Problematika pohledávek a dluhů 2023
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
31.5.2023 (St)
3 h 55 min.
RNDr. Ivan Brychta

Problematika pohledávek a dluhů 2023

O školení
Přepis
Dotazy 11
Školení přinese komplexní výklad problematiky pohledávek a dluhů (závazků) z pohledu daní (daň z příjmu, zákon o rezervách, DPH) a účetnictví, včetně zohlednění základních principů v návaznosti na občanský zákoník (otázky promlčení pohledávky, přistoupení k dluhu a jiné). Na příkladech budou ilustrovány související účetní a daňové postupy v roce 2023.

Témata

  • daňové a účetní vymezení pohledávek a dluhů (závazků)
  • opravné položky k pohledávkám – účetní a daňový režim (postup podle zákona o rezervách)
  • odpis pohledávek – možnosti z hlediska daňových nákladů
  • postupování, nákup a prodej pohledávek z daňového hlediska
  • příslušenství pohledávek (smluvní pokuty, úroky z prodlení) a související daňový režim
  • pohledávky a dluhy (závazky) v cizích měnách, vyčíslování kursových rozdílů
  • pohledávky a dluhy (závazky) v daňové evidenci
  • promlčení pohledávek a dluhů (závazků), vč. problematiky dodanění dluhů (závazků) promlčených či s více jak 30 měsíci po splatnosti
  • pohledávky a dluhy (závazky) z pohledu DPH
  • dobropisy, pozastávky, zálohy, závdavky
  • související výklady správce GFŘ a MF
  • odpovědi na konkrétní dotazy účastníků k probírané problematice

Pro koho je školení určeno

Školení je vhodné pro účetní, ekonomy, finanční a daňové poradce, podnikatele, finanční manažery a další osoby, které se ve firmách zabývají vystavováním, účtováním, likvidací či vymáháním pohledávek a dluhů.

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 17. 03. 2025, 17:27
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý deň, máme pobočku v CZ, kde im vedieme účtovníctvo. Od dodávateľa (CZ-tuzemko) sme dostali faktúru za stavebné práce (odberateľ CZ), v ktorej je uvedná bankovní garance - prosím ako máme túto položku správne zaúčtovať. Faktúra je v režime prenosu DPH. Ďakujeme pekne.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 15. 01. 2025, 09:02
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,v roce 2021 byl vystaven ODD na vrácené zboží polskému odběrateli. Z jistých důvodů nebyl tento ODD dosud vyplacen, bude vyřešeno v roce 2025. Vztahuje se na tento doklad dodanění závazků po 30 měsících splatnosti dle ZDP § 23 odst. (3) a) 11 ? Děkuji Masnicová

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 08. 11. 2023, 11:02
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Máme neuhrazenou pohledávku a než jsme ji začali řešit právní cestou zjistili jsme, že firma byla vymazána z obchodního rejstříku. Můžeme provést na základě výmazu z obchodního rejstříku daňový odpis?

Předem děkuji. Roman Eminger

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 25. 09. 2023, 18:02
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

převzali jsme účetnictví a zjistili jsme, že bývalá paní účetní evidovala vyšší Zápůjčku společníka do společnosti, protože chybně účtovala splátky na tuto zápůjčku. Rozdíl je přes milion korun (společnost eviduje vyšší dluh na účtu 365 než ve skutečnosti ke společníkovi má) - je nějaké řešení které bychom mohli využít?Víme, žena účet 426 účtovat nelze, protože se jedná o rozvahový účet.. Předem děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 24. 08. 2023, 12:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat -měli jsme pohledávku za odběratelem z roku 2015, která byla částečně splacena exekucí, nyní jsme dostali výzvu před zastavením exekuce o souhlas se zastavením exekuce. S tím, že jednatel souhlas udělil. Měli jsme k této pohledávce opravnou položku. Předpokládám, že nyní mohu opravnou položku zrušit a pohledávku odepsat, když bude exekuce zrušena. V podrozvaze pohledávku vést nemusím, když není předpoklad nějakého dalšího uhrazení. Nebo potřeba ještě nějaký doklad, abych toto vše mohla provést?

Děkuji za odpověď
TR

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 20. 06. 2023, 10:26
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat když mám pohledávku přihlášenou do insolvenčního řízení a pak soud vydá USNESENÍ o zveřejnění konečné zprávy - je to podklad pro odpis a můžu pohledávku daňově odepsat? Vždy jsem takovou pohledávku daňově odepisoval když bylo USNESENÍ o zrušení konkurzu. Jde mi o to zdali mohu pohledávku daňově odepsat i když je Usnesení o zveřejnění konečné zprávy nikoli o zrušení konkurzu. Předem moc děkuji za odpověď. Eminger

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 05. 06. 2023, 16:20
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

strana 41 bydliště ČR nebo EU?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 05. 06. 2023, 16:19
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, jaké hodnoty prosím považujete Vy osobně za významné pro účtování na 426? Např. v %

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 05. 06. 2023, 16:18
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěla bych se prosím Vás zeptat: auditovaná a.s. tvořila v letech 2021 a 2022 rezervu na opravu objektu. Nyní se rozhodla, že objekt opravovat nebude a tvorbu rezervy mám opravit. Vzhledem k tomu, že rok 22 je už zauditovaný, ale DPPO není podané, chci se zeptat, zda mám opravit tvorbu r. 2021 a 2022 ještě v přiznání podaném za rok 2022 (dodanit), nebo mám podat daňové přiznání s vložením peněz na účet rezervy a vlastní rezervu zrušit až v účetnictví 2023?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 05. 06. 2023, 16:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Lze požadovat úroky z kauce v případě kontraktu uzavřeného před nabytím účinnosti „nového“ Občanského zákoníku, když nebylo výslovně sjednáno ve smlouvě? Na základě jakého ustanovení takto postupovat? „Nový“ občanský zákoník již automatický nárok zakládá.
Dodatek k dotazu-jedná se o kauci u nájmu

00:00:04 Dobrý den. Dovolte mi, abych vás také pozdravil já, Ivan Brychta, který vám budu přednášet problematiku pohledávek a dluhů v roce 2023. Co nás čeká? Tak jak tady vidíte, celou problematiku jsem rozdělil do deseti částí. V té první části si vymezíme pohledávky a dluhy a pochopitelně budeme brát zejména tedy definice z občanského práva a také něco z daní a účetnictví. Potom se budeme dívat už na pohledávky a závazky či dluhy z pohledu účtování, takže to bude v té druhé části. Ve třetí části potom budeme brát účetní zásady pro opravné položky a odpis pohledávek.
00:00:54 Ve čtvrté části potom budeme brát opravné položky k pohledávkám daňové a v páté části, v páté části budeme brát odpis pohledávek. Potom nás čeká šestá část postupování a nákup pohledávek daňově. No a sedmá část je příslušenství pohledávek. To jsou takové ty stěžejní asi body. Ty další jsou spíše doplňkové záležitosti a to jest, abychom si připomněli, jak účtujeme o pohledávkách či dluzích, které jsou v cizí měně, čili nějaké ty kurzové přepočty. Potom se budeme dívat samostatně na dluhy či závazky v účetnictví. S těmi dluhy či závazky toho tolik dělat nemůžeme jako s pohledávkami.
00:01:42 Nějaké ty opravné položky pochopitelně k dluhům nejdou. Odpis je také problematický, přesto si k tomu něco řekneme. No a potom máme desátou část, kdy jsem do té desáté části dal určitá řekněme ustanovení, určité postupy, které se mi nevešly tématicky do těch předchozích devíti. Takže se budeme bavit například o problematice pohledávek a dluhů v daňové evidenci, o vzájemném započítávání, no a o dobropisech, o dobropisech i třeba z pohledu zákona o DPH. Pokud uvidíte v té prezentaci nějaké barevné zvýraznění, tak chci zejména odlišit nějaké řekněme nové znění od znění, které platilo dříve.
00:02:28 To nové znění máme tady podbarveno takovou starorůžovou barvou, to dřívější znění potom modrošedou barvou. Dále budu zmiňovat i v některých příkladech výklady, informace a pokyny správce daně, u nich používám většinou zelené podbarvení. Je to kvůli tomu, abychom si uvědomili, že ty výklady, pokyny a informace pro nás nejsou právně závazné, je to pouze názor správce daně, který ale pochopitelně musíme znát. Co se týče příkladů, tak příklady, pokud jsem si již nějaké připravil dopředu a dal je do toho podkladového materiálu, tak je potom před sebou uvidíte napsané modrým písmem.
00:03:12 Jinak bych chtěl zdůraznit, že budu rád, pokud budete mít nějaké dotazy k té problematice a pokud se budete ptát, pro dotazy máme vyčleněný vždycky čas řekněme po přestávce a potom ještě na konec toho webináře. Takže určitě pište svoje dotazy do chatu a já se budu snažit, až na to dojde čas, všechny ty vaše dotazy zodpovědět. Tak. Takže pojďme na úvod. V první části tedy budeme probírat zákonnou úpravu. Ze zákona o účetnictví, čili zákona č. 563/1991 Sb. si toho příliš nevezmeme.
00:03:50 Tam je pár vět pro oceňování nebo o kurzových přepočtech a možná bych potom zmínil to, co budeme probírat v té třetí části, až se budeme dívat na problematiku, jak nebo v kterých případech děláme opravné položky a v kterých případech odpisujeme pohledávky. Takže tam jsou nějaké ty obecné zásady účetní, ze kterých se v tomto případě vychází. Pochopitelně pro účtování o pohledávkách budete ještě v praxi používat prováděcí vyhlášky nebo české účetní standardy. Já budu pochopitelně tady nejčastěji zmiňovat postup podnikatelský, čili postup podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.
00:04:39 No a ještě tedy se dostaneme k ostatním předpisům. Takže občanský zákoník vymezuje základní pojmy včetně smluvních vztahů, řeší otázku promlčení pohledávek, převzetí dluhů, přistoupení k dluhu, narovnání a další, takže z toho budeme potom čerpat tyto definice pro další výklad. No a potom už máme daňové zákony, čili zákon o daních z příjmů, který bude řešit nebo podle kterého budeme probírat problematiku opravných položek, odpisu pohledávek, postupování pohledávek a nebo i dodanění třeba dluhů. Potom máme zákon o rezervách pro zjištění základu daně.
00:05:19 Ten nám speciálně upravuje pravidla pro tvorbu daňově účinných opravných položek. No a ještě zákon o DPH. Ten pochopitelně vymezuje celou tu problematiku z pohledu DPH, ale třeba je zajímavé si projít náležitosti daňového dokladu, protože pohledávka, pokud jste coby ten, který řekněme poskytuje nějaké služby nebo dodává nějaké zboží, plátcem DPH, no tak pohledávka či faktura vydaná, pokud bude mít náležitosti daňového dokladu, tak tím zároveň tedy splníte pravidla pro DPH. Takže určitě budeme zmiňovat pravidla pro vystavování, provádění oprav a další.
00:06:07 Teď se pojďme podívat na následující stránku. Na té následující stránce máme ještě už nějaké prvotní definice. Takže napřed pohled občanského práva. § 495 říká, že souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek, a to jmění osoby, které potom z toho vyplyne, je, že se de facto vezme souhrn majetku té osoby a odečtou se od toho její dluhy. Čili to je jakási prvotní definice dluhů.
00:06:46 Co se týče potom rozlišení pojmu dluhy a závazky, tak rovnou dopředu říkám, že v podstatě to je velice drobná nuance, která vyplývá tady z ustanovení § 1721 občanského zákoníku, kde se říká, že ze závazku má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhů spokojit. Takže se dá říci, že ten závazek je jakési obecné vyjádření toho, že někdo něco někomu dluží a vlastně z toho vyplývá potom ten konkrétní dluh, kterým ten dlužník v podstatě ten svůj závazek vůči věřiteli splatí.
00:07:36 Takže možná byste řekli, že je to tedy jeden a týž pojem, ale když s tím přišel občanský zákoník v roce 2014, protože od toho roku platí ten nový občanský zákoník, tak legislativci dokonce z pohledu zákona o daních z příjmů v podstatě vyměnili veškeré zmínky o závazcích novým pojmem dluhy. Ale jak říkám, závazky a dluhy je prakticky to samé, takže nebudeme to nějakým způsobem speciálně odlišovat a pokud budu hovořit o závazcích, tak pochopitelně budu tím myslet i dluhy a obráceně. Když se podíváte na účetní pohled, tak tady je pochopitelně ten pojem závazky a dluhy také uveden.
00:08:26 Tady je řečeno, že účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv a závazků včetně dluhů a jiných pasiv. Co se týče řekněme pohledu na závazky či dluhy na straně dlužníka a pohledávky na straně věřitele, tak to můžete také vlastně shrnout do jediného pojmu faktury, například faktury vydané pro pohledávky, anebo faktury došlé či přijaté pro dluhy či závazky. Nicméně pro pojem faktury neexistuje žádná oficiální definice.
00:09:05 Pokud byste si třeba chtěli něco vygooglovat, tak ta neoficiální volná definice říká, že faktura je převzata z latinského slova Facere, čili dělat nebo udělat a je to jakýsi účet za provedenou práci nebo za dodané zboží. No a obvykle obsahuje popis toho, za co se má zaplatit, způsob platby, datum splatnosti. No a je to jakýsi vžitý pojem a používá se běžně v obchodním styku. Takže dopředu říkám, že vlastně jestliže neexistuje definice, tak asi také nikde nenaleznete přesný výčet toho, co by měla faktura obsahovat, jaký by měla mít tvar atd.
00:09:52 Takže v praxi může být faktura v některých případech třeba nahrazena smlouvou, protože vlastně z té smlouvy nám vyplyne, co je obsahem toho plnění, za co se má zaplatit, způsob platby, kdy se má zaplatit atd. No anebo můžete vlastně nahradit tedy tu fakturu jakýmsi vymezením daňového dokladu ze zákona o DPH, kde pochopitelně pro ten daňový doklad už jsou určité náležitosti, které ten daňový doklad musí obsahovat, aby to bylo v souladu s legislativou, v souladu se zákonem o DPH.
00:10:28 Když se podíváme na následující stránku, tak vlastně ta faktura pohledem daně z příjmů by mohla být jako jeden z důkazních prostředků na obhájení toho, že vznikl nějaký příjem či výnos, případně na straně toho, kdo má platit, že mu vznikl nějaký výdaj či náklad. Pochopitelně nemusí to být jediný důkazní prostředek. Pochopitelně tím důkazním prostředkem může být i třeba smlouva, pokud se uzavírá, objednávka, dodací listy atd. Ale ta faktura přirozeně, pokud je završeno nějaké to dodání zboží či poskytnutí služby fakturou, je určitě jedním z důkazních prostředků.
00:11:07 No a pokud se na to podíváte pohledem plátce DPH, tak pro plátce může mít význam, pokud má náležitosti daňového dokladu. Vraťme se ale zpátky teď k pohledávkám a dluhům a nejprve si pokusíme ozřejmit rozdíl mezi pohledávkami vlastními a pohledávkami cizími. Je to i z toho důvodu, že pohledávky vlastní a pohledávky cizí se odchylně oceňují a potom vlastně ta pravidla ať už pro pohled účetnictví, nebo pro daně z příjmů bývají trošičku odlišná v případě pohledávek vlastních a pohledávek cizích.
00:11:52 Pokud se podíváme na pohledávky vlastní, tak já je tady mám definované jako takové, které vznikají na základě vlastního vztahu u daného subjektu. Čili máme nějaký subjekt A, subjekt B. Ten subjekt A něco na základě určitého právního vztahu poskytuje subjektu B, nemusí to být jenom dodání nějakého zboží nebo poskytnutí služby, může to být i zapůjčení nějakého obnosu peněžního, nebo to může být řekněme nějaké zapůjčení hmotného či nehmotného majetku atd.
00:12:30 Jestliže ten subjekt B, čili dlužník z tohoto pohledu se nevyrovná hned s tím věřitelem, s tím subjektem A, tak pochopitelně můžeme hovořit u subjektu A o pohledávce za subjektem B a u subjektu B o dluhu za tím A. Takže pohledávky vlastní na základě vlastního vztahu subjektu.
00:12:57 Na rozdíl od pohledávek cizích, které, jak tady vidíte, možná pro vás bude bližší pojem, že to jsou pohledávky nabyté postoupením, ale já raději říkám cizí, abychom si uvědomili, že vlastně ty pohledávky, které já tedy označuji jako cizí, jsou pohledávky mezi dvěma subjekty, zase jakýmsi věřitelem a dlužníkem, akorát že vlastně ten věřitel té pohledávky cizí není ten, kdo vykonal řekněme tu prvotní operaci, to znamená poskytl něco tomu dlužníkovi na základě určitého právního vztahu.
00:13:41 Čili dá se říci, že u každé pohledávky cizí musí existovat nějaký ten vztah základní pohledávka vlastní mezi věřitelem, subjektem A a dlužníkem, subjektem B, kdy tento vztah není tedy naplněn patřičným obnosem od tedy toho dlužníka. No a subjekt A se rozhodl nečekat, až subjekt B mu uhradí za tu svoji tedy službu, půjčku nebo prostě poskytnutí zboží a rozhodl se tu svoji pohledávku postoupit. Čili je tady jakési postoupení. Pochopitelně to postoupení může být úplatné, může být i bezúplatné, může to být dar, může to být dědění, může to být vklad do obchodní korporace atd.
00:14:37 Důležité je, že na základě toho postoupení přejde pohledávka ze subjektu A na subjekt C, který se stává novým věřitelem. No a ten vztah pohledávek řekněme nabytých postoupením, nebo jak já tady mám těch pohledávek cizích, je mezi tím novým věřitelem a mezi tím původním dlužníkem. Z hlediska občanského práva je to přípustné. Pochopitelně musí akorát ať už ten původní věřitel, nebo ten nový věřitel informovat toho dlužníka o tom, že se bude muset vypořádat s tím dluhem tak, že uhradí na účet toho nového věřitele.
00:15:19 Takže máme tady tedy tu pohledávku cizí, která je tedy charakterizována tím, že věřitelem je subjekt C a vlastně u toho dlužníka se jedná stejně o ten původní dluh, ale pouze je placen někomu jinému. Já tady možná zbytečně v tom diagramu zdůrazňuji ten úplatný akt, ale pokud to berete z pozice toho, že vám ten subjekt B neplatí a vy jste subjektem A, tak asi nemá cenu se bavit o tom, že byste vlastně řekněme postoupili pohledávku na subjekt C a nevyžadovali hned nějakou úplatu, protože to byste vlastně vytloukli klín klínem.
00:16:07 Místo pohledávky vůči subjektu B byste měli pohledávku vůči subjektu C, pokud by vám nezaplatil. Ale to není podstatné. Podstatné je tedy to rozlišení pohledávek na vlastní a cizí. No a co se týče tedy ocenění, ve kterém se liší právě ty pohledávky vlastní a pohledávky cizí, tak vlastní pohledávka se oceňuje při vzniku jmenovitou hodnotou. Čili zjednodušeně řečeno, dodal jsem zboží za 100 000 korun, takže ta jmenovitá hodnota je 100 000 korun. Půjčil jsem 100 000 korun, takže jmenovitá hodnota té pohledávky je 100 000 korun. Poskytl jsem službu za 50 000 korun, je to 50 000 korun.
00:16:51 U té cizí pohledávky určitě z toho diagramu vyplývá, že byla nějaká ta původní pohledávka, která byla oceněna jmenovitou hodnotou, protože byla hodnota vlastní, byla tedy to pohledávka vlastní, ale jestliže mám, já se zpátky vrátím na ten diagram, který jsme měli před chviličkou, jestliže mám coby subjekt A v podstatě úspěšně prodat tu svoji pohledávku někomu dalšímu, tak pravděpodobně ve většině případů nebudu moci si o to říci více, než vlastně kolik je ta vlastní pohledávka vůči B.
00:17:32 Jestliže B mi dluží, já nevím, 100 000 korun, tak asi nemůžu coby ten věřitel očekávat, že se mi podaří tu 100 000 pohledávku prodat za 150 000 korun, to by ten subjekt opravdu nemohl být při smyslech, kdyby tedy za tu pohledávku dal tedy mnohem více, než ta pohledávka je. Čili oceňovat to řekněme tou jmenovitou hodnotou nelze. No a jak tady vidíte, tak ta pohledávka cizí, která byla nabyta úplatně nebo vkladem, se oceňuje pořizovací cenou.
00:18:10 Čili náklady, za kterou byla pořízena včetně nákladů s pořízením související součástí té pořizovací ceny pohledávek jsou také přímé náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníkům za sepsání smlouvy o poskytnutí pohledávky, provize třeba nějakému zprostředkovateli atd. Pokud by ta pohledávka cizí byla nabyta bezúplatně, čili nějaké darování, dědění, tak potom se ocení reprodukční pořizovací cenou. Čili z hlediska účetnictví je to cena, za kterou by byla pořízena v době, kdy se o ní účtuje.
00:18:54 Takže to je vlastně odlišnost těch pohledávek vlastních a pohledávek cizích. O to jednodušší pochopitelně máme oceňování závazků, protože vlastně když se podíváte na ten předchozí diagram zase, tak v podstatě u toho dlužníka ať má něco zaplatit tomu původnímu věřiteli A z titulu toho, že to byla pohledávka vlastní, nebo ať má zaplatit subjektu C z titulu toho, že tam je pohledávka toho subjektu C, která je cizí, nebo nabyta postoupením, ten dlužník prostě platí pořád stejnou částku. No a tím pádem nerozlišujeme nějaký dluh anebo závazek vlastní, cizí.
00:19:41 Tady říkáme, že ty závazky se oceňují vždycky jmenovitou hodnotou, čili tou hodnotou, která představuje dané plnění nebo řekněme danou půjčku, podobně, a to je tedy ta jmenovitá hodnota. No a ještě tady mám jakousi výjimku. Pohledávky oceňované reálnou hodnotou. To jsou pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování. A já, abych pravdu řekl, tak o těchto pohledávkách se příliš zmiňovat nebudu.
00:20:13 Je to kvůli tomu, že jestliže máme nějaké pohledávky, které jsme schopni obchodovat, to znamená je o ně zřejmě zájem, tak to nejsou pohledávky, které by byly po splatnosti a já si myslím, že v takovém případě tedy je to zcela o něčem jiném, protože my se dneska budeme bavit zejména o tom, co s pohledávkami, které jsou po splatnosti jak na straně dlužníků, jak na straně věřitele, pardon, tak na straně dlužníka. Tak a teďka se ještě pojďme podívat na jedno rozdělení.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.