Výpočty v Excelu od úplných základů

Vyhledat v přepisu

Hledat

Posouvat

00:00:03 Dobrý den všem. Jak bylo avizováno už v osnově, tak dneska se budeme zabývat výpočty v Excelu od úplných základů. Zatímco většina školení Excelu, které jsem tady poslední roky prováděl, předpokládala, řekněme, už trochu poučeného uživatele a byla snaha dostat se i, řekněme, k nějakým komplikovanějším úkolům a jejich řešením, tak v tomto školení jsem slíbil, že ho projdu opravdu hezky od základu. Nepředpokládám žádné znalosti výpočtů v Excelu a hezky si je projdeme pomaličku.

00:00:37 Pokud samozřejmě někdo už jako nějaké zkušenosti s výpočty v Excelu má, tak se asi možná bude v nějakých začátcích nudit, ale pokusím se dostat se samozřejmě potom i k věcem, které nejsou úplně základní, nicméně opravdu od toho základu úplně začnu. S tím, že co se týče třeba dotazů a podobných věcí, tak určitě mohou vyvstat, jak bylo avizováno už během školení. Nicméně zrovna u výpočtů asi platí, že nejvíc dotazů, nejvíc problémů nastane, až začnete třeba počítat svoje vlastní příklady a pak už je potřeba bojovat, nebo se ptát samozřejmě někdy dodatečně.

00:01:15 Tak, nicméně pojďme se na to tedy podívat opravdu od úplně jednoduché tabulky, kterou mám v souboru s názvem úvod a tam začneme těmi úplně nejzákladnějšími výpočty, které v Excelu můžeme dělat a začnu možná něčím, co ve skutečnosti ani v pravém slova smyslu výpočet není, a to tím, že si třeba řeknu, že v této tabulce mám tady tržby za jednotlivé pobočky a za jednotlivé měsíce a jenom mě zajímá, jaké jsou celkové tržby za leden. A nechci to někde tisknout, nechci to někde v té tabulce mít uvedeno.

00:01:48 Úplně to nejjednodušší, co můžu udělat, je, že si jednoduše označím buňky, jejichž součet mě zajímá. A součet označených buněk je přímo viditelný, a to tady vpravo dole ve stavovém řádku. Vidím tady, že součet 504 284 a případně bych viděl i počet označených buněk a průměrnou hodnotu z těch čísel, které mám označeny. I toto se mnohdy hodí. Potřebuji zkontrolovat, kolik něco dělá dohromady, označím a okamžitě vidím výsledek.

00:02:18 Nicméně vzorec v pravém slova smyslu, což je to, čím se budeme zabývat, tvorbou vzorců v Excelu, je něco, co v jedné buňce mi ukáže nějaký výsledek výpočtu, který si většinou tahá hodnoty z nějakých jiných buněk. Takže pokud já budu chtít sčítat údaje za leden, tak je pravděpodobně budu chtít vidět třeba tady pod těmi samotnými údaji na řádku 11 s názvem součet. Věc, která se dá udělat několika způsoby a já je také několika způsoby projdu, protože jsou situace, kdy si vystačíme s tím úplně nejjednodušším způsobem a jsou situace, ve kterých už budeme muset jít na to trošku komplikovaněji.

00:02:59 Úplně nejjednodušší způsob, jak sečíst sloupec čísel a vidět součet, mít jej uvedený pod tím, je si jednoduše zase označit hodnoty, které chci sečíst a potom si na kartě domů někde v její pravé straně najít tlačítko, které se může jmenovat různě. Můžete tam mít jako já třeba AutoSum, můžete tam mít napsané třeba automatické shrnutí nebo tam možná vidíte jenom tady tu ikonu velkého řeckého Sigma. To bude závislé na tom, jak třeba máte velké rozlišení obrazovky, to tlačítko se podle toho roztáhne trošičku víc do šířky, anebo se naopak zúží.

00:03:34 Takže pokud se nechci moc vázat na nějaký název, který se mi může měnit podle té mé obrazovky, tak je určitě dobré držet se právě toho, té ikonky, která znamená opravdu v matematice sčítání. Jako říkal jsem, že to je velká řecká Sigma, ale jako tak tomu asi nikdo neříká. Prostě je to nějaký součet nebo souhrn nebo jak tomu chcete říkat. Ale každopádně když na toto tlačítko kliknu, tak už se mi rovnou pod právě označeným sloupcem čísel objeví jejich součet, který je pro kontrolu stejný, jaký jsme viděli předtím v tom stavovém řádku.

00:04:06 A už teď je potřeba se podívat na to, co nám to vlastně vzniklo. Když si na tu buňku kliknu, tak vidím, že mi obsahem té buňky by se mohlo zdát, že je číslo 504 284. Přímo v té buňce to vidím. Nicméně pokud se podívám tady do řádku nahoře, kterému se příhodně říká řádek vzorců, jak mi to teď Excel ukázal, když jsem na ten řádek najel, tak vidím, že obsahem této buňky ve skutečnosti není číslo 504 284. Obsahem té buňky je právě nějaký vzorec. Je tady vzorec ve tvaru = suma (C3: C10).

00:04:40 Tvoříme-li vzorce, ať už tímto možná nejjednodušším způsobem nebo i nějakými komplikovanějšími způsoby, ke kterým se postupně dostanu, tak každopádně je potřeba ten vzorec umět nejen vytvořit, ale je potřeba ho umět taky po sobě zpětně zkontrolovat, je potřeba umět ho přečíst a je potřeba umět třeba číst i vzorce, které tvořili jiní uživatelé. A my se v tabulkách, ve kterých pracujeme, protože jsme je odněkud zdědili po nějakých svých předchůdcích ve firmě nebo kolegové nám je vytvořili, tak je potřeba těm vzorcům více či méně rozumět.

00:05:12 Pokud tady budete mít vzorec, který se nám tady na ten řádek nevyjde a začne se nám zalamovat na druhý, třetí řádek, tak to samozřejmě není věc, která by byla úplně jednoduchá pro méně zkušené uživatele takový vzorec pochopit. Nicméně už jenom ta samotná informace, že v té buňce je vzorec a nikoliv napevno napsané číslo, je informace, která je cenná, třeba proto, abych do té buňky radši asi nevrtal, když jsem ten vzorec nedělal. Mám pocit, že jako funguje dobře, no tak ho tam prostě nechám a budu věřit, že funguje dobře.

00:05:40 Nicméně ten náš vzorec ve tvaru = suma (C3: C10) je vzorec, který jednoduše znamená to, že je to vůbec vzorec, protože to začíná znakem rovná se. Jak uvidíme, tak všechny vzorce začínají znakem rovná se. Pak je tam suma, což je název funkce. Suma znamená součet, takže zrovna funkce suma sčítá. Funkcí v Excelu s různými názvy je několik set a každá dělá něco trošičku jiného, takže funkce suma prostě sčítá.

00:06:08 A potom v závorce za názvem funkce jsou, bývají nějaké parametry, ještě se k tomu dostaneme podrobněji u jiných funkcí, ale zrovna funkce součet má jiný parametr a funkce suma má parametr, který znamená oblast, která se má sčítat. S tím, že v našem případě je to oblast od buňky C3 až po buňku C10, jak jsme ty buňky na začátku označili. A to až je znázorněno dvojtečkou. Dvojtečka ve vzorci znamená až, nikoliv třeba děleno, jako jsme byli zvyklí asi z matematiky. Jo, takže tento vzorec říká, sečti všechny buňky od buňky C3 až po buňku C10.

00:06:45 Já rovnou udělám jednu věc, která je určitě zásadní jako výhodou vzorců a možná právě proto vůbec vzorce používáme, a to to, že změna vstupu znamená automatický přepočet vzorců. Čili pokud já si tady tržby v Praze zvednu na 200 000, takže jednoduše jenom kliknu na tu buňku a napíšu tam 200 000, připíšu tu hodnotu, tak zatím jsem to nepotvrdil, takže tady mám stále 504 284. Jakmile tu hodnotu na vstupu potvrdím, tak se mi ten vzorec automaticky bez nutnosti nějakého manuálního přepočtu, automaticky se mi přepočítá, jo, takže ten vzorec pořád ví, z čeho vychází.

00:07:21 Vidíme to i my ve tvaru toho vzorce a jakákoliv změna na vstupu znamená změnu na výstupu. Já budu chtít to samé mít ještě jedenáctkrát pro další a další měsíce. Ona jako představa, že budu jedenáctkrát tvořit ten samý vzorec, neříkám, že je úplně nějaká děsivá, ale asi se mi to dělat nebude chtít, protože vzorce je možné kopírovat. Takže pokud já si jako bych třeba mezitím odskočil někam bokem, tak se musím vrátit zpátky na tu buňku s tím vzorcem. Takže kliknu si na ni a ten vzorec zase znovu vidím.

00:07:51 A tak, jak se dá kopírovat v Excelu ledacos přes pravý dolní rožek označené buňky, tak se dají kopírovat i vzorce. Takže asi najedu myší, která má zatím podobu takového tlustého plus, takové jako v nemocnici. A když si najedu na ten pravý dolní rožek na čtvereček, který se tam nachází, tak se ukazatel myši změní na takové tenké plus, a když ji teďka chytím a potáhnu směrem doprava, tak uvidím, že se mi ten vzorec opravdu nakopíroval do dalších buněk a vypočetly se hodnoty součtů tržeb v jednotlivých měsících.

00:08:22 A zase, byť jako to asi vypadá celkem jako dobře a mohl bych tomu věřit, tak se zase podívejme, co se to vlastně stalo, ověřme si to. Jako nikdy nevěřte vzorcům v Excelu, že jsou dobře. Ne proto, že by Excel špatně počítal, ale protože my můžeme ten vzorec špatně sestavit, můžeme ho špatně zkopírovat a ten výsledek nemusí být úplně vždycky takový, jaký si představujeme na první pohled. Já, řekněme, udělám ověření, zaměřím se na květen namátkově, označím si původní hodnoty tržeb v květnu a vidím, že jejich součet je 463 678. Zase dívám se opět do stavového řádku vpravo dole.

00:08:59 No a vidím, že ten vzorec, který nám tím kopírování vznikl, říká to samé. Takže teď bych si asi už dovolil věřit tomu, že to funguje. Nicméně původně vzorec vypadal takto. Vypadalo tak, že tady mám suma C3: C10. Když jsem ho zkopíroval směrem doprava, podívám se na ten první vzorec vzniklý kopírování, tak tady vidím suma D3: D10, tady vidím suma E3: E10. Takže vidíme, že takto se chovalo celkem logicky, když my jsme vzali a vzorec kopírovali směrem doprava, tak on vzal odkaz na tu oblast původně C3 až C10 a také ji kopíruje směrem doprava.

00:09:36 Není v tom žádná nějaká umělá inteligence a není v tom žádná chytrost z hlediska Excelu, je v tom prostě prachsprosté opakování vzoru. Když se jde doprava, tak on jde taky doprava. Když my půjdeme dolů, tak on půjde taky, taky dolů. Ne vždycky to tak chceme. Uvidíme situace, ve kterých budeme chtít, aby to kopírování probíhalo trošku jinak, ale toto je výchozí a většinou stav, který je většinou určitě v pořádku. Tak, uděláme to samé, udělejme to samé u řádků, to znamená já budu chtít vidět součet tržeb za Prahu za všechny měsíce.

00:10:09 Teď v podstatě neřeknu nic nového, jenom pro zopakování to uděláme v opačném směru. To znamená postup byl takový, že jsme si označili celý první řádek, nebo předtím jsme tedy označili sloupec, teď označíme řádek. Každopádně označíme buňky, které chceme sečíst. Pak jsme klikli tedy na to tlačítko, které nám znamená ten, tu sumu. Zase hlavně se dívám na tu ikonku, pokud byste to třeba u sebe měli trošičku jinak, tak ta ikonka tam bude vždycky. A když kliknu, tak Excel usoudí, že pokud jsem označil řádek, tak se má výsledek objevit někde vpravo od toho řádku do první prázdné buňky.

00:10:44 A vidím, že tady mám nějaký součet, který bych si zase mohl třeba ověřit tím označením a pohledem do stavového řádku, ale to už dělat nebudu. Já se spíš podívám, že, jak ten vzorec zase vypadá. Vypadá jako suma C3: N3, od buňky C3 po buňku N3 sečti všechno, co tam je. A zase vezmu vzorec, najedu na pravý dolní rožek, chytím, potáhnu do dalších řádků a vidím, že se mi zase vzorec nakopíroval. Takže tady vidím suma C3 až N3, tady vidím suma C4 až N4. Já teďka udělám jednu věc, kterou jsem mohl udělat už předtím, ale ještě jsem to nechtěl komplikovat.

00:11:21 Já teďka musím možná trošku nepřehledně se dívat, jako že to je C4 až N4 a kde je C4 a kde je N4. Dá se to jako zobrazit ta oblast, ze které se počítá i přehledněji, nicméně s jistým malým rizikem. Pokud já si dvakrát kliknu do buňky se vzorcem, tak se mi ten vzorec otevře pro případné úpravy a hezky pěkně se mi ukáže, z čeho ten vzorec počítá. Určitě je to tak jako hezčí vidět, jestli jsem třeba nezapomněl na nějakou buňku, nebo jsem se třeba o nějaký řádek neposunul.

00:11:52 Nicméně tím, že jsem dal ten dvojklik, tak ten vzorec teďka teoreticky upravuji a velmi snadno může dojít k poškození toho vzorce. Takže když něco takového udělám, ať už tedy schválně, nebo případně omylem, tak je určitě také dobré umět jako bezpečně ten vzorec opustit, aniž bych ho změnil. V takové situaci bude nejlepší klávesa Esc. Takže když já dám Esc, tak hezky pěkně z toho vzorce vyskočím.

00:12:15 Říkám to i proto, že se vám může velmi dobře stát, že si třeba vytvoříte vzorec, nebo pracujete s nějakým vzorcem, který pro vás vytvořil někdo jiný, vy do něho omylem dvakrát kliknete a začnete si ho měnit nechtěně. Nestresovat se, nedávat krok zpět, protože jenom vlezení do vzorce a třeba nějaká jeho nechtěná úprava, tady něco smažu, ještě není provedený krok, takže ještě to nemůžu vracet zpět, ale když dám Esc, tak vlastně tu operaci ani nepotvrdím a tím pádem se nic nestane. Ještě se jenom zaměřím tady u tohoto příkladu na úplně poslední hodnotu. Těch 6 069 243.

00:12:50 Je to vlastně, když já si na to třeba zase dvakrát kliknu, tak vidím, že je to suma všech hodnot na řádku 11. No a když dám zase třeba Esc a podívám se do nějaké hodnoty na řádku 11, tak hodnoty na řádku 11 jsou součty všech údajů z daných sloupců. Takže vlastně ten údaj v té buňce s hodnotou 6 000 000 a nějaké drobné je součet součtů. Tato hodnota vlastně znázorňuje součet úplně všech hodnot, původních hodnot v té tabulce. Můžeme si to zase ověřit naposledy tím, že si označíme ty původní údaje, které ještě nevznikly tím výpočtem a vidíme, že jejich součet je těch 6 069 243, jo.

00:13:31 To je jenom taková jakoby křížová kontrola, že nám ty součty dohromady sedly. Samozřejmě jsou vzorce, ve kterých možná až tak nezávisí na tom, jestli máme úplně přesně dobře nějaké odhady a takové věci, ale jsou tabulky, ve kterých si něco takového, takové ověření přes nějaké dvě strany budu chtít provést, protože pokud jde třeba o nějaké peníze a účetní uzávěrky a bůh ví co dalšího, tak tam na té přesnosti, správnosti výsledku určitě velmi záleží. Tak. Zkusím teďka ukázat ten druhý, lehce univerzálnější způsob práce s tou samou funkcí součet.

00:14:13 To, co jsme dělali doposud, nám pěkně fungovalo, protože jsme chtěli pod sloupec mít součet, nebo jsme chtěli mít vpravo od řádku součet. On si vlastně sám řekl, kde ten výsledek bude. Jenom jsme označili hodnoty, dali součet a on ho hodil třeba právě pod anebo vpravo. Já budu chtít vypočítat součty za jednotlivá čtvrtletí. Já si možná dám tady třeba Ctrl kolečkem, ještě vám to trošku zvětším, ať to lépe vidíte, to jsem mohl udělat možná už předtím.

00:14:39 A budu chtít tady vidět součet za první čtvrtletí, to znamená za první 3 měsíce, to znamená mohl bych brát třeba i tyto původní hodnoty, anebo když už tady mám vypočítané ty součty, tak třeba tady tyto sečtené hodnoty, je to jedno, ten součet by měl být stejný. Nicméně nemůžu postupovat tak, že bych si označil hodnoty, které chci sečíst a dal součet, protože on by potom by se pokusil sám někam ten součet umístit a rozhodně není zase natolik chytrý, že by jako si přečetl v té tabulce, že ten součet chci mít někde tady, protože tady mám napsané, že toto je první čtvrtletí daného roku.

00:15:16 V takové situaci já musím na to jinak a jdu na to cestou, která je pro vzorce typičtější než ten nejjednodušší způsob, který už jsme si ukázali. Ten postup je takový, že já si nejdříve kliknu do buňky, ve které chci mít výsledek. Zase celé to vychází z toho, že opravdu vzorec je původně prázdná buňka, ve které se dá nějaký vzorec a nakonec se ta buňka obsadí tou hodnotou. Takže já si kliknu do buňky zatím prázdné, ve které chci mít výsledek. Chci tady mít součet za první čtvrtletí.

00:15:45 Teď musím říct, co se bude dělat, jako že postupně uvidíme, že opravdu nejenom součty, ale mnohé další funkce jsou v Excelu možné. Tak, takže já si dám tedy ten součet a mám to zase tím samým tlačítkem, co zatím používáme, takže dám součet. No a následně Excel se pokusil uhodnout, co chci sečíst. Zase jde na to nějakým systémem, že hledá nějaké hodnoty, které jsou nad anebo, nebo vlevo, což se mu teďka vůbec jako nepovedlo, ale nemějme mu to za zlé a vezmeme to do vlastních rukou a řekneme označením buněk to, co chceme sečíst.

00:16:17 Takže to, že on označil nějakou buňku C11, proč ne, jemu je to jedno, protože já stejně začnu označovat normálně od prostředka buňky první až po tu poslední, kterou chci sečíst. Takže buď třeba právě takto ty součty za ty jednotlivé čtvrtletí, anebo by klidně mohl vzít takové ty původní hodnoty, kdyby tam třeba ty součty vůbec nebyly. Tak já to dělám třeba takto, ale jako vidíme, že si můžu jakoby měnit, rozhodovat se, říct, aha, tak tady toto se bude sčítat nebo něco jiného. No a když už to mám hotové, jsem spokojen s tím, co jsem označil, tak musím ten vzorec nějak potvrdit.

00:16:50 A pozor, vzorce nemůžeme potvrzovat úplně ledajak. Především vzorec nemůžu potvrzovat tak, že kliknu do nějaké jiné buňky, tak, jako běžně potvrzuje zápis běžných hodnot. Něco napíšu do nějaké buňky, kliknu do nějaké jiné a to, co jsem napsal, se v té původní buňce uloží. Kdybych teďka klikl do nějaké jiné buňky, tak to v režimu tvorby vzorců právě bude znamenat to, že jsem, že chci udělat odkaz na tu buňku a ten vzorec jako zase ničím. Může se úplně dobře stát během tvorby vzorců, že pečlivě označíte oblast a pak právě kliknete bokem. Ale zase není to důvod ještě úplně se stresovat.

00:17:24 Musím prostě udělat to, že znova tu původní oblast označím. No a vzorec potvrdím několika způsoby. Určitě nejčastější postup by byl Enter, případně někdo má rád třeba tabulátor na klávesnici. Pokud by někdo preferoval myš, tak může kliknout tady na háček, zelený háček, který znamená jako to samé, jako bych právě dal třeba ten Enter. Mimochodem křížek, který je vedle, by zase znamenal to samé, co i Esc, jo. Takže toto jsou alternativy, jak to, co většina uživatelů dělá spíše na klávesnici Enter a Esc, tak můžu provést opravdu myší.

00:17:55 Já tedy použiji a budu používat to nejčastější, nejpoužívanější a to je Enter. Takže dám Enter a zase vidím výsledek, součet těch hodnot. Jenom možná řeknu, že mně se to teďka nestalo, ale mnohdy se to může stát, že by třeba to dopadlo takto, že bych měl moc úzký sloupec a objevily by se mi tam takové křížky, které by jenom znamenaly, že je to hodnota, která je moc velká a nevejde se mi do toho sloupce. V takové situaci prostě vezmu, ten sloupec rozšířím a už tam ten výsledek vidím. To samé chci mít pro další čtvrtletí.

00:18:27 Možná by mě napadlo zase ten vzorec vzít a nakopírovat do dalších řádků, já to udělám. Takže já zase vezmu za pravý dolní rožek, potáhnu směrem dolů a vidím, že se něco objevilo a teď je otázka, jestli zase tomu budu věřit, jestli to je dobře nebo nikoliv. Takže řekněme, že druhé čtvrtletí, jako ta čísla vypadají relativně jako slušně, řekněme, že tak si řekl, hodně čísel, hezká čísla, velká čísla, je to dobře.

00:18:53 Ale když já se podívám třeba na druhé čtvrtletí, označím si ho ručně, to znamená tady tyto hodnoty a vidím, že jejich součet je 1 541 730, což vůbec nekoresponduje s tím, co nám dává ten vzorec. Takže se nad tím musíme zamyslet, musíme se podívat, co ten vzorec vlastně počítá. Ale zase musím si na něho kliknout a podívat se na tu oblast, kterou počítá, anebo si třeba na něho kliknu dvakrát, ať se mi to lépe jako vizuálně posuzuje.

00:19:22 Já to udělám tím dvojklikem, takže dvakrát kliknu a vidím, že druhé čtvrtletí se počítá následujícím způsobem, že se sčítá oblast C4 až E11, což jako vůbec není dobře. Dám Esc, kliknu dvakrát na ten další a vidím, že se počítá zase něco ještě o něco níž a něco zase ještě o něco níž. Excel se zachoval úplně stejně jako se nám choval při těch předchozích výpočtech. To znamená, pokud já sčítám oblast C3 až E10 a zkopíruji ten vzorec směrem dolů, tak se ta oblast posunuje směrem dolů, teďka střídavě dvakrát klikám a dávám Esc, abych vám to jako mohl pěkně ukázat.

00:19:55 A to je přesně moment, ve kterém Excel končí se svou inteligencí a začíná inteligence člověka, který si musí říct, že toto je prostě, přesně takto jsem to opravdu nechtěl, je to špatně a já musím s tím vzorcem něco udělat. Já se musím umět do vzorce podívat, musím ho umět zkontrolovat, musím umět vymyslet, proč je špatně, pokud je špatně a musím ho umět opravit. Chtít po Excelu, aby když já kopíruji dolů, on kopíroval směrem doprava, což bych jako možná mohl chtít, není tak jednoduchý úkol.

00:20:26 Ne, že by to nešlo, ve skutečnosti to jde, ale jako dost komplikovaně s použitím funkcí, které opravdu dneska ukazovat chtít nebudu. Ale, pokud na tom tedy nebudete trvat, to bychom se dostali opravdu dalece mimo základní výpočty. Tady jednoduše musím říct, že ten vzorec budu muset tvořit pro každé čtvrtletí zvlášť, jinak je to v rámci základních výpočtů neřešitelný úkol. To znamená označím si ty chybně nakopírované vzorce, smažu je a rutinně, stereotypně jedu čtvrtletí po čtvrtletí. Ale postup není složitý, jenom ho musíme teď opakovat třikrát.

Výpočty v Excelu od úplných základů

Témata

Pro koho je školení určeno

Související události

Štítky

Ing. Pavel Durčák

Co říkají naši zákazníci

Jak pracovat s videozáznamem

KROK 1

KROK 2

KROK 3

Videolektor nabízí

Dotazy po skončení školení

Účast na živých vysíláních

Pokročilé vyhledávání

Minimálně 50 nových školení

Interaktivní testy

Neomezené přehrávání

Koupí školení získáte:

Související školení

Vyzkoušejte Videolektora zdarma a bez závazků

Dotazy? Pomůže náš týmzákaznické podpory!

1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

2. VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

3. UZAVŘENÍ SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

4. UŽIVATELSKÝ ÚČET

5. PŘEDMĚT SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

6. ODMĚNA PROVOZOVATELE

7. VYUŽÍVÁNÍ SLUŽBY

8. ODPOVĚDNOST ZA VADY, ODPOVĚDNOST ZA ÚJMU

9. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

10. ZASÍLÁNÍ OBCHODNÍCH SDĚLENÍ A UKLÁDÁNÍ COOKIES

11. TRVÁNÍ SMLOUVY O POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

12. DORUČOVÁNÍ

13. ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ SPOTŘEBITELSKÝCH SMLUV

14. ZÁVEREČNÁ USTANOVENÍ

Přílohy

Archiv

1. TOTOŽNOST A KONTAKTNÍ ÚDAJE SPRÁVCE

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

3. ÚČEL ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

4. DOBA ULOŽENÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

5. DALŠÍ PŘÍJEMCI OSOBNÍCH ÚDAJŮ

6. PRÁVA SUBJEKTU ÚDAJŮ

Dotazy? Pomůže náš tým
zákaznické podpory!