Podrobný rozbor rozvahy a výsledovky 2024
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
10.10.2024 (Čt)
3 h 30 min.
Ing. Daniel Horad

Podrobný rozbor rozvahy a výsledovky 2024

Popis
Přepis
Dotazy (7)
Hodnocení (25)
Účetní výkazy, konkrétně rozvaha a výsledovka, jsou jako součást účetní závěrky jistým vyvrcholením obvykle roční práce na účetnictví. Mají svá pravidla, která je dobré znát, abyste s nimi pracovali s co možná největší efektivitou. Školení vás provede podnikatelskými výkazy a ukáže i na některé "triky", které se při sestavování používají.

Témata

    <
  • základní pravidla pro sestavování výkazů
  • <
  • různá míra podrobnosti výkazů a kdo jaké sestavuje
  • <
  • lze si výkazy upravovat? A pokud ano, pak jak?
  • <
  • průvodce rozvahou a výsledovkou téměř položku po položce

Pro koho je školení určeno

Školení má z pohledu jeho účastníků široké zacílení. Od samotných účetních, kteří či které chtějí získat jistotu ve vykazování, přes vedení společnosti, které si chce propojit každý jednotlivý řádek výkazů s konkrétními položkami ve firmě, až po čtenáře závěrek stažených ze Sbírky listin, kteří chtějí lépe pochopit, co se jim společnosti snaží skrze výkazy říci.

Související události

Štítky

Ing. Daniel Horad

Účetní, auditor a daňový poradce. Po dvanácti letech v auditorské části skupiny TPA Horwath, kde byl mimo jiné zodpovědný za metodiku auditu, konsolidace a IFRS, se nyní věnuje účetnictví menších firem, daňovému poradenství, činnosti zkušebního komisaře KDP ČR a lektorské činnosti.

Všechna školení lektora (33)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 10. 10. 2024, 13:51
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Jaké jsou výjimky?

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 10. 10. 2024, 13:26
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Kdy je zákaz kompenzace?

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 10. 10. 2024, 13:26
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

s.r.o. - manželé, kteří podávají i nulové DPFO jsou spojené osoby? Pokud ano, má se zatrhávat v DPPO?

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 10. 10. 2024, 11:35
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

doplnění k dotazu 2, budou cestovat po celém světě

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 10. 10. 2024, 11:20
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den. Mam dotaz ohledně dočasného znehodnocení hmotného majetku. V roce 2022 jsme koupili modulární montážní linku. V roce 2024 jsme ji přestavěli a část linky jsme zaskladnili a momentálně nepoužíváme k ekonomickým účelům. Auditoři po nás chtějí reflektovat tuto novou situaci ve výkazech. Můžete prosím popsat, jak tuto situaci reportovat v rozvaze a výsledovce? Bude se jednat o daňově neuznatelný náklad z pohledu daně příjmu z právnických osob? Reportuje se to jako provozní náklad?

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 10. 10. 2024, 10:56
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Je to v kompetenci společnosti, zda např.150 ks kovových beden za celkovou hodnotu 1.200.000 Kč zařadím jako jednotlivé DKP, kde máme limit že do 50.000 účtujeme do nákladů v momentě pořízení. Nebo musíme zařadit soubor - DDHM ? Dobu použitelnosti předpokládáme 3 roky. tyto náklady plánujeme časově rozlišit na 3 roky.

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 02. 10. 2024, 11:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Společnost A v letošním roce pořídila 46% podíl (akcie) ve společnosti B. Vlastnictví ostatních akcií společnosti B je rozptýleno mezi drobné akcionáře (nikdo nevlastní více než 10% akcií) + 10 % akcií vlastní fyzická osoba C. Tato FO C je současně 100% vlastník společnosti A, současně statutární orgán ve společnosti A a člen představenstva společnosti B). Hlasovací práva odpovídají vlastnictví. Můj dotaz - je společnost A ovládající osobou společnosti B a podíl bude v rozvaze vykázán jako Podíly - ovládající a ovládané osoby. Nebo se jedná pouze o podstatný vliv a tedy podíl bude vykázán v rozvaze v Podílech pod podstatným vlivem. V souvislosti s tím řešíme i metodu konsolidace této společnosti právě v návaznosti na to, zda se jedná o rozhodující nebo podstatný vliv. Děkuji

00:00:05 Dobrý den i ode mě. Moje jméno je Daniel Horad a provedu vás dnešním tématem. Jaké téma jsme zvolili? Blíží se klasický konec kalendářního roku, což znamená období účetních závěrek a v tu chvíli možná má smysl jakoby trochu oprášit a podívat se na dva základní výkazy, které jsou výsledkem naší celoroční práce, to znamená rozvaha a výsledovka, nebo chcete-li rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Takže během těch dnešních čtyř hodin se podíváme právě na ně pokud možno co nejvíc, co nejvíc do jejich vnitřností.
00:00:49 Já tady mám vykopírovanou - vykopírovanou osnovu z anotace, kterou jste viděli i na webu, což je logické, budeme postupovat samozřejmě podle toho, co bylo anoncováno s tím, že jenom dopředu se omluvím, že nepojedu úplně od začátku, od začátku do konce, jedna, dva, tři, čtyři, ale budu v tom tak trošičku přeskakovat tak, aby to aspoň z mého pohledu dávalo nějakou logiku. A přece jenom bavíme se o dvou výkazech, takže to není nějaké lineární z bodu A do bodu B, ale spíš se točíme okolo dvou tabulek, když to tak jako zjednoduším, a budeme se na ně pokoušet z různých úhlů se dívat.
00:01:37 Já když jsem přemýšlel, jak vlastně vůbec začít, začít tento seminář a jaksi začít pokládat nějaké základní kameny k těm dvěma výkazům, tak jsem si řekl, že by bylo dobré se malinkato vrátit do historie a říct si, jak vlastně vznikly ty dva základní výkazy, o kterých se tady budeme bavit, a k tomu připojit i informace, kdy vlastně vznikly, protože to pár věcí taky pomůže pro dnešní dobu objasnit.
00:02:10 Takže já začnu tou nějakou historií, historií účetnictví velmi stručně na jednom slidu, ale připomenutí, že vlastně základy podvojného účetnictví, tak jak ho my dneska vnímáme, to znamená především princip podvojnosti a především pohled na účetnictví, na rozvahu jako na nějaký soupis majetku, který používáme pro naše podnikání, a soupis zdrojů, ze které ho nějakým způsobem financujeme, ten majetek, tak ten už vznikl na konci 15. století, když františkánský mnich Luca Pacioli, výborný matematik, sepsal knihu.
00:02:52 Já jsem ji tady schválně i napsal její název, protože přestože je v latině, tak si troufnu říct, že díky univerzálnosti těch slov je pochopitelné, o čem to je. Všimněte si, že tam není ani slovo o účetnictví. On principy podvojného účetnictví sepsal v jedné kapitole této knihy, tuším, že to byla sedmá kapitola, ale tím si nejsem - tím si nejsem jistý. A v něm vlastně popsal, a já teďka, jak trošku přemýšlím, jestli mám použít slovo vymyslel, vymyslel podvojné účetnictví.
00:03:27 Ono jako náznaky podvojnosti se dají najít všude možně po Itálii už v dřívější době, ale aby celé účetnictví stálo na principu podvojnosti, tak to právě přinesl až tento františkánský mnich. Když mluvím o náznacích podvojnosti, jenom aby bylo jasné, o čem mluvím. Jednoduché účetnictví vzniklo, nebo první záznamy jako ověřené o jednoduchém účetnictví jsou někdy už ze starověkého Egypta, takže už tam byl prostě nějaký hospodářský záznam. A proč jsem teďka vytáhl jednoduché účetnictví? Když se nad jednoduchým účetnictvím zamyslíte jako z dnešního pohledu, tak i tam najdete principy podvojnosti.
00:04:15 Protože co je peněžní deník? Peněžní deník není nic jiného než podvojný zápis, že ano? My tam v peněžním deníku evidujeme pokladnu, banku, příjmy, výdaje a vedle toho říkáme, na co ten výdaj, respektive z čeho ten příjem máme. Takže vlastně v peněžním deníku vidíte, že ubyly peníze a ubyly na nákup materiálu. No, to není nic jiného než podvojný zápis. Až na to, že jednoduché účetnictví používá ten podvojný zápis pouze pro oblast těch peněz.
00:04:47 Pohledávky už se sledují v nějaké samostatné knize rezervy, případně v samostatné knize kniha zásob, samostatné knize, která připomíná už spíš jenom nějaký soupis apod. Takže to jednoduché účetnictví v sobě má prvky podvojnosti, ale jenom někde. A to právě se objevovalo už dřív. A Luca Pacioli řekl ne, uděláme to prostě všude. No a když to udělal všude, tak mu vlastně téměř automaticky pod rukou vznikla právě rozvaha.
00:05:18 Rozvaha, kdy na jedné straně měl, jak už jsem říkal, ten majetek, se kterým ta firma pracuje, a bylo mu jedno, jestli ten majetek je té firmy nebo té entity, která to účetnictví vede, anebo ten majetek je něčí cizí a ta firma, entita s ním pouze hospodaří, nějakým způsobem nakládá, a říkal, já tu informaci ale, jako čí ten majetek je nebo jak jsem ho profinancoval, potřebuji taky sledovat. Tak to sledoval v těch pasivech a říkal, něco je mého, ejhle, vlastní kapitál, a prostě na něco jsem si půjčil na krátko, na dlouho, ejhle, cizí zdroje.
00:05:59 A takto mu skutečně jako pod rukama vznikla ta rozvaha a v zásadě stejný princip používáme i dnes po těch mnoha a mnoha staletích. Všimněte si, že jsem mluvil zatím jenom o rozvaze. Pokud se nemýlím, tak Luca Pacioli s ničím jako výsledovkou nepočítal. Jemu stačila informace o hospodářském výsledku, což je součást vlastního kapitálu, jeden řádek a mám to číslo.
00:06:30 A až vlastně o několik set let později se dovyvinula, ona se postupně vyvíjela, až o několik set let později se dovyvinulo to, čemu dneska říkáme výsledovka, kdy prostě lidé, kteří používali účetnictví pro svoje rozhodování, přemýšlení apod., tak si říkali, fajn, my jako víme, jak jsme dopadli s hospodářským výsledkem, ale vlastně nevíme proč, proč, proč máme jako letos ztrátu, proč jako jsme prodělali? Potřebovali nějakou informaci o tom, jaký je důvod toho hospodářského výsledku.
00:07:08 A tak právě se ten řádek, výsledek hospodaření v běžném období, když to - běžného období, když to budu interpretovat dnešní terminologií, tak si řekli, tento řádek my potřebujeme jako nějakým způsobem rozbetlovat, dát tomu jako větší detail. No a tak postupně vznikla výsledovka. Velmi oblíbená otázka z účetnictví, když někdo někoho zkouší, tak se zeptá, k čemu je výsledovka, a ten zkoušený řekne, výsledovka je na zjištění hospodářského výsledku. A to je přesně to, co ten zkoušený škodolibě očekává, protože to je klasická chyba, kterou jsem se teďka snažil vlastně vysvětlit.
00:07:49 Výsledovka nevznikla, abychom zjistili hospodářský výsledek, na to nám stačí rozvaha, ale výsledovka je, abychom zjistili, proč máme ten hospodářský výsledek takový, takový, jaký máme. V tté historii by se dalo pokračovat, povídat si o tom, jak vznikl výkaz cash flow, jak vznikl přehled změn vlastního kapitálu, ale to není dnešní téma, takže tu historii opustíme. Poslední informace jenom, kterou k tomu řeknu, rozvahu tedy máme, řekněme, nějakých 600 něco let a teďka, když vlastně vidím na konci tu čtyřku, 1494, tak by se asi dalo spočítat, jestli to je 630, 630 let, jestli dobře počítám.
00:08:41 Proč to tady zmiňuji? Je poměrně logické, že když něco existuje přes půl tisíciletí, tak to neexistuje v jedné variantě.
00:08:52 Nemáme jednu rozvahu, se kterou prostě celý svět pracuje, ale máme těch rozvah jako neskutečné množství, a to i včetně takových, že já tady na jednom místě budu říkat, že rozvaha je nějaký stavový výkaz, že to je výkaz k nějakému datu a byly i pokusy o to, udělat tzv. dynamickou rozvahu, to znamená jako za nějaké období, pravděpodobně jste o tom neslyšeli, což je v pořádku, protože ty pokusy naprosto selhaly a neuchytily se, ale uchytily se prostě různé pohledy na to, jak tu rozvahu sestavovat, koneckonců nemusíme vybíhat,
00:09:39 nemusíme vybíhat ani z území ČR a zkusme jenom porovnat rozvahu podnikatelského subjektu a rozvahu třeba pojišťovny, které prostě budou jiné a budou poskytovat i vlastně jinak strukturovanou informaci, byť ten základní kámen na jedné straně aktiva, na druhé straně pasiva samozřejmě zůstává. Takže to je jenom ještě obhajoba toho, proč vlastně těch rozvah máme spoustu, no prostě za těch víc než 600 let jich spousta vznikla. Opusťme historii, pojďme se podívat vyloženě už na ten první výkaz, ten nejzákladnější v podvojném účetnictví, a to je rozvaha nebo chcete-li také bilance.
00:10:32 Mně se v tomto případě velmi líbí i slovenský název súvaha, která prostě něco dává jako k sobě. Přijde mi to, přijde mi to jako pěkné, jako vlastně inspirativní pojmenování. Takže rozvaha, bilance v češtině nebo třeba slovensky súvaha. Jak už jsem několikrát zmínil, tak je to vlastně opravdu základní, základní účetní výkaz, a všimněte si, když opravdu si zkusíme výkazy rozdělit na ty tzv. stavové a nějaké dynamické, intervalové, tak rozvaha je jediný výkaz, který popisuje nějaký stav k nějakému okamžiku.
00:11:17 Výsledovku máme za nějaké období, cash flow máme za nějaké období, přehled o změnách vlastního kapitálu máme za nějaké období, ale jedině rozvahu máme k nějakému datu, což znamená, den před tím už by ta rozvaha vypadala jinak, den poté by možná vypadala taky jinak. V této souvislosti taková jenom malinkatá odbočka. Dost často se právě v souvislosti s tím, že rozvaha je ten stavový, nebo okamžikový výkaz se taky někdy používá, tak se popisuje i efekt tzv. následných událostí. My budeme sestavovat účetní závěrku velmi často, pokud nemáme hospodářský rok k 31. 12. 2024.
00:12:02 A řekněme, že 2. ledna 2025, a nikomu to samozřejmě nepřeji, ale stát se to může, naše fabrika vyhoří od základu, prostě skončí naše podnikání a my někdy třeba v březnu, plácnu, až se z toho aspoň trošičku jako zotavíme, tak budeme ukončovat práce na účetní závěrce a budeme třeba i zveřejňovat tu účetní závěrku ve sbírce listin, přikládat ji k daňovému přiznání apod. Jak bude vypadat rozvaha?
00:12:36 No právě proto, že to je stavový výkaz, popisujeme nějakou situaci k 31. 12. 2024, tak tam ta naše firma bude vypadat jako normální zavedená běžící firma, která má nějaké možná nemovitosti, v nich má možná nějaké stroje atd. atd. A v té rozvaze jako takové se vůbec nezobrazí to, že o dva dny později došlo k té havárii, k tomu neštěstí, které jsem tady zmínil. Samozřejmě, abych jenom jako dotáhl tuto myšlenku, někde v příloze k účetní závěrce, v kapitole, která bude nazvaná, nevím, následné události nebo události, které se - které se udály po datu účetní závěrky, popíšeme.
00:13:25 Jo a mimochodem dva dny po účetním období jsme vyhořeli, jsme před krachem. Nicméně rozvaha jako taková právě proto, že je okamžiková k nějakému - k nějakému datu, tak zůstane v tomto případě zcela nedotčená. Úplně poslední informace a pak se vrátím do té základní dějové linky, ale ještě úplně poslední informace k těmto následným událostem, protože zaznít by to mělo.
00:13:56 Leckoho by mohlo napadnout tomu 31. 12. začít tvořit opravné položky, začít tvořit rezervy, protože v tom březnu už vím, že prostě mám problém, nicméně účetnictví popisuje prostě historii, nesnaží se popisovat budoucnost, a tudíž jako zachytit budoucí operace, která nemají žádnou souvislost s nějakou minulostí, tak je proti principům účetnictví.
00:14:25 Takže jenom pro jistotu z tohoto pohledu, kdyby právě někdo si řekl, mám nějaký princip opatrnosti a mám účtovat i o nějakých nerealizovaných ztrátách, ano, ale o nerealizovaných ztrátách, o kterých jsem věděl k 31. 12., ne, ne, že mi vyhořela fabrika o ty dva dny později. Tak pojďme, pojďme, pojďme zpátky k rozvaze jako takové. Já už jsem tady zmiňoval, že byly různé pokusy modernizovat rozvahu, například dělat tu dynamickou za nějaké období.
00:15:00 Já jsem kdysi absolvoval seminář jednosemestrální bilanční teorie, kde jsme se učili různé přístupy k rozvahám, ale v zásadě se dá říct, že to byly vždycky takové jako výstřely naprázdno. A to, co dnes používáme, jako je velmi, velmi podobné tomu, co právě před těmi více než 600 lety vzniklo. Prostě ten jako nejjednodušší přístup, nejpřehlednější prostě zůstal. Dnes se můžete setkávat přece jenom ale, když jako zkusím aspoň jako nějaké varianty, o nějakých variantách mluvit, tak dnes se můžete setkávat v zásadě s dvěma podobami bilancí, které vám ale poskytují v zásadě úplně stejnou informaci.
00:15:56 Dvě podoby, někdy se tomu říká dvě metody sestavování rozvahy. Já si nejsem úplně jistý, jestli o tom jako o metodě je dobré mluvit, ale jak kdo chce. Můžete se setkat s tzv. horizontálními rozvahami nebo s rozvahami v horizontální podobě, případně s rozvahami ve vertikální podobě, ale jenom jaký je mezi tím rozdíl? Není to jenom o tom, jestli si aktiva a pasiva dám vedle sebe, když to beru jako z vašeho pohledu, vlevo aktiva, vpravo pasiva, což bych mohl nazývat horizontální, a když to dám takto nad sebou, aktiva a pasiva, tak vertikální.
00:16:35 Není to jenom v tom, je to přece jenom malinko i trošičku ve struktuře. Horizontální podobu velmi pravděpodobně znáte, pokud jste jak kdykoliv viděli českou rozvahu, měli jste ji v ruce nebo jste ji viděli prostě před sebou, tak my jako skoro celý svět používáme tu horizontální podobu, to znamená, máme na jedné straně aktiva, na druhé straně pasiva, hlídáme si, aby součty seděly. A je to myslím součet aktiv a součet pasiv, že jsou stejné.
00:17:13 Ale pokud se vám dostaly do ruky například výkazy, a asi nejtypičtější a nejběžnější pro nás jsou výkazy sestavené ve Velké Británii, tak Velká Británie v řadě případů používá tzv. vertikální podobu, která funguje trošičku, trošičku jinak, a to tak, já to tady zkusím nakreslit do horního rohu, začne aktivami - aktivy, pardon, s tím, že tu strukturu si můžete představit tak, jak ji máme i u nás, pak odečte závazky.
00:17:49 Jinými slovy, chcete-li, dluhy, cizí zdroje a výsledek je pro ní vlastní kapitál, který potom nějakým způsobem - nějakým způsobem dál jako rozebírá, jako co je základní kapitál, jsou nějaké kapitálové fondy, co jsou fondy ze zisku apod., ano? Takže vlastně ta britská forma rozvahy vertikální, mně se podařilo ještě i přepnout už, ale tak to je jedno, už se nebudu vracet. Tak vychází, vychází z toho, že vlastní kapitál je definovaný skutečně jako rozdíl aktiv a závazků, což koneckonců platí i pro naše účetnictví. No a z této definice vlastního kapitálu pak vychází i rozvaha.
00:18:41 Když se ale začnete dívat na detaily těch položek, detaily aktiv, detaily závazků, detaily vlastních kapitálů, tak tam budete nacházet položky, které vám budou velmi jako velmi připomínat to, na co jsme zvyklí i u nás. Takže jde jenom o seřazení těch položek.
00:19:01 Když už jsem přepnul vlastně na další část, další část mé prezentace, já jsem před chviličkou zmínil, že nás jako v té naší horizontální podobě jako zajímá, že si vezmeme součet aktiv, součet pasiv a díváme se, jestli to - jestli to sedí, jestli to je stejné číslo, tak jsem jinými slovy vlastně předeslal tzv. první bilanční rovnici, která říká, že suma aktiv se musí rovnat sumě pasiv. Pokud za pasivy budu chápat vlastní kapitál + cizí zdroje, což z toho účetního pohledu se tak obvykle vnímá.
00:19:44 Není to jako nějaké pravidlo, které jsme si stanovili, já jako se snažím spíš tvrdit, že to je něco jako přírodní zákon, že aktiva se pasivům musejí rovnat vždy, stejně tak jako mají - mají věci nějakou energii, stejně jako existují jako gravitační - gravitační síly atd. atd. Proč? Protože to vychází z celé logiky - z celé logiky rozvahy. Znova když jako to velmi jako rychle řeknu, tak v aktivech máme nějaký majetek, se kterým pracujeme, a v pasivech máme zdroje, ze kterého ten majetek financujeme.
00:20:25 Kdyby se tyto dvě skupiny nerovnaly, kdyby například aktiva byla větší než pasiva, tak to znamená, že máme nějaký majetek, ke kterému jsme jako, vlastně ani nevím, jak přišli, nejsme schopni říct, jestli jsme ho financovali z našich zdrojů nebo z cizích zdrojů, a vlastně nejsme schopni říct, jak jsme ho financovali, jak jsme k němu přišli.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 31.10.2024, 13:28

Velmi přínosná přednáška, poutavě vedena, velmi dobře hodnotím příklady z praxe.

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 22.10.2024, 20:26

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 10.10.2024, 15:09

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 10.10.2024, 14:10

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 10.10.2024, 14:09