Práce s jednotným správním dokumentem, základy o clech pro účetní 2023
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
23.10.2023 (Po)
3 h 49 min.
Marek Reinoha

Práce s jednotným správním dokumentem, základy o clech pro účetní 2023

O školení
Přepis & Shrnutí
Dotazy 26

Témata

  • Úvod do celní legislativy a základní pojmy
  • Pravidla pro osvobození DPH při vývozu zboží
  • Určení DUZP a daňových dokladů u vývozu
  • Vznik daňové povinnosti při dovozu zboží
  • Konstrukce celní hodnoty a základu DPH u dovozu
  • Osvobození od cla a DPH při dovozu zboží
AI shrnutí celého školení

Pro koho je školení určeno

Podle role

Finanční účetní
Daňový poradce

Podle sektoru

Korporace

Štítky

clo

Marek Reinoha

Poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikován Mezinárodní obchodní komorou (ICC) jako lektor dodacích doložek INCOTERMS 2010. Během let 1991 - 2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele. Od roku 2004 se věnuje výhradně lektorské a publikační činnosti.

Všechna školení lektora (31)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 10. 2025, 12:44
| Naposledy upraveno: 27. 05. 2026, 09:15

Dodací doložky

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29. 08. 2024, 07:59
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, od dodavatele z USA jsme obdrželi vadný materiál. Budeme ho vracet do USA. S jakým kódem má proběhnout vývoz, aby bylo vidět, že materiál neprodáváme, ale jen vracíme. DHL po nás požaduje vystavit fakturu pro celní účely.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 07. 06. 2024, 08:48
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
v dubnu jsme vyvezli zboží na opravu v režimu pasivního zušlechtění 2100 do Lichtenštejnska. Dodací podmínka DAP Ruggell. Nyní se nám vrací zpět z opravy na dodací podmínce FCA Ruggell. Při dovozu ukončíme režim pasivního zušlechtění - použijeme režim 6121. Daňovým dokladem při tomto dovozu je dovozní JSD? Jaký bude základ daně pro výpočet DPH? DPH bude z dovozu zboží nebo z dovozu služby?
Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 13. 11. 2023, 10:07
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

V srpnu bylo provedeno proclení a následně odvedeno DPH
v říjnu přišla dodatečná faktura za překládku kontajneru v přístavu ale tento náklad nebyl zahrnut v celním výměru v srpnu, jak v tomto případě postupovat, máme požádat o otevření celní řízení a dodatečné doměření nebo udělat dodatečné DPH?

Děkuji
RP

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 27. 10. 2023, 11:13
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,dovoz po zušlechtění, povrchová úprava na krystalitázorech. Bude vykazováno v DPH jako dovoz zboží nebo služba? a z jaké hodnoty?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 27. 10. 2023, 11:13
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

DHL nám provedl proclení balíku z Číny, měli k dispozici proformu fakturu přiloženou dodavatelem na malou hodnotu. Bylo tedy procleno jako C07. Při rozbalení balíku jsme zjistili, že bylo dodáno jiné zboží a v jiných hodnotách. Museli jsme zahájit opravu celního řízení a uvést správné údaje. Nebylo nám však vystaveno opravené JSD a danový doklad xml, ale jen Platební výměr, kde je vyměřeno clo a také DPH. Jak vypnit danové přiznání k DPH, když DPH platíme přímo celnímu úřadu?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 27. 10. 2023, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Na faktuře od dodavatele je uvedena cena zboží a cena za dopravu. Jakým způsobem rozpočítat celkovou hodnotu nákladů na dopravu pro jednotlivé úseky cesty? Po první hranici EU, po území EU po hranici ČR, po území ČR po místo vykládky? Na to je nějaká metodika výpočtu?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 27. 10. 2023, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Ze skladu v Číně si necháváme posílat tzv. hromadnou zásilku vzorků – tzn. balík, který obsahuje různé vzorky od různých dodavatelů. Hodnota vzorků může být nad i do 150 EUR, podmínka je EXW. Kdo má být uveden na JSD v bodě 2 jako Odesílatel/výrobce? Jeden z dodavatelů vzorků? Žádný? Přepravce?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 27. 10. 2023, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, jaké podklady dodat dovateli či dopravci nebo přímo DHL při avízu k proclení, aby zásilka se vzorky byla proclena na celní nomenklaturu C030 a nikoliv jako zboží s malou hodnotou s kódem rozhodnutí A2 a režimeme C07?? Vzorky mají podmínku EXW, mohou být do i nad hodnotu 150 EUR, přichází z Číny. Pokud bychom chtěli proclít na C030 – neznehodnotí nám zboží na celnici?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 27. 10. 2023, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, já tedy měsíčně tisknu MRN - ukončený vývoz a přikládám k vystavené faktuře. Do přiznání k DPH do ř.22 uvádím jen ukončený vývoz na základě tohoto MRN dokladu. Je to v pořádku , věřím ?

00:00:04 Takže asi mohu začít. Dobré ráno, moje jméno je Marek Reinoha a dnes tedy máme na programu některé aspekty toho celního prohlášení při dovozu a vývozu zboží, respektive budeme se zabývat těmi aspekty uplatňování DPH při dovozu a vývozu zboží a budeme si to, budeme si modelovat na vlastně tom celním prohlášení, jak vlastně s ním ta účtárna má pracovat, protože některé ty údaje v celním prohlášení mohou samozřejmě ovlivňovat ty aspekty uplatňování DPH při dovozu a vývozu, a proto tedy si k tomu něco řekneme.
00:00:52 Samozřejmě nebude to čistě o tom celním prohlášení, bude to obecně o těch aspektech uplatňování DPH při dovozu a vývozu, nicméně s přihlédnutím právě k těm náležitostem toho celního prohlášení. Takže to je to naše dnešní téma. To téma je rozděleno v podstatě do dvou částí. V té první části se budeme zabývat těmi základními aspekty celních předpisů a poté si budeme definovat ta pravidla uplatňování DPH při vývozu a dovozu ve vazbě tedy na tu celní problematiku a zejména tedy na ty náležitosti celního prohlášení, jak již bylo tedy řečeno.
00:01:34 Než začneme tím úvodem toho dnešního výkladu, zrekapitulujeme si tedy tu základní celní legislativu, která definuje ta pravidla provádění celního řízení tedy v EU. Jak asi víme, tak EU je zřízena jako jednotné celní území. To znamená, že na území celé EU platí jednotná celní legislativa a ty základní předpisy definující tedy pravidla provádění celního řízení při dovozu či vývozu jsou tedy vydávány unijními orgány formou nařízení. Tím základním předpisem je tedy to nařízení Rady č. 952/2013, což je tedy celní kodex unie.
00:02:26 Ten základní celní předpis, který nabyl účinnosti 1. 5. 2016 tehdy jako nový celní kodex. K tomu novému celnímu kodexu ke stejnému datu nabyly účinnosti dva prováděcí předpisy. Tím prvním je nařízení Komise v přenesené pravomoci 2015/2446, které doplňuje ten celní kodex a definuje některá podrobnější pravidla k některým aspektům, které zavedl tedy celní kodex. No a potom to prováděcí nařízení 2015/2447, které tedy provádí některá další ustanovení toho celního kodexu.
00:03:05 To jsou tedy ty základní tři základní předpisy, které tedy definují ty základní aspekty provádění toho celního řízení při dovozu a vývozu v EU. Přestože tedy ta legislativa je v tom základním právním rámci jednotná, tak některé aspekty toho celnictví ta unijní legislativa nechává v národní kompetenci jednotlivých členských států EU. Například celní kodex neřeší některá povolovací řízení před celními orgány, to znamená třeba povolování ručitelů za účelem zajišťování celního dluhu.
00:03:51 Neřeší samozřejmě kompetence jednotlivých stupňů řízení v rámci těch jednotlivých celních správ v jednotlivých členských státech EU. Neřeší výši sankcí za porušování celních předpisů apod. To znamená, že my paralelně s tou legislativou unijní jednotnou musíme pracovat i s tou českou národní legislativou, která doplňuje ta unijní pravidla, ten národní rozměr toho celního řízení. No a v ČR tím zákonným předpisem tedy je ten celní zákon č. 242/2016 Sb., který nabyl účinnosti 29. 7. 2016 jako tehdy nový celní zákon a byl reakcí na nabytí účinnosti toho tehdy nového celního kodexu unie.
00:04:45 K němu potom byla současně vydána i prováděcí vyhláška č. 245/2016 Sb. A nás samozřejmě dnes bude zajímat ještě ten zákon č. 234/2004 Sb. v platném znění, tedy zákon o dani z přidané hodnoty, protože budeme definovat ty daňové aspekty toho dovozu a vývozu. To je tedy ta základní celní legislativa. Na úvod si také zmíníme některé základní pojmy, které celní legislativa tedy definuje. První pojem, který tedy samozřejmě je důležitý, je pojem zboží, protože celní legislativa samozřejmě definuje nebo řeší pouze dovoz, vývoz či tranzit zboží. Celní legislativa se vztahuje pouze na zboží.
00:05:35 A přestože celní legislativa se vztahuje pouze na zboží, tak celní předpisy pojem zboží exaktně nedefinují. Nenajdeme definici tohoto pojmu v celní legislativě. Vycházíme tedy při definici toho pojmu zboží zejména z té judikatury Evropského soudního dvora, podle kterého tedy zcela logicky se pro tyto účely za zboží považují veškeré hmotné věci movité a elektrická energie, tedy vše, co lze zařadit do příslušné osmimístné podpoložky kombinované nomenklatury podle celního sazebníku EU. Tedy vlastně všechno. Další dva pojmy ty jsou důležité, ty si musíme zmínit. To je pojem dovoz a vývoz.
00:06:22 Co to vlastně je dovoz? Co to vlastně je vývoz? Začneme tedy pojmem dovoz. Ta definice pojmu dovoz obsažená v celní legislativě EU je v podstatě velmi jednoduchá. Dovozem z rozumí dopravení zboží ze třetí země na to jednotné celní území EU. To je celá definice. No a co z té definice tedy vyplývá. Vyplývá z ní, že celní orgány při dovozu nezkoumají obchodněprávní důvod toho dovozu.
00:07:01 Celní orgány nezkoumají, jestli při dovozu dochází k přechodu vlastnického práva za úplatu, nebo jestli je zboží dováženo s přechodem vlastnického práva bezúplatně, anebo zda je zboží dováženo bez přechodu vlastnictví na pronájem, na zápůjčku, na zušlechtění, na opravu, na nějaké dočasné používání v EU atd. To prostě není podstatné. Pokud to zboží je tedy z jakéhokoli obchodněprávního důvodu přepraveno ze třetí země na to jednotné celní území EU, tak to prostě dovoz je.
00:07:37 No a ten dovoz se musí řešit celně, to znamená ten deklarant musí podat to celní prohlášení na propuštění toho dovezeného zboží do celního režimu dovozního typu. Takže takto jednoduše je definován dovoz. Vývoz je definován stejně leč tedy opačně. Vývozem se rozumí dopravení zboží z toho jednotného celního území EU do třetí země, do třetí země. A opět ten důsledek je stejný. To znamená ani u vývozu celní orgány nezkoumají ten obchodněprávní důvod toho vývozu.
00:08:15 Celníky opět nezajímá, jestli to zboží vyvážené je vyváženo s přechodem vlastnického práva za úplatu, jestli je vyváženo s přechodem vlastnického práva zdarma či bez přechodu vlastnictví. Takže ani při vývozu celní orgány nezkoumají obchodněprávní důvod toho vývozu. Obecně můžeme říct, že celní orgány ani při dovozu, ani při vývozu nezkoumají, kdo je vlastník zboží. Nezkoumají, jestli je či není za zboží placeno, prostě řeší se ten pohyb přes tu vnější hranici EU, to dopravování přes tu vnější hranici EU.
00:08:56 To jsou ty definice dovozu a vývozu, ke kterým se ještě dneska budeme chvíli někdy vracet. Celní prohlášení, to je jasné, to je projev vůle toho deklaranta, kterým vlastně ten deklarant žádá celní orgány o to, aby mu propustily to zboží do příslušného celního režimu. Je to vlastně žádost o propuštění do celního režimu. My si potom zmíníme v tom výkladu, jakou formou se to celní prohlášení podává. Budeme si k němu něco samozřejmě definovat. Další pojem, který si zmíníme na úvod, i když se k němu ještě budeme vracet, je pojem deklarant. Kdo to je deklarant.
00:09:38 Obecně platí, že deklarant je definován v celních předpisech jako osoba, která je oprávněna podat celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného celního režimu. Takže celní předpisy definují deklaranta jako osobu, která je oprávněna učinit to celní prohlášení, podat ho celním orgánům. My si za chvíli řekneme, kdo to může být, kdo je tedy oprávněn to celní prohlášení podat. Přesto bych ještě na úvod rád zmínil jeden aspekt, a to porovnání dvou pojmů.
00:10:11 Toho pojmu deklarant, který, jak jsme si před chvílí řekli, definuje osobu, která je oprávněna podat celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu, a pojmu celní deklarant, kde se to občas plete. Pojem deklarant, tedy jak bylo řečeno, je ta osoba, která je definována celními předpisy jako osoba oprávněná podávat celní prohlášení. Ovšem pojem celní deklarant právně neexistuje. Definici pojmu celní deklarant vlastně v žádné legislativě nenajdete.
00:10:46 Pojem celní deklarant je používán pouze jako zažité sousloví pro označování té fyzické osoby, která se aktivně zabývá tím celním řízením, to znamená zpracovává celní prohlášení v nějaké té aplikaci celně deklaračního typu, odesílá ho na celní úřad, komunikuje s těmi celníky, že jo, při tom celním řízení apod. Prostě je to ta osoba, která, ta fyzická osoba, která aktivně provádí to celní řízení. To znamená je to ten zaměstnanec ve firmě, který má na starosti právě tu celní agendu, to podávání celních prohlášení apod.
00:11:22 Je to zaměstnanec zástupců v celním řízení samozřejmě, který se zabývá tím celním řízením. Takže vlastně jinak řečeno, ten pojem celní deklarant je pouze označení pracovní pozice. Nás tedy bude více zajímat ten pojem deklarant, ta osoba oprávněná podat celní prohlášení. No a obecně podle celní legislativy EU deklarantem může být, tedy celní prohlášení je oprávněna podat pouze osoba, která v okamžiku, kdy je celní prohlášení podáváno celnímu úřadu, je schopna to zboží předložit celním orgánům k provedení celního řízení se všemi doklady nutnými pro vedení celního řízení.
00:12:11 To znamená, že ta osoba, která podává celní prohlášení, aby ho mohla podat, v okamžiku, kdy ho podává, musí mít ke zboží minimálně dispoziční právo. Tedy musí mít právo s ním disponovat, tedy nakládat, aby mohla vzít a ukázat celníkům, že a musí k němu mít doklady. To znamená nemusí být vlastník, nemusí za zboží platit, nemusí být jí za zboží placeno, musí mít ta dispoziční práva a doklady ke zboží. Primárně samozřejmě deklarantem v EU, tedy osobou oprávněnou podat v EU celní prohlášení je pouze osoba usazená v EU. Jsou tam nějaké výjimky.
00:12:51 Jedna výjimka je při tom příhraničním styku mezi Švýcarskem a Německem, to nás až tak trápit nemusí, protože v Německu ani ve Švýcarsku nežijeme. Ale jsou tam ještě další dvě výjimky, a to jsou dva konkrétní celní režimy. Režim dočasného použití a režim tranzitu. To jsou jediné dva celní režimy, kdy v EU může podávat celní prohlášení celním orgánům vlastním jménem na vlastní účet osoba, která nemá sídlo v EU.
00:13:18 U těch ostatních celních režimů tedy osoba, která nemá sídlo v EU, nemůže podávat celní prohlášení v EU vlastním jménem, ve vlastní prospěch, na vlastní účet, tedy nemůže být tím deklarantem. Předesílám, že to neznamená, že by ty osoby neusazené v EU nemohly provádět v EU celní řízení, ale nemohou být deklarantem. Další pojem, který zmíníme, je pojem celní režim. My si dnes nebudeme úplně definovat ty jednotlivé celní režimy tak, jak je celní předpisy definují. Ale já bych se chtěl zmínit o tom pojmu celní režim, o tom obecném pojmu celní režim. Co to vlastně celní režim je.
00:13:59 Abychom si ovšem ten pojem celní režim mohli vysvětlit, tak si musíme zmínit, vysvětlit obecnější pojem, a to je pojem celní řízení. Co to je celní řízení, to asi víme. Celní řízení je řízení prováděné před celním úřadem za účelem získání rozhodnutí o propuštění zboží do toho celního režimu, do toho navrženého celního režimu. Ale co to je vlastně to rozhodnutí o propuštění zboží do navrženého celního režimu? Co je účelem toho propouštění zboží do toho celního režimu nebo obecněji vlastně co je vlastně účelem toho celního řízení? Těch účelů celního řízení samozřejmě můžeme spatřovat celou řadu.
00:14:51 Můžeme tam vidět ten účel fiskální, to znamená to je ten výběr cel do rozpočtu EU. Můžeme tam spatřovat účel ochrany, to je ta ochrana toho vnitřního trhu EU ať již z obchodních, či politických hledisek. To jsou ta různá opatření, která upravují, podmiňují, omezují, zakazují dovoz či vývoz, že, to jsou ta různá obchodně politická opatření jako antidumpingová cla, povolovací řízení, licence, povolovací řízení při vývozu zboží dvojího použití, různá embarga, mezinárodní obchodní sankce atd. atd. Takže to je ten druhý účel, ta ochrana vnitřního trhu.
00:15:32 A co je ovšem ten primární účel celního řízení. Primární účel toho propuštění zboží do celního režimu. Ten základní. Ten je pouze jeden a tím je získat od celního úřadu povolení s tím zbožím nakládat na území EU v požadovaném rozsahu. Celní řízení není nic jiného než řízení za účelem získání povolení se zbožím nakládat. No a právě každý celní režim definovaný celními předpisy definuje také jiný rozsah nakládání.
00:16:16 Takže například pokud deklarant při dovozu bude podávat celní prohlášení celnímu úřadu na propuštění dovezeného zboží do celního režimu volného oběhu, tak tím ten deklarant vlastně pouze žádá celní orgány o to, aby mu povolily s tím dovezeným zbožím nakládat na území EU zcela volně. Nic víc. Prostě chci nakládat se zbožím na území EU volně. Samozřejmě, že to propuštění do toho celního režimu, to povolení nakládat volně má své podmínky. Podmínkou může být placení toho cla, řešení nějakých těch obchodně politických aspektů toho dovozu, ale je to pouhé povolení nakládat volně.
00:16:58 Když bude deklarant třeba při dovozu podávat celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu uskladnění v celním skladu, no tak tím pouze žádá o to, aby mu celní orgány povolily s tím dovezeným zbožím nakládat na území EU pouze v rozsahu skladování toho zboží v prostorách nějakého toho celního skladu.
00:17:22 Když bude deklarant podávat celní prohlášení na propuštění zboží do toho vývozního celního režimu režimu vývoz, no tak deklarant pouze žádá celní orgány o to, aby mu povolily s tím zbožím nakládat pouze v rozsahu přepravení toho zboží k té vnější hranici EU za účelem výstupu zboží do třetí země. Nic víc. Z čehož tedy vyplývá, že ani na výběr celního režimu, do kterého deklarant bude požadovat propuštění toho zboží, opět nemá žádný vliv obchodněprávní důvod toho dovozu či vývozu.
00:18:03 Na výběr celního režimu nemá žádný vliv, jestli se deklarant stává vlastníkem dováženého zboží, jestli převádí vlastnické právo na zákazníka při vývozu, jestli za zboží je či není placeno. Deklarant opravdu vybírá celní režim pouze podle potřeby nakládat. Takže třeba při dovozu, i když se nestávám vlastníkem dovezeného zboží, zboží je dováženo bez přechodu vlastnického práva, tak to neznamená, že bych nemohl podat celní prohlášení na propuštění do režimu volného oběhu. Mohu. Prostě proto, že s tím zbožím budu chtít na území EU nakládat zcela volně.
00:18:42 Jasně, třeba budu muset platit clo, ale mohu to udělat. Takže i z tohoto hlediska je jasné, že celní předpisy a celní orgány opravdu při dovozu a vývozu nezkoumají obchodněprávní důvod toho dovozu a vývozu. Tolik tedy nějaké ty základní aspekty, ke kterým se možná budeme ještě v průběhu výkladu dalšího vracet. No a nyní už tedy k tomu základnímu tématu, které nás dnes čeká. To jsou tedy ty dopady toho celního řízení do uplatňování DPH při vývozu a při dovozu. No a začneme tedy vývozem zboží. No a začneme úplně obecně tedy vlastně tím, co to vývoz zboží je, což jsme si vlastně dneska již řekli.
00:19:30 My jsme si řekli, že podle celních předpisů se vývozem rozumí dopravení toho zboží z území EU přes tu vnější hranici EU do třetí země. No a tak, jak jsme řekli, že tedy nehraje roli, jaký je ten obchodněprávní důvod toho vývozu. Není podstatné, jestli to zboží je prodáváno, jestli je vyváženo s přechodem vlastnického práva zdarma či bez přechodu vlastnictví. Je to prostě to dopravení do té třetí země. Takto jednoduše, jak jsme si řekli, definují vývoz celní předpisy. Jenomže vývoz zboží definuje i zákon o DPH, ale zákon o DPH ten vývoz definuje jinak než celní předpisy.
00:20:19 Vyplývá to konkrétně z § 2 zákona o DPH. § 2 zákona o DPH, jak víme, definuje obecně předmět daně, co je v ČR předmětem té daně z přidané hodnoty a jak víme, § 2 zákona o DPH definuje coby předmět daně zaprvé dodání zboží včetně převodu nemovité věci, zadruhé poskytnutí služby, zatřetí pořízení zboží z jiného členského státu a začtvrté dovoz zboží ze třetí země. To jsou jediné čtyři typy předmětu daně, které definuje zákon o DPH dodání zboží, služba, pořízení, dovoz. No a kde je vývoz. Vývoz tam není.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

Klíčové body ze školení

Osvobození vývozu od DPH nevyžaduje celní prohlášení
Od září roku 2020 již není rozhodnutí celního úřadu o propuštění zboží nutnou podmínkou pro uplatnění osvobození od DPH při vývozu. Fyzický výstup zboží z Evropské unie může plátce finančnímu úřadu prokázat i jinými důkazními prostředky, například přepravními doklady.
Vývozy bez převodu vlastnictví nepatří do přiznání
Vývoz zboží bez převodu práva nakládat s ním jako vlastník, jako je pronájem, zápůjčka, zušlechtění nebo oprava, není předmětem DPH v České republice. Tyto transakce se vůbec neuvádějí do daňového přiznání na řádek 22, protože od daně nelze osvobodit plnění, které jí vůbec nepodléhá.
Volba data zdanitelného plnění usnadňuje fakturaci vývozu
Plátci DPH si mohou zvolit, zda jako datum uskutečnění zdanitelného plnění použijí fyzický výstup zboží z unie, nebo dřívější obchodněprávní datum dodání. Možnost využít dřívější datum dodání se týká doložek Incoterms jako EXW, FCA, CPT či CIP a umožňuje vystavit daňový doklad bez čekání na faktický přechod hranic.

Uvedení do problematiky celních předpisů

0:04
  • Celní orgány při dovozu a vývozu nezkoumají vlastnictví ani obchodní důvod transakce, ale pouze fyzický pohyb zboží přes vnější hranici EU.
  • Deklarantem může být zásadně jen osoba usazená v EU, která má ke zboží dispoziční právo a doklady; nemusí však být jeho vlastníkem.
  • Volba celního režimu závisí výhradně na požadovaném rozsahu nakládání se zbožím, nikoliv na převodu vlastnického práva nebo na tom, zda se platí.

Celé shrnutí si můžete zobrazit po zakoupení školení.