Uplatňování DPH v praxi podrobně
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
10.4.2018 (Út)
3 h 24 min.
Ing. Jana Ledvinková

Uplatňování DPH v praxi podrobně

Popis
Přepis
Dotazy (10)
Školení zabývající se uplatňováním DPH v praxi, tentokrát na témata: Nárok na odpočet daně, úprava a vyrovnání odpočtu daně po novele zákona o DPH k 1.7.2017 a Ručení příjemce zdanitelného plnění.

Obsah školení

I. Nárok na odpočet daně, úprava a vyrovnání odpočtu daně po novele zákona o DPH k 1.7.2017 s výkladem informací GFŘ k danému tématu
  • Kdy vzniká nárok na odpočet daně.
  • Podmínky uplatnění nároku na odpočet daně.
  • Oprava odpočtu daně na základě reklamace odběratele.
  • Způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši – poměrný koeficient.
  • Způsob výpočtu nároku na odpočet daně v krácené výši – krátící koeficient.
  • Vyrovnání odpočtu daně u obchodního majetku : materiál, zásoby - zničení, ztráta, odcizení.
  • Vyrovnání odpočtu daně u obchodního majetku, který je dlouhodobým majetkem plátce, zničení, ztráta, odcizení.
II. Ručení příjemce zdanitelného plnění
  • Vývoj ustanovení, zákonná úprava institutu ručení.
  • Procesní pravidla ručení.
  • Postavení ručitele.
  • Vědomostní test.
  • Úhrada na zahraniční účet – obrana rozsudek KS Ostrava.
  • Jak se vyhnout ručení , náležitosti hlášení při zaplacení daně za dodavatele.
  • Časté dotazy.

Komu je školení určeno

  • účetní
  • daňoví poradci
  • ekonomové a podnikatelé

Štítky

DPH

Ing. Jana Ledvinková

Lektorka veřejných seminářů k zákonu o DPH pro celou řadu agentur (VOX, Verlag Dashofer, Notia, Anag, IVU Pardubice, agentura Otto Novák Kolín). Od roku 1993 zapsána v seznamu daňových poradců KDP ČR. V roce 1997 založila TARA CZC, s.r.o. s předmětem činnosti vedení účetnictví a daňové poradenství, kde působila do roku 2018. V letech 2002/2003 absolvovala třísemestrální kurz „Základy práva pro daňové poradce“ s obhájením závěrečné práce. Od roku 2004 pracuje jako nezávislá daňová poradkyně v oblasti daně z přidané hodnoty. Cílem její lektorské činnosti je poskytnutí výkladu velmi obtížného zákona o DPH srozumitelnou formou těm, kteří se s tímto zákonem ve své praxi denně setkávají. V tomto oboru se rovněž věnuje publikační činnosti, kdy se snaží na konkrétních příkladech maximálně přiblížit aplikaci zákona do praxe, včetně způsobu zaúčtování některých problematických oblastí zákona.

Všechna školení lektora (10)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

Dobrý den,
prosím o radu jak správně sestavit přiznání k DPH u klienta, který krom činnosti s plným nárokem na odpočet DPH vykonává ještě činnost dle § 55 c, to je činnosti bez nároku na odpočet. Jedná se o výdaje společné pro obě činnosti, a to převážně na provoz auta ( PHM , údržba a pod.) Domnívám se , že tyto výdaje budou uvedeny na řádcích 40, nebo 41 v sloupci krácený odpočet.Příjmy z pojišťovací činnosti bych dala do řádku 50.
Je to správně?

Děkuji
Anna Mičková

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Dobrý den, zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracovní oděvy, obuv. Pokud zaměstnanec ukončí PP do 1 měsíce a nevrátí tyto pracovní oděvy (způsobí zaměstnavateli škodu), srazí mu zaměstnavel ze mzdy srážku dle podepsané dohody o srážkách. Musí být z těchto srážek odvedeno DPH (jak se počítá?). Děk

2) Upravuji odpočet daně i v případě prodeje dlouhodobého majetku v době do 5/10 let? Doplňuji dotaz: "Upravuji odpočet daně i v případě prodeje dlouhodobého majetku v době do 5/10 let? " o to, zda-li je prodej posuzován jako změna účelu použití?

3) U s.r.o. jeden jednatel a společník v jedné osobě zemře, dělá se kontrola fin. úřadem a vstupuje toto s.r.o. k dědickému řízení? Děkuji

4) Jsme ZÚ. Na akcích vybírame symbolické vstupné, z kterého odvádíme DPH. V jaké výši uplatním odpočet z nákupu programového materiálu?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

Dobrý den, paní Ledvinková,

prosím o Vaše stanovisko: pokud společnost s.r.o. zabývající se realitní činností a koupí zboží za účelem dalšího prodeje má příjem vyšší než 1 mil.Kč dosažený prodejem akcií, stává se ze zákona plátcem DPH nebo tento příjem spadá pod §54 zákona o DPH (plnění osvobozené bez nároku na odpočet)?

Děkuji za Vaše vyjádření a přeji pěkný den

Barbora Bubeníková

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Je pro příjemce zaplacení DPH jako ručitele daňově uznatelný náklad u daně z příjmu.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

Český plátce DPH /vývozce/ zplnomocní k vývozu zboží polský subjekt. Vývozní JSD /MRN/ je z Polska. Do DPH dávám jako ostatní uskutečněná plnění /řádek 26-nemohu jako vývoz, nesouhlasilo by mi s českou celní správou/. Je postačující, pokud mám od subjektu z třetí země potvrzení,
kdy došlo k proclení v třetí zemi? Podle vývozního JSD - polského nevím, jak zjistit u polských celníků ukončení vývozu. Děkuji LP

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

Kdo zodpovídá za správnost sazby a výše DPH uvedené na daňovém dokladu? Výhradně dodavatel, který ho vystaví? Jinými slovy - může odběratel zaúčtovat došlou fakturu a nárokovat odpočet DPH, i když má pochybnosti např. o správnosti uvedené sazby DPH nebo třeba v případě, že je na faktuře rozepsána sazba a výše DPH, ačkoliv by tam evidentně DPH neměla figurovat z důvodu, že jde o tzv. režim přenesené daňové povinnosti? Moc děkuji za odpověď. J. Bláhová

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

Dobrý den paní inženýrko. OSVČ neplátce DPH provozuje hostinskou činnost, ale chce začít provozovat i silniční nákladní dopravu, přičemž chce požádat FÚ o registraci k DPH. Může si výdaje související s dopravou dát do nákladů až ve chvíli, kdy se stane plátcem a nárokovat si DPH (na nákladových fakturách bude uveden dřívější datum zdan.plnění, než se stane plátcem)?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Dobrý den, v případě, že doklad má listinnou podobu a následně je naskenován a zaslán odběrateli, je možné na základě tohoto dokladu uplatnit si nárok na odpočet? Děkuji, St. Vebr

2) přijatá fa od dodavatele v režimu přen. daň pov. (práva výtahu) - v jakém režimu bude refakturováno odběrateli, který je v nájmu?

3) Dobrý den, při aktivaci a zařazení majetku vyrobeného vlastní činností určeného výhradně k ekonomické činnosti je plátce rovněž povinen odvést DPH?

4) Faktura přijatá za stavební služby v režimu reverse charge za měsíc leden. Fakturu obdržím v březnu. Musím provést dodatečné daňové přiznání za leden?

5) Oprava dle §42 - nemám opravný doklad - ale vím o tom a opravím -- ale jedná se o částku nad 10.000 a musí být v kontrolním hlášení. Když opravdu provedu bez dokladu nemám co uvést do kontrolního hlášení a zadělám si na problémy. Jak řešit toto???

6) Je možné uplatnit si DPH z obědů jednatele firmy nebo se vždy jedná o výdaj na reprezentaci?

7) Náš odběratel (UNIPETROL) nás nutí vytisknout daňový doklad, přiložit k němu potvrzený dodací list a oba tyto doklady naskenovat do jednoho PDF souboru a zaslat soubor na speciální email pro daňové doklady. Nemůžeme být my jako vystavitel DD potrestání za to, že doklad není zasílán samostatně?

8) Jsem dobrovolným plátcem DPH, mám příjmy z pronájmu dle par 9, pronajímám plátcům DPH, proto jsem dobrovolným plátcem. Pokud si pořídím automobil, který budu užívat částečně pro účely pronájmu a částečně pro soukromé účely, jak by to v tomto případě bylo s DPH u auta (hotově, úvěr, oper. leasing)? Děkuji

9) Zaměstnanci dle interní směrnice dostávají stravenky ve výši 100% jejich hodnoty, nic si nedoplácejí. V jaké výši je nárok na DPH z provize?

10) k odst. 5 - v případě, že si odhadem stanovím keof. 96 - do ř. v 52 napíši 100 nebo 96??

11) Dobrý den, prosím, jak má postupovat k DPH majitel autoservisu, který si opravuje svůj vlastní DHM? Má si jej fakturovat - pak je to sám sobě. Děkuji

12) Dobrý den, dodavatel z EU nám fakturuje zboží, které dodává od subdodavatele z Číny. Účtujeme jako dovoz zboží ř. 7 + 43. Nyní jsme na vadné zboží dostali od dodavatele z EU dobropis a on si zboží ještě v ČR od nás převzal a zaslal sám zpět do Číny. Jak účtovat DPH u tohoto dobropisu? děkuji

13) Podnikateli, plátci DPH, před 10 lety nezaplatil plátce DPH za práci (vystavené faktury). Tehdy se DPH prý odvádělo hned při platbě. Není již dodavatel ručitelem za odběratele, který mu nezaplatil (když je to více než 6 let)? Nemusí se obávat, že by k němu něco v tomto směru „přiletělo“ z FÚ?

14) Klient zakoupil klávesnici přes e-shop. Vystavená faktura - daňový doklad je do 10tis.Kč. Jako odběratel je uveden klient, ale chybí DIC a IČ. Doplnění dodavatel odmítá, poukazuje na doklad do 10 tis. , . Děkuji čili jako pohlíží na něj jako na ZDD

15) Vystavíme ODD, odběratel nám potvrdí přijetí ODD opožděně např. s datem přijetí v lednu. Nám však pošle potvrzení až v dubnu. Můžeme toto snížení daň. povinnosti promítnout v přiznání k DPH za duben nebo musíme podat dod. přiznání za leden. FÚ nás nutí podávat dod. přiznání.

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

Dobrý den,
prosím o radu, jak postupovat při stanovení DUZP u advokátní praxe. Např. je odeslaná předžalobní výzva k úhradě dluhu, kde jsou uvedeny i náklady na právní zastoupení; nebo soud rozhodne o úhradě právního zastoupení v rámci exekuce. Domnívám se, že DUZP je ke dni rozhodnutí, nicméně úhrady těchto pohledávek jsou minimální. Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k živému vysíláníOdpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

Dobrý den, prosím o odpověď: OSVČ, plátce DPH, zrušil živnost ze zdrav.důvodů. V maj.mu zůstaly 3 auta,se zůstatk.cenou. Při koupi nárokoval odpočet DPH, v r.pořízení bylo DPH 19%.Za 1.Q by měl podávat poslední DP. Stačí dodanit DPH ze zůstatkové ceny a sazba z doby pořízení, nebo současná? Na jaký řádek DP.Děkuji.

00:00:05 Tak dobré ráno vážení kolegové a kolegyně v trápení s DPH. Vítám vás na dnešním semináři. Po dobu 4 hodin zhruba budeme teda spolu trávit. Speciálně vítám kolegyni Zdeničku, ona ví kterou, a prosím o dotazy na stránku a dvě až večer, až budeme doma.
00:00:29 Jinak tento seminář jsem si připravila trochu jinak než jsme zvyklí, protože se zákon o DPH mění minimálně jednou, dvakrát do roka, tak vlastně jsme se naučili přednášet, dělat semináře pořád jen na ty novely, jedna novela za druhou a přednášíme novelu a vysvětlujeme, co bylo novelováno a jak to správce myslel a studujeme důvodové zprávy a judikaturu a evropskou směrnici k tomu atd. a vlastně zapomínáme pomalu na to, jak zní přesně který paragraf v zákoně o DPH.
00:01:04 No a protože nelze během 4 hodin vyložit celý zákon o DPH, tak jsem si vymyslela takový systém, že bychom se zabývali vždy určitým určitou částí, určitou problematikou. Jen ten okruh a probrat ho trošku důkladněji. Takže jsem si pro dnešek připravila nárok na odpočet a všechna ta ustanovení, která se nároku na odpočet týkají i úpravy a vyrovnání atd. A pak jsem si ještě připravila, zbyde- li čas - budete to mít teda v materiálech - problematiku ručení, který je tato problematika je také dost teda frekventovaná a je v podstatě problematická někdy v praxi.
00:01:47 Takže pokud se týká toho nároku na odpočet. Já jsem si připravila takovou tabuličku, kterou vidíte před sebou, kde je takový přehled všech ustanovení zákona o DPH, která která se týkají nároku na odpočet a týkají se nejen přímo nároku na odpočet, ale i úpravy nároku na odpočet a vyrovnání, takže když se podíváme na § 72, ten se týká nároku na odpočet, když jsme oprávněni, za jakých podmínek, u jakých plnění jsme oprávněni uplatnit nárok na odpočet. § 73 nám stanoví podmínky pro uplatnění nároku na odpočet.
00:02:31 § 74 nám uvádí opravu nároku nebo opravu odpočtu daně, to je na straně odběratele, který přijímá nějaké plnění, přijímá daňový doklad, uplatnil si nárok na odpočet v nějakém rozsahu a pak dojde k opravě základů daně podle § 42. Takže tento paragraf řeší, paragraf řeší stranu toho odběratele. Pak je tady § 75, který řeší způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši poměrným koeficientem. Tento paragraf je novelován od 1. 7. 2017 a skutečně se nepovedl.
00:03:12 Je teda ta novela provedena takovým způsobem, že je proti veškerým principům právní jistoty, plátcům, proti principům práva EU, a dokonce jsou tam taková taková ustanovení a ono to začíná už i v § 5, kde jsou stanoveny osoby povinné k dani a pro určité 2 subjekty se prostě udělala úprava zákona o DPH, úprava ustanovení, kdo je osoba povinná k dani, kdo je osoba, která dělá ekonomickou činnost, no a která osoba prostě s výjimečně, která je stanovena v tom § 75, má speciálně nárok na odpočet, i když dělá činnost v oblasti veřejné správy - takže o tom si promluvíme - a důkazem toho,
00:03:54 že tento paragraf se skutečně nepovedl je to, že když jsem nahlédla nyní do návrhu novely zákona o DPH od 1. 1. 2019, tak všechna ta ustanovení, která se týkají těch speciálních 2 subjektů jsou ze zákona odstraněna, protože byl velký risk toho, že bude naše republika sankcionována za to, co si dovolila dát do § 75 odst. 1 - a povíme si to potom podrobně. - No § 76 je další, který se týká odpočtu a úpravy v podstatě odpočtu, a to na základě krátícího koeficientu, když se použije to plnění také pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet.
00:04:39 § 77 další, to je vyrovnání odpočtu původně uplatněného, který se týká především materiálu a zásob nikoliv dlouhodobého majetku. Pak je tu § 78 až 78e, který se týká v podstatě úpravy odpočtu čili § 77 je vyrovnání toho původního odpočtu a § 78 je úprava odpočtu u dlouhodobého majetku pokud se v následujících letech po pořízení ten majetek začne používat pro jiné účely nebo v jiném rozsahu, tak.
00:05:15 No a pak je tady poslední § 79 až 79c, který se v podstatě týká způsobu uplatnění nároku na odpočet daně při registraci, ale také úpravy nároku na odpočet nebo vracení odpočtu v případě, kdy plátce ruší svoji registraci. No a tyto paragrafy, když se podíváme dál, nám tady říkají v určitých částech, kdy máme - nebo odstavcích jednotlivých paragrafů - kdy máme nárok na odpočet 100 %, to nám řekne § 72 odst. 5, když použijeme ta plnění přijatá vždy zcela pro ekonomickou činnost, která je s nárokem na odpočet. Pak je tady možnost uplatnit v částečné výši, to nám stanovuje § 72 odst.
00:06:01 6 - a tady si poznamenám takovou poznámečku, protože se pořád přednáší ty novely a my zapomínáme a často se stane i mně, že zapomenu, že v nějakým paragrafu je nějaký odst. 6, který řeší určitou problematiku a teď se mi stalo, že byl dotaz na to, co mám dělat, když mně přijde faktura, která obsahuje sazbu daně od dodavatele 21 % a já vím 100%, že to plnění je v 15 %. Co mám dělat? No tak tuto odpověď najdeme jednoznačně v tom § 72, v tom odstavci 6, který nám říká, jak máme postupovat. Takže stačí na tuto otázku si přečíst třeba toto ustanovení.
00:06:46 Někdy se zapomíná, že takový odstavec v tom § 72 odst. 6 je. - Pak je tady kombinovaný odpočet, to znamená můžeme krátit koeficientem poměrným a současně ještě krátícím podle § 76. No a pak jsou plnění, která přijímáme a nemáme nárok na odpočet vůbec, například v případech, kdy použijeme takové plnění pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet třeba nájem nemovitosti, který je poskytován ten nájem občanům, kde nesmíme ani uplatnit DPH.
00:07:17 Takže v tom případě, když budeme opravovat takovou nemovitost, kterou pronajímáme na byty občanům, nemáme nárok vůbec, takže se to vůbec nedostane do toho řádku 40 daňového přiznání. No tadydle z toho § 72 z odstavce 6 se dostáváme do kráceného odpočtu pro § 76, to je ten krátící koeficient. No a § 75 poměrný koeficient použití plnění na vstupu částečně mimoekonomickou činnost.
00:07:44 - Takže tyto paragrafy si probereme a chci jen předeslat, že právě proto, že se někdy zapomíná, že nějaký odstaveček v rámci toho dlouhého paragrafu se tam nachází a my na to zapomínáme, tak jsem si dovolila tady vždy dát nejprve plné znění toho paragrafu příslušného, tak jak je v dikci k 1. 1. 2018 a potom si k tomu dáme nějaký komentář. - Takže § 72, tady je uveden, kdy máme oprávněnost uplatnit nárok na odpočet a odstavec 1 nám říká, že plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro uskutečňování.
00:08:32 A teď je tady vyjmenováno uskutečňování jakých plnění čili pro uskutečňování plnění na výstupu čili zdanitelná plnění dodání zboží, poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku - toto zatím tady zdůrazním, protože pak až se budeme dívat na § 75, co nám tam dala novela, tak si uvědomíme tu ten paradox toho § 75 - potom je to přijmeme plnění zdanitelná pro plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku. To znamená například: Dodáváme zboží do EU.
00:09:03 Pořídíme si zboží tady v tuzemsku, uplatníme nárok na odpočet a potom to zboží dodáme do jiného členského státu, to znamená to mám osvobozený tento výstup, ale na vstupu si nárok může přece uplatnit. Za c) Plnění s místem plnění mimo tuzemsko. Pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže se by se uskutečnila tato plnění s místem plnění v tuzemsku, pak plnění uvedená v § 54, to jsou různé ty úroky čili finanční činnosti, § 55 pojišťovací činnosti s místem plnění ve 3. zemi nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží.
00:09:40 Takže tady pokud by byla nějaká pojišťovací služba, která je spojená, pojistí se zboží při vývozu, tak i v tomto případě se na to vztahuje § 72. No a pak tady máme toho problematického plátce nebo osobu kvůli, které vlastně vznikal již vznikly všechny ty problémy a snad se budeme snažit je mít od 1. 1. 2019 odstraněny. To je rozhlasové nebo televizní vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona, to znamená Česká Televize, Český Rozhlas. To jsou ty dva upřednostňovaný subjekty.
00:10:19 Tak odstavec 2 - zásadní věc - daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona. To znamená spočtená z platné sazby daně, ano?
00:10:32 Čili nebude daň podle tohoto zákona taková, u které bude použita sazba, která neodpovídá tomu zdanitelnému plnění a jedná se o daň na vstupu na zboží, které plátci bylo nebo mělo být dodáno nebo na službu, která má být poskytnuta nebo byla poskytnuta, na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu nebo dovezeno také ze 3. země, protože víte, že při dovozu pokud použijeme na přijaté plnění ze 3. země pořízení zboží například pro ekonomickou činnost pro zdanitelná plnění, tak přiznáváme daň, ale současně uplatňujeme plný nárok na odpočet pokud ho nekrátíme podle zákona.
00:11:13 No a potom v případě plnění podle § 13 odst. 4b, to je to samovyměření, to znamená, když dochází k aktivaci majetku postavený vlastní činností, takže tady je taková zvláštnost také. Odstavec 3: Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. - Tady ještě upozorním, že v § 73 je odstavec 3, který váže na toto ustanovení a já pak vás na to upozorním. - Tady jde o tu lhůtu, od kterého okamžiku já mohu počítat tříletou lhůtu, po kterou mám ještě nárok na odpočet.
00:11:51 Podstatný je ten moment, kdy tady byla povinnost na straně toho poskytovatele tu daň přiznat. Nebudeme se dívat na lhůtu od okamžiku, kdy jsem obdržela daňový doklad. - Tak jak potom si dál vysvětlíme. - A 4: Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu, Zákon o dani z příjmu, uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů s výjimkou plnění podle § 13 odst. 9c.
00:12:21 Tady jsou uvedeny dary, které v podstatě my pro účely DPH můžeme na vstupu při jejich pořízení u nich uplatnit nárok na odpočet pokud splní se podmínka, že to § 13 odst. 9c, že jde o dar, který je do hodnoty 500 Kč a potom jde také o tu situaci, že vlastně i u tohoto daru budeme si rozhodovat, jestli ho použijeme zcela pro účely zdanitelných plnění nebo osvobozených. I tento dar by se mohl vlastně krátit nějakým koeficientem, pod který podle daného použití by se vlastně vztahoval nebo spadal.
00:12:58 Odstavec 5: Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatého zdanitelného plnění použije pokud u přijatého zdanitelného plnění, které použil - uteklo mi které - použije výhradně pro uskutečňování plnění uvedených v odstavci 1. To znamená, plně použije pro ekonomickou činnost a v rámci té ekonomické činnosti plně pro zdanitelná plnění. A odstavec 6: - To je ten odstavec, na který jsem upozorňovala.
00:13:25 - Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak pro jiné účely, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet pokud zákon nestanoví jinak a ta příslušná výše odpočtu v částečné výši se stanoví postupem buď podle § 75, to znamená, jestli použije přijaté plnění pro ekonomickou činnost, ale částečně také mimoekonomickou činnost, anebo § 76 tady je krátící koeficient, kdy je možno v rámci ekonomické činnosti používat ty vstupy pro plnění, která jsou osvobozená bez nároku na odpočet.
00:14:11 Tak bychom vlastně ten původní odpočet, který byl krácen poměrným odpočtem, museli ještě pokrátit tím koeficientem krátícím. - O tom bude dále řečeno v ustanovení § 76. Čili byl by tady takový kombinovaný nárok na odpočet, kombinované krácení. A uvidíme to na příkladech. - Tak, komentář: Odstavec 1 - jak jsme si ho hezky tady přečetli - v písmenu a až e, obsahuje taxativní výčet účelů použití přijatých zdanitelných plnění, které plátce, které zakládají nárok na odpočet daně od toho plátce.
00:14:49 Ve vazbě na to odstavec 5 explicitně stanoví, že plátci přísluší plný nárok na odpočet daně, použije-li ta přijatá zdanitelná plnění výhradně pro účely obsažené v tom odstavci 1. U toho dárku, - tady jsem si udělala poznámku - při poskytnutí dárku podle § 13 odst. 9c, se bude na dále rozsah nároku na odpočet daně řídit podle celkové souvislosti s uskutečňováním ekonomické činnosti, proto toto ustanovení není ve výčtu v tom odstavci 1 písm. e. - A tady máme toho hříšníka.
00:15:23 - Novela 2017 zařadila rozhlasové a televizní vysílání ze zákona do ekonomické ekonomických činností neosvobozených od daně a provozovatel může podle nového písmene f - které se tam tedy dlouho neudrží - uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění souvisejících s tímto vysíláním podle obecných pravidel. - Tam to bude v případech, kdy oni vysílají na takovém kanálu, kde vlastně mají ty příjmy z reklam. Tam se chce, aby mohli mít nárok na odpočet.
00:16:00 - V odstavci 2 je uvedeno, že daň na vstupu je daň uplatněná podle tohoto zákona na zboží - a pozor chci upozornit, že - za zboží pro účely zákona o DPH se považují také nemovitosti, ano? Takže nemovitá věc je pro účely zákona o DPH také zboží. Služby? Také. Potom plátce, který přijal stejně jako při pořízení zboží plátcem z jiného členského státu, anebo při dovozu ze 3. země nebo v případě plnění podle § 13 odst. 4b - to je to uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání.
00:16:36 - Protože zákonodárce použil pojem daň uplatněná podle tohoto zákona, znamená to pro praxi, že již nebude možné, a to je od 1. 4. 2011, - takto to bylo upraveno a novelováno - uplatnit nárok na odpočet daně, která byla stanovená chybně. Do pravidel pro nárok na odpočet daně se důsledně promítla zásada evropské judikatury. Byl to zejména judikát - rozsudek C-342/87 ve věci Genius Holding - podle, které chybně uvedená daň na dokladu nezakládá nárok na odpočet daně.
00:17:13 Pokud například dodavatel při dodání zboží uplatní chybně základní sazbu daně na plnění, které podléhá snížené sazby daně, odběratel si u této nesprávně stanovené daně již nemůže uplatnit nárok na odpočet takto chybně stanovený. Takže potom plátce v tomto případě postupuje podle § 73 odst. 6, - jak si pak povíme za chvilku.
00:17:38 - Na odběratele jako příjemce plnění a příjemce daňového dokladu se tak přesouvá povinnost kontroly správně uplatněné daně na přijatém plnění a vůbec v podstatě ta osoba, ten plátce, který chce uplatnit podle daného nebo přijatého daňového dokladu nárok na odpočet, tak si musí opravdu perfektně ten doklad zkontrolovat, jeho náležitosti. Je sice v zákoně řečeno, že za náležitosti daňového dokladu odpovídá ten, kdo doklad vystavuje. Což nám ale říká pro toho příjemce daňového dokladu, že má právo požádat toho vystavitele daňového dokladu, aby mu ten doklad vystavil správně.
00:18:24 To znamená, má právo mu ten doklad vrátit a požadovat, vystavit daňový doklad se správnými údaji. Tam někdy může být chyba i v datu uskuteční plnění, také tam může být chybně označení předmětu toho plnění a může tam být chybně samozřejmě i ta sazba daně, anebo tam prostě sazba daně je uvedena a při tom ta má být osvobozené plnění nebo tam má být uplatněn tuzemský reverse charge stavebních prací - řekněme - jinak je to v § 92.
00:18:53 V tom režimu přenesení daně na příjemce podle § 92 za správně stanovenou daň v případě uplatněných daně na výstupu a současně odpočtu daně odpovídá právě příjemce toho plnění. Takže, když přijímáte daňový doklad na režim přenesení daňové povinnosti, tak už tam není povinností toho poskytovatele, aby vám tam uvedl, jaká je tam sazba daně. On ji nepotřebuje, protože vy jste ti, kteří pro případ, že si tu daň odvádíte, ale také i nárokujete, musíte tu daň spočítat správně.
00:19:26 V odstavci 3, tam se stanoví okamžik vzniku nároku na odpočet v momentu, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. Takže tady je ta vazba na tu lhůtu v § 73 odst. 3, - jak si povíme za chviličku. - Do odstavce 4 se nám přesunul zase zákaz nároku na odpočet daně podle § 75, z § 75 odst. 2 u plnění pro reprezentaci nad rámec uznatelných daňových nákladů podle zákona o daních z příjmů.
00:19:55 No a do odstavce 6 zákonodárce promítá zásadu nároku na odpočet daně v částečné výši v případě, kdy plátce použije ta přijatá zdanitelná plnění jak pro účely s nárokem na odpočet, tak pro účely bez nároku na odpočet a jakým způsobem bude plátce pokračovat nebo postupovat, je potom přesně uvedeno v tom § 75 a 76. § 73 si nyní projdeme. Pro uplatnění nároku na odpočet daně je plátce povinen splnit podmínky, který jsou zde uvedeny v jednotlivých písmenech toho paragrafu. Při odpočtu daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce musí mít daňový doklad.
00:20:42 Takže u tuzemských plnění zásadně musí mít daňový doklad a bez toho nemohu ten nárok na odpočet uplatnit. Výjimka trochu je v písmenku b. Při odpočtu daně, kterou plátce uplatnil při poskytnutí zdanitelného plnění osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku - přijaté služby například z EU - nebo jiným plátcem - to je tuzemský reverse charge na ty stavební práce například, - anebo kterou plátce uplatnil při pořízení zboží z jiného členského státu, je povinen daň přiznat a mít daňový doklad.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.