Cestovní náhrady 2022
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
13.4.2022 (St)
3 h 48 min.
RNDr. Ivan Brychta

Cestovní náhrady 2022

O školení
Přepis
Dotazy 32
Školení se zaměřuje na problematiku vyplácení náhrad cestovních výdajů v roce 2022, a to ve vazbě daňová pravidla (tak, aby náhrada přijatá zaměstnancem nebyla předmětem zdanění a zaměstnavatel měl daňově účinný náklad). V rámci výkladu budou zdůrazněny novinky v roce 2022 (nové sazby a další, v návaznosti na vývoj legislativy).

Co chce školení přinést?

Cílem je komplexní rozbor problematiky poskytování cestovních náhrad ve vazbě na úpravu v zákoníku práce a na související pravidla v zákoně o daních z příjmů, v účetních předpisech a v zákoně o dani silniční.

Obsah školení:

  • obecné vymezení problematiky cestovních náhrad (kdy lze poskytnout, důležité pojmy a definice jako pravidelné pracoviště, místo výkonu práce, postup u státních organizací a u ostatních zaměstnavatelů apod.)
  • poskytované náhrady cestovních výdajů ve vazbě na zákon o daních z příjmů a pojistné zákony (pohled zaměstnance i zaměstnavatele)
  • jízdné a náhrady jízdních výdajů na pracovních cestách (změna sazeb, dokládání spotřeby při použití vlastního automobilu, vč. postupu u elektromobilu, silniční daň, praktické výpočty, jízdné v případě přerušení pracovní cesty nebo při návštěvě rodinného příslušníka)
  • stravné při tuzemských a zahraničních pracovních cestách (změněné sazby, pravidla pro krácení stravného, postup při zajištění bezplatného stravování, kurzový přepočet z pohledu cestovních náhrad a účetnictví, kapesné)
  • další cestovní náhrady (za ubytování, vedlejší výdaje, při dočasném přidělení, přemístění či přijetí zaměstnance do zaměstnání, práce v zahraničí)
  • speciální postupy při poskytování cestovních náhrad (přerušení pracovní cesty, paušalizace náhrad a jiné)
  • související daňová problematika (cestovní náhrady x silniční daň)
  • zdůraznění změněných sazeb cestovních náhrad v roce 2022 a další novinky (v návaznosti na vývoj legislativy)
  • odpovědi na dotazy

Pro koho je školení určené?

Školení je určeno nejen pro pracovníky, kteří se zabývají zpracováním cestovních příkazů (jejich kontrolou, účtováním apod.) a vyplácením cestovních náhrad, ale též pro osoby, které rozhodují o vyslání zaměstnanců na služební cesty a potřebují znát správnou metodiku postupu.

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 31. 05. 2023, 07:01
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
na co má zaměstnanec nárok při souběhu v jeden den?
Zaměstnanec odpracoval čtyři hodiny (9-13 hodin) a pak odjíždí na služební cestu a vrací se druhý den. Má nárok na stravenkový paušál za odpracované čtyři hodiny a zároveň na cestovné za zbývající hodiny (13-24)? Zaměstnavatel mu na služební cestě také poskytl večeři, jak se má krátit stravné (jedno nebo dvě jídla?) v první den?
Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 02. 05. 2023, 13:36
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chci se zeptat zda je povinností zaměstnavatele proplácet stravné u práce přesčas v místě pravidelného pracoviště. Místo bydliště zaměstnance je ve stejné obci jako adresa pravidelného pracoviště. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 14. 04. 2023, 14:49
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
dle ZP § 180 Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci podle § 170 odst. 3 a § 179 odst. 1 a 2.

Zákon ve výše uvedeném znění neurčuje termín výplaty. V případě, že zaměstnavatel v rámci jednoho účetního období (kalendářní/hospodářský rok) zjistí, že osobní náklady dlouhodobě vynakládané při zahraničních cestách zaměstnanců jsou obecně vyšší (např. vyšší osobní výdaje při dlouhodobějším pobytu), může kapesné vyplatit ve stejném kalendářním/hospodářském roce jednorázově i za předcházející měsíce (při dodržení zákonného limitu 40% v rámci kalendářního/hospodářského roku, avšak při nedodržení tohoto limitu v rámci konkrétního měsíce výplaty)?
Je tuto možnost nutné zakomponovat do vnitřních směrnic nebo pracovní smlouvy?
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 26. 01. 2023, 14:29
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Vážení,
potřebuji zjistit nárok zaměstnance při delší slušební cestě do zahraničí (několik týdnů až měsíců) na návštěvu rodiny v místě bydliště (primárně nárok na cestu domů za účelem návštěvy rodiny). Kdy mu to musí zaměstnavatel umožnit nejdříve, na jak dlouho a jak často. Náklady na tuto návštěvu domova (cestu) hradí zaměstnavatel, to vím.
Prosím o uvedení příslušných paragrafů.
Moc děkuji .
S pozdravem
Lucie Valo

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 12. 10. 2022, 16:01
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, české s.r.o., dopravní společnost zaměstnává řidiče slovenské národnosti, ve smlouvě má uvedeno místo výkonu práce ČR a SR. Řidič má bydliště a místo začátku pracovních cest na Slovensku, přičemž provádí cesty primárně v SR a méně v ČR. Jak máme počítat stravné při pracovních cestách? Má při cestě na Slovensku nárok na zahraniční stravné (v sazbě 35 EUR), případně je to pro něj tuzemská cesta s nárokem na tuzemské stravné v CZK? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 11. 10. 2022, 12:05
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
dozvěděla jsem se, že nelze uplatňovat DPH na vstupu z doložených dokladů od zaměstnanců k pracovním cestám - jízdenky, ubytování, parkovné atd., které si zaplatili sami, neboť se jedná o refundaci zaměstnanci.
DPH uplatnit lze prý pouze v případech, kdy je na dokladu za ubytování uveden náš název + DIČ (což je jasné) a je doloženo, že si to neplatil zaměstnanec sám, ale zaměstnavatel.
Prohledala jsem kde co, shlédla samozřejmě i seminář zde, nikde jsem k tomu žádné informace nenašla ... a jsem z toho daněk.
Prosím o ujasnění, event. odkaz, kde se o tom píše. Děkuji pěkně

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 01. 08. 2022, 12:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

ještě doplnění k předchozímu dotazu.
Prosím sdělíte mi název toho MF stanoviska a ze kdy je? Myslím stanovisko MF, dle kterého lze náklady na stravování obch. zástupce při pracovní cestě považovat za daňově účinný náklad.
Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 29. 07. 2022, 12:52
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, ráda bych se zeptala blíže k dotazu č.7 ze školení o cestovních náhradách. Zde text přímo ze školení: dotaz č. 7. „Jak vyplatit cestovní náhrady obchodnímu řediteli, který má pracovní schůzky - oběd, večeři s obchodním partnerem v Rakousku, Německu - zde účtuje tazatelka jako - nebo tazatel jako náklady na reprezentaci. Lze mu dát i stravné?
01:22:52Tak pozor, pokud má váš obchodní ředitel pracovní oběd s partnerem v Rakousku či Německu, tak především vy budete účtovat jako reprezentaci pouze náklad na oběd nebo večeři proplácenou tomu obchodnímu partnerovi. Jinak pro vašeho ředitele, který, předpokládám, má jasně dané místo výkonu práce, protože to je klasická závislá činnost, to nemůže být svěřeno jednateli, tak v takovémto případě tedy bude na pracovní cestě a pokud mu zdarma dáte oběd či večeři, tak pro něj to bude tedy příjem, který se nebude zdaňovat, jak už jsme si říkali, a pro vás to bude bez problémů daňově účinný náklad.
01:23:41Pochopitelně musíte odůvodnit, že tedy to souviselo s dosažením, zajištěním a udržením vašich příjmů, protože ten proplacený oběd nebude cestovní náhrada, ale bude to běžný náklad související tedy s vaší pracovní činností.“
Když tedy obchodní zástupce jede na tuzemskou služební cestu a při ní pohostí obchodního partnera, tak lze rozdělit účtenku z restaurace na to, co "projedl a propil" OZ (to by byl daňově účinný náklad?) a na to, co projedli a propili obchodní partneři a to by bylo např. na účtu 513 jako daňově neúčinný náklad na reprezentaci? A pokud tomu tak opravdu je, bylo by možné používat nějaké snadnější řešení, aby se nemusela "pitvat" každá účtenka? Např. rozúčtovat dle počtu osob a nebo něco ještě snadnějšího např. nějaký daňově účinný paušál na stravné pro obchodního zástupce? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 07. 2022, 14:21
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
Pokud činnost obchodního zástupce (OZ) spočívá mimo jiné v hoštění obchodních partnerů a OZ jezdí denně na tuzemské služební cesty, tak správné by bylo rozdělit účtenku z restaurace na to, co "projedl a propil" OZ (to by byl daňově účinný náklad?) a na to, co projedli a propili obchodní partneři a to by bylo např. na účtu 513 jako daňově neúčinný náklad na reprezentaci? A pokud tomu tak opravdu je, bylo by možné používat nějaké snadnější řešení, aby se nemusela "pitvat" každá účtenka? Např. rozúčtovat dle počtu osob a nebo něco ještě snadnějšího např. nějaký daňově účinný paušál na stravné pro obchodního zástupce? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 27. 07. 2022, 14:09
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
zaměstnanec byl na zahraniční pracovní cestě a bylo dohodnuto, že nebude poskytnuta předem záloha. Zaměstnanec hradil ubytování a pod. vlastní platební kartou (ne firemní kartou) a při vyúčtování cesty doložil vždy potvrzení z jeho banky, jakým kurzem banka dané transakce přepočetla na Kč. Mohou být při vyúčtování pracovní cesty použity tyto kurzy nebo musí být použit kurz dle zákoníku práce tj. kurz ČNB platný v den nástupu na pracovní cestu? A jaký kurz použije zaměstnavatel při zaúčtování např. faktury za ubytování do nákladů? Použije účetní kurz nebo kurz dne nástupu na pracovní cestu nebo jaký? Je jedno, zda je faktura za ubytování vystavena na zaměstnavatele nebo na zaměstnance? Děkuji.

00:00:07 Tak dobrý den i ode mne. Doufám, že mě vidíte a slyšíte dobře. Rád bych vás také pozdravil a přivítal u dnešního on-line semináře, který bude na téma cestovní náhrady v roce 2022. Co nás čeká? Tak máte na následující stránce řečeno, že tu problematiku mám rozčleněnu do sedmi částí. Ježíšmarja, co to je? Tady je - tady je prostě nějaká chybná, chybná, chybný chybně - chybný obsah té dnešní látky. Takže já doufám, že ostatní bude v pořádku, přejdu na následující stránku. Tady máme teprve to, co by mělo být.
00:00:57 Takže omlouvám se, vloudila se tam chybička, dostala se tam stránka, která tam neměla být. Neměla být. Takže dnes nás skutečně čeká problematika cestovních náhrad a podíváme se nejprve na zákonnou úpravu a také na daňový pohled, ať už na straně zaměstnance nebo na straně zaměstnavatele. Potom se podíváme na obecné vymezení cestovních náhrad. Tady už budeme pracovat se zákoníkem práce a s jednotlivými definicemi, které tam jsou uvedeny. Dále se budeme věnovat potom už jednotlivým cestovním náhradám.
00:01:31 Takže začneme stravným při tuzemských pracovních cestách, budeme pokračovat stravným při zahraničních pracovních cestách, podíváme se také, jak je to v případě zálohy na pracovní cestu, zejména těch, které se vyplácí v cizí měně. Potom budeme probírat náhrady jízdních výdajů a také ostatní cestovní náhrady, které už nejsou až tak náročné na výklad, jako třeba otázka stravného anebo jízdních výdajů.
00:01:59 Potom se podíváme v osmé části na speciální postupy včetně možnosti paušalizovat cestovní náhrady, no a už nás bude čekat problematika, která nepatří mezi problematiku zaměstnavatelů, ale je to problematika, o které si musíme říci. Je to otázka cestovních náhrad, které případně mohou u podnikajících fyzických osob snížit základ daně. No a poslední, co si budeme říkat, je otázka cestovních náhrad k dani silniční.
00:02:30 I když možná už jste zaregistrovali, že současná vláda a současná tedy vládní koalice chce daň silniční zrušit, ale zatím stále ještě ta daň je platná, takže bychom si měli říci, co nám plyne z vyplácení cestovních náhrad k povinnosti, řekněme, platit daň silniční. Jinak jak ten podkladový materiál, tak i to, co vám tady budu promítat, máte naprosto totožné, a pokud v rámci toho výkladu zjistíte nějaké podbarvení, tak podle toho můžete poznat, o co se jedná.
00:03:10 Pokud máme nějaké novinky, je to tedy otázka především změněných sazeb pro rok 2022, tak máte původní znění podbarveno takovou modrošedou barvou, nové znění potom takovouto, řekněme, starorůžovou barvou. V některých případech se budeme také zabývat výklady správce daně, takže nějaké ty informace, postupy atd., které vydal k problematice cestovních náhrad správce daně, naleznete podbarveny zeleně. Je to z toho důvodu, že jsou to sice, řekněme, zveřejněné věci dostupné vám všem a je jasné, že správce daně se těmi svými výklady bude řídit.
00:03:53 Na druhé straně to nejsou zákonné normy, protože pokud by bylo něco zákonnou normou, tak by to muselo být zveřejněno v nějakém tom zákoně nebo ve Sbírce zákonů, no a tudíž pokud se vám bude zdát, že zákon říká něco jiného než ty výklady správce daně, tak je asi dobré se držet toho, co říká zákon. Jinak v rámci toho výkladu si budeme ukazovat i spoustu věcí na příkladech, takže ty příklady mám potom zabarveny modrým písmenem. Pojďme dále. Pojďme se už nyní podívat do první části.
00:04:28 V té první části postupně probereme předpisy, které upravují cestovní náhrady, a také si řekneme o tom, že je jiný přístup k zaměstnavatelům, kteří jsou, řekněme, státními organizacemi, to znamená, že jsou jejich mzdy a náhrady mezd hrazeny z rozpočtu zřizovatele, ze státního rozpočtu atd., anebo přístup k ostatním zaměstnavatelům. Takže kvůli tomu si musíme rozlišit zaměstnavatele. Potom probereme daňový režim, vztah i k odvodu pojistného a všechno také na příkladu probereme.
00:05:06 No a v části 1.4 mám věc, na kterou se často ptáte, i v dotazech, které přišly už před tímto webinářem, jste zmiňovali otázku, zda je možné tedy použít zároveň - nebo vyplatit zaměstnanci zároveň v jeden den náhrady cestovních výdajů, zejména tedy stravné, a také mu umožnit nějakým způsobem se odstravovat v rámci možností, které dává zákon o daních z příjmů, čili vlastně čerpat nějaké ty výhody buď vlastního závodního stravování, anebo i dostat nějaký peněžitý či nepeněžitý příspěvek na stravování.
00:05:49 Takže je možný souběh, to zodpovíme v části 1.4 No a teď už se podívejme na předpis nejdůležitější, který budeme zmiňovat, a to je zákoník práce, který upravuje cestovní náhrady. Je to upraveno v § 151 až 189, přičemž speciálně osm paragrafů od 173 do 181 se týká speciálního postupu pro státní organizace. Proto si také musíme rozlišit právě ty zaměstnavatele na ty, které já označuji pracovně jako státní organizace, a na ty, kteří do této kategorie nepatří.
00:06:28 No a dále bych měl říci to, co je v § 346c a na co zase přišel dotaz už před tím zahájením webináře, a to jest, že zákoník práce přímo říká, že zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu jakoukoliv náhradu příslušející zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce čili i vlastně náhradu cestovních výdajů. Takže vlastně zaměstnanec, jakmile jede na nějakou cestu a jsou splněny podmínky, které zákoník práce říká pro výplatu nějaké cestovní náhrady, tak ten zaměstnanec ji musí dostat.
00:07:08 Pochopitelně jiná je věc, pokud zaměstnanec nepředloží zaměstnavateli vyúčtování té pracovní cesty, tak v některých případech zaměstnavatel ani nemůže přesně tu cestovní náhradu vypočítat, takže je to trošičku složitější, ale v této chvíli se nedá říci, tak, milý zaměstnanče, nepředložil jsi mi to, nic nedostaneš. Pořád existuje ten závazek zaměstnavatele a účetně se to musí řešit třeba i nějakou dohadnou položkou na nevyúčtované cestovní náhrady.
00:07:41 Nicméně pochopitelně existuje určitá promlčecí lhůta, a pokud tedy zaměstnanec nepředloží vyúčtování a nepřihlásí se o tu svoji náhradu do, řekněme, tří let, což je obecná promlčecí lhůta z hlediska občanského zákoníku, tak ten nárok potom už pochopitelně propadne. No a teď tady mám ještě dvě ustanovení. Ať už § 1a odstavec 1 písmenko a), který upravuje zvláštní zákonnou ochranu postavení zaměstnance, anebo § 18 zákoníku práce, který doslovně říká, že je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.
00:08:24 A já bych zejména ten § 18 podtrhl, protože v tom průběhu dnešního výkladu si budeme říkat o spoustě pravidel, která jsou pro cestovní náhrady v zákoníku práce řečena nejednoznačně. No a pokud je něco řečeno nejednoznačně, může se to vyložit různým způsobem, tak pochopitelně je potřeba dbát tohoto ustanovení a je potřeba to vyložit takovým způsobem, aby to bylo pro zaměstnance nejpříznivější. Takže to je z hlediska zákoníku práce asi to nejdůležitější. Jinak pochopitelně se musíme zabývat i sazbami cestovních náhrad, které ale přímo v zákoníku práce nenaleznete.
00:09:07 Ty naleznete v prováděcích vyhláškách. Vyhlášky jsou dvě. Je to jednak vyhláška, kterou vydává Ministerstvo financí. Aktuální pro rok 2022 je číslo 462/21 Sb., no a Ministerstvo financí v této vyhlášce stanoví nebo upravuje dříve vyhlášené sazby zahraničního stravného. Jsou to základní sazby, které používají převážně zaměstnanci těch státních organizací. Ostatní zaměstnavatelé se od toho mohou odchýlit, ale jakým způsobem, to si ukážeme potom podrobněji.
00:09:46 No a potom je druhá vyhláška, kterou je vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, aktuální pro rok 2022 je 511/2021, ale už došlo k její novelizaci vyhláškou 47/2022. Tato vyhláška stanoví tuzemské základní sazby náhrad, a to jsou jednak základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a dále také tuzemské stravné a průměrné ceny pohonných hmot.
00:10:20 No a vzhledem k tomu, že § 189 zákoníku práce říká, že tyto vyhlášky by měly být pravidelně aktualizovány vždy pro daný kalendářní rok a také v situaci, kdy se nám pohnou ty ukazatele, na základě kterých jsou ty sazby stanoveny o více jak 20, nebo řekněme méně jak 20 % oproti tomu předchozímu stanovení. Čili plus nebo mínus 20 %, tak, abych to řekl správně, tak je povinnost upravit ty sazby už i v průběhu kalendářního roku. Zatím se to stalo jen dvakrát, a to zejména v souvislosti se zvyšováním cen pohonných hmot.
00:11:03 Takže loni ta změna byla v případě náhrady za - průměrné ceny benzinu automobilového 95 oktanového. Letos tou vyhláškou 47/2022 je to změněná sazba u elektromobilů za kW elektřiny. Je pochopitelné, že vzhledem k těm šíleným cenám pohonných hmot se můžeme třeba dočkat ještě dalšího zvyšování v průběhu roku. Důležité je, že pokud je nějaká novela, která změní ty sazby, tak je potřeba, aby byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, a ode dne, kdy nabude účinnosti, se teprve dají ty nové sazby použít. Takže tady vidíte u té změny, která nastala vyhláškou 47/2012, je to od 12. 3. 2022.
00:11:54 No a ještě máme poslední předpis, který celou tuto oblast upravuje, a to je nařízení vlády poměrně letité o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací, i když v tom názvu by se zdálo, že to platí jen pro, řekněme, nějaké vybrané státní organizace, tak ale bych měl říci, že v rámci rovnosti mezi zaměstnanci byste takové náhrady mohli se stejným daňovým dopadem vyplatit jakémukoliv zaměstnanci, i pokud třeba nejste příspěvkovou nebo rozpočtovou organizací a jste běžným podnikatelským subjektem.
00:12:33 Ale k tomu se dostaneme, až se budeme zabývat vyplácením cestovních náhrad v případě pravidelného pracoviště anebo místa výkonu práce v cizině, protože právě pro tyto případy je toto nařízení vlády určeno. No a potom už se musíme dívat také na to, jak je to z hlediska daňového, ať na straně zaměstnance nebo zaměstnavatele. Takže v dalších částech si podrobně probereme podle zákona o daních z příjmů, jak se zdaňují nebo nezdaňují ty náhrady cestovních výdajů u zaměstnance, to je v § 6 odstavec 7. A také si řekneme, kdo se rozumí z hlediska daně z příjmu jako zaměstnanec a jeho zaměstnavatel.
00:13:15 No a potom tam máme ještě § 24 odstavec 2 písmenko zh), které řeší tu uznatelnost cestovních náhrad z hlediska zaměstnavatele zaměstnávajícího zaměstnance podle zákoníku práce. Tak, no a teď se pojďme dostat k rozlišení zaměstnavatelů na státní organizace a na ostatní. Vzhledem k tomu, že ten pojem státní organizace byste hledali zákoníku práce marně, tak vám rovnou doplním, že to je moje zkratka pro takové zaměstnavatele, kteří jsou zákoníku práce popsání v § 109 odstavec 3.
00:13:54 Jak vidíte, je to stát, územní samosprávný celek, Státní fond, nějaké příspěvkové organizace anebo školské právnické osoby, ať už zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona. Čili jsou to subjekty, které zřejmě - zřejmě tedy mají ty svoje mzdy a náhrady mezd hrazeny z rozpočtu státního nebo z rozpočtu krajů, obcí atd., z rozpočtu zřizovatele.
00:14:28 No a jestliže tedy to patří do té, řekněme, státní sféry, přičemž tam patří tedy pochopitelně z tohoto pohledu i, řekněme, to, co spadá pod kraje a obce, tak se stát, respektive naši zákonodárci prostřednictvím zákona rozhodli ty náhrady cestovních výdajů omezovat shora. To je tedy asi ten základní rys, proč se vymezují státní organizace.
00:14:55 Nepatří už tam regionální rada regionu soudržnosti, protože ta byla zrušena ke konci loňského roku a celá ta její agenda byla převedena na Ministerstvo pro místní rozvoj, takže vlastně ten postup bude úplně ten samý, akorát že zaměstnanci už budou pod Ministerstvem pro místní rozvoj. Pod ostatní zaměstnavatele, nebo budu někdy říkat i podnikatelské subjekty, řadím všechny ostatní zaměstnavatele, kteří nejsou v tom výčtu zaměstnavatelů, který je označen jako státní organizace. Tady je důležité si říci, že tito ostatní zaměstnavatelé nemají cestovní náhrady většinou zastropovány shora.
00:15:38 Nicméně pokud poskytnete zaměstnanci takových třeba z podnikatelských subjektů náhrady vyšší, než by v dané pozici dostal zaměstnanec státní organizace, tak budete muset provést u toho zaměstnance dodaňování, což asi nikdo nechce.
00:15:55 Je s tím složitá agenda, kór když vám mzdy zpracovává nějaká, řekněme, externí organizace, takže já to budu vykládat tak, jak je to asi ve většině případů optimální, a to jest, že i když nejste státními organizacemi, tak že budete se snažit, aby zaměstnanci nemuseli mít nic dodaňováno, a tudíž že budete vyplácet ty cestovní náhrady ve výši, ve které by je - ve které by je dostali, kdyby byli zaměstnanci těch státních organizací.
00:16:29 No a abychom si to všechno ještě spojili s tím režimem daňovým konkrétně u zaměstnance, tak tady vidíte, že § 6 odstavec 7 písmenko a) říká, že za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně z příjmu ze závislé činnosti nejsou náhrady cestovních výdajů. Ale, a to bych chtěl zdůraznit, je to takové náhrady, které byly poskytnuty v souvislosti s výkonem činnosti, ze které připlyne příjem ze závislé činnosti. Čili nemusí to být jen zaměstnanecký poměr, ale může to být případ jakéhokoliv příjmu, který by měl být u té fyzické osoby zdaňován jako příjem ze závislé činnosti.
00:17:14 No a potom je tady to, na co už jsem narazil, že to, že nebude takový příjem předmětem daně, je také v návaznosti na to, že bude vyplacen pouze do výše stanovené nebo umožněné zákoníkem práce pro zaměstnance odměňované platem čili pro ty zaměstnance státních organizací. Cokoliv navíc už by nebylo vyloučeno z předmětu daně a muselo by se u zaměstnance zdanit. Ukážeme si ale na příkladu.
00:17:44 No a teď ještě jednu věc bych chtěl s vámi probrat, protože tady v tom § 6 odstavec 7 písmenko a) je jako příjem, který není předmětem daně, uvedena také hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. Takže tady bych chtěl zdůraznit, že ať vám zaměstnavatel poskytne jakkoliv drahé jídlo, ať už je to prostě, já nevím, nějaký oběd v restauraci čtvrté cenové skupiny anebo nějaký oběd v pětihvězdičkovém hotelu, tak to stravování máte zcela vyjmuto ze zdanění. Jiná věc je, že se vám potom bude muset snížit příspěvek na stravné, ale to si potom řekneme podrobněji.
00:18:32 Ale samotná hodnota bezplatného stravování je pro vás příjmem, který se nezdaní. Dále je tady řečeno, že jiné a vyšší náhrady, než stanoví zákoník práce, by byly zdanitelným příjmem. No a teď, protože všichni víme, že když se platí tedy daň z příjmu ze závislé činnosti, takže vlastně musíme také se dívat, jak je to s odvody sociálního a zdravotního pojištění, tak si rovnou celou problematiku spojíme s touto problematikou pojistného.
00:19:03 Takže ať se podíváte do zákona o pojistném na sociální zabezpečení, což je tady, jak vidíte, zákon 589/1992, anebo když budete se dívat na veřejné zdravotní pojištění do zákona o pojistném na toto pojištění, zákona 592/1992, tak i když jsou to rozdílné právní předpisy, tak tam naleznete v obou stejnou úpravu, která říká, že vyměřovacím základem zaměstnance čili tím, z čeho se potom musí odvádět pojistné, je úhrn jeho příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.
00:19:44 To znamená, zjednodušeně řečeno, jestliže budu mít náhradu cestovních výdajů, která předmětem daně nebude, tak nebude vstupovat ani do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění, a obráceně, pokud bych poskytl nějaké jiné a vyšší náhrady, které už by se musely zdanit, tak potom takové náhrady budou vstupovat i do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění. Věřím, že je to jasné, přesto si to řekneme ještě na příkladu.
00:20:17 Ale než k tomu příkladu dojdeme, tak ještě upozorním na dva paragrafy, o kterých se budu dnes zmiňovat, a je to v rámci § 24 odstavec 2, písmenko k), které řeší náklady na pracovní cesty fyzických osob s příjmy podle § 7, což vlastně budeme probírat potom v té části deváté. No a dále otázka § 24 odstavec 2, písmenko zh), kde se říká, že náhrady cestovních výdajů, tak jak jsou umožněné zákoníkem práce, jsou pro toho, kdo je vyplácí, daňově účinným nákladem. Takže pojďme si to všechno dát do jednoduchého příkladu. Tak, mějme tuzemskou pracovní cestu, která trvá osm hodin.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.