DPH pro neziskové organizace 2019
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
29.1.2019 (Út)
3 h 38 min.
Ing. Tomáš Doležel

DPH pro neziskové organizace 2019

O školení
Přepis
Dotazy 4
Na školení se seznámíte s výklady a praktickými postupy specifickými pro neziskové organizace. Zjistíte jaké má povinnosti neplátce DPH (kdy má neplátce povinnost odvést DPH) a co se počítá do obratu. Dále budou detailně probrána specifická osvobození pro neziskové organizace. Stranou pozornosti nezůstane ani uplatňování nároku na odpočet DPH v krácené a poměrné výši.

Obsah školení

  • Přehled legislativy a novinek pro neziskové organizace.
  • Ekonomická a neekonomická činnost.
  • Osoba povinná k dani, osoba identifikovaná k dani, plátce DPH.
  • Místo plnění, jeho význam a způsob stanovení.
  • Zdaňovaná plnění.
  • Osvobozená plnění pro neziskové organizace (pronájem vs. sportovní činnost, sociální služby, zdravotní služby, vzdělávání, volnočasové aktivity dětí a mládeže, kulturní služby).
  • Nákup zboží a služeb v rámci EU a třetích zemí, uplatňování reverse-charge.
  • Zvláštní režimy.
  • Nárok na odpočet DPH neziskové organizace a jeho uplatnění v krácené a poměrné výši, význam dotace na uplatněný nárok na odpočet DPH.
  • Prostor pro dotazy.

Komu je školení určeno

  • účetní
  • finanční manažeři

Štítky

Ing. Tomáš Doležel

Absolvent VŠE v Praze, daňový poradce registrovaný u Komory daňových poradců, manažer daňového a ekonomického poradenství ve společnosti 22HLAV s.r.o.

Všechna školení lektora (4)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Dobrý den, účtuji neziskovou organizaci, sportovní klub. Nemám jistotu v rozlišení dvou pojmů a) plnění nepodléhající DPH a b)osvobozená plnění. Osvobozená plnění ovlivňují koeficient pro krácení daně na vstupu a plnění nepodléhající DPH neovlivňují koeficient. Jde o tato plnění:
1 - členské příspěvky
2 - dotace z obce či ministerstva školství
3 - dary členů, dary právnických osob
4 - příspěvky sportovních svazů

2) Co když pracovník uvedl dodavateli DIČ - ale subjekt je registrován pouze k dani z příjmů právnických osob. Jak to zpětně napravit, jak jít zpět - např. účetní zpracovává účetnictví zpětně a teď zjistí, že mají faktury od facebooku již v únoru 2018

3) Pokud umělec z JČS vystupuje osobně v ČR na základě umělec.sml. s českou PO (spolkem)= NEFAKTURUJE, podléhá jeho činnost české DPH nebo jen ZDP-§22,§36? (Sml. o dílo=os.výkon umělce, obdoba DPP) Děkuji

4) Prosím o vysvětlení k pořízení zb. z JČS nad 326 tis. Neziskovka se stane IO. v násle. r.2020 pořídí 20 tis.jako IO- odvádí české DPH, v r. 2021 je stále IO - proč z poříz.50 tis. nemá odvádět českoui DPH? Děkuji

5) Odvod DPH z jízdenek je 10%??

6) Dobrý den, o.p.s. je plátce DPH. Ve vedlejší činnosti uplatňuje odpočet DPH, ale jak je to u hlavní činnosti (sociální bydlení)? Fakturuji klientům ubytování, stravu, internet a neuplatňuji odpočet DPH za nákup. Ale co se týče oprav, nákupu drobného majetku do bydlení, telefony asistentů?

7) Neziskovka prodá pozemky za 400 tisíc Kč, na jednom z pozemků stojí nevyužitá budova...pořizovací cena pozemků je cca 1000 Kč...pozemky jsou prodány osobě nepovinné k dani

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Odpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, účtuji neziskovou organizaci, sportovní klub. Nemám jistotu v rozlišení dvou pojmů a) plnění nepodléhající DPH a b)osvobozená plnění. Osvobozená plnění ovlivňují koeficient pro krácení daně na vstupu a plnění nepodléhající DPH neovlivňují koeficient. Jde o tato plnění:
1 - členské příspěvky
2 - dotace z obce či ministerstva školství
3 - dary členů, dary právnických osob
4 - příspěvky sportovních svazů
Děkuji, Karel Čapek
Bod agendy:Osvobozená plnění pro neziskový sektor

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) jsme škola, která má doplňkovou činost a jsme plátci DPH. Výdělečnou činnost provádíme ve dvou budouvách z pěti celkových budov. Mohl uplatnit krácený odpočet DPH na energie všech budov nebo pouze na ty dvě kde konáme výdělečnou činnost?

2) Já myslím, že krátkodobý pronájem sportoviště pro účely sportování je u neziskových organizací osvobozen od DPH?
ch to za pronájem

3) Osvobodila bych vstup pro členy té neziskovky, ať už to dělají rekreačně anebo závodně. Ale nečleni, zcela cizí" osoby, kteří provozují "rekreační sport a k tomu si najmou tělocvičnu, bazén, zak se domnívám, že je zdanitelné plnění a vstupuje do obratu....

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Krácení dle §76 - (vše v ek.č., ale mění se podíl dle osv. a zd. plnění při změně o 10 bodů) §75 také platí 10b pokud se jedná o změnu z ek.č. na NEekon.č.? Např. použití auta pro ek. č. a pro soukro.č. zaměstnance. Nebo dle §75 krátím vždy bez ohl. 10bodů

2) Osvobozenou činnost se dozvím až po podání DPH za 4.QV průběhu roku neúčtuji poměrnou část...je chyba, když řeším zúčtování až v dodatečném přiznání 4.Q

00:00:04 Vítám všechny, naším tématem je DPH v neziskových organizacích. Budeme se bavit o celé šíři věcí, v zásadě jak pro plátce, tak pro neplátce. Bude to docela dost, takže se na to hned pustíme. Co si projdeme. Co si projdeme, je základní věci, co se týká předmětu daně pro neziskové organizace, s tím úzce souvisí osoby a jejich povinnosti, to bude docela široké téma. Místo plnění, docela důležité a řekneme si pak specifika k osvobození u neziskovek.
00:00:39 Neziskovky mají řadu osvobození, jsou velmi specifické, ukážeme si na příkladech, jak to řešit, jaké jsou výklady, jaké jsou možnosti, co je na hraně, co je za hranou, jak lze postupovat a v poslední části se budeme věnovat nároku na odpočet, což je, což je dost zásadní v řadě neziskovek nějakým způsobem odpočet řešit, takže tady to si dnes řekneme v těch 4 hodinách následujících. Tak začneme legislativním rámcem.
00:01:09 V podstatě všechno vychází ze směrnice rady EU, ta je z roku 2006, na základě toho je český zákon o DPH, který v podstatě implementoval tady tu směrnici, takže pokud je nějaký nesoulad mezi směrnicí a českým zákonem, lze aplikovat i tu směrnici, proto je i dobré tu směrnici někdy znát. Já tam na pár místech v té prezentaci, co si dneska budeme říkat, mám i pár odkazů na směrnici, takže tam si to zmíníme. Co se týká novinek v zákoně, v podstatě zatím žádné schválené novinky nejsou. Možná jste zaregistrovali, že zítra by měl senát schvalovat daňový balíček, kde je řada změn.
00:01:51 Ty zásadní si také dnes v průběhu řekněme. Ty změny, co jsou chystané a budou platit někdy v letošním roce téměř jistě, jsou v té prezentaci modře znázorněné, v tom modrém textu uvidíte to, co se chystá, jen vlastně nikdo nevíme, kdy to bude, až to senát schválí, až to podepíše prezident. Pokud to senát neschválí, je téměř jisté, že to sněmovna znovu prosadí, takže to dříve nebo později platit bude. Jsou tam pak zásadní změny například v dotacích, ale k tomu se dostaneme.
00:02:16 Tak další věci lze čerpat z informací, pokynů, stanovisek GFŘ, Generální finanční ředitelství, což je fajn, ale trošičku problém je, že Generální finanční ředitelství se neziskovkám zase tak často nevěnuje, a když studujete různé stanoviska GFŘ, tak si dávejte pozor na rok vydání. Dost často jsou x let zpátky, nemusí být úplně aktuální, nemusí být úplně komfortní s novou judikaturou, takže je to určitý zdroj informací, ale pozor na to, z jakého období čerpáte, ano. Jsou, řada těch pokynů je třeba z roku 2006, 2008 a už je to více jak 10 let staré.
00:02:53 Tak a poslední, co je užitečné, jsou zápisy z koordinačního výboru Komory daňových poradců a Ministerstva financí ČR s tím, že Komora daňových poradců zase tak často neziskovky bohužel neřeší. Neřeší je podle mě z 1 prostého důvodu, protože je to tak specifické téma, že se do toho prostě úplně nechce pouštět. Tak ještě než půjdeme, než půjdeme dále, tak bych rád zdůraznil, že v neziskovkách a v DPH není vůbec rozhodující, jaký je režim z hlediska účetních nebo daně z příjmů právnických osob.
00:03:30 Dost často se setkávám u klientů s tím, že se to kombinuje, že prostě je to hlavní činnost, je to osvobozené, nepodléhá DPH, takto to neplatí. Ano, někdy do roku 2004 platilo v českých předpisech, že hlavní činnost neziskovek byla osvobozena. To platilo do roku 2004. Po implementaci směrnice už to neplatí, to znamená, pokud někdo tvrdí, že hlavní činnost je osvobozena automaticky, tak to není pravda, ano. Někdy se stává, že ta hlavní činnost shodou okolností splňuje podmínky osvobození podle nových pravidel, ale není to úplně generálně, nedá se na to spoléhat. Je to vždy potřeba ověřit.
00:04:04 Tak, takže začneme teda od začátku. Vlastně předmět daně, to je vlastně, nám říká, co v DPH budeme řešit, jaké jsou situace, jaké jsou situace, které v DPH musíme řešit. Zákon jich zná 5. Je to dodání zboží, posunutí služby, pořízení zboží z jiného členského státu, pořízení nového dopravního prostředku a dovoz zboží. S dovolením ty poslední 2 body řešit nebudeme, protože pořízení nového dopravního prostředku není úplně zvykem v neziskovkách a dovoz zboží také ne. Takže vzhledem k času tady ty 2 body nebudeme řešit.
00:04:40 Kdyby to někoho zajímalo, můžeme třeba o pauze nějak probrat, ale není to úplně častý případ v neziskovkách. Co je časté, jsou ty 1. 3 body samozřejmě. Dodání zboží, poskytnutí služby a pořízení zboží z jiného členského státu. Všimněte si, že tam máte dodání zboží a pořízení zboží, to znamená nákup, prodej případně a máte tam poskytnutí služby a není tady výslovně zmíněné přijetí služby. Vlastně pod tím posunutí služby se schovává i to přijetí, byť to tady výslovně není uvedené v zákoně, ale fakticky je pod tím také schované.
00:05:11 Tak a tady poprosím, všimněte si vlastně u těch všech 3 1. předmětů daně, co je, co je spojuje. Je tam za úplatu, je tam, kdo to má poskytovat a je tam stanovené místo plnění nebo kde se to uskutečňuje, ano. Všimněte si, dodání zboží, poskytnutí služeb, všechno má za úplatu, za úplatu, za úplatu.
00:05:35 Dále tady je osobou povinnou k dani v rámci ekonomické činnosti, stejně tak u služeb, osobou povinnou k dani v rámci ekonomické činnosti a jediné pořízení zboží z jiného členského státu, což znamená z EU, je také podmínka osobou povinnou k dani v rámci ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, a pak je tam ta poslední podmínka, místo plnění v ČR, místo plnění a uskutečněné v ČR, což je v podstatě shodné jako to místo plnění nebo podobné.
00:06:01 Takže my vlastně, abychom si řekli, jestli v DPH řešíme vůbec, jestli v nějaké situaci úplně řešíme DPH, tak si musíme odpovědět na to, jestli to je za úplatu, jestli to je osobou povinnou k dani v rámci ekonomické činnosti a jestli je místo plnění v ČR. A proto se tady těm osobám a té úplatě a tomu místu plnění budeme dále věnovat docela detailně, protože to je alfa omega DPH. Tak já myslím, že můžeme dále. Takže na ty jednotlivé osoby se podíváme. Zákon jich zná několik. Je to osoba nepovinná k dani, osoba povinná k dani, plátce, osoba identifikovaná k dani.
00:06:35 Máte tady zkratky, já je pak používám v celé prezentaci, protože to by bylo příliš dlouhé. Zákon zná samozřejmě i další osoby, v rámci dnešního výkladu není úplně nutné se s nimi seznamovat detailně, já to spíše odkážu v rámci těch ustanovení, které budeme probírat v rámci těch situací, co to znamená a my se v podstatě budeme bavit o těch prvních 4 subjektech, protože to je hrozně důležité, zejména tedy ta osoba nepovinná k dani a osoba povinná k dani.
00:06:59 V podstatě zjednodušeně řečeno, osoba povinná k dani taková osoba, která dělá ekonomickou činnost a je jedno, jestli to je neziskovka, jestli to je fyzická osoba, jestli to je právnická osoba, to je úplně jedno. To znamená, pokud nějaká osoba dělá ekonomickou činnost, tak je osobou povinnou k dani. Pokud nevykonává ekonomickou činnost, není osobou povinnou k dani. Já myslím, že to je docela jasné. Problém v praxi nastává v situaci, kdy se 1 osoba může chovat jako plátce, jako osoba povinná k dani a i jako osoba nepovinná k dani. Možná vás napadá, kdy se to může stát.
00:07:39 Například, když já jako fyzická osoba budu podnikatel, budu plátce DPH například, tak část, část svého života dělám jako ekonomickou činnost a soukromou část svého života dělám jako neekonomickou činnost. To znamená i jako 1 subjekt mohu vystupovat v různých situacích v odlišném postavení a to je hrozně důležité si uvědomit. Zase já se ještě zmíním v rámci, v rámci přenesené daňové povinnosti, v rámci různých pravidel, ale je dobré si to uvědomit, protože ne vždy, byť jsem třeba plátce, se musím chovat jako plátce, ano.
00:08:13 To je docela vzácné, na to se často zapomíná a ono i v tom zákoně, když bychom se vrátili tady o tento slide zpátky, tak o 2 slidy, všimněte si, že tam je v tom předmětu daně, osobou povinnou k dani v rámci ekonomické činnosti, ano, i v tom 2. je v rámci ekonomické činnosti, nakonec i v tom 3., v rámci ekonomické činnosti, ano. Je tam v podstatě vazba na to, že aby něco podléhalo DPH, my jsme byli v tom režimu DPH, tak to musí být v rámci mé ekonomické činnosti. Tak dále tady mám osobu povinnou k dani v rámci veřejnoprávních subjektů, což jsou například stát, kraje, obce.
00:08:49 Ono to jsou v podstatě také jakési neziskovky. Tady spíše krátce zmíním, že v rámci výkonu veřejné správy se veřejnoprávní subjekty nepovažují za osobu povinnou k dani. To znamená, pokud dělají veřejnou správu, nejsou osobou povinnou k dani. Zákon pak zná výjimky, ty jsou uvedené v příloze číslo 1 k zákonu o DPH, kdy i takové veřejnoprávní subjekty se považují za osoby povinné k dani. Je to například reklama, výstavy, atd.
00:09:15 Je to v tom zákoně uvedené s tím, že zákonodárce si dal možnost od letošního roku nejspíše v rámci té novely, která se chystá, že okruh činností, v rámci kterých ty veřejnoprávní subjekty budou osobami povinnými k dani, bude možné stanovit i nařízením vlády. Takže v podstatě se i rozšíří ty situace, kdy například nějaká obec, nějaký kraj, bude vystupovat v postavení osoby povinné k dani. Tady ještě 1 téma je takové specifické a to je vůbec, co je to tou veřejnou správou. Než od toho témata odběhneme, protože zákon výslovně neříká, co je veřejnou správou.
00:09:54 To znamená, těžko říct úplně v jakých situacích ty veřejnoprávní subjekty nejsou osobami povinnými k dani a k tomu je hezká judikatura, byť si myslím, že úplně v českých podmínkách se až tak neaplikuje, ale je k tomu judikatura Evropského soudního dvora, který tvrdí, že je-li činnost vykonávaná v rámci normy platné pro veřejnoprávní subjekt, ať už by ji stejným způsobem na základě stejného předpisu mohla provádět soukromá osoba, pak jde o výkon veřejné správy. Jinými slovy je rozhodující, jestli to, co chci považovat za veřejnou správu, může dělat i soukromá osoba za stejných podmínek, ano.
00:10:29 Pokud například nějaký zákon stanoví, že to mohu dělat pouze já jako obec nebo kraj, tak je to výkon veřejné správy. Pokud mi to nic nestanoví a může v podstatě za obdobných podmínek provozovat tu činnost kdokoliv, jakýkoliv soukromoprávní subjekt, tak to nebude veřejná správa. Myslím, že to je, co se často zapomíná v praxi a dost často různé příspěvkovky, neziskovky, tedy pardon, obce, tady to řeší a tady ten judikát tomu může často pomoct.
00:10:59 Tak a půjdeme teda, když jsme si řekli osoba povinná k dani, řekli jsme si, že osoba povinná k dani je taková, která dělá ekonomickou činnost a teď je důležité říci, co je ekonomická činnost, protože zákon si ji jasně definuje. Je to soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytující služby, atd. To tady máte vypsané v podstatě ze zákona. Všimněte si, že v tom zákonném vymezení není podmínka příjmů, ta je dovozena judiktaturně. To znamená, byť to v zákoně výslovně není uvedené, tak aby bylo něco ekonomickou činností, musí to být soustavné a musí být účel získání příjmů.
00:11:37 Tady si pouze všimněte, že účel získání příjmů, nikoliv dosahování zisku. To znamená, je 1, jestli to dělám za účelem zisku, za účelem ztráty, za účelem 0, jakmile tam mám účel získání jakéhokoliv příjmu, je 1, v jaké výši, je to soustavné, tak je to ekonomickou činností. Stejně tam pak zákon už výslovně říká u nehmotného, u hmotného a nehmotného majetku jejich využití, tak tam musí být účet získání přímo, tam už to zákon jasně říká, v tom 1. případě to je dovozené judikaturně, ale ta podmínka tam, ta podmínka tam skutečně je.
00:12:12 Tak často se pak řeší v rámci neziskovek, zda tedy ekonomická činnost anebo podnikání, protože pokud řešíte neziskovku, řešíte ji komplexně, tak například v rámci daně z příjmů nebo nakonec i vykazování hlavní vedlejší činnosti se potřebujete docela dobře poprat s pojmem podnikání a stanovit si, že hlavní činností je nebo není podnikání. Tady chci pouze upozornit na to, že podnikání není to samé co ekonomická činnost.
00:12:43 Ekonomická činnost je mnohem širší, protože podnikání je z hlediska občanského zákona definované něco za účelem zisku mimo jiné a ekonomická činnost, jak jsme si před chvilkou řekli, ta je pouze za účelem získání příjmů. V tom je ten zásadní rozdíl.
00:12:58 To znamená, pokud něco vyhodnotím jako, že není podnikání například z důvodu daně z příjmů právnických osob nebo z hlediska vykazování nebo že jsem například spolek a nechci mít hlavní činností podnikání, tak je to v pořádku, ale ještě mi to neindikuje, co ta činnost je z hlediska DPH, protože říkám, tam je důležitá ta ekonomická činnost a to, jestli to je soustavně za účelem příjmů.
00:13:20 Tady máte zase v modré, v modré barvě máte uveden návrh zase novely, která tedy teď bude v senátu zítra a tam se definuje, že se ta soustavnost nemá posuzovat z hlediska činnosti, ale z hlediska dosahovaného příjmu. Takže například, pokud budu mít, jednou za rok budu jako neziskovka pořádat nějaké trhy vánoční nebo jakékoliv, to je jedno, tak a budu je dělat pravidelně, tak téměř jistě toto bude soustavnou činností, byť ji provozuji pouze 1 za rok vždy o Vánocích například, ale je to soustavné.
00:13:56 Ono v tom vymezení soustavnosti se mnohdy ani právníci nedokážou shodnout, natož pak daňaři, protože to nikde není definované, co je soustavné, co není. Jsou na to různé názory, jsou na to názory, že pokud to dělám každý rok, je to soustavné, někdo zase tvrdí, že pokud je to jen 1 za rok, soustavné to není. Nikde není definováno, jestli ta soustavnost se považuje k 1 roku nebo k více, k delšímu období. Nikde to není určeno. Dost často se pak i aplikuje například kritérium, zda v té organizaci na takovouto činnost máte vyčleněný personál, máte vyčleněné smlouvy, máte objednávky a tak dále, ano.
00:14:33 Pokud mám na nějakou činnost personál, mám na to zaměstnance, tak těžko mohu tvrdit, že to není ekonomická činnost, že to není soustavné, protože tím, že mám na to zaměstnance, tak tvrdím, že to je vlastně záměr to dělat, to dělat soustavně. Tak takže tolik k ekonomické činnosti. Tedy malé shrnutí, pokud tedy jsem neziskovka a u žádné ze svých činností nevykonávám ekonomickou činnost, tak se nemohu stát osobou povinnou k dani a tedy ani plátcem.
00:15:03 Toho plátce si za chvilku ještě řekneme, ale stejně to pro takové neziskovky neznamená, že DPH řešit nemusí vůbec, protože zákon pak zná institut osoby identifikované k dani a v rámci té pak vznikají i takové neziskovce nějaké povinnosti. Tak to znamená, pokud jsem neziskovka, dělám ekonomickou činnost, jsem osobou povinnou k dani a pak musím sledovat obrat a musím případně sledovat, pokud ještě nejsem plátcem, musím sledovat, zda nejsem osobou identifikovanou k dani. Tak to máme v podstatě shrnuté.
00:15:41 To znamená, z osoby povinné k dani se mohu stát plátcem, v podstatě pouze z této osoby, musím dělat ekonomickou činnost, tady jsou podmínky, ty jsou v podstatě konstantní za poslední roky, je tam stále obrat milion. Pokud jste se někdo setkal s obratem 750 000, bylo to asi 2 roky zpátky v návrhu zákona. Upřímně řečeno myslím si, že to jen tak neprojde těch 750 000, protože když to ministerstvo financí ten návrh rušilo, snížení limitu, tak důvodem toho bylo, že by administrovali příliš mnoho plátců, že se jim to nevyplatí, že na to nemají kapacity.
00:16:17 Takže si myslím, že ten milion nějakou dobu ještě zůstane, není úplně pravděpodobné, že by se to mělo vrátit na nějakou nižší částku, apod. Tak tady máte uvedené, co tedy patří do obratu. Pokud dělám plnění, počítám od obratu, musím tedy sledovat, jestli jsem nepřekročil 12, za 12 měsíců 1 milion. Je to 12 měsíců, není to rok. Někdy se to plete, je to prostě 12 měsíců za sebou.
00:16:40 Není to kalendářní rok a do obratu tedy vstupují úplaty za zdanitelné plnění osvobozená s nárokem na odpočet, některá osvobozená plnění bez nároku na odpočet, to jsou v podstatě finanční, pojišťovací služby, což nás tak netýká, ale už je tam pak zajímavý například nájem nemovitých věcí, pokud je uskutečňován soustavně, není pouze doplňkovou činností. Tak k tomu se ještě dostane k tomu nájmu, vůbec co je nájem, jak ho vymezit, apod., protože v tom jsou často problémy.
00:17:08 Takže pokud mám zdanitelné plnění nejčastěji nebo osvobozená některá, tak počítám do obratu s tím, že zákon výslovně říká, že do obratu se nepočítá úplata z prodeje dlouhodobého majetku. Je to jednoduché, pokud bych prodal auto nebo nějakou nemovitost, tak bych se v podstatě hned stal plátcem, takže to se do obratu nepočítá, nově tam bude návrh zase v modré barvě, že se to nevztahuje na situace, pokud je to nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.
00:17:34 To znamená, pokud budu developer, tak to, že prodávám nemovitost, v podstatě je součástí mé ekonomické činnosti a už se do obratu bude počítat, ale myslím si, že to je velmi okrajové pro neziskovky tady ten dovětek, co tam zákonodárci chtějí doplnit. Tak tady tedy ještě shrnutí ještě 1 pro neplátce, protože každá ta skupina má své povinnosti. To, že jsem neplátce, ještě neznamená, že pro mě DPH končí, skoro bych řekl naopak, je potřeba dbát vyšší pozornosti, protože těch situací, kdy se to DPH může týkat a týká, je celá řada. To znamená, jako neplátce musím sledovat obrat.
00:18:16 Před chvilkou jsme si vymezili, co je, co se do obratu počítá, 12 měsíců, zdanitelná plnění, některá osvobozená plnění musím počítat. A pokud jsem neplátce, tak mám ještě 1 zásadní povinnost a na to se v praxi často zapomíná a to je tzv. osoba identifikovaná k dani. Ta osoba identifikovaná k dani má v podstatě z hlediska DPH, z hlediska předpisů povinnosti, nemá žádné práva. Ta má v podstatě povinnost si identifikovat a platit daň a za chvíli si ukážeme na dalších slidech, co, v jakých to je situacích.
00:18:49 Je to, pokud pořídím zboží z jiného členského státu, přijmu službu ze zahraničí anebo poskytnu službu do jiného členského státu. V podstatě, pokud mám co do činění se zahraničím, velmi zjednodušeně řečeno. Pokud jsem neziskovka, jsem neplátce, nemám obrat, nedělám nic se zahraničím, tak v podstatě osobu identifikovanou k dani nemusím řešit. Ještě doplnění, že osoba identifikovaná k dani se týká pouze neplátců. Pokud jsem plátce, tu osobu identifikovanou k dani už vůbec neřeším.
00:19:21 Takže teď se budeme věnovat těm osobám identifikovaným k dani, těm situacím, které mohou nastat, ve kterých případech máte povinnost jako neplátce řešit DPH. Říkám, je to opravdu pro neplátce. Pokud bych byl plátce, už to neřeším v tomto režimu, už je to běžné, to si ještě řekneme. Takže pokud jsem neplátce a přijmu zboží z jiného členského státu v rámci své ekonomické činnosti a není splněna podmínka pro vynětí, to si ještě za chvilku nakreslíme, tak se stávám osobou identifikovanou k dani. To znamená, že v takovém okamžiku mám povinnost přiznat daň.
00:19:55 A teď k té podmínce toho vynětí tady, ano, tady se totiž říká, která je předmětem, která je v tuzemsku předmětem zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, pokud mi hodnota tedy v příslušeném ani předcházejícím roce nepřekročí částku 326 000. Tak já tady použiji tabuli. Tak a na příkladu si ukážeme ten limit, jak se to posuzuje. Představme si, představme si, no, nechci nabádat, že to bude červený, aha, tak už to vidím. Tak představme si takto období, tak tady bude 2018, 2019, 2020, 2021.
00:20:44 Tak představme si situaci, že v tomto 1. případě jsem osoba nepovinná k dani, tedy pardon, jsem osoba povinná k dani, ale neplátce. Já to sem ještě doplním takto. Osoba povinná k dani, neplátce, tak. Tak a pořizuji zboží z jiného členského státu a v 1. roce 2018 jsem začal pořizovat a pořídil jsem za 100 000. Budu mít nějakou povinnost v tomto případě, co myslíte. Můžete kdyžtak napsat do chatu, jestli si myslíte, že ano nebo ne. Jestli v takovém případě mám nějakou povinnost z hlediska přijetí zboží, pořízení zboží z jiného členského státu v postavení neplátce osoby povinné k dani.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.