Zaměstnanecké benefity 2021
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
7.10.2020 (St)
3 h 49 min.
RNDr. Ivan Brychta

Zaměstnanecké benefity 2021

Popis
Přepis
Dotazy (8)
Školení bude zaměřeno na problematiku zaměstnaneckých výhod (benefitů) z pohledu daní. Budou nastíněny zákonné možnosti tak, aby poskytnutí benefitu bylo z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele ve vztahu k daňovým odvodům a platbám pojistného výhodnější než běžná mzda.

Obsah školení

  • Možnosti zaměstnavatele při poskytování výhod zaměstnancům z hlediska daně z příjmů a dopadu na peněžní prostředky zaměstnavatele a zaměstnance.
  • Benefity z pohledu zákona o daních z příjmů (plnění, která nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozená) - pohled zaměstnance i zaměstnavatele.
  • Vymezení vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění a jeho vliv při poskytování benefitů zaměstnancům.
  • Rozbor nejčastějších zaměstnaneckých výhod s vysvětlením podmínek pro poskytnutí daňového či finančního dopadu.
  • Zdůraznění novinek v návaznosti na vývoj legislativy.
  • Promítnutí poskytování zaměstnaneckých benefitů v účetnictví zaměstnavatele, vazba na jiné daně (problematika DPH).
  • Odpovědi na dotazy.

Komu je školení určeno?

  • Vhodné pro personalisty, vedoucí pracovníky, ale i pro ekonomy, mzdové účetní a další osoby, které se ve firmách zabývají problematikou lidských zdrojů a mají zájem se seznámit s problematikou zaměstnaneckých výhod (benefitů) z pohledu daní a daňové optimalizace.

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 25. 09. 2023, 10:55
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den, firma přispívá zaměstnancům na životní pojištění. Nyní máme zaměstnance, který je již jak více rok na PN. Můj dotaz zní: může mu firma přestat přispívat a za jakých podmínek z důvodu dlouhodobé PN?
Moc děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 18. 10. 2022, 16:23
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den,
zaměstnavatel přispívá zaměstnancům na životní pojištění nebo na penzijní připojištění. Příspěvky se posílají i za zaměstnance, který je dlouhodobě (několik měsíců) v pracovní neschopnosti. Jak přistupovat k zaměstnankyni, která půjde na mateřskou a poté na rodičovskou dovolenou? Má nárok na vyplácení příspěvku. Ve vnitřním předpisu to není specifikované. Přijde mi fér, že pokud zaměstnavatel přispívá zaměstnanci, který je v PN, tak by měl přispívat i zaměstnankyni na MD (RD). Může nastat nějaký problém ohledně uznatelnosti u zaměstnavatele, případně může to dělat nějaký problém zaměstnankyni (např. zdanění, vyloučené doby a pod.)?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 08. 2022, 15:19
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Mám uzavřeno penzijní připojištění se státním příspěvkem. Jedná se o starou smlouvu, kde mám sjednánu výplatu již v 50 letech. Pokud mi bude na tuto smlouvu přispívat zaměstnavatel 2tis Kč měsíčně, bude mi zaměstnavatel strhávat z této částky 15%ní daň z příjmu? A bude tento benefit podléhat sociálnímu a zdravotnímu pojištění?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1/ V s.r.o. chtějí umožnit zaměstnancům zvláštní benefit - koupi PC a mobilu dle jejich výběru s tolerancí do určité částky. Fakturace na s.r.o. Např. u PC se toleruje cena do 25.000 Kč. Pokud se zakoupí PC za 30.000 Kč, tak by měl zaměstnanec 5.000 vrátit s.r.o.-takto si to představují. Jak ovšem toto správně provést účetně a daňově? Máme na 5.000 Kč vytvořit pohledávku a odvést z toho DPH? Poníží se pak pořizovací cena PC na 25.000 Kč a případné odpisy jsou z této ponížené PC? Nebo je jiné řešení? Lze toto vůbec praktikovat v s.r.o.?

2/ Firemní teambuilding – 5 dnů na horách na chatě. Je možné ubytování dát jako daňově uznatelný náklad a nárokovat z toho DPH? Stravné je nedaňové.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den,
firma chce přispět na transparentní účet zřízený pro dítě zaměstnance, které se v současné době léčí s leukémií. Byly by v tomto případě naplněny podmínky daňové uznatelnosti daru podle § 20 odst. 8? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Dobrý den, rádi bychom se zeptali, zda můžeme poskytnout příspěvek zaměstnanci na:
- taneční kurz pro dospělé
- výcvik na koni

2) Firma, s.r.o. kupuje pro své zaměstnance potravinové doplňky v různých obchodech se zdravou výživou. Účtujeme to jako ned. náklad. Je třeba zkoumat, kde jsou tyto produkty nakoupené? Musí to být v lékárně, aby se u zaměstnanců nemuselo dodaňovat jako příjem? Prodejny zdravé výživy nesplňují definici zdravotního zařízení? Je možné tyto potr. doplňky použít stejným způsobem jako reklamní víno?

3) Dobrý den, jsme PO zřízená ÚSC, přesněji ZUŠ naši zaměstnanci mají možnost čerpat příspěvek z FKSP na nákup knih, ale již několikrát byl dotaz od zaměstnanců, zda mohou být za knihy považovány i noty a CD nebo jen noty s CD. Na CD se tento § podle mě nejspíš nevztahuje, ale pokud by bylo CD součástí not? Tedy pokud se noty mohou považovat za knihu! Děkuji

4) Mohu jako zaměstnanecký benefit uplatnit fakturu na výuku anglického jazyka pro děti zaměstnance? Faktura je vystavená na firmu, která ji zaplatí a uplatní jako nedaňový náklad.

5) Jednatel nemá pracovní smlouvu a nemá tedy ani pracovní směny. Jak mu poskytnout výhodně stravenky, když nemá odpracované směny?

6) Smlouva o výkonu funkce, musí být vždy nějaká částka nebo nemusí být odměna vůbec?

7) Máme zaměstnance (Němce), na smlouvu dle cizích právních předpisů podle formuláře A1, jeho výše příjmu spadá do do Minijobu (tedy při přepočtu do 450 Euro za měsíc), zaměstnanec čerpání v rámci FKSP příspěvek na nákup knih. Musíme či nemusíme tedy započítávat i částku tohoto příspěvku do příjmu při přepočtu a výpočtu výše odvodu do Německa? Děkuji

8) Jednatel na smlouvu o výkonu funkce má ve smlouvě benefit stravenky a penzijní připojištění. Vedeme docházku a za pracovní den náleží jednateli stravenka. Lze to takto praktikovat? Děkuji

9) Dobrý den, zaměstnanec (ředitel) dceřiné společnosti dostává jako benefit bezplatně akcie mateřské společnosti. Počet akcií se odvíjí od výsledku hospodaření dceřiné společnosti a počtu let trvání zaměstnání. Jaký je režim zdanění a pojištění? Děkuji.

10) Pochopila jsem dobře, že pokud se na s.r.o. zakoupí roušky pro jejich zaměstnance, tak by se tyto roušky měly každému zaměstnanci dodanit do mzdy?

11) Mohu si dát do nákladů, jako zaměstnavatel, nákup minerální vody pro zaměstnance, hraje roli zda je neperlivá, jemně perlivá či perlivá?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Zaměstnanec dostane jako benefit "příslib" budoucích akcií, že je dostane po 6 letech pokud zůstane u firmy. Dotaz než uplyne 6 let,tak akcie nepřidaňuji,ještě nejsou v jeho vlastnictví,ale přidaňuji přijaté dividendy z těchto akcií v §6+přidaním i 9%ZP a 24,8%SP pouze tedy pokud není již dosažen strop pro SP. Akcie dodaním jako příjem v §6 (+ZP a případně i SP) až po 6 letech až jsou ve skutečném vlastnictví zaměstnance a dividendy z nich daním pak v §8.Je to tak správně? Děkuji

2) D-22 a Opce - jak se postupuje, když k uplatnění opce dojde až v době dlouho po ukončení zaměstnaneckého poměru?

3) Zaměstnavatel hradí zaměstnanci na pracovní cestě oběd - z pohledu zaměstnavatele je uznatelným výdajem v plné výši? Nemyslím, že by mělo jít o repre, důsledkem je snížení stravného zaměstnance, tedy částečná úspora

4) SRO koupila rodinný dům. Část domu používá pro svou činnost (sklad a archiv), ale část slouží 2 zaměstnancům jako služební byt. Jak správně a nejlépe postupovat s uznatelností daňových nákladů (výdaje na údržbu domu, spotřeba energie, odpisy)? Má se něco přidaňovat zaměstnanci? Nebo by měl zaměstnanec platit nájem? Moc děkuji za odpověď.

5) Mám dotaz ta náhrada při přijetí do zaměstnání v PP se týká i PO?

6) Cestovní náhrady u ne-státního zaměstnavatele - Stravné nad limit 103 Kč - jde-li o pracovníka na DPP například s odměnou 5000 Kč v měsíci a nadlimitní část stravného je 3000 Kč, tak to podle mého názoru bude podléhat jen zdanění ale ne sociálním ani zdravotním odvodům, souhlas?

7) 51. náhrady cestovních výdajů se daní?

8) Stravné v rámci náhrad při přijetí do zaměstnání - počítám za dobu mezi odjezdem z trvalého bydliště do práce a návratem zpět? to by nad 5 hodin vycházelo

9) jednatel společnosti jednočlenné s.r.o zároveň i zaměstnanec má bydliště a sídlo firmy 40 km, pořídil si nájem bytu v místě provozovny, kde pracuje. Jak to posuzovat vůči zaměstnavateli a daňově vůči firmě-může jít do nákladů?

10) Je možné jako osvobozené plnění (příspěvek na rekreaci) zaměstnanci proplatit cenu letenky nebo ubytování, když zaměstnanec jede na dovolenou bez cestovní kanceláře? 1. ubytování hradí až na místě, 2. u letenek jsou generovány fakturační údaje na jméno cestujícího, 3. výdaje na rekreaci hradí ze svého následně mu je zaměstnavatel proplatí.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 08:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, může zaměstnavatel platit zaměstnanci na hlavní pracovní poměr (jinde zaměstnanec stejnou činnost nevykonává)
- profesní pojištění (např. účetní, členství ve svazu účetních)
- pojištění zaměstnanci pokud zaměstnavateli v rámci práce způsobí škodu (např. kuchař rozbije konvektomat)
Pohled na daňovou účinnost u zaměstnavatele i zaměstnance.
Děkuji Králová.

00:00:04 Takže ještě bych si tady zapnul ukazovátko, abyste mě viděli, a můžu vás přivítat na dnešním webináři, který je na téma zaměstnanecké benefity v roce 2021. Možná to je trošičku předčasné, protože změna, která se chystá, je zatím projednávána v PS, ale vždy je dobré se na ty novinky připravovat trošičku dopředu. Pochopitelně bude toho více, takže já bych na úvod si dovolil tak trošku rekapitulovat to, jak se do těch benefitů podíváme.
00:00:38 Nejprve v té první části si řekneme, takové základní principy, které potom budeme rozvíjet, protože mzda je drahá a my se musíme dívat na to, kde hledat nějaké ty výhody pro zaměstnance, aby z daňového pohledu to pro toho zaměstnance bylo levnější než běžná mzda. Pochopitelně musíme také specifikovat, komu ty zaměstnanecké benefity, lze poskytnout, protože nejsou to jen běžní zaměstnanci, ale jsou to také další osoby, které zdaní své příjmy, daní z příjmů ze závislé činnosti.
00:01:12 Potom budeme probírat, nebo podíváme se na zaměstnanecké benefity z pohledu pojistných zákonů, tady bych měl říci, že to nebude dlouhý pohled, protože zjistíte, že víceméně je rozhodující, jestli máme nějaké doplnění vůči zaměstnanci osvobozené od daně z příjmů, nebo je to plnění, které není předmětem daně z příjmu a že pojistné zákony víceméně kopírují ten přístup zákona o daních z příjmů.
00:01:39 Takže pochopitelně budeme se zaměřovat na zákon o daních z příjmů, tady v té čtvrté části se podíváme obecně na principy zdaňování zaměstnanců, abychom z toho mohli odvodit, jak dále postupovat, a kde hledat benefity, které tedy budou mít nějakou tu daňovou úlevu, to potom blíže rozeberu, v části pět a šest, jak tady vidíte: benefity v podobě příjmů, které nejsou předmětem daně a benefity v podobě příjmů, které jsou od daně osvobozeny.
00:02:10 Sedmá část se bude potom zabývat i určitými výjimkami, protože díky specifické situaci, řeknu to dopředu, u automobilu, který je používán pro služební i soukromé účely, dochází k tomu, že ta míra zdanění je trošičku menší, než kdyby zaměstnanec si nějaký automobil, pořizoval sám, takže i to je vlastně benefit, i když u zaměstnance plně zdaňovaný. No, a v závěru se potom ještě podíváme na benefity z pohledu zákona o DPH a ukážeme si na příkladech tu výhodnost v jakémsi takovém větším globálním pohledu.
00:02:53 Takže dovolte mi, abych tedy začal tou první částí, jak je mzda drahá, je to víceméně pro vás opakování, protože předpokládám, že víte, že odvody zdravotního pojištění, z hlediska zaměstnavatele jsou vysoké, 9 % z hrubých mezd, co se týče odvodů sociálního pojištění, tak to je dokonce 24,8 %, no, a pochopitelně musíme také brát v úvahu i nějaké to pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, i když to v těch dalších kalkulacích příliš neuvažuji, takže zejména se snažíme snížit ty odvody zdravotního a sociálního pojištění.
00:03:34 Co se týče běžné mzdy pro zaměstnance, je také drahá, sice na tom pojistném neodvede příliš, jak tady vidíte, 4,5 % odvod zdravotního a odvody sociálního a jsou 6,5 %, takže těch 11 % zase není tolik, nicméně pokud se podíváte na zdanění, tak to bohužel je problém velký, protože zatímco vlastně běžně je zdaňována daň z příjmu fyzických osob 15 %, tak ale příjmy zaměstnanců jsou zdaňovány na principu superhrubé mzdy, což vlastně znamená 20,1 %.
00:04:14 Jestli se s tou superhrubou mzdou něco v příštím roce stane, jestli třeba bude odstraněna výměnou třeba za posun té hranice 15 % na 19 %, nebo zdali se zruší, superhrubá mzda a zůstane nadále ta jednotná mzda i pro zaměstnance 15 % pro příští rok, to v dnešní době netušíme, sice se o tom hodně diskutuje, hodně se o tom diskutuje, napříč politickým spektrem, ale asi ta díra ve státním rozpočtu by byla tak velká, že je otázka, zdali se k tomu vůbec tedy politici odhodlají. Musím ještě připomenout, že nejen ta běžná sazba pojistného, ale i případné solidární 7% zdanění se může týkat zaměstnanců, takže ta běžná mzda je drahá i pro zaměstnance.
00:05:11 Z toho, když odvodíme, jak by měly zaměstnanecké benefity vypadat, tak je jasné, že ta strategie zaměstnavatele je taková: poskytovat benefity, z nichž se nehradí, sociální ani zdravotní pojištění, poskytovat takové benefity, které budou pro zaměstnavatele představovat daňově účinný náklad, no, a pochopitelně využít takové benefity, které třeba zaměstnanec i zdaní, ale bude to pro něj výhodnější zdanění než z pohledu zdanění běžné mzdy.
00:05:44 Ten pohled zaměstnance je pochopitelně, aby na těch mzdách a, nebo na odvodech z mezd, ať už se jedná o sociální či zdravotní pojištění nebo například daň z příjmů, zaplatil, co nejméně, to znamená, že určitě bude preferovat takové příjmy od zaměstnavatele, kde se nic nedaní, to znamená, že nebudou předmětem daně, nebo budou od daně osvobozené, v tom je určitý rozdíl, který si potom ještě připomeneme, určitě bude chtít využít takové výhody, které budou představovat příjmy, z nichž se neplatí zdravotní ani sociální pojištění, no, a určitě u těch benefitů, musíme také myslet na to,
00:06:25 že pokud zaměstnanci nabídneme něco, co v podstatě nechce z principu, tak asi takový benefit pro něj nebude mít význam. Zaměstnanec, který je zarytým odpůrcem třeba penzijního pojištění, tak asi těžko bude zaměstnavatelem přesvědčen, aby čerpal benefit v podobě nějakého příspěvku zaměstnavatele na to spoření na penzi, to je asi každému jasné. Nicméně to je potom už individuální rozhodnutí zaměstnavatele, co udělat, aby si udržel schopné zaměstnance.
00:07:05 Já, než se podíváme například na srovnání tedy těch benefitů, tak bych se pokusil něco nakreslit, takže pojďme se podívat na první tabuli, kterou tady mám připravenou, a pojďme si říci, jak tedy na ty benefity se budeme dívat z hlediska zdaňování a z hlediska sociálního a zdravotního pojištění.
00:07:29 Takže vezmu si nějakou pěknou barvičku, například tedy červenou, a červenou barvičkou, jestli se mě to podaří, tady udělám množinu všech příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, čili zjednodušeně řečeno, jestliže tedy budeme mít nějaké příjmy, které budou, řekněme, vně této množiny, tak to budou příjmy, které nebudou předmětem daně z příjmů. Takže zde máme takové příjmy, které, pardon, musím rychle jít psát, příjmy, které nejsou předmětem daně, tak.
00:08:24 Takže to je vně té množiny uprostřed pochopitelně tady v rámci toho kruhu, budeme mít příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti, nicméně měli bychom si říci, že ne ve všech případech máme to, co je předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti zdaňováno, takže já bych se pokusil udělat tady takovou, řekněme, čáru, možná je to v půlce, ale ve skutečnosti to nemusí být v půlce, no, a teď se podívejme na, řekněme, tu vrchní část, tu vrchní část bych, řekněme, udělal modře a tady v rámci té modré části, čili já se to budu snažit takhle trošičku zamodřit,
00:09:12 protože jsem ještě nepřišel na to, jak se to tou modrou barvou, vyplňuje úplně, ale tady v té části modré budeme mít příjmy, které jsou osvobozeny, takže tady jsou příjmy osvobozené... osvobozené od zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti, to znamená, zjednodušeně řečeno, že pokud tedy budeme mít příjmy, které se u toho zaměstnance budou zdaňovat, tak ty příjmy budou zdaňovány, - to budou ty příjmy v tom spodním půlkruhu, - takže já tady napíšu červeně, že to jsou příjmy zdaňované... zdaňované u toho zaměstnance, tak, výborně. každopádně tedy tady máme takhle zeleně zdůrazněno, že tedy to nejsou příjmy, které by podléhaly sociálnímu a zdravotnímu pojištění.
00:11:12 Pokud se podíváme tady na ty příjmy osvobozené, tak si i k těm osvobozeným příjmům, můžeme doplnit, jak to je z hlediska sociálního a zdravotního pojištění, takže já bych napsal: sociální pojištění, určitě ne a sociální - takže sociální ne a zdravotní pojištění, také ne, ale pardon, já to musím takhle trošičku roztáhnout, aby se mi to tam vešlo lépe, takže ne sociální pojištění, a to zdravotní pojištění dáme: ne zdravotní pojištění, ale pozor, já to dám s určitým vykřičníkem, protože to nemusí platit ve všech případech,
00:11:59 ale ve většině případů i u těch osvobozených příjmů se tedy nemusí platit zdravotní pojištění. No, a když se podíváme na ty příjmy, které jsou tady zdaňované, tak bychom měli v tomto případě k tomu zase něco připsat, takže u těch zmiňovaných příjmů bychom potom řekli, že tedy tady sociální pojištění i zdravotní pojištění, tedy obojí, obojí v tomto případě ano. Takže ano, sociální pojištění a také ano, to zdravotní pojištění. Tak, doufám, že se mi to podaří.
00:12:44 No, teď jsem to nakreslil špatně, tak já se raději tedy opravím, abych se na to nemusel celou dobu dívat, jak je to špatně nakreslené, takže ano, sociální pojištění, a ano, zdravotní pojištění, tak, super. Takže máme to zhruba, jak to je, nicméně, abych byl úplně přesný, tak bych tady měl nakreslit jakousi výjimku.
00:13:07 Jakousi výjimku, tady nakreslím, řekněme, zeleně, tedy v rámci těch osvobozených - pardon, v rámci těch zdaňovaných příjmů, v rámci těch zdaňovaných příjmů totiž můžeme, a je to, řekněme, tenhle zelený čtvereček, já se pokusím ho ještě vybarvit, tedy zeleně, takže tento zelený čtvereček má určitou výjimku. Je to výjimka, která spočívá v tom, že v tomto případě se v takových situacích neplatí ani zdravotní ani sociální pojištění, takže tady si můžeme říci, že tedy je, ne, sociální pojištění, a ne zdravotní pojištění.
00:13:54 Takže toto je určitá výjimka, koukám, že teď mi to píše, teď mi to píše zeleně, tak je to výborné, takže tedy máme výjimku. No, a dalo by se říci, že ten daňový režim, máme téměř na tomto obrázku hotový, ale já jsem přesvědčený, že je k tomu říci ještě něco více, takže my se budeme na tento obrázek v dalším výkladu odvolávat a každopádně teď si k tomu řekneme trošičku více teorie. Tak, pojďme se tedy podíváte v té naší prezentaci na další stránku, na té další stránce máme srovnání, zaměstnaneckého benefitu a srovnání mzdy.
00:14:39 Je jasné, že zaměstnanecký benefit nemůže pokrýt celou vaši mzdu, musí pochopitelně něco být formou mzdy, a ten benefit je jen něco navíc. Přesto ten benefit má zázračnou moc, že pokud je poskytnutý, tak zaměstnanec obdrží více než v rámci běžné mzdy. My jsme si ty sazby už říkali, jé pardon, teď tady mám zapnuté kreslení, takže kreslení, nechci mít zapnuté, ale řeknu vám, že tedy pokud máme běžnou mzdu, tak ta tedy znamená odvody sociálního a zdravotního pojištění a odvody z mezd, odvody daní.
00:15:19 Takže jestliže výše mzdy je 1000 korun, to je ta základní varianta, tak, jak tady vidíte, tak z toho odvedete 65 a 45 korun na pojistném, no, a daň je počítána ze superhrubé mzdy, čili z tisícikoruny, plus pojistné, které odvede zaměstnavatel, jak tady vidíte, takže nakonec to daňové zatížení, vyjde tedy těch 20,1 %, což je tedy 201 korun. Takže z té tisícikoruny, kterou zaměstnanec dostane v rámci hrubé mzdy, dochází k tomu, že se čistá mzda, potom dostane pouze na částku 689 korun.
00:16:03 Podíváte-li se na to z pohledu zaměstnavatele, tak ten pochopitelně vyplatil tisícikorunu na mzdě, že se z toho něco hradilo na pojistném a daních zaměstnance, to je jiná věc, ale tisícikorunu jsme museli vydat, museli jsme dále vydat pojistné, které hradí sám zaměstnavatel, takže na sociálku 24,8 % na zdravotní 9 %, takže jak tady vidíte, je to navíc o 248 a 90 korun, takže celkem toho zaměstnavatele, to stojí 1338 korun.
00:16:37 Pochopitelně já tady v těch výpočtech ještě zohledňuji i situaci, kdyby náhodou, a u mzdy, je to jasné, ta mzda byla pro zaměstnavatele daňově účinným nákladem, takže pokud se jedná o zaměstnavatele právnickou osobu, tak se uspoří tím, že se vynaloží daňově účinný náklad v podobě 1 338 korun, tak se na dani, uspoří 19 % z toho, což je 254 korun, to znamená, že po zohlednění toho snížení daně u zaměstnavatele vychází, že na 1 000 korun, mzdy musí zaměstnavatel vynaložit 1 084 korun.
00:17:22 To je tedy číslo, které rozhodně je vyšší než výše benefitu, pokud tedy poskytneme benefity a A značí benefity, které se nedaní, ani tedy daní z příjmů ze závislé činnosti a ani nepodléhají sociálnímu a zdravotnímu pojištění, B potom značí benefity, které jsou tedy opět vyloučeny ze zdanění, to znamená, že tedy buď není předmětem daně, anebo je předmětem daně a je osvobozen a nepodléhá - pardon, to je benefit, který jinak, nepodléhá zdravotnímu ani sociálnímu pojištění, ale podléhá dani z příjmu ze závislé činnosti.
00:18:14 Já bych rád, teď zase přepnul na to svoje malování a podívejme se, tady si vezmu ukazovátko a podívejme se, kde jaký benefit je. Takže benefit, který jsme na tom obrázku označili jako A je benefit, který je naznačen v této oblasti. Takže kdybych tedy tady vzal nějaké písmenko a dal mu nějakou barvičku, třeba modrou, tak tady máme ten benefit Áčkový čili tak to tedy tady máme ten benefit typu A: příjmy, které nejsou předmětem zdanění.
00:18:58 Ten benefit typu A by mohl být i tady u těch příjmů, které jsou osvobozené, takže by to mohlo být například tady, tady byl také ten benefit typu A, no, a potom pochopitelně máme benefit typu B, a to je benefit, kde se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, ale je předmětem daně z příjmů, takže ten benefit typu B, máme zde, takže když tedy bychom si to tady dokreslili, tak tady v rámci tedy toho máme benefit typu - doufám, se mi to tam vejde... tak to se mi tam nevešlo, tak musím dělat větší obdélníček na to, - takže je to benefit toho typu B, ten je tedy zde.
00:19:52 Takže jak vidíte, tak budeme si rozebírat tyto situace A, B a pochopitelně mzda potom, která by byla zdaňována, je tady u těch zdaňovaných příjmů, které podléhají sociálnímu i zdravotnímu pojištění. Takže pojďme se vrátit zpátky do té prezentace, a pojďme si rozebrat, jak to bude z hlediska toho benefitu A a z hlediska toho benefitu B. Takže, jestliže zaměstnanec neplatí pojistné, ani tedy daň z toho, tak z toho benefitu ve výši 1 000 korun mu nakonec zbyde ta rovná 1 000 koruna.
00:20:26 Pokud se týká zaměstnavatele, tak ten vynaloží tisícikorunu na benefit, a teď jde o to, jestli ten benefit bude pro zaměstnavatele daňově účinným nákladem. Jestliže nebude, tak vlastně celkový náklad zaměstnavatele bude 1 000 korun, kdyby ten benefit byl daňovým nákladem zaměstnavatele, tak se ještě ty náklady celkové sníží o úsporu na dani, takže vlastně u toho zaměstnavatele, bude to znamenat reálný náklad jen 810 korun.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.