Daň z příjmů fyzických osob 2023 a daňové přiznání za rok 2022
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
23.1.2023 (Po)
4 h 10 min.
Ing. Dagmar Christophová

Daň z příjmů fyzických osob 2023 a daňové přiznání za rok 2022

O školení
Přepis
Dotazy 124
Na školení se dozvíte potřebné informace pro sestavení přiznání napříč paragrafy, naučíte se optimalizovat daňové zatížení, ukážeme si i praktické příklady, upozorníme na časté chyby. Dozvíte se vše potřebné o novinkách pro rok 2023.

Obsah školení

  • Připomenutí a změny ZDP pro rok 2022/2023
  • Paušální daň 2022/2023
  • Stanovení základu daně 2022 - uzavření daňové evidence, rozdělení příjmů, úprava základu daně, kontrolní prvky, inventarizace
  • Problematické případy - spolupracující osoby, společnost FO, osvobození při prodeji nemovité věci
  • Podání daňového přiznání, odčitatelné položky, termíny a způsob podání zálohy na daň z příjmu FO, dodatečné daňové přiznání
  • Ostatní změny pro rok 2022/2023 - sociální a zdravotní pojištění
  • Datové schránky od roku 2023
  • Příklad – daňová optimalizace, sestavení přiznání k DPFO 2022, vyplnění přehledů na OSSZ a ZP.

Pro koho je školení určeno

  • Účetní různého stupně pokročilosti
  • Daňoví poradci
  • Auditoři
  • Podnikatelé

Související události

Štítky

Ing. Dagmar Christophová

Auditorka, daňová poradkyně, soudní znalkyně.

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakulta řízení, obor Ekonomické informace a kontrola. Právní vzdělání získala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je zapsána v rejstříku Komory daňových poradců ČR a Komory auditorů ČR. Působí jako předsedkyně představenstva společnosti c.k. daňová kancelář, a.s., která spolu s propojenými společnostmi c.k. audit, s.r.o., c.k. účetní kancelář, s.r.o. a c.k. ekonomická kancelář, s.r.o. poskytuje zejména služby všem typům subjektů v oblasti statutárního auditu, auditu neziskového sektoru a přezkoumání hospodaření obcí, všech typů daní, účetnictví, mezd a vedení souvisejících evidencí a dalších ekonomických služeb. Je soudní znalkyní v oblasti účetnictví, daní a mezd.
Všechna školení lektora (25)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 17. 04. 2025, 15:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
ráda bych se zeptala na možnost uplatnění daňového odpočtu na životní pojištění. Mám smlouvu o životním pojištění sjednanou se slovenskou pojišťovnou, pojistné platím v eurech a potvrzení o zaplaceném pojistném za rok 2024 mi bylo rovněž vystaveno v eurech.

Mohu si tento odpočet uplatnit v daňovém přiznání v České republice? Jsem rezidentem ČR

Dekuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 10. 10. 2024, 13:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

FO v roce od 1.1.2024 uplatňovala výdaje procentem z příjmů (60%).
V červnu 2024 FO zemřela - DPFO podáno do 27.9.2024.
Je možné u příjmů vzniklých od 1.7.2024 po zemřelém podnikateli (příjmy vznikly po jeho úmrtí),
uplatnit výdaje procentem z příjmů (60%) pro výpočet daně z příjmů FO, nebo se příjem zdaní celý?

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 17. 07. 2024, 17:13
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, OSVČ poplatník DPFO měl povinnost podat daňové přiznání do 2.5.24. Daňové přiznání
podal ve skutečnosti 20.6.2024 bez plné moci daňového poradce, s důsledky možných sankcí, daňová povinnost za rok 2023 činila do 30tis
Z daňové povinnosti za rok 2022 mu plynula povinnosti pololetní zálohy na daň z příjmu.
Můj dotaz zní zda v případě tohoto pozdního podání měl povinnost platit k 15.6.2024 zálohu na daň z příjmu. Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 10. 05. 2024, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

potřebujeme se zeptat, zda požadavek FÚ na oddělení a evidenci příjmů a následně na uplatnění výdajů v 60 % výši při podávání nápojů s vyšším procentem alkoholu než 15 %, s odvolání, že se v tomto případě nejedná o příjmy ze živnosti Hostinská činnost (kde se jinak uplatňují výdaje v 80 % výši), ale z koncese na prodej lihu, je správný?

V řešeném případě se jedná o provoz hospody s kuchyní a výčepem. Alkohol (pivo i tvrdý) je podáván k bezprostřední spotřebě v provozovně. K prodeji "k odnesení" nedochází.

Ideálně, zda nás lze případně navést na nějaký oficiální (závazný) výklad nebo něco podobného.

Přdem děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 11. 03. 2024, 20:50
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

ve firmě máme psychoterapeuta s titulem MUDr, je u nás zaměstnán jako manažer, praxi nevykonává, ale v roce 2023 zpracoval 2 lékařské posudky, pod jakým paragrafem bude tyto příjmy danit a musí se přihlásit k zdravotnímu a sociálnímu pojištění? V roce 2024 bude 2-3 posudky zpracovávát.
Dala by se činnost klasifikovat jako jednorázová a nahodilá?

Děkuji.
Lucie Tržilová

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29. 02. 2024, 09:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
fyzická osoba měla v roce 2023 příjmy ze závislé činnosti od dvou zaměstnavatelů. 1-9/2023 pracovala v ČR a 10-12/2023 v Německu. Nyní chce udělat daňové přiznání za r. 2023 a vyúčtovat daň z příjmu. Jak se projeví a kam správně uvést výdělek z Německa v daňovém přiznání?
Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 12. 02. 2024, 09:46
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím o vysvětlení, jak správně naložit s promlčenými pohledávkami v daňové evidenci. Jedná se o pohledávky 13 let staré. Měla bych dodanit daňové náklady, které v souvislosti s nimi byly uplatněné, avšak tyto náklady již nejsem schopná dohledat. A dále se chci zeptat, zda lze tyto pohledávky odepsat a dodanit již nyní, nebo musím čekat až na ukončení podnikání.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 30. 11. 2023, 12:56
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěla bych moc poprosit o radu, pokud má někdo souběh OSVČ a DPĆ, tak zda je možné, aby automaticky spadl do vedlejší činnosti, nebo zda je tam nějaký limit výdělku? Jde o výdělek na DPČ řádově kolem 10-15 tis hrubého. Nebo je lepší ověřit ještě se sociálkou, zdravotní pojištovnou? Kdyby cokoliv nejasné, tak doplním. Děkuji moc za odpověď. Vyčítalová

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 31. 10. 2023, 14:35
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím o radu, do jaké odpisové skupiny zařadit pořízenou nádrž na naftu KINGSPAN 9000 l. Jedná se o samostatně stojící plastovou nádrž (dvouplášťovou) s čerpadlem a s výdejní hadicí a pistolí. Je užívaná pro zemědělské účely. Děkuji a s přáním hezkého Lenka H.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 27. 09. 2023, 14:05
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
mám dotaz k řidičským průkazům.
Zaměstnavatel chce uhradit zaměstnancům rozšíření řidičských průkazů. Zaměstnanci nevykonávají práci v organizaci na pozici řidiče, ale např. servisní technik, logistik. Přesto jako servisní technik vyjíždí na cesty a zrovna tak i logistik. Tato úhrada je uhrazena přímo provozovateli autoškoly (tedy nepeněžní plnění). Jak to bude s daňovou uznatelností u zaměstnavatele (§24) a i u zaměstnance (§6)? Řidičské průkazy by se rozšiřovaly z C na E, tedy pak by bylo C+E.

Další by byla pak otázka - jak by to bylo, pokud by zaměstnanec po ukončení absolvování tohoto kurzu ukončil pracovní poměr třeba do půl roku a zaměstnavatel by mu chtěl srazit např. 75% ceny kurzu.
Byla by možná tato sankce použít ? A nebo je možné ošetřit vnitřním předpisem, nebo nelze vůbec použít ?
Děkuji za odpověď. DJ

00:00:04 Krásný den všem. Udeřila 10. hodina, tak se tady scházíme nad dnešním tématem, kterým je daň z příjmu fyzických osob za rok 2023, nějaké ty novinky. A daňové přiznání za rok 2022 a ostatně všechno, co s tím souvisí, s těmito otázkami. Moje jméno je Dagmar Christophová, jsem daňovou poradkyní, auditorkou, soudní znalkyní s dlouholetou praxí. Tak věřím, že dneska se dozvíte, co potřebujete se dozvědět, odpovím na dotazy, které budete klást a doufejme, že se také ke všem dotazům dostaneme. Takže ať to nezdržuji, toto je můj připravený program pro vás dneska.
00:00:49 Začneme těmi připomenutími změn v zákonu o daních z příjmu. Trošku taky paušální daní, i když to je samozřejmě na celé velké téma, takže musíme se tím proklikat trochu podstatně rychleji. Což ostatně je i věc dotazů, které některé posíláte, že jsou spíše na téma do jiných webinářů, které se tady konaly nebo budou konat. Takže určitě potom doporučuji vaší pozornosti ta ostatní témata. Podíváme se potom na stanovení základu daně za rok 2022. Jaké jsou tam ty možnosti, jak uzavřít rok, jak volit způsob zdanění.
00:01:31 Podíváme se na takové ty problematické věci typu spolupracující osoba, sdružení, osvobozování nemovitých věcí. Podíváme se na podávání daňového přiznání. Co v něm všechno můžeme uplatnit, jaké z toho plynou další povinnosti, například záloh na daň nebo třeba z dodatečných přiznání. Neopomineme ani sociální a zdravotní pojištění, jak změny, tak samozřejmě podávání přehledů za rok 2022. Trošku se zmíním taky o novinkách v datových schránkách od roku 2023.
00:02:08 A to celé potom si ukážeme na takovém souhrnném příkladu, kde si ukážeme už v konkrétních číslech na vlastně vymyšlených konkrétní poplatnících, jak by se to mohlo propočítávat a jak správně za zvoleného výsledku optimálního sestavit daňové přiznání a přehledy. Tak pojďme na ta připomenutí a změny v zákonu o daních z příjmů. Já je mám prolnuté mezi rokem 2022 a 2023, a to z toho důvodu, že teď dokončujeme ten rok starý, takže si určitě zaslouží připomenout i ty novinky, zejména ty z konce roku 2022, kterém vám ovlivní ještě starý rok.
00:02:51 A zároveň k tomu budu rovnou připomínat, jak to bude v roce 2023. Co se týká principu zdaňování fyzických osob, tak pořád nám zůstávají dvě sazby daně. 15 % tehdy, pokud se vejdete za loňský rok do 1 867 728 Kč ročně z toho základu daně. Když se nevejdete, tak ze zbylé přesahující částky potom platíte 23 % daň, takže vlastně je to 8 % navíc. V roce 2023 se to zase o něco posouvá, tak jako každoročně, a bude to 1 935 552 Kč, ta rozhodná částka, od které je už druhá sazba daně. V případě dividend a podílů na zisku ze zahraničí můžete využívat samostatného základu daně.
00:03:50 To je výhoda v tom, že tam není ta druhá sazba daně. Princip vypočítávání daně je pořád stejný, jako ho znáte historicky. Máme tedy nějaký ten základ daně, ke kterému se dostaneme dneska povídáním a řekneme si potřebné. Odečteme nezdanitelné části, odčitatelné položky a výsledné číslo zaokrouhlujeme na celé stovky dolů. Jsme u fyzických osob, takže jsou tam stovky a potom z toho tedy rozděleně na ta pásma, pokud jste ve vyšších základech, tak spočítáme daň. Když to vezmete u té fyzické osoby, tak vidíte, že tam mám nějaké nezdanitelné části, potom to mám taky nějaké slevy na dani.
00:04:34 A tyto položky hodně ovlivňují výslednou daňovou povinnost a je velmi vhodné u té fyzické osoby, ještě snad víc než u těch právnických, začínat od toho výsledku. Většinou se snažím mít nějakou daň, abych z ní dokázala odečíst slevy, takže tím začínám z toho úplného konce, ale taky bych ještě ráda, aby tam byl takový základ daně, abych uplatnila i nezdanitelné části a odčitatelné položky.
00:05:05 Takže není určitě snahou se dostat na úplné minimum nebo dokonce do minusu, do nějaké daňové ztráty, protože by mi propadali položky, z nichž většina je nepřenositelná do dalších období, takže by to pro vás nebylo výhodné. Nehledě na to, že daňová ztráta, pokud jí docílíte, jak si budeme povídat, tak ona vlastně je sice odčitatelná od základu daně, sice ne proti § 6, ale je odečitatelná od ostatních paragrafů, ale neovlivní vyměřovací základ sociálního a zdravotního pojištění.
00:05:42 Takže to je jedna nevýhoda a druhá nevýhoda je prodloužení, případné prodloužení té prekluze, po kterou může býti doměřováno na dané zdaňovací období. A co vás asi zajímá z těch parametrů dále, jsou výdajové paušály. V případě, že ta dotyčná fyzická osoba nechce uplatňovat skutečné výdaje, a ani nemá paušální daň, tak má možnost uplatňovat paušální výdaje, to jenom připomínám, ty parametry se nezměnily.
00:06:16 Pořád tam máme těch 80 % v případě řemeslných živností, zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, takže ten, kdo provozuje tyto činnosti, tak má možnost namísto skutečných výdajů uplatnit výdaj 80%, ale maximálně toho paušálu takto spočteného může mít 1 600 000 Kč. Kdybyste si nechtěli ta čísla pamatovat, kolik to je, tak je to jakoby vždycky to procento spočítané z dvou milionů. Když budu mít ostatní živnosti, všechny jiné živnosti, mám živnostenský list, ale jiný, tak potom je to 60% paušál, maximálně 1 200 000 Kč.
00:06:56 Jiné příjmy ze samostatných činností, které vlastně napříč tím § 7 se tam ještě vyskytují, tak mají 40% paušál. A když je to pronájem majetku, který máte v obchodním majetku, tak má 30% paušál. Výdajové paušály známe i v § 9 příjmy z pronájmu, tam je také 30%, ale to je ten majetek, který není zařazen do obchodního majetku. Rozdíl mezi nimi je v tom, samozřejmě jednak o tom rozhodnutí toho poplatníka, jak využívá majetek, jestli teda zařazuje do obchodního majetku pro to podnikání, nebo nezařazuje.
00:07:34 No, ale daňově to vlastně rozdíl v zásadě není, protože výdaje se uplatňují úplně stejné, pokud je děláte skutečné a případný výdajový paušál je taky v obou případech 30%, ať to máte v § 7 nebo v § 9. Pochopitelně, ono to není takto jednoduché s těmi paragrafy, protože do toho vstupují další otázky. Například to, jestli se zeptáte a co DPH? Budu mít z obojího stejně DPH? Ano, v zásadě ano, protože DPH, předmětem DPH jsou příjmy z ekonomické činnosti a ta se vyskytuje v § 7 i v tom § 9, dokonce někdy i v § 10.
00:08:22 Takže to by tak nevadilo, když potom budete mít nějaké třeba otázky k přeřazování do soukroma z obchodního majetku. Ostatně máme to tady i v jednom z dotazů, tak já ještě potom upřesním ohledně vlastně této otázky. Kdybyste zvažovali, jestli příjem patří do § 10 ostatní příjmy, tak dokonce i tam jsou výdajové paušály a tam je to v případě, že by provozoval dotyčný nějakou tu zemědělskou činnost, ale ne jako zemědělský podnikatel, neměl by na to to příslušné oprávnění. Bylo by to nějakého příležitostnějšího rázu. A tam je také 80% výdajový paušál.
00:09:09 Co vlastně v případě uvažování, jestli § 7 nebo § 9 třeba u příjmu z pronájmu, co by mi mohlo daňově ovlivňovat tu celou záležitost, je to, že v celém stejném jednom paragrafu musí být použita stejná metodika. Takže se musím rozhodnout, v případě § 7, mezi paušálními výdaji nebo skutečnými výdaji, anebo samozřejmě tou paušální daní. To pak bude pro všechny ty příjmy v § 7. Ale v § 9 se zase rozhodnu samostatně. Takže tam mám na volbu buďto skutečné výdaje, anebo paušální. Takže dá se tím tak trochu taky optimalizovat i mezi těmi paragrafy.
00:09:52 No, ale co je takové nejmarkantnější, že sociální a zdravotní pojištění se platí pouze z § 7, takže to je ta základní odchylka od § 9 příjmů z pronájmu. Tak. Pak další důležitá poznámka u výdajových paušálů je o tom, že každá ta sazba daně, každý ten výdajový, pardon, výdajového paušálu, ne daně, tak má samostatné zastropení.
00:10:20 Pokud budete mít třeba nějakou řemeslnou živnost, budete sledovat příjmy z té řemeslné živnosti za ten celý rok, vedle toho budete mít třeba ještě nějakou živnost jinou, nějaké služby budete poskytovat nebo cokoliv jiného, kde budete mít paušál 60%, tak oboje ty příjmy budete sledovat samostatně, vlastně zjednodušeně podle toho procenta. I kdybyste tam těch živností měli víc třeba pod těma 60 %, tak to sledujete jako jedno kupku. A až bude konec roku, tak každá ta kupička, za každou se spočítá ten výdajový paušál a každý se zastropí samostatně.
00:11:02 Takže teoreticky v mém příkladu by mohl těch výdajů mít 2 800 000 Kč, protože každé má své zastropení. Což je důležitý poznatek, že jo, protože najednou se dostáváme do úplně jiných čísel na výdajových paušálech. A je to otázka, si to správně propočítat, aby se využilo maximálně těch možností, které nám zákon dává. Už tam dávno není zákaz uplatnění daňového zvýhodnění na děti a slevy na manželku, pokud uplatňuje poplatník výdaje paušálem. A ještě častá chyba bývá, že se domnívají poplatníci, že příjmu může mít maximálně 2 miliony, to není tak.
00:11:48 Můžete mít příjmu, kolik chcete, ale ty výdaje jsou zastropované. Ty výdajové paušály nemůžou být ve větší výši, než jsou tato čísla, která tady uvádím, pak si každý musí propočítat, co je pro něj výhodnější, jestli tedy paušální výdaj, anebo skutečný výdaj. Kdyby ten dotyčný přecházel mezi jednotlivými způsoby uplatňování mezi roky, tak si musí uvědomit, že to není úplně jen tak, že až bude teda ten čas, kdy sestavuji daňové přiznání, tak si to nějak propočítám a řeknu si, tak a za rok 2022 se mně vyplatí udělat výdaje paušální.
00:12:32 To je sice hezká myšlenka, ale zároveň se musím podívat, jakým způsobem jsem uplatňovala výdaje v roce 2021, ten rok předchozí. A když zjistím, že i tam jsem měla paušální výdaje, tak nedělám nic mimořádného. Prostě sestavím daňové přiznání. Pokud jsem ale v tom minulém roce měla výdaje skutečné, podle té skutečné, prokázané výše, tak v takovém případě se musím k tomu roku 2021 vrátit a podívat se. Nebyly tam náhodou k 31. 12. 2021 nějaké nezaplacené pohledávky? Nebyly tam nějaké zásoby na skladě, nebyly tam nějaké rezervy na opravy podle zákona o rezervách? Tyto položky bych musela dodaňovat.
00:13:22 A naopak, nebyly tam nějaké nesplacené závazky, které, až se zaplatí, by byly daňovým výdajem. No, tak ty by naopak snižovaly základ daně. A to se udělá tak, že bych udělala daňové přiznání dodatečné za rok 2021, které beztrestně podávám až do lhůty přiznání roku 2022. Takže klidně společně to můžu podat, nejpozději, že jo, takto. A nejsou tam žádné sankce typu úroku z prodlení, protože já v prodlení nejsem. A já tam provedu to dodanění, oddanění, pokud tam něco takového mám. Když ne, no tak samozřejmě žádné dodatečné nedávám.
00:14:04 Jenom taková poznámka, když teda bych tam nějakou tu pohledávku v roce 2021 měla, dodanila ji, protože přecházím na paušální výdaje, tak když mi ten odběratel pohledávku roce 2022 zaplatí, tak pochopitelně už ji znova nedávám do základu daně. To bych ji zdanila podruhé, já jsem ji zdanila v tom dodatečném přiznání. Tak nezapomeňte si ty pohledávky sledovat a pak je nedávat do zdanitelných příjmů aktuálního období, musíte k tomu mít dostatečnou správnou evidenci pohledávek, ze které to bude patrno.
00:14:42 Toto dodaňování za ten minulý rok, nebo oddaňování, podléhá odvodům na sociální zabezpečení, stejně tak už i zdravotnímu pojištění. Měli jsme dobu, kdy to zdravotnímu podléhalo, ale jindy, protože se tam posuzovaly jenom příjmy a výdaje. Teď už máme pravidlo, že co je základem daně v § 7, tak to je zároveň vyměřovacím základem na obojí pojištění. Už je to ujednoceno a zjednodušeno. Někdy bývá dotaz, jestli jako fyzická osoba můžu vyřadit pohledávku ze své evidence pohledávek. Nemám ji zaplacenou, vyřadím, abych ji jednou nemusela dodaňovat, až budu třeba přecházet na paušály.
00:15:27 Ono úplně stejné dodanění je, kdybych ukončovala činnost nebo přerušovala činnost a ne znovu zahájila ji do termínu pro daňové přiznání, takže bych ji jako z té evidence pohledávek vyřadila, že by to jako byla dobrá myšlenka. Tak dobrá myšlenka to není. Jednak to nemá oporu v zákoně, nějaké vyřazování pohledávek. A když už bych se rozhodla třeba tu pohledávku prominout, že už tam tedy žádný ten příjem nebude, tak ale bych musela dodanit v tom roce, kdy jsem prominula, tak dodanit všechny ty výdaje, které s pohledávkou, se vznikem té pohledávky byly spojené.
00:16:02 Bude to pohledávka za prodej zboží, tak bych musela dodanit, že to zboží jsem někde koupila a uplatnila jsem za to výdaj, plus výdaje s tím související. Pak ano. Pak by ta možnost tady byla. Jinak ta pohledávka tam pořád dál bude a někdy se s ní nakonec něco stane. Jediné, které se nemusí dodaňovat, je výjimka v § 24 odst. 2 písm. y), to jsou takové ty, když jsou za poplatníky, kteří jsou v konkurzu, já jsem se tam přihlásila, nebo exekučně řešené, nebo poplatník zemřel a nemá, nepřecházela by na dědice a podobné situace. Tak a asi vás napadá i opačný případ.
00:16:47 Co když budu z výdajů paušálních přecházet na skutečné výdaje. Takže třeba o rok dál budu a 2023 bych chtěla přejít na skutečné výdaje, 2022 jsem měla paušální. No tak v takovém přechodu se dodaňují jenom pohledávky. Tak kouknu na rok 2022, co tam k 31. 12. je nezaplaceného v pohledávkách, dodaním a pochopitelně znova nezdaňuji v roce 2023, pokud mně ji zaplatí, nebo později, pokud mně ji zaplatí, tu pohledávku. Tak, to bylo takové opáčko, to připomínám ty parametrické změny. V tomto žádná změna nebyla. Teď už zase trošku dál, tady určitou drobnou změnou máme.
00:17:34 To je otázka srážkové daně, byť teda mluvíme o § 6, to není naše dnešní téma, ale do toho daňového přiznání to také patří, také potřebujeme vědět. Tak vězte, že když má poplatník příjem ze zaměstnání, široký pojem zaměstnání včetně jednatelství, likvidátorů apod. tak jak to říká § 6, příjmy za práci společníků třeba. Tak tam ten poplatník, ten „zaměstnanec“, příjmovkově zaměstnanec, buďto využije možnosti učinit prohlášení, tzv. podepsat prohlášení, pokud už ho nepodepsal někde jinde, anebo nikoliv.
00:18:18 Když podepíše prohlášení, tak až na výjimky zahraničních statutárů, tak když má někdo podepsané prohlášení, tak tam je zálohová daň. Když nepodepíše prohlášení, tak potom mám dvě varianty. Buďto je to dohoda o provedení práce a pak když se vejde do 10 000 Kč v měsíci, tak potom se uplatní z tohoto příjmu srážková daň. A když to je cokoliv jiného než dohoda o provedení práce, tak v roce 2022 je rozhodná částka 3500 Kč. Jakmile se vejde do 3500 Kč, tak při nepodepsaném prohlášení je také srážková daň a tento parametr se nám od Nového roku o pětistovku zvyšuje.
00:19:06 Když, jak jsem řekla, když je podepsané prohlášení, tak si toho nevšímám. Tak mám normálně zálohovou daň a vchází to do daňového přiznání. Když mám srážkovou daň, tak je to otázka, jak si to dotyčná fyzická osoba rozhodne. Jestli to chce dávat do daňového přiznání, může, pak ale všechny příjmy, které jsou pod srážkovkou touto, musí do daňového přiznání zahrnout. Může to pro ni být výhodné, pro tu osobu, protože si tím zvedne základ daně, má větší základnu pro dary, má větší daň pro slevy atd. a o tu daň nepřichází, protože tu sraženou srážku si tam zohlední jako zálohu na daň.
00:19:51 Podobná částka je u sociálního a zdravotního pojištění ohledně účasti zaměstnanců na něm. Jenom dejte pozor, že to je vlastně o korunu jinak, že do 4000 Kč v roce 2023, ale nedosažených 4000 Kč, je to u zdravotního u DPČ, dohody o pracovní činnosti a u sociálního u všech zaměstnání malého rozsahu, bez účasti na pojištění. Pojďme na další důležitou změnu, a to jsou mimořádné daňové odpisy, které už nám tady fungovaly v roce 2020, v roce 2021 a posouvá se ta možnost o další dva roky, tedy až do konce roku 2023.
00:20:35 A to v tom smyslu, že když v tomto období pořídím a uvedu do užívání nějaký hmotný majetek. Připomínám dneska tady mluvíme určitě hlavně o těch, co nemají podvojné účetnictví, takže mluvíme o tom, že mají jen ty daňové odpisy. Tak v případě, že ten majetek je nad 80 000 Kč, máme ty nové limity, i když v tom roce 2020 to bylo s těmi přechodnými ustanoveními, že jste si mohli volit. Tak nad 80 000 Kč, musí to být první nebo druhá odpisová skupina.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.