IFRS Účetní metody, tržby, zásoby
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
12.10.2018 (Pá)
3 h 25 min.
Ing. Daniel Horad

IFRS Účetní metody, tržby, zásoby

O školení
Přepis
Dotazy 1
Převod závěrky sestavené podle českých pravidel na IFRS znamená rozpoznat rozdíly a správně na ně zareagovat. O tom přesně bude toto školení, které pospojuje zdánlivě nesourodou skupinu standardů a provede vás jimi.

Obsah školení

  • Tržby – IAS 18 a IFRS 15.
  • Funkční a reportovací měna – IAS 21.
  • Zobrazení transakcí se spřízněnými osobami – IAS 24.
  • Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky – IAS 37.
  • Zásoby – IAS 2.
  • Smlouvy o zhotovení – IAS 10.
  • Daň z příjmů – IAS 12.

Komu je školení určeno

  • účetní pracující s IFRS závěrkami nebo reporty
  • metodici účtáren
  • finanční manažeři

Štítky

IFRS

Ing. Daniel Horad

Účetní, auditor a daňový poradce. Po dvanácti letech v auditorské části skupiny TPA Horwath, kde byl mimo jiné zodpovědný za metodiku auditu, konsolidace a IFRS, se nyní věnuje účetnictví menších firem, daňovému poradenství, činnosti zkušebního komisaře KDP ČR a lektorské činnosti.

Všechna školení lektora (36)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz
Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Znění IFRS v českém jazyce naleznu na webu Komory Auditorů? Z jakých jiných zdrojů lze informace týkající se mezinárodních účetních standardů dále čerpat?

(0)
Hledat
arrow arrow
Posouvat
00:00:04 Tak, dobrý den i ode mne, moje jméno je Daniel Horad, to koneckonců svítí i před vámi a já vás dnes provedu poslední částí, jak už tady bylo řečeno, posledním blokem nějakých seznámení s Mezinárodními účetními standardy.
00:00:22 Mimo jiné to bude i o tom a já, jakmile najdu kurzor, už ho mám, tak vlastně promítnu tu dnešní osnovu, ze které mimo jiné zjistíte, že pokud zadáte do toho slovního přepisu IFRS 9, tak vám to nevrátí nic než odkaz tady na tu moji dnešní úvodní poznámku, protože dnes se tomu standardu věnovat nebudeme, ale můžete ho mnohokrát na již zmíněného, zmíněný na předchozím, na předchozí prezentaci, která byla minulý týden, tuším. Tak, co bude dnes, co bude dnešním tématem. Jednak to budou standardy točící se okolo tržeb, přičemž tím myslím ty 1. 2 odrážky, ano.
00:01:10 Teď se nacházíme v takové trochu zvláštní situaci, protože standard IAS 18 je ještě účinný, ale už brzo ztratí svou účinnost a bude kompletně nahrazen standardem IFRS 15 a tento standard IFRS 15 nahradí od 1. ledna 2019 i standard IAS 11.
00:01:33 Já, když jsem přemýšlel, jestli je tady zařadit, teď myslím 11 a 18, které končí, nebo je vynechat, tak jsem si pak vlastně uvědomil, že na těchto 2 standardech, na 11 a 18, jednak pro někoho z vás to ještě mohou být účinné standardy, pokud budete připravovat závěrku IFRS za letošní rok, to je 1 důvod, proč tady zůstaly a 2. důvod je i díky tomu, že už jsou to přece jen standardy nějakým způsobem zažité, praxe už se s nimi nějakým způsobem za dobu jejich existence vyrovnala a ne všechno končí.
00:02:09 Takže já tady z těch standardů vytáhnu především za prvé to, kde jsou změny mezi 18 a 15, ale i zdůrazním to, co zůstává a co má vlastně smysl používat i nadále. Jakmile skončíme poměrně rozsáhlý blok těchto 3 standardů, tak přejdeme na standard IAS 21 zabývající se funkční a reportovací měnou. My to máme v českém účetnictví poměrně jednoduché, my máme, tuším, že v § 4 zákona o účetnictví stanoveno, že prostě účtujeme v korunách a je to.
00:02:47 Mezinárodní účetní standardy těžko mohou mít nějaké takové ustanovení, těžko mohou říct v nějakém standardu, např. v IAS 21, že všichni budeme účtovat v eurech nebo v dolarech. Také asi není úplně nejlepší varianta říci, že se bude účtovat v lokální měně a stanovit si takové nějaké obecné pravidlo, protože IFRS jsou i pro nadnárodní skupiny, nadnárodní společnosti, u nichž prostě lokální měna také neexistuje, proto vznikl standard IAS 21, který zavádí ne, v jakých měnách se účtuje, ale zavádí pravidla, jak tu měnu zjistit, jak ji identifikovat a jak se k tomu pak postavit.
00:03:32 Další skok téměř do jiné oblasti bude standard IAS 24, kde se budeme zabývat zachycením a zobrazením prezentací transakcí se spřízněnými, propojenými, spojenými osobami, jak chcete, related transactions. A budeme se zabývat 2 záležitostmi. 1., kdo je vůbec takovou nějakou propojenou, spojenou osobou, protože Mezinárodní účetní standardy tu definici mají výrazně podrobnější, než ji máme v našich právních předpisech my. Na 2. stranu už v tuto chvíli je možné říci, že z definice, která je obsažena v tomto standardu, vycházejí i některé judikáty v ČR.
00:04:30 Takže dá se říct, že tento standard může být zajímavý nejen pro ty, kteří se setkávají s IFRS, ale prakticky pro každého, kdo se zabývá propojenými osobami, ať z pohledu zprávy o vztazích anebo z pohledu prezentace v klasické české účetní závěrce. Nicméně to bude zase takové spíš jako oddychovější téma, abychom přešli k závažnějšímu, a to je standard IAS 37, rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky.
00:05:01 K nám se v roce 2016, teď myslím do národní legislativy, dostala definice rezervy, která v zásadě přebírá textaci tohoto Mezinárodního účetního standardu, ne úplně dokonale, nicméně prostě nějaká návaznost tam je vidět. No a nejen z toho důvodu se má smysl o rezervách pobavit a i o tom, že Mezinárodní účetní standardy znají i něco méně určitého než rezerva, a to rezerva v sobě už sama o sobě nese prvek nějaké neurčitosti, že zná nějaká podmíněná aktiva, podmíněné závazky a co se nevešlo do názvu, ale určitě to je něco zásadního v rámci prezentace v účetní závěrce.
00:05:51 To jsou například nevýhodné smlouvy, které také zazní. No a pak zase přijde na závěr oddechové téma v podobě zásob. Oddychové z toho důvodu, že, dá se říct, že až na drobné výjimky je úprava zásob v Mezinárodních účetních standardech stejná jako v českém účetnictví. Takže, kdo účtuje v českém účetnictví, tak bude poznávat řadu věcí v zásobách a u daně z příjmů to platí možná ještě výrazněji, důsledněji, že česká úprava a úprava Mezinárodních účetních standardů si je velmi, velmi blízká, byť i tedy v tom standardu IAS 12 jdou najít nějaké malinké rozdíly, já na ně budou upozorňovat.
00:06:47 Takže to je plán na následující zhruba 4 hodiny a pojďme na to. Začneme z mého pohledu pro dnešek asi nejsložitějším tématem, ale to se prý má dávat na začátek, tak to držíme, a to jsou výnosy. Znovu připomínám to, co jsem říkal v úvodu, jsme v situaci, že 31. prosince 2018 skončí účinnost jak standardu IAS 18, tak standardu IAS 11 smlouvy o zhotovení. Důvod je jednoduchý, v účinnost vstoupí nový standard IFRS 15, který kromě toho, že zrušil tady ty 2 standardy, tak ruší, ale to je běžná praxe, i některé interpretace, které se výnosům věnovaly.
00:07:38 Já je tam i na konkrétním příslušném místě budu mít vyjmenovány. Ten důvod je velmi jednoduchý, proč k té změně dochází, speciálně standard IAS 11 je poměrně dost obecný a bohužel i díky tomu poměrně dost nepoužitelný, což i ukázaly některé právě navazující interpretace, které řešily skutečně i zásadní věci, které původní standard IAS 18 neřešil. Nicméně, jak už jsem avizoval, něco přechází dále a v tu chvíli má smysl si proběhnout i tu 18. Začneme definicí, která koneckonců navazuje i na definice z koncepčního rámce, výnos jako hrubý přírůstek ekonomického užitku.
00:08:35 Ono se může zdát, že tato definice je jako zbytečná, poměrně obecná atd. Nicméně ona až zase tak zbytečná není, protože v českém účetnictví čas od času se vedou diskuze, jestli, kam, co je to bonus například. Když dám někomu obratový bonus, jestli to je spíš náklad nebo je to spíše snížení výnosů. Jestli, když přefakturovávám, co to je, je to výnos nebo to není výnos, měl bych to účtovat přes rozvahu nebo přes výsledovku, apod., jak je to s provizemi, atd., atd.
00:09:10 Tyto všechny otázky v Mezinárodních účetních standardech řeší právě tato v zásadě obecná definice, že výnos je hrubý přírůstek ekonomického užitku účtovaný přímo skrz výsledovku, teda účtovaný skrz výsledovku, nikoliv přímo do vlastního kapitálu. A když se vrátím k těm otázkám nebo k těm možnostem, které jsem tady před chviličkou zmiňoval, tak mám je tady hned v těch 2 pododrážkách uvedené. Ta 1. odrážka, ty částky, které byly přijaty jménem 3. stran, tak za tím si právě můžete představit přefakturaci.
00:09:52 Tedy, například jsem pronajímatel a přefakturovávám náklady spojené s energiemi, s ostrahou, s údržbou a já nevím s čím vším ještě dalším, tak odvozeně od té definice vám vyjde, že přefakturace jako taková není vůbec žádný výnos, není to žádný hrubý přírůstek ekonomických užitků, on to není žádný přírůstek ekonomických užitků, ani hrubý, ani čistý, je to prostě jen, dá se říct, částka, která skrz nás pluje od našeho nájemce k například dodavateli elektrické energie, když to vztáhnu na tu přefakturaci elektřiny.
00:10:42 Což znamená, že v podstatě na tomto místě IFRS říkají, přefakturaci účtujte bez dopadu, a teď říkám ne na výsledek hospodaření, ale bez dopadu na výnosy, což znamená, že máte v zásadě 2 varianty. Varianta číslo 1 je, že budete účtovat přes výsledovku, ale v tom případě na, dá se říct, 1 účet, na dal bude přefakturace směrem k nájemci, já zůstanu stále u toho příkladu, na má dáti budou přijaté faktury od dodavatelů a dejme tomu, ve výsledovce budu ukazovat jen nějaký netto rozdíl, pokud přefakturace není čistě 100%, pokud tam jsou prostě nějaké, z jakýchkoliv důvodů vznikající rozdíly.
00:11:36 Nebo je 2. varianta a to účtovat to přes rozvahu. To znamená přes nějaký zúčtovací vztah, nějakou ostatní pohledávku, ostatní závazek, který prostě bude skutečně jen nějakým zúčtovacím centrem pro přefakturaci.
00:11:56 To je ten 1. příklad a toto mimochodem zůstává samozřejmě i do budoucnosti tento obecný princip, stejně tak, jako je to v případě provizí, což je ten 2., ta 2. pododrážka, která se vztahuje na, IFRS pro to používají pojem vztahy zastupování, myšleno, kdy skutečně jsme například obchodní zástupci, zprostředkovatelé, apod., kdy zase, dá se říct, z povahy úplně jednoduchého přístupu by to mohlo fungovat tak, že my na sebe nakoupíme to, čehož prodej zprostředkováváme, a pak to vykážeme ve výnosech a v nákladech, vykážeme, tedy pardon,
00:12:46 to vykážeme v nákladech a ve výnosech vykážeme celkovou částku přijatou od toho zákazníka. Takže na 1. pohled jako standardní nákup, prodej. Pokud ale skutečně jsme pouhými zprostředkovateli celého vztahu, tak naše výnosy by měly být ovlivněny pouze námi vyúčtovanou provizí i, a to i v případech, kdy jsme zprostředkovateli včetně zprostředkování plateb. Tedy, že skutečně přes nás jdou ty peníze, například z toho důvodu, abychom neukazovali zákazníkům naši marži apod.
00:13:28 Ale pokud jsme skutečně v roli zprostředkovatele a ta role zprostředkovatele se dá popsat například i tak, že zboží od našeho dodavatele nakupujeme až v okamžiku, kdy ho prodáváme cílovému zákazníkovi, někdy tomu říká dropshipping, tedy v podstatě jsme jen jako opravdu zúčtovací kancelář, tak naším výnosem, a znovu podotýkám výnosem, ne hospodářským výsledkem, ale výnosem, tržbou, je pouze ta samotná provize, nic dalšího. I toto, dá se říct, zůstává po 1. lednu 2019, výnosy musí být oceněny v reálné hodnotě, což je poměrně logické.
00:14:19 Reálná hodnota nám v tuto chvíli, protože jsme v té ideální, dá se říct, ideální situaci, kdy drtivá většina výnosů je realizována peněžně a s nepropojenými osobami, což znamená, že, dá se říct, tržní transakce je 1 z ideálních zdrojů pro zjišťování reálné hodnoty.
00:14:39 Pokud by se jednalo o nějaký barter, tedy platbu zbožím nebo službou, tak je nutné ocenit i ten barter nebo pardon i to zboží nebo ty služby, které inkasujeme reálnou hodnotou, jinými slovy, za kolik bychom ji pořídili, pokud bychom si je standardně nakupovali, to bude náš náklad a standardními cenami, za které my bychom prodávali, budeme oceňovat náš výnos.
00:15:19 Mezinárodní účetní standardy z toho znají 1, ale poměrně logickou a jasnou výjimku, pokud vyměňujeme něco, co je obdobné povahy a obdobné hodnoty, tak to není obchod, ale je to skutečně jen záměna aktiv a výnos jako takový nevzniká, jedná se skutečně jen spíš nějak jako o nějakou obměnu aktiva. Zatím jsem říkal, že všechno, dá se říct, zůstává i po novu, nicméně tady už to říct nemohu, protože na tomto místě je dobré zdůraznit, dá se říct, základní pravidlo, ze kterého standard IAS 18 dovozoval, kdy vůbec účtovat výnos.
00:16:09 A to pravidlo znělo, že výnos se účtoval v okamžiku nebo výnos se účtuje v okamžiku, stále ten standard platí, kdy na kupujícího přešla, a já tady mám nějakou zkratku, významná rizika a odměny. Lepší by bylo asi říci a praxe se k tomu tak postavila, kdy na kupujícího přešla všechna významná, všechna materiální rizika. Nemusí tam být nutně každé jednotlivé riziko.
00:16:42 Ono to reaguje na takové ty situace, kdy například si dáte tzv. výhradu změny vlastníka do okamžiku zaplacení faktury apod., ale pokud už kupující může nakládat s tím zbožím, nakládáním se myslí například situace, že ho může zlikvidovat, že ho může přeprodat, apod. na svůj účet, tak to je ten okamžik, kdy přešla významná rizika a významné odměny z vlastnictví zboží.
00:17:14 Chápejte vlastnictví zboží spíše z toho ne čistě právního pohledu, opět s odkazem na případnou výhradu převodu vlastnictví, ale chápejte to jako faktický projev, kdy skutečně asi nejtypičtějším faktickým projevem je, že to zboží můžete dále prodávat. Ještě, pak je tady několik dalších podmínek jako například spolehlivá ocenitelnost částky výnosu, tedy, že jsme schopni znát tu částku, o které vůbec budeme účtovat, že známe nějakým způsobem spolehlivě náklady, které s tím výnosem jednak souvisí a 1, které budou s tím výnosem souviset.
00:18:11 Typicky jsou to náklady na nějaké garanční opravy, kdy my, prodáme-li zboží nějakému konečnému zákazníkovi, tak bez ničeho dalšího vstupujeme do nějakého dvouletého vztahu, kdy máme závazek 2 roky opravovat ten daný výrobek, to dané zboží zdarma. Nicméně to neznamená, že s tím nebudeme mít žádné náklady. Budeme s tím mít nějaké náklady a součástí účetní závěrky, která zachytí tento výnos z prodeje, tak bude i zachycení potenciálních, budoucích, očekávaných nákladů na garanční opravy.
00:18:57 Já jsem, nicméně na dalším slidu zastavím u tohoto bodu, který na 1. pohled může vypadat poměrně dost jednoduše, jasně, což on v zásadě asi je. Nicméně vyplývají z něj poměrně zásadní dopady, pokud převádíte nějakou závěrku sestavenou podle Českých účetních standardů na závěrku sestavovanou podle Mezinárodních účetních standardů. A hned zmíním proč. V podstatě tady je převyprávěné to pravidlo z trochu jiného pohledu. Výnosy můžete vykázat, uznávat, pouze když je vysoce pravděpodobné, že skutečně poplynou ty nějaké užitky z transakce do dané účetní jednotky.
00:19:58 A teď, co je ta v výjimka nebo co je ten rozdíl od Českého účetního standardu nebo od Českých účetních standardů, jak to vypadá v českém účetnictvím.
00:20:08 Zaúčtujeme výnos, proti němu obvykle pohledávku, pokud nemám 100%, i kdyby tam byla hotovost, tak nemusím přemýšlet nad pravděpodobností přítoku ekonomických užitků, peněz, protože už peníze mám, takže budu předpokládat pohledávku a na konci roku nebo na konci účetního období vyhodnocujeme, jak to s tou pohledávkou vypadá, a pokud je to nějakým způsobem nahnuté, bonita pohledávky klesla, tak tvoříme opravné položky a to asi ne přímo daňově účinné v tomto okamžiku, to by byla poměrně výjimečná situace, ale nějaké účetní opravné položky, pro to tam prostor být může.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.