Vícestranné obchody z pohledu DPH 2021
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
12.10.2021 (Út)
3 h 32 min.
Marek Reinoha

Vícestranné obchody z pohledu DPH 2021

O školení
Přepis
Dotazy 11
Cílem školení je přinést účastníkům přehled o pravidlech uplatňování DPH a celních předpisů při provádění zahraničního obchodu se zbožím v komplikovanějších případech. Zaměříme se na praktické aspekty uplatňování DPH po změnách, které přinesly novely následujících předpisů: novela Směrnice 2006/112/ES, o společném systému DPH, novela Nařízení Rady č. 282/2011, novela zákona o DPH, které nabyly účinnosti v roce 2020, a které nabudou účinnosti v roce 2021.

Obsah školení

  • dodání zboží do jiných členských států při třístranných obchodech (kupující a příjemce zboží jsou různé osoby) – místo plnění, podmínky pro osvobození od DPH apod.
  • dodání zboží do jiných členských států v případě, kdy je zboží zpracováno po cestě
  • pořízení zboží z jiných členských států při třístranných obchodech (prodávající a odesílatel zboží jsou různé osoby) – místo plnění, podmínky pro vznik povinnosti přiznat DPH apod.
  • pořízení zboží z jiných členských států EU v případě, kdy je zboží zpracováno po cestě
  • dodávky zboží mezi více než třemi osobami (vícestranný obchody) – identifikace místa plnění, vznik povinnosti registrace k DPH v jiných členských státech EU a pod.
  • vývoz zboží při třístranných a vícestranných obchodech
  • dovoz zboží při třístranných a vícestranných obchodech
  • praktické příklady obchodních operací
  • diskuse a odpovědi na dotazy účastníků

Komu je školení určeno?

  • pracovníci nákupních a prodejních oddělení
  • pracovníci logistiky
  • pracovníci ekonomických útvarů
  • celní deklaranti, kteří potřebují získat základní či prohloubit si dosavadní informace v dané problematice

Štítky

DPH

Marek Reinoha

Poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikován Mezinárodní obchodní komorou (ICC) jako lektor dodacích doložek INCOTERMS 2010. Během let 1991 - 2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele. Od roku 2004 se věnuje výhradně lektorské a publikační činnosti.

Všechna školení lektora (32)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

my děláme např. sevis po 100 Mth, i v tomto případě se musí opravovat daňové přiznání?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Prosím, jak je to se zálohami za zboží, ty se nevykazují, vykazuje se až konečná faktura, až dojde k dodání zboží? Nebo už v momentě zálohy.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Jsou čtyři plátci s tím, že třetí a čtvtý plátce je ve stejném státě EU. Zboží jede z BE přímo ke čtvtému plátci s tím, že třetí fakturuje s lokální DPH. Je to takto v pořádku? Může toto být považováno jako třístranný obchod mezi prvními třemi subjekty? Dopravu zajišťujeme my jako druhý subjekt v pořadí.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Společnost v ČR nakupuje zboží od plátců z EU. Zboží je osvobozeno. Přepravu zajišťuje dodavatel z EU na faktuře je vyúčtována odběrateli (nám). Zboží je uskladněno v ČR. Následně si zboží někdy objedná odběratel ze Slovenska. Tomu je prodáno bez daně. Zboží zajišťuje vždy Česká společnost přes dopravce.(PPL) Na faktuře se doprava Slovákovi neúčtuje. Cena je již zahrnuta v ceně zboží. Někdy se stane, že Slovák požaduje zaslat zboží jeho koncovému zákazníkovi na Slovensku. ale dopravu zajišťuje Čech. Je takto správně pro osvobození?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Slovenský plátce DPH neusazený v ČR chce v ČR nakupovat zboží a zároveň toto zboží v ČR prodávat. Paragraf 108 ost. 3 pís. b) říká, že v případě dodání zboží osobou neusazenou v ČR, přiznává daň odběratel tj. Čech. Jak ale Slovák získá odpočet na vstupu z nakoupeného zboží, když není v ČR registrován? Nebo na jaké případy se přísllušný odstavec 3 pís. b) par. 108? Já bych v tomto případě doporučila registrovat se v ČR.Děkuji.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dovoz strojů z 3. země, EXW, na dosle fakture je uvedena jako odberatel CZ organizacni slozka nemecke GmbH;, dopravu zajistuje dodavatel ze 3. země (DHL); Jednotny spravni doklad vystavil cesky celni urad, příjemcem je nemecka GmbH; jak spravne uvest do priznani k DPH? Je potřeba vystavit interni fakturu mezi nemeckou GmbH a CZ organizacni slozkou?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Ve většině obchodní transakcí jsme prostředníkem. ve třístranných obchodech. Dostáváme zálohy od svých zákazníků na stroje, které se vyrábějí na zakázku 2-3 měsíce. Budu tedy tyto přijaté zálohy reportovat v souhrnném hlášení jako dodání zboží ve třístranném obchodu, i když k dodání dojde za 2 měsíce? Děkuji za upřesnění.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dodání do JČS v případě že si pro zboží přijede odběratel, je možné při nedodání 3 důkazů ze strany kupujícího mu vyfakturovat s DPH a při dodání důkazů fakturu opravit?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,prosím o radu, přepravce je český plátce,přepravu si objedná plátce ze třetí země-Anglie,přeprava se uskuteční z Česka do Německa. Vystaví přepravce fakturu osvobozenou od DPH a vstoupí tato přeprava do řádku 26 přiznání DPH nebo bude vystavena s DPH? Děkuji

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 16. 12. 2021, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

k čemu tento paragraf tedy slouží? (par. 8/odst. 3 pís. b)

00:00:04 Dobrý den, moje jméno je Marek Reinoha, jsem tedy připraven, takže můžeme asi rovnou začít. Dnes tady máme za úkol probrat to uplatňování DPH při provádění těch třístranných a vícestranných obchodů v tom zahraničním obchodování, takže vlastně to téma je asi jasné. Budeme se zabývat těmi dodávkami zboží z pohledu tedy identifikace místa plnění, z pohledu osvobození od DPH a dalších aspektů. Takže to je to naše dnešní téma a asi nebudu nějak zdržovat nějakým složitým úvodem, všechny technické záležitosti a praktické záležitosti už vám byly řečeny, takže já rovnou tedy zahájím ten výklad.
00:00:53 Na úvod tedy k tomu tématu řekneme některé věci, které budu jakoby předznamenávat, to, co se dozvíme v průběhu výkladu, asi jak víme, 1. ledna loňského roku nastaly změny v tom uplatňování DPH v rámci EU, jelikož 1. ledna loňského roku tedy byly vydány novely, nebo nabyly účinnosti, přesněji řečeno, novelizace té jednotné unijní legislativy, která definuje ten společný jednotný systém uplatňování, uplatňování DPH v EU.
00:01:31 To znamená, že dnešním základním předpisem, který definuje ten společný systém uplatňování DPH, je ta směrnice 112, směrnice rady 112/2006, která teď definuje právě ten společný systém uplatňování DPH v EU. A k té směrnici potom Evropská rada vydává také prováděcí nařízení, což je to nařízení 282/2011.
00:01:56 Tyto dva předpisy byly tedy novelizovány s účinností od 1. ledna loňského roku, a protože samozřejmě členské státy EU mají povinnost implementovat ustanovení směrnice do svých národních legislativ, do svých národních zákonů o DPH, tak je jasné, že mělo tedy k 1. lednu loňského roku dojít i k novelizaci tedy českého zákona o DPH, nicméně bohužel k tomu nedošlo, bylo tam celkem dost výrazné prodlení způsobené mimo jiné tedy tou covidovou situací, takže ta česká novela zákona o DPH, která vlastně implementovala ty změny, které přinesla novelizace té unijní legislativy,
00:02:42 nabyla účinnosti až toho 1. 9. tedy loňského roku. Nicméně už to dnes v tom zákoně máme, takže budeme o tom hovořit už standardně. No a tyto změny, které přinesla ta legislativa EU, ta novelizace, tak se dotkly zejména toho vnitrounijního obchodu a mimo jiné i těch dodávek zboží v rámci toho tří a vícestranného obchodu. Takže já ty změny budou samozřejmě zmiňovat v průběhu toho dalšího výkladu. A jelikož těch změn bylo tedy mnoho v té novelizaci té unijní legislativy, tak k těmto změnám ještě zmíním, Evropská komise v prosinci roku 2019 vydala podrobné vysvětlivky.
00:03:25 Vysvětlivky, které tedy vysvětlují ty změny, které přinesla novelizace legislativy, a já v jistém okamžiku našeho výkladu i na ty vysvětlivky budu tedy odkazovat. Takže to jen na úvod ty změny, které nastaly. My samozřejmě víme, že novela zákona o DPH nabyla, ta další, následující, i 1. 10. letošního roku, ale ta letošní novela se těch vícestranných obchodu zásadněji nedotkla, takže my budeme odkazovat spíš na tu novelu účinnou od 1. 9. tedy loňského roku. No a přejdeme tedy k tomu výkladu těch transakcí.
00:04:04 Je to rozděleno do několika částí, v té první části se bdueme zabývat těmi tří a vícestrannými obchody v rámci toho vnitrounijního obchodování a v té druhé části potom se budeme zabývat tou vícestranností obchodu při vývozu či dovozu. Takže začneme tou vnitrounijní, vnitrounijní částí výkladu a začneme vysvětlovat ty vícestranné obchody z pohledu českého plátce coby dodavatele.
00:04:33 To znamená, na té první části výkladu, kdy se budeme zabývat těmi dodávkami do jiných členských států, já budu vysvětlovat ty základní aspekty těch vícestranných obchodů a na to, co budu vysvětlovat v této části výkladu, už potom budeme odkazovat a reagovat i v těch dalších částech toho našeho výkladu.
00:04:52 Takže my si to namodelujeme na té situaci, kdy český plátce převádí právo nakládat se zbožím jako vlastník na osobu registrovanou k DPH v jiném členském státě, a budeme se tím i dodávkami zboží do jiných členských států zabývat v případě, kdy kupující, tady ten pořizovatel, na kterého ten český plátce vlastně převádí to právo nakládat se zbožím jako vlastník, je někdo jiný než fyzický příjemce. To znamená, když ten obchod tedy má ten vícestranný charakter.
00:05:26 Nicméně přesto musíme na úvod zmínit některá ta základní pravidla těch dodávek zboží do jiných členských států pro osoby registrované k DPH v jiných členských státech, abychom to samozřejmě měli v tom kontextu. To znamená, že my víme, že pokud je zboží dodáváno do jiných členských států EU osobě registrované k dani z přidané hodnoty v jiném členském státě, tedy ten obchodněprávní odběratel, na kterého český plátce převádí ono právo nakládat se zbožím jako vlastník, tak ten český plátce dodavatel může toto dodání od DPH tedy osvobodit.
00:06:06 Ale pouze tehdy, pakliže budou splněny podmínky, které jsou definovány v § 64 zákona o DPH. V tom ustanovení § 64 tedy jsou obsaženy po nabytí účinnosti novely zákona o DPH 1. 9. loňského roku nyní tedy již čtyři podmínky, které musí být splněny tedy kumulativně, společně, aby dodávka mohla být od DPH osvobozena. My se těmi podmínkami nebudeme zabývat detailně, my se budeme zabývat těmi podmínkami, které se změnily toho 1. 9. loňského roku, a zejména potom tou podmínkou, která už má jistou souvislost s tou vícestranností toho obchodu.
00:06:48 Takže samozřejmě asi nebudeme tady nějak detailně rozebírat situaci nebo tu podmínku, která říká, že tedy pořizovatel musí být registrován k DPH v jiném členském státě, to je samozřejmě podmínka jasná, tu všichni známe, že tedy musíme znát to DIČ toho pořizovatele a ověřit si jeho platnost na internetu v systému, nebudeme rozebírat podmínku, která říká, že aby dodání do jiného členského státu mohlo být od DPH osvobozeno, tak ten plátce musí uvádět tedy povinně toto dodání do souhrnného hlášení. Budou nás zajímat ty červeně zvýrazněné podmínky, které vidíme na snímku.
00:07:29 Tu první červeně zvýrazněnou, ta ještě úplně nesouvisí s tím obchodem vícestranným, přesto si dovolím ji zmínit, protože u ní nastaly jisté změny právě toho 1. 9. loňského roku po nabytí účinnosti tehdejší novely zákona o DPH. No, potom už přejdeme na tu vícestrannost těch obchodů.
00:07:51 Takže ta třetí podmínka, v našem snímku tedy první červená, definuje, že aby dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k DPH v jiném členském státě mohlo být od daně z přidané hodnoty osvobozeno, tak ten český plátce dodavatel musí být schopen prokázat důkazními prostředky finančním orgánům, že to zboží opravdu bylo přepraveno do toho jiného členského státu. Musí prokázat ten pohyb toho zboží z ČR do jiného členského státu. A právě v oblasti těch důkazů nastaly tedy změny toho 1. 9. loňského roku po nabytí účinnosti tehdejší novely zákona o DPH.
00:08:35 Jak víme, do toho 1. 9. loňského roku český zákon o DPH definoval ty důkazní prostředky, kterými plátce mohl prokazovat onu skutečnost, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, v § 64, odstavec 5 zákona o DPH, a pamatujeme si, že v tom ustanovení tedy bylo definováno, že plátce mohl prokazovat tuto skutečnost buďto písemným prohlášením toho pořizovatele, tedy toho obchodněprávního odběratele registrovaného k DPH v jiném členském státě, ve kterém ten pořizovatel tedy písemně prohlásil, že zboží opravdu bylo přepraveno do jiného členského státu EU,
00:09:18 anebo mohl potom ten plátce také používat jiné důkazní prostředky, které tedy zákon o DPH již nespecifikoval. Nicméně ten § 64 odstavec 5, který právě definoval ty důkazy v českém zákoně, byl toho 1. 9. loňského roku novelizován a současné znění toho § 64 odstavec 5 vidíme na snímku. Když se na něj podíváme, tak zjistíme, že vlastně už žádné důkazy nedefinuje. V českém zákoně o DPH, tedy od 1. 9. loňského roku, nejsou definovány důkazní prostředky, kterými ten plátce může prokazovat finančním orgánům skutečnost, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu.
00:10:01 To ustanovení je tady postaveno jiným způsobem a je postaveno tak, že z ní vyplývá, že pro účely uplatnění onoho osvobození dodávky od DPH se má zato, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, pokud tak stanoví přímo použitelný předpis EU, kterým se stanoví ta prováděcí opatření ke směrnici. A tím přímo použitelným předpisem EU, který stanoví ona prováděcí opatření ke směrnici 112/2006 je samozřejmě to prováděcí Nařízení Rady 282/2011. No a jak jsem tady zmiňoval, to prováděcí Nařízení Rady bylo tedy novelizováno s účinností od 1. ledna roku 2020 nařízením 1912/2018.
00:10:59 Právě to Nařízení Rady 1912/2018 novelizovalo od 1. ledna to nařízení 282/2011 a po té novelizaci to nařízení definuje vyvratitelnou právní domněnku, kdy se při předložení důkazních prostředků, které to nařízení samozřejmě definuje, považuje za přepravu prokázanou. To znamená, že z toho vyplývá, že pokud ten český plátce dodavatel bude disponovat těmi důkazními prostředky, které definuje ono Nařízení Rady, tak se přeprava považuje za prokázanou, považuje za prokázanou.
00:11:38 Takže my už ty důkazní prostředky nemáme obsaženy v českém zákoně o DPH, ale máme tam v tom českém zákoně pouze odkaz na to Nařízení Rady 282/2011 po jeho novelizaci 1912/2018. A jak tedy definuje ony důkazy to Nařízení Rady? Nařízení Rady definuje ty důkazní prostředky dvěma způsoby, tedy vlastně odlišným způsobem podle toho, kdo zajišťuje přepravu, na čí účet, na čí náklady je realizována přeprava z tuzemska do jiného členského státu.
00:12:18 Takže jiným způsobem je definováno - jsou definovány důkazní prostředky v případě, kdy přepravu zajišťuje prodávající, to je ta první odrážka na snímku tedy, a jiným způsobem, kdy přepravu zajišťuje pořizovatel, to znamená ten obchodněprávní odběratel, na kterého ten český plátce DPH převádí ono právo nakládat se zbožím jako vlastník.
00:12:43 To znamená, že můžeme si vlastně říct, že to Nařízení Rady definuje odlišným způsobem důkazní prostředky podle dodací doložky Incoterms obsažené v té smlouvě, na základě které tedy ten český plátce to zboží tomu pořizovateli registrovanému k DPH v jiném členském státě dodává. Ta první varianta obsažená samozřejmě v tom - v té první odrážce na snímku se týká těch dodávek, kdy přepravu zajišťuje prodávající, tedy ten český plátce, ten dodavatel.
00:13:16 No, to jsou ty situace, kdy tedy se dodávka realizuje za využití takové dotaci doložky Incoterms, při které ten český plátce coby prodávající má povinnost na své náklady sjednávat přepravní smlouvu s dopravcem. To jsou takové dávky CPT Mnichov, CIP Vídeň, DAP Krakov, DPU, já nevím, Bratislava, to znamená, to jsou ty tzv. dlouhé dodací položky, při kterých tedy prodávající na svůj účet, na své náklady, sjednává přepravní smlouvu s dopravcem.
00:13:52 A v tomto případě, aby došlo k naplnění té právní domněnky, kterou definuje Nařízení Rady, tak aby tedy ta přeprava mohla být považována za prokázanou, tak ten český plátce, ten dodavatel, musí disponovat dvěma důkazy. Dvěma důkazy, které budou prokazovat skutečnost, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, leč těmi dvěma důkazy musí být dva doklady vystavené dvěma subjekty, dvěma subjekty.
00:14:28 A tyto dva subjekty musí být vzájemně na sobě nezávislé a současně ty dva subjekty musí být nezávislé na dodavateli, na českém plátci, a na pořizovateli, na tom obchodněprávním odběrateli registrovaném k DPH v jiném členském státě. To znamená, jinak řečeno, žádný z těch důkazů nemůže výstavit český plátce coby dodavatel nebo pořizovatel registrovaný k DPH v jiném členském státě. Ty dva důkazy musí vystavit, ty dva doklady, které se považují za důkazy, musí vystavit dva nezávislé subjekty.
00:15:03 Aby ta právní domněnka byla naplněna, aby ta přeprava mohla být považována za prokázanou, tak ten český plátce může mít buďto dva doklady z tzv. první skupiny důkazů, anebo jeden doklad z první skupiny důkazů a jeden doklad z druhé skupiny důkazů. No a ty skupiny důkazů Nařízení Rady samozřejmě definuje. Máme je zde na snímku. První skupinou důkazů se rozumí doklady, které se týkají přepravy, takže v té první skupině důkazů to může bych nějaký nákladní list, že, nákladní list CMR podepsaný dopravcem.
00:15:43 Může to být nějaký Airway bill v letecké přepravě, CIMka v té železniční, může to být faktura za přepravu od dopravce apod. Ale jak říká Nařízení Rady, tak vlastně ten plátce český by mohl prokazovat skutečnost, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, dvěma doklady z té první skupiny. Jenomže aby mohl použít ten český plátce dva doklady z první skupiny, tak každý ten doklad by musel vystavit jiný subjekt, potvrdit jiný subjekt.
00:16:13 To znamená, že kdyby český plátce sjednával přepravní smlouvu s nějakým konkrétním dopravcem, ten dopravce bude přebírat zásilku k přepravě a podepíše nákladní list CMR a tentýž dopravce vystaví fakturu, tak sice ten český plátce má dva doklady z první skupiny, přepravní doklad, fakturu od dopravce, ale oba vystavil jeden subjekt, to nestačí.
00:16:38 To sice jsou dva doklady z první skupiny, ale nejsou vystaveny dvěma na sobě nezávislými subjekty, takže dva doklady z první skupiny bude možné využívat jako důkazy prokazující naplnění té právní domněnky definované nařízením Rady pouze tehdy, pokud přepravovat zboží bude jiný subjekt, než který bude za přepravu fakturovat.
00:17:02 To budou ty třeba smlouvy s těmi zasílateli, s těmi speditéry, že český plátce prostě uzavře nějakou zasilatelskou smlouvu s nějakým zasílatelem, který se v zasilatelské smlouvě tomu českému plátci zaváže obstarat přepravu z ČR do jiného členského státu, ale ten zasilatel subdodavatelsky k tomu provedení přepravního úkonu najme jiného dopravce. Potom budeme mít nákladní list CMR, který podepsal ten dopravce, který byl najat subdodavatelsky tím zasílatelem, a fakturu za obstarání přepravy od toho zasilatele.
00:17:42 Dva doklady z první skupiny tedy, které vystavily dva různé subjekty, a potom máme tedy splněno, máme dva doklady z první skupiny a prokázali jsme naplnění té právní domněnky a přeprava se považuje za prokázanou. V případě tedy, že český plátce bude sjednávat přepravní smlouvu s nějakým dopravcem a tentýž dopravce bude fakturovat, no tak potom samozřejmě nelze využít dva doklady z první skupiny, protože oba dva vystaví tentýž subjekt. Takže tady už si vybereme jeden z nich.
00:18:14 Buď ten přepravní doklad, fakturu od dopravce, budeme mít tedy jeden doklad z první skupiny potvrzený tím dopravcem, ale k tomu, aby došlo k naplnění té právní domněnky, tedy prokázání naplněnosti té právní domněnky, no tak ten český plátce bude potřebovat druhý důkaz, ale už z té druhé skupiny. Vystavený jiným subjektem než oním dopravcem.
00:18:36 A Nařízení Rady říká, že tím dokladem z druhé skupiny může být samozřejmě pojistná smlouva, pojistka přepravy, pokud český plátce nese rizika spojená s tou přepravou třeba na podmínce DAP, na svá rizika dopravuje zboží do jiného členského státu a ta rizika si pojistí, to znamená, uzavře nějakou pojistnou smlouvu s pojišťovnou, tak ta pojistná smlouva se považuje za ten důkaz z druhé skupiny. Nebo to může být výpis z bankovního účtu, výpis z účtu prokazující, že to přepravné na základě té faktury bylo tomuto dopravci uhrazeno.
00:19:13 Nebo to může být nějaké úřední potvrzení ukončení přepravy v jiném členském státě.
00:19:17 To úřední potvrzení ukončení přepravy nebude tak časté asi v praxi, protože víme, že v tom vnitrounijním obchodování v rámci toho volného obchodu se zbožím ne tak často se přeprava úředně ukončuje v těch jiných členských státech, takže já tady vidím jako reálné využívat ta úřední potvrzení třeba v případě některých speciálních druhů zboží, například bude-li zboží dodáváno do jiného členského státu a to zboží bude vybraným výrobkem podle zákona o spotřebních daních a to zboží bude dopravováno do jiného členského státu v tom režimu podmíněného osvobození od spotřební daně,
00:19:56 tak samozřejmě ta přeprava sama musí být ukončena zpravidla tím celním orgánem v té zemi určení, potom samozřejmě je tam to úřední potvrzení, ten celní orgán tam ukončil tu přepravu v podmíněném osvobození od spotřební daně a máme tedy to úřední potvrzení zcela jednoznačně k dispozici. Takže nějaký ten... nějaký ten doklad z druhé skupiny.
00:20:18 A tady si musíme zmínit, že právě v těch případech, kdy přepravu zajišťuje prodávající na své náklady na svůj účet, DAP, DPU, CPT, CIP, tak je vlastně z pohledu toho českého plátce coby dodavatele velmi jednoduché si ty dva doklady prostě obstarat, protože český plátce sám vybírá dopravce, sám s ním sjednává přepravní smlouvu, takže asi nebude problém od dopravce získat doklad, který se týká přepravy, ať už to bude ten nákladní list či ta faktura od dopravce, ten český plátce sám platí tu přepravu, realizuje ji na své náklady.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.