Účetní a daňové doklady, fakturace 2021
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
12.5.2021 (St)
3 h 41 min.
Tomáš Líbal

Účetní a daňové doklady, fakturace 2021

O školení
Přepis
Dotazy 5
Seznámíte se s formálními náležitostmi dokladů a častými chybami, které se v praxi vyskytují. Dozvíte se jakými pravidly se řídit, aby k uvedeným chybám nedocházelo.

Obsah školení

  • Členění daňových dokladů u DPH a jejich náležitosti.
  • Informace GFŘ k fakturaci
  • Vyúčtování záloh, resp. úplat.
  • Přepočet cizí měny pro potřeby DPH.
  • Uplatňování dokladů z časového hlediska.
  • Daňové doklady u přenesení daňové povinnosti na příjemce.
  • Forma daňových dokladů a její převod.
  • Účetní doklady.
  • Požadavky dalších předpisů na náležitosti dokladů (EET, živnostenský zákon, zákon o ochraně spotřebitele apod.).

Komu je školení určeno?

  • finančním manažerům
  • hlavním účetním
  • účetním
  • dalším pracovníkům ekonomických úseků

Štítky

lektor

Tomáš Líbal

Od roku 1991 působí jako účetní poradce a lektor se zaměřením na účetnictví a daně. Bohaté zkušenosti ze své konzultační činnosti, mimo jiné i jako asistent daňového poradce, přenáší i do seminářů, které lektorsky zajišťuje. Jako autor a spoluautor napsal řadu odborných publikací a článků. Spolupracoval i při vývoji nových výukových pomůcek v oboru účetnictví využívajících výpočetní techniku.

Všechna školení lektora (16)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 09. 08. 2024, 14:07
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím o zodpovězení dotazu:

Účetní jednotka, plátce DPH, poskytuje služby, které spočívají v zajištění přepravy prostřednictvím jiné osoby. Účetní jednotka má objednávku na přepravu od zákazníka, ve které je specifikována přeprava – datum a místo nakládky, vykládky, cena a dále požadavek přiložit k faktuře potvrzený dodací list a CMR. Nebudou-li zmiňované doklady přiloženy k faktuře, zákazníkem nebude faktura akceptována, bude neproplacena.
ÚJ uzavře objednávku s přepravcem, který bude za stanovených podmínek dopravu realizovat. Po skončení přepravy vystaví přepravce na účetní jednotku fakturu + požadované přílohy (potvrzený dodací list a CMR). Je-li vše dle uzavřené objednávky, ÚJ uhradí fakturu přepravci.
V okamžiku, kdy dostane účetní jednotka od přepravce požadované doklady dle objednávky od zákazníka (tj. potvrzený dodací list a CMR), vystaví ÚJ daňový doklad na zákazníka a přiloží potvrzený dodací list a CMR. Na daňovém dokladu účetní jednotka uvede datum uskutečnění zdanitelného plnění služby, den, kdy účetní jednotce došly požadované přílohy (potvrzený dodací list + CMR) od přepravce, které požadoval zákazník. Domníváme se, že toto datum je v souladu s § 21 odst. 3 zákona o DPH, neboť v tento okamžik mohla účetní jednotka splnit svůj závazek z uzavřené objednávky se zákazníkem. Den, kdy byla provedena přeprava, je dnem uskutečnění zdanitelného plnění pro samotného přepravce, který přepravní výkon uskutečnil a nikoliv pro účetní jednotku, která zajišťovala přepravu. Je to tak?

Děkuji, s pozdravem Martina Hofmanová

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 24. 01. 2022, 16:29
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je nutné každý rok mít speciální číselnou řadu faktur vydaných nebo je možné je každý rok opakovat, tzn. každý rok začít číslem 1 a pokračovat. Kde mohu tuto informaci najít v zákoně?
děkuji

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 22. 10. 2021, 15:44
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

23) Ještě bych se chtěla vrátit ke změnám sazeb DPH u záloh. záloha je placena se sazbou před změnou, vyúčtování je po změně. zálohu vyúčtovávám s původní sazbou nebo dle DUZP daňového dokladu, jak jsem se s tím setkala? Dodavatel tvrdí, že je vyúčtování s aktuálním DUZP a proto sazby jsou správně, tedy již jiné, po změně. děkuji

24) Prosím dle jakého paragrafu u podrobněji nespecifikované zálohy na služby u pronajatých kanceláří nemusí být specifikované a odváděné DPH? Je to dle § 20a ZDPH? Děkuji

25) Jsem příjemce služby ze zahraničí, zaplatím zálohu, musím dostat daňový doklad a nebo mohu obdržet rovnou konečný doklad? děkuji

26) Kurzové rozdíly: ke konci hosp.roku je na účtě záloh v cizí měně - vydán pro tuzemsko daňový doklad. Jak postupovat při ročním kurzu při přepočtu kurzového rozdílu k posl. dni hosp. roku. Přepočet základu novým kurzem. DPH nepřepočítávat.

27) Jsem příjemce služby ze zahraničí, mohu obdržet po zaplacení zálohy rovnou konečný doklad nebo musím obdržet i daňový doklad k zaplacené záloze?

28) Poprosila bych o srozumitelnou odpověď pro mě, účtuji dodavatelský daňový doklad v cizí měně, pro základ použiji denní kurz a pro DPH kurz, který použil odběratel, tzn. DUZP. nemáme účetní program pro dva kurzy. děkuji

29) Prodáváme zboží i služby do zahraničí - daňové doklady nechtějí, je to OK?

30) Český překlad DD musí být úředním překladatelem?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 22. 10. 2021, 15:44
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

8) Dobrý den, prosím, jaký použiji kurz u storna příjemky - vrácení zboží z EU? děkuji

9) Faktury přijaté tuzemské v EUR máme max. do 5-ti případů do roka, ve vnitropodnikové směrnici máme ošetřeno, že oceňujeme kurzem dodavatele - uvedený na faktuře. Lze to takto praktikovat? Částky jsou většinou nevýznamné. Děkuji.

10) Ve Vašem případě o přepočtu faktury v EUR, pak tedy jako základ daně do přiznání vykáži jakou částku? Tu co mám v účetnictví nebo tu co má dodavatel na faktuře?

11) Jaký kurz použiji na přepočet základu pro DPH a daně, když si uplatňuji částečný odpočet z DPH. dle DUZP nebo základ a DPH pro odpočet bude dvojí kurz? děkuji

12) Dobrý den, k zaplaceným zálohám dostáváme doklad, na kterém je uvedena sazba 21 % DPH. Na konečném vyúčtování jsou uvedeny různé sazby DPH (voda, plyn, elektřina ...). Je to správně nebo by měla být záloha bez DPH. Děkuji.

13) Při přijetí platby předem mám do 15dnů povinnost vystavit daňový doklad. Jaký je problém, když není vystaven daňový doklad k úplatě, ale rovnou rovnou konečný daňový doklad.

14) Naši zahraniční zákazníci platí dopředu za dodané zboží. Chtěla jsem se zeptat, jestli při přijetí úplaty v rámci EU musíme z těchto plateb provádět reverse charge nebo DUZP je u zboží až při dodání zboží?

15) Faktura neplátce DPH - může vystavovat fakturu bez informací o odběrateli i při částkách vyšších než 10 tis.? Nebo raději respektovat hranici danou pro plátce a zjednodušený daňový doklad?

16) Pochopila jsem dobře, že by u pronájmu kanceláře měly být správně zálohy na vodu, teplo, plyn bez vyčíslení sazby DPH (bez nároku na DPH). Pronajímatel pak nemá povinnost odvádět DPH z obdržené zálohy a my samozřejmě nenárokujeme DPH. To až z faktury vyúčtovací za služby za minulé období. Na druhou stranu je chyba, pokud si to pronajímatel chce zjednodušit a zálohy na služby zdaní 21% sazbou DPH s tím, že pak při vyúčtování to pak správně rozdělí na služby 21%, 10% sazba DPH.

17) Dobrý den, jaké bude DUZP u souhrnného DD, kde bude více plnění + úplata? děkuji

18) u zálohy ze zahraničí platí povinnost přenesení daňové povinnosti u příjemce nebo až v případě faktury na základě DUZP? děkuji

19) Faktura přijatá do 10 tis., je uveden základ daně, sazba i vyčísleno DPH - jedná se o zjednodušený DD ?? A pokud ano, do evidence použiji DPH uvedeno na faktuře? Většinou mám ZDD účty v hotovosti a tam je pouze cena celkem, DPH dopočítávám. Děkuji.

20) Splátkový kalendář na služby k pronajatým kancelářím. Může nám sloužit tento SK jako daňový doklad k nároku na DPH? Nebo nám pronajímatel musí zaslat daňový doklad k obdržené záloze a až tento DD bude vstupovat do Kontrolního hlášení a teprve po jeho obdržení můžeme nárokovat DPH z uhrazené zálohy na služby?

21) Do 92c) spadají i „použité a nové hadry“, nakupujeme zbytkové hadry, kterými čistíme a sušíme střechu při izolatérské práci. Bude tedy nákup hadrů v režimu přenesené daňové povinnosti s 15%DPH (druhotná surovina od 1.1.2021)? Moc děkuji

22) Dobrý den, jaký použiji kurz u dokladu storno příjmu - vracím reklamované zboží z EU dodavateli? děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 22. 10. 2021, 15:44
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Dobrý den, jaký text se uvádí na fa vystavených za služby do třetích zemí.

2) Pokud je skutečné sídlo s.r.o. v Praze, ale adresa zápisu v OR je Brno. Na který FÚ se podává Přiznání k DPH a Přiznání k DPPO?

3) Musí OSVČ (i přesto, že je neplátce DPH) uvádět své DIČ na vystavených fakturách? Děkuji.

4) Pan Novák (ne jako OSVČ) pronajímá s.r.o. nebytové prostory. Může nám vystavovat faktury bez IČO jen s DIČ a můžeme si z takových faktur nárokovat DPH? Děkuji

5) Dobrý den, jsme stavební firma na vydané faktuře také v textu uvádíme. Např. Fakturujeme Vám dle smlouvy o dílo Z10/2021 nebo Fakturujeme Vám za elektromontážní práce ,,Hala osvětlení přístavba'' dle zjišťovacího protokolu č.1 za sledované období 1.1. -15.4.2021 Stavba E20/40 ??

6) Dobrý den, od letoška povinnost uvádět na daňových dokladech i recyklační příspěvky - stačí na konci shrnout za jaký druh předmětu je jaká jednotková cena RP nebo musí být u každé položky extra uvedeno?

7) Zemědělec fakturuje postřik vodou a příměsí, fakturuje vodu v 10% a službu postřiku tedy také 10%?

00:00:04 Dámy a pánové, dobrý den vám přeji. Snad už všechny technické záležitosti jsou dořešeny a budeme se moci věnovat našemu dnešnímu tématu, jak jej vidíte na prvním slidu, jak jej máte i v podkladových materiálech. Budeme dnes řešit účetní a daňové doklady, potažmo i fakturaci, tak jak nám jsou stanoveny podmínky pro letošní rok. To nás čeká, určitě mějte před sebou prezentaci, ideálně vytištěnou, abyste mohli sledovat výklad. Budeme podle těch snímků postupovat. Občas vás odlákám ještě do druhého materiálu, kde máme nějaké ukázkové příklady. Tolik tedy nějak organizačně.
00:00:43 Všechno ostatní bylo zmíněno. Pojďme se tedy pustit do díla. Čeká nás hodně snímků, hodně práce. Co nás čeká? Máme tady na druhém snímku program, osnovu našeho semináře, nebudu to tady předčítat. Máte to před sebou, co bychom během zhruba těch 4 hodin tady společně měli absolvovat. Pojďme se podívat na třetí snímek v prezentaci, v podkladových materiálech, kde máme výčet předpisů, které upravují náležitosti dokladů, které bychom měli nějakým způsobem míti na paměti. Někdy se tedy v nich zorientovat nebude úplně jednoduché.
00:01:19 Také se asi shodneme, že těch předpisů, které bychom měly bráti v úvahu, je více než dost. Takže pojďme to vzít nějak postupně. Zákon o účetnictví, hovoříme někdy o účetních dokladech. Koho se tento předpis týká, kdo by se o něj měl zajímat? Aktuální je pro tzv. účetní jednotky. Asi si vybavíte, že definici účetní jednotky bychom nalezli v zákonu o účetnictví. Kdo se nalezne v definici účetní jednotky, co to pro něj znamená? Že vede účetnictví, zejména tedy podvojné účetnictví.
00:01:51 Nicméně nejen podvojné účetnictví, ale i to jednoduché účetnictví, jak nám před pár lety oživili a jak je aktuální pro nějaké ty nepodnikatelské subjekty. Takže ti, co vedou účetnictví, zaznamenávají do účetních knih účetní případy a musí je prokazovat dokladem, účetním dokladem, jehož pravidla stanoví zákon o účetnictví. Dovolím si předpokládat, že ne-li všichni, tak naprostá, drtivá většina z vás vede podvojné účetnictví, takže zákon o účetnictví, účetní doklady pro vás budou aktuální, a proto si o nich povíme. Na druhé pozici máme zmíněný zákon o dani z přidané hodnoty.
00:02:31 Když takto na prezenčním semináři kladu otázku, koho se to týká, tak se standardně ze sálu ozývá, že plátců DPH. Nicméně, není to tak úplně vyčerpávající odpověď. Vy jistě víte, že vedle plátců existují i identifikované osoby, kteréžto také vystavují daňové doklady. Ale také, co musíme vzít v úvahu, že dnes někdo plátcem není, zítra se jím velmi snadno může stát. Asi tušíte, kde je ten problém obvyklý, že překročí ten známý obrat, za 12 po sobě jdoucích měsíců překročí milion, stává se plátcem DPH.
00:03:06 A v tom prvním startovacím zdaňovacím období si může odečíst DPH za určitých podmínek i z toho období, než se zaregistroval jako plátce DPH. A dámy a pánové, co na to potřebuje? Právě ty daňové doklady s náležitostmi podle zákona o dani z přidané hodnoty. Takže ne náhodou zákon o DPH stanoví povinnost těm plátcům vystavovat daňové doklady nejen při plnění vůči jiným plátcům, ale vůči osobám povinných k dani, zjednodušeně řečeno vůči podnikatelským subjektům. A dále vůči právnické osobě nepovinné k dani, to by byly třeba ministerstva apod. Takže zákon o DPH má širší zásah.
00:03:49 Bohužel ne vždy podnikatelské subjekty na to pamatují. Pak někdy ani nezaznamenají, že se staly plátci DPH. Zjistí to s nějakou časovou prodlevou a řeší se ten odpočet z té minulosti a ukáže se, že bohužel nemají ty potřebné daňové doklady. Takže zase si dovolím předpokládat, že naprostá, drtivá většina z vás budete i plátci DPH, a tím pádem ten zákon o DPH se vás týká, bude vás zajímat. Také ta úprava podle zákona o DPH, co se týče dokladů, daňových dokladů, je taková nejobsáhlejší, nejkomplikovanější, takže proto budeme věnovat těmto náležitostem asi největší čas dnešního webináře.
00:04:30 Na třetí pozici máme zmíněný zákon o spotřebních daních. Tento předpis se týká relativně mála subjektů. Týká se plátců spotřební daně. Čili ti, kteří ty komodity, které podléhají spotřební dani (alkoholické nápoje, tabákové výrobky, paliva apod.) ti, kteří vyrábí danou komoditu, anebo dováží, tak by se měli zajímat o náležitosti, které požaduje ten zmíněný zákon o spotřebních daních. Takže, jelikož je to poměrně speciální záležitost, týkající se omezeného okruhu subjektů, tak jen touto zmínkou, že i tento předpis upravuje náležitosti dokladů. Dále se tomu nehodlám nějak dopodrobna věnovat.
00:05:12 Na další pozici, jestli dobře počítám čtvrté a páté, máme, podle mého názoru, zbytečnou duplicitu v české právní úpravě, kdy jak živnostenský zákon, tak zákon o ochraně spotřebitele má velmi podobné, v podstatě shodné požadavky na náležitosti dokladů. Takže týkal by se vás profesně, nebo týkaly by se vás profesně tyto předpisy tehdy, jestli máte nějaké prodejny, kde máte kontakt s konečným spotřebitelem nebo poskytujete služby konečným zákazníkům. Takže oba dva ty předpisy říkají, když zákazník, respektive spotřebitel si řekne, jaký doklad mu má být vystaven.
00:05:50 Mimo jiné nějakému řemeslníkovi, si říci o doklad vyžaduje, myslím, určitou statečnost a je otázkou, jestli ještě by někdy příště přišel. Nicméně má tedy tu odvahu, tak náležitosti dokladů upravují tyto předpisy, jak jsem říkal, velmi podobně. Takže minimálně, když ne profesně, mohlo by vás to zajímat soukromě, protože všichni chodíme nakupovat do obchodů, tu a tam k vám přijde i nějaký ten řemeslník, opravář televize, instalatér apod. Takže minimálně soukromě by vás mohlo zajímat, jaké požadavky stanovují tyto dva zmíněné předpisy. Takže povíme si.
00:06:23 Budeme na to mít i v podkladových materiálech pamatováno. Na další pozici zmiňuji nový občanský zákoník. Asi znáte pod tou zkratkou NOZ. Ono stále, myslím, říkáme nový občanský zákoník, on už tak nový není. Jak asi si vybavíte, fungujeme podle něj od roku 2014. Občanský zákoník neupravuje obecně náležitosti dokladů, ale hovoří o tom, co má být na obchodních listinách, mezi kteréžto určitě budou patřit smlouvy, objednávky, ale také mimo jiné faktury, které jsou právě asi nejobvyklejším nosičem náležitostí i daňového dokladu u DPH.
00:07:01 Takže faktura nás jistě potkává v běžném účetním životě, takže proto i ten nový občanský zákoník jsem tady zařadil do výčtu předpisů. A my si povíme, jaké jsou požadavky toho nového občanského zákoníku. Ona to nebyla nějaká novinka, nově v tom občanském zákoníku zakotvená, od roku 2014 platná, ale už kdysi, před tím rokem 2014, obdobnou úpravu obsahoval obchodní zákoník. Pamatujete-li, jak jsme se podle něj do konce roku 2014, ještě v rámci těch podnikatelských vztahů, řídili. Na další pozici máme zmíněnou směrnici EU o DPH.
00:07:38 Myslím, že už je zřejmé, že tento předpis by vás zajímal tehdy, máte-li nějaká plnění v rámci EU. Takže víme, že DPH je evropskou záležitostí, a proto i vyžaduje evropskou úpravu centrální. Takže směrnice EU by nás zajímala tehdy, máme-li nějaké my do EU, anebo my z EU nějaké plnění. Argumentovat třeba vůči dodavateli z Německa, že náš zákon o DPH má nějaké požadavky na daňové doklady, to by asi bylo marné. Takže smysluplná argumentace by se odehrávala nad příslušným ustanovením směrnice EU o DPH. To už je snad také jasné, kdyby nás zajímal tento předpis.
00:08:17 Na další pozici máme zmíněné ekologické daně, které jsou tři verze: daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a daň z pevných paliv. Opět tento předpis se týká omezeného okruhu subjektů, neboli těch, co dané komodity (elektřinu, zemní plyn nebo pevná paliva) dodávají konečnému spotřebiteli. Takže zase jen touto zmínkou. Dále se tím nehodlám nějak zabývat. Elektrorozvodné závody, když fakturují elektrickou energii, měly by respektovat daný předpis neboli ty ekologické daně. Aby to bylo ještě komplikovanější, tak každá z těch tří ekologických daní má specifické požadavky na ty daňové doklady.
00:08:59 A nejmladší ze zmiňovaných předpisů je zákon o evidenci tržeb. Tam možná si vybavíte, že hovoříme o účtenkách. Takže od roku 2016, od prosince vypukla v ČR EET, takže od té doby jsme začali potkávat účtenky neboli doklady, jejichž náležitosti upravuje zmíněný zákon o evidenci tržeb. Takže zmíníme si, povíme si, jaké jsou požadavky na účtenku neboli na doklad podle zákona o evidenci tržeb. Poněkud alibisticky na poslední pozici mám uvedeny ještě další předpisy, takže vím, že ještě existuje třeba vyhláška Ministerstva dopravy.
00:09:35 Když jedeme taxíkem, vyžádáme-li si doklad, jaké náležitosti má mít doklad, který ten taxikář nechá vytisknout tiskárnou taxametru. Takže vyhláška Ministerstva dopravy pro ty taxikáře. Ještě donedávna platil také předpis, zákon o významné tržní síle, který ukládal ještě náležitosti u těch subjektů, kterých se daný zákon týkal, jaké má mít náležitosti faktura. Pro velký úspěch, to už také před několika lety bylo zrušeno, tyto specifické požadavky. Asi nikdo by se se mnou nechtěl vsadit, že oni si zase ještě nějaký další předpis vymyslí.
00:10:11 Takže asi všeobecná shoda, že předpisů je hojně, úprava komplikovaná, nicméně snad jsme si touto rekapitulací v tom udělali nějaký systém, nějaký pořádek, co se vás týká, co se vás naopak týkat nebude. Tolik výčet předpisů. Tady na dalším slidu mám zrekapitulováno to, co je požadováno na těch obchodních listinách podle toho nového občanského zákoníku. Snad je ta červená poznámka srozumitelná. Kdybyste si daný podkladový materiál chtěli konfrontovat s právním předpisem, tak v § 435 najdete to, co obsahuje ten nový občanský zákoník za požadované náležitosti obchodních listin.
00:10:52 Takže jak jsem zmínil, na smlouvách, fakturách, objednávkách a dalších obchodních listinách máme uvádět, také si všimněte, že se to týká podnikatelských subjektů. Takže, jestli mezi vámi, účastníky dnešního webináře jsou kolegové třeba z nějakých nevýdělečných subjektů, z nějakých nadací a organizačních složek státu apod., tak vás se tato úprava netýká, ale cílí to na podnikatelské subjekty. Takže o sobě ten podnikatelský subjekt na obchodních listinách musí uvést jméno, sídlo a identifikující údaj podle zákona občanského, neboli tím identifikačním údajem co jiného, než IČO by se myslelo.
00:11:40 Tady hodně často, a určitě nejsem sám, potkávám ještě zkratku IČ. Mnozí také, když o tom při konzultacích a při jiné příležitosti diskutují, tak mají naopak pocit, že jsou IN, že jsou jako aktuálně zorientování v právním předpisu, ale nějak nezaznamenali to, co máme v té tabulce uvedeno ve spodní části slidu. Také by mě zajímalo, kdo má za úkol tady ty změny vůbec přijímat. Stále hovoříme, dámy a pánové, o osmimístném čísle. Ale když to tady vypuklo, to identifikační číslo organizace neboli IČO, to bylo někdy v roce 1990. Ale pak, jak si možná vzpomenete, došlo k rozdělení Československa na ČSR a česká legislativa začala tomu osmimístnému kódu číselnému říkat identifikační číslo. Od čehož se odvinula zkratka IČ. Jak to tedy platí někdy od roku 1995, kdybyste si chtěli dohledat předpis, máte ho v tom pravém sloupci.
00:12:40 Pak, to jsme, myslím, asi nikdo nezaznamenali, že v nějakém období se to osmimístné číslo jmenovalo identifikační číslo ekonomického subjektu, aby, a teď si všimněte, už je to více jak 10 let, už v podstatě to bude za chvilinku, jestli dobře počítám 11 let, co to zase přejmenovali na identifikační číslo osoby, tentokrát. A vrátili jsme se opět ke zkratce IČO. Ta zkratka IČO je dokonce tím zákonem, (máte ho v pravém sloupci uvedený, zákon 111/2009), tak je i závazně stanovená, že zkratka pro pojem identifikační číslo osoby je IČO.
00:13:14 Takže když někde vidíte IČ, není chyba u vás, ale u toho, kdo nezaznamenal za v podstatě 11 let danou změnu. Ale jinak je to, myslím, se shodneme, nesmysl. Klidně bychom vystačili s tím původním, bylo by identifikační číslo organizace IČO, a nechápu, proč nám to takto stále mění. Ale asi k tomu nějaký důvod je. A u mě je spíš problém, že jsem jej zatím neobjevil. Takže tyto tři identifikační údaje, jméno, sídlo, IČO, tam musí být, pak dále musí na těch obchodních listinách a mimo jiné i na fakturách být údaje o zápisu v obchodním rejstříku.
00:13:48 Co se týče těch subjektů, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, nezmiňuji veřejný rejstřík, ale obchodní rejstřík, do kterého se právě ty podnikatelské subjekty zapisují, na které padá daná povinnost. Takže to si možná vybavíte, že léta už vídáváme na těch fakturách, firma ABC zapsaná u Krajského soudu Ostrava, nebo kde jinde, pod nějakým, tedy v nějakém oddílu, nějaké vložce. V případě, že se obchodní listina týká nějakého podnikatele, který není zapsán v obchodním rejstříku, tak se na té obchodní listině pochlubí zápisem v jiné evidenci.
00:14:23 Takže daňový poradce by se měl pochlubit, pod jakým číslem je zapsán v Komoře daňových poradců. Podobně u auditora, pod jakým číslem je zapsán v Komoře auditorů. Nebo já, když vystavuji faktury anebo uzavírám nějaké smlouvy, zpracovávám nějakou objednávku, tak se pochlubím, u kterého živnostenského úřadu jsem získal své živnostenské oprávnění pod příslušným číslem jednacím. Shodneme se určitě, že tady ty údaje o těch zápisech jsou naprosto zbytečné.
00:14:53 Víme, že existují na internetu různé portály, kde si tyto podrobnosti můžeme najít, že existuje živnostenský rejstřík, samozřejmě portál veřejného rejstříku, že postačí plně, máme-li to IČO a ostatní podrobnosti si můžeme nalézt bez problémů na internetu. Dnes má připojení internetové nejen na počítačích, ale i na mobilních telefonech, takže určitě to není žádný problém.
00:15:16 A myslím, že bychom se shodli, že se tímto požadavkem jen zahlcují ty obchodní listiny, zahlcuje se text faktury, kde se potom ztrácí ty údaje, které naopak jsou důležité, které potřebujeme, v textu, který naopak bychom klidně mohli postrádat. Takže tolik ty obchodní listiny. Jen dovolíte-li taková poznámka mimo dnešní téma, úplně stejné údaje má mít podnikatelský subjekt i na stránkách umožňujících dálkový přístup. Takže máte-li webovky, facebookové nějaké stránky, instagramové aj., tak i na nich musí ten podnikatelský subjekt mít obdobné údaje.
00:15:52 Také je to pod nějakou sankcí, asi, jestli si vybavuji, 100 000 Kč. Občas se mě někdo ptá, jestli to někdo kontroluje. Zatím jsem se asi jen jednou s tím setkal, že, myslím živnostenský úřad, hrozil nějakou pokutou, že nenalezli na těch stránkách umožňujících dálkový přístup obdobné údaje. Nicméně určitě doporučuju zkontrolovat, případně doplnit a nepodstupovat riziko, že se tomu někdo bude věnovat, a že vám případně bude danou pokutu vyměřovat. Tolik obchodní listiny.
00:16:20 Co, zejména tedy na těch fakturách, cílím-li na dnešní téma webináře, bychom měli uvádět my, kteří jsme podnikatelskými subjekty. Když už tady hovoříme o fakturách, jestli dovolíte, jen takové doplnění ke splatnosti faktur. Také to není úprava úplně nová, v tom novém občanském zákoníku ustanovení, kde byste si to mohli případně dohledat a zkontrolovat, máte na aktuálním slidu uvedeno. Obdobnou úpravu už obsahoval i ten původní obchodní zákoník.
00:16:48 Takže splatnost faktur za zboží a služby mezi podnikatelskými subjekty by měla činit maximálně 30 dnů od doručení faktury nebo obdobné výzvy, anebo doručení zboží, nebo poskytnutí služby. Testujeme tedy 30 dnů od toho okamžiku, který nastal později. Můžeme si sjednat i delší dobu splatnosti než 60 dnů, ale jen tehdy, když to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. To mě vždy hodně baví, když komentuji dané ustanovení občanského zákoníku, že trochu nefér to být smí, ale ne hrubě. Takže samozřejmě, jestli je to jen trošku, anebo hrubě (jestli narážíme tady z hlediska té splatnosti na ustanovení občanského zákoníku), to by samozřejmě posuzoval soud, nikoliv Líbal, nikoliv nějaký třeba váš advokát, ale až u soudu bychom se to dozvěděli. Nevybavuju si zatím, že by nějaký judikát se danému problému věnoval.
00:17:45 Vy, kteří jste z nějaké veřejné korporace, z nějaké třeba té organizační složky státu apod. na vás cílí tady ta úprava, že doba splatnosti delší než 30 dnů se může ujednat jedině tehdy, je-li to odůvodněno povahou toho závazku a doba splatnosti by v žádném případě neměla překročit 60 dnů. Takže všeobecně asi se potkáváme se situacemi, že těch maximálních 30 dnů se stává v podstatě takovou standardní splatností. Já už tedy toho pamatuji poměrně hodně, je to na mně samozřejmě i vidět, takže pamatuji dobu, kdy standardní splatnost faktur byla 14 dnů.
00:18:22 To tehdy jsme ještě takto na psacích strojích vyplňovali ty předtištěné formuláře. A dnes se stalo takovým standardem, že do 30 dnů a kolikrát jsme vůbec rádi, když nám za těch 30 dnů přistane příslušná platba na bankovním účtu. Takže bohužel i v souvislosti s COVIDem-19 se mnohé firmy, a je jich hojně, dostávají do platební neschopnosti. Takže asi se budeme velmi často potkávat s tím, že faktura ve splatnosti uhrazena není. A že bůhví, jestli vůbec po splatnosti bude uhrazena. Takže bude aktuální uplatňování tady těch sankcí.
00:18:58 Sankce, která by s tím souvisela, by se správně měla jmenovat - úrok z prodlení. Jehož výši máte buď ujednanou v té obchodní smlouvě. Není-li tomu tak, můžete i tak platit úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB navýšené o 8 %, jak vyplývá z nařízení vlády, jehož číslo vidíte na aktuální slidu. Co také už před lety bylo zavedeno, že dlužníkovi, který nám pozdě zaplatil, můžeme vyúčtovat i tady jakousi paušální částku coby náhradu nákladů, které souvisely s vymáháním pohledávky, ve výši 1 200 Kč. Máme tady na dalším slidu i aktuální repo sazbu.
00:19:42 Vždy se vychází z té repo sazby ČNB vyhlášené na konci předchozího pololetí. Takže pro 1. pololetí roku 2021 by platila tady ta sazba 0,25 %, neboť naposledy byla změněna ta reposazba ČNB, jak vidíte, už před více než rokem. Tuším, dnes už máme více jak 11. nebo 12. nebo kolikátého května. Takže už více jak rok byla beze změny sazba, takže platí 0,25 %. Máte to tady, jelikož ten slide používám i v různých jiných materiálech, tak to tady máme rozšířeno, že ta repo sazba má i dopad na nějaké úročení i z hlediska daňového řádu.
00:20:26 Takže to A) by se nás týkalo v případě těch úroků z prodlení, nemáme-li sjednánu nějakou jinou individuální výši úroku z prodlení. Takže těch 8,25 %, abychom mohli účtovat úrok z prodlení, roční úrok z prodlení v 1. pololetí 2021. Zatím to moc nevypadá, že ČNB by měnila tu repo sazbu, takže možná, že to tak i zůstane pro 2. pololetí roku 2021. Takže poprosím, v běžné praxi neúčtovat penále, což velmi často vídávám.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.