Účtování nákladů a výnosů
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
19.6.2018 (Út)
3 h 33 min.
Tomáš Líbal

Účtování nákladů a výnosů

O školení
Přepis
Dotazy 3
Cílem školení je účastníkům objasnit principy účtování na nákladových a výnosových účtech, jejich rozdělení do jednotlivých druhů či účtových skupin a vazbu na daň z příjmů, tedy daňovou uznatelnost těchto nákladů a výnosů. Toto školení je vhodné jak pro začátečníky, tak i jako opakování či prohloubení znalostí u pokročilých uživatelů.

Obsah školení

  • Vymezení pojmů, pravidla pro účtování a členění nákladů a výnosů.
  • Zásady pro časové rozlišení nákladů a výnosů.
  • Účtování nákladů a výnosů na jednotlivé syntetické účty a jejich daňové vyhodnocení.
  • Analytické členění nákladů a výnosů.
  • Výkaz zisku a ztráty – druhy, forma a kontrolní vazby.

Komu je školení určeno

  • účetní
  • podnikatelé
  • finanční manažeři
  • daňoví poradci
  • zájemci o problematiku

Štítky

lektor

Tomáš Líbal

Od roku 1991 působí jako účetní poradce a lektor se zaměřením na účetnictví a daně. Bohaté zkušenosti ze své konzultační činnosti, mimo jiné i jako asistent daňového poradce, přenáší i do seminářů, které lektorsky zajišťuje. Jako autor a spoluautor napsal řadu odborných publikací a článků. Spolupracoval i při vývoji nových výukových pomůcek v oboru účetnictví využívajících výpočetní techniku.

Všechna školení lektora (16)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Účtování výdeje stravenek zaměstnancům - v prezentaci str. 29 je 45% na účtu 335. Je možné tuto část účtovat na 428 (nerozděl. zisky min. let)? Nebo na účet 427 (ostatní fondy)? Pokud ano, je nutné těchto 45% zaměstnancům přidaňovat ve mzdě a odvádět zdravotní a sociální?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Klient, lékař, s.r.o.: jedna ze zdravotních pojišťoven mu v minulém roce poskytovala velmi vysoké zálohy, které nevyčerpal, ale zůstaly mu na další období. Zaúčtovali jsme jako příjem jen to, co skutečně vyčerpal. Jaký zápis k tomu máme udělat? Nějaký protokol o odhadu?

2) Klient, lékař, s.r.o., jak by měl účtovat o nakoupených léčivech a injekcích pro pacienty?(Jsem v účetnictví začátečník.)

3) Klient, lékař, s.r.o., má vlastní hodiny na elektřinu. V prostorách ordinace sídlí účetní firma, která mu platí i za elektřinu., nájem, vodné aj. Jakým způsobem o tom účtovat?

4) Není vedena kniha jízd, tzn. účetní jednotka není schopna prokázat daňově uznatelnou spotřebu PHM. Jsou v tomto případě jiné náklady související s automobilem, např. servis, také daňově neuznatelné?

5) Klient s.r.o. v loňském roce zakoupil tiché víno za cca 15.000,-Hodnota 1 lahve pod 500,-Opravdu musí mít nějaký seznam, komu víno vydal? (Zmínil jste to.)

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Pokud by zaměstnavatel požadoval po zaměstnanci úhradu nákladů za výměnu motoru - patrně do nějaké omezené výše (tipuji 4 násobek mzdy), jak pak z účetního a daňového hlediska?

2) Mínusová pokladna, společník je současně statutárem(i zaměstnancem, má i prac. poměr jinde): řekl jste, že musí být Smlouva o zápůjčce (bezúročné). Pokud se tato situace stane víckrát do roka, musí být na každý případ jednotlivě takovou smlouva, nebo se dá shrnout v momentě, kdy budu znát celk. částku?

3) Nepochopila jsem účet 586. Mám stavební firmu s.r.o., sama pro sebe si vozi materiál, ale nikde to neúčtuje, nemám podklady, co s tím?

00:00:04 Dobrý den dámy a pánové, vítám vás na dnešním webináři, který bude věnován problematice účtování nákladů a výnosů, jak už bylo zmíněno, připravil jsem pro vás podkladové materiály, jednak v podobě prezentace, kterou v úvodu budeme potřebovat, budeme podle ní postupovat, no a pak budeme občas takto odskakovat, respektive částečně se i zaobírat tím 2. podkladovým materiálem, kde máme jednotlivé vybrané nákladové a výnosové účty s popisem účetních případů, které bychom na tyto syntetické účty účtovali.
00:00:48 Takže nehodlám, nemáme na to časový prostor, abychom veškeré ty jednotlivé náklady výnosy tady spolu pořešili, takže předpokládám, že tento podkladový materiál si uchováte i pro vaše praktické účtování, zejména se budeme věnovat tedy problematice účtování nákladů, neboť z hlediska účtování výnosů se domnívám, že to není až tak komplikované, ale u těch nákladových účtů je to daleko složitější, ta problematika. Takže tyto dvoje podkladové materiály by bylo optimální, kdybyste měli u ruky, a podle nich tedy bude se odvíjet naše další povídání.
00:01:29 Takže pojďme si v úvodu zmínit, jak rozumět těmto pojmům náklad a výnos.
00:01:34 Smutnou skutečností je, že česká legislativa tyto, myslím českou účetní legislativu, tyto pojmy vůbec nevysvětluje, nedefinuje oproti třeba mezinárodním účetním standardům, takže spíše zvykově rozumíme nákladu tak, že vzniklá spotřebou majetku, u některého jednorázově, například spotřebováváme materiál, spotřebováváme prodané zboží, některý majetek je spotřebováván postupně, mám tím na mysli třeba odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, takže tím vznikají náklady spotřebou majetku nebo cizích, neboli nakupovaných služeb a samozřejmě i prací pracovníků,
00:02:14 ať už jsou to zaměstnanci nebo například nějací vlastníci účetních jednotek. Takže tím vznikají náklady, které, jak víte, musíme v podvojném účetnictví odlišit od výdaje, který na tom slidu máme charakterizovaný jako úbytek hospodářských prostředků. Co si představit třeba pod výdajem? Například úhradu kupní ceny dlouhodobého hmotného majetku, úhrada zálohy nebo úhrada třeba dodavatelské faktury, kterou bychom charakterizovali jako výdaj, který jak víme, se promítá pouze v rozvaze a neovlivňuje výsledek hospodaření, neboli neovlivňuje náklady.
00:02:55 Nicméně samozřejmě víme, že v praxi leckdy jde ruku v ruce náklad s výdajem, například koupíme-li nějaké kancelářské potřeby a rovnou je vydáme do spotřeby, tak jde ruku v ruce náklad s výdajem. No a obdobně musíme odlišit v podvojném účetnictví výnos od příjmu.
00:03:13 Takže výnos by vznikal při prodeji výrobků zboží, služeb a musíme je odlišit od příjmu neboli přírůstku hospodářských prostředků, můžeme je charakterizovat nebo jako příklad si uvést inkaso odběratelské faktury, inkaso zálohy, inkaso třeba u pronajímatele nějakého nájemného na následující účetní období, což by byl jen příjem dopadající pouze na změnu v položkách rozvahy a neovlivňující výsledek hospodaření.
00:03:42 Takže v podvojném účetnictví, jak známo, měříme výsledek hospodaření rozdílem mezi výnosy a náklady, už poměrně mnoho let se změnil pojem hospodářský výsledek na výsledek hospodaření, takže opět by bylo vhodné, abychom používali ty pojmy, jak jsou zakotveny v české legislativě, byť se asi shodneme, že smysluplnost těchto změn přejmenovat hospodářský výsledek na výsledek hospodaření asi těžko někdo chápe, ale taková je skutečnost a měli bychom vycházet z těch platných pojmů.
00:04:19 Takže výsledek hospodaření zjišťujeme rozdílem mezi těmi výnosy náklady, takže tolik k těmto pojmům, dále víme, že náklady a výnosy se člení do 2 takových kategorií, mám tím na mysli zejména strukturu výkazu zisku a ztráty, kdy jak si jistě vybavíte, rozlišujeme výsledek hospodaření na provozní a finanční a z tohoto pohledu také se člení náklady a výnosy.
00:04:48 Takže v tabulce v prezentaci máme přehled skupin nákladů a výnosů, které přísluší do těch daných dílčích výsledků hospodaření, takže provozní náklady skupina 50 až 55, poněkud zvláštně tam je přeřazena od roku 2016 skupina 58, kdy jak víte, od roku 2016 s ohledem na novelu prováděcí vyhlášky účtujeme o aktivaci a účtujeme tam o změně stavu zásob vytvořených vlastní činností, kde do roku 2016 jsme tyto účetní případy účtovali ve výnosech, ale od roku 2016 změna prováděcí vyhlášky vyžaduje, aby o těchto skutečnostech bylo účtováno v nákladech,
00:05:34 takže poněkud podivně 55. účtová skupina je věnována provozním nákladům, pak chvíli mezera, aby 58. účtová skupina opět náležela do provozních nákladů.
00:05:45 Ve výnosech to máme celkem systémově srozumitelnější, skupina 60. a 64., no a finanční výsledek hospodaření, ten tedy účtujeme z hlediska nákladů ve skupině 56., 57., jistě si vybavíte takové standardní účty nákladové, kurzové rozdíly 563, bankovní poplatky 568, nebo máte úvěry, zápůjčky, které se úročí a platíte úroky, o kterých účtujete na účtu 562, to jsou takové ty typické finanční náklady, no, a ve výnosech máme pro finanční výnosy rezervovánu skupinu 66., kde například 662 to maličko, co získáváme třeba v bankách, nějaké přijaté úroky 663, kurzové zisky apod.
00:06:36 Samozřejmě tím jsem nezmiňoval asi ne úplně typické účetní případy u podnikatelských subjektů, nějaké obchodování s vklady, cennými papíry, které také by dopadaly na ten finanční výsledek hospodaření a vykazovali bychom tedy tyto účetní případy ve finančních nákladech a výnosech.
00:06:54 Takže od roku 2016 už české účetnictví nezná mimořádný výsledek hospodaření, pamětníci si možná vzpomenou v minulosti poměrně frekventované účetní případy, ale postupem doby, postupnými novelami účetních předpisů se minimalizovaly účetní případy vykazované v rámci mimořádného výsledku hospodaření, až nám jej od roku 2016 prováděcí vyhláška, respektive i novela zrušila, takže tolik struktura nákladů a výnosů pro připomenutí.
00:07:28 No a dále na dalším slidu máme opět zase důležitý aspekt z hlediska kompenzování nákladů a výnosů, takže jistě si vybavíme obecné pravidlo zakotvené na slidu zmiňovaném v zákonu o účetnictví v § 7 odst. 6, že náklady a výnosy, podobně jako majetek a závazky, se nesmí kompenzovat v účetní závěrce, takže musíme je vykazovat samostatně bez jejich vzájemného zúčtovávání.
00:07:58 Nicméně prováděcí vyhláška, jak je tam cituji k zákonu o účetnictví, touto zkratkou PVZU mám na mysli vyhlášku číslo 500/2002 ve znění pozdějších předpisů, kde § 58. zmiňuje účetní případy nebo situace, které se nepovažují za to vzájemné zúčtovávání, za to kompenzování, takže můžeme například kompenzovat náklady a výnosy tehdy, jestliže o jejich vzniku jsme účtovali ve stejném účetní období, kdy budeme účtovat to snížení.
00:08:34 Takže například zaúčtovali jsme dodavatelskou fakturu za spotřebovanou elektrickou energii, toto vyúčtování bylo předmětem reklamace, reklamaci bylo ve stejném účetní období vyhověno, obdrželi jsme z pohledu účetnictví dobropis, z pohledu DPH opravný daňový doklad a tehdy mohu zaúčtovat tento dobropis jako snížení nákladů, avšak v případě, že tedy o tom nákladu bylo účtováno v jednom účetním období a do konce účetního období, do uzavření účetních knih,
00:09:05 nebyla tato reklamace dořešena a ten dobropis opravný daňový doklad účetní jednotka obdržela až v následujícím účetní období po zpracování účetní závěrky, tak tehdy tento dobropis, který se vztahuje k nákladu v minulosti už nemohu účtovat jako snížení nákladů běžného účetního období, je to i logické, tento náklad není v tom běžném účetním období zaúčtován, takže jej nemohu ani snižovat, takže tehdy bychom účtovali do výnosů.
00:09:33 Takže na dalším slidu, následujícím slidu, konkrétně na slidu číslo 5 jsem si dovolil na nějakých schematických příkladech tuto možnost, která se nepovažuje za kompenzaci, nějakým způsobem naznačit. Takže jestliže ve stejném účetním období jsem účtoval vznik nákladů a ve stejném účetní období účtuji to snížení, ano, mohu to zaúčtovat jako snížení nákladů, takže tady jsem zvolil variantu, že se zápornou hodnotou účtuji na stejné straně.
00:10:00 Jistě si vybavíme, že bychom mohli obdobně zaúčtovat snížení nákladů zaúčtováním kladné hodnoty na straně dal, na opačné straně, takže toto je možné tehdy, když oba dva tyto účetní případy nastaly ve stejném účetní období.
00:10:14 V případě opačném, kdy v běžném účetní období byla zaúčtována ta došlá faktura, například tady za spotřebovanou elektrickou energii, reklamace byla úspěšně dořešena až v následujícím účetní období, kdy byl teprve obdržen ten dobropis, respektive opravný daňový doklad, tehdy budu účtovat do výnosů, neboť kdybych zaúčtoval na stranu dal toho účtu 502, v podstatě porušuji tu zásadu brutto vykazování nákladů, neboť tento náklad v tom běžném účetním období zaúčtován není.
00:10:47 Takže mimochodem, toto podle mých zkušeností je dost častá chyba, které se účetní v praxi dopouští, že je obvyklé v účetních systémech automatizováno, automaticky nastaveno účtování těch přijatých dobropisů jako snížení nákladů, jestli se k nim vztahují, aniž by se tedy účetní jednotka zabývala skutečností, zda vskutku v tom běžném účetním období bylo účtováno i o vzniku toho nákladu.
00:11:15 No a obdobně, jak bylo zmíněno, by to platilo pro tu kooperující účetní jednotku z hlediska kompenzace výnosů, takže je-li ve stejném účetním období zaúčtován výnos, mohu ten vydaný dobropis zaúčtovat jako snížení výnosů, v případě, že výnos byl účtován v běžném účetní období, o dobropisu bude účtováno až v následujícím účetní období, abychom tento vydaný dobropis zaúčtovali na ostatní provozní náklady, tedy na 548.
00:11:44 Vracím se k tomu předchozímu slidu, tam jsme si okomentovali tu 1. odrážku z hlediska možné kompenzace nákladů a výnosů, dále nám vyhláška umožňuje, i než zjistíme definitivně inventarizační rozdíly, tak využít možnosti tady při té tzv. neúmyslné záměně, možnost na chybějící zásoby ve stejných rozměrech podobných obalových materiálů, na ty chybějící zásoby vystavit výdejku a zaúčtovat ji, na tu přebývající zásobu vystavit příjemku a tím to zkompenzovat, tedy nějaké nalezené přebytky a ztráty, než vyčíslíme definitivně inventarizační rozdíly.
00:12:29 Podrobně jsme se této problematice věnovali ve webináři, který byl věnován problematice účtování zásob.
00:12:36 Dále sama účetní metoda nás nutí při účtování rezerv, opravných položek a komplexních nákladů příštích období i kompenzovat náklady, kde tedy tvorbu rezerv, tvorbu opravných položek, jak jistě víte, účtujeme na straně má dáti příslušných nákladových účtů, no a jejich rozpouštění, rušení účtujeme na straně opačné, takže i na to pamatuje prováděcí vyhláška jako na možnou kompenzaci, respektive co se za tu kompenzaci nepovažuje, no a dále nám prováděcí vyhláška umožňuje kompenzovat závěrkové kurzové rozdíly z hlediska jejich vykázání ve výkazu zisku a ztráty.
00:13:18 No a poslední, co je možné nějakým způsobem vzájemně zúčtovat, respektive, co se za to zúčtování nepovažuje, to je, když nepřeceňujeme na reálnou hodnotu, takže i tam bych mohl stejný titul toho cenného papíru, kde u některého by vznikl při přecenění na reálnou hodnotu výnos, u některého náklad, tak provést tuto kompenzaci a výsledkově vyúčtovat jen výsledný rozdíl.
00:13:42 Takže tyto případy prováděcí vyhláška nepovažuje za tu kompenzaci a v ostatních případech bychom důsledně měli náklady účtovat do nákladů a výnosy do výnosů a neprovádět tedy jejich vzájemné kompenzace a dodržovat teda to pravidlo zakotvené v zákonu o účetnictví v citovaném § 7 odst. 6. Půjdeme-li dále, co je asi nejtěžší v účetnictví? Dodržet tzv. akruálním princip, zaúčtovat nejen ty všechny účetní případy, ale zejména ty náklady a výnosy do účetního období, s nímž tyto náklady a výnosy, neboli tyto skutečnosti, časově a věcně souvisí.
00:14:25 Takže možná se mnou budete souhlasit, že je to to nejobtížnější vždy si uvědomit, do jakého období náklad výnos časově patří, že se jedná třeba o nájemné za rok 2018 a tam jej také zaúčtovat v případě, když v roce 2018 budu doplácet nějaké nájemné za rok 2017 nebo naopak předplácet nějaké nájemné na rok 2019, tak jej nemohu vykázat v nákladech toho běžného účetního období.
00:14:53 Takže to časové hledisko je důležité a samozřejmě musí tyto náklady i výnosy věcně souviset s tím daným určitým obdobím, takže zase jsme rozebírali třeba při účtování zásob nějaké náklady, které nabíhají na nějakou zakázku, která není dokončen v daném účetním období, tak ona věcně souvisí, ten náklad, s tou danou zakázkou, a proto je mohu vykázat až v tom účetním období, až ta zakázka bude dokončena, bude vyúčtována ve výnosech a tehdy s ní související náklady mohu vykázat.
00:15:25 Na webináři věnovaném nákladům jsme o tom hovořili, že tam proto nástroj pro zaúčtování dodržení těchto principů jsou ty účty změna stavu zásob vytvořených vlastní činností a dále i ty příslušné účty zásob ve skupině 12. Nicméně tvůrci zákona o účetnictví pamatovali na situaci, kdy není možné, aby účetní jednotka tuto zásadu byla schopna dodržet, je to například otázka, kdy účetní jednotka vede soudní spor v nějaké otázce, která právě obvykle bude dopadat třeba na výnosy.
00:16:02 Například se zaměstnancem se soudí zaměstnavatel o náhradu za způsobené manko, za způsobenou škodu, nebo vedeme spor s pojišťovnou, zda nějaká pojistná událost bude předmětem nějakého pojistného plnění, zda ji pokrývá ta pojistná smlouva. No a uzavíráme účetní knihy ve chvíli, kdy ten soudní spor s tím zaměstnancem není dokončen, ten spor, ať už soudní nebo mimosoudní s tou pojišťovnou není dodržen, tak tam budu čekat, až se tato záležitost nějakým způsobem dořeší a tehdy potom budu účtovat ten výnos.
00:16:39 Takže zákon o účetnictví na tuto situaci pamatuje, nemohu-li dodržet ten akruální princip, mohou účtovat v tom účetním období ten účetní případ, tedy obvykle ten výnos až zjistím ty uvedené skutečnosti, co to tedy znamená, až dopadne nějakým způsobem ten soudní spor nebo až dořešíme případné nějaké sporné záležitosti s pojišťovnou.
00:17:05 Takže na dalším slidu máme právě ilustrativní příklad pro tuto situaci, kdy tedy účetní jednotkou bylo zjištěno ve skladu materiálu manko, které nepochybně musíme tedy vykázat v tom účetním období, za které se prováděla ta inventarizace a kdy byl tento inventarizační rozdíl zjištěn, takže v tom roce 1, kdy jsme zjistili manko, musím jej vykázat v nákladech na účtu 549 na mankách a škodách, no a v případě, že ke dni zpracování účetní závěrky je touto účetní jednotkou ta škoda nebo manko vymáhána na hmotně odpovědné osobě, kdy tedy ten soudní spor nebyl ukončen, není důvod,
00:17:49 abych cokoliv účtoval na výnosovém účtu. Tady v tom našem případě na účtu 648, neboť nevím, jak ten soudní spor dopadne. Podobně opět připomínám případné ty škody, které řešíme, respektive náhrady za škody, které řešíme s pojišťovnou, takže opět čekám, až ten problém bude dořešen a teprve v tomto účetním období, až dojde k nějakému konečnému rozhodnutí, budu vykazovat výnos. Takže v této naší ukázce, v tom roce 1, není žádný důvod účtovat ve výnosech na tom účtu 648, takže tam by byla 0, což by tedy znamenalo, jak tam máme i v té poznámce, jaký bude postup při stanovení základu daně z příjmu.
00:18:35 Takže u daně z příjmu bychom ten náklad samozřejmě považovali za nedaňový náklad, v duchu ustanovení § 24 odst. 2 písm. f), kde jak známo, manka, škody se uznávají pouze do výše náhrad, pominu-li škody způsobené neznámým pachatelem, anebo živelní pohromou, takže my bychom tady měli manko, takže pouze jen do výše náhrad. Náhrada je 0, takže celý ten účet 549, celých těch například 100 000, by byl náklad nedaňový, no a z hlediska toho výnosu budeme čekat na to účetní období, až ten soudní spor nějakým způsobem dopadne.
00:19:16 V případě, že by dopadlo pozitivně ve prospěch zaměstnavatele, řekněme v tom roce 9, tak tehdy by vykázal výnos, takže výnos patří nepochybně do toho účetní období, až bude ten soudní spor dořešen, až by případná nějaké to pojistné plnění bylo s pojišťovnou dořešeno pozitivně, ve prospěch té účetní jednotky. Tehdy bude účtován výnos no a u toho výnosu bychom potom postupovali tak, že bychom u ní aplikovali zase důležité ustanovení, které na dalších slidech si ještě připomeneme, a toto ustanovení se skrývá v § 23 odst.
00:19:54 4 písm. e), kde je řečeno, že výnos, který souvisí s nedaňovým nákladem, tak do výše toho nedaňového nákladu tento výnos nepatří do základu daně, když jsem to svými slovy popsal, ještě se k té citaci toho ustanovení dostaneme. Takže § 23 odst. 4 písm. e), do výše toho nedaňového nákladu bychom tento výnos nezahrnovali do základu daně.
00:20:20 Tady důležité, v případě, že by se jednalo o ten soudní spor, předpokládám, že bychom od zaměstnance už nechtěli, v uvozovkách, pouze jen náhradu za manko a škodu, ale že předmětem toho soudního vymáhání by byly i nějaké náhrady těch soudních výloh, náhrady za advokáty, takže pozor, že ten výnos je nedaňový pouze jen do výše toho nedaňového nákladu.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.