Přehrát ukázku
Vysílání zaměstnanců do zahraničí/zemí EU 2025
Školení poskytuje ucelené informace spojených s vysláním a zabývá se povinnostmi zaměstnavatele a řeší práva zaměstnanců, a to vše jak z pohledu pracovního práva, tak i sociálního zabezpečení a daní.
Témata
- Úvod a obsah školení
- Vysílání zaměstnanců z pohledu národní legislativy
- Přehled právních předpisů EU
- Soubor pravidel, kterými je potřeba se řídit
- Podmínky zaměstnání v hostitelské zemi
- Informace, které je nutné poskytnout vyslaným pracovníkům a orgánům hostitelské země
- Sociální zabezpečení a daně
- Dlouhodobé vyslání
- Praktické příklady
Pro koho je školení určeno
Pro personalisty, finanční manažery a mzdové účetní.Související události
Štítky
Jak pracovat s videozáznamem
1
KROK 1
Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.
2
KROK 2
Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.
3
KROK 3
Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.
Videolektor nabízí
Dotazy po skončení školení
I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.
Účast na živých vysíláních
Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.
Pokročilé vyhledávání
Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.
Minimálně 50 nových školení
Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."
Interaktivní testy
Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.
Neomezené přehrávání
Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.
Načíst nové
Ověřený uživatel
2 roky s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 15. 12. 2025, 12:39
| Naposledy
upraveno: 22. 12. 2025, 15:27
| Komentáře: 0
Dobrý den, je možné mít v DPP místo výkonu práce např. Paříž? Není to potom bráno, že zaměstnanec spadá do pracovního práva Francie? Děkuji.
Ověřený uživatel
2 roky s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 15. 12. 2025, 12:37
| Naposledy
upraveno: 22. 12. 2025, 15:27
| Komentáře: 0
Dobrý den, můžete prosím popsat na příkladu kdy se jedná o vyslání a kdy o pracovní cestu? Moc děkuji.
Ověřený uživatel
2 roky s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 15. 12. 2025, 11:37
| Naposledy
upraveno: 22. 12. 2025, 15:26
| Komentáře: 0
Dobrý den, co bych tam uvedla do žádosti A1, když vysílám zaměstnance na služební cestu třeba do Polska na jednání do mateřské společnosti, třeba 1-2x měsíčně: - vyslání, souběh činností (to nejspíše ne), výjimka nebo - jiná situace? Děkuji.
Ověřený uživatel
3 roky s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
3 roky s VL
Přidáno: 15. 12. 2025, 10:43
| Naposledy
upraveno: 22. 12. 2025, 15:26
| Komentáře: 0
Dobrý den, vidíte jako problém následující. Firma zaměstnává řidiče nákladních automobilů. V pracovní smlouvě je stanoveno místo výkonu práce CZ+EU. A místo pravidelného pracoviště je Drietoma, což je obec už na Slovensku. Místo pravidelné pracoviště pro účely stravného. Nejčastěji kde končí a začíná pracovní cesta. Sídlo firmy je v CZ. Je to všechno blízko hranic. Dotaz vede k tomu pravidelnému pracovišti, jestli to tak může být ?? Zaměstnanci jsou neustále na pracovní cestě a když vyjíždí z té Drietomy, tak jim náleží zahraniční stravné ?? A je možné paušalizovat zahraniční stravné, příapdně jak na to ?? Děkuji.
Ověřený uživatel
2 roky s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 15. 12. 2025, 10:19
| Naposledy
upraveno: 22. 12. 2025, 15:26
| Komentáře: 0
Slovák – rezident v ČR pobírá v ČR mzdu a odměnu jednatele. Na Slovensku podniká jako OSVČ – živnost, kterou provozuje prostřednictvím zaměstnanců. Protože původně podnikal jenom na Slovensku, nemá v ČR vydaný živnostenský list. Bude SZ a ZP hradit v ČR ze všech svých příjmů nebo na Slovensku. Který stát mu má vydat A1? V ČR žije dlouhodobě a neuvažuje o tom, že by se přestěhoval zpět na Slovensko.
Ověřený uživatel
2 roky s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 20. 11. 2025, 10:32
| Naposledy
upraveno: 22. 12. 2025, 15:26
| Komentáře: 0
Dobrý den, co je vše nutné vyřídit/ohlásit pro řidiče kamionu, který jezdí do Polska jen na otočku. Pracuje 8 hod denně a během jeho směny se otočí v Polsku, vyloží a zase jede zpět. Děkuji.
Ověřený uživatel
2 roky s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 20. 11. 2025, 10:30
| Naposledy
upraveno: 22. 12. 2025, 15:26
| Komentáře: 0
Dobrý den, společnost poskytuje jednorázově hostesky na jednodenní akce. Někdy budou i v zahraničí. Hostesky jsou každý měsíc jiné, tak mají vždy DPP na ten jeden den. Je možné i tyto zaměstnance posílat po EU? Musí mít také A1? Někde jsem četla, že mohou mít jen DPČ? Ještě prosím info, zda je třeba řešit cestovní náhrady, když mají uzavřenou přímo dohodu na např. 8 hod a místo výkonu práce např. přímo Berlín. Děkuji.
Ověřený uživatel
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
Přidáno: 16. 09. 2025, 12:06
| Naposledy
upraveno: 22. 12. 2025, 15:27
| Komentáře: 0
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je nutné žádat o formulář A1 pro zaměstnance, které vysíláme na Slovensko na služební cesty, v délce obvykle na 1-4 dny a to nepravidelně, zhruba 6x do roka. Na místě pracují nadále pro naši firmu, která má sídlo v České republice. Občas se v rámci služební cesty zúčastňují veřejných konferencí.
Hledat
00:00:06
Tak, takže dobré dopoledne.
00:00:09
Já jsem si pro vás připravil na dnešek prezentaci na téma Vyslání zaměstnance do zahraničí a do zemí EU s tím, že vlastně to téma je teda hodně široké a dá se na něj pohlížet z různých úhlů pohledu a je potřeba teda nějakým způsobem projít všechny ty pohledy, ať už z hlediska směrnic, které vlastně upravují v rámci EU to vyslání zaměstnanců nebo vysílání zaměstnanců do zemí EU, případně teda do toho evropského hospodářského prostoru Švýcarska nebo Velké Británie. A potom teda, pokud by zaměstnavatel vysílal zaměstnance i do třetích zemí, tak s jakými těmi právními regulemi se vlastně setkává.
00:00:58
A potom teda určitě i z pohledu ČR, protože samozřejmě my na jedné straně máme zaměstnavatele, který bude vysílat toho zaměstnance, ať už do té země EU nebo Evropského hospodářského prostoru nebo vlastně do třetí země. A pokud vlastně bude splňovat ty podmínky toho vyslání, nebo aby splňoval ty podmínky toho vyslání, tak ten pracovní poměr, ten pracovní vztah mezi tím zaměstnavatelem a zaměstnancem bude zachován.
00:01:29
Tak vlastně z pohledu tady těch českých institucí, ať už je to vlastně OSSZ nebo Česká správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna a potom vlastně Finanční úřad, tak musí splňovat určité podmínky a samozřejmě řídit se platným zákoníkem práce tady vlastně v ČR.
00:01:51
Co se týče těch směrnic, já jsem se zaměřil hlavně na regule těch směrnic. To znamená, že jaká je tam ta definice toho vyslání podle těch směrnic a na co je potřeba si vlastně dát pozor z pohledu toho vyslání zaměstnance do zemí EU, aby tam ze strany inspektorátu práce nepřistála zaměstnavateli nějaká pokuta. A na co je potřeba si dávat pozor před tím vysláním, během toho vyslání a samozřejmě, co může přijít po tom vyslání.
00:02:27
A potom v té další části se samozřejmě zaměříme na vztah zaměstnavatel, ten, který vlastně vysílá toho zaměstnance do nějaké hostitelské země, a vztah mezi zaměstnavatelem a okresní správou nebo Českou správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnou a potom Finančním úřadem. A jak, nebo co říká ten zákoník práce v ČR ohledně toho vyslání.
00:02:57
Pokud jde o ty směrnice, tak tady je jenom takto ten jejich výčet. My máme vlastně tu směrnici 96/71/ES, která vlastně říká, nebo která mluví o vysílání pracovníků zaměstnavatelem usazených v EU. Potom ta směrnice 2018/957 EU, tak ta vlastně rozšiřuje a doplňuje tu směrnici 96. Ta další směrnice 2014/67 EU, tak ta zajišťuje nějakým způsobem regulaci, protože vy víte, že tím, že jsme členy EU, tak v rámci toho evropského hospodářství je zde volný pohyb služeb, zboží a samozřejmě i těch pracovních sil, ale nějakým způsobem to musí být regulované, musí být stejná pravidla pro všecky ty země EU.
00:03:54
Potom jsou tyto články 56 - 62 o fungování EU. Tady se vlastně hovoří o tom volném pohybu těch služeb. Potom tady máme nějaké články 12, 13 a 16 nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a prováděcí nařízení. No a potom směrnice 2019/1152 EU, tak ta hovoří vlastně o těch transparentních pracovních podmínkách, které by měly být zajištěny. Tak pokud jde tedy o to vyslání zaměstnance, tak jaké jsou ty, teďka se teda budeme bavit o těch směrnicích, to znamená, protože ono ještě pozor na jednu věc.
00:04:40
My až za chvilku budeme mluvit, nebo v té druhé části budeme mluvit, o té České správě sociálního zabezpečení, tak samozřejmě ten pohled toho vyslání z pohledu té České správy sociálního zabezpečení je trošku jiný než to, co nám vlastně říká ta směrnice. Jinými slovy tam narazíme na to, že k čemu ten zaměstnavatel potřebuje ten dokument A1 vyplněný, který potvrzuje, pod jaké právní podmínky jakého státu bude ten zaměstnanec patřit.
00:05:14
Takže teďka, když to vezmeme z pohledu těch směrnic, tak zaměstnavatel dočasně vyšle zaměstnance, aby pro něj pracoval na území jiného státu či jiného místa výkonu práce a ten pracovní poměr s vysílajícím zaměstnavatelem zůstává zachován. Samozřejmě má to nějaké klíčové charakteristiky, to znamená, je tady dočasnost, to je jedna z těch hlavních charakteristik. Je tam zachování toho pracovního poměru mezi tím vysílajícím zaměstnavatelem a tím vyslaným zaměstnancem.
00:05:49
To znamená, že z pohledu toho, že ne jako že tomu zaměstnanci potom samozřejmě v té hostitelské zemi tam budou přesně říkat, kde co má dělat, ale teď se myslí jakoby v globálu teda, znamená to řízení, zachování toho pracovního poměru. To je vlastně potom ten třetí bod. Je to odlišnost od pracovní cesty. K tomu se za chviličku dostaneme. A potom samozřejmě s tím vysláním toho zaměstnance se vážou nějaké určité povinnosti, které ten zaměstnavatel musí splnit. Kdy dochází k vyslání toho zaměstnance?
00:06:25
Tak já, co jsem v praxi, tak se teda nejčastěji setkávám, že je to v rámci skupiny, to znamená prostě klasika, mám nějakou zahraniční matku, dceřiná společnost je tady v ČR, a ta dceřiná společnost vyšle na nějakou určitou dobu svého zaměstnance do té mateřské společnosti. Takže to je teda v rámci skupiny.
00:06:49
Nebo pro zahraničního klienta, to znamená, že tento zaměstnavatel, tato firma v ČR, která vysílá toho zaměstnance, má uzavřenou smlouvu o dílo, o nějakém poskytování služeb, s nějakým zahraničním klientem a toho zaměstnance svého vyšle k tomu zahraničnímu klientovi, aby tam poskytoval ty služby. No anebo je to zprostředkování, což jsou agentury, přes agentury práce, to znamená, že agentura práce, přes agenturu práce je vyslán ten zaměstnanec do zahraničí, do nějaké té hostitelské země.
00:07:32
Co se týče, protože my to musíme probrat, jak jsem říkal, ze všech těch možných úhlů pohledu, tak asi ten nejdůležitější kontakt tady v rámci české organizace, je ta Česká správa sociálního zabezpečení, a ta česká správa sociální zabezpečení na to vyslání, na ty vyslané pracovníky, nějakým způsobem pohlíží.
00:07:58
To znamená, že při splnění uvedených podmínek osoba, která vykonává přechodně činnost nebo práci v jiném státě, nepodléhá po vymezenou dobu právním předpisům a sociálnímu zabezpečení státu, kde pracuje, kam teda byl vyslán, ale může být i nadále kryta právními předpisy o sociálním zabezpečení státu, odkud byla vyslána, ale musí tam prostě být splněny nějaké podmínky.
00:08:26
To vysílání pracovníků je nejčastější odchylkou zpravidla státu, výkonu práce, činnosti, podle kterého jsou příslušné právní předpisy o sociálním zabezpečení státu, v němž je činnost nebo práce vykonávaná, protože hlavně v rámci té EU, tam samozřejmě, pokud pracuji v nějakém státu, tak bych tam měl samozřejmě logicky podléhat těm příslušným právním předpisům a měl bych tam vlastně přispívat do toho systému, ať už teda z pohledu odvodů sociálního pojištění, a ruku v ruce s tím jde i to zdravotní pojištění.
00:09:02
Osoba prokazuje skutečnost, že je vyslaným pracovníkem a tudíž se na ní vztahují právní předpisy o sociálním zabezpečení vysílajícího státu formulářem A1. Ten formulář A1, ten tady bude ještě x-krát zaznívat, bude na spoustě slidů, protože ono samozřejmě ta A1 nesouvisí nejenom s vysláním těch zaměstnanců, ale my si tady i nastíníme možnosti, kdy ta A1 je potřeba vlastně, nebo je potřeba ji použít logicky při souběhu činností.
00:09:36
To znamená, že třeba nějaká ta osoba je třeba osoba samostatně výdělečně činná v nějaké jiné zemi, v nějakém jiném členském státu EU a zase v nějaké jiné zemi třeba bude pracovat nebo bude mít třeba dva pracovní poměry ve dvou členských státech nebo třeba ve více členských státech, nebo to může být třeba jednatel v jednom státě, ze kterého vlastně bude mít odměnu o výkonu funkce jednatele, a zase v nějakém jiném státě bude třeba zaměstnaný. Těch možností je tam víc. A zároveň my si ten formulář A1 potom ukážeme.
00:10:13
Kromě toho vyslání a toho souběhu činností se používá taky samozřejmě i pro výjimky, nějakou výjimku si řekneme, anebo pro jiné způsoby, nebo pro jiné potvrzení. S tím, že ta A1 platí nejenom pro zaměstnance, ale jsou tři typy těch formulářů. To znamená, jeden typ je pro zaměstnance, další typ je pro zaměstnance a zároveň OSVČ. A třetí typ je vlastně pro OSVČ. Logicky, k čemu ta A1 slouží?
00:10:45
To znamená, že ona vlastně určuje, nebo tak, když si to vezmu z pohledu České správy sociálního zabezpečení, když mi vydá ten formulář, vlastně tu A1, že spadám pod ČR, tak samozřejmě, když jsem vyslán k tomu nějakému klientovi toho mého zaměstnavatele tady v ČR a ten klient třeba je ve Francii, tak pokud tam tato osoba, tento zaměstnanec bude kontrolován a bude se prokazovat tou A1, tak samozřejmě to svědčí o tom, že spadá pod příslušné právní předpisy ČR.
00:11:28
Pokud samozřejmě v případě té kontroly ten formulář A1 mít nebude, tak je problém, a ze strany toho hostitelského státu tam tomu zaměstnavateli bude přistávat nějaká pokuta.
00:11:43
Tady, vyslaní pracovníci, zase to bereme z pohledu té České správy sociálního zabezpečení. Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec, který normálně pracuje pro svého zaměstnavatele na území jednoho státu, je dočasně vyslán svým zaměstnavatelem na území jiného státu, aby tam pro něj vykonal určitou práci, a ten vyslaný zaměstnanec podléhá i nadále právním předpisům prvního vysílajícího členského státu. S pojmem vyslání je možné se setkat také v jiných oblastech, například v oblasti pracovně-právní, a v takových případech je nutné se řídit příslušnou právní normou - Zákoník práce.
00:12:24
Tady pojem vyslání, který teďka si tady říkáme, se týká pouze oblasti sociálního zabezpečení, jo. To si potom řekneme ten rozdíl, protože jak pohlíží na to vyslání to pracovní právo, především ty směrnice té EU. A teď jsme si říkali, jak pohlíží na to vyslání ta Česká správa sociálního zabezpečení z pohledu toho sociálního zabezpečení.
00:12:58
Osoba zaměstnaná může být vyslána jen tehdy, pokud spadá do osobního rozsahu nařízení Rady Evropského hospodářského společenství. A zaměstnancem je nutno v ČR rozumět nejen zaměstnance v pracovním poměru, ale i další skupiny osob, které se za zaměstnance označují. Jak už říká zákon o nemocenském pojištění, státní příslušnost teda vlastně není rozhodující.
00:13:23
To je potom důležité, to si potom ještě budeme říkat dál, že z pohledu toho vystavení té A1 je důležité, jestli ta osoba je tady vlastně v ČR po nějakou dobu v tom daném systému, ať už teda třeba to, že je teda přímo konkrétně zaměstnanec a ten zaměstnavatel za něj přispívá do toho systému sociálního zabezpečení, zdravotního pojištění a je vlastně přihlášený přes toho zaměstnavatele. Anebo to může být třeba i osoba, která třeba je samoplátce a odvádí si sama za sebe zdravotní pojištění tady v ČR, jo.
00:14:05
Takže jsou to nejen zaměstnanci v pracovním poměru a i další skupiny osob, které označuje ten zákon o nemocenském pojištění. Podnik se sídlem v ČR může vyslat svého zaměstnance, německého státního příslušníka, který má trvalé místo výkonu práce na území ČR, do Rakouska, aby tam pro něj dočasně vykonal práci. To je jenom vlastně takové doplnění tady. Doba vyslání podle té České správy sociálního zabezpečení, tak ta doba vyslání nesmí převýšit dobu 12 měsíců a základní dobu vyslání je možné prodloužit za splnění určitých podmínek, maximálně však o dalších 12 měsíců. Pardon.
00:14:56
To znamená, že ta maximální doba vyslání, pokud vy žádáte o tu A1, tak je teda 24 měsíců. Ta doba se tam potom přímo samozřejmě píše. A pokud byste věděli dopředu, že by ta doba byla delší, delší než těch 24 měsíců, tak v ten moment už nežádáte o to vyslání, ale už byste rovnou žádali tu Českou správu sociálního zabezpečení. Žádá se u té příslušné OSSZ, pod kterou ten zaměstnavatel spadá, tak už byste žádali přímo o výjimku.
00:15:30
Uvedené doby jsou maximální, a pokud zaměstnavatel předem ví, což jsem teďka říkal, že práce v zahraničí bude trvat déle, může, pokud chce zachovat svému zaměstnanci příslušnost k právnímu předpisu vysílajícího státu, může požádat se souhlasem zaměstnance o výjimku.
00:15:46
S tím, že samozřejmě ty výjimky, co jsem viděl, tak nějaké ty statistiky z pohledu té České správy sociálního zabezpečení, tak pokud to lze, tak oni se samozřejmě snaží, tedy ČR, zachovat to, aby toho zaměstnance, který je vyslaný, nebo pokud se žádá prostřednictvím té A1 o tu výjimku, tak aby byl samozřejmě zachovaný v tom systému toho sociálního zabezpečení tady v ČR a i nadále přispíval tady v ČR.
00:16:20
Účast vysílaného zaměstnance v systému vysílajícího státu. Zaměstnanec vyslaný do jiného členského státu musí mít nadále vazbu na systém sociálního zabezpečení členského státu, ve kterém je usazen jeho zaměstnavatel bezprostředně před počátkem jeho zaměstnání, a to zpravidla po dobu jednoho měsíce. Tento požadavek splňuje zaměstnání u jakéhokoliv zaměstnance ve vysílajícím státě, jo. Takže tady vlastně vidíme tu podmínku toho jednoho měsíce.
00:16:47
To znamená, že pokud já budu žádat prostřednictvím A1 o to vyslání, tak ten zaměstnanec, kterého vysílám, tak by měl být bezprostředně před počátkem toho zaměstnání u zaměstnavatele, který ho bude vysílat, tak v tom systému zpravidla po dobu jednoho měsíce. To samozřejmě může být u jakéhokoliv jiného zaměstnavatele anebo to může být, nebo to může být třeba, jak jsem říkal, osoba, která je tady v ČR usazená a jako samoplátce si platí třeba to zdravotní pojištění.
00:17:28
Co vím, tak pokud by třeba to vyslání bylo nějaké krátkodobé, to znamená, že třeba by bylo na dva měsíce, řekněme, tak potom vím, že i třeba v rámci žádosti u té A1 ta Česká správa sociálního zabezpečení od tady toho daného kritéria ustupuje, že je tam právě proto to "zpravidla", tak od tohoto kritéria, že ten zaměstnanec zde v tom systému už je nějaký třeba ten jeden měsíc, tak to může být třeba nějaká kratší doba, jo, může to být i třeba 14 dnů.
00:18:06
Není nutné, aby osoba pracovala pro zaměstnavatele, kteří požadovali její vyslání. Tuto podmínku splňují také studenti nebo důchodci nebo osoby pojištěné z důvodu bydliště, kteří mají vazbu na systém sociálního zabezpečení vysílajícího státu. Takže to jsme říkali, ty osoby, které jsou samoplátci z pohledu zdravotního pojištění, nebo třeba studenti, kteří ještě třeba nikdy nepracovali, a plátcem zdravotního pojištění byl stát. Anebo třeba starobní důchodce, u kterého samozřejmě taky z pohledu toho zdravotního pojištění je plátcem pojistného stát a je poživatelem třeba starobního důchodu.
00:18:46
Tak vztah mezi vyslaným pracovníkem a jeho zaměstnavatelem. Po celou dobu vyslání musí mezi vyslaným zaměstnancem a podnikem, který ho vysílá, být zachován přímý vztah neboli tzv. organická vazba.
00:19:03
A pracovně-právní vztah mezi vyslaným zaměstnancem a vysílajícím podnikem musí trvat po celou dobu vyslání se všemi právy a povinnostmi z tohoto vztahu vyplývajícími. To znamená, že zaměstnanec provádí práci pro vysílající podnik buď samozřejmě tam, když je v té hostitelské zemi, tak tam mu tu práci samozřejmě řídí třeba ať už ten klient, ke kterému byl ten zaměstnanec vyslán, aby tam teda poskytoval ty služby, případně třeba někdo z té mateřské společnosti. Zaměstnanec musí být odměňován vysílajícím podnikem.
00:19:42
Pravomoc ukončit vyslaným zaměstnancem pracovně-právní vztah má pouze podnik, který ho vyslal. Takže samozřejmě klasika, zákoník práce, tady ČR, odpovědnost za práci vyslaného zaměstnance nese vysílající podnik a nesmí být současně uzavřen pracovní poměr s podnikem, do kterého zaměstnanec je vyslán. To znamená, že tady vidíte, že ten základ, ta základní premisa, vlastně ten zaměstnavatel a zaměstnanec musí být stále zachovaná. To znamená, že ten vysílající podnik je stále tím zaměstnavatelem toho vyslaného zaměstnance.
00:20:20
Teď zase jenom upozorňuji, bavíme se teda o vyslaných pracovnících z pohledu České správy sociálního zabezpečení, protože ten zaměstnavatel před tím vysláním žádá tu příslušnou správu českého, příslušnou správu sociálního zabezpečení o vystavení té A1, aby bylo potvrzeno, že stále ten zaměstnanec spadá pod právní, nebo spadá pod právní předpisy ČR.
Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.
Hodnocení
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 12.01.2026, 23:48
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 15.12.2025, 14:06
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 15.12.2025, 14:04
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 15.12.2025, 14:01
Těžké téma dobře zvládnuté přednášejícím. Díky
3 570
Kč
2 950
Kč bez DPH
Koupí školení získáte:
- Neomezený přístup k videozáznamu
- Prezentaci a materiály od lektora
- Doslovný přepis záznamu školení
- Test k ověření znalostí
- Přístup do online poradny
Pro spuštění videozáznamu potřebujete jen
internetové připojení a běžný počítač
