Účetnictví pro manažery
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
9.6.2020 (Út)
3 h 30 min.
Ing. Daniel Horad

Účetnictví pro manažery

Popis
Přepis
Dotazy (2)
Školení nejprve účetnictví zakotví, a to jak z pohledu legislativy, tak především z pohledu všeobecných zásad, kterými se řídí. Základním cílem účetnictví je poskytovat specifický druh informací o účetní jednotce. To znamená, že potřebuje nejen své tvůrce, ale i své uživatele, kteří mu musí do jisté míry porozumět. Jen tak si z účetnictví odnesou odpovědi, které hledají. Posluchač bude seznámen také s účetními výkazy, přílohou účetní závěrky a jednotlivými položkami. Naučí se rovněž interpretovat jednotlivá účetní čísla a základy finanční analýzy.

Obsah školení

  • Zakotvení účetnictví z pohledu legislativy a všeobecných zásad.
  • Představení účetních výkazů a přílohy k účetní závěrce.
  • Stručný popis jednotlivých skupin položek (vč. jejich obvyklé náplně a porovnání v rámci různých výkazů).
  • Úvod k finanční analýze - jak provést rychlý screening a rozklíčovat jednotlivá účetní čísla.

Komu je školení určeno

  • Především manažerům, ale užitečné může být každému, kdo sice nechce účtovat, inventarizovat nebo sestavovat závěrku, ale chce z účetnictví "číst", poznat, co mu může dát.

Související události

Štítky

Ing. Daniel Horad

Účetní, auditor a daňový poradce. Po dvanácti letech v auditorské části skupiny TPA Horwath, kde byl mimo jiné zodpovědný za metodiku auditu, konsolidace a IFRS, se nyní věnuje účetnictví menších firem, daňovému poradenství, činnosti zkušebního komisaře KDP ČR a lektorské činnosti.

Všechna školení lektora (36)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 04. 08. 2023, 13:50
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den, prosím o informaci, jak zaúčtovat počáteční rozvahu a případně další operace související s nákupem ready made společností se splaceným ZK ve výši 200K CZK.

Př.: Společnost, zabývající se zakládáním společností (nazývejme ji "A"), vytvoří na objednávku kupujícího (fyzická osoba nepodnikatel - nazývejme "B") společnost s.r.o. (nazývejme "C") se základním kapitálem 200K CZK, který splatí, následně účet, na kterém se hradil ZK a ležel, než bylo vydáno potvrzení o splacení, společnost tento účet uzavře (zřejmě vybere peníze zpět do společnosti A, nebo převede do pokladny, detail není znám, žádné účetnictví společnost "A" FO "B" nepředala). Společnost A prodá FO společnost "B" za cca 15K CZK, v OR převede jednatele i společníka u společnosti "C" na FO "B".

Jak bude vypadat zahajovací rozvaha společnosti "C" ke dni koupě FO "B"?
211/701 200K CZK?
701/411 200K CZK?
Nebude poté ve společnosti těch 200K CZK chybět fyzicky v pokladně (nejsou tam)?

Fakticky jde o to, že kupující nakoupí ready made s.r.o. společnost se splaceným ZK ve výši 200K CZK a papírově společnost pouze převezme, ale bez 200K CZK, pouze, že jsou zapsané v OR. Jak toto účetně dořešit, prosím?

Děkuji mockrát

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 12:06
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) ÚJ má období 1.1.-31.12. Prosím při předávání účetnictví uprostřed období (mění se účetní firmy) se ke dni předání dělá mezitímní závěrka anebo mimořádná závěrka? Děkuji

2) Pro zařazení účetní jednotky ( zda mikro,malá, střední nebo velká) je i hodnota aktiv. Bere se hodnota aktiv z rozvahy Brutto nebo Netto? Děkuji

3) Může být příloha k účetní závěrce pro různé účetní jednotky - mikro, malá, střední, velká - rozdílná co do obsahu a popisovaných účetních podrobností? Děkuji.

4) Při podávání výkazů (v rámci přiznání DPPO) mikro účetní jednotky na FU - lze podávat rozvahu v plném rozsahu ? Podle zákona má být ve zkráceném rozsahu. Děkuji

5) Omlouvám se, asi jsem přeslechla. Výsledovka se nemusí zveřejňovat ve sbírce listin OR u všech typů účetních jednotek? Děkuji.

00:00:04 Dobrý den i ode mě, moje jméno tady před Vámi svítí, Daniel Horad. Jen snad krátké profesní představení, abyste tušili, kdo to na Vás čtyři hodiny bude mluvit. Jsem auditor, daňový poradce, zhruba třináct let jsem působil ve skupině TPA v její auditorské části i jako senior manažer, že vedoucí auditorského týmu, aktuálně máme s kolegyní malou poradenskou firmičku dvou, věnující se spíš menším klientům, takže já se to snažím tuto informaci prodat tak, že jsem se potkal zatím ve své praxi jak s většími, tak s menšími firmami. Tak a pojďme na to.
00:00:57 Tady padlo při tom úvodním představování pojem manažerské účetnictví, on ten seminář se schválně jmenuje naopak, byť jako čeština sémanticky by to asi chápala stejně, jestli účetnictví pro manažery nebo manažerské účetnictví, nicméně manažerské účetnictví je terminus technicus pro nějaké jako nákladové účetnictví, apod. Tento seminář je mířený, ale jak koneckonců vyplynulo z anotace, kterou jste určitě viděli, malinkato jinak.
00:01:26 Tento semináři je mířený na lidi, kteří pracují s účetním informacemi, nejsou to přímo účetní, ale pracují s účetními informacemi a bylo by dobré, aby věděli, jak ty informace vznikají, aby znali vlastně ten background, to pozadí toho, co vlastně ta čísla, nejen, co znamenají ta jednotlivá konkrétní čísla, ale spíš jaké jsou souvislosti, souvislosti v účetnictví, aby s těmi informacemi pak mohli pracovat, řeknu nějak jako kvalitněji, fundovaněji, apod., protože účetnictví to není jen jako sada nějaké pokladní knihy, apod. je přeci jenom uzavřený komplex víceméně složitý, tak proto,
00:02:10 proto i tento seminář. Ono je to účetnictví docela dobré nějakým způsobem zakotvit, takže z toho vychází i osnova toho dnešního semináře, kdy začneme vlastně skutečně právní úpravou účetnictví v ČR, ale já zároveň to sem dávám z toho důvodu, aby bylo zřejmé, že účetnictví není upraveno právním systémem ze 100 %. Já vlastně jsem nikdy nepřemýšlel, z kolika % to účetnictví upraveno nějakou legislativou u nás je, ale možná, že tak někde jako okolo poloviny třeba. Ono těžko také otázka, jak to změřit.
00:02:48 Po té právní úpravě přejdeme, a já se tam trošičku v rámci té právní úpravy zmíním i o tom, jak je regulováno účetnictví jinak, jinde ve světě, protože i tam koneckonců můžeme třeba někdy v budoucnosti mířit a i s některou zahraniční regulací dost často se můžete setkat i v rámci ČR, tak proto i ta zmínka o zahraniční regulaci, pak přejdeme na jednu z definic účetnictví. Těch definic je samozřejmě neskonale mnoho. Já jsem si vybral jednu takovou technickou, protože v rámci ní bych chtěl ukázat na pár zase věcí, které o účetnictví je dobré vědět, když s ním člověk jako uživatel pracuje. No, a pak nějaký poměrně jako významný čas bych rád věnoval principům účetnictví, principům, zásadám, jak chcete to nazvat, na kterých účetnictví i to české stojí a které vlastně účetní více či méně vědomě bere v úvahu, když něco účtuje.
00:03:52 Jasně, když účtuje nákup balíků kancelářského papíru, tak nad těmi principy až zase tak asi moc nepřemýšlí, ale ve chvíli, kdy už třeba přemýšlí o nějaké rezervě, o nějaké opravné položce o nějakém přecenění, apod., něco, co se v účetnictví vyskytuje sice méně často, co se týče počtu transakcí, ale o to větší to má obvykle dopad do účetnictví jako takového, tak v takových situacích už ten účetní přemýšlí nad tím, jak se vyrovnat s principem historických cen, s principem opatrnosti, atd., atd.
00:04:29 Jsem vždy jako nervózní, že při tom semináři tady vlastně jako je vidět ta moje hlavička, ale chápu zase, že ono se tam něco hýbe, tak to působí tak jako živěji. V rámci těch vybraných principů, zásad, si dovolím projít i nějaké jako hodně základní pojmy. Je jich vlastně teď z hlavy čtyři, pět, šest pojmů. Vybral, vyzobal jsem si takové, které jsou jako populární, dost často se o nich mluví, ale dost často se o nich mluví bez znalosti toho jejich kontextu, takže se tady pokusím ten kontext vytvořit.
00:05:05 Projdeme účetní závěrku jako základní informační dokument z finančního účetnictví, co tam čekat, co tam nečekat. Zkusím vysvětlit, proč to není jeden výkaz, ale proč jsou to až čtyři výkazy a k tomu ještě do konce nějaké povídání bokem. Ono každý ten výkaz, každá ta část má svoji specifickou úlohu a v podstatě každý z těch výkazů je svým způsobem důležitý, ale na každý se musí nahlížet trochu jinak. Takže zkusím to zase nějak zasadit do kontextu. No a skončíme takovým úvodem do finanční analýzy, jak vůbec na finanční analýzu koukat, jak k ní přistupovat.
00:05:47 Já si tady dovolím i udělat takovou velmi jednoduchou analýzku nebo pravidla pro analýzky cash flow, výkazu o peněžních tocích, velmi opomíjeného výkazu a přitom je to výkaz o penězích, kam jdou peníze a odkud přicházejí. Takže to je většinou pro každého podnikatele a každého manažera docela dost důležitá informace. No a tím zároveň se přesunu, a teď se vracím zpátky vlastně na úvod té slovní přesmyčky, pár slov k manažerskému účetnictví, teď už ne účetnictví pro manažery, ale manažerského účetnictví, skutečně toho řeknu nákladového.
00:06:29 A teď mě prosím nechytejte úplně za slovo, spíš jen jako přibližuji, kam, kterým směrem to jde. No a pojďme rovnou na tu právní úpravu. Ta právní úprava, ta právní úprava je poměrně jednoduchá, poměrně přehledná, ale nicméně myslím si, že je dobré k ní něco dodat.
00:06:53 Já tady mám základní strukturu předpisů k podnikání a mám je schválně takto oddělené a teď mě, prosím, berte to ode mě jako informaci od právního laika, nejsem vystudovaný právník, jsem vystudovaný účetní a daňař, ale nicméně s nějakým právním minimem si dovolím upozornit na to, že je vlastně nutné ty účetní předpisy chápat také v nějakém prostředí, v nějakých souvislostech.
00:07:21 A to, proč o tom mluvím, já, když to vezmu jen zleva, obecné předpisy, které upravují podnikání, v minulosti jsme tady měli obchodní zákoník, ten nám s novým občanským zákoníkem zaniknul, mohl bych tady mít zákon o obchodních korporacích, ale nicméně to není téma tohoto semináře, takže já jsem si tady spíš jen tak jako naťuknul základní normu občanský zákoník, který upravuje i řadu závazkových vztahů, o.s.ř. jako nějaká procesní norma a potom živnostenský zákon.
00:07:55 A upřímně řečeno to, co k tomu jen chci říct, toto jsou v podstatě právní normy upravující obvykle vztahy mezi dvěma soukromoprávními subjekty. Ty normy do toho více či méně nějakým způsobem do toho vztahu zasahují, spíš se snaží spíše méně zasahovat než více a to je všechno. Dá se říci, že skutečně jen lajnují hřiště, když použiju tu sportovní terminologii.
00:08:24 Když to budu brát z pohledu toho zásahu do nějakých vzájemných vztahů, tak přesně na druhé straně alespoň z mého pohledu, jsou daňové předpisy, které naopak nejen, že lajnují hřiště, ale ony i říkají, kde, kdo bude běhat po tom hřišti, jakou nohou pomalu bude kopat a kdy přesně smí hlavičkovat, když tedy si to vztáhnu vyloženě na fotbal, a kdy hlavičkovat nesmí.
00:08:48 Daňové předpisy upravují vztah daňového poplatníka, respektive daňového plátce, ale pro naši aktuální potřebu v podstatě je můžeme brát na stejné úrovni, takže nějakého daňového subjektu versus stát, který samozřejmě ty daně chce, a v tu chvíli jako stát z pozice toho řeknu mocnějšího, tak samozřejmě ta pravidla určuje poměrně hodně, hodně rigidně. Já tady do toho, do těch střev daňových předpisů přece jen malinkato ještě zabrousím a to z toho důvodu, že když se tak jako bavím s účetními, tak jako hodně často mluvíme o těch hmotně právních normách.
00:09:38 Za těmi hmotně právními normami si představte zákony, respektive zákonná opatření, abych byl úplně přesný, která upravují jednotlivé daně. Takže máme zákon o daních z příjmů, zákon o DPH, zákon o spotřebních daních, zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, apod. Nicméně to nejsou jediné právní normy v oblasti daní. Tyto právní normy ty hmotněprávní vlastně říkají, jaké daně, jak se daně, pardon, jak se jednotlivé daně počítají, jak se odvádějí státu, apod.
00:10:20 Nad nimi nebo vedle nich stojí i nějaká procesní norma, která vlastně upravuje ten běh, ne, jak daň spočítat a zaplatit, ale jak to celé zprocesovat, že tady máme nějakou, že tady máme nějakého správce daně a kdo to je, jakým způsobem se s ním komunikuje, jakým způsobem se s ním v uvozovkách hádá, když je někde nějaký konflikt, jakým způsobem stát může kontrolovat daně, apod. V minulosti to byl zákon o správě daní a poplatků a aktuálně už poměrně dlouho je to daňový řád.
00:11:00 Někdy se říká, že když nepotkáte ve své praxi daňový řád, tak jste šťastlivci, protože všechno běží bez problémů tak, jak má. Na druhou stranu ve chvíli, kdy vás, kdy vás například správce daně jakkoliv osloví, tak je docela dobré ten daňový řád minimálně v těch základních parametrech znát abyste věděli, na co máte právo při kontaktu se správcem daně a co je naopak naše povinnost, apod. Zároveň procesní norma, daňový řád krásně ukazuje, že daňové předpisy nejsou spravedlivé. Já se jako relativně často setkávám s názorem, že daně mají být spravedlivé.
00:11:43 Jako člověk, který musel projít seminářem, několika semináři na daňovou teorii, tak vám mohu říct, že nám bylo mnohokrát správně vtloukáno do hlavy, že daně spravedlivé prostě nejsou a z podstaty být nemohou. Daně se prostě vybírají, aby stát měl na svůj provoz, a mají se vybírat pokud možno efektivně, takže proto máme silniční daň, protože je poměrně jednoduché se kouknout do registru vozidel, kdo, které vozidlo vlastní či provozuje, a kouknout, jak je to s placením daní, ještě jednodušší je to u daně z nemovitostí, protože máme katastr nemovitostí, apod.
00:12:22 Proto máme daň z nabytí, protože je to zase navázáno na nějakou změnu v nějaké centrální databázi typu katastr nemovitostí. Takže spravedlnost nehledejte. A v daňovém řádu mimochodem je to krásně ukázáno. Jeden z autorů daňového řádu mě poučil, že to je norma zapadající do tzv. vrchnostenského práva, to se mi jako velmi líbí tato skupina, a ukazoval to na jednom krásném příkladu, když při jednání správci daně řeknete, co si o něm doopravdy myslíte a použijete k tomu nějaký vulgarismus, tak vám může udělit pokutu až 50 000 korun.
00:13:06 Když on vám řekne, že si o vás myslí to samé, tak vy na něj můžete podat nějakou civilně správní žalobu pro urážku na cti, žádnou pokutu mu neudělíte. Takže už jen tady na tom jako jednoduchém příkladu vidíte, že to daňové právo je asymetrické a vždy bude. No a na co se zapomíná v rámci daňových předpisů, tak ale poměrně oprávněně, tak to je zákon o soustavě daní, přičemž tento zákon se domnívám, že je možná nejdůležitější. On je velmi kraťounký a velmi jednoduchý.
00:13:42 On říká, které daně se u nás smí uvalit, a asi si vzpomínáte, že ekologické daně přišly poměrně dost pozdě, ale zákon o soustavě daní s nimi, už je předpokládal, už od svého vzniku v roce 1992, takže vlastně měli jsme nenaplněný zákona o soustavě daní. Dobrá zpráva je, že zákon o soustavě daní už další daň nepředpokládá. Takže pokud by měla být uvalená nějaká nová daň, tak by se nejdříve musel novelizovat zákon o soustavě daní, a pak až vytvořit ta nová daň. Takže to jen odskok k daňovým předpisům. Já znovu jako zopakuji to, čím jsem u nich začal.
00:14:29 Jsou poměrně hodně rigidní, poměrně hodně přesné v nastavování různých postupů, výpočtů, atd., atd. Vždyť to znáte, daňové předpisy řeší i zaokrouhlování na koruny, apod. No, a pak jsou tady ty účetní předpisy a já je chápu jako něco mezi zase na té nějaké pomyslné ose od volné úpravy vztahů až po tu přísnou. Ty účetní předpisy na jednu stranu něco stanovují poměrně přesně, poměrně přísně, ale spoustu věcí nechává otevřenou a nechává to na úvaze účetní jednotky.
00:15:14 Po nějakých historických pochodech, kdy my jsme dlouho fungovali s nějakým zákonem o účetnictví mimochodem inspirovaným velmi francouzským účetním modelem, takže pokud někdo máte vztah k účetní ve Francii, tak Vám možná přijde, že to naše a jejich účetnictví je si velmi podobné co do úpravy. Je to pravda, protože prostě jsme vycházeli z tohoto základu. Do nějakého roku 2000 včetně vedle zákona o účetnictví fungovaly tzv. postupy, opatření ministerstva financí, které tedy byly nakonec Ústavním soudem zrušeny jako v podstatě nezákonné právní normy.
00:16:07 Já se cítím, že se nevyjadřuji úplně přesně, ale prostě byly zrušeny jako neplatné, ale naštěstí už paralelně s tím vznikala ta dnešní, dá se říct, nějaká jako trojstupňová stavba právních předpisů v oblasti účetnictví a to právě zákon, na něj navazujících několik vyhlášek a na ně navazující sady Českých účetních standardů. Jak to celé funguje a jak je nutné jako se v tom nějakým způsobem orientovat.
00:16:43 Zákon o účetnictví zavádí vlastně ty úplně nejzákladnější pravidla jako to, kdo musí vést účetnictví, podle jakých základních principů se to účetnictví povede, kdo a jak archivuje případně účetnictví, základní informace, ale skutečně ty nejzákladnější o účetní závěrce, apod. Ten zákon o účetnictví je odsouzený k velké obecnosti z toho důvodu, že z něj musí čerpat různé typy účetních jednotek.
00:17:15 Já tady budu nejčastěji mluvit o podnikatelích, koneckonců proto tady mám v té levé části tu vyhlášku 500/2002 Sb., což je vyhláška, která rozvádí právě zákon o účetnictví pro potřeby podnikatelů, ale třeba hned 501 by byly finanční instituce, banky, zdravotní pojišťovny mají svoji vlastní vyhlášku, svoji vlastní vyhlášku mají nepodnikatelské subjekty, svoji vlastní vyhlášku mají subjekty, teď přemýšlím, jak to shrnout, rozpočtové, příspěvkové organizace, přemýšlel jsem, jak to dát pod sebe, řekněme nějaké jako státní organizace.
00:17:59 Proč, no, protože každý z těch subjektů dělá účetnictví s nějakým trochu jiným cílem. Všichni chceme informovat toho svého uživatele, háček je v tom, že každý uživatel, respektive uživatel každého toho typu, který jsem tady tak jako namátkově vyjmenovával, tak očekává něco jiného.
00:18:20 Podnikatel, když to vezmu jako jednoduše, tak očekává, že bude mít informaci založenou na tom, že chce dosahovat zisku, takže ty informace budou skládány tak, aby mu dohromady dávaly obrázek o tom, nejen jestli je jeho společnost zisková, ale proč je zisková, kde mu hrozí případně rizika, která ovlivňují do budoucnosti zisk, apod.
00:18:50 Vedle toho například člověk, který si bude číst závěrku nějaké neziskovky, tak ho až tolik nebude zajímat zisk, ale bude ho zajímat jakoby způsob vypořádávání a využívání různých prostředků, ať získávaných, nebo například využívání majetku té neziskové organizace, apod. Rozpočtovky, příspěvkovky, tam už koneckonců, jak je to v názvu, tam zase uživatele bude zajímat, jak se vypořádávají se svým rozpočtem, jak, na kolik ho plní, na kolik ho neplní, apod. Bylo by velmi těžké tyto různé uživatelské nároky dát do jednoho zákona.
00:19:32 Naštěstí zákonodárce se o to nepokoušel a vyřešil to právě tím systémem zákon + několik vyhlášek. Vyhlášky, jednotlivé vyhlášky pro ty své vždy účetní jednotky, pro ten svůj okruh, řeší několik dalších podrobnějších pravidel v účetnictví. Říkají, jak konkrétně má vypadat účetní závěrka jako právě ten základní informační výstup z účetnictví směrem navenek, a potom komentují základní nějaké účetní metody.
00:20:09 Schválně říkám základní, rozhodně ne všechny účetní metody, ale u některých měl zákonodárce jako snahu ty metody buď sjednotit, anebo nějakým, nebo minimálně usměrnit nějakým způsobem, také je třeba nutné číst, co je, např. co je a co není součástí pořizovací ceny dlouhodobého majetku, takže to je jen nějaký pokus sjednocení.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.