Zdravotní pojištění 2020
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
30.10.2019 (St)
3 h 31 min.
Ing. Antonín Daněk

Zdravotní pojištění 2020

O školení
Přepis
Dotazy 5
Cílem školení je analyzovat změny ve zdravotním pojištění v roce 2019 a k 1. 1. 2020. Na základě poznatků a zkušeností z praxe bude proveden rozbor různých situací včetně správného postupu zaměstnavatele. Školení bude doplněno spoustou příkladů řešených v uplynulém období.

Obsah školení

  • Změny ve zdravotním pojištění v průběhu roku 2019 a k 1. 1. 2020.
  • Změny v související právní úpravě s dopady do placení zdravotního pojištění zaměstnavateli, samoplátci včetně plateb pojistného státem.
  • Aktuality s ohledem na vývoj legislativy.
  • Postupy zaměstnavatele v návaznosti na přijaté změny.
  • Příklady k jednotlivým tematickým oblastem.
  • Na jakých principech je založeno zpracování osobních údajů zdravotními pojišťovnami? Zveřejňování dlužníků.
  • Pro koho je zdravotní pojištění v České republice povinné?
  • Jak zjistit, zda plnění zúčtované zaměstnanci zahrnout nebo nezahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na zdravotní pojištění?
  • Kdy je pro plnění povinností zaměstnavatele důležitá výše příjmu? A kdy naopak výše příjmu nerozhoduje?
  • Ve kterých situacích podává zaměstnavatel opravný Přehled?
  • Role čestných prohlášení zaměstnance ve zdravotním pojištění.
  • Skončení zaměstnání a pobírání nemocenských dávek v souvislostech zdravotního pojištění.
  • Ochranná lhůta v českém systému i v rámci Evropské unie.
  • Ženy i muži na rodičovské dovolené a celodenně osobně a řádně pečující o dítě, resp. děti. Jaké podmínky resp. možnosti platí při péče o jedno dítě a více dětí v rodině v souvislostech zdravotního pojištění? Jak se postupuje, když osoba pečující o dítě začne vykonávat výdělečnou činnost? Souběžné „státní kategorie“. Uplatňování finančních nároků se zpětnou platností.
  • Postupy zaměstnavatele, když zaměstnanec začne podnikat.
  • Základní zásady u dohod z pohledu zdravotního pojištění. Kdy se (ne)sčítají příjmy z dohod? Souběžné pracovněprávní vztahy.
  • Postupy zaměstnavatele na přelomu let 2019/2020 – příklady z oblasti minimálního vyměřovacího základu a pracovněprávních vztahů.
  • Které jsou základní principy při řešení pojištění podle koordinačních pravidel Evropské unie? Co nesmíte zapomenout, když zaměstnáváte osoby ze zahraničí?
  • Kdy se stává osoba výdělečně činná v rámci EU pojištěncem systému této země? Ukrajinští pracovníci s průkazem Evropské unie nebo se zeleným průkazem a spousta dalších zajímavých informací.

Komu je školení určeno

  • mzdoví účetní
  • personalisté
  • daňoví poradci
  • ekonomové
  • pracovníci SW firem zpracovávajících mzdy

Štítky

Ing. Antonín Daněk

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze v roce 1983. Specialista ve zdravotním pojištění získal svoje zkušenosti a znalosti dlouholetým pravidelným a intenzivním kontaktem s odbornou sférou, zejména se zaměstnavateli. Má za sebou 20 let výkonu vedoucí funkce, kontrolní činnosti u zaměstnavatelů a metodického působení ve Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR. V rámci České republiky provádí metodickou a poradenskou činnost v celé šíři spektra zdravotního pojištění. Přednáší problematiku zdravotního pojištění od roku 1995 především pro mzdové účetní a další specialisty v oblasti zpracování mezd, ale také i pro pracovníky softwarových firem a pro pracovníky zdravotních pojišťoven. Rozsáhlá je jeho publikační činnost. Kromě jiného je autorem oblasti zdravotního pojištění v publikaci Abeceda mzdové účetní, každoročně vydávané nakladatelstvím ANAG Olomouc.

Všechna školení lektora (12)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:09
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) jsme náboženská společnost, do našeho řádu nastoupil slovenský student,který má ukončené vzdělání na Slovensku maturitou. Nastoupil do tzv. Noviciátu, což je povinná roční příprava na budoucí duchovní povolání, po roce nastoupí na vysokou školu v ČR. Jaké zvolit zdrav.pojištění v ČR během Noviciátu?

2) zaměstnankyně české firmy trvalé bydliště v Polsku - jako obchodní zástupkyně pracuje celou pracovní dobu v Polsku a zároveň pracuje pro zaměstnavatele Polské firmy jak je to se zdravotním pojištěním

3) pokud si např.na slovensku zlomím nohu jak to s ošetřením na slovensku?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) k dotazu č. 4 student ze 3. země studující v ČR. Ptala jsem se na VZP a byla jsem informována, že pokud splňuje podmínky studenta, pak se nedopočítává zdr. pojištění do minima. Vy říláte, že se domníváte, že doplácí. Kdo má pravdu?

2) Chtěla bych se zeptat, jakým kódem oznámit pojišťovně čerpání pracovního volna zaměstnance z důvodu dlouhodobého ošetřování.

3) při zkráceném pracovním úvazku zaměstnankyně nedosahuje na minimální mzdu a nemá jiné zaměstnání musí se provádět dopočet do minima?

4) Pokud mám zaměstnankyni, která je na rodič.dovolené, ale má u nás Dohodu o PP a přesáhne částku 10tis. musím toto hlásit na ZP, jakým kodem?

5) OSVČ zahájila činnost 2.10. do 1.10 byla evidována na Úřadu práce. Platí za říjen zálohu

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Odpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
mám dotaz ohledně zdravotního pojištění zaměstnankyně, který je v naší společnosti zaměstnána na DPČ a tento pracovní poměr je jejím jediným zaměstnáním (ne jen u nás). Hrubá mzda nedosahuje minimálního vyměř. základu. Musím za zaměstnankyni odvádět z minimálního vyměřovacího základu nebo je na zaměstnankyni, aby naplnila zákonnou povinnost sama. Jak tedy, prosím, obecně postupovat v těchto případech a jaké mám povinnosti, jako společnost?! Děkuji. Adamcová
Bod agendy:Abyste nedělali chyby

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Dobrý den, ráda bych se zeptala na neplacené volno z pohledu zdravotního pojištění. Pokud máme doplatek zdravotního pojištění do minima, máme na výběr superhrubou mzdu navýšit o 2/3 pojištění, navyšit o celé pojištění nebo nezahrnovat, kdy můžeme jkaou volbu použít? Děkuji

2) Dcera složila konečnou zkoušku v červnu 2019 (ukončení studia). Diplom vystaven až 30/72019. Od kdy si musí platit zdravotní pojištění?

3) Zaměstnankyně má souběh dvou prac. poměrů na prac. smouvu. V jednom z nich nastupuje na mateřskou dovolenou a ve druhém zaměst. nemá nárok na poskytnutí mateřské dovolené. Dnem porodu požádá o rodič. dovolenou 2 zaměst.

4) V případě, že zaměstnáme osobu ze třetí země, který má povolení k pobytu za účelem studia a hradí si v ČR komerční pojištění. Při vzniku pracovního poměru zaměstnance přihlásíme. Jsme povinni u něj dopočítávat každý měsíc do minima?

5) Jaký dopad má nenahlášení ZP, že zaměstnanec je po ukončení PP nemocný - kod N

6) cizinec osoba z 3 země- nastoupil do pracovního poměru 25.08. a nedosáhl minimální mzdy - musíme dopočítat zdravotní pojištění do minimální částky?

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Odpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, máme klienty, kteří pronajímají krátkodobě např. soukromou chatu k rekreačním účelům. Dle Informace Finanční správy je nutné v některých případech posuzovat tento jejich příjem § 7 ZDP, i když v minulosti byl podřazen pod § 9 a neplatilo se z něj ZP. Pokud tedy klient naplní povinnost podřadit příjem za ubytování pod § 7 musí z něj platit zdravotní pojištění? Děkuji
Bod agendy:Ubytování vs. nájem a zdravotní pojištění

00:00:04 Vážené dámy, vážení pánové, já vám přeji dobrý den. V dnešním výkladu a zdravotním pojištění si pohovoříme o změnách, ke kterým dochází ve zdravotním pojištění s účinností od 1. ledna 2020. Můj výklad dále bude jako vždy doplněn spoustou příkladů z praxe, na kterých si ukážeme postupy zaměstnavatele při řešení různých situací. Vždy se snažím právě formou příkladů prezentovat ty případy, ty situace, které jsem v uplynulém období řešil. Zahájil bych pohledem na právní úpravu zdravotního pojištění.
00:00:47 Máme celkem čtyři takové základní zákony zdravotního pojištění, ale pro vaši práci a pro dnešní den jsou důležité především ty první dva zákony, to znamená zákon č. 48/1997 Sb., to je zákon o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a druhým důležitým zákonem je zákon č. 592/1992 Sb., to je zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Tyto zákony tady uvádím proto, že ve svém výkladu se na ně budu poměrně často odkazovat, respektive budu z nich vycházet.
00:01:28 Abyste věděli, máme ještě dva další zákony, které určitým způsobem řeší to zdravotní pojištění, ale pro vaši praxí a práci význam nemají, jen je tady zmiňuji, abyste věděli, že máme nějaký zákon o VZP ČR 551/1991, a pak zákon č. 280/1992 o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Co se týká zpracování osobních údajů zdravotními pojišťovnami, před účinností toho evropského obecného nařízení, jak ho všichni známe GDPR, postupovaly zdravotní pojišťovny podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a tato oblast byla nedílnou součástí plnění povinností pojišťoven vůči klientům.
00:02:17 Zdravotní pojišťovny jsou oprávněny zpracovávat osobní údaje na základě právních předpisů za účelem provádění veřejného zdravotního pojištění. V souladu s právním řádem ČR se osobní údaje pojištěnců, plátců, případně jejich zástupců nebo pověřených osob zpracovávají zejména na základě čtyř uvedených zákonů, které jsme si ukázali na tom předcházejícím snímku.
00:02:58 V některých oblastech zdravotní pojišťovny zpracovávají osobní údaje na základě svého oprávněného zájmu, například provozováním kamerového systému za účelem zajištění ochrany majetku a osob, bezpečnosti zaměstnanců a klientů. V oprávněném zájmu zpracovávají také údaje, které klienti poskytují dobrovolně, a to za účelem zefektivnění komunikace během trvání pojistného vztahu.
00:03:27 Pokud si zdravotní pojišťovny nevystačí s údaji, které mají ve vlastním informačním systému, případně které nezískali při výkonu své činnosti z moci úřední, mohou se obrátit na jiné orgány a instituce, od kterých mohou potřebné informace pro daný účel obdržet. Zákonnou oporu pro použití tohoto postupu představuje ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve kterém je definována problematika vzájemného poskytování informací mezi rozhodujícími institucemi spravujícími oblast daní a veřejnoprávních pojistných, finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení.
00:04:18 Souhlas nepotřebují zdravotní pojišťovny ani v případě zasílání informací ze zdravotního pojištění, kupříkladu při zaslání informací o platbách záloh pro OSVČ, vyúčtování pohledávek a plateb, apod. Tímto počinem zdravotní pojišťovny de facto v zájmu obou stran informují plátce například o tom, zda má či nemá platby na veřejné zdravotní pojištění v pořádku, což lze zaslat i obyčejnou zásilkou.
00:04:49 Ovšem pokud by chtěla zdravotní pojišťovna oslovovat pojištěnce marketingově nabídkou produktů zdravotní pojišťovny, pak by měla mít ve svých záznamech souhlas s použitím jeho osobních údajů pro marketingové účely. Povinnost zachovávat mlčenlivost se ve zdravotním pojištění nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném včetně výše dlužného pojistného, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízení.
00:05:30 To znamená, že takové pohledávky mohou zdravotní pojišťovny zveřejnit. Dlužníky najdete na stránkách zdravotních pojišťoven. Jak je to s kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven. Právní úprava platná ve zdravotním pojištění nestanoví, za jaké období mohou zdravotní pojišťovny provádět kontroly. Podle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví jsou zaměstnavatelé povinni uschovávat pro účely kontroly zdravotního pojištění příslušné podkladové materiály pouze po základní dobu pět let, neboť právní úprava zdravotního pojištění nemá v tomto případě stanovenou zvláštní úpravu.
00:06:29 V této souvislosti pak bude zdravotní pojišťovna v letošním roce 2019 kontrolovat doklady maximálně za období let 2014 až 2018 včetně měsíců roku 2019. Pokud zaměstnavatel nehodlá předložit zdravotní pojišťovně na její výzvu ke kontrole doklady starší pěti let, vznese v tomto duchu námitku s odvoláním na § 31 a § 32 zákona o účetnictví. Je pravdou, že zdravotní pojišťovny toto vědí, takže kontroly za delší období zpravidla neprovádějí, mimo to VZP kontroluje co ty tři, čtyři roky v podstatě všechny zaměstnavatele.
00:07:12 Za nepředložení dokladů starších pěti let ke kontrole nemůže zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu. Doba pro archivaci mzdových dokumentů ve zdravotním pojištění, což je pět let, jak jsem řekl, nesouvisí s promlčecí dobou. Tu máme ve zdravotním pojištění od 1. prosince 2011 desetiletou.
00:07:41 Kdybychom měli třeba v situaci, že zdravotní pojišťovna bude evidovat u vás jako plátce pojistného za 10. měsíc, 10. měsíc roku 2012 bude evidovat předpis, řekněme 20 000, platbu 15 000, tedy dluh na pojistném bude 5 000 korun, tak je na straně jedné pravdou, že zdravotní pojišťovna už si to nemůže zkontrolovat, je to více než těch pět let, na straně druhé zdravotní pojišťovna může tuto pohledávku nebo musí uplatňovat, to znamená vyměřit, v případě nezaplacení i vymáhat,
00:08:33 jelikož byla řádně oznámena a je relevantní v rámci desetileté promlčecí doby je právem a povinností zdravotní pojišťovny tuto pohledávku řešit. Kontrolním opatřením v jakékoliv formě zdravotní pojišťovny zároveň činí tzv. kvalifikovaný úkon, kterým zabrání promlčení svých pohledávek. Jestliže zdravotní pojišťovna učiní tzv. kvalifikovaný úkon v letošním roce 2019, to znamená, že u vás jako zaměstnavatele provede kontrolu, vám jako zaměstnavateli zašle vyúčtování, které vy převezmete, po dobu dalších deseti let nejsou její pohledávky ohroženy promlčením.
00:09:18 Jak je to s účastí na zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění je v ČR podle zákona povinné za a) pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR bez ohledu na státní příslušnost ve státě EU nebo i mimo Unii. To kritérium trvalého pobytu je přímo zásadní. To znamená, že osoby s trvalým pobytem jednak jsou povinně účastny toho systému, na straně druhé je také povinností mít nějakým způsobem svůj pojistný vztah ve zdravotním pojištění vyřešen. Zdravotní pojištění vzniká dnem získání trvalého pobytu.
00:10:03 Za b) zdravotní pojištění je povinné pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR a v tomto zaměstnání jim plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona o daních z příjmů. To znamená, jedná se o osoby ze zahraničí zaměstnané u českého zaměstnavatele. Zdravotní pojištění vzniká dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu stala zaměstnancem.
00:10:37 V tom bodě c) to mám ještě trochu více rozvedené v tom smyslu, že zdravotní pojištění je v ČR povinné od vstupu ČR do EU pro výdělečně činné osoby, to znamená pro zaměstnance nebo OSVČ ze států EU, Evropského hospodářského prostoru, což je Norsko, Island, Lichtenštejnsko a ze Švýcarska pojištěné v ČR podle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 a prováděcího nařízení 987/2009. Účast na českém systému veřejného zdravotního pojištění nemůže být OSVČ ze třetí země, to znamená Rusové, Ukrajinci, apod., ti si musejí sjednat komerční pojištění nebo měli by, zaměstnanec však ano.
00:11:31 To znamená zaměstnanec Ukrajiny ano, stává se účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění. Dále je zdravotní pojištění v ČR podle zákona povinné pro osoby, na které se vztahují dvoustranné mezistátní smlouvy o sociálním zabezpečení řešící oblast zdravotního pojištění a zdravotní péče. Tyto smlouvy má ČR uzavřeny zhruba se dvěma desítkami států, kde je tedy řešena ta otázka zdravotního pojištění a zdravotní péče.
00:12:06 Já jsem vám je tady vypsal, ty důležité smlouvy, na základě mezistátních smluv s USA, Japonskem, Tureckem, Makedonií, Srbskem, Černou Horou, Albánií a nejnověji s Tuniskem se tamní pojištěnec zaměstnaný či podnikající v ČR stává účastníkem zdejšího systému zdravotního pojištění a naopak. To znamená, kdybyste měli zaměstnance z některé z těchto zemí, tak se postupuje podle těch podmínek dvoustranné mezistátní smlouvy a ty osoby se stávají z titulu zaměstnání účastníkem českého systému zdravotního pojištění.
00:12:43 Tyto smlouvy jsou založeny na principu pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti a podobně jako evropská nařízení zahrnují vždy celou oblast sociálního pojištění, tedy nejen zdravotní pojištění. Tyto smlouvy jsou stejně jako právo EU nadřazeny právní úpravě obou států. Kde v případě potřeby text těchto smluv naleznete, si ukážeme později. U všech osob účastníků českého systému veřejného zdravotního pojištění platí právo svobodné volby zdravotní pojišťovny, budeme ještě o tom hovořit.
00:13:23 Výše uvedené postupy se nevztahují na turistické a další nevýdělečné pobyty cizinců ze zemí mimo smluvní státy a mimo EU v ČR včetně pobytů studijních. To znamená, že cizinci z tzv. třetích zemí, kteří v ČR pobývají tzv. nevýdělečně a nemají zde trvalý pobyt, musí mít nadále sjednáno komerční zdravotní pojištění, protože na zařazení do českého systému veřejného zdravotního pojištění nemají nárok. Co se týká vzniku zaměstnání ve zdravotním pojištění ustanovení § 2 odst.
00:14:08 3 zákona 48/1997 Sb., definuje jako podmínku pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění dvě skutečnosti, za prvé výkon činnosti zaměstnancem pro zaměstnavatele a za druhé zúčtování příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných podle § 6 zákona o daních z příjmů. Aby tedy vzniklo ve zdravotním pojištění zaměstnání s povinnostmi zaměstnavatele plnit ty zákonné povinností, tak musejí být současně, zdůrazňuji současně, splněny tyto dvě podmínky, výkon činnosti a zúčtování příjmů ze závislé činnosti zdaňovaných podle § 6 zákona o daních z příjmů.
00:14:48 Může dojít k situaci, že jedna z těchto podmínek splněna nebude, ukážeme si za chvíli na příkladu. Aby se neplatilo pojistné, musí zaměstnavatel zkoumat tři skutečností, za prvé, zda osoba není zaměstnancem z pohledu zdravotního pojištění podle § 5 písm. a) bodů 1 až 7 zákona 48/1997 Sb. Kdo se nepovažuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle tohoto zákonného ustanovení, například se jedná o žáky nebo studenty, kteří mají příjmy ze závislé činnosti pouze za práci z praktického výcviku.
00:15:31 Bude-li tedy u vás nějaký ten žák nebo student na praktickém výcviku, ale musí ta jeho činnost mít status praktického výcviku, pak se zdravotní pojištění z toho příjmu, z té odměny neplatí, jelikož je to druhá výjimka v tomto zákonném ustanovení. Pak jsou zde jako výjimka uvedeny osoby, které pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nedosáhnou toho tzv. započitatelného příjmu, který u DPČ nedosáhlo alespoň 3 000 korun a u DPP nepřevýší 10 000 korun.
00:16:07 To znamená, že jelikož nedosáhl potřebné částky, jsou to výjimky, osoby, které se nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance a právě na základě toho ustanovení, těchto bodů 3 až 6 zaměstnavatel neplní zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění. Pak jsou tam ještě členové okrskových volebních komisí, ty při všech volbách, kterém u nás byly, jsou a budou, tak členové okrskových volebních komisí se nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance a tudíž zaměstnavatel taktéž žádné povinnosti v této souvislosti neplní.
00:16:48 Za druhé zaměstnavatel zkoumá, zda se jedná o plnění jako výjimku podle § 3 odst. 2 zákona 592/1992 Sb. Například jako výjimka jsou zde uvedeny náhrady škody podle zákoníku práce a právních předpisů upravujících služební poměry nebo odstupné, na které vznikl nárok podle zákoníku práce, nebo je tam také třeba věrnostní přídavek horníkům, apod., anebo plnění při těch mimořádných událostech. Chtěl bych ještě zdůraznit, že když jsou tato plnění vyjmenována jako výjimky, když se z nich neplatí zdravotní pojištění konkrétně podle § 3 odst. 2 zákona 592/1992 Sb.,
00:17:36 tak se z těchto plnění neplatí ani sociální pojištění, ano, to znamená, že od 1. 1. 2015 byly tyto výjimky sjednoceny s odvodem pojistného na sociální pojištění, to znamená, že když se neplatí zdravotní, tak ani sociální pojištění. Ještě se krátce vrátím k tomu odstupnému. Podmínka, aby se z odstupného neplatilo pojistné, je ta, že se musí jednat o odstupné, na které vznikne nárok podle zákoníku práce a ten vzniká tehdy, pokud se jedná o rozvázání pracovního poměru, ať už výpovědí nebo dohodou podle § 52 písm. a) až d) zákoníku práce.
00:18:22 To znamená, že podle písm. a) zaměstnavatel se ruší, podle písm. b) zaměstnavatel se přemisťuje, podle písm. c) zaměstnanec se stane nadbytečným, tak v těchto situacích podle § 67 odst. 1 zákoníku práce je nárok na odstupné ve výši nejméně jednonásobku až trojnásobku průměrného výdělku. Takže může mít třeba zaměstnavatel v nějakém interním předpise, v kolektivní smlouvě uvedeno, že v případě rozvázání pracovního poměru pro nadbytečnost bude zaměstnanci vyplaceno odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku.
00:18:57 A když je rozvazován pracovní poměr podle § 52 písm. d) zákoníku práce, to znamená z důvodu úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání, pak podle § 67 odst. 2 zákoníku práce je tady nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku, který třeba v kolektivní smlouvě může být v případě rozvázání pracovního poměru z tohoto důvodu třeba patnáctinásobek průměrného výdělku.
00:19:27 Zkrátka a dobře závěrem k této tematice, pokud máte rozvázání pracovního poměru podle § 52 písm. a) až d) zákoníku práce, pak bez ohledu na počet násobků průměrného výdělku, protože je tam to slůvko nejméně, takže bez ohledu na počet násobků průměrného výdělku žádné zdravotní ani sociální pojištění v tomto případě neodvádíte.
00:19:52 Ovšem pokud by došlo k tomu, že byste třeba rozvázali pracovní poměr podle § 52e zákoníku práce, kdy zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobnost vykonávat práci a v této souvislosti by zaměstnavatel tomu zaměstnanci zúčtoval nějaké plnění, které by nazval odstupným nebo jakoby odstupné, tak tady v tomto případě se nejedná o odstupné, na které vznikne nárok podle zákoníku práce a při rozvázání pracovního poměru podle § 52e a nějakého plnění se platí jak zdravotní, tak sociální pojištění.
00:20:28 A pak ještě jako třetí bod byste měli zkoumat, zda lze plnění začlenit do výjimek, když se zdravotní pojištění neplatí. Na které jsou ty výjimky. Tady je důležitá vazba na zúčtování příjmů nebo zdaňování příjmů. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují nezdaňované příjmy neboli příjmy, které za prvé nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené podle § 3 odst. 4, § 4, § 4a a zejména především podle § 6 odst. 7 a odst. 9 zákona o daních z příjmů. Jak jistě víte, v těchto dvou ustanoveních § 6 odst. 7 a odst. 9

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.