diagram považuji za, řekněme, takový základ toho, abychom tu problematiku pochopili i z hlediska toho, jak mám rozčleněný ten celý dnešní program. Takže jsem si dovolil toto schémátko s vámi probrat úplně od začátku.
00:08:56 Takže já se přepnu do prezentace, která teďka je před vámi. Vidíte tady prázdnou tabuli. Já si akorát zapnu ukazovátko, abychom tedy si mohli ukazovat, co mám tím na mysli. No a teďka už mi dovolte tedy pokračovat v tom, že vlastně před sebou vidíte množinu všech příjmů zaměstnance. Když se posunu trošičku dál, tak v rámci té množiny vidíte kruh, který obsahuje příjmy, které by podléhaly zdanění. Takže tady vně toho kruhu máme příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů a k tomu kruhu si takto doplníme, že se jedná o příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů.
00:09:40 Čili pokud nějaký příjem bude v této množině, tak se bude muset zabývat zaměstnavatel tím, že tedy by případně se z toho odvedla daň. Naštěstí ta daň se neodvede vždycky. Můžeme si tu množinu rozdělit na dvě části. Máme zde ještě horní část a v té horní části máme příjmy od daně osvobozené, teprve v té dolní části máme příjmy, které podléhají zdanění. Takže to je takový ten základní pohled na příjmy zaměstnance z hlediska jejich možného zdanění. Teď do toho zahrneme ještě pojistné odvody, takže když se podíváte na příjmy, které nejsou předmětem daně, tak ty také nepodléhají odvodům pojistného.
00:10:23 Takže tady by se dalo říci, že to je ten benefit pro zaměstnance nejlepší. V případě, že jsou příjmy od daně osvobozené, tak také nepodléhají odvodům pojistného. Ale já bych měl říct, že je to, řekněme, s určitou výjimkou. Takže možná bych tady u toho udělal nějaký jakýsi takový vykřičníček, abychom si zapamatovali, nebo abychom si později připomněli, že to nemusí platit zcela pro zaměstnance zaměstnané podle cizích právních předpisů ve vztahu ke zdravotnímu pojištění. Pojďme dále a pojďme se podívat na příjmy podléhající zdanění.
00:11:04 Ty příjmy podléhající zdanění pochopitelně podléhají také odvodům sociálního a zdravotního pojištění, takže v těchto situacích se musí odvádět sociální a zdravotní pojištění, ale všechno má své výjimky. Takže my si potom v té 3. části, kde budeme brát, rozebírat celou problematiku z hlediska pojistných zákonů, řekneme, že existují určité výjimky a i když zaměstnanec něco zdaní, tak ten jeho příjem nebude podléhat odvodům pojistného. Rozhodně to není třeba to už zmiňované poskytnutí motorového vozidla pro soukromé i služební účely.
00:11:46 Výjimky tady jsou, ale příliš v tomto červeném trojúhelníku těch benefitů hledat nemůžeme. Potom ještě dovolte se na celou problematiku podívat z pohledu daňových a nedaňových nákladů. Takže jak tady vidíte, pokud máme příjmy, které jsou předmětem daně, čili je to uvnitř tohoto kruhu, tak už u zaměstnavatele musíme pátrat, jestli skutečně bude mít bez problémů daňově účinný náklad, anebo jestli se bude jednat o náklad nedaňový. DU znamená daňově účinný, DN znamená daňově neúčinný nebo neuznatelný. Takže to jsou zkratky, které budu v tom výkladu také používat.
00:12:24 No a pokud se podíváme na příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů, tak tady můžeme v pohodě říci, že pro zaměstnavatele se jedná vždycky o daňově účinný náklad. Tak, tím jsme se propracovali ke schématu, které máme i v tom podkladovém materiálu. Takže vidíte, je to naprosto to samé. A já budu potom časem připomínat, kde v té oblasti benefitů se vyskytujeme, abyste si lépe udělali přehled o tom, co vlastně probíráme. No a to vlastně budu řešit i zde na příkladu, který mám na závěr té 1. části.
00:13:04 Je to otázka situace, když zaměstnanci vyplatíme mzdu ve výši 1 000 korun, tak abychom si uvědomili, co zaměstnanci z té 1 000 koruny zbyde a co to bude stát zaměstnavatele. Nebude to pro zaměstnavatele jenom ta prostá 1 000 koruna. Pokud to budeme tedy mít rozebráno, což bude hned na začátku, tak se potom podíváme na srovnání se dvěma druhy benefitů, benefit typu A a benefit typu B. Nejdříve ale vysvětlím tu mzdu. Takže, jak tady vidíte, v roce 2024 pojistné sociální a zdravotní je dohromady 11, 6 % čili 116 korun.
00:13:50 Zdanění zaměstnance předpokládám 15 % v prvním pásmu čili 150 korun a z té 1 000 koruny mu zaměstnavatel vyplatí na ruku 734 korun. Nicméně zaměstnavatel kromě toho, že budeme mít ty náklady na tu hrubou mzdu, tak ještě musí odvést celkem 33, 8 % sociálního a zdravotního pojištění, čili 338 korun. Takže ho to bude stát 1 338 korun. To bychom si mohli označit jako takovou nějakou, řekněme, základní variantu, označím to třeba takto nějakou tou žlutou barvičkou, je to tedy takto těch 1 338 korun.
00:14:38 A potom budeme mít variantu, kdy ta mzda, ona je vlastně vždycky daňově účinným nákladem, takže to jsem možná mohl nakreslit trošičku později, že jestliže mzda bude daňově účinným nákladem pro toho zaměstnavatele, tak že bude způsobovat v roce 2024, bude-li zaměstnavatel právnickou osobou a bude-li mít daňové zatížení 21 %, tak bude způsobovat slevu na dani tím, že těch 1 338 korun bude daňovým nákladem, tak na dani ušetříte 21 % z toho, čili 281 korun. Takže vlastně to faktické zatížení u zaměstnavatele bude 1 057 korun. Takže to je na jedné straně.
00:15:29 A na druhé straně teďka se pojďme podívat na benefity. Jak tady vidíte, tak budeme probírat dva druhy benefitů. Pod benefity typu A bychom měli mít benefity, které budou, řekněme, typu, že buď nebudou předmětem daně, anebo budou od daně osvobozeny a nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Čili to jsou takové ty benefity, je jich tam většina. Já to ukážu na tom schématu. Benefity toho typu A, jak vidíte, budou zde takové, které nepodléhají tomu, které nepodléhají pojistným odvodům a nejsou předmětem zdanění.
00:16:16 A potom budeme mít ty benefity typu A ještě zde, tady jako příjmy osvobozené od zdanění a opět nepodléhající odvodům pojistného. Pokud se týká benefitů typu B, tak benefity typu B mám tady zapsané, že jsou takové, kdy se z nich neplatí pojistné, ale zaměstnanci se zdaňují. Takových benefitů příliš nenalezneme. Ale jak tady vidíte, pokud bychom chtěli hledat ty benefity toho typu B, tak to by byly benefity, které by byly právě, jak tady vidíte, tady v tom trojúhelníčku, tak tady jsem takto neuměle nakreslil to B. Takže to jsou benefity typu B. No a teďka se pojďme podívat, jak tedy to dopadne.
00:17:03 Takže jak tady vidíte, máme 1 000 korun toho benefitu A, no a zaměstnanec skutečně z toho dostane 1 000 korun, protože se neplatí ani daň, ani se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. To neodvádí ani zaměstnavatel, takže zaměstnavatel má přímý náklad pouze 1 000 korun. No a teďka bych měl rovnou říci, že za situace, kdy ten zaměstnavatel, řekněme, bude mít daňově účinný náklad, tak se dostane ještě na levnější variantu těch 790 korun. Pokud by ale zaměstnavatel měl ten náklad nedaňový, tak potom srovnáváme 1 000 korun zde s 1 057 korunami.
00:17:53 A jak tady vidíte, tak i v tomto případě, i když ten náklad pro zaměstnavatele nebude daňově účinný, tak ten benefit 1 000 korun vyjde zaměstnavatele levněji, než kdyby 1 000 korun vyplatil na mzdě. Obdobně je to pro zaměstnavatele s tím benefitem typu B, protože tady se parametry nemění. Co se mění u toho benefitu typu B je, jak tady vidíte u zaměstnance, že se tady odvádí 150 korun na tedy dani, to znamená, že vlastně nakonec ten zaměstnanec má k dispozici jenom 850 korun, ale přesto je to výhodnější než ta hrubá mzda. Tak, já teďka smažu malůvky, protože půjdeme dál.
00:18:42 Podíváme se tedy na část 2., komu lze zaměstnanecké benefity poskytnout. Tak jestliže hovoříme o zaměstnaneckých benefitech, tak byste asi řekli, je to zaměstnanci ve smyslu zákoníku práce. To je sice pravda, ale zákon o daních z příjmů, jak si za chviličku i vysvětlíme, obsahuje také pojem zaměstnanec a pod pojmem zaměstnanec rozumí veškeré fyzické osoby, jejichž příjmy jsou zdaňovány podle § 6 jako příjmy ze závislé činnosti.
00:19:18 Neříkám, že je takových osob více o tolik než zaměstnanců, tady možná ten množinový poměr neodpovídá skutečnosti, ale dá se říci, že my když si budeme vykládat problematiku benefitů, tak vlastně to poskytnutí těch benefitů můžeme směřovat nejenom na klasické zaměstnance ve smyslu zákoníku práce, ale i na další osoby, které jsou považovány za zaměstnance z hlediska daně z příjmů a tudíž mají ten výsledný daňový režim výhodnější. No a abychom si řekli, které osoby to jsou, tak tady máte pohled do § 6 odst. 1
00:19:58 zákona o daních z příjmů, který vymezuje zaměstnance jako osoby mající příjmy ze závislé činnosti. No a když se na to podíváte, tak tady máte otázku toho, že do těch příjmů ze závislé činnosti patří příjmy z současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru, to je ten klasický zaměstnanec.
00:20:24 Ale musíme si uvědomit, že na stejnou úroveň je dán i služební poměr anebo členský poměr, případně obdobný poměr, kdy ten zaměstnanec, coby poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti, je při výkonu té práce pro svého zaměstnavatele alias plátce, čili toho, kdo za něj tu daň bude odvádět, povinen dbát příkazy toho zaměstnavatele.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

Klíčové body ze školení

Nové omezení volnočasových benefitů v roce 2024
Od ledna 2024 platí pro nepeněžní volnočasové benefity souhrnný roční limit pro osvobození u zaměstnance ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy 21 983,50 Kč. Hodnota čerpání nad tento limit se u zaměstnance standardně dodaní a odvede se z ní pojistné, přičemž pro zaměstnavatele se tato nadlimitní část stane daňově účinným nákladem.
Sjednocení daňových limitů pro příspěvky na stravování
Všechny formy stravování jsou nově omezeny jednotným denním limitem pro osvobození u zaměstnance, který v roce 2024 činí maximálně 116,20 Kč. Jakýkoliv příspěvek poskytnutý nad tento limit podléhá u zaměstnance zdanění a odvodům, zatímco pro zaměstnavatele je celý příspěvek plně daňově účinným nákladem.
Schvalování zaměstnaneckých benefitů pro jednatele společností
Aby byly benefity poskytované jednatelům na základě smlouvy o výkonu funkce pro firmu daňově uznatelné, musí být v této smlouvě výslovně specifikovány a schváleny valnou hromadou. Pokud toto smluvní ukotvení chybí, společnost poskytuje plnění bez právního titulu a náklady na tyto benefity jsou pro ni daňově neúčinné.

Úvod do problematiky

0:03
  • V roce 2024 se zvyšují odvody zaměstnanců o 0,6 % na nemocenské pojištění a posouvá se hranice pro druhou sazbu daně.
  • Benefity jsou pro obě strany výhodnější než mzda, protože často nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění ani dani z příjmů.
  • I nedaňový benefit je pro zaměstnavatele levnější než standardní mzda, a to kvůli významné úspoře na pojistných odvodech na straně firmy.

Celé shrnutí si můžete zobrazit po zakoupení školení.