Zaměstnávání „státních pojištěnců“ 2023
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
15.5.2023 (Po)
3 h 34 min.
Ing. Filip Krejčí

Zaměstnávání „státních pojištěnců“ 2023

O školení
Přepis & Shrnutí
Dotazy 14

Témata

  • Ochranná pravidla zákoníku práce pro vybrané skupiny
  • Zdravotní pojištění a doplatky do minima u státních pojištěnců
  • Sleva 5 % na sociálním pojištění u zkrácených úvazků
  • Daňové slevy pro studenty, invalidy a zaměstnavatele
  • Povinný podíl zaměstnávání OZP a náhradní plnění
  • Příspěvky na podporu zaměstnávání na chráněném trhu práce
AI shrnutí celého školení

Pro koho je školení určeno

Podle role

Mzdový účetní
Personalista

Podle sektoru

Korporace
Neziskovky
Samospráva
Příspěvkovky

Související události

Štítky

Ing. Filip Krejčí

V oblastech mzdového a finančního účetnictví se pohybuje již dvanáctým rokem. Jako OSVČ a ve spolupráci s účetní firmou Connect Economic Group se podílí na zpracování mezd a účetnictví pro více jak 100 klientů. V účetní firmě Connect Economic Group působí na pozici hlavní mzdový účetní a má na starosti mzdové účetní oddělení o 3 zaměstnancích. Šestým rokem také aktivně přednáší mzdové účetnictví a základy personalistiky pro jednotlivce i firmy. V současnosti se připravuje na zkoušky na daňového poradce.

Všechna školení lektora (15)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 07. 06. 2023, 22:58
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chci se zeptat na testovou otázku č.8 ohledně rozšířené daňové slevy na invaliditu. Jako odpověď jsem označila první možnost 5040,- (3. stupeň) a byla vyhodnocena jako chybná. Pochopila jsem ji špatně? Která odpověď je tedy správná? Děkuji předem za odpověď.
S pozdravem,
Soňa Blahová

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18. 05. 2023, 14:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dotaz - dobrý den, může těhotná zaměstnankyně vykonávat práci v noci (klasická noční směna)?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18. 05. 2023, 14:11
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, máme zaměstnankyni na zkrácený prac. úvazek (30 hod/týden). Má u nás podepsané prohlášení a jiné příjmy než u nás nemá. Má dvě malé děti do 10 let a chtěla by si přes prázdniny vzít neplacené volno (zavřená školka). Kdyby jí zaměstnavatel 2. měsíční neplacené volno schválil, může zaměstnankyni na tuto dobu přihlásit na pojišťovnu pod kódem L=osoba bez příjmů, pečující o dítě... a přehodit tak placení zdravotního pojištění na stát? Jde nám o to, aby si zaměstnankyně nemusela zdravotní pojištění platit sama. Děkuji

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18. 05. 2023, 14:11
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím nepochopila jsem, zda u zaměstnaných doktorantů starších 26 let dopočítávám do minima?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18. 05. 2023, 14:11
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, máme ukrajinskou uprchlici zaměstnanou na DPP. Příjem do 10000Kč je vyřazena z úp. Kdo za ní hradí zdravotní pojištění?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18. 05. 2023, 14:11
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, Pokud se žena zaměstnaná ve společnosti X domluví se zaměstnavatelem na neplaceném volnu po rodičovské dovolené do 4 let věku dítěte, může jít na brigádu (DPP) k jinému zaměstnavateli, i pokud se jedná o vykonávání stejné činnosti (prodavačka)? Jak by to potom bylo se zdravotním pojištěním, pokud by po 3. roce dítěte už nečerpala rodičovský příspěvek?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

Odpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18. 05. 2023, 14:11
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

mám dotaz k povinnému podílu - zaměstnanec původně pobíral invalidní důchod, který přešel nyní ve starobní. Z přiznání starobního důchodu je patrno, že zaniká nárok na invalidní - jde mi ale o to, zda mohu nadále počítat zaměstnance jako invalidního při výpočtu povinného podílu. Na sociálce mi tvrdí, že ne, odkazali mě i na ÚP. Ale na nějakém školení jsem zaslechla, že ANO, že by mu měl být vystaven nějaký dokument, že invalidita trvá, na základě toho uplatním při výpočtui PP. slevu na invaliditu prý mám také přestat uplaňovat. Jsem zmatená. Děkuji.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18. 05. 2023, 14:10
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Poživatelka ČID 61 let, s nárokem na SD k 26.6. 2025, evidovaná na UP, pobírání podpory končí 3.10.2023 s vyčerpanou 3letou evidencí po 55 letech, zvažuje zahájení podnikání. Má nárok od UP na nějaký příspěvek?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18. 05. 2023, 14:10
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

může si i zaměstnavatel na volném trhu práce "šáhnout" na nějakou slevu (kromě slevy na dani z příjmu) na OZZ (viz. příspěvek Kč 5.000/měsíc ) případně na OZP od úřadu práce? Nebo vše platí pouze pro chráněný trh? Děkuji

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18. 05. 2023, 14:10
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

5% sleva na soc. poj. - 2.5. jsem odhlašovala paní, která ukončila prac. poměr. Dnes mi volala paní z ČSSD, že není odhlášená z té 5% slevy. Původně se školilo, že se odhlásí automaticky s odhláškou na ČSSZ. Je nějaká změna? Děkuji.

00:00:05 Tak, takže dobré dopoledne, já se jmenuji Filip Krejčí a připravil jsem si dneska pro vás prezentaci na téma zaměstnávání státních pojištěnců podle aktuální legislativy podle roku 2023. Pokud se podíváme na tu osnovu, na osnovu online školení, tak já jsem to chtěl probrat ze všech možných tedy úhlů pohledu. Ono je to tedy téma poměrně dost široké, takže první část, která se bude týkat zákoníku práce, tady opravdu se zaměřím jenom na některé ty určité skupiny, které ten zákoník práce více ochraňuje než ty běžné skupiny.
00:00:47 To znamená ať už třeba z pohledu týdenní pracovní doby, zkrácených úvazků nebo případně tedy převedení na jiný druh práce a potom také i částečně, kde je třeba větší tlak na ty pracovnělékařské služby u těch státních pojištěnců. Potom v druhé části bychom potom probírali zdravotní pojištění u vybraných skupin státních pojištěnců, protože plátce tedy zdravotního pojištění, těch plátců může být více druhů. Může to být třeba zaměstnavatel, může to být sama osoba bez zdanitelných příjmů, může to být osoba samostatně výdělečně činná.
00:01:25 No a potom je tam tedy ta určitá skupina osob, kteří jsou tedy tzv. státní pojištěnci a tam u nich je plátce zdravotního pojištění stát. Takže si vlastně ukážeme, jakým způsobem tedy stát tu částku počítá, jaký je tedy ten odvod toho státu za ty státní pojištěnce a co to potom znamená pro zaměstnavatele, pokud se tedy rozhodnou ty jednotlivé kategorie těch státních pojištěnců zaměstnávat. Těch státních pojištěnců podle tedy toho zdravotního pojištění je velká řada.
00:02:01 My si tedy tady řekneme ten výčet s tím, že se zaměříme jenom na ty podstatné, se kterými se potom v praxi budete nejčastěji setkávat. S tím zdravotním pojištěním potom samozřejmě souvisí i doplatek do minimálního zdravotního pojištění, protože zdravotní pojištění je ze zákona v ČR povinné. Pro určité skupiny osob zase platí ten minimální vyměřovací základ, ale pokud se bavíme o té kategorii těch státních pojištěnců, kde plátcem zdravotního pojištění je stát, tak na něj se samozřejmě ten minimální vyměřovací základ z pohledu zdravotního pojištění nevztahuje.
00:02:41 Kromě zdravotního pojištění samozřejmě u zaměstnavatele, anebo zaměstnavatelé řeší i sociální pojištění. Mně hlavně jde u toho sociálního pojištění potom o tu slevu na pojistném na sociální zabezpečení, která platí od 1. 2. 2023. Tam vlastně došlo k tomu, že u určitého okruhu osob, pokud je zaměstnavatel vezme do pracovního poměru a splní další podmínky, tak si bude moci uplatnit 5% slevu na pojistném na sociální zabezpečení.
00:03:14 My si zase řekneme tedy ten okruh osob, kterých se to týká, jaké povinnosti musí ten zaměstnavatel dodržet, co všechno konkrétně musí splnit, aby u tady těch osob tu slevu mohl uplatňovat. Takže tedy ten bod čtyři v té osnově tedy souvisí potom bezprostředně s tím bodem číslo devět. Potom máme zdanění příjmů ze závislé činnosti, druhy slev u zaměstnanců. Tady jenom projdeme prohlášení poplatníka daně z příjmu a jaké typy tedy těch slev si mohou ti jednotliví zaměstnanci u zaměstnavatelů uplatňovat.
00:03:51 My se zase budeme soustřeďovat na tu kategorii těch státních pojištěnců, to znamená, že řekneme si něco ke slevě u studenta, ke slevě na studenta, potom daňové zvýhodnění na děti a potom samozřejmě slevy na invaliditu, invaliditu prvního, druhého a třetího stupně. Slevy na dani u zaměstnavatele.
00:04:15 Tady jsem to vzal tedy z pohledu daně z příjmu ať už právnických osob, nebo fyzických osob, ale z pohledu zaměstnavatele, jo, to tedy znamená, že pokud tedy zaměstnavatel bude mít v pracovním poměru zaměstnance, kteří budou osoby se zdravotním postižením ať už osoby zdravotně znevýhodněné nebo první, druhý, třetí stupeň invalidního důchodu, tak potom si bude moci uplatňovat při sestavení daňového přiznání slevy na dani. Tady si zase ukážeme, jakým způsobem tedy ta sleva na dani je kalkulována při sestavení tedy toho daňového přiznání.
00:04:51 S těmi státními pojištěnci potom souvisí povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Ten povinný podíl se týká všech zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více jak 25 %, více jak 25, pardon, zaměstnanců v pracovním poměru, to je ten průměrný přepočtený počet zaměstnanců za ten daný kalendářní rok, tak ti potom musí brát v potaz tzv. povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením. A ten povinný podíl můžou splnit buď teda přímým zaměstnáváním těchto osob se zdravotním postižením, a nebo nějakým tedy náhradním plněním.
00:05:29 Takže ten povinný podíl, my si ukážeme zase, jak to tedy zadministrovat, protože ten povinný podíl u těch zaměstnavatelů, kterých se to týká, tak je potřeba dodržet a vždycky tedy nahlásit splnění povinného podílu vždycky do toho 15. 2. za ten předcházející kalendářní rok na ten místně příslušný úřad práce. A ten povinný podíl, jak jsem říkal, týká se tedy zaměstnanců státních pojištěnců. To jsou tedy ty osoby se zdravotním postižením, to je tedy ten první, druhý, třetí stupeň invalidního důchodu, ti poživatelé tedy invalidních důchodů.
00:06:07 My si ještě ukážeme rozdíl mezi tím poživatelem, kde tedy poživatel, protože samozřejmě můžete mít i osobu se zdravotním postižením, která nesplnila podmínky pro výplatu tedy toho invalidního důchodu. Takže to jsou vlastně dva rozdíly. Nicméně ten povinný podíl souvisí tedy s těmi invalidními důchodci, těmi osobami se zdravotním postižením. No a potom ještě jsem tam tedy zahrnul tzv. příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. To je tedy ten chráněný pracovní trh.
00:06:39 To jsou tedy ti zaměstnavatelé, kteří mají s úřadem práce uzavřenou tedy dohodu a jsou to tzv. zaměstnavatelé na tom chráněném pracovním trhu, ne na tom volném, no a ti potom vlastně při zase splnění těch určitých podmínek, musí být tedy uzavřená ta dohoda, tak mohou tedy čerpat od státu od úřadu práce ty příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. My se tedy zaměříme potom především na ten příspěvek, který potom se vyúčtovává kvartálně na té kvartální bázi a zaměstnavatel potom má možnost získat ty finanční zdroje na to, že zaměstnává ty osoby s tím zdravotním postižením.
00:07:20 Tak, takže teď začneme těmi státními pojištěnci a zákoník práce. Já jsem tedy zaměřil jenom na ten aktuální zákoník práce, na ty jednotlivé části, které se tedy týkají nebo se nějak částečně dotýkají těch státních pojištěnců. Jenom, zaměstnavatel může tedy zaměstnávat ty zaměstnance buď tedy v pracovním poměru, a nebo jsou tzv. dohody mimo pracovní poměr, což je dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.
00:07:52 Tam je tedy velký rozdíl mezi těmi dohodami a tím pracovním poměrem, že u těch dohod se pracovní doba nerozvrhuje, zatím stále tedy není potřeba tu pracovní dobu rozvrhovat, kdežto u pracovního poměru musím tu pracovní dobu rozvrhovat. To je potřeba si tedy potom uvědomit v momentě, kdy se rozhodnu zaměstnávat nějaké ty třeba invalidní důchodce nebo osoby mladistvé, protože tam ze strany toho zákoníku práce je větší tlak na to, aby tedy ty pracovní podmínky byly trošku jako jiné, trošku vybroušenější oproti těm klasickým zaměstnancům, oproti těm běžným zaměstnancům.
00:08:30 Tady třeba máme případ, že u zaměstnance, který je mladší osmnácti let, je maximální délka směny 8 hodin a maximální týdenní pracovní doba, což je tedy ten rozvrh té pracovní doby je 40 hodin s tím, že ta přestávka na oddech musí být mladistvému zaměstnanci poskytnuta nejdéle po 4 hodinách 30 minutách nepřetržité práce. Kdežto pokud bychom byli u zaměstnance, který není mladistvý, tak je to nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Potom dále, co musí dodržovat zaměstnavatel podle zákoníku práce.
00:09:06 Tak to je, že zaměstnanec mladší osmnácti let musí mít nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Kdežto u těch zaměstnanců, kteří jsou starší osmnácti let, tak je, tam to musí být alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. A dále nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Kdežto u zaměstnanců, kteří tedy už budou plnoletí, tak tam ten nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit méně než 35 hodin. Takže tady zase ten počet hodin je tedy vyšší.
00:09:51 Takže to je potřeba potom brát v potaz při rozvrhu té pracovní doby. Já, když se ještě jenom vrátím k tomu předcházejícímu slidu, tento rozvrh té pracovní doby, v tom, v té druhé odrážce nebo respektive v té první, my jsme u toho pracovního poměru, kde se musí ta pracovní doba rozvrhovat, tak tam ta pracovní doba může být rozvrhovaná, že jo, buď rovnoměrně, nerovnoměrně, pružná pracovní doba anebo je tam teda tzv. konto pracovní doby.
00:10:19 A samozřejmě u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby se vám vlastně může stát, že když naplánujete ty směny, tak v některých týdnech má ten zaměstnanec naplánováno tolik směn, že třeba ten rozvrh, když by se to vlastně vzalo na ten týden, tak má naplánováno třeba 50 hodin nebo 48 hodin nebo 60 hodin práce, jo, ty směny v celkovém počtu hodin.
00:10:47 Kdežto třeba nějaký následující týden potom tam ten počet hodin je menší a podstatou teda toho je, že je tam nějaké vyrovnávací období a v rámci toho vyrovnávacího období se ten zaměstnanec musí dostat do průměrného TPD, kde při jednosměnném provozu je to 40 hodin, při dvousměnném provozu je to 38,75 hodin a při třísměnném nebo nepřetržitém provozu je toto TPD 37,5 hodiny.
00:11:14 Nicméně tady takové ty výkyvy, takové ty disproporce, že jeden týden mám 40 hodin nebo 50 hodin, další týden 30 hodin, tak tady vlastně vidíte, že to jde jenom u toho zaměstnance, který je, který je vlastně alespoň plnoletý, osmnáct let. Kdežto u zaměstnance mladšího tam vždycky tedy musím plánovat tedy ty směny tak, aby ten maximální počet hodin, kolik je mu naplánováno na ten týden, byl tedy těch 40 hodin a to bych tedy nesměl přesáhnout.
00:11:45 Stejně tak si tam tedy musím dávat pozor, kdy mu bude poskytnuta ta přestávka na oddech, že musí být tedy ten nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami, alespoň tedy těch 12 hodin, no a nepřetržitý odpočinek v týdnu musí činit, nesmí být méně než 48 hodin, musí to být alespoň 48 hodin. Dále tam máme tzv. zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem pro určité skupiny státních pojištěnců. Tam se to tedy vlastně týká hlavně.
00:12:22 Ono, když byste se dívali přímo do toho konkrétního vlastně paragrafu, tak tam jsou tedy vlastně zmíněné těhotné ženy a potom jsou tam otcové na otcovské dovolené, matky na mateřské dovolené a potom osoby na rodičovské dovolené, tak u tady těch osob je tzv. tedy zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem. V momentě, kdy tedy čerpají tu mateřskou nebo tedy pobírají tu otcovskou dovolenou, jsou na té mateřské dovolené anebo jsou tedy na té rodičovské dovolené. Tam je tedy daný ten zákaz výpovědi, kdy ten zaměstnavatel nesmí dát těmto zaměstnancům výpověď. A jsou tam zase nějaké výjimky.
00:13:07 To je třeba organizační důvody. Ale obecně je potřeba na to si tedy dávat pozor, protože v momentě, kdy bychom dali těm zaměstnancům tu výpověď v této ochranné lhůtě, tak to má za následek to, že ta výpověď daná v této ochranné lhůtě je neplatná. Jo, takže pozor tedy na ty osoby na té rodičovské dovolené. Potom na otcovské dovolené, otcové na otcovské dovolené a potom matky na mateřské dovolené a zároveň potom i těhotné zaměstnankyně.
00:13:39 S tím, že to tedy potom to samé platí nejenom pro tu výpověď danou zaměstnavatelem, ale je tam tedy i ten zákaz okamžitého zrušení pracovního poměru pro určité skupiny státních pojištěnců. A tady je to vlastně opět zopakované zase v základu je potřeba pamatovat na těhotné ženy, na otcovské, na otcovskou dovolenou, mateřskou dovolenou a potom osoby tedy na rodičovské dovolené.
00:14:03 Stejně tak potom to samé, to jsem říkal, ten zákaz výpovědi a zákaz okamžitého zrušení patří i tedy vlastně pro osoby, které jsem, které se tedy vlastně starají o osoby, ať už stupeň závislosti číslo dvě, tři, čtyři, nebo osoby třeba děti závislé na jejich péči. Takže to je potom další ochranné opatření tedy toho zákoníku práce pro ty státní pojištěnce. Teď vy, když byste se vlastně dívali do toho zákoníku práce, tak ty paragrafy, které vlastně upravují ty jednotlivé rizikové skupiny, tak to je teda § 237 až § 247.
00:14:48 A v tady těch paragrafech byste potom našli zvláštní pracovní podmínky pro osoby se zdravotním postižením, ale ty se potom řídí těmi zvláštními právními předpisy. Dále tam máme zvláštní pracovní podmínky pro těhotné zaměstnankyně, kojící zaměstnankyně a zaměstnankyně matky do konce devátého měsíce po porodu.
00:15:10 A tady se to tedy týká hlavně toho, že pokud ta zaměstnankyně, která je těhotná nebo zaměstnankyně do konce devátého měsíce po porodu pokud by vlastně vykonávala práci, která je podle Ministerstva zdravotnictví podle tedy té vyhlášky zakázaná těmto těhotným zaměstnankyním nebo vlastně matkám, tak ten zaměstnavatel by měl tyto matky převést na jinou vhodnou práci, pokud možno se stejným výdělkem, případně by se jim potom měl poskytovat ten vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, což je zase vlastně dávka, která je řešená přes okresní správu sociálního zabezpečení.
00:15:57 Ale nicméně tedy by tam mělo dojít k tomu převedení na tu jinou vhodnou práci a pokud možno tedy se stejným výdělkem. Dále potom vyslání těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnankyně pečující o dítě do věku osmi let na pracovní cestu mimo tedy obvod jejich pracoviště či bydliště, tak ten je možný tedy jen s jejich souhlasem a přeložení na jiné tedy pracoviště zase opět jen na jejich žádost.
00:16:28 A to samé potom bude i rozšířené a bude platit pro osamělého zaměstnance či zaměstnankyni, kteří pečují o dítě do patnácti let věku nebo o zaměstnance, tady máme tu dlouhodobou péči o osoby, tedy středně těžká závislost, těžká závislost a nebo úplná závislost. Tak jde zase opět vyslání těchto zaměstnanců, kteří tedy dlouhodobě pečují o tyto osoby, které mají, které jsou závislé na jejich péči, zase opět jen s jejich souhlasem a přeložení jen na jejich tedy žádost.
00:17:05 Dále platí podle toho zákoníku práce tzv. zvláštní zacházení při zařazování do směn zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti a osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Tady máme středně těžká závislost, těžká závislost a úplná závislost a těhotných zaměstnankyň. Zde by mělo dojít k tomu, že v případě žádosti, tak ta žádost by měla být vyhověna. Pokud se tedy ta žádost týká kratší pracovní doby, krácení tedy toho pracovního úvazku a úpravu tedy té týdenní pracovní doby. Ale je tam tedy to, je tam tedy ta větička v tom zákoníku práce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.
00:17:47 Zároveň zde máme zákaz přesčasů, zákaz přesčasu u těhotných zaměstnankyň a zákaz nařízeného přesčasu u zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok. Jo, takže tady vlastně v tomto případě máme tedy zákaz toho nadřízeného přesčasu. Dále je ještě další ochranná opatření týkajících se tedy tady těch skupin rizikovějších, které souvisí tedy s těmi státními pojištěnci. Tak to je, přestávky na kojení jsou u kojících zaměstnankyň povinností s tím, že tam tedy závisí na tom věku dítěte a jak daleko jsme po porodu.
00:18:30 Nicméně podle toho zákoníku práce by se měly poskytovat buď tedy ty dvě půlhodinové přestávky na to kojení a potom s určitým odstupem jedna půlhodinová přestávka. A co je tedy vlastně ještě zde zajímavé, tak ty přestávky na kojení se započítávají do pracovní doby. To znamená, že se to bere jako z pohledu pracovní doby jako výkon práce, zaměstnankyně tedy nemusí nahrazovat prostě potom tu práci. A potom tím, že se to započítává do té pracovní doby, tak samozřejmě za to přísluší i náhrada mzdy či platu ve výši průměrného hodinového výdělku.
00:19:09 Takže jako jakákoliv jiná tedy nepřítomnost, zde to tedy musím přepočítávat tím průměrným hodinovým výdělkem, který je tedy vlastně platný v momentě, kdy probíhá ta přestávka na kojení a ten zaměstnanec to má, nebo respektive ta zaměstnankyně to má zaplacené. Potom dalším okruhem těch státních pojištěnců nebo ty, které bezprostředně můžou souviset s tím státním pojištěncem u zdravotního pojištění, tak to jsou tzv. mladiství zaměstnanci a ten zákoník práce pamatuje tedy i na ty mladistvé zaměstnance. Zde jsou tedy zvláštní pracovní podmínky pro ty mladistvé zaměstnance.
00:19:53 Je zde zákaz práce přesčas a zákaz práce tedy v noci. Tam jenom tedy určitá výjimka, myslím, že maximálně jedna hodina té práce v noci. To je tedy ta práce konaná mezi tou dvacátou druhou a šestou hodinou ráno. Co je potom taky důležité, na co je potřeba pamatovat, tak ten zákoník práce ukládá tomu zaměstnanci, zaměstnavateli, pardon, zaměstnavateli, povinnost vedení seznamu mladistvých zaměstnanců. A zároveň jsou zde tedy přísnější pracovnělékařské prohlídky u mladistvých zaměstnanců.
00:20:25 To znamená, že ta pracovnělékařská prohlídka musí tedy vždycky proběhnout před vznikem pracovního poměru, případně tedy převedení na jinou práci. No a potom pravidelně dle potřeby toho zaměstnavatele. Nicméně nejméně tedy jednou ročně. No a zároveň jsou potom i ty přísnější pracovnělékařské prohlídky u dalších vybraných skupin zaměstnanců. Tyto pracovnělékařské prohlídky samozřejmě vždycky závisí na rizikovosti té činnosti, co ten zaměstnanec vykonává. Tady máme tedy ty čtyři kategorie. První kategorie je nejméně riziková, čtvrtá kategorie nejvíce riziková.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

Klíčové body ze školení

Sleva na sociálním pojištění pro zkrácené úvazky
Zaměstnavatelé mohou uplatnit slevu 5 % na sociálním pojištění za vybrané zaměstnance pracující na zkrácený úvazek v rozsahu 8 až 30 hodin týdně. Úleva se týká například studentů, osob starších 55 let či rodičů dětí do 10 let a podmínkou pro její uplatnění je včasné ohlášení záměru České správě sociálního zabezpečení.
Osvobození od doplatků do minimálního zdravotního pojištění
U státních pojištěnců, jako jsou důchodci, studenti či příjemci rodičovského příspěvku, se neuplatňuje minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění. Zaměstnavatel u těchto osob neodvádí doplatek do minima a pojistné se vypočítává výhradně z jejich skutečně dosaženého výdělku.
Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru musí povinně zaměstnávat minimálně 4 % osob se zdravotním postižením. Tuto povinnost lze splnit přímým zaměstnáváním, odebíráním výrobků a služeb v rámci náhradního plnění nebo odvodem do státního rozpočtu, přičemž ohlášení je nutné podat Úřadu práce do 15. února.

Úvod, Státní pojištěnci a zákoník práce

0:21
  • Zaměstnávání mladistvých a těhotných vyžaduje přísnější režim: kratší směny, zákaz přesčasů a noční práce, povinné roční lékařské prohlídky a ochranu před výpovědí.
  • Od února 2023 lze uplatnit 5% slevu na sociálním pojištění u vybraných skupin. Státní pojištěnci neplatí doplatky do minimálního zdravotního pojištění.
  • Zaměstnavatelé nad 25 zaměstnanců musí plnit povinný podíl OZP a vykázat ho do 15. února. Za tyto pracovníky lze uplatnit daňové slevy.

Celé shrnutí si můžete zobrazit po zakoupení školení.