Uplatňování DPH v praxi - zvláštní režimy 2020
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
27.10.2020 (Út)
3 h 29 min.
Ing. Zdeněk Kuneš

Uplatňování DPH v praxi - zvláštní režimy 2020

Popis
Přepis
Dotazy (8)
Školení bude pojednávat o uplatnění DPH u cestovních služeb (v reakci na změny dané daňovým balíčkem 2020), na DPH při prodeji použitého zboží - autobazary, a také na uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti především u stavebních prací. Bude vysvětlen princip použití zvláštního režimu jednoho správního místa, především úprava pro obchodování se zbožím na dálku a poskytování služeb v jiném členském státě pro osobu nepovinnou k dani.

Obsah školení

  • Zvláštní režim pro cestovní službu – kdo použije, zákazník, stanovení základu daně, povinnost přiznat daň, daňový doklad, příklady na kombinaci zdanitelných plnění a plnění osvobozených od daně, změny dané daňovým balíčkem 2020.
  • Zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím a uměleckými předměty – kdo je obchodník, definice použitého zboží, kdy lze režim použít, základ daně, nárok na odpočet daně, daňový doklad, použití u autobazarů, konkrétní příklady.
  • Režim přenesení daňové povinnosti – povinnost přiznat daň, kdy se režim přenesení daňové povinnosti nepoužije, „dobrá víra“, dodání zlata, zboží v příl. č. 5, nemovité věci, poskytnutí stavebních prací, nařízení vlády – celkový přehled.
  • Zvláštní režim jednoho správního místa – poskytnutí telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání, elektronicky poskytované služby, změny od 1. 1. 2021 – e-shopy – prodej zboží na dálku, poskytování služby v jiném členském státě pro osobu nepovinnou k dani, základní pravidla.

Komu je školení určeno?

  • účetní
  • daňoví poradci
  • podnikatelé

Štítky

DPH

Ing. Zdeněk Kuneš

Pracoval 24 let ve finanční správě, posledních 12 a půl roku na Ministerstvu financí na legislativě daně z přidané hodnoty. Je spoluautorem zákona o dani z přidané hodnoty. V současné době přednáší problematiku daně z přidané hodnoty na veřejných seminářích u řady agentur (VOX a.s., Odborconsult D, Studio W, Verlag Dashofer, Svaz účetních, Akademia Pardubice, DCT international s.r.o.). Vydává odborné publikace u nakladatelství Anag a VOX, píše odborné články pro nakladatelství Anag, Wolters Kluwer, Poradce s.r.o., Bilance. Poskytuje podporu daňového poradenství v oblasti daně z přidané hodnoty pro společnost KODAP s.r.o. Liberec a další.

Všechna školení lektora (13)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, budeme pořádat jako česká firma, plátce DPH, hudební koncert na Slovensku.
Místo plnění pro DPH je tedy na Slovensku. Když budeme zákazníkům prodávat vstupenky bude to s českou sazbou DPH nebo slovenskou? Tím bychom se museli registrovat k DPH na Slovensku? Co se týče dalších služeb, jako např. stavba pódií, cateringové služby, ochranka atd. budou pro nás pracovat jak české, tak slovenské firmy (plátci i neplátci). Dostaneme např. fakturu za nájem pozemku, na kterém budou umístěny stánky (stánkový prodej). Pokud by to bylo od slovenského plátce DPH, pak by faktura byla v režime reverse charge a pokud od neplátce, musíme provést samovyměření s nárokem na odpočet DPH nebo nebudeme mít nárok na odpočet DPH? České firmy-plátci nám budou fakturovat podle §9 ZDPH? Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, mám dotaz jaká sazba DPH a jaký režim se používá pro prodej a nákup mincí? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den - zakládáme eshop s prodejem oděvů. Oděvy budeme dovážet ze Španělska a prodávat v Čechách. Zatím nejsme plátci DPH. Nemohu se správně zorientovat v ustanoveních ohledně identifikované osoby. Staneme se ID prvním nakoupením zboží ze Španělska (§ 6g) nebo až překročením limitu 326 tis.Kč (§ 2a), děkuji ?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den,

chtěla bych poprosit o zodpovězení dotazu, který se neváže úplně k tématu dnešního websemináře, ale vycházím z websemináře DPH pro začátečníky.

V kurzu DPH pro začátečníky je Vámi upozorňováno na to, že nájem jako takový se považuje za "službu", ale poskytování plynu, vody, elektřiny se bere za "dodání zboží". Nájem je osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně, ale dodání zboží (energie, voda, plyn) je řazeno mezi zdanitelná plnění. Z pohledu neplátce, který pronajímá nemovitost, příjmy má v §9 ZDP, pokud příjmy za "dodání zboží" (energie, plyn, voda) nejsou součástí příjmů v §9, ani výdajů (ošetřeno ve smlouvě, že služby přijímané zálohově budou do konce ZO zúčtovány s nájemníkem => tedy nevstupují do obratu), poté při překročení obratu k povinné registraci DPH neplátce nemusí nic řešit (nemá jiné příjmy, pokud by měl příjmy např. z §7, nájem faktury vystavuje bez DPH, ale fa k § 7 již vystavuje s DPH a musel by se registrovat jako plátce v zákonem stanoveném termínu)?

Ovšem dotaz zní: pokud by příjmy za služby (tj. vč. dodání zboží - energie, plyn, voda) byly součástí příjmů i výdajů v §9 v daňovém přiznání k dani z příjmů FO a daňový subjekt by měl POUZE příjmy z §9 ZDP, poté by při překročení limitu pro povinnou registraci byl povinen se registrovat k DPH a příjem z "čistého nájmu" vykazovat bez DPH, ale příjem za "dodání zboží - voda, plyn, energie" by musel vystavovat faktury vč. DPH?

Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Fakturujeme firmě Amazon Lucembursko, místo určení zboží je Amazon Polsko. Do souhrnného hlášení uvádíme Lucembursko? Do přiznání DPH uvádíme stejně jako kdyby místo určení bylo stejné s fakturační adresou? Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:25
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Dobrý den - mám dotaz, jak postupovat z pohledu DPH. Česká stavební firma, staví rodinné domy v ČR. Využívá i slovenského tesaře a klempíře. Tesař fakturuje, ale na faktuře je slovenské IČO, není ani na Slovensku plátce DPH. Jak postupovat z pohledu DPH. Nemohu ho uvádět do KH, protože nemám jeho SK DIČ. Je to dobře? Klempíř má české IČO, takže zde k němu z pohledu DPH přistupujeme jako nákup od českého neplátce. Děláme to z pohledu DPH dobře?

2) Cestovní agentura (zájezdy prodává na základě provize od CK) přijme zálohu od klienta na konkrétní zájezd a přepošle tyto peníze CK. Kdo bude tedy od 1.1.2022 odvádět daň ze zálohy? Děkuji

3) K cestovní službě: plátce má vlastní autobus a pořádá zájezd na divadelní představení. Nakoupí vstupenky na představení, uskuteční přepravu vlastním autobusem a zájemcům prodává vše za jednu cenu. Jedná se vůbec o cestovní službu? Jak bude správně zdanění DPH?

4) Cestovní agentura nakoupí nábytek do kanceláře, může si nárokovat odpočet DPH v celé výši nebo musí použít koeficient krácení nároku na odpočet? Děkuji

5) Dobrý den, měla bych dotaz. Firma plátce DPH při nákupu nemovitosti si uplatnila DPH,,, jak je to při fakturování nájmu neplátci DPH, kdy pro neplátce je nájem od DPH osvobozen? Je možné u nemovitosti, kde byl nárokován odpočet DPH následně fakturovat bez DPH? Pokud tento příjem z nájemného není vysoký, je v tomto případě nějaký možný limit, kdy není potřeba DPH na vstupu krátit? Děkuji za informaci.

6) Dobrý den, měla bych dotaz ohledně DPH u vystavených voucherů (na podporu CK postižených v této covid době). Lze se k nim chovat jako k přijatých zálohám a neodvádět DPH dle §89 nebo je nutné je zdanit DPH, jelikož poskytnutí jednoúčelového poukazu je zdanitelným plnění. Klient - CK - poskytuje pouze zájezdy v rámci EU, kde marže je ve všech případech zdaněná DPH.

7) Dobrý den, pokud jsem dobře rozuměla tak podle § 89 je přirážka plus DPH a podle § 90 je přirážka včetně DPH. Děkuji

8) 1/ Můžete prosím upřesnit v jakém případě trvat od protistrany na potvrzení ODD (dobropisu) - kdy máme nárok na odpočet datem přijetí. 2/ A jak postupovat v případě, pokud se nám faktury vystavují automaticky systémem, ale až po podání Přiznání k DPH se zjistí, že fakturace byla neoprávněna (služby již nebyly čerpané) - v tomto případě nelze "obtěžovat" protistranu fakturací. Lze do dalšího měsíce vystavit ODD (storno) k této neoprávněné fakturaci (ten nebude potvrzen protistranou), nebo je nutné to řešit podáním Dodatečné PDPH aktuálního měsíce ve kterém bylo mylně odvedené DPH z FV? Děkuji

9) Obchodník kupuje použité zboží nábytek a následně ho restauruje z nakoupených materiálů a služeb. Odpočet má přestože použije zvláštní režim ? Není zde nějaký limit kdy by to již nebylo považováno za dodání použitého zboží. Například koupím za 1000 restauruji s náklady 20 000 a prodám za 100 000?

10) Dobrý den,můžu se už zeptat na přenesení daň. povinnost? Faktura byla vystavena 30.3.20, splatná 20.4.20, DUZP 20.3.20 a zaplatili jsme ji až 10.5.20 – je v režimu přenesení daňové povinnosti a jsme čtvrtletní plátci daně. 1. Jak by se to mělo správně vyplnit v KH /měsíční/ a v DPH /čtvrtletní/ a za 2. jak postupovat, když se to zapomnělo dát do KH i DPH? Výše faktury 15.000,- Kč bez DPH + 21% DPH 3.150,- Kč a byl by rozdíl, kdyby byla částka do 10.000,- Kč vč. DPH? Děkuj

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:25
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Prosím jestli mohu dotaz trochu mimo- k Reverse Charge. Často se nám stává, že obdržíme pozdě fakturu z EU za přijaté služby v systému Reverse Charge - např. faktura vystavená v květnu, my jí obdrželi v červenci a dali tudíž do Přiznání k DPH za červenec na vstup i na výstup jako reverse charge. Je to chyba? Může nám FÚ při kontrole něco doměřit? Děkuji

2) Dobrý den, prosím nepochopila jsem odpověď na dotaz ohledně podnikatele (§7) a současně pronajímatele (§9) - on je plátce DPH, ale pronajímá nemovitost jako nepodnikatel, tedy bez DPH. Takže když mu nějaká stavební firma provede opravu té nemovitosti, tak on je povinen nahlásit jim DIČ, v rámci PDP odvede tu daň, ale nemůže si uplatit odpočet? Čili on sám to DPH zaplatí? Děkuji za objasnění.

3) Dobrý den, když by se podávalo dodatečné DPH, vyplňuje se i KH? Děkuji

4) Dobrý den, §104/5 dle výkladu umožňuje uvést např. uskutečněná plnění v pozdějším období (s úrokem dle odst.6). Proč by se toto nemohlo uplatnit i v režimu přenesené daňové povinnosti, kdy není nárok na odpočet? Takže by se nemuselo podávat dodatečné přiznání, z kterého FÚ stejně doměří úrok. Možná to jen špatně chápu. Děkuji

5) Prosím dotaz z jiného soudku prosím, jestli zbude čas:
Pozemek je ve vlastnictví jiné osoby než vybudovaná cesta (asfalt na pozemku patří někomu jinému). Prodávat budou oba po 10 letech. Vlastník pozemku i vlastník asfaltové cesty prodávají osvobozeně, neb podle § 56 odst. 3) uběhlo pět let od užívání (předpokládám, že se jedná o pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, byť cesta asi není přímo stavba, možná je osvobozeno už podle § 56 odst 1). Ani jeden prodávající po 10 letech už předchozí odpočty krátit nemusí; ani takový osvobozený prodej nebude mít jiné negativní dopady - rozumíme tomu správně?

7) Dobrý den, provádíme stavební práce pro plátce a fakturujeme v režimu PDP. Často pro nás pracují subdodavatelé-plátci DPH a ty nám také fakturují v režimu PDP - my na tyto jejich faktury dáváme daň na vstupu a na výstupu. Většinou provádíme práce ve výrobních závodech, takže na subdodavatelské faktury dáváme 21% . V případě, že bychom prováděli práce na stavbách pro bydlení a pracovali by na těchto stavbách naši subdodavatelé, nejsme schopni zjistit od odběratele sazbu DPH , kterou máme dát na vstup a výstup na fakturu našich subdodavatelů. Je chyba, když dáváme vždy na vstup a výstup u faktur našich subdodavatelů 21% DPH?

8) Vyřazení osobního automobilu z obchodního majetku OSVČ - plátce daně v 4.roce od pořízení. DPH na vstupu bylo uplatněno z 80 %. K datu vyřazení odvedu DPH ze 2/5 zůstatkové ceny automobilu a nebo z tržní ceny automobilu? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:25
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Dobrý den, prosím, jak postupovat v případě, kdy Česká společnost plátce DPH (společnost A CZ) uplatňující zvláštní režim pro cestovní službu nakoupí od osoby registrované k DPH v jiném členském státě (společnost B EU) službu, u které má povinnost přiznat daň zákazník (zde společnost A CZ). Společnost A CZ zahrne tuto nakoupenou službu do kombinace služeb cestovního ruchu (například může jít o služby překladatele). Rozumím tomu správně, že společnost A CZ by měla tuto službu vykázat na ř. 5 daňového přiznání a zároveň nemá nárok na odpočet, tj. plnění nebude zahrnuto na ř. 43 daňového přiznání. Do výpočtu přirážky na nákladové straně u společnosti A CZ tak vstoupí cena služby + česká DPH. Například společnost B EU fakturuje částku 100 bez DPH. Společnost A CZ odvede 21% DPH (vykázáno na ř. 5 daňového přiznání) a do výpočtu přirážky tak vstupuje částka 121. Je má úvaha správná?

2) Oprava střechy na tělocvičně ZŠ. Tělocvična je jak pro školní povinnou TV, tak se i pronajímá cizím osobám... Škola má DIČ. Může stavební firma dodat stav. práce v běžném režimu tj. ZD+21% DPH anebo musí v PDP dle §92a? Děkuji.

3) Dobrý den, když na staré budově ve vlastnictví obce - stavíme byty s pomocí dotací, může být fakturováno normálně s DPH bez přenesení daň. povinnosti? Děkuji.

4) OSVČ podniká ve staveb. dle §7 a je plátcem DPH. k tomu má vlastní nemovitost, kterou pronajímá na byty dle §9. Vede zcela odděleně DE pro oba §§. Může přijímat plnění pro opravy nemovitosti od jiných plátců s vyčíslenou DPH, tj. dodavatel neuplatní §92a, nýbrž běžný režim(ZD+15%DPH- opr. bytů) a příjemce této služby si samozřejmě nic neuplatní a vůbec tato plnění pro §9 nemíchá do plnění dle §7(striktně v §7 se chová jako plátce a v §9 jako neplátce). Je to možné?-jedná se o jednu (rozdvojenou) FO.

5) Dobrý den. Plátce DPH nakoupil investiční zlato a pronajal ho firmě, která mu každý měsíc za to vyplácí provizi (nájemné)? Jak z pohledu DPH k tomuto přistupovat? Děkuji.

6) Dobrý den, firma dělá výkopové práce. Tam je samozřejmě přenesená povinnost, ale příjemce služby chce fakturovat přepravu zvlášť a s DPH, jinak jí nechce proplatit. Musí tedy přepravu účtovat jako celek zakázky podle § 92? Děkuji.

00:00:04 Dobrý den, vážení posluchači. Já se, s dovolením, také představím, i když tady u videolektora přednáším už dlouho, tak možná, že mě někteří z vás již znáte. Dostal jsem několik dotazů, které nesouvisí s dnešní problematikou, souvisí pravděpodobně s tou minulou, kterou jsme tady, přednášeli někdy na jaře. Takže k těm dotazům se určitě také dostanu. Jinak moje jméno, máte na tom slidu, já se jmenuji Kuneš.
00:00:35 Já jsem pracoval přes 24 let ve finanční správě, z toho posledních dvanáct a půl roku na ministerstvu financí, legislativě DPH, podílel jsem se také na tvorbě zákona a v současné době, nebo už více jak 4, nebo 4 roky, se živím tím způsobem, že přednáším, u řady společností, publikuji u nakladatelství Anag, Grada, Vox. Vychází mi řada publikací a dělám také to, že odpovídám na dotazy, čili pokud byste potřebovali se mě na něco zeptat, klidně mi napište. Na tom posledním slidu byste na mě měli mít i kontakt, čili můžete mi napsat, já vám na dotaz odpovím.
00:01:29 Ty odpovědi fakturuji 500 korun za odpověď, říkám to na rovinu, aby každý věděl, jak to funguje. Jinak dělám také firemní kurzy, ty firemní kurzy, musím říct, že v poslední době jsou docela, docela žádané. Je to proto, že situace je jaká je, posluchači nebo lidi na přednášky jít nemohou, takže když se domluvíme, tak já přijedu. Samozřejmě tedy při zabezpečení všech hygienických opatření atd., a vysvětlíme si, vysvětlím vám, co je potřeba, nebo respektive tedy mohu udělat i školení pro začátečníky, nebo cokoliv, vlastně z jakékoliv oblasti daně z přidané hodnoty.
00:02:20 V poslední době jsem jich pár, těch firemních kurzů, měl, a myslím si, že pro ty firmy, je to poměrně účelné, protože vždy, samozřejmě, já to směřuji na tu konkrétní problematiku té firmy a na konkrétní dotazy. Probereme tam prostě i třeba podle dokladů s účetním atd., co ty firmy trápí.
00:02:42 Jinak máte tam na mě i webové stránky a na těch webových stránkách, nabízím také on-line semináře, takové spíš specializované, teď nejbližší, tam je k novele zákona o DPH, která platí od 1. 9. 2020 a potom tuším k problematice nájmu, protože od 1., 1. 2021 se problematika nájmů údajně, respektive uplatnění DPH u nájmu poměrně zásadně mění. Takže dnešním tématem jsou zvláštní režimy, já tam ... já jsem vám tady jen vypsal v podstatě podstatě materiály, u kterých je, podle kterých je potřeba postupovat. Jednak je to zákon a potom je to tedy směrnice a nařízení rady č. 282/2011.
00:03:54 Máte tam i odkaz na metodické informace, které jsou zveřejňovány na stránkách Finanční správy. Ke zvláštním režimům, teď léta žádné zvláštní informace nejsou. Ale najdete tam určitě k režimu přenesení daňové povinnosti a další. Tady máme tedy obsah, čím se budeme zabývat. Jednak tedy se budeme zabývat zvláštním režimem pro cestovní službu, potom zvláštním režimem pro obchodníky s použitým zbožím. Já vám vysvětlím, ty základní principy toho zvláštního režimu. Dotknu se i zvláštního režimu pro investiční zlato, podotýkám, že asi jen okrajově, i vysvětlím potom proč.
00:04:48 Možná gró bude režim přenesení daňové povinnosti, protože ten režim přenesení daňové povinnosti se dotýká valné většiny plátců. Zmíním také zvláštní režim jednoho správního místa. První to téma je zvláštní režim pro cestovní službu, jen k tomu podotknu, já si myslím, že to pak na některém z těch další slidů mám, že novelou zákona o DPH, která platí teď, od 1. 9. 2020 byly změněny některé oblasti toho zákona.
00:05:33 Jednou z nich je problematika obchodování mezi členskými státy, prokazování při tom obchodování, je tam řešena problematika konsignačních skladů a plus je tam řešena, tedy problematika zvláštního režimu pro cestovní službu. Tam jsou poměrně zásadní změny, ty zásadní změny jsou takového charakteru, že nakonec došlo k tomu, že ta problematika byla, ta změna byla, odsunuta až na 1., 1. 2022, čili do konce roku 2021 se bude postupovat podle toho platného ustanovení.
00:06:16 Čili já vám vysvětlím, jak to funguje dnes, jak to bude fungovat ještě příští rok, a samozřejmě zmíním ty změny, které tam jsou v tom zákoně uvedeny. Problém právě je dost často, těch změn odložených, to je stejné jako s tou novelou zákona o DPH, která platí od 1., 4. 2019, a která upravuje tu problematiku nájmu od 1., 1. 2021. Ono se to vždy přednáší, vysvětluje, když je ta novela, a když je ta účinnost odsunuta o rok o dva, tak dost často ti posluchači, potom už na to zapomenou, nebo prostě ti plátci to potom neřeší. A dost často se to řeší na poslední chvíli.
00:07:09 Takže ten zvláštní režim pro cestovní službu máme řešen v § 89 zákona o DPH, je k tomu také informace na stránkách Finanční správy, ta informace je hodně stará, nicméně v těch základních rysech stále platná. Ten zvláštní režim. Ještě tak, ještě rozdíl mezi běžným uplatňováním DPH a zvláštním režimem. V běžném režimu uplatnění DPH odvádí daň plátce, který poskytl zdanitelné plnění a odvádí ji, tu daň, ze základu daně, který stanoví podle § 36, tu daň pak vypočte dvěma možnými způsoby.
00:08:03 Buď tu daň dá na ten základ daně, nebo pokud má cenu včetně daně, počítá tu daň prostě ze shora, z ceny včetně daně. To tady samozřejmě nechci teď řešit. Zvláštní režimy jsou zvláštní v tom, že tam se ta daň uplatňuje prostě jinak, já když přednáším, třeba i tady, základní kurz, tak vždy, když dojdu k těm zvláštním režimům, tak je to, je to takové zvláštní, ale těm posluchačům řeknu, ať na chvíli zapomenou na to, co slyšeli, do té doby o těch běžných režimech, protože u těch zvláštních je to opravdu nastaveno jinak. Ta problematika cestovní služby je poměrně dost komplikovaná.
00:08:49 Určitě ti z vás, kteří dělají cestovky, tak vědí, že tedy s tím jsou velké problémy. Nicméně o co jde? Jde o to, že plátce, který poskytuje cestovní službu a jedná vlastním jménem, při poskytnutí té cestovní služby je povinen, použít tento zvláštní režim. Jak už jsem říkal, musí jednat, vlastním jménem a potom je tady povinnost ten režim použít. Ten režim nepoužije plátce, který nejedná, vlastním jménem, ale zprostředkovává jen tu cestovní službu.
00:09:40 V podstatě jde o to, že při poskytnutí té cestovní služby jsou zkompletovány služby nebo i zboží cestovního ruchu a je vytvořen zájezd, ono to tady máme v té třetí odrážce, je to v podstatě kombinace služeb cestovního ruchu nebo i zboží. A podmínkou pro uplatnění toho zvláštního režimu je to, že se ta cestovní služba tvoří výhradně z nakoupených služeb cestovního ruchu. Vždy máte vzadu, na konci té odrážky, odstavec a písmenko, které to vlastně řeší.
00:10:27 Čili pokud plátce prostě, když to řeknu zjednodušeně, dělá zájezd třeba do Itálie, ony to mohou být zájezdy, samozřejmě kamkoliv, nakoupí službu ubytování, nakoupí službu stravování, službu přepravy, může tam být služba průvodce, překladatele, respektive tlumočníka. Tak z těch nakoupených služeb on zkombinuje tu jednu službu cestovního ruchu, a to je ta cestovní služba. Vrátím se k té první odrážce, kde máme definici poskytovatele cestovní služby.
00:11:09 Je to tedy obecně osoba povinná k dani, která zkombinuje tu cestovní službu a poskytuje ji zákazníkovi, což běžně jsou ty cestovní kanceláře, ale mohou to být také cestovní agentury nebo tedy i jacíkoliv, jiní podnikatelé, plátci, kteří poskytují cestovní službu tím způsobem prostě, že nakoupí a prodají službu cestovního ruchu, a sice když tuto službu prodají zákazníkovi. Zákazníkem je každá osoba, které je cestovní služba poskytnuta, čili zákazníkem je ten cestující, ten člověk, který si koupí ten zájezd, na ten zájezd jede, ale může to být i jiný podnikatel, jsem tam uvedl.
00:11:59 Prostě jiná cestovní, jiný podnikatel, který poskytuje cestovní službu, který ten zájezd koupí a zase prodá dále. V podstatě běžně se prodávají, prostě, v podstatě, přebytky těch zájezdů, to mezi těmi cestovkami běžně takto funguje. A jak už jsem říkal, ten zákazník je tedy nejen ten cestující, ale je to i jiná cestovka, když to řeknu zjednodušeně, která ten zájezd koupí a dále prodává. S tím byly poměrně dost problémy, a řešilo se to, ale je ta definice tak, jak říkám.
00:12:41 Co je někdy problém, a to řada plátců opravdu mnohdy netuší, a sice to, že za samostatnou cestovní službou se považuje i poskytnutí jedné nakoupené služby cestovního ruchu, ubytování nebo služby cestovního ruchu, dopravy osob. Jiné nakoupené služby se považují za služby cestovního ruchu, pouze tehdy, pokud jsou poskytovány společně s tou službou cestovního ruchu, ubytování nebo službou cestovního ruchu, dopravy osob.
00:13:23 Čili běžně se stane, že plátce nakoupí a prodá ubytovací službu, tak pokud je to v rámci služby cestovního ruchu, tak provedl, tedy vlastně, uskutečnil plnění, které podléhá zvláštnímu režimu pro cestovní službu, a je povinen použít tento zvláštní režim, což, jak už jsem říkal, spousta, spousta plátců vůbec netuší. Ale musí to být služby nakoupené a prodané v rámci cestovního ruchu. Takže když by to byla třeba přeprava osob, běžně plátci nakupují a prodávají přepravu osob, a nebylo to v rámci služby cestovního ruchu, tak tam se použije běžný režim.
00:14:15 Ale pokud by to bylo v rámci služby cestovního ruchu, tak ten plátce je povinen použít ten zvláštní režim. No a tady máme první věc, a sice, jak ten plátce stanoví základ daně? V tom je právě ten režim zvláštní. Ten plátce stanoví ten základ daně jako přirážku, která je snížena o daň z této přirážky. Zjednodušeně řečeno, plátce prostě kompletuje nějaký zájezd, ten zájezd kompletuje tak, že nakoupí ubytování, nakoupí přepravu osob, nakoupit průvodce atd. On to všechno zkompletuje, tedy do jednoho toho zájezdu.
00:15:09 Dejme tomu, že ty nákupy mu dají částku, já nevím, 10 000 Kč a on si na to přirazí, pro jednoduchý výpočet řeknu, třeba 5 000 Kč, takže zájezd prodává za 15 000 Kč. Těch 5 000 Kč je vlastně ta jeho přirážka, že ano, za 10 000 Kč nakoupil, za 15 000 Kč prodá. Těch 5 000 Kč je jeho přirážka, a on základ daně stanoví tím způsobem, že z té přirážky, prostě spočítá zpětně tu daň, tak stanoví základ daně a daň. My tady máme uvedeno, co do té přirážky, ten plátce zahrne, a co tam zase nezahrne.
00:15:59 On tam tedy zahrne, jak už jsem říkal, všechny nakoupené služby cestovního ruchu nebo zboží, které jsou mu poskytnuty ubytování, stravování atd. Mohou to být vstupenky na kulturní programy apod. A potom tam ... To je tedy, co tam zahrne, jen ta nakoupená plnění. Do té přirážky, ten plátce, ale nezahrne své režijní náklady, nebo třeba provizi, pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře apod. Zahrne tam skutečně jen ta nakoupená přijatá plnění.
00:16:43 A tady je, jak tedy, jak tu přirážku stanoví, já jsem to v podstatě říkal, je to mezi částkou celkovou, kterou jako úplatu obdržel, nebo má obdržet od toho zákazníka, a tou hodnotou těch nakoupených služeb nebo zboží. No a teď ten základ daně se stanoví dvěma způsoby, doposud, a zatím to tedy ještě bude možné, ten základ daně se stanoví buď jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou obdržel, nebo má obdržet, a celkovou částkou, kterou uhradil, nebo má uhradit za nakoupené služby cestovního ruchu. Ten základ daně, ten plátce stanoví ke konkrétnímu zájezdu.
00:17:36 Jak už jsem říkal, má konkrétně k tomu zájezdu nakoupenou ubytovací službu a službu třeba přepravy a stravování. Spočítá kolik ho to stálo, bude vědět, kolik bude ten zájezd stát při prodeji. Ten rozdíl je ta přirážka. Řada plátců, ale ještě v současné době využívá stanovení základu daně podle tohoto § 89 odst. 3, tím způsobem, že stanoví tzv. globální marži.
00:18:14 Ta globální marže se stanoví tak, že ten plátce nedokáže rozlišit všechny přijaté vstupy, které slouží ke kombinaci konkrétního zájezdu a stanoví tu globální marži tak, že vezme všechny vstupy, které má za kalendářní měsíc a slouží mu ke kompletaci zájezdů, všech, a vezme všechny výstupy, které má v tom kalendářním měsíci a stanoví tu marži vlastně za ten měsíc. Říká se tomu tzv. globální marže. Ten postup, který je daný tím zákonem, od té doby, co zákon platí, tak vlastně bude od toho 1., 1. 2022 zrušen, respektive lze takto postupovat do konce roku 2021.
00:19:28 Pro řadu cestovek velikých, nadnárodních, prostě velkých firem je tento postup velice takový zjednodušený nebo velice, dost zjednodušený, kdy oni vezmou všechna nakoupená přijatá plnění, která jsou pro tu kompletaci těch všech zájezdů za měsíc, všechny uskutečněné zájezdy za měsíc, jak už jsem říkal, spočítají, prostě tu marži za ten měsíc a odvedou daň z té marže.
00:19:59 To bude ale zrušeno a od 1., 1. 2022 budou muset všechny cestovky, respektive tedy všichni plátci, kteří kompletují ty zájezdy v rámci toho cestovního ruchu, budou muset postupovat tím způsobem, že budou muset stanovit marži vždy na ten konkrétní zájezd tzn. vysloveně přiřazovacím způsobem budou muset být schopni přiřadit ty jednotlivé vstupy k tomu konkrétnímu jednomu zájezdu. Řada firem už, protože toto se řeší už několik let, tak řada firem už si na to, pořídila programy, protože to je samozřejmě problematika hlavně tedy asi techniky, přiřazování těch vstupů k určitým zájezdům.
00:20:53 Ale setkávám se s tím, že reagují firmy, že dnes pořád používají tu globální marži, a potom tedy mají ještě více jak rok na to, aby přešli na ten systém přiřazování k tomu jednotlivému zájezdu. Pro řadu firem je to veliká změna, a poměrně náročná změna. Pokud vyjde ten rozdíl, záporný tzn., že ten plátce má více nákupů než prodejů, nebo respektive, že prodává ten zájezd v podstatě se ztrátou, tak základem daně je potom nula. Místo plnění u cestovních služeb je vždy tam, kde má poskytovatel té cestovní služby své sídlo, čili když je to plátce, tak tedy, je to v sídle plátce.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.