Účinné vymáhání pohledávek včetně prevence jejich vzniku
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
21.1.2021 (Čt)
3 h 33 min.
JUDr. Magda Janotová, LL.M.

Účinné vymáhání pohledávek včetně prevence jejich vzniku

O školení
Přepis
Dotazy (4)
Vymáhání pohledávek je proces, který zpravidla není příjemný ani pro dlužníka, ani pro věřitele. Účinným řešením je předcházení těmto situacím, ale mnohdy i tato snaha nemusí být zcela úspěšná a následně je pak vymáhání pohledávek pro věřitele jedinou šancí, jak chránit svá práva a své peníze získat zpět. Řešení pohledávek však nemusí být vůbec složité a nákladné. Neuhrazená pohledávka bude pro Vás již minulostí. Na tomto školení získáte informace o tom, jak lze vzniku pohledávky předcházet nebo jak lze minimalizovat negativní dopady neplnění závazku. Obeznámíme Vás s efektivními a moderními metodami vymáhání pohledávek, ukážeme Vám, jak v konkrétních případech postupovat s důrazem na praktické a efektivní řešení, jaký způsob zajištění závazku zvolit a jaké sankční mechanismy lze v jednotlivých případech využít. V neposlední řadě Vám ukážeme, jak vymáhání pohledávek probíhá v jednotlivých etapách civilního a rozhodčího řízení a jaká je realizace jejich uspokojení v případě exekučního řízení, rovněž Vás upozorníme i na alternativní způsoby řešení sporů.

Obsah školení

  • Vymezení základních pojmů (pohledávka, splatnost pohledávky, výzva k plnění, příslušenství pohledávky, běh lhůt, prodlení dlužníka věřitele).
  • Prověřován obchodního partnera a jeho solventnosti před uzavřením smlouvy.
  • Fáze uzavírání smlouvy, všeobecné obchodní podmínky a znalosti věřitele z oblasti závazkových vztahů, obchodní dokumentace jako důkaz existence pohledávky:
    • úhrada kupní ceny, dodání zboží a přechod nebezpečí škody na věci, přechod vlastnického práva, vady zboží,
    • podmínky pro ukončení smlouvy,
    • nástroje pro zajištění pohledávek,
    • využití doložek ve smlouvě (doložka o řešení sporů, volba práva, sudiště, mediační doložka atd.),
    • doručování v obchodních vztazích.
  • Pohledávky po lhůtě splatnosti a jejich vymáhání:
    • doložení vzniku pohledávky,
    • uznání dluhu, kvitance, dlužní úpis,
    • alternativní způsoby řešení sporu,
    • narovnání,
    • upomínka pro neplnění závazku, předžalobní upomínka, splátkový kalendář.
  • Fáze soudního řešení sporu:
    • řešení sporu před rozhodcem (výhody, nevýhody, problematické rozhodčí doložky, úloha obecných soudů),
    • řešení sporů před obecnými soudy (příslušnost soudů, soudní poplatek, náklady řízení, dokazování, návrh na vydání platebního rozkazu, směnečného rozkazu, elektronického platebního rozkazu, výkon rozhodnutí).
  • Dotazy, diskuze.

Komu je školení určeno?

  • pracovníci oddělení vymáhání pohledávek
  • ekonomové
  • účetní
  • podnikoví právníci
  • obchodní zástupci
  • členové středního managementu

Štítky

JUDr. Magda Janotová, LL.M.

Absolventka právnické fakulty, kde vykonala rovněž rigorózní zkoušku v oboru práva (JUDr.), absolventka prestižní Nottingham Trent University v oboru obchodního práva (získání titulu LL.M. - ekvivalent MBA pro právnickou oblast) a absolventka Fakulty managementu a ekonomiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Dosažené vzdělání napříč více obory jí umožňuje výhodně řešit jednotlivé případy nejen z pohledu právního, ale i z hledisek ekonomických, což oceňují především podnikající klienti. V současnosti působí jako lektorka, mediátorka a podniková právnička pro podnikatelské seskupení koncernového typu zahrnující společnosti v elektrotechnickém průmyslu, kovovýrobě a slévárenství. Díky své specializaci v oblasti obchodního a pracovního práva se věnuje v těchto oblastech také poradenství a vzdělávání. Je rovněž odbornicí na komunikaci a vyjednávání, po úspěšném složení státní zkoušky z mediace je také tzv. zapsaným mediátorem v seznamu mediátorů vedeným Ministerstvem spravedlnosti ČR. Ve své lektorské činnosti zúročuje své zkušenosti z oblasti pracovního a obchodního práva, klade důraz na mimosoudní řešení sporů, při výuce propojuje teoretické otázky s praktickými příklady z vlastní praxe.

Všechna školení lektora (8)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

3) Ohledně výhrady vlastnictví, pokud není smlouva, stačí uvést na faktuře větu "Zboží zůstává ve vlastnictví prodejce až do úplné úhrady ceny."

4) Můžu prosím dát těch 1200 Kč i do textu třetí upomínky? Jen jako bububu... většinou po třetí upomínce hradí...Děkuji

5) Dlužník uznal písemně svůj dluh z roku 2011 naposled 11.6.2018 ( předtím průběžně). Promlčecí lhůta je tedy dle § 639 Obč. zák. 10 let? Stále eviduji tedy jako nepromlčenou pohledávku ? a můžu tvořit v účetnictví zákonné opravné položky?? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

6) Věřitel má v evidenci několik neuhrazených faktur. Dlužník pošle dílčí platbu, ale z ničeho nevyplývá co platí. Jak přiřadit platbu, na které faktury? Podle datumu splatnosti na nejstarší? Děkuji

7) Věřitel eviduje pohledávku 100 za dodané zboží a pohledávku 10 za vyfakturované úroky z prodlení. Dlužník zaplatí 90. Jak rozdělit platbu mezi pohledávku za zboží a úroky z prodlení? Děkuji

8) Dlužník se dostal do insolvence, v jakém momentu se přesně můžu do toho insolvenčního řízení s našimi pohledávkami přihlásit? Děkuji
A když dá ten návrh někdo jiný? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
faktura za přepravu vystavena 14.9.2020, splatná 13.11.2020
Po 7 dnech prodlení poslána 1. Upomínka. Po 14 dnech poslaná 2. Upomínka a faktura na paušální náhradu nákladů dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 1200 Kč.
Po 30 dnech po splatnosti faktury za přepravu a po splatnosti fa. za paušální náhradu zaslána do datové schránky Předžalobní výzva dle § 142a Občanského soudního řádu.

Došlo následně k úhradě pouze faktury za přeprava, fakturu za paušální náhradu klient odmítá zaplatit.
Dotaz: je možné podat Elektronický platební rozkaz pouze na fakturu za paušální náhradu? Bude v tomto případě rozhodnutí soudu jednoznačné? (na přepravu máme objednávku, přepravní dokumenty). Děkuji
Bod agendy:Návrh na vydání platebního rozkazu

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) OSVČ má pohledávku starou 5 let, dosud s ní nic nedělal a chce ukončit podnikání. Vede daňovou evidenci. Musí pohledávku s ukončením podnikání dodanit?
Děkuji Mirek

2) Firmy nám zadržují část pohledávek ve výši zpravidla 5% na základě smlouvy i 10 let (většinou tedy 5 let). Jedná se o celou dobu trvání záruční doby (protipožární rolety). Poté musíme o zádržné žádat, nevyplácí je automaticky. Je to standardní řešení a není v rozporu se zákonem? Děkuji

00:00:04 Takže dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na dnešním semináři, jmenuji se Magda Janotová, dělám vlastně právníka, podnikového právníka v jednom velkém korporátu, kde se také mimo jiné, my si dnes budeme hovořit o pohledávkách, takže i de facto řeším pohledávky ve velké míře, ale spíše se zabývám tedy prevencí tak, aby ty pohledávky nám nevznikaly. Takže my si v dnešním semináři právě řekneme, co udělat, jak to zabezpečit nejen smluvní dokumentací, ale dalšími nástroji, abychom tedy ty pohledávky neměli.
00:00:46 A pak si řekneme tedy, když už ty pohledávky budeme mít, tak jakým způsobem je následně řešit, a vlastně od toho řešení pohledávek až po nějaký ten výstup, což je soudní řízení, exekuční řízení atd., takže určitě cokoliv budete potřebovat se zeptat již v průběhu semináře, jak bylo řečeno, můžete, a pak po přestávce se k vašim dotazům dostanu. Tady byla osnova školení, takže to určitě znáte z pozvánky a můžeme tedy jednat o prezentaci.
00:01:25 Vlastně pohledávka jako taková, z toho právního hlediska představuje právo věřitele na plnění dlužníka, vlastně věřitel... ze závazku má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění jako na pohledávku a zase dlužník má povinnost toto splnění dluhu uspokojit. Vlastně tak vzniká oběma určitý závazek, ano, jak závazek, tak vlastně na druhé straně zase vzniká pohledávka. Dodavatel má vlastně dodat určitou službu nebo nějaké zboží a zase závazek toho odběratele, že za tuto službu nebo za zboží musí zaplatit určitou smluvenou cenu.
00:02:11 Z účetního hlediska ta pohledávka vůbec jako pohledávka se dostává až v době, kdy už tedy nedojde k nějakému splnění předmětu dodávky, z právního hlediska tady, my se zabýváme už tou prevencí, takže už tedy počítáme s tím tedy, co se týče smluvní dokumentace a různé zajištění, takže my vlastně to řešíme, ještě než ta pohledávka vznikne, i kdyby tedy nevznikla. Takže my už musíme zabezpečit vlastně všechno ostatní tak, aby... tak, aby ta prevence byla dokonalá, abychom opravdu měli co nejméně těch pohledávek a pak co nejméně těch problémů, k tomu řešení.
00:02:53 Pohledávka peněžní, právo na peníze a pohledávka nepeněžní, právo na jiný druh plnění. Zpravidla služby nebo hmotné věci, kolikrát bývá plnění, že někdo dodá službu a třeba zase ten druhý, na základě toho dodá určité zboží, ano? Takže ne vždy je to tedy... vždy to je peněžní plnění, může to být i plnění ve formě služeb nebo výrobků.
00:03:23 Velmi důležitá je splatnost, tak, abyste si ujednali vlastně, kdy bude... kdy bude vlastně splatná, ta cena, kterou jste si vy sjednali jako smluvní partneři, my si budeme říkat, jak se rozdělují podle splatnosti, ty pohledávky, jakým způsobem se jako zajišťují, jak vlastně zabránit tomu, abychom příliš dlouho nečekali na zaplacení a vlastně mezitím už tedy bychom dodali další a další služby nebo zboží, tím pádem by ty pohledávky narůstaly.
00:04:06 Takže to si budeme říkat v té prevenci, teď si řekneme, jak tedy je to podle občanského zákoníku, jaké jsou... jaké jsou tam nějaké limity, platí tedy, že pokud není splatnost stanovena, tak je to vždy do 30 dnů, nebo 30 dnů od toho, kdy byla doručena faktura. Vlastně těch 30 dnů je dáno jako takové, které do těch 30 dnů by ta splatnost měla být vždy, můžeme tedy pohledávku domluvit, nebo když si smluvní partneři domluví, tak může být splatnost i delší a nejdéle 60 dnů. Na těch 60 dnů už pak za určitých podmínek.
00:04:51 Takže určitě těch 30 dnů buď vlastně od té doby, co byla doručena faktura, nebo smluvně si zajistíte třeba od převzetí zboží, nebo jestli jsou třeba součástí nějaké zkoušky nebo cokoliv jiného, tak vlastně od tohoto okamžiku také můžete se... můžete se domluvit, ano? Takže... kdy vlastně bude třeba ověřeno, že bylo řádně splněno. Jak jsem říkala strany tedy... strany si mohou sjednat i delší splatnost, než 30 dnů, ale ne však více jak 60 dnů. Pokud by to bylo více jak 60 dnů, tak jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
00:05:40 Takže určitě pak ta judikatura nám není tedy - občanský zákoník, nám přímo neříká, co je hrubě nespravedlivé, takže bychom museli jít do - pokud bychom měli nějaký případ, tak do judikatury, že, zase musíme řešit také slabší smluvní stranu, silnější smluvní stranu, zase, pokud by to byla slabší smluvní strana, tak zase už bychom do takové dlouhé splatnosti nešli, ano? Takže vždy zvážit, tedy jak toho obchodního partnera, tak i vlastně ten závazek jako takový, z čeho je, z čeho vyplývá.
00:06:25 Splatnost mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, tak je obdobně také upravená, co se týče té splatné - té další lhůty splatnosti, tak tam si mohou ujednat další lhůtu splatnosti strany jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti, tedy nesmí v tomto případě přesáhnout 60 dnů, ano? Jaká povaha toho závazku, tak tam nebude povahou závazku skutečnost, že třeba zboží nebo služby jsou financovány z prostředků evropských či státních dotací nebo třeba skutečnost, jak je zboží nebo služba financována, ano? To s povahou závazku, tedy nemá nic společného.
00:07:18 Takže je potřeba opravdu důkladně zvážit, jestli je potřebné, aby ta lhůta splatnosti byla tedy delší, než je 30 dnů, jestli opravdu tam to je to potřeba, pokud ne, tak lépe dodržovat do těch 30 dnů, to je vlastně to maximum.
00:07:38 A jaké jsou pak následky, kdyby ty... kdyby jsme se neřídili, tedy občanským zákoníkem a udělali si to podle sebe, tak vlastně pak ta smluvní strana má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o lhůtě splatnosti, takže řešila by se ta hrubá nespravedlivost, jestli to bylo hrubě nespravedlivé, či nebylo, bude to posuzovat, samozřejmě soud, to jsem říkala, pak kdybyste měli nějaký případ, tak lépe si to ověřit, třeba už s dřívější judikaturou, co tedy bylo považováno i v minulosti za tu hrubou nespravedlivost.
00:08:18 Pokud bude tedy ujednání o splatnosti, ceny v rozporu s tímto ustanovením, které říká vlastně, jak dlouhou splatnost, jakou splatnost můžeme dojednat s obchodním partnerem, tak právě věřitel se může dovolat, neúčinnosti tohoto jednání a pak by vlastně, pokud by soud prohlásil toto jednání za neúčinné, tak pak by se... pak by se museli vlastně vzít ustanovení občanského zákoníku, ano? Takže pokud by tedy soud přímo nedal nějaké řešení, jak tedy ty poměry spravedlivě uspořádat.
00:09:03 Co se týče splátek, tak tam není dotčeno vlastně ta možnost, to právo, aby si strany sjednaly to plnění ve formě splátek, nesmí však dojít tedy k faktickému obcházení tohoto zákona, který nám určuje tu splatnost, třeba příklad může být tím, že by se kupující zavázal zaplatit kupní cenu ve dvou splátkách, a to tak, že vlastně 10 % kupní ceny zaplatí do 30 dnů od převzetí zboží a zbylou část kupní ceny zaplatí do jednoho roku od převzetí zboží.
00:09:42 Takže tam de facto tady by jasně, bylo obcházení tohoto zákona, obcházení tohoto ustanovení o té splatnosti, takže v takovém případě by tedy nejspíše, protože záleží pak ještě na rozhodnutí soudu, tak by tam byla velká šance se dovolat neúčinnosti takového ujednání. Také známé, třeba u smlouvy o dílo určité pozastávky, tím rozumíme, že vlastně určitá část té ceny je zaplacená, až potom, co bude dílo provedeno bez vad a nedodělků.
00:10:22 Bývá třeba ujednání, že například třeba do 30 dnů, pak je zaplacena určitá zbylá část ceny, většinou to bývá těch 10 % jako takové zádržné, které se nechává tak, aby zase ten objednatel měl možnost nebo měl nějakou jistotu, že to dílo bude v pořádku předáno a byla tam nějaká motivace toho zhotovitele, že vlastně to dílo dovede do toho zdárného konce a bez nějakých vad a nedodělků. Takže pokud tedy bylo zase těch 10 % hrazeno později, než je 30 dnů, tak zase by to mohlo být v rozporu s tímto ustanovením, které zase hovoří vlastně o té splatnosti.
00:11:19 Takže pozor na to, když by takové ujednání v té smlouvě bylo, tak pozor na to, aby se ta strana, druhá nedovolala té neúčinnosti tohoto jednání. Zase by soud řešil, jestli ujednání o pozastávce bude/je hrubě nespravedlivé, či není, takže bude záležet ještě, v jakém případě to bude, ano? Takže pak vždy nevíme tedy, jak ten soud nakonec rozhodne, určitě tam vždy, není tedy každý případ úplně stejný, ale vždy tam budou ještě ty okolnosti znamenat určitou roli, to, o jakého klienta se jedná, o jakou smluvní stranu, a jak vůbec ty další věci, toho případu.
00:12:12 Tam, pak je na tom potenciálním dlužníkovi vlastně, to je ten objednatel, zda je tedy ochoten nést riziko, že ten zhotovitel se může úspěšně dovolat, neúčinnosti jednání o pozastávce a pak následně požadovat úroky z prodlení, ano, které právě v případě nějakých větších stavebních celků už by mohly být docela velkou sumou, takže je potřeba zvážit i toto. Tak nemáme, jen tu samotnou jistinu, když se jedná o pohledávku, ale s pohledávkou také souvisí její příslušenství.
00:12:52 Příslušenství, jaké máme úroky, úroky z prodlení, poplatek, poplatek z prodlení, paušální poplatek z prodlení, že, paušální náklady, když podle vyhlášky, budeme si ještě říkat, a další náklady, které nám vzniknou s danou pohledávkou. Příslušenství tedy není smluvní pokuta, to se za příslušenství pohledávky vůbec nepokládá. Příslušenství pohledávky, byť tedy vzniklo až později, až vlastně, - nám nebylo zaplaceno, že, do té doby je splatná pouze ta jistina, takže vzniká později, může mít tedy lepší pořadí, než pohledávka, než samotná ta pohledávka, než samotná jistina, ano?
00:13:38 To podle rozhodnutí vlastně nejvyššího soudu. My víme, že vlastně i příslušenství pohledávky je možné žalovat zvlášť, takže odděleně, tedy i od té jistiny, takže i pokud by nám pak dlužník zaplatil pouze jistinu, tak my můžeme, - a nezaplatil by nám to příslušenství, na které nám mezitím vznikl nárok, protože nám nezaplatil včas, tak můžeme žalovat i pouze jen to příslušenství té pohledávky. Teď tady vlastně v občanském zákoníku - nebo budeme narážet při různých příležitostech počítání lhůt.
00:14:23 Lhůta, máme lhůtu třeba pro podání odvolání u soudu a další lhůty, které vlastně jsou zákonné, a jakým způsobem se tedy počítají, kdy tedy, abychom věděli, kdy tedy je konec té lhůty. Lhůta je vlastně takový prostor pro určité plnění, takže když máme třeba lhůtu k odvolání, tak vlastně je tam určitý prostor daný k tomu, abychom něco aktivně činili, ano? Takže je tam prostor k tomu, že můžeme v té době dát odvolání, ano? Lhůtou se tedy rozumí vlastně stanovený úsek uplatnění práva u druhé strany, i třeba promlčecí lhůta, to samé, nebo záruční lhůta.
00:15:16 Naopak zase, když budeme hovořit o době, když bude... když si i přečteme z ustanovení občanského zákoníku a bude řečeno doba, tak doba vlastně uplynutím, to je časový úsek, jejímž uplynutím to právo zaniká bez dalšího, tam se nepočítá s nějakou... s nějakým aktivním jednáním tak, jako u lhůty.
00:15:44 Je tam... určitě jsou tam rozdíly, co se týče pak běhu toho času, doba nám vlastně uplyne bez dalšího, pokud uplyne třeba doba o víkendu, tak vychází doba uplynutí třeba na sobotu, tak uplyne v sobotu, takže tam prostě ta doba uplyne tak, jak má, protože se neočekává nějaké aktivní jednání, zatímco v případě lhůty, tak tam, pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, tak pak tím posledním dnem lhůty je pracovní den, nejblíže následující.
00:16:24 Takže tam se to jakoby posouvá, to je právě proto, protože je činěno určité jednání tak, aby ještě vlastně v poslední den v té lhůtě mohlo být učiněno. Takže tam tímto způsobem lhůta zase, ta se posouvá, kdežto doba, ta uplyne bez dalšího, jestli je pátek, svátek nebo jakýkoliv jiný den, ano? A tady máte k tomu i příklad, takže pan Novák má tady pohledávku ve výši 10 000, tady máme příklad s promlčecí lhůtou, promlčecí lhůta v délce 3 let, což je obecná lhůta podle občanského zákoníku, uplyne 31. 8. 2014, což je neděle.
00:17:05 Posledním dnem, kdy pan Novák tedy může podat tu žalobu u soudu, zase očekává se, nějaké aktivní jednání, v případě promlčecí lhůty je právě ta žaloba u soudu, tak, protože je to neděle, kdy uplynula lhůta, tak posledním dnem je vlastně pondělí toho 1. 9. 2014, protože jsme si říkali, že vlastně je to nejblíže, ten následující pracovní den, ano? Takže vlastně v to pondělí, ještě by pan Novák tedy mohl tu žalobu odeslat, ano, tím pádem by ještě nebyla promlčena, ta pohledávka.
00:17:48 V případě, pokud by odeslal později, po uplynutí promlčecí lhůty, tak pak by se musel... pak, pokud by se... pokud by se dlužník dovolal svého práva námitky promlčení, tak by pak soud tady tu pohledávku neuznal, ano? Takže by... vlastně promlčecí lhůta je de facto je závislá pouze na tom, jestli se dlužník ozve, jestli namítne to promlčení, pakliže to nenamítne, tak soud rozhodne spravedlivě, podle toho, jestli opravdu ta pohledávka je platná, tak rozhodne, že má dlužník zaplatit.
00:18:32 Pakliže namítne právo promlčení, tak tam pak už ta povinnost není, takže vlastně to plnění je závislé od toho... ten nárok je závislý od toho, zda se ten dlužník přihlásí, nebo ne, protože soud promlčení nezkoumá z úřední povinnosti, tak jako třeba v případě prekluze, ano? Takže soud se tím nezabývá, musí to namítnout, ten dlužník, že je promlčeno. Takže tady jen k tomuto příkladu, abyste i věděli tedy, co je, co se má za to ta lhůta promlčení, jaké má pak tedy následky.
00:19:13 Tak, další pravidla počítání času, podle občanského zákoníku, lhůta pak určená podle dnů se počítá dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek, zase příklad, pokud byla doba splatnosti zápůjčky sjednaná v délce 15 dnů ode dne jeho poskytnutí, tak pak začne běžet dnem následujícím po poskytnutí, po poskytnutí zápůjčky.
00:19:42 Potom konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let, připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá, a není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.
00:20:05 Takže byl sjednán, zase příklad k tomu máme, nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou jednoho roku, a to ode dne, 1., 1. 2014, nájemní vztah pak zanikne dne 1., 1. 2015, pokud by byl tedy přestupný rok, 29. 2. by pak zanikl ten smluvní vztah, pokud by bylo ujednáno 29. 2., tak ten rok vlastně, ta doba určitá na jeden rok, takže závazek by - nájemní vztah by zanikl, pak dne 28. 2., ano? Jak jsme si říkali, když není takové hodné, tak ten - poslední den v měsíci bylo myšleno, tak je to v ten další rok, který není přestupný, je to 28. únor.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.