Zaměstnanecké benefity 2022
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
16.11.2022 (St)
3 h 55 min.
RNDr. Ivan Brychta

Zaměstnanecké benefity 2022

O školení
Přepis
Dotazy 50
Školení se zaměřuje na problematiku zaměstnaneckých výhod (benefitů) z pohledu daní. Budou nastíněny zákonné možnosti tak, aby poskytnutí benefitu bylo z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele ve vztahu k daňovým odvodům a platbám pojistného výhodnější než běžná mzda.

Obsah školení

  • možnosti zaměstnavatele při poskytování výhod zaměstnancům z hlediska daně z příjmů a dopadu na peněžní prostředky zaměstnavatele a zaměstnance
  • benefity z pohledu zákona o daních z příjmů (plnění, která nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozená), pohled zaměstnance i zaměstnavatele
  • vymezení vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění a jeho vliv při poskytování benefitů zaměstnancům
  • rozbor nejčastějších zaměstnaneckých výhod s vysvětlením podmínek pro poskytnutí a daňového či finančního dopadu
  • zdůraznění novinek (v návaznosti vývoj legislativy)
  • promítnutí poskytování zaměstnaneckých benefitů v účetnictví zaměstnavatele, vazba na jiné daně (problematika DPH)
  • odpovědi na dotazy

Pro koho je školení určeno

Školení je určeno pro personalisty, vedoucí pracovníky, ale i pro ekonomy, mzdové účetní a další osoby, které se ve firmách zabývají problematikou lidských zdrojů a mají zájem se seznámit s problematikou zaměstnaneckých výhod (benefitů) z pohledu daní a daňové optimalizace.

Související události

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 05. 2024, 15:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, 100% akcionář rozhodl o výplatě tantiém pro člena dozorčí rady a to v souladu se stanovami.
Otázka - z této částky odvede a.s. 15% daň a tím je daňová povinnost vypořádána?
Nebo tento člen dozorčí rady musí sám odvést daň dle § 6 ZDP plus zdravotní nebo snad i sociální pojištění?
děkuiji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 09. 08. 2023, 11:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, jednatel firmy jel na dovolenou v USA, na které částečně pracuje. Vzhledem k nákladům na roming, se rozhodl koupit nějaký tarif na volání z USA, že to vyjde levněji. Tarif zaplatil ze soukromé karty. Je tento výdaj možný nějak dát do nákladů firmy, vzhledem k tomu, že to používá výhradně ke komunikaci se zákazníky?
Děkuji za odpověď

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 08. 06. 2023, 11:59
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, zaměstnanec dostal od zaměstnavatele dar v podobě poukázky do restaurace ve výši 3000 Kč, jedná se o dar k svatbě zaměstnance, účtovat budeme přímo do nákladů, ne z jakéhokoliv fondu. Prosím je potřeba zaměstnanci tuto částku dodanit ( v jaké výši, 3000 Kč nebo 1000Kč?) a je možné účtovat jako daňový náklad? Moc děkuji za radu. Přeji pěkný den!

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 20. 04. 2023, 15:01
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
firma nakoupila přes e-shop lékárny na fakturu vitamíny v hodnotě cca 600 Kč/ks, které rozdala svým zaměstnancům. Lze DPH z této faktury uplatnit? Pokud by firma toto v roce ještě zopakovala, pak jednotlivým zaměstnancům mohou být přiděleny vitamíny jen do souhrnné částky 2 000 Kč/rok, aby byl tento nepeněžní dar na straně zaměstnance osvobozen od zdanění? Lze to poskytovat jak zaměstnancům na PP, tak dohodářům? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 11. 04. 2023, 10:45
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
mám dotaz na závodní stravování a nemohu tento problém v žádném ze školení najít.
Jsme zaměstnavatelem, který poskytuje zaměstnancům ve své jídelně oběd dovážený externí firmou, plátcem DPH.
Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci částkou 100,- Kč a zbývající část oběda 4-45,- Kč dle zvoleného jídla se strhne zaměstnanci z platu.
Může si zaměstnavatel uplatnit odpočet DPH na vstupu (poskytovatel stravovací služby vystaví fakturu s 10% DPH) z 55% hodnoty příspěvku?
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 06. 02. 2023, 12:23
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
firma by koupila telefon, na firmu, dle výběru zaměstnance, který chtěl ve vyšší cenové relaci, ale s majitelem by se dohodli, že by zaměstnanec část uhradil? Je to vůbec takto možné?
Děkuji za odpověď

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29. 11. 2022, 11:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

zaměstnavatel zajišťuje stravování prostřednictvím jiného subjektu ve vlastních prostorech, cena oběda je 75,- Kč, zaměstnavatel přispívá 47 Kč (částka přesahující 55% ze 75,- účtována do daňově neuznatelných nákladů), zaměstnanec si hradí 28 Kč formou srážky ze mzdy.
V současné době chce zaměstnavatel nabídnout jako alternativu e-stravenku v hodnotě 75 Kč (nahranou formou příspěvku na Sodexo Gastro Pass), kde by příspěvek činil 35 Kč a zaměstnanec si hradil 40 Kč (srážka ze mzdy).
Bylo by možné v takovém případě nahrát na Gastro Pass už jen výši příspěvku 35 Kč a zaměstnanci nic nesrážet? Byla by hodnota příspěvku 35 Kč i nadále daňově účinný náklad?

Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 22. 11. 2022, 10:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

všichni naši zaměstnanci mají dle Zákoníku práce nárok na 4 týdny dovolené + pokud tuto dovolenou vyberou do 24.12. dává firma jako benefit dovolenou navíc. Každý rok je to jiné někdy jsou to jen tři dny, někdy týden. Podle toho jak vychází vánoční svátky.
Jednatel (má klasickou zaměstnaneckou smlouvu, není to majitel s.r.o., pouze jmenován do funkce jednatele) - ten má v pracovní smlouvě zakotveno 6 týdnů dovolené. Má případně také nárok na tuto dovolenou navíc? Nebo se na něj tato možnost nevztahuje a musí případně využít neplacené volno, pokud již dovolenou vyčerpal? Předem děkuji za odpověď.
Jana

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 21. 11. 2022, 15:33
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Zaměstnanci předána poukázka - cenina /Lídl/ na hodnotu 1000 Kč. U zaměstnance se jedná o osvobozený příjem a u zaměstnavatele o nedaňový výdaj?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 21. 11. 2022, 15:32
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Pochopila jsem dobře, že lze poskytnout dar zaměstnanci do výše 2.000 Kč za rok? Například zakoupení obuvi-faktura bude na s.r.o.. Nedaňový náklad u s.r.o. a osvobozeno u zaměstnance?

00:00:05 Dobrý den, vážení účastníci, i ode mne. Mé jméno je Ivan Brychta a budu vás provázet dnešním webinářem na téma zaměstnanecké benefity v roce 2022. Když se podíváte na další obrazovku zde, tak vidíte, co nás dneska čeká. Budeme se zabývat problematikou benefitů v devíti, řekněme, částech. Nejprve je to jakýsi úvod do problematiky, kde si řekneme, proč je ta mzda tak drahá, princip benefitů z toho daňového pohledu, pokud třeba jste tady pouze jenom personalisté, kteří tu daňovou problematiku nemají tak příliš v malíčku.
00:00:56 Potom se zaměříme na to, komu lze zaměstnanecké benefity poskytnout, takže budeme se zabývat tedy, že to nemusí být jenom klasičtí zaměstnanci, ale i prostě další osoby, které podle zákoníku práce, podle zákona o daních z příjmů nejsou osobami s příjmy ze závislé činnosti. No a potom se trošku podíváme na pojistné zákony, protože prostě neplatit pojistné je velká výhoda, ale když tedy to probereme z hlediska těch pojistných zákonů, tak nám vyplyne, že je důležité znát pravidla daňová.
00:01:33 Takže jestliže budeme znát, co je možné poskytnout jako benefit z pohledu daně z příjmu, tak nám to bude zcela stačit. Takže ve čtvrté části se budeme bavit obecně, jak je to z hlediska příjmů zaměstnance. V páté části potom vysvětlíme příjmy, které nejsou předmětem daně, v šesté části příjmy, které jsou u zaměstnance osvobozené. No a v sedmé části se podíváme na benefity i z ohledu na to, že je to, tedy v některých případech, nutné zaměstnanci zdanit to, co dostane. Takže to bude v té sedmé části. Potom se budeme také zabývat problematikou DPH. No a na závěr mám pro vás ilustrativní příklad.
00:02:19 Porovnání, jak je vlastně benefit výhodný oproti odměně. Budeme to srovnávat na číslech, která jsou, řekněme, takovým běžným příjmem zaměstnance. Jinak, co se týče té problematiky dnešní, tak pokud na obrazovce před sebou, anebo v těch podkladových textech, které jste si stáhli, protože to je jedno a to samé. Uvidíte nějaký text, který je barevně podznačen, tak je zde upozorněno na nové znění, to je růžově podbarveno oproti původnímu znění, které, jak tady vidíte, je podbarveno nějakou tou modrošedou barvou. No a potom jsou ještě zdůrazněny pokyny či informace správce daně.
00:03:04 K tomu bych chtěl říci, že jestliže budete číst nějaký pokyn, informaci atd., tak musíte si uvědomit to, že je to pouze názor správce daně, který se může časem určitým způsobem vyvíjet, měnit atd. No a pro vás je vždycky důležité, co říká zákon. Čili pokud byste si mysleli, že zákon říká něco jiného, než říká ten příslušný pokyn, tak pochopitelně držte se zákona, protože prostě ten zákon je to, co je pro vás zásadní. Takže to jsou tedy pokyny a informace, které budou podbarveny zeleně. To je tedy, řekněme, ten názor správce daně.
00:03:51 Tak a teď se pojďme podívat do první části na to, jak je mzda drahá. Takže situace v roce 2022 je taková, že zaměstnavatel je zejména zatížen odvody zdravotního a sociálního pojištění, které musí z vyplácených mezd odvést příslušné správě sociálního zabezpečení v případě tedy toho sociálního pojištění, anebo příslušné zdravotní pojišťovně v případě tedy zdravotního pojištění.
00:04:20 Je to tedy to, co platí zaměstnavatel sám za sebe, dohromady 33,8 % a určitě je to poměrně velká částka, i když to zdravotní a sociální pojištění hradí i zaměstnanec, ale u toho je to dohromady jenom 11 %, takže to nemusí být až tak velká částka jako v případě zaměstnavatele. Pochopitelně u zaměstnance je potom zásadní zdaňování běžné mzdy těmi sazbami v rámci pásem 15 % nebo 23 %. Já jenom připomenu, že těch 23 % je pro příjmy, které převýší 48násobek průměrné mzdy, v rámci toho ročního zúčtování tzn. jakýsi limit, který v roce 2022 byl zhruba 1 800 000 Kč.
00:05:12 Jinak, co se týče zaměstnavatele, tak ten má ještě další povinnosti a nebudu teďka se bavit o situaci, kdy má zaměstnavatel více než 25 zaměstnanců a musí plnit povinný podíl zaměstnávání zaměstnanců se sníženou pracovní schopností. To možná se netýká vás všech, protože můžete mít těch zaměstnanců méně. Ale určitě budete muset myslet, jakmile budete mít jednoho zaměstnance, na to, že budete muset hradit pojistné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou nemocí z povolání, pracovním úrazem, tomu zaměstnanci atd. Takže to je potom další náklad.
00:05:51 Pochopitelně, když tady máme přemýšlet o tom, co poskytnout zaměstnanci a máme být tedy v pozici zaměstnavatele, tak by bylo asi dobré, kdybychom jako ten benefit zvolili něco, z čehož by se nehradilo sociální ani zdravotní pojištění. Otázka další je potom poskytnout takový benefit, který by pro toho zaměstnavatele představoval daňově účinný náklad.
00:06:16 Ale v tom případě, kdyby to přece jenom daňově účinný náklad nebyl, tak si ukážeme, zejména v té deváté části, že i v takové situaci je pro toho zaměstnavatele poskytnutí benefitu výhodnější než mzda, protože se nehradí sociální a zdravotní pojištění. No a teďka pohled zaměstnance. Zaměstnanec by rád využil takové benefity, které by se u něj nezdanili tou daní ze závislé činnosti. Určitě by rád využil benefity také, ze kterých se neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění.
00:06:55 No a ten třetí nezanedbatelný důvod, ten, řekněme, nevede k nějaké přímé úspoře, ale určitě zaměstnavatel by měl poskytovat zaměstnanci takové benefity, nebo lépe řečeno, ten zaměstnanec by si měl říci, jestli ten benefit pro něj má smysl nebo nemá smysl, protože pokud by to byl nějaký benefit, který prostě ten zaměstnanec nepotřebuje a nechce jezdit nikam na dovolenou, takže mu je na nic to, že zaměstnavatel vyhlásí, že bude přispívat na dovolenou. Takže tady je potřeba i vidět ty benefity z pohledu toho, jestli ten zaměstnanec o to má zájem, nebo jestli o to nemá zájem.
00:07:40 No a ještě bychom si měli na úvod, řekněme té první části, udělat jakýsi schematický pohled na ty benefity a také si k tomu říci něco k příkladům, řekněme takových jednoduchých názorných ukázek. Nicméně já s vámi tento diagram, který máte ve svých podkladových materiálech, nejprve proberu postupně, jak jsem ho skládal dohromady, protože z toho asi bude nejlépe vidět ten základní princip těch benefitů. Takže dovolte mi, abych teďka s vámi přepnul na prázdnou tabuli. No a tato prázdná tabule, kterou vidíte před sebou. A já si tady ještě zapnu nějaké to ukazovátko.
00:08:25 Tak tato prázdná tabule je vlastně množina všech příjmů, které můžete od zaměstnavatele dostat, ať už to jsou mzdy, nebo je to, řekněme, nějaký benefit atd. Takže toto je množina všech příjmů. Když se posunu trošičku dále, tak v rámci té množiny všech příjmů máte jakousi podmnožinu, která je obhospodařená z hlediska pravidel zákona o daních z příjmů. Čili zjednodušeně řečeno, to, co je tady mimo, jak tady vidíte ten kruh, tak jsou příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmu. A to, co bych řekl, že je uvnitř toho kruhu, jsou příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů.
00:09:09 Takže zde máte příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu. Nicméně platí to, co asi pravděpodobně znáte, že ne všechny příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, které jsou tedy v tomto kruhu, nakonec u toho zaměstnance budou zdaněny. Ten kruh totiž se dá rozdělit na dvě části. Nemusí to být přesně takto napůl, jak jsem to tady naznačil, ale ty dvě části si oddělíme tak, že tady v té vrchní části to okrové zbarvení, budete mít benefit nebo budete mít příjmy, které budou od daně osvobozené.
00:09:45 To jsou takové ty klasické benefity, jak si potom ukážeme, například příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění nebo nějaké ty, řekněme, příspěvky na vzdělávání, závodní stravování atd. No a pochopitelně, jestliže tady mám příjmy, které jsou od daně osvobozené, tak potom mám tu spodní část, kterou jsem vybarvil takto žlutě. A v té spodní části máte příjmy, které podléhají zdanění. I v této oblasti potom budeme mít nějaké benefity, nebo respektive bude to benefit zejména ten, který se týká poskytnutí automobilu pro služební i soukromé použití.
00:10:31 Takže to je tedy z hlediska toho, že vlastně zdaňovat zaměstnance budeme tady v tom žlutém půlkruhu, ale jestliže bude příjem osvobozen nebo jestliže to bude úplně ten zbyteček té množiny všech příjmů, tzn. příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmu, tak se zaměstnanci nic zdaňovat nebude. Teďka mi dovolte, abych do toho trošičku zamíchal pojistné. Takže jak tady vidíte, příjmy, které nejsou předmětem daně, by také neměly podléhat pojistnému, a to ať už sociálnímu, nebo zdravotnímu.
00:11:05 Co se týče příjmů, které jsou předmětem daně, tak pokud jsou od daně osvobozené, tak tady mám, že nepodléhají odvodům pojistného. Možná bych měl říci, že tam existuje určitá malinká výjimka v případě zdravotního pojištění a v případě zaměstnanců zaměstnaných podle cizích právních předpisů. Ale myslím si, že jenom o tom stačí vědět, budeme to také speciálně ještě probírat. Ale jinak 99 % z hlediska zdravotního pojištění a 100 % z hlediska sociálního pojištění, jestliže je příjem osvobozen od daně, tak nepodléhá odvodům pojistného.
00:11:45 Co se týče té části žluté, kde mám příjmy podléhající zdanění, no tak tady prostě není jiná možnost, než z toho odvést jak sociální, tak zdravotní pojištění. I když já tady uvedu výjimku i v tomto případě, jak tady vidíte, tady máme takovou výjimku. Takový červený trojúhelníček jsem tady udělal, což je výjimka. Je to výčet příjmů, které nepodléhají odvodům pojistného. Příliš v tom benefity asi nenajdeme, ale také si to potom v té třetí části, až se budeme zabývat pojistným versus benefity, připomeneme.
00:12:25 No a teďka bych měl říci ještě jednu věc, a to jest otázku, řekněme, daňového režimu u zaměstnavatele. Takže dá se říci, že příjmy, které jsou tady mimo tu kruhovou množinu, tzn. příjmy, které nejsou předmětem zdanění, tak to, pokud zaměstnavatel poskytuje tedy zaměstnancům, tak to je asi vlastně bez problémů. Nemusíme to řešit z hlediska daňové uznatelnosti, je to většinou náhrada něčeho, co prostě ten zaměstnanec vynaložil za toho zaměstnance. Takže tady není problém.
00:13:07 Pokud by to byly ale příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, tak pro zaměstnavatele to je někdy daňově účinný náklad a někdy to daňově účinný náklad není. Čili jakmile budeme probírat ty příjmy od daně osvobozené, tak budeme muset už zdůraznit, kdy se jedná o náklad daňově účinný a kdy se jedná o náklad daňově neúčinný z hlediska zaměstnavatele. No a v podstatě já sám jsem ještě doplnil tedy příjmy, které nejsou předmětem daně, že pro zaměstnavatele je to vždycky daňově účinný náklad, abychom to tady měli kompletní.
00:13:46 Takže vlastně tento obrázek, jak jsme si ho tady postupně namalovali v těch minutách, tak budeme probírat potom podrobněji z hlediska těch jednotlivých oblastí. Čili příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy, které jsou od daně osvobozené a příjmy, které podléhají zdanění. Takže to si budeme probírat plně. No a ještě teď bych přepnul do toho podkladového materiálu, kde vidíte, že máme vlastně ten obrázek úplně v tom samém tvaru, jak jsme si ho tady nakreslili, takže k tomu už nemá cenu nic dodávat. A podíváme se trošičku dále. Takže pojďme se podívat na nějaký ten příklad úvodní.
00:14:04 Tak jak tady vidíte, tak srovnávám tady situaci, kdy na jedné straně zaměstnanec, řekněme, dostane nějaký ten benefit typu A, kdy se takový benefit nedaní závislou činností, tzn. není předmětem daně nebo je od daně osvobozen a nepodléhá zdravotnímu ani sociálnímu pojištění. A srovnávám možnost B, kdy zaměstnanec sice zdaňuje ten benefit daní z příjmu ze závislé činnosti a tzn. že je předmětem poskytnutí toho benefitu a není od daně osvobozeno, ale nepodléhá to zdravotnímu ani sociálnímu pojištění.
00:15:12 No a ty benefity tady srovnávám se mzdou, na tisícikoruně mzdy a tisícikoruně benefitu typu A a benefitu typu B. Kdybychom se vrátili zpátky do toho podkladového materiálu, tak řekněme, ten benefit typu A máte v případě, že nepodléhá ani sociálnímu a ani zdravotnímu pojištění. Takže ten benefit typu A je tady například, počkejte, já si musím vzít nějaké kloudné malovátko, zde, no, tak. Teď se mi to podaří. Takže benefit A je zde, jak tady vidíte, nebo zde u těch osvobozených příjmů, které nepodléhají odvodům pojistného. Pardon, to jsem nakreslil B. Omlouvám se. Tady je ten benefit také A.
00:16:14 Takže tady také A. A ten benefit B, aby se nám to nepletlo, tak nakreslím třeba modrou barvou. Ten benefit B, který se musí zdanit, ale jinak tedy z hlediska daňového se musí zdanit, ale z hlediska sociálního a zdravotního pojištění nepodléhá odvodům, je zde v tomto trojúhelníčku, těch tam moc nebude. Takže to je jenom informace k tomu, co srovnávám. Pokud se týká té mzdy, tak pochopitelně otázku mzdy mám tady přímo v tom, takže tady bude prostě klasická mzda toho zaměstnance. Je to tady naznačeno aspoň takto, tím písmem malinkým.
00:16:58 Teďka se vrátíme zpátky do podkladového materiálu a podívejme se, jak to teda vypadá v tom srovnání. Takže ze mzdy se odvede těch 11 % sociální pojištění, čili z tisícikoruny 110 Kč a předpokládám zaměstnance, který je zdaňován v prvním pásmu, čili 15 %, čili 150 korun na dani. No a jestli jsem to dobře spočítal, tak zaměstnanci zbyde 740 Kč. Zaměstnavatel, pro toho bude znamenat to poskytnutí mzdy, že vlastně kromě nějakého mzdového nákladu bude muset platit ještě sociální a zdravotní pojištění. Takže celkově pro toho zaměstnavatele vyjde náklad 1338 Kč, čili vlastně 133,8 % hrubé mzdy.
00:17:54 Nicméně my jsme si říkali, že tam budeme zohledňovat ještě snížení základu daně u zaměstnavatele, čili tedy řekněme, pokud je to právnická osoba, tak díky tomu, že mzda i odvody zde budou daňově účinným nákladem, tak se dá ušetřit na dani o 19 % z té částky 1338 Kč. To znamená, že tedy se de facto ten náklad sníží pouze na 1084 Kč. Takže se dá říci, že tedy celkově ten zaměstnavatel bude tedy vynakládat, jak tady vidíte, 1084 Kč na tu tisícikorunovou mzdu. No a teďka se pojďme podívat na benefit.
00:18:43 Benefit, který bude toho ražení typu A, tzn. nebude se odvádět ani sociální, ani zdravotní pojištění a ani mzda. Takže tady vidíte, že vlastně zaměstnanci zůstane tisícikoruna, to je jasně lepší výsledek než v případě mzdy. Dokonce v tom případě té varianty B, kdyby musel zaplatit 150 Kč na dani, tak pořád 850 Kč je lepší než těch 740 Kč, které by mu přinesla čistého ta tisícikoruna ve mzdě. No a teďka, co se týče přímého nákladu zaměstnavatele, tak tady vidíte v obou případech je to částka, kterou musíme zaplatit přímo zaměstnanci. Čili takto 1000 Kč.
00:19:34 A vidíte, že vlastně v případě, že se bude jednat o náklad daňově účinný, tak tady mám ještě, řekněme, možnost snížit si základ daně o 190 Kč. No a pro zaměstnavatele to potom bude znamenat, že náklady na tu tisícikorunu v obou případech budou jenom 810 Kč. No a teďka mi dovolte udělat jakési srovnání, které jsem už tak trošku naznačoval. Představte si, že by se nejednalo o daňově účinný náklad. To znamená, že tato položka, těch 190 Kč, já to tady takto se pokusím trošičku odmáznout, že tato položka vlastně by nebyla tedy využitelná.
00:20:23 To znamená, jestliže by se nejednalo o daňově účinný náklad, tak vlastně u toho zaměstnance, pardon, u toho zaměstnavatele by se nedaly využít tyto položky snižující základ daně a tím pádem celkový náklad toho zaměstnavatele by nebyl 810 Kč, ale byl by, jak tady vidíte, pouze tu tisícovku. Takže jestliže tedy by ten náklad toho zaměstnavatele byl tisícovka, tak je to pořád více z hlediska úspory, větší úspora, než kdyby to byla klasická mzda tisícikoruna, kdy ty náklady na tu mzdu zaměstnavatele by byly 1084 Kč.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.