Základy mezinárodního zdanění a kurzové rozdíly 2024
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
12.9.2024 (Čt)
3 h 50 min.
Ing. Jaroslav Veselka, CA, DiS.

Základy mezinárodního zdanění a kurzové rozdíly 2024

Popis
Přepis
Dotazy (21)
Hodnocení (16)
Cílem školení je ucelený výklad základů mezinárodního zdanění z hlediska daně z příjmů fyzických a právnických osob, jakož i rozbor jednotlivých účetních situací, které jsou spojeny s problematikou používání cizích měn a vzniku kurzových rozdílů u podnikajících fyzických a právnických osob z hlediska českých účetních předpisů a daně z příjmů. Obsahem bude rozbor problematiky dle zákona o daních z příjmů, Pokynu GFŘ D-59, zákona o účetnictví, Vyhlášky č. 500/2002 Sb. a dalších souvisejících právních norem. Pozornost bude samostatně věnována kurzovým rozdílům při úhradě cizoměnových pohledávek a závazků, v rámci účetní uzávěrky kurzovým rozdílům u neuhrazených cizoměnových pohledávek a závazků, jakož i dalších vybraných položek a dále používání cizích měn u neúčetních jednotek.

Témata

  • Poplatník daně, určování daňové rezidentury, využívání smluv o zamezení dvojího zdanění
  • Aspekty statusu daňového rezidenta a daňového nerezidenta
  • Určování zdroje příjmů
  • Předmět daně
  • Osvobození od daně
  • Dílčí základy daně z příjmů fyzických osob v kontextu mezinárodního zdanění
  • Problematika stálých provozoven
  • Stanovení základu daně a výše daně
  • Kurzové rozdíly u účetních jednotek a podnikatelských subjektů, které nejsou účetními jednotkami

    Související události

Štítky

Portrét lektora Veselky

Ing. Jaroslav Veselka, CA, DiS.

Ing. Jaroslav Veselka, DiS., CA – Daňový poradce KDP ČR, Certifikovaný účetní KCÚ ČR. Zaměřuje se především na daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, mezinárodní zdanění, účetnictví fyzických a právnických osob, daňovou evidenci osob samostatně výdělečně činných. Zabývá se poradenskou činností a rovněž přednáškovou činností pro soukromý i akademický sektor. Absolvent Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.
Dane Veselka
Všechna školení lektora (15)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 26. 03. 2025, 14:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Prosím o info k násl. dotazu. Nemovitost v ČR zdědila asi před 5ti lety od matky dcera. Matka nemovitost vlastnila asi 40let a bydlela v ní. Dcera žije ve Velké Británii a není zde rezidentem. Bude prodej podléhat nějakému zdanění ? Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 20. 03. 2025, 13:26
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den, Slovák, rezident SK (středisko zájmů na Slovensku) má český živnostenský list, sídlo v Česku. Příjmy za rok 2024 měl pouze na Slovensku. Bude tedy podávat DAP pouze na Slovensku a v ČR žádné nebo nulové? Přehledy na SP, ZP se podají v ČR a co odvedené zálohy na FÚ? Nevím jak teď postupovat.. Moc Vám děkuji za odpověď a radu.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 18. 09. 2024, 14:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 3

Obdrželi jsme fakturu ze Slovenska s přenesenou povinnosti. Nejsem si jistá, zda jí mohu dát do programu s Typem DPH 93. je vystavená na CZK. Fakturu jsem poslala přes podporu. účtování 501/ 321/ ……….1866,42 Kč 343/010 343/020 ………. 391,95 Kč Děkuji J. Třísková

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 12. 09. 2024, 14:15
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Faktura přijatá na poskytnuté marketingové/IT služby od dodavatele z EU, neregistrovaného v ČR, vystavena v EUR např. 10EUR, má uvedenou i částku 250,-Kč. Platíme tuto fakturu platební kartou eurového účtu, dodavatel si vždy za nějaké období strhne sám. Jak zaúčtuji tuto fakturu? Použiji kurz vystavení faktury (dodavatel vystavuje v den stržení financí z platební karty)? Nebo mohu použít přepočet z faktury 25,-Kč/1EUR vypočtené z faktury? Vzniká zde kurzový rozdíl?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 12. 09. 2024, 13:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, mám prosbu k řešení. Máme případ, že nezletilý (17let) student z Polska (fotbalista) dostal za podpis smlouvy 2 miliony Kč v Praze. Klub mu částku vyplatil mínus srážkovou daň. Nyní do konce roku bude mít odměnu 40 tisíc korun, kde mu klub také sráží 15% srážkovou daň. Jaký byste zvolil správný postup. Jedná se o sportovní činnost

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12. 09. 2024, 13:07
| Komentáře: 0

Dobrý den, naše firma používá měsíční kurz ECB, který ale stanovuje mateřská firma v Holandsku. Vždy předposlední pracovní den v měsíci, se zadá kurz pro další měsíc. Lze to takto popsat ve směrnicích a příloze k účetní závěrce? Je toto v souladu s českou legislativou?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12. 09. 2024, 13:02
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Mluvíme-li o mezinárodním pronájmu pracovní síly jsou agenturní zaměstnanci cizinci. Je rozdíl mezi tím, jak ekonomický zaměstnavatel přistupuje ke zdanění těchto osob, pokud má tyto zaměstnance od agentury – české obchodní společnosti nebo od agentury zahraniční? – Čes.agentura s povolením MPSV za práci těchto zaměstnanců fakturovala obdobně jako za poskytované „nějakých“ služeb. Společnost, v níž pracovali, platila faktury a agentura odměňovala tyto zaměstnance tak, jako by se jednalo o agenturní zaměstnance – rezidenty.

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 12. 09. 2024, 13:00
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Zaměstnáváme pracovníka z Ukrajiny -nerezidenta ČR na DPP s příjmem do 10 tisíc Kč, podepsal Prohlášení, takže za něj žádnou daň neodvádíme. Pokud by byly příjmy vyšší a daň převýšila základní slevu, tak rozdílem je srážková daň? Je to správně?

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 12. 09. 2024, 12:27
| Komentáře: 0

Česká společnost měsíčně platí poplatky za využití SW (20 $) poskytovateli se sídlem v USA. Musí tato společnosti měsíčně odvádět srážkovou daň z této částky?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysílání VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12. 09. 2024, 12:27
| Komentáře: 0

Finanční příjmy čes. rezidenta, který je podílovým beneficientem majetku svěřenského fondu po zůstaviteli rezidentu USA. Vychází mi zde § 4a, písm b), tzn. osvobození takového příjmu v ČR. Resp. osvobození se bude týkat v ČR všech příjmů ze svěřenských fondů, které obdrží obmyšlený. Děkuji

00:00:04 Tak dobrý den, vážené dámy a pánové. Dobré ráno, pro někoho dobré dopoledne, ještě jednou vítám vás na dnešním setkání, na dnešním webináři, školení. Máme dnes téma základy mezinárodního zdanění a kurzové rozdíly. V podstatě půjde v tom rámci vymezeného času o výklad právě některých základních aspektů, se kterými se můžeme setkat u mezinárodního zdanění. Půjdeme primárně po ose fyzických osob, samozřejmě si řekneme i některé aspekty právnických, protože některé ty oblasti jsou společné.
00:00:43 Jak název našeho setkání napovídá, jedná se o základy, to znamená, ten kurz bude koncipován tím způsobem, abychom v podstatě přiblížili tu základní problematiku, tu základní orientaci v řešení právě problematiky mezinárodního zdanění. Jinak na některé oblasti, o kterých se budu zmiňovat, samozřejmě existují potom už specializované kurzy, specializované webináře třeba s pracovními právníky nebo s některým z kolegů od nás z Komory daňových poradců, kteří se na vlastně tu konkrétní oblast už více specializují.
00:01:21 Jinak mé jméno Jaroslav Veselka, jsem daňový poradce u Komory daňových poradců ČR a certifikovaný účetní u Komory certifikovaných účetních ČR a strávíme tady spolu dnes ten vymezený čas. Takže pojďme na to. Já, když přednáším, tak se snažím prezentace mít spíše stručnější, ty věci spíše vysvětlovat nebo třeba rozkreslit, než abych vypisoval nějaké publikace nebo nějaké dlouhé teze na prezentace. Někoho to třeba ruší, takže já jsem spíš na to vysvětlování. Takže pojďme na to.
00:01:58 Pokud řešíme problematiku mezinárodního zdanění, tak vlastně tím základním kamenem úrazu, pokud tak mohu říci, je u fyzických osob určení daňového domicilu, to znamená daňové rezidentury fyzické osoby. Ono jde o to, že v praxi se velmi často stává, že třeba se někdo ozve a řekne: Prosím vás, jak se má zdanit tento příjem u tohoto člověka? Myslí si, že získá okamžitě jednoznačnou odpověď. Černá nebo bílá, jak se říká.
00:02:33 No, ale to nejde, protože vždycky je potřeba postupovat, lidově řečeno, odshora a je potřeba si říci, jestli ten člověk, kterého řešíme, je v ČR daňově rezidentní nebo daňově nerezidentní. A potom postupujeme dále k určení toho, jestli ten příjem vůbec pochází z území ČR a následují další postupy. Takže určení daňové rezidentury je úplně ten nejzákladnější krok, který vlastně se řeší v rámci mezinárodního zdanění a samozřejmě v té praxi, pokud v té transakci nemáme vyřešenou daňovou rezidenturu, daňový domicil fyzické osoby, tak v podstatě toho příliš nevyřešíme.
00:03:13 A jak se říká, pod svícnem je tma a na to se často, na tu rezidenturu, zapomíná. Velmi často se v praxi stává chyba u samozřejmě osob, které nemají zkušenosti s tím mezinárodním zdaněním, že se třeba až tolik s tou daňovou rezidenturou nebo s tím určováním daňové rezidentury nezalamují, řeknou si, jasně, ten člověk bydlí v ČR, tak je asi český daňový rezident nebo možná si řeknou, ten člověk má český občanský průkaz, má českou občanku, takže to prostě je český daňový rezident. A ono to je vlastně v podstatě úplně špatně.
00:03:50 To řešení může být špatně, ale hlavně ten postup toho řešení je naprosto fatálně chybný. Takže pojďme teď pomalu krok za krokem si nejprve osvětlit tu daňovou rezidenturu podle mezinárodních smluv nebo případně s využitím mezinárodních smluv českých a také v kontextu českého zákona, abychom tomu rozuměli. A potom se přesuneme dále k předmětu daně a k určování příjmů, respektive k určování země, na jehož území nebo na jejímž území ten příjem vzniká. Takže abychom mohli začít, tak si musíme nejprve ujasnit problematiku smluv o zamezení dvojího zdanění.
00:04:31 Tady se sluší říci, že podle českého zákona o daních z příjmů v § 37 ještě před několika lety existovala věta, ustanovení, že smlouva o zamezení dvojího zdanění je nadřazena českému zákonu. Ta věta nám z toho paragrafu odešla, zmizela, ale ono to vyplývá v podstatě z jiných, řekl bych, právních oblastí. Takže stále, pořád ale platí, že mezinárodní smlouva je nadřazena českému zákonu s výjimkou ústavy.
00:05:03 To znamená, že ta smlouva o zamezení dvojího zdanění je nadřazena českému zákonu o daních z příjmů, což nás bude dnes neustále provázet, tato základní věta, že ta mezinárodní smlouva je nadřazena českému zákonu. Další poznámku, kterou je vhodné vědět, je, že v současné době je na světě přibližně asi 200 států a ČR má uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění přibližně asi s 94 - 95 státy, pokud se nemýlím.
00:05:38 A v podstatě ten seznam těchto smluv o zamezení dvojího zdanění v té nejaktuálnější verzi můžeme nalézt na stránkách Ministerstva financí ČR, to znamená mfcr.cz, pokud se nemýlím, v sekci mezinárodní zdanění nebo v té základní nabídce na internetu ministerstva financí je mezinárodní zdanění a tam už ty smlouvy jsou k dispozici.
00:06:01 Anebo jdeme klasicky přes vyhledávač na stránkách ministerstva financí, zobrazí se nám poměrně dlouhá tabulka a tam jsou podle abecedy seřazeny jednotlivé státy světa s tím, že pokud ta smlouva je uzavřena mezi ČR a tím druhým státem, tak ten stát, ta smlouva, tam je uvedena. Pokud smlouva uzavřena není, tak v té tabulce ten stát prostě chybí.
00:06:27 Pokud smlouva uzavřena je, tak si musíme dávat pozor na skutečnost, kdy ta smlouva nabyla účinnosti, případně pokud je třeba uzavřena nová smlouva o zamezení dvojího zdanění s tím konkrétním státem a ta nahrazuje tu starou smlouvu, tak je opět nutné se podívat na to, kdy vlastně ta nová smlouva nabývá účinnosti. To je samozřejmě z toho důvodu, že pokud se nějakým způsobem řeší nějaká transakce nebo nějaký příběh, tak musíme vědět, jak ho vlastně uchopit, jestli podle té staré smlouvy, podle nové smlouvy nebo ještě podle situace, kdy ta mezinárodní smlouva vůbec neexistuje.
00:07:07 Samozřejmě další možností u těch mezinárodních smluv je využívat různé sbírky zákonů nejrůznějších nakladatelství s tím, že většinou úplně na konci ten přehled smluv bývá uveden. Ale jenom upozorňuji, pozor na to právě, že pokud se v průběhu roku uzavře nová mezinárodní smlouva, většinou to bývá tak jedna, dvě, tři smlouvy za rok, tak samozřejmě v té příloze té konkrétní tištěné verze tam ta smlouva uvedena není. Takže jistější je jít přes ty stránky ministerstva financí. Takže to jsou smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
00:07:47 Existuje tedy sbírka smluv o zamezení dvojího zdanění a k těmto mezinárodním smlouvám bývá zpravidla ještě uzavírán i protokol. Pokud tedy víme, že tyto smlouvy jsou nadřazeny českému zákonu, tak už můžeme pomalu přestoupit k určování daňové rezidentury, respektive daňového domicilu. Zákon o daních z příjmů používá od roku 2014 terminus technicus daňová rezidentura, to znamená daňový rezident/daňový nerezident pro toho konkrétního poplatníka.
00:08:22 V případě, že bychom si nechali vyhotovit potvrzení u finančního úřadu o daňové rezidentuře konkrétní fyzické osoby, tak zpravidla se to jmenuje rozhodnutí o daňovém domicilu, to znamená, to upozorňuji pouze ty, kteří třeba s tím nemají zkušenost. Takže daňový domicil, daňová rezidentura je totéž. Jinak, pokud byste se touto problematikou zabývali nebo s někým o ní hovořili, tak někdo používá třeba pojem daňové bydliště, daňový domov, ale zpravidla se říká daňová rezidentura, daňový domicil. Takže pojďme na ten princip určování daňové rezidentury u fyzické osoby. V tom se velmi často chybuje.
00:09:06 Ono jde o to, že pokud otevřeme zákon o daních z příjmů, to znamená ten český zákon o daních z příjmů, tak v § 2 nalezneme podmínky pro daňovou rezidenturu. Tak, takže byl jsem upozorněn, že došlo k nějakému výpadku internetu, takže se vrátíme dvě věty zpět. Takže jen jsem chtěl říci, že pokud tedy určujeme daňovou rezidenturu a otevřeme zákon o daních z příjmů v § 2, tak tam nalezneme, konkrétně je to v odst. 2 a odst. 3, nalezneme podmínky pro českého daňového rezidenta a daňového nerezidenta. V tomto případě musíme nejprve zdůraznit, kdo to vlastně je daňový rezident a daňový nerezident.
00:10:00 V tom zákoně se historicky objevuje taková věta, která říká, že pokud ten člověk je českým daňovým rezidentem, tak v ČR zdaňuje příjmy z celého světa. A pokud ten člověk v ČR je daňový nerezident, tak v Čechách zdaňuje pouze příjmy z území ČR. Ony ty věty v podstatě nejsou asi na tu češtinu, na to české pochopení z hlediska českého jazyka asi složité, ale z hlediska té věcné podstaty složitější jsou. My si to postupně rozebereme.
00:10:33 Stále, pořád máme na paměti tu první větu, kterou jsme si dnes řekli, že českému zákonu o daních z příjmů je nadřazena smlouva o zamezení dvojího zdanění, kterou ČR uzavřela s tím konkrétním druhým státem. Pokud ovšem tedy ta mezinárodní smlouva je uzavřena.
00:10:50 Jinými slovy, pokud ten český zákon říká, že český daňový rezident zdaní v ČR nebo podléhá v ČR zdanění svými celosvětovými příjmy, anebo český daňový nerezident podléhá tady v ČR zdanění pouze u těch příjmů, které pocházejí ze zdrojů na území ČR, tak to všechno platí, ale pořád pouze za předpokladu, že ta mezinárodní smlouva nestanoví jinak. Na to se zapomíná, že nad tím zákonem se pořád vznáší ta mezinárodní smlouva, do které musíme neustále koukat.
00:11:25 A stejně tak je to s určováním té daňové rezidentury, protože spousta lidí, když už tedy otevře ten § 2 zákona o daních z příjmů, aby si zjistila, zda ta osoba je v Čechách daňově rezidentní nebo ne, tak si tam ti lidé načtou nějaké podmínky, které říká zákon, konkrétně podmínky dvě a myslí si, že tím to mají vyřešeno. Jenomže ten § 2 zákona o daních z příjmu je velmi, velmi, řekl bych, zákeřně napsaný, protože to řešení je v podstatě mezi řádky. Tam jsou vlastně v tom § 2 také zakomponovány ty mezinárodní smlouvy. Takže pojďme si ukázat přesně, jak se má daňová rezidentura správně určovat.
00:12:04 Já vždycky říkávám, že do vlastně kontaktu s určováním daňové rezidentury člověk přichází tehdy, pokud nastává jeden ze dvou přesahů toho člověka. A já vždycky říkám, že ten přesah mezi dvěma státy, uvedeme si třeba ČR a Rakousko, abych nemusel neustále říkat jedna země, druhá země nebo první, druhý stát, tak ten přesah toho člověka mezi těmito dvěma státy je buď osobního rázu, anebo, řeknu, nějakého finančního rázu nebo třeba příjmového rázu. To znamená, pojďme si to vysvětlit. První situace, osobní přesah. Představme si člověka, který vykonává třeba překladatelskou činnost.
00:12:58 A on v podstatě potřebuje ke své práci počítač, potřebuje nějaké internetové připojení, samozřejmě ty znalosti, ale to je víceméně všechno, protože ta práce mu chodí třeba na e-mail nebo si ji někde vyzvedává na nějakém úložišti, ale je úplně jedno, jestli ten člověk sedí u toho počítače a překládá v ČR nebo třeba překládá v tom Rakousku.
00:13:21 Takže ono se klidně může stát, že ten člověk je třeba překladatelem, on překládá v pozici zaměstnance pro českého zaměstnavatele, nebo to není zaměstnanec, ale je to prostě podnikatel, nějaký OSVČ, který překládá a fakturuje svým klientům a ti klienti, to jsou třeba také pouze čeští odběratelé, ale dojde k tomu, že tento člověk, tento překladatel na nějakou dobu uchopí ten svůj počítač, fyzicky se přesune na území Rakouska a tam někde přes den lyžuje a po večerech, přes noc prostě překládá a prostě vydělává si ty příjmy. A to je přesně ono, protože on se fyzicky nachází na území Rakouska.
00:14:03 Sice by se mohlo zdát, že pracuje pro českého zaměstnavatele, fakturuje pouze českým odběratelům, ale právě ten fyzický pobyt, ta fyzická přítomnost tohoto překladatele na území Rakouska, lidově řečeno, způsobí, že ta Rakouská republika si řekne, podnikateli nebo zaměstnanče, ty ale fyzicky tu práci vykonáváš na území Rakouska, ty vlastně generuješ ty svoje příjmy díky nám, díky Rakouské republice, protože se nacházíš v Rakousku a my z toho taky chceme něco mít. My z toho chceme třeba nějakou daň z příjmů v Rakousku. A teď jde o to, jak to tedy budeme zdaňovat.
00:14:39 Takže to je ta první situace, že ten člověk má fyzický přesah tím svým pohybem, svým pobytem na území jiného státu a už musí řešit, kde je vlastně daňově rezidentní. Druhá situace. Ten člověk má přesah příjmového nebo finančního rázu. To je ta situace, kdy si představíme českého člověka, který třeba ani vůbec necestuje, je to patriot, takže třeba sedí pořád v té Praze nebo v Brně nebo v Ostravě, ať se nikoho nedotkneme. A on generuje nejčastěji v praxi pasivní příjmy, to znamená příjmy z kapitálového majetku nebo příjmy z nájmu, ale ze zahraničí.
00:15:19 To znamená, to je situace, kdy tento český člověk pořídí třeba v rámci investice zahraniční akcie, třeba akcie znějící na tu rakouskou akciovou společnost a jednou za rok získává z Rakouska dividendy z rakouských akcií. To znamená, tady je ten přesah finanční a ten český člověk, ten akcionář, český akcionář musí samozřejmě řešit, kde je daňově rezidentní. A to z toho důvodu, aby ta druhá strana, ten rakouský plátce, který ho vyplácí, aby věděl, jak vlastně ty příjmy má uchopit.
00:15:56 Jestli například tomu Čechovi má poslat hrubou částku těch příjmů, nebo jestli má přímo v Rakousku provést zdanění rakouskou srážkovou daní u zdroje a tomu Čechovi pošle jen nějakou čistou částku.
00:16:10 Takže se velmi často stává, že ta druhá strana, ten plátce, třeba řekne, dokud nám neprokážeš svoji daňovou rezidenturu, my ti žádné peníze nepošleme, ale většinou se stane to, že samozřejmě ten plátce chrání sám sebe a pokud ten Čech neprokáže daňovou rezidenturu, tak ten plátce, v našem případě rakouský plátce, potom samozřejmě zrealizuje tu pro toho rakouského plátce opatrnější variantu a provede třeba to zdanění srážkovou daní v Rakousku u zdroje a pošle tomu Čechovi pouze nějakou čistou částku očištěnou a rakouskou daň.
00:16:48 Takže tím chci říci, že to jsou dvě základní situace, kdy my musíme řešit daňovou rezidenturu toho českého člověka, protože potom v podstatě nevíme, jak ty příjmy máme zdaňovat. Velmi často se může stát, to je třeba typické pro Francii, že pokud nastupuje zaměstnanec někde ve Francii do zaměstnání, tak musí předložit potvrzení o daňovém domicilu, o daňové rezidentuře, protože prostě ta francouzská paní mzdová účetní v té účtárně té firmy neví, jak by toho českého člověka uchopila, jestli jako francouzského rezidenta nebo jako českého rezidenta.
00:17:25 Anebo třeba ten člověk je rezidentní úplně někde jinde. Takže tím chci říci, že v podstatě už z toho tak trochu vyplývá, že pokud někdo třeba hodně cestuje, to znamená, on ve smyslu toho, že on pracovně cestuje v rámci svého byznysu, hodně cestuje, tak je dobré tu daňovou rezidenturu řešit už před zahájením vlastně toho jednání, před zahájením toho příběhu, protože můžeme třeba uschovávat doklady, důkazní prostředky atd. Ono se to dost špatně v praxi řeší ex post. Takže to jsou ty hlavní důvody, kdy se potýkáme s daňovým domicilem, daňovou rezidenturou.
00:18:06 A pojďme si teď ukázat, jakým způsobem se daňová rezidentura, daňový domicil, vlastně určuje. Ta chyba, která se v praxi často stává, tu už jsem dnes zmínil, spočívá v tom, že ta fyzická osoba otevře český zákon o daních z příjmů v § 2, podívá se na dvě podmínky, které v tom zákoně existují.
00:18:26 Ony existují disjunktně, to znamená, existuje jedna, anebo druhá, neexistují současně, ale stačí splnit jednu, nebo druhou a ta fyzická osoba si řekne, jasně, já splňuji podmínky podle českého zákona na českou daňovou rezidenturu, tak jsem tedy v Čechách daňově rezidentní a v podstatě ten rozhodovací proces ukončí, jde od toho.
00:18:48 A ono to je špatně, protože je potřeba si uvědomit, že ať je na druhé straně třeba to Rakousko, ať je na druhé straně nějaká země EU nebo Evropského hospodářského prostoru, nebo je tam třeba nějaká úplně jiná třetí země, třeba někde úplně z Afriky, prostě úplně třeba i země, se kterou vůbec nemáme uzavřenou žádnou mezinárodní smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak ten postup spočívá v tom, že nejprve u toho člověka otestujeme v českém daňovém zákoně o daních z příjmů, zda ten člověk je daňově rezidentní v ČR. A ono nám vyjde, že prostě rezidentní podle českého zákona v ČR je, anebo není.
00:19:30 V každém případě, ať to vyjde jakkoliv podle českého zákona, musíme vždycky jít na tu druhou stranu, to znamená do toho zákona o daních z příjmů, zákona o dani ze zisku nebo do nějakého právního předpisu, který je ekvivalentní tomu českému zákonu v tom zahraničí. A podle těch zahraničních předpisů musíme vždy řešit, zda ten člověk není rezidentní na té druhé straně, v tom druhém státě podle toho druhého zákona. To znamená, že nám vlastně mohou vyjít celkem čtyři základní varianty řešení. Ty varianty jsou následující.
00:20:04 V ČR, podle českého zákona o daních z příjmů ta fyzická osoba bude daňově rezidentní a současně podle toho druhého zákona té druhé země, v našem případě Rakousko, to znamená, podle rakouského zákona o daních z příjmů ta naše fyzická osoba v Rakousku daňově rezidentní nebude. Pokud to je tato varianta, tak v tu chvíli ukončujeme proces rozhodování o daňové rezidentuře a ta fyzická osoba je daňově rezidentní v ČR. To znamená, všímáme si toho, že v tomto případě při určování daňové rezidentury jsme vůbec neřešili, jestli ČR s tím druhým státem uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 12.09.2024, 14:34

Děkuji panu lektorovi, Veselkovi, za informacemi nabitý vhled do složité problematiky mezinárodního zdanění. Obzvláště oceňuji praktické příklady z praxe, které velmi pomáhají pochopení.

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 12.09.2024, 14:32

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 12.09.2024, 14:30

Lektor se snažil, ale informace podána moc povrchní. K čemu vůbec základy, když té základy podány povrchní a moc nepochopitelně – ztráta času. Kurzový rozdíly potřeba samostatný webinář a probrat to do hloubky. Poprvé jsem viděla lektora, který na prázdnou tabule ukazoval a popisoval případy )))) Když lektor ukazuje jenom paragrafy – to je špatně, málo příkladu. Ztráta času v obdoí DPH (((((

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 12.09.2024, 14:29

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 12.09.2024, 14:28