Zaměstnanecké benefity 2023
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
25.10.2023 (St)
3 h 50 min.
RNDr. Ivan Brychta

Zaměstnanecké benefity 2023

O školení
Přepis
Dotazy 28
Školení se zaměřuje na problematiku zaměstnaneckých výhod (benefitů) z pohledu daní. Budou nastíněny zákonné možnosti tak, aby poskytnutí benefitu bylo z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele ve vztahu k daňovým odvodům a platbám pojistného výhodnější než běžná mzda. Cílem školení je přinést ucelený rozbor možností zaměstnavatele při poskytování zaměstnaneckých benefitů s vysvětlením všech možností a podmínek k poskytnutí benefitů.

Témata

  • možnosti zaměstnavatele při poskytování výhod zaměstnancům z hlediska daně z příjmů a dopadu na peněžní prostředky zaměstnavatele a zaměstnance
  • benefity z pohledu zákona o daních z příjmů (plnění, která nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozená), pohled zaměstnance i zaměstnavatele
  • vymezení vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění a jeho vliv při poskytování benefitů zaměstnancům
  • rozbor nejčastějších zaměstnaneckých výhod s vysvětlením podmínek pro poskytnutí a daňového či finančního dopadu
  • promítnutí poskytování zaměstnaneckých benefitů v účetnictví zaměstnavatele, vazba na jiné daně (problematika DPH)
  • očekávané změny v benefitech pro rok 2024 (v návaznosti na vývoj legislativy a přijetí konsolidačního balíčku)
  • odpovědi na dotazy"

Pro koho je školení určeno

pro personalisty, vedoucí pracovníky, ale i pro ekonomy, mzdové účetní a další osoby, které se ve firmách zabývají problematikou lidských zdrojů a mají zájem se seznámit s problematikou zaměstnaneckých výhod (benefitů) z pohledu daní a daňové optimalizace.

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 05. 03. 2026, 09:26

voda pro zaměstnance kdy může být daňovým výdajem

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 03. 04. 2024, 15:41
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
ráda bych se zeptala na podmínky uplatňování DPH a daňové uznatelnosti nákladů u krabičkového stravování (od jiného dodavatele) pro zaměstnance.
Zaměstnanec se nepodílí na úhradě jídla a vše hradí zaměstnavatel.
Faktura od dodavatele krabiček je vždy za stravování za celý měsíc i s vyúčtováním kurýrních služeb.

Předem děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 26. 03. 2024, 10:53
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

osvobozené věcné dary zaměstnancům

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 07. 03. 2024, 11:59
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím, počítám benefit/stravenky u zaměstnance - osvobozeno Kč 116,20 a co je navíc "dodaňujeme" jako nepeněžní příjem zaměstnance - sociální, zdravotní, daň. Prosím, je třeba zohlednit i služby a dopravu při nákupu stravenek? Tzn. nakoupím stravenku za Kč 200,- + doprava, služby. Zaměstnanec nic neplatí, tzn. hodnota stravenky je pro mě Kč 209,60 včetně dopravy, služby u pořízení? Osvobozeno Kč 116,20 a zbytek do Kč 209,60 zaměstnanci dodaňuji jako nepeněžní příjem? Prosím je to správný postup? V §24/2 se píše "při zajištění stravování prostřednictvím stravenek nebo elektronický karet se cenou jídla rozumí hodnota stravenky včetně poplatku za prostředkování jejího nákupu". Děkuji za názor.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 16. 02. 2024, 16:05
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
od března zaměstnáme zaměstnance na HPP, pravidelné pracoviště bude mimo jeho bydliště. Zaměstnanec nebude jezdit na služební cesty. Je možné na základě vnitřního předpisu zaměstnanci proplácet stravné v zákonné výši (dle §177 Zákoníku práce)? Stravné zaměstnanec nebude zdaňovat, ani z něho odvádět SP a ZP? Pro zaměstnavatele to bude daňový náklad?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 12. 2023, 08:54
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s daňovou účinností u nákladů na večírek pro zaměstnance? Je nějaký limit částky na občerstvení či pronájem restaurace? Bude nějaký rozdíl od roku 2024? A u zaměstnanců je to daňově osvobozené?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 08. 12. 2023, 12:11
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, potřebovala bych poradit s tématem multisport karty pro jednatele.
Pan jednatel (je v s.r.o. sám jednatel bez dalších společníků) od ledna 2024 bude chtít využívat multisport kartu a bude chtít 50 % hodnoty srážet z měsíční odměny jednatele. Máme k takové srážce sepsat něco jako odměnu o srážce z odměny nebo jak bychom to správně měli uchopit?
Mockrát děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 20. 11. 2023, 10:17
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, pro své zaměstnance provozujeme vlastní stravovací zařízení, kde podle zákona nelze daňově uplatnit hodnotu potravin (ve výši, která není hrazena zaměstnancem). Hodnota potravin na jedno jídlo je 50Kč (bez DPH), příspěvek zaměstnance 45 Kč (bez DPH), tedy do daňově neuznatelných nákladů přeúčtováváme částku 5Kč. Další oběd si zaměstnanec či zákazník může zakoupit již za tržní cenu 150Kč (včetně DPH). Jestliže zaměstnanec odjel v průběhu pracovní doby na služební cestu po 4 odpracovaných hodinách a zároveň mu vznikl nárok na stravné a byl na obědě za 45 Kč, co bude pro firmu daňově neuznatelný náklad? Stále jen hodnota potravin (50-45) 5 Kč?
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 15. 11. 2023, 11:13
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
zaměstnanci, který studuje vysokou školu při zaměstnání, budeme vyplácet měsíční stipendium se současným uzavřením kvalifikační dohody s nastaveným závazkem práce pro zaměstnavatele. Budeme odvádět zdravotní a sociální pojištění z této částky.

Děkuji za Vaší rychlou reakci.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 08. 11. 2023, 12:57
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda můžeme zaměstnancům koupit poukázky například Sodexo nebo Edenred na nějakou částku, i když už jim dáváme do výplaty stravenkový paušál. Chtěli bychom to dát jako vánoční dárek - s tím, že by si to využili, kde by chtěli v rámci možností dané karty. Jestli to i tak budeme moci uplatnit do nákladů.
Moc děkuji za odpověď
Magda Blažková

00:00:05 Dobrý den, dovolte mi, abych také já vás přivítal na dnešním webináři na téma Zaměstnanecké benefity v roce 2023. Co nás čeká? Tak čeká nás toho opravdu hodně. Věřím tomu, že bude i dost dotazů, takže nebudu zbytečně ztrácet čas nějakým dlouhým úvodem. Přesto si tak trošku naznačme, co budeme postupně probírat, abyste třebas i věděli, v jaké fázi toho webináře položit váš dotaz. Takže první kapitolka je úvod do problematiky, jak je drahá mzda a na jakém principu se staví benefity z hlediska daňového.
00:00:48 Potom se podíváme, komu lze zaměstnanecké benefity poskytnout a budeme to krátce probírat také z hlediska pojistných zákonů. Nicméně zjistíme, že ta hlavní pravidla pro poskytování benefitů nalezneme v zákoně o daních z příjmů, takže to bude začátek té čtvrté kapitoly, kdy se na to podíváme obecně, co je vlastně předmětem příjmů fyzické osoby, obzvlášť zaměstnance. No a potom už si budeme probírat nejprve benefity v podobě příjmů, které nejsou předmětem daně, potom budeme mít benefity v podobě příjmů, které jsou u zaměstnance osvobozené.
00:01:25 No a naposledy si potom řekneme krátce o takových benefitech, které sice se musí u zaměstnance zdanit, přesto mají svoji určitou výhodu. V osmé části se potom podíváme krátce na benefity versus daň z přidané hodnoty. To je především pro zaměstnavatele, aby věděl, jak v tomto případě tedy se zařídit. Potom budeme mít jakýsi shrnující ilustrativní příklad nebo příklady na porovnání benefitů a odměn v konkrétních číslech, abyste věděli, že se to vyplatí jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele.
00:02:02 No a protože asi všichni víme, že ta podoba letošních benefitů nebude stejná jako benefity v příštím roce, tak se v té 10. části potom podíváme na to, co je navrženo v rámci tzv. konsolidačního balíčku pro rok 2024, jak by se měly benefity osekat a co by mělo platit tedy příští rok. Z hlediska toho, abychom se v tom lépe vyznali, tak mám ten podkladový text, tu prezentaci barevně podbarvenou. Takže nejprve začnu tím, že pokud ještě něco není schváleno, jsou to ty novinky pro příští rok, tak to mám podbarveno takto okrovou barvou.
00:02:43 Potom pochopitelně mám běžné znění, ve kterém se letos vyskytly nějaké novinky oproti předchozím letům, takže to nové znění mám zdůrazněno takto růžovým podbarvením. A pokud někde nechávám ještě původní text, tak to je potom takto modrošedě. Vzhledem k tomu, že benefity jsou, řekněme, poměrně choulostivá otázka z hlediska daňového, tak se k tomu vyjadřuje přes různé pokyny, informace a výklady správce daně. Takže pokud budeme probírat nějaký výklad správce daně, ať už ministerstva financí nebo Generálního finančního ředitelství, tak to budeme mít podbarveno takto přes zelenou barvu.
00:03:28 Tak já bych ještě poprosil, pusťte čas do pauzy, ať se můžu orientovat. Technická věc a ještě doplním, že příklady, pokud budeme nějaké dělat, tak máme takto modře. Tak no a teďka už se pojďme podívat tedy na první část čili na úvod do problematiky. Tak jak je mzda drahá? Tak pokud se podíváte na odvody sociálního a zdravotního pojištění v roce 2023 a také na zdanění v případě zaměstnance, tak vidíte, že u zaměstnavatele jsou asi největší ty odvody, které jsou v letošním roce 9 % na zdravotní pojištění a na sociální je to 24,8 %.
00:04:12 Je tady určitá výjimka, jak tady máme řečeno pod tabulkou, že zdravotnický záchranář nebo člen jednotky hasičského záchranného sboru podniku má tu sazbu vyšší. U nich se to bude postupně zvyšovat ještě v následujících dvou letech kvůli tomu, že se předpokládá, že by mohli odcházet předčasně do důchodu. No a teď nebudeme ani komentovat situaci, kdy v roce 2023 od února je možnost snížit ten odvod sociálního pojištění o 5 % pro určité osoby, zejména mladistvé nebo nějaké ty starší zaměstnance nad 55 let, kde prostě se tím motivují zaměstnavatelé k tomu, aby je zaměstnali.
00:04:54 Nicméně my ty motivace budeme brát jiné prostřednictvím benefitů, takže ono to základní procento dohromady 33,8 je pochopitelně veliké a určitě zaměstnavatel, pokud nebude muset platit sociální a zdravotní pojištění, tak to pro něj bude velká výhoda. Co se týče zaměstnance, tak tady vidíme zdravotní pojištění 4,5 %, sociální dneska 6,5, příští rok možná 7,1 s tím, že se bude doplácet nemocenské pojištění. No a zdanění pochopitelně 15 % v prvním pásmu, 23 % druhém pásmu je taky poměrně velká tedy míra toho, co zaměstnanec musí zaplatit.
00:05:37 Takže pokud by tedy ten zaměstnanec nemusel platit pojištění a nemusel ani ten příjem zdaňovat se, tak by to pro něj bylo také výborné. Z toho také vychází ty základní předpoklady, že tedy zaměstnavatel bude poskytovat nebo hledat takové benefity, kde se nehradí sociální ani zdravotní pojištění, no a které budou také pokud možno pro toho zaměstnavatele představovat daňově účinný náklad. Pro zaměstnance je asi zásadní, aby využil takové benefity, které se mu nebudou zdaňovat, ze kterých nebude odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění.
00:06:12 No a pochopitelně asi ta třetí forma je, že by si měl tedy tady tou formou benefitu nechat vyplácet něco, co by určitě chtěl a určitě bys to musel jinak hradit ze mzdy po zdanění a po pojistných odvodech. Jestliže máme zaměstnance, který není zvyklý přes den jíst, tak benefit v podobě příspěvku na stravování mu asi nic neřekne. Jestliže máme zaměstnance, který si nechce spořit na stáří a nechce se ani soukromě životně pojistit, tak zase nějaké to soukromé kapitálové životní pojištění nebo případně nějaké ty produkty na stáří, na které může zaměstnavatel přispívat, určitě využívat nebude.
00:07:00 Takže musíte tomu zaměstnanci nabídnout i to, o co by měl skutečně zájem, protože jinak takový benefit, o který by neměl zájem, asi nebude využívat. No a teď se pojďme podívat na to, jak vlastně ty benefity hledat. Takže máme tady schematický pohled na benefity. Je tady krásný obrázek, ale já ten obrázek nebudu probírat tak, jak je tady nakreslený, ale budu ho probírat postupně, jak se vytvářel, protože s tím, jak se vytvářel vlastně, si zároveň řekneme jednotlivé možnosti, jaké jsou a čeho se vyvarovat při tom navrhování toho benefitu.
00:07:40 Takže já se teďka přepínám na obrazovku, která je prázdná, a když se podíváte na to, tak si můžete tu vaši tabuli, kterou máte před sebou teďka prázdnou, představit jako množinu všech příjmů zaměstnance. Z té množiny se vyčleňuje určitá podmnožina, kterou můžeme charakterizovat jako příjmy zaměstnance, které budou předmětem zdanění. Takže když to začnu doplňovat, tak tady vně té množiny máme příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů, uvnitř té množiny máme příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, no a jestliže něco je předmětem daně z příjmů, tak ještě můžeme naznačit dvě varianty.
00:08:23 A to jest, že v této nahoře okrové části budeme mít ještě příjmy, které jsou od daně osvobozené. Čili vlastně to, co bude zaměstnanec zdaňovat bude až tady v té dolní části, kdy tady jsem to vybarvil žlutě a vidíte, že to jsou příjmy tedy podléhající zdanění. Takže když se to tak trošku zamyslíme nad tím plánem toho dnešního webináře, tak vy asi tušíte, že budu postupně probírat nejprve příjmy, které nejsou předmětem daně, potom příjmy od daně osvobozené a potom budu hledat i benefity mezi příjmy, které podléhají zdanění. Budeme to spojovat se sociálním a zdravotním pojištěním.
00:09:05 Takže když si k tomu přidáme náhled sociálního a zdravotního pojištění, tak platí obecně to, že příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů, nepodléhají ani odvodům pojistného, takže prostě ideální situace. Příjmy, které jsou osvobozené od daně a jsou tedy v té okrové podmnožině, tak také nepodléhají odvodům pojistného. Máme tam určitou výjimku u zdravotního pojištění, tu vám potom řeknu později, ale obecně si můžete pamatovat, že skutečně až na tu jedinou výjimku příjmy opravdu vlastně nepadají do vyměřovacího základu pro sociální ani zdravotní pojištění.
00:09:47 Bohužel těch příjmů, které podléhají zdanění, tady to pochopitelně je potřeba zatížit i odvody pojistného, i když existuje výjimka. No a právě tu výjimku tady vidíte, máme v takovémto červeném trojúhelníčku, což jsou příjmy, která sice se u zaměstnance musí zdanit, ale nepodléhají odvodům pojistného. Takže dá se říci, že v tomto směru by to mohly být také jakési benefity, i když jich nebude hodně.
00:10:17 Tak no a abych to dokončil, tak tady ještě máte u těch příjmů, které jsou předmětem daně, ať už to budou příjmy od daně osvobozené nebo příjmy podléhající zdanění, tak z hlediska zaměstnavatele to někdy bude daňově účinný náklad a někdy to bude nedaňový náklad. Kdežto ty příjmy, které nejsou předmětem daně, tak ty většinou u toho zaměstnavatele budou bezproblémově představovat daňově účinný náklad. Takže to je vlastně ten obrázek, který mám v té podkladové prezentaci, kam se teďka vrátím a budu pokračovat s výkladem.
00:10:53 Vidíte, ten obrázek je stejný, akorát, že vlastně při tom sestavování toho obrázku jsem tam použil nějaké ty nadpisy. Tak pojďme dále. Pojďme si udělat příklad. Takže uděláme si příklad na porovnání toho, jak je drahý mzda, budeme porovnávat tisícikorunu mzdy s tím, že místo té tisícikoruny by zaměstnanec obdržel benefit buď typu A anebo benefit typu B. Jaké to jsou benefity? Takže A je takový benefit, kdy zaměstnanec nedaní daní z příjmů ze závislé činnosti, ať už z důvodu, že to není předmětem té daně, anebo že to je od daně osvobozeno.
00:11:38 A je to benefit také, který nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění. B máme takový benefit, kdy zaměstnanec daní daní z příjmu ze závislé činnosti, to znamená, že to je předmětem a není od daně osvobozeno, ale nepodléhá to zdravotnímu ani sociálnímu pojištění. Když bych se přesunul zpátky na tu obrazovku, tak byste viděli, že ty benefity typu A budeme mít, řekněme, zde. Já to tady nějakým způsobem nakreslím.
00:12:11 Tady budeme mít ty benefity typu A, to znamená příjmy, které nejsou předmětem zdanění a také nepodléhají pojistnému, takže to bude benefit typu A a potom benefit typu A bude také zde, že to jsou příjmy, které jsou od daně osvobozené a také nepodléhají zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Ten benefit typu B budeme mít zde. To je benefit, který si sice musí ten zaměstnanec dodanit, ale zároveň platí to, že to nepodléhá tomu sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Takže to je vlastně tady v té množině, v tom malinkém trojúhelníčku.
00:12:53 Tak no a teďka, jak to tedy bude vypadat z hlediska toho praktického příkladu? Takže jak tady vidíte, tak když vyplatím mzdu, tak z tisícikoruny mzdy se musí odvést 110 korun čili 11 % na sociální a zdravotní pojištění. No a když předpokládáme u toho zaměstnance zdanění v prvním pásmu čili 15 %, tak je to ještě 150 korun na dani a zaměstnanci zbyde čistých 740 korun. Zaměstnavatel kromě nákladů na tu hrubou mzdu čili na tu tisícikorunu má ještě náklad v podobě odvodu sociálního a zdravotního pojištění čili 338 korun. Takže celkově 1 338 korun.
00:13:42 Nicméně já ty výpočty zde v té první části i potom v té deváté části mám postaveny na tom, že pokud se u zaměstnavatele jedná o daňově účinný náklad, tak že budu zohledňovat i nějakou úsporu na dani a u těch mezd bychom předpokládali, že asi skutečně se bude jednat o daňově účinný náklad. Takže jestliže zaměstnavatel vynaloží 1 338 korun a je to právnická osoba, tak na dani ušetří 19 % z těch 1 338 korun, takže ušetří 254 korun. Takže vlastně pro zaměstnavatele ta výhodnost je, nebo ten celkový náklad je tady jako 1 084 korun. Tak a teď se podívejme na benefity.
00:14:31 Takže jestliže zaměstnanec dostane ten benefit typu A, to znamená, nepodléhá ani odvodům pojistného, ani zatížení daní, tak prostě ta tisícikoruna je ten reálný příjem zaměstnanci. Kdyby dostal ten benefit typu B, tak by se neplatilo z toho sociální ani zdravotní pojištění, takže jedině 150 korun na dani. A pro toho zaměstnance by to bylo i tak je výhodnější než ta běžná mzda. Pro zaměstnavatele, jak tady vidíte, by oba dva benefity, jak ten A či B, znamenaly přímý náklad jenom 1 000 korun, protože by se neplatilo sociální ani zdravotní pojištění.
00:15:11 A pokud by to byl benefit daňově účinný, tak by to ještě snížilo základ daně o 190 korun. Takže výsledné zatížení reálné by u toho zaměstnavatele bylo jenom 810 korun. Takže když porovnáme vlastně tato tři čísla, jak tady vidíte, tak tady vidíme, že rozhodně benefity, které podléhají sociálnímu - které, pardon, nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění a jsou tedy daňovým nákladem, jsou rozhodně u toho zaměstnavatele výhodnější tedy než běžná mzda.
00:15:52 Pokud bychom srovnávali benefit, který by nebyl předmětem zdanění, tak bychom srovnávali tuto částku 1 084 korun s částkou 1 000 korun, protože by nám to nesnížilo tu daň. A zde vidíte, že i ten benefit, který není daňově účinným nákladem u zaměstnavatele, je pro toho zaměstnavatele výhodnější, než kdyby vyplácel tomu zaměstnanci místo benefitů nějakou odměnu. Nicméně musíme si říci, že pochopitelně nemůžeme zaměstnanci celý plat dát formou benefitů, to by potom už nebyl benefit, ale bylo by to obcházení zákonů.
00:16:30 Takže ty možnosti pochopitelně poskytnout benefity jsou výhodné pro zaměstnavatele i pro zaměstnance, ale tu hrubou mzdu to pochopitelně nenahradí. Tak teď se pojďme podívat, komu lze benefit poskytnout. Opět jsem si tak trošku pomohl množinami, protože vy sice byste řekli, tak benefit nám slouží k tomu, abychom si udrželi zaměstnance, který by třebas jinak dal výpověď a odešel k někomu jinému.
00:17:00 Dobře, většinou se benefity poskytují zaměstnancům ve smyslu zákoníku práce, nicméně jestliže ty benefity posuzujeme očima daní z příjmů, to znamená, že tedy nebudu něco zdaňovat anebo třebas nebudu platit sociální ani zdravotní pojištění, tak se můžu vlastně zabývat tím, zdá ten benefit neposkytnu daleko širší množině než tomu běžnému zaměstnanci, protože zaměstnanec a ve smyslu zákona o daních z příjmů a také ve smyslu pojistných zákonů obsahuje větší množinu osob než zaměstnanec ve smyslu zákoníku práce.
00:17:41 Takže jak tady vidíte, tady máme klasického zaměstnance a tady zde máme například jednatele s. r. o., který není zaměstnancem z hlediska zákoníku práce, ale z hlediska daně z příjmu se považuje za osobu s příjmy ze závislé činnosti, čili platí pro něj stejný daňový režim jako prostě pro libovolného zaměstnance. Takže my si pojďme říci, kdo tedy patří do té množiny zaměstnanců ve smyslu zákona o daních z příjmů. Jak vidíte, tak je to osoba, která má příjmy, které podléhají zdanění podle § 6 zákona o daních z příjmu.
00:18:19 Je to jednak osoba s příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského či obdobného poměru, ve kterém je ten poplatník při výkonu práce povinen dbát příkazů plátce. Zákon o daních z příjmů přímo říká, že tím poplatníkem je zaměstnanec a ten plátce je zaměstnavatel. Takže proto to tady mám v závorce, abychom si to lépe dostali do kontextu s těmi pojmy poplatník a plátce. Takže to je klasický zaměstnanecký poměr.
00:18:54 Nicméně kromě klasického zaměstnaneckého poměru máme ještě, řekněme, funkční poměr, čili je to osoba, která pobírá funkční požitky poskytované v souvislosti s dřívějším nebo současným výkonem funkce představitelů státní moci, státních orgánů, soudců nebo nějakých orgánech obcí, územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích atd. Takže i tato osoba může dostat zaměstnanecké benefity a má stejný režim jako běžný zaměstnanec.
00:19:29 Stejně tak když bude pro nějakou obchodní korporaci pracovat v případě družstva člen toho družstvanebo v případě s. r. o. společník toho s. r. o., anebo v případě komanditní společnosti komanditista. Tyto osoby nejsou zřejmě povinny dbát příkazů plátce čili tento obchodní korporace, ale pracují pro ni kvůli tomu, že ji zároveň spoluvlastní, a tudíž svojí prací chtějí přispět k tomu, aby ta jejich společnost - ta jejich společnost se rozvíjela a měla dobré zisky.
00:20:05 Takže takový občan nemusí mít pracovněprávní smlouvu, přesto ten jeho příjem je považován za příjem ze závislé činnosti, protože je to za konkrétní práci. Takže z tohoto pohledu jsou to další osoby, které jsou tedy těmi osobami, které mají zatíženy příjmy daní z příjmů ze závislé činnosti.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.