DPH při obchodu se zbožím mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v roce 2023
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
7.2.2023 (Út)
3 h 57 min.
Marek Reinoha

DPH při obchodu se zbožím mezi členskými státy EU a třetími zeměmi v roce 2023

O školení
Přepis
Dotazy 38
Cílem školení je přinést účastníkům: přehled o pravidlech uplatňování DPH a celních předpisů při provádění zahraničního obchodu se zbožím na konkrétních příkladech obchodních transakcí z praxe .

Témata

  • Problematika DPH při provádění vnitrounijního obchodu se zbožím
    • dodání zboží do jiné členské země EU osobám registrovaným k DPH (s pohybem zboží, bez pohybu zboží) – místo zdanitelného plnění, daňové doklady, prokazování dodání zboží do jiné členské země EU, osvobození od DPH
    • dodání zboží do jiné členské země EU v rámci jedné osoby (přemístění obchodního majetku) – místo zdanitelného plnění, daňové doklady, osvobození od DPH
    • dodání zboží do jiné členské země EU s montáží – místo zdanitelného plnění, daňové doklady.
    • dodání zboží do jiné členské země EU osobám neregistrovaným k DPH (koncovým spotřebitelům) -– místo zdanitelného plnění, daňové doklady
    • pořizování zboží z jiné členské země EU – místo zdanitelného plnění, daňové doklady, vznik povinnosti přiznat daň
    • dodávání a pořizování zboží v rámci třístranných obchodů
    • konsignační sklady
  • Problematika DPH a celních předpisů při provádění mimounijního obchodu se zbožím
    • uplatňování DPH při dovozu a vývozu zboží

Pro koho je školení určeno

Pracovníkům nákupních a prodejních oddělení, logistických a ekonomických útvarů a příp. celním deklarantům, kteří potřebují získat základní či prohloubit si dosavadní informace v dané problematice.

Související události

Štítky

Marek Reinoha

Poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikován Mezinárodní obchodní komorou (ICC) jako lektor dodacích doložek INCOTERMS 2010. Během let 1991 - 2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele. Od roku 2004 se věnuje výhradně lektorské a publikační činnosti.

Všechna školení lektora (31)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 09. 04. 2026, 10:23
| Naposledy upraveno: 17. 04. 2026, 08:33

Nakoupili jsme kancelářský nábytek do firmy od švýcarské firmy s německým DIČ, na faktuře není uvedeno, že se jedná o zboží podléhající reverse charge. Máme samovyměřit? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 22. 07. 2025, 12:40
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, máme podepsanou smlouvu o směnném obchodu mezi CZ a DE firmou, oba plátci DPH. Pořídíme od německého plátce zboží v EUR a zároveň mu prodáme jiné také v EUR. Faktura za pořízení zboží je ze 17.7.2025, směnná smlouva byla podepsána 22.7.2025. Ve smlouvě je stanoveno, že podpisem smlouvy dochází k převodu práv ke zboží. Faktura za prodej zboží bude vystavena k 22.7.2025 a k tomuto dni bude tedy proveden zápočet s pořizovací fakturou, na které vznikne nedoplatek, jelikož je na vyšší částku. Dotaz zní : Přijatá faktura bude vstupovat do účetnictví 17.7.25, ale dph bude vykázáno k 22.7.2025 dle směnné smlouvy ? děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 19. 05. 2025, 13:32
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
český plátce DPH koupil zboží od maďarského plátce DPH, ale zboží přiletělo z USA na letiště do Prahy, kde bylo procleno dopravcem. Dopravu platí český plátce.

Lze tento nákup zboží vykázat jako pořízený zboží z EU?

Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 15. 01. 2024, 14:14
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
máme české i DE DIČ... V DE jsme pouze DIČ bez provozovny, sídla... Nakoupili a uskladnili jsme si zboží v DE s DE DIČ (19% MwSt). Nakonec se nám podařilo, toto zboží prodat zákazníkovi do ČR. Můžeme zboží rovnou prodat s DE DIČ českému plátky (Revers Charge) nebo zboží musíme přemístit do CZ na naše CZ DIČ a pak teprve s českou DPH zákazníkovi prodat?! V CZ máme místo a sídlo podnikání..

Děkuji moc.
Klára

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 10. 01. 2024, 11:42
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, poprosila bych o radu.
Česká společnost, plátce DPH, zabývá se nákladní dopravou a poskytuje spediční služby. Uzavřela smlouvu na služby se společnosti, která sídlí ve třetí země a je také plátcem DPH, která je ekonomicky činná ve stejném oboru, kamionová doprava v EU a třetích zemích.
Jedná se o podporu řidičů na cestě, zajištění oprav, nákup dálničních známek, tankování aut, plácaní parkovného, a řešení jiných možných problémů při cestě.
Česká firma vše zajišťuje na svoje vlastní jméno, nákup služeb a materiálů, vrací případné DPH z EU, a pak měsíčně fakturuje vyloženě a jenom formou služeb seznám nakoupených služeb a materiálů včetně své přirážky. Plnění uvádí na ř. 26 daňového přiznání.
Je tento postup v pořádku?
Prosím poradit pokud je v našem postupu něco chybně.

Předem děkuji,

O. Gukova

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 04. 01. 2024, 22:17
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, slovenský plátce DPH (dodavatel) vystavil českému plátci DPH (odběrateli) fakturu za dodávku zboží (chemický materiál) včetně DPH (DZ + DPH). Místem dodání zboží bylo Slovensko, kde český plátce materiál v rámci plnění své zakázky spotřeboval. Je tato faktura správně vystavená z pohledu DPH a pokud ano, zda a jak může český plátce uplatnit odpočet tohoto fakturovaného DPH? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 19. 12. 2023, 10:46
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

budeme vystavovat zálohovou fakturu na Slovensko za technologické zařízení s montáží. Platba dorazí do konce roku 2023. Konečná faktura bude až v roce 2024.

Dotaz:
Musíme vystavit daňový doklad k přijaté platbě v roce 2023 a uvést v daňovém přiznání a souhrnném hlášení?
Vykážeme jako dodání zboží nebo služby?

Předem děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 22. 11. 2023, 20:46
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, my, česká firma fakturujeme rakouské firmě s EXW Brno, ale zboží jde od nás přímo do Itálie (někdy do Rakouska). Dopravu organizuje náš kupující Rakušan, on má na faktuře do IT ( či do AT) dodací podmínku CPT. Lze tato dodání námi fakturovat na Rakušana bez české DPH, jako osvobozené dodání do EU? Nevzniká mu tu v ČR tímto povinná registrace? Nebo je to jinak, v závislosti na tom, zda je ten konečný odběratel z AT či IT? Moc děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 22. 11. 2023, 20:35
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, my, česká firma fakturujeme do Rakouska s EXW Brno, zboží se dodává přímo od nás do Švýcarska, dopravu zajišťuje Rakousko, oni mají na jejich faktuře DDP Švýcarsko a na celnich dokumentech je uveden jako vývozce Rakušan. Lze osvobodit fakturu mezi námi a Rakušanem jako vývoz? Nevadí, že na vývozních dokumentech je vývozce Rakušan? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 17. 10. 2023, 21:37
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
český podnikatel, plátce DPH, nakoupil na eshopu od slovenského plátce (slovenské DIČ) režijní materiál v celkové hodnotě 2.780,- Kč. Faktura je vystavena v Kč, je vyčíslena 21% DPH. Odběratel pravděpodobně neuvedl při objednávce své DIČ. Jak nyní doklad zaúčtovat? Mohu celou částku zaúčtovat do daňových výdajů (vedu daňovou evidenci) a DPH neuplatňovat?
Předem děkuji za odpověď,
Šárka Vinklátová

00:00:02 Takže dobré ráno. No, ráno ještě. Mé jméno je tedy Marek Reinoha a dnes se budeme zabývat uplatňováním DPH při provádění zahraničního obchodu se zbožím, a to včetně tedy toho vnitrounijního obchodování a i při vývozu a dovozu, tzn. při tom obchodu s těmi třetími zeměmi. S tím, že samozřejmě probereme ty jednotlivé situace, které definují předpisy po těch jednotlivých typech těch transakcí.
00:00:42 S tím, že samozřejmě budeme tu problematiku uplatňování DPH definovat ve vazbě na ty změny, které nastaly v těch minulých 3 letech, kdy tedy došlo k některým novelizacím, které zásadním způsobem ovlivnily právě to uplatňování DPH. Takže to je to naše dnešní téma. Já tedy začnu rovnou bez nějakých dalších složitých úvodů, jelikož toho máme hodně, tak ať to nějak rozumně stihneme. To téma je rozděleno do těch dvou částí, tzn. v té první části se budeme zabývat těmi dodávkami zboží v rámci toho vnitrounijního obchodování a v té druhé části potom těmi dovozy a vývozy.
00:01:29 Začneme tou první částí výkladu, čili tím vnitrounijním obchodem. I v tom obchodu vnitrounijním to máme rozděleno na takové dvě jakoby skupiny příkladů, transakcí. A v té první části, v té první skupině transakcí se budeme zabývat situacemi, kdy to zboží bude dodáváno z ČR do jiného členského státu. To znamená, že ten pohyb zboží bude nastávat z ČR do nějakého jiného členského státu. A my si probereme ty jednotlivé situace, které v praxi mohou nastat a které tedy zákon o DPH definuje.
00:02:09 No a začneme tím standardním dodáním zboží do jiného členského státu, kdy ten český plátce (dodavatel) dodává zboží osobě registrované k DPH v jiném členském státě EU. A na úvod si zmíníme tu samotnou definici toho dodání zboží do jiného členského státu. Co to vlastně je? Zákon o DPH definuje obecně dodání zboží v § 13 odst. 1 zákona o DPH. A tím dodáním zboží se rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník.
00:02:47 To znamená, že pokud ten plátce dodává zboží nějakému zákazníkovi a při tom dodání na toho zákazníka je převáděno ono právo nakládat se zbožím jako vlastník, tak se hovoří tedy o tom dodání zboží ve smyslu tedy zákona o DPH. No a dodání zboží do jiného členského státu je potom definováno v § 13 odst. 2 a jedná se o to dodání zboží, tedy o ten převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, při kterém to zboží je skutečně přepravováno do jiného členského státu, takže vlastně dochází k tomu převodu práva nakládat jako vlastník a to zboží se pohybuje z ČR do jiného členského státu.
00:03:33 Co ovšem z té definice dodání zboží do jiného členského státu obsažené tedy v § 13 odst. 1 a 2 zákona o DPH vyplývá? Vyplývá z té definice, že aby se jednalo o dodání zboží do jiného členského státu, tak není podstatné, komu je zboží dodáváno, tedy není podstatné, na koho ten český plátce vlastně převádí to právo nakládat se zbožím jako vlastník.
00:04:04 Když český plátce bude dodávat zboží jinému českému subjektu, tzn. český plátce bude převádět právo nakládat se zbožím jako vlastník na českého zákazníka, tak toto dodání bude dodáním do jiného členského státu, pokud v souvislosti s tímto dodáním bude docházet k oné přepravě zboží z ČR do jiného členského státu.
00:04:30 Když bude český plátce převádět právo nakládat se zbožím jako vlastník na osobu usazenou ve třetí zemi, příkladně švýcarskému zákazníkovi, ale v souvislosti s tímto převodem práva, s tímto dodáním, bude docházet k přepravě zboží z ČR do jiného členského státu, tak to prostě bude dodání do jiného členského státu. No a my víme, že takové dodání do jiného členského státu může být od DPH osvobozeno. Ovšem pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky definované v § 64 zákona o DPH.
00:05:10 No a v tom § 64 zákona o DPH od roku 2020, po té tehdejší novelizaci zákona o DPH a současně i té jednotné unijní legislativy, která upravuje tedy ten společný systém uplatňování DPH v EU, tak v tom zákonu o DPH jsou čtyři podmínky, které musí být splněny kumulativně, tedy společně, aby to dodání zboží do jiného členského státu mohlo být od té daně osvobozeno. No a samozřejmě musí být splněny všechny ty podmínky společně. Kdyby jakákoliv z těch podmínek nebyla splněna, nelze to dodání od DPH osvobodit a ten plátce (dodavatel) by tedy byl povinen uplatňovat daň na výstupu.
00:06:00 První podmínka je asi jasná, ta je známá. Tu máme v zákoně o DPH již od okamžiku, kdy ČR vstoupila do EU. A to je ta podmínka, která říká, že aby dodání do jiného členského státu mohlo být od DPH osvobozeno, musí být to zboží dodáváno, tzn. musí být převáděno právo nakládat se zbožím jako vlastník na osobu, která je registrovaná k DPH v jiném členském státě. To znamená, ten zákazník (odběratel), kterému tedy zákon o DPH říká pořizovatel, musí být registrován k DPH v jiném členském státě, musí mít přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v jiném členském státě.
00:06:45 Ten český plátce (dodavatel) musí to DIČ znát, musí ho získat od toho zákazníka. No a měl by si ho minimálně ověřit, tedy jeho platnost, toho daňového identifikačního čísla v tom systému VIES na internetových stránkách Evropské komise. U toho DIČ ještě chvíli zůstaneme, protože ta podmínka říká, že aby dodání do jiného členského státu mohlo být od daně osvobozeno, tak ten zákazník prostě musí být registrován k DPH v jiném členském státě. Ale ta podmínka neříká nic o tom, kde má být usazen ten zákazník. A to souvisí s tím, co jsme si říkali před chvílí.
00:07:26 To znamená, že dodáním do jiného členského státu je i situace, kdy český plátce bude převádět právo nakládat se zbožím jako vlastník na osobu usazenou v ČR českému zákazníkovi. A i takové dodání do jiného členského státu samozřejmě může být od daně osvobozeno, pakliže ten český zákazník bude schopen poskytnout tomu plátci, tomu dodavateli, své daňové identifikační číslo přidělené v jiném členském státě.
00:07:56 A to samé samozřejmě v případě, kdy bude ten český plátce převádět právo nakládat se zbožím jako vlastník na osobu usazenou ve třetí zemi, ale zboží bude tedy v této souvislosti přepravováno z ČR do jiného členského státu, tak pokud ten zákazník, ten odběratel, ten pořizovatel, usazený ve třetí zemi bude schopen poskytnout tomu českému plátci (dodavateli) své daňové identifikační číslo, které mu bylo přiděleno v jiném členském státě, tak i takové dodání samozřejmě lze od daně osvobodit.
00:08:33 Takže nezáleží na tom, kde je ten zákazník usazen, ale záleží na tom, kde má přiděleno to daňové identifikační číslo pro účely DPH. A pokud má přiděleno v jiném členském státě, tak ta podmínka je prostě splněná. Takže to je ta podmínka toho DIČ. Druhá podmínka, jednoduchá, to je ta podmínka, která říká, že aby dodání zboží do jiného členského státu mohlo být od DPH osvobozeno, tak ten plátce (dodavatel) pakliže splní ty ostatní podmínky pro osvobození a tu dodávku skutečně od DPH osvobodí, tak ten dodavatel je povinen takové dodání uvádět do souhrnného hlášení.
00:09:16 Takže ta povinnost uvádět ta dodání do jiných členských států osvobozená od daně z přidané hodnoty samozřejmě není nová. Tuto povinnost jsme samozřejmě měli i v minulosti, nicméně v tom roce 2020 se z této povinnosti stala i podmínka toho osvobození. Ale tady bych asi problém neviděl. Plátci jsou samozřejmě zvyklí ona osvobozená dodání do toho souhrnného hlášení prostě uvádět. My se ovšem zaměříme na ty další dvě podmínky, které máme na snímku uvedeny tučně, u kterých nastaly jisté změny v tom roce 2020, které mohou přinášet v té praxi jisté problémy.
00:09:56 Začneme tady tou třetí podmínkou, u nás na snímku tedy tou první tučně uvedenou, která nám říká, že aby dodání do jiného členského státu mohlo být od daně osvobozeno, tak to zboží skutečně musí být přepraveno z tuzemska do jiného členského státu. A ten český plátce, tedy dodavatel, musí být schopen tuto skutečnost prokázat finančním orgánům důkazními prostředky. To znamená, že ten český plátce musí disponovat důkazními prostředky prokazujícími, že to zboží opravdu bylo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu.
00:10:35 No a v oblasti oněch důkazních prostředků nastaly ty změny právě v roce 2020, kdy, jak víme, 1. ledna 2020 nabyla účinnosti tehdejší novela směrnice Rady 2006/112/ES, což je ta směrnice, která definuje ten společný systém uplatňování DPH v EU a současně s novelizací té směrnice 1. ledna 2020 nabyla i novela prováděcího nařízení rady, což je nařízení Rady č. 282/2011, které provádí některá ustanovení oné směrnice. To znamená, že 1. 1. 2020 nabyla účinnosti novelizace toho základního předpisu, který definuje společná pravidla uplatňování DPH v EU, oné směrnice i toho předpisu prováděcího.
00:11:35 A v kontextu těchto novelizací oné unijní jednotné legislativy došlo samozřejmě i k novelizaci českého zákona o DPH v tom roce 2020. Tehdejší novela, tehdejší novela. A ta novela zákona o DPH v tom roce 2020 mimo jiné novelizovala § 64 odst. 5. A jak víme, ta novela zákona o DPH v roce 2020 nabyla účinnosti až 1. 9. 2020 a ta novela zákona o DPH tedy novelizovala § 64 odst. 5,
00:12:16 který před novelizací účinnou od 1. 9. 2020 právě v tom českém zákoně definoval důkazní prostředky, kterými ten český plátce (dodavatel) mohl prokazovat finančním orgánům skutečnost, že to zboží opravdu bylo přepraveno do jiného členského státu. A po té novelizaci účinné od 1. 9. 2020 už ten § 64 odst. 5 žádné důkazy nedefinuje. To znamená, že od 1. 9. 2020 již český zákon o DPH nedefinuje, jakými důkazními prostředky český plátce může prokazovat finančnímu úřadu splnění té podmínky, tedy tu skutečnost, že zboží opravdu bylo přepraveno do jiného členského státu.
00:13:12 To ustanovení je postaveno jiným způsobem. To ustanovení říká, jak vidíme na snímku, že pro účely uplatnění toho osvobození od daně se má za to, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, pokud to definuje přímo použitelný předpis EU, který stanovuje prováděcí opatření ke směrnici. No a tím přímo použitelným předpisem, který definuje prováděcí opatření ke směrnici, je ono prováděcí nařízení Rady č. 282/2011, které, jak jsem již zmiňoval, bylo tehdy novelizováno s účinností od 1. 1. 2020. Ta novela tehdy vyšla pod č. 1912 z roku 2018. Nařízení Rady (EU) č. 2018/1912.
00:14:10 A po té novelizaci se do toho prováděcího nařízení dostala vyvratitelná právní domněnka. To znamená, ta novela nařízení rady zavedla vyvratitelnou právní domněnku, kdy se při předložení důkazních prostředků přeprava zboží do jiného členského státu považuje za prokázanou. Ovšem při předložení těch důkazních prostředků, které definuje právě ono nařízení rady. Takže od 1. 9. 2020 již ty důkazy nedefinuje český zákon, ale definuje je nařízení rady. A my v tom českém zákoně v tom § 64 odst. 5 máme pouze odkaz na to nařízení rady.
00:14:56 Takže jak nařízení rady v současné době tedy definuje důkazní prostředky, kterými ten plátce (dodavatel) může prokazovat finančním úřadům skutečnost, že zboží opravdu bylo přepraveno do jiného členského státu? To nařízení rady ty důkazní prostředky definuje dvěma způsoby, a to podle toho, kdo vlastně zajišťuje přepravu.
00:15:25 Tedy jinak jsou definovány důkazní prostředky, kdy přepravu zajišťuje prodávající, kdy přepravu zajišťuje prodávající, tedy ten dodavatel, ten český plátce DPH z našeho pohledu a jinak jsou definovány důkazní prostředky, pokud přepravu zajišťuje, pardon, pořizovatel, tady ten obchodněprávní odběratel registrovaný k DPH v jiném členském státě. Ta osoba, na kterou český plátce převádí ono právo nakládat se zbožím jako vlastník, tedy, jak bylo řečeno, pořizovatel.
00:16:02 To znamená, že v podstatě to nařízení rady definuje ty důkazy odlišně podle toho, kdo zajišťuje na svůj účet, na své náklady přepravu zboží do jiného členského státu. Tedy vlastně ty důkazní prostředky jsou odlišně definovány podle toho, jaká byla sjednána ve smlouvě s tím zákazníkem, s tím pořizovatelem, dodací doložka Incoterms, jelikož my víme, že dodací doložka Incoterms obsažená ve smlouvě definuje, který z těch dvou subjektů (dodavatel či pořizovatel) je povinen na své náklady, na svá rizika zajišťovat přepravu zboží.
00:16:50 Takže ta první varianta, kdy přepravu zajišťuje prodávající, to jsou situace, kdy ten český plátce coby dodavatel dodává zboží svému zákazníkovi registrovanému k DPH v jiném členském státě za využití těch tzv. dlouhých dodacích doložek, při kterých má povinnost přepravu zajišťovat ten dodavatel, ten prodávají. To znamená, ten prodávající vybírá toho dopravce, sjednává s ním přepravní smlouvu, hradí přepravné. To jsou jaké dodávky? DAP, CPT, DPU, CIP v tom unijním prostředí.
00:17:31 To znamená, že pokud ten český plátce dodává zboží za využití takovéto dlouhé dodací doložky, tak podle nařízení rady se přeprava bude považovat za prokázanou. To znamená, bude naplněna ona právní domněnka zavedená nařízením rady, pakliže ten český plátce bude disponovat dvěma důkazy.
00:17:57 Musí mít dva důkazy a těmi dvěma důkazy musí být dva doklady vystavené dvěma různými subjekty, tzn. každý ten důkaz musí vystavit či potvrdit jiný subjekt a ty dva subjekty musí být vzájemně na sobě nezávislé a musí být nezávislé na dodavateli, tedy na tom českém plátci a na pořizovateli, na tom odběrateli registrovaném k DPH v jiném členském státě. To znamená, že vlastně ani jeden z těch důkazů nesmí si sám vystavit či potvrdit dodavatel a nesmí ho vystavit či potvrdit pořizovatel. Musí to být prostě dva nezávislé subjekty.
00:18:37 A těmi dvěma důkazy mohou být dva doklady z tzv. první skupiny důkazů. Anebo jeden doklad z první skupiny důkazů a jeden doklad z druhé skupiny důkazů. No a nařízení rady samozřejmě ony skupiny důkazů definuje. První skupinou důkazů se rozumí doklady, které se týkají přepravy. To znamená, může to být nějaký přepravní doklad (nákladní list CMR, Air Waybil přepravy letecké, CIMka k přepravě železniční, poštovní průvodka atd.) může to být také třeba faktura od dopravce za uskutečněnou přepravu.
00:19:18 Teoreticky by ten český plátce tedy, by tomu českému plátci mohlo stačit, aby naplnil právní domněnku a přeprava mohla být považována za prokázanou, mít dva doklady z té první skupiny, ovšem každý z nich by musel vystavit jiný subjekt. To znamená, že pokud by český plátce vybíral konkrétního smluvního dopravce, se kterým by sjednával přepravní smlouvu.
00:19:43 Ten smluvní dopravce by potvrzoval nákladní list CMR, pokud by to byla příprava silniční a tentýž dopravce by samozřejmě i tomu českému plátci fakturoval za uskutečnění oné přepravy, tak by sice ten český plátce měl dva doklady z první skupiny, ale oba by byly vystaveny či potvrzeny stejným subjektem, což by samozřejmě nestačilo. V takovém případě si ten český plátce musí vybrat pouze jeden z nich, ať už to bude třeba ten přepravní doklad nebo ta faktura od dopravce a k tomu bude potřebovat druhý doklad z té druhé skupiny vystavený či potvrzený jiným subjektem.
00:20:23 A nařízení rady definuje, že ty důkazy v druhé skupině jako například pojistná smlouva. Pokud ten český plátce, ten dodavatel nejenže vybírá dopravce, sjednává s ním přepravní smlouvu, hradí přepravné, ale pokud současně po cestě nese rizika ztráty či poškození zboží a ta rizika si pojistí, tak ta pojistná smlouva samozřejmě může být použita jako důkaz. Tou nezávislou osobou, která potvrdila tento doklad, je samozřejmě pojišťovna, s kterou byla uzavřena ona pojistná smlouva.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.