Příprava na daňového poradce I
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
20.5.2024 (Po)
4 h 9 min.
Ing. Jaroslav Veselka, CA, DiS.

Příprava na daňového poradce I

Popis
Přepis
Dotazy (13)
Hodnocení (1)
Školení je určeno pro účetní, kteří / které se chtějí stát daňovými poradci. V rámci prvního z pěti dílů se zaměříme na první polovinu daně z příjmů fyzických osob. Posluchači budou seznámeni se základními souvislostmi v rámci těchto oblastí.

Témata

  • Poplatník daně, určování daňové rezidentury
  • Aspekty statusu daňového rezidenta a daňového nerezidenta
  • Předmět daně
  • Osvobození od daně
  • Příjmy ze závislé činnosti

Související události

Štítky

Portrét lektora Veselky

Ing. Jaroslav Veselka, CA, DiS.

Ing. Jaroslav Veselka, DiS., CA – Daňový poradce KDP ČR, Certifikovaný účetní KCÚ ČR. Zaměřuje se především na daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, mezinárodní zdanění, účetnictví fyzických a právnických osob, daňovou evidenci osob samostatně výdělečně činných. Zabývá se poradenskou činností a rovněž přednáškovou činností pro soukromý i akademický sektor. Absolvent Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.
Dane Veselka
Všechna školení lektora (15)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den, uvedl jste, že zaměstnavatel může dát zaměstnanci vozidlo i pro soukromé účely. Není už limitován poměr služebních x soukromých jízd? Např. pokud by automobil byl využíván jen třeba z 5 % pro služební účely a zbylých 95 % pro soukromé účely. Je i toto možné? Děkuji za odpověď!

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, pokud sousedé odmítnou poskytnout potvrzení, jak pak na to? Děkuji

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, Je možné při pracovní cestě poskytnout změstnanci stravenku a snížit stravné, protože mu byl poskytnutý oběd?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Jak postupovat v případě, že zaměstnavatel umožní zaměstnanci, aby si zapůjčil služební vozidlo pro soukromé účely (ne trvale, ale v případě potřeby si vozidlo může vypůjčit). Jak stanovit cenu za půjčení? Pokud poskytnu bezplatně pouze za úhradu phm, je to možné? Co budu muset zaměstnanci přidanit? A pokud mu poskytnu třeba za úplatu 1Kč /km? Zahrnují se do příspěvků na kulturu, sport a rekreaci také příspěvek na školní kroužky dětí zaměstnanců? Je možné takový příspěvek poskytnout v rámci tohoto limitu?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Proč se podává přiznání osvobozeného příjmu, pokud se informace nacházíve veřejném rejstříku na Katastrálním úřafu se kterým je FÚ propojen?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Zaměstnáváme Ukrajinky na DPP i HPP, práci vykonávají pouze na území ČR. Při nástupu do zaměstnání nám podepisují Prohlášení cizince, jestli jsou českými rezidenty nebo nerezidenty. Na tomto prohlášení je vysvětleno, co to je (byt, středisko zájmu a 183 dnů na území ČR). Na FÚ pro určení domicilu jít odmítají. Můžeme se tím prohlášením řídit? Je rozdíl pro nás jen v tom, jestli zařadíme do přílohy č.2 k ročnímu Vyúčtování zálohové daně ty, které uvedli, že jsou nerezidenti? Jedna Ukrajinka nepodepsala Prohlášení poplatníka, takže jí srážíme daň 15%. Je to v pořádku?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, když zaměstnavatel proplatí doklad a ještě jenom v částené výši na pracovní obuv. Tak se jedná o příspěvek a dodanit. Dá se z toho elegantně vybruslit? Děkuji.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Záleží nějak na ceně obchodního majetku z hlediska osvobození? Protože třeba takový mobilní telefon dávám rovnou do spotřeby a nijak ho neeviduji, protože je do 80 tis.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, prosím Vás, je rozdíl ve zdanění bezúplatně nabytého finančního majetku (podíly, cenné papíry) u s.r.o., nebo u f.o.? Jedná se o nabytí od osoby nespojené. Předem děkuji.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 05. 2024, 16:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Může být poskytnuta bezúročná zápůjčka do 300tis. zaměstnanci, pracující na DPP? Jedná se o dlouhodobého zaměstnance a do splacení zápůjčky by byl zaměstnaný. 2) Může být poskytnuta bezúročná zápůjčka do 300tis. společníkovi, jednateli, s uzavřenou pracovní smlouvou např. zaměstnaný lékař ve svém s.r.o.?

00:00:03 Dobrý den, vážené dámy a pánové, dovolte, abych se představil, já se jmenuji Jaroslav Veselka, jsem daňový poradce u Komory daňových poradců ČR a certifikovaný účetní u Komory certifikovaných účetních ČR, a dnes jsme se tu setkali na vlastně prvním setkání, prvním vysílání pětidílného webináře, který jsme nazvali Příprava pro daňového poradce I. až V.
00:00:35 Těch pět setkání, jak jste si zřejmě všimli, s anotací, je orientováno primárně v podstatě na účetní nebo účetní pracovníky, kteří se v praxi potýkají především s účetnictvím a rádi by nebo rády by do budoucna přešli i do oblasti daní, ideálně se v budoucnu vlastně připravili nebo aspirovali na zkoušku daňového poradce.
00:01:04 Rozhodli jsme se vytvořit těchto pět setkání primárně na daň z příjmu nebo na téma daně z příjmu fyzických osob, to budou první dvě setkání, daň z příjmu právnických osob, to budou ta další dvě setkání, a nakonec v tom posledním se budeme zabývat základy DPH, protože i ten čas je vlastně vymezen poměrně stručně od těch 10 do 14 hodin, tak právě i z toho důvodu je ta koncepce vytvořená tak, jak je, to znamená, mělo by se v podstatě jednat o takový, řekl bych, základní rozjezd do daňové problematiky. Nepůjdeme v některých oblastech úplně do hloubky.
00:01:49 Jde o to, abychom vlastně účetním nebo účetním pracovníkům ukázali ty první kroky v daňové oblasti optikou daně z příjmů fyzických a právnických osob, a nakonec to bude to stručné setkání na DPH.
00:02:04 Co se týče dnešních témat, tak půjdeme chronologicky vlastně po konstrukci výpočtu daně z příjmu fyzických osob, to znamená, dnes bychom se podívali nejprve na poplatníka daně, daňovou rezidenturu, osvětlili si problematiku daňového rezidenta, daňového nerezidenta, poté bychom se přesunuli na problematiku předmětu daně, osvobození od daně na obecné rovině a poté bychom se podívali na základy příjmů ze závislé činnosti, což je vlastně první dílčí základ daně z příjmů.
00:02:41 Pokud vás napadnou nějaké otázky k tomu tématu v rámci, řekl bych, toho základního rozjezdu do problematiky, tak určitě můžete využít techniky, jak vám bylo řečeno, a po přestávkách bychom se vždy těm otázkám věnovali. Takže pojďme na to. Nejprve, jak jsem avizoval, pojďme se podívat na poplatníky daně z příjmu fyzických osob, to znamená daňové rezidenty, daňové nerezidenty. Pokud otevřete zákon o daních z příjmů, tak v § 2 zákona se dočtete, že z hlediska fyzických osob rozlišujeme poplatníky daňové rezidenty a daňové nerezidenty.
00:03:27 Dočtete se, že daňový rezident je taková fyzická osoba, která vlastně v ČR podléhá zdanění svými celosvětovými příjmy, zatímco daňový nerezident pouze příjmy z území ČR, a následně v tom paragrafu se řeší, jaké jsou podmínky pro českou daňovou rezidenturu. On ten paragraf, ono to ustanovení je poměrně stručné, ale my se tady pokusíme vysvětlit právě ty aspekty správného určování daně z příjmu, protože sám o sobě ten český zákon o daních z příjmů nám nestačí. Takže pojďme na to.
00:04:04 Pokud určujeme daňovou rezidenturu, v praxi říkáme také daňový domicil, fyzických osob, tak musíme vědět, že existují tzv. smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které jsou nadřazeny českému zákonu o daních z příjmů.
00:04:21 Pokud dohledáváme informace, zda konkrétní smlouva o zamezení dvojího zdanění existuje či ne, tak můžeme využít například různé přílohy ve sbornících zákonů, ale asi úplně nejjistější je navštívit stránky Ministerstva financí ČR, sekci, v základní nabídce, mezinárodní zdanění, kde je interaktivní tabulka, zcela aktuální, kde jsou vlastně v proklikávacím systému jednotlivé smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které ČR uzavřela s tím kterým státem světa, protože se může stát, že některé smlouvy jsou účinné například v průběhu kalendářního roku,
00:05:05 takže pokud bychom řešili problematiku některé konkrétní mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění z nějaké tištěné přílohy sborníku zákonů, tak se může stát, že třeba ta verze nebude úplně aktuální, takže bych rozhodně doporučoval jít přes stránky Ministerstva financí ČR. Co se týče toho samotného určování daňové rezidentury, tak právě mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění obsahují nikoliv paragrafy, ale články, které se věnují různým oblastem, a jednou z nich je právě i problematika daňové rezidentury.
00:05:42 Takže to je první věc, kterou musíme mít na paměti, pokud řešíme daňovou rezidenturu, a sice existenci těchto mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, a podotkl bych, že v současné době ČR má uzavřeno přibližně asi 94 nebo 96 smluv o zamezení dvojího zdanění. Pokud se podíváme, pokud se podíváme na vlastně ten proces určování daňové rezidentury, tak čeho se v praxi vlastně fyzické osoby, jaké chyby se v praxi často dopouštějí je to, že si například řeknou, že mám českou občanku, bydlím v ČR, takže jsem asi daňový rezident ČR.
00:06:29 To je samozřejmě zcela zavádějící a velmi často třeba to může být úplně špatně. Druhá taková, řekl bych lepší varianta toho posuzování je, že fyzická osoba nahlédne právě do zákona o daních z příjmů, do § 2 poplatníci daně, přečte si podle českého zákona o daních z příjmů podmínky pro určování české daňové rezidentury a vyhodnotí si, zda ty podmínky zkrátka a dobře splňuje, nebo nesplňuje a podle toho se rozhodne, zda je v Čechách rezidentní anebo není. To bohužel také není správná cesta.
00:07:04 Takže pojďme se podívat na to, jak správně určovat daňovou rezidenturu, protože ono to z toho § 2 zákona vyplývá tak trošku mezi řádky, respektive jsou tam zakomponovány právě i ty mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Takže postup určování daňového domicilu, respektive daňové rezidentury je následující. Představme si, že máme dva státy, já budu uvažovat například Rakousko a ČR, a v praxi mohou nastat v zásadě takové dvě situace, kdy fyzická osoba nutně řeší daňovou rezidenturu.
00:07:44 Buď se jedná u této fyzické osoby, řekl bych, o přesah osobního charakteru, anebo o přesah, řekl bych, finančního charakteru. Osobní a finanční přesah mezi dvěma státy. Pojďme se podívat nejprve na ten osobní přesah. Představte si, že jste český občan, který v ČR má zaměstnání, případně podniká jako osoba samostatně výdělečně činná, ideálně třeba poskytuje služby a rozhodne se, že ke své práci potřebuje v podstatě pouze notebook a připojení k internetu a ještě nějakou elektrickou energii.
00:08:29 A tato fyzická osoba se rozhodne, že po určitou dobu opustí ČR, odjede do druhého státu a tu svoji činnost, ideálně ty služby, třeba překlady nebo nějakou tvůrčí činnost, kdy opravdu stačí pouze práce na počítači a to připojení k internetu, vykonává na území druhého státu a řekněme, že je vyplácena stále pořád českým zaměstnavatelem, nebo má pouze ty české odběratele, ale fyzicky se nachází na území jiného státu po nějakou dobu.
00:09:02 Tak to je ta první varianta, kdy je nutné řešit daňovou rezidenturu, protože pokud člověk setrvává po určitou dobu na území jiného státu, tak samozřejmě z logiky věci plyne, že ta druhá země může mít zájem na zdanění těchto příjmů, protože zkrátka a dobře vychází z logiky, že ten člověk se fyzicky nachází na jejím území, takže ta země by z toho také chtěla mít nějaké příjmy. To znamená, to je první situace, kdy fyzická osoba musí řešit daňovou rezidenturu, to znamená, to znamená, to je ten fyzický vlastně pohyb mezi dvěma státy.
00:09:37 Potom je druhá situace, a to, že si představíme českého člověka, který se nachází na území ČR, v podstatě nikam necestuje, ale řekněme, že má zainvestováno ve smyslu pasivních investic, drží nějaké akcie, drží nějaké dluhopisy, případně třeba něco pronajímá v zahraničí, to znamená, že drží například akcie znějící na rakouskou akciovou společnost, drží dluhopisy znějící, nebo respektive emitentem těch dluhopisů je nějaký rakouský emitent, anebo třeba v Rakousku ta česká fyzická osoba pronajímá nějakou chatu někde v horách, to znamená, to je situace,
00:10:20 kdy ta fyzická osoba se nepohybuje na území druhého státu, ona se nachází stále pořád na území ČR, ale z toho zahraničí této české osobě plynou nějaké příjmy. To znamená, to je druhá situace, kdy ta fyzická osoba si musí uvědomit, kde je daňově rezidentní a zpravidla to chce i ta druhá strana, ten plátce, co vyplácí ty odměny, protože pokud neví, kdo je příjemce těch odměn, zda, jaký má status poplatníka, zda rezident nebo nerezident Rakouska nebo Česka, tak neví, jak ty příjmy má uchopit.
00:10:55 To znamená, tady je potřeba si uvědomit tu věc, že pouze ta, pouze ten status toho, že máme třeba české občanství nebo se nacházíme pouze na území ČR ještě nutně neznamená, že jsme automaticky český daňový rezident. Je potřeba si uvědomit, že tam může být nějaký ten fyzický pohyb mezi státy, anebo se nacházíme na území ČR a generujeme příjmy z území druhého státu. Takže to je asi ten odrazový můstek, řekl bych, pro to, kdy se musím zamyslet, kde jsem daňově rezidentní.
00:11:30 Pokud půjdeme nyní k určování vlastně tohoto daňového domicilu, této daňové rezidentury, tak je nutné si uvědomit, že ten správný postup spočívá v tom, že my otevřeme nejprve český zákon o daních z příjmů, to znamená § 2, tam si nastudujeme příslušné podmínky, které zakládají českou daňovou rezidenturu této fyzické osoby, ale podle českého zákona a vyhodnotíme, zda v Čechách jsme, anebo nejsme daňově rezidentní, to znamená, to řešíme podle českého zákona o daních z příjmů.
00:12:07 Jakmile jsme s tímto hotovi, tak ale ten proces nekončí, protože my musíme otevřít zákon o daních z příjmů, respektive daňový zákon, nebo právní předpis té druhé zahraniční země, který je ekvivalentní tomu českému zákonu, takže pokud budeme uvažovat třeba Rakousko, tak musíme otevřít, nahlédnout do rakouského zákona o daních z příjmů, respektive tamější zákon o dani ze zisku, kdybychom byli v nějaké africké zemi nebo někde v Asii, tak prostě musíme otevřít ten právní předpis té konkrétní země, který je ekvivalentní českému daňovému zákonu a který tedy řeší tamější daňovou rezidenturu.
00:12:51 To znamená, že pokud neumíme německy nebo neumíme prostě ten jazyk toho kterého státu, nebo samozřejmě si na to netroufáme odborně, tak ideální asi je určitě oslovit daňového poradce nebo třeba advokáta, který se zabývá i daňovou tématikou té druhé země, protože to je naše povinnost nastudovat si zákon té druhé země.
00:13:12 V tom se v praxi často chybuje, protože jak jsem avizoval na začátku, často se může stát, že ta česká fyzická osoba si nastuduje český zákon o daních z příjmů, vyhodnotí si podle českých předpisů českou daňovou rezidenturu a má dojem, že vlastně ta daňová rezidentura už je vyřešena, ale není. Vždy je potřeba nahlédnout do zákona té druhé země.
00:13:34 Ještě podotýkám, že my jsme si pro náš příklad vybrali Rakousko, ale to může být klidně Austrálie, USA, Mexiko, to můžou být stá, to mohou být státy mimo EU, prostě to jsou státy z celého světa a my musíme nahlédnout do toho lokálního zahraničního daňového zákona. Pojďme nyní tedy si říci, jaké jsou vlastně možnosti toho rozřešení.
00:13:59 První varianta tedy je, že pokud podle českého zákona zjistíme, že jsme v ČR daňově rezidentní a podle toho druhého zahraničního zákona zjistíme, že v té druhé zemi nejsme daňově rezidentní, to znamená, že optikou toho druhého zákona, optikou toho druhého státu jsme v daném druhém státě daňově nerezidentní, tak v tu chvíli máme hotovo a jsme rezidentní v ČR.
00:14:31 Pokud by to bylo naopak, to znamená, že podle českého daňového zákona jsme v Čechách daňově nerezidentní, ale v tom druhém státě podle tamějšího lokálního daňového zákona jsme daňově rezidentní, tak tím pádem máme také hotovo a jsme rezidentní v tom druhém státě. Potom je třetí varianta, to znamená, že podle českého daňového zákona v ČR daňově rezidentní nejsme, jsme daňově nerezidentní a v druhém státě, v tomto případě Rakousku, podle rakouského zákona jsme také daňově nerezidentní, takže nejsme rezidentní ani v Čechách a ani v Rakousku.
00:15:15 No a potom je poslední varianta, asi tušíme, to znamená, že podle českého zákona jsme v Čechách daňově rezidentní a podle rakouského zákona v Rakousku jsme také daňově rezidentní.
00:15:29 To znamená, že v té čtvrté variantě, když vlastně vzniká potenciální dvojí daňová rezidentura, protože jsme podle českého zákona v Čechách daňově rezidentní a v Rakousku podle rakouského zákona jsme také daňově rezidentní, tak to je situace, kdy rozhodování o daňové rezidentuře nekončí a my musíme řešit, zda je právě uzavřena ta příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a tím druhým státem a pokračujeme ještě v tom procesu určování daňové rezidentury. Pojďme se nyní podívat na to, jaké jsou podmínky podle českého zákona.
00:16:11 Pokud nahlédneme do českého zákona o daních z příjmů u fyzické osoby, tak tam se hovoří o tom, že fyzická osoba je v Čechách daňově rezidentní právě tehdy, pokud má na území ČR tzv. bydliště, anebo se zde tzv. obvykle zdržuje. Pozor na to, že ty podmínky jsou tedy dvě a je tam disjunkce, to znamená, tam je nebo. Buď ta fyzická osoba má na území ČR bydliště, anebo se na území ČR obvykle zdržuje. Co to znamená?
00:16:45 Bydliště, prosím vás, v tomto případě neznamená, že ta fyzická osoba má na území ČR trvalé bydliště, respektive tímto bydlištěm se nerozumí trvalé bydliště ve smyslu občanského průkazu, cestovního pasu. Tady jde o to, že podle českého zákona se tímto bydlištěm rozumí tzv. stálý byt, což je vlastně dům nebo byt, kde ta fyzická osoba se zdržuje a lze usuzovat, že se zde zdržuje dlouhodobě.
00:17:18 Dokonce, pokud bychom nahlédli do pokynu Generálního finančního ředitelství D-59, tak se dočteme, že v tom bytě nebo domě dokonce ta fyzická osoba ani nemusí bydlet, ona ho třeba pronajímá, ale je tam natolik krátká výpovědní lhůta, že pokud ona vlastně dá výpověď nájemníkovi, aby odešel a následně může ten byt užívat dlouhodobě, tak i taková situace se považuje za bydliště. Rovněž není důležité, jestli ta fyzická osoba ten byt vlastní nebo ten byt si najímá, to není důležité. Důležité je ten úmysl zdržovat se v tomto bytě dlouhodobě.
00:18:01 Potom je ta druhá varianta, to je varianta obvyklého zdržování se. Pokud se podíváme na obvyklé zdržování podle českého zákona, tak tam se hovoří o tom, že pokud se fyzická osoba nachází fyzicky na území ČR alespoň po dobu 183 dní v rámci jednoho kalendářního roku, tak se má za to, že se na území ČR zdržuje. To znamená, pozor na to, jedná se o 183 dní, a to nejenom soustavně, ale i v jednotlivých částech s přestávkami a jedná se o rámec, nebo v rámci jednoho kalendářního roku, to znamená, že testujeme těch 183 dní po částech nebo v celku ve lhůtě od 1. 1. do 31. 12. daného kalendářního roku.
00:18:54 Nejedná se o lhůtu nebo o test 183 dnů ve dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsících klouzavě, ale je to právě varianta klasického kalendářního roku 1. 1. až 31. 12. Na té úrovni českého zákona o daních z příjmů se bere v potaz každý započatý den pobytu. Takže to jsou dvě podmínky podle českého zákona, které mohou být splněny samozřejmě současně, ale ten zákon hovoří o tom, že postačuje splnit alespoň jednu z nich. Samozřejmě jaké podmínky má ta druhá země, to už je věc té vlastně právní úpravy toho druhého státu.
00:19:38 Pokud bychom se nacházeli na území kontinentální Evropy, tak ty podmínky jsou velmi často hodně podobné jako ty české, to znamená zpravidla se tam hovoří o nějakém také bydlení, bydlišti, také se tam většinou hovoří o nějakém intervalu ohledně zdržování se, ale samozřejmě je nutné nastudovat přesně ty podmínky podle toho druhého státu, protože tam to bydliště může být třeba definováno trošku jinak, případně ta lhůta zdržování se, pakliže je nastavena, může být také definována jiným způsobem,
00:20:14 a právě z toho důvodu je dobré kontaktovat vždy toho daňového poradce nebo advokáta té druhé země a tu situaci řešit s ním. Takže, ještě možná jednu poznámku bych tady zdůraznil, pakliže bychom řešili podmínky české daňové rezidentury podle českého zákona o daních z příjmů, tak je tam jedna výjimka, a sice, že pokud by se v ČR nacházel český daňový nerezident, který se v ČR nachází pouze jen za účelem léčení nebo studia, tak i když by tady byl déle než 183 dnů v tom kalendářním roce, tak bude stále pořád daňově nerezidentní.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 22.06.2025, 21:54