DPH v roce 2022
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
7.12.2021 (Út)
3 h 28 min.
Ing. Zdeněk Kuneš

DPH v roce 2022

O školení
Přepis
Dotazy (70)
Školení zahrnuje všechny změny zákona o DPH, provedené v roce 2021 a změny od 1.1.2022. Dále jsou řešeny problematické oblasti uplatňování DPH při pořízení zboží z jiného členského státu a při dodání zboží do jiného členského státu. Je také uveden postup úpravy odpočtu daně na konci roku ve vazbě na osvobozený nájem nemovité věci.

Obsah školení

Změny od 1. 1. 2022:
  • Zvláštní režim pro cestovní službu – zrušení globální marže, nová povinnost přiznat daň z přijaté úplaty
  • Sazba daně u zdravotnických prostředků, opravy zdravotnických prostředků
Změny od 1. 10. 2021:
  • Zaokrouhlování bezhotovostních plateb
  • Oprava základu daně u nedobytné pohledávky – zrušení povinnosti dlužníka být plátcem
  • Nová povinnost dlužníka při zrušení registrace plátce snížit uplatněný odpočet daně za všechna přijatá zdanitelná plnění, která neuhradil
  • Prodej zboží na dálku (dříve zasílání zboží) - výrazné snížení limitu na 10 000 EUR
  • Osvobození od daně při dovozu zboží - zrušení dovozu zboží do 22 EUR
  • Nové podmínky použití režimu Evropské unie
  • Podmínky použití dovozního režimu
  • Režim mimo Evropskou unii
  • Použití režimu Evropské unie
  • Přeshraniční prodej zboží na dálku mezi členskými státy EU (dříve zasílání zboží)
  • Poskytnutí služby osobě nepovinné k dani (koncovému spotřebiteli) v EU
  • Dodání zboží, které usnadňuje provozovatel elektronického rozhraní (digitální platforma) v rámci jednoho členského státu
  • Dovozní režim - prodej dovezeného zboží do 150 EUR na dálku z třetí země přímo koncovému spotřebiteli v EU
  • Registrace osoby uskutečňující vybraná plnění Daňové přiznání, dodatečné daňové přiznání, placení daně, vedení evidencí
Aktuální informace:
  • Nájem nemovité věci – úprava odpočtu daně na konci roku 2021
  • Brexit – obchodování se zbožím s Velkou Británií a Severním Irskem
  • Problematika pořízení zboží z jiného členského státu
  • Dodání zboží do jiného členského státu osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně – prokazování přepravy
  • Sazby daně – úklid společných prostor bytového domu
  • Dotazy, odpovědi

Komu je školení určeno?

  • účetní
  • daňoví poradci
  • auditoři
  • finanční manažeři
  • podnikatelé
  • personalisté

Související události

Štítky

DPH

Ing. Zdeněk Kuneš

Pracoval 24 let ve finanční správě, posledních 12 a půl roku na Ministerstvu financí na legislativě daně z přidané hodnoty. Je spoluautorem zákona o dani z přidané hodnoty. V současné době přednáší problematiku daně z přidané hodnoty na veřejných seminářích u řady agentur (VOX a.s., Odborconsult D, Studio W, Verlag Dashofer, Svaz účetních, Akademia Pardubice, DCT international s.r.o.). Vydává odborné publikace u nakladatelství Anag a VOX, píše odborné články pro nakladatelství Anag, Wolters Kluwer, Poradce s.r.o., Bilance. Poskytuje podporu daňového poradenství v oblasti daně z přidané hodnoty pro společnost KODAP s.r.o. Liberec a další.

Všechna školení lektora (13)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 09. 01. 2023, 13:54
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, OSVČ již více než 10 let provádí technické zhodnocení haly, kterou má ve svém majetku a používá pouze pro ekonomická plnění. Z přijatých plnění uplatňuje DPH. Veškerá plnění vztahující se k TZ si řádně eviduje. Nyní je již TZ dokončené a k 31.12.2022 bude zařazeno a započato jeho odepisování. V přiznání k DPH za 12/2022 uvede TZ na řádku č. 47. Má zde uvést pouze tu část za posledních 10 let? Nebo i tu část, která se prováděla před více než 10-i lety? (ptám se z důvodu promlčení). A dále, pokud by se v roce 2023 majitel rozhodl využívat část nemovitosti také ke svým osobním účelům, jak by se to projevilo ve vztahu k DPH a odepisování TZ? Moc děkuji za Váš názor.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 30. 09. 2022, 10:55
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Slovenský dodavatel s platným slovenským DIČ a IČ nám /jsme s.r.o. neplátci DPH/ zaslal fakturu:
text - poplatky na lékařský seminář konaný v hotelu v Bratislavě. Ubytování 95 EUR + Strava 100 EUR = celkem 195 EUR. Na faktuře není vyčísleno DPH.
1. Stáváme se identifikovanou osobou?
2. Špatně vystavená faktura od slovenské firmy?
3. Jak máme postupovat z pohledu DPH?
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 20. 09. 2022, 16:05
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

dobrý den, můžu se zeptat co je správně? OSVČ nyní je registrovaná jako osoba identifikovaná k dani. Nyní začal poskytovat stavební - montážní práce na nemovitostech v Německu (pro Německého plátce DPH). Může tento druh služeb vůbec poskytovat jako osoba identifikovaná k dani v ČR, nebo se již musí zaregistrovat jako plátce DPH v ČR (za předpokladu využití ř. 26 v přiznání k dani).

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 29. 08. 2022, 11:27
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
jsme MKD a přepravujeme zboží z Německa do/z Švýcarska. Přepravy uzavíráme a fakturu vystavujeme na německou firmu/plátce. Plnění bylo osvobozeno dle § 69, ale od 1.1.2022 byla změna a již to není osvobozeno. Nikde jsem to nezaznamenala, jak to je správně a od kdy to platí? Záleží od koho přepravu koupím od osoby usazené, neusazané v ČR? Kdy nastává zdanitelné plnění - v místě nakl. nebo vykl?
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 20. 06. 2022, 12:23
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
mám na Vás dotaz ohledně odpočtu DPH u automobilu, konkrétně se jedná o kabriolet. Je možné odečíst DPH ve 100% ? Firma vlastní více vozidel pro podnikání. Zabývají se obchodní činností. Každý obchodní zástupce má automobil, to je dosud v pořádku, prošlo to i kontrolou na finančním úřadě. Jen u toho kabrioletu trošku váhám, zda s tím nebudeme mít problém. Předem děkuji za odpověď

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 20. 06. 2022, 12:18
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
pránická osoba s.r.o.,plátce DPH obchoduje s odpady, dosud jsme to měli jako zboží. V rámci ČR nám prodávají v režimu přenesené daňové povinnosti a my ve stejném režimu prodáváme plátcům DPH v ČR ve stejném režimu. Občas prodáváme i do EU plátcům DPH a tam taktéž prodáváme bez DPH plátcům DPH. To předpokládám děláme správně. Můj dotaz ale zní, poprvé teď budeme dělat ekologickou likvidaci odpadu pro ČR plátce DPH, což je služba . Našla jsem si , že bychom to měli zatížit 21% DPH. Jen si chci ověřit, vzhledem k tomu , že to budu dělat poprvé, zda postupuji správně.Předem moc děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 20. 06. 2022, 09:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem, jelikož si nevím rady, jak postupovat.
Klientovi - českému plátci DPH, začali chodit na účet platby od společnosti Microsoft za nějaké provize z prodeje. Nevystavuje k tomu ale žádné faktury. Existuje k tomu smlouva na základě které jsou tyto provize nepravidelně a v různé výši vypláceny. Klient ani neví, ze které Země ty platby chodí, pokaždé je to jinak. Jak mám prosím postupovat z hlediska DPH? Mám ke každé platbě vystavit doklad a v přiznání zařadit do řádku č.26? Děkuji předem za informaci/radu.

S pozdravem
K.J.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 20. 04. 2022, 13:34
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den paní, potřebovali bychom poradit s přijatou fakturou v cizí měně (Velká Británie) .
Jedná se mi o to jak tuto fakturu zaúčtovat ? ( lze takto ? 111,1/321,1 , kurz ČNB pro přepočet bude ze dne 8.4.22 = 29,375 Kč / libra, o DPH se v tomto případě neúčtuje ?Bude tato faktura zařazena v hlášení pro DPH mezi běžné faktury, nebo musí vstupovat na jiný řádek daň přiznání ?? Máme povinnost toto zboží proclít? Pokud ano ,jak se v takovém případě postupuje?).

Ještě bych se chtěla zeptat jak mám postupovat když tato faktura byla zaplacena dvěma částkami ( 18.3.22 = první úhrada byla ve výši 449 liber (což je 13556,66 Kč kurzem banky) jako záloha… a 31.3.2022 = druhá úhrada 344 liber ( což je 10300,05 kurzem banky)….zatím máme na účtě 314,1 ??? Jak správně zaúčtovat vzniklý kurzový rozdíl ???

Děkuji za ochotu.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 08. 03. 2022, 12:41
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
prosím o odpověď, jakou sazbu DPH dát při výstavbě nebo opravě garážového stání, které je na pozemku u rodinného domu, ale není s rodinným domem pevně spjato. Stojí kousek dál.
Děkuji a přeji hezký den.
Marcela Vargová

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 21. 02. 2022, 09:23
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
chtěla bych poradit. Firma, plátce DPH poskytuje reklamu v internetovém prostředí po EU. Je princip stejný jako u služeb, když předloží VAT, je plnění osvobozené? Děkuji ŠH

00:00:05 Dobrý den, vážení posluchači. Já vás vítám také na dnešním školení. Budeme se zabývat problematikou daně z přidané hodnoty v roce 2022. Ten program jsem připravil podle anotace i tak, že tedy upozorním na ty nejdůležitější změny, které proběhly v roce 2021 a plus, co je nového od roku 2022. Mě pravděpodobně většina z vás zná. Moje jméno tady máte. Pokud byste potřebovali na mě kontakt, tak si ho klidně můžete napsat. A sice [email protected]. Odpovídám i na dotazy posluchačů. Řada z vás na mě obrací. Já se tomu vůbec nebráním, protože alespoň vím, co posluchače zajímá.
00:01:05 Takže můžete se na mě klidně obrátit. Dělám i firemní školení, kdyby někdo z vás potřeboval. Takže kontakt na mě máte. Jinak můžete posílat dotazy. Já už jsem dostal nějaké dotazy dopředu. Udělám to tak, že bych teď tedy takovou první část věnoval tomu výkladu a pak si uděláme chviličku pauzu, já bych se během té pouze na ty dotazy podíval a odpovím je. A podle množství dotazů i eventuálně uzpůsobím ten program. Takže určitě můžete počítat s tím, že vám na ně odpovím, takže dotazy klidně posílat můžete.
00:01:54 Mám ale zkušenost s tím, že jich bývá někdy i kolem stovky, prostě hodně moc, takže pak samozřejmě. Ale říkám, já ten program tomu i uzpůsobím. Takže první věc, kterou tady máme, je problematika nájmu nemovité věci. Problematika nájmu nemovité věci se týká spousty plátců, protože spousta plátců pronajímá nemovitosti. Je to řešeno v § 56a zákona o DPH. Základní pravidlo u nájmu je to, že nájem je osvobozen od daně bez nároku na odpočet daně. Čili pokud plátce prostě pronajímá nemovitost, tak jak říkám, základní pravidlo, osvobozeno bez nároku.
00:02:47 Tam je samozřejmě potom otázka, jestli ten plátce dokáže rozlišit vstupy. Já tady vždy u toho říkám i takovou, řekl bych, jako důležitou věc, že nárok na odpočet daně se uplatňuje přiřazovacím způsobem. Takže pokud, dejme tomu, bude mít plátce dvě nemovitosti, v jedné bude poskytovat osvobozený nájem a v druhé bude poskytovat zdanitelný nájem nebo bude tam uskutečňovat zdanitelná plnění, tak pokud je schopen rozlišit vstupy, které mu souvisí s tím nájmem osvobozeným od daně, tak tam neuplatní žádný nárok na odpočet daně.
00:03:33 A pokud má potom vstupy k té druhé stavbě, k té druhé budově, prostě má to opravdu rozdělené a ty vstupy mu souvisí tedy se zdanitelnými plněními, s uskutečněnými zdanitelným plněními, tak tam uplatní plný nárok na odpočet daně. Ale u těch plátců, kteří nedokážou ty vstupy rozlišit, protože i ten plátce, který rozliší vstupy k jedné a druhé budově, tak má třeba režii, má potom nějaké prostě vstupy, které nedokáže rozlišit. Tak tam musí jít na koeficient. Ten koeficient se vypočítává podle § 76.
00:04:13 Kde se tedy vezmou zdanitelná plnění a ta se vydělí všemi plněními, čili zdanitelnými i osvobozenými. A tomu plátci vyjde nějaký koeficient, kterým krátí ten nárok na odpočet daně. U těch nájmů je to právě úplně běžné, protože ten nájem, jak už jsem říkal, poskytuje prostě řada plátců a základní pravidlo je to, že ten nájem je osvobozen od daně. Výjimka je u krátkodobého nájmu. Krátkodobý nájem do 48 hodin nepřetržitě včetně elektřiny, tepla, plynu, chladu nebo vody. Čili včetně těch energií.
00:04:59 To je prostě pronájem salonků, pronájem prostě zasedací místnosti atd., tak ten je zdanitelným plněním a uplatňuje se tam základní sazba daně. Potom také s výjimkou ubytovací služby. Tady u té ubytovací služby bych se jen trošičku zastavil, protože velice často se řeší problematika toho, co je nájem a co je ubytovací služba. A on ten rozdíl mezi tím je, ale velice často plátci toto nerozlišují správně. Nebo plátci, mnohdy i osoby povinné k dani - neplátci.
00:05:45 Já v této souvislosti doporučuju informaci GFŘ k poskytování ubytování prostřednictvím společnosti Airbnb, kterou vydalo GFŘ, tuším, v roce 2018 a můžete si ji stáhnout ze stránek finanční správy. V té informaci je totiž velice dobře popsán rozdíl mezi nájmem a ubytovací službou. Jde totiž o to, že nájem je spíš pasivní činnost. Prostě pronajmu byt někomu na 5 let s tím, že mi ho vrátí za 5 let v původním stavu zpátky. Kdežto ubytovací služba je spíš aktivní činnost a ubytovací služba je zdanitelné plnění.
00:06:40 Aktivní činnost je to v tom smyslu, že ubytovací služba je poskytnuta s úklidem, s hygienickými prostředky atd. Je to ubytování v hotelech, v ubytovnách, ale i v různých kempech apod. A já doporučuji, tedy tu informaci a to rozlišení proto, že řada hlavně osob povinných k dani - neplátců poskytuje třeba nájem a zároveň poskytuje ubytovací službu a on se jim do obratu pro registraci plátce zahrnuje jak ten osvobozený nájem, tak se jim zahrnuje ta ubytovací služba.
00:07:28 Problém je ten, že pokud ta osoba povinná k dani, ten neplátce, poskytuje jen ten osvobozeným nájem, tak ačkoliv se mu to do obratu zahrnuje, tak se plátcem nestane. Jakmile má ale vedle toho osvobozeného nájmů ještě plnění zdanitelná a typicky je ta ubytovací služba, tak se mu potom tedy to načítá do obratu. A v současné době je ten obrat milion korun za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců a řada těch osob povinných k dani se stává plátcem tím, že si načte ten nájem s tou ubytovací službou, musí načíst prostě do obratu.
00:08:13 Jak už jsem říkal, na to je řada dotazů, kdy běžně lidé, nepodnikatelé, prostě důchodce, zaměstnanec pronajímá byt a ptá se, jestli tedy se musí stát plátcem nebo ne. Pokud má jen ten osvobozený nájem, tak do obratu se mu to zahrnuje, protože podle § 5 odst. 3 je to ekonomická činnost a tato osoba je osobou povinnou k dani, ale pokud má jen ten osvobozený nájem, jak už jsem říkal, tak tedy se tím plátcem nestane.
00:08:49 Riziko tam je ale ještě další, a sice to, že když třeba tu ubytovací službu tato osoba poskytuje například přes tu společnost Airbnb, což je neusazená osoba, tak přijímá službu jakožto osoba povinná k dani od neusazené osoby a stává se identifikovanou osobou, a potom je povinná přiznat daň z té přijaté služby od společnosti Airbnb. Tato přijatá služba spočívá v tom, že společnost Airbnb zprostředkovává to ubytování, takže to je vlastně zprostředkování ubytování a osoba povinná k dani, která přijme službu od neusazené osoby, se stává tedy identifikovanou osobu a musí z toho přiznat daň.
00:09:33 Takže to je jen jako obecně k tomu nájmu. A plátce se může rozhodnout, že nájem zdaní, pokud je nájemcem plátce, který ten nájem má pro ekonomickou činnost. To nám vychází z § 56a odst. 3. Čili když, a běžně tohoto plátci využívají, využívají toho proto, že když ten nájem zdaní, tak v tom případě má nárok na odpočet daně na opravy té nemovité věci, prostě na všechny vstupy, zdanitelná plnění, která použije pro ten zdanitelný nájem. Takže běžná praktika je ta, že plátce plátci nájem daní.
00:10:25 Samozřejmě, že může nastat situace, že bude v jedné budově několik nájemců - plátců, několik nájemců - neplátců, tak potom prostě těm neplátcům je ten nájem vždy osvobozen od daně a těm plátcům může být ten nájem zdaněn. Neznamená to, že když, a i u těch plátců, to jsem chtěl říct ještě, i u těch plátců to neznamená, že když jednomu plátci začne ten pronajímatel ten nájem danit, že ho musí automaticky danit všem plátcům. Prostě to záleží na smlouvě. Ta zásadní změna, ke které tam došlo od 1. 1. 2021, spočívá v tom, že není možné rozhodnout se pro zdanění nájmu podle druhu stavby.
00:11:19 A sice není možné rozhodnout se pro zdanění nájmu, pokud předmětem toho nájmu je stavba rodinného domu nebo obytného prostoru, respektive bytu, protože byt je obytným prostorem, součástí obytného prostoru. Co to znamená? To má velké dopady na řadu plátců a bude se to projevovat nebo projeví se to teď na konci roku. Vysvětlím jak.
00:11:49 Máme tam ještě tedy další stavby, a sice, ve které více jak 60 % podlahové plochy je tvořeno obytným prostorem nebo pozemku, kde součástí je stavba rodinného domu nebo obytného prostoru nebo stavba, ve které je více než 60 % podlahové plochy tvořené obytným prostorem anebo tam je ještě právo stavby. Čili u těchto staveb není možné od 1. 1. 2021 rozhodnout se pro zdanění toho nájmu. Tato úprava byla v zákoně provedena už novelou účinnou od 1. dubna 2019 a byla tam tedy odložená účinnost, aby se na to plátci připravili.
00:12:38 Nicméně pro řadu plátců to stejně může mít dalekosáhlé dopady, protože plátci, kteří pořídili tu nemovitou věc, třeba tu stavbu nebo ten byt jako zdanitelné plnění nebo u něj provedli technické zhodnocení, tak oni musí tu nemovitou věc sledovat po dobu 10 let. To vychází tady z toho § 78, který je na tom předchozím slidu. Protože oni, když uplatnili nárok na odpočet daně, třeba při pořízení toho rodinného domu nebo toho bytu, tak ten nárok na začátku uplatnili vlastně na 10 let dopředu s tím, že po celou tu dobu těch 10 let budou v té stavbě uskutečňovat zdanitelná plnění.
00:13:39 No ale teď jim zákon najednou říká, že od 1. 1. 2021 musí provést úpravu odpočtu daně, pokud se dostávají do té desetileté lhůty. Ta desetiletá lhůta se týká staveb pořízených od 1. dubna 2011. Já jsem to tady vysloveně raději uvedl, protože samozřejmě je řada staveb, které byly pořízeny dříve, čili do toho 31. března 2011 a tam ta lhůta byla pětiletá. Takže u mnohých staveb ta lhůta už uplynula. U technického zhodnocení to naběhlo, ta desetiletá lhůta později, a sice až u technického zhodnocení pořízeného od 1. ledna 2012.
00:14:33 Takže, jak už jsem říkal, ten plátce prostě, pokud se dostane do této desetileté lhůty z hlediska tedy, v tom roce 2021, tak musí udělat úpravu odpočtu daně. Řekněme si to úplně jednoduše, a sice tak, že ten plátce, dejme tomu, když uplatnil při pořízení nemovité věci 100 000 Kč odpočet daně, tak je to na 10 let dopředu. Čili vychází 10 000 Kč na rok, 100 000 děleno 10 lety.
00:15:13 A on, když tedy byl povinen od 1. 1. 2021 tu nemovitost pronajímat jako osvobozené plnění, tak na konci roku 2021, v posledním zdaňovacím přiznání, čili buď za poslední kvartál nebo za prosinec 2021, provede úpravu odpočtu daně. A ta úprava odpočtu daně se dělá tedy podle toho § 78. Zjednodušeně řečeno, on na konci toho roku vrátí jednu desetinu z toho původně uplatněného nároku na odpočet daně. Takže kdyby ten původně uplatněný nárok byl těch 100 000 Kč, tak on vrátí prostě 10 000 Kč. A to bude dělat až do konce desetileté lhůty.
00:16:01 Pro řadu plátců to má velké dopady, protože obzvlášť ve velkých městech byla řada bytů pronajímána na kanceláře. Byly pronajímány ty byty na kanceláře, kdy prostě ten nájemce v tom bytě tedy měl kancelář, používal ji pro zdanitelná plnění, byl plátcem. Potom ten pronajímatel mu ten nájem poskytoval jako zdanitelné plnění. Jednak proto, aby nemusel dělat úpravu odpočtu daně, aby si mohl uplatňovat nárok na odpočet daně zase u vstupů, které mu souvisejí třeba s provozem té nemovitá věci. Ale od 1. 1. to nelze.
00:16:49 Takže pozor na to, prostě tam se ta úprava odpočtu daně musí dělat a dělá se, jak už jsem říkal, na konci toho roku. Dělá se jednak z hodnoty té pořízené nemovité věci a pak se dělá také z technického zhodnocení, protože podle § 78 se technické zhodnocení považuje za samostatný dlouhodobý majetek a samostatně, jako samostatný dlouhodobý majetek podléhá úpravě odpočtu daně. Nedělá se ta úprava třeba u nějakých oprav, ale vysloveně tedy u... Myslím z hlediska nájmů, tedy u technického zhodnocení a u té pořízené nemovité věci.
00:17:40 Takže pokud byste k tomu chtěli nějaké dotazy, tak mi je tam klidně napište. Neměl by to být problém. Řada plátců s tím tedy opravdu problém má, protože ty nemovitosti pořídili jako zdanitelná plnění s tím, že je budou pronajímat jako zdanitelná a teď jim to zákon tak jako zaseknul, když to řeknu otevřeně, takže s tím prostě trochu problémy jsou. Další problematika, kterou jsem uvedl, ta se týká termínu 1. 1. 2021, kdy Spojené království Velké Británie vystoupilo z EU a stalo se třetí zemí. Takže prosím vás, asi to není pro vás nic nového.
00:18:36 Já jen víceméně upozorňuju na to, že co se týká obchodu se zbožím, tak veškeré zboží, které je dodáváno do Velké Británie, tak je považováno, nebo považováno, považuje se to za výstup. Je to výstupem, pardon, vývozem zboží. Pokud tedy to zboží opustí území EU, tak je to tedy vývoz. A pokud ten plátce to zboží vyváží do Velké Británie, vystavuje běžný daňový doklad podle § 28 odst. 1 písm. a) a otázka je prokazování toho vývozu. Já jsem přeskočil s dovolením ten dovoz, já se k němu vrátím.
00:19:31 To prokazování vývozu je velice důležité, protože daňovým dokladem pro vývoz zboží je ta faktura, je ten daňový doklad vystavený podle toho § 28 odst. 1 písm. a), čili běžný daňový doklad. A to, že ten plátce to zboží vyváží, tak to prokazuje důkazními prostředky o vývozu, což je rozhodnutí celního úřadu, respektive ten vývozní doprovodný doklad. Ale zákon také říká, že ten vývoz lze prokázat jinými důkazními prostředky. Prosím vás, na to je také informace GFŘ k vývozu zboží. Dobrá informace, doporučuji ji, protože tam je vysvětleno i jaké jsou ty jiné důkazní prostředky.
00:20:26 Ono to v zákonu bylo upraveno už někdy v roce 2017 a vlastně nikde jinde, než v té informaci se nedočtete, o jaké jiné důkazní prostředky se jedná. Jedná se totiž o to, že když je ten vývoz uskutečněn takovým způsobem, že je možné podle celních předpisů podat ústní celní prohlášení, tak je ten vývoz možné prokazovat těmi jinými důkazními prostředky. Ústní celní prohlášení je možné podat v případě, kdy je ten vývoz uskutečněn do hodnoty 1000 euro nebo 1000 kg a je to myšleno na dodávku.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.