Účetní a daňové doklady, fakturace
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
28.5.2019 (Út)
3 h 38 min.
Tomáš Líbal

Účetní a daňové doklady, fakturace

O školení
Přepis
Dotazy 5
Víte jakými předpisy se v České republice řídí náležitosti účetních a daňových dokladů a kolik jich existuje? Co na často používaných účetních a daňových dokladech musí a nemusí být uvedeno? Jaké jsou nejčastější chyby při vystavování účetních a daňových dokladů? To vše a mnohem více se dozvíte na školení s Ing. Tomášem Líbalem.

Obsah školení

  • Informace GFŘ k fakturaci.
  • Členění účetních a daňových dokladů - jejich náležitosti.
  • Vyúčtování záloh, resp. úplat.
  • Přepočet cizí měny pro potřeby DPH.
  • Uplatňování daňových dokladů z časového hlediska.
  • Daňové doklady u přenesení daňové povinnosti na příjemce.
  • Forma daňových dokladů a její převod.
  • Účetní doklady.
  • Požadavky dalších předpisů na náležitosti dokladů (EET, živnostenský zákon, zákon o ochraně spotřebitele apod.).

Komu je školení určeno

  • účetní
  • pokladní a další pracovníci ekonomických úseků
  • daňoví poradci
  • auditoři
  • finanční manažeři
  • podnikatelé

Štítky

lektor

Tomáš Líbal

Od roku 1991 působí jako účetní poradce a lektor se zaměřením na účetnictví a daně. Bohaté zkušenosti ze své konzultační činnosti, mimo jiné i jako asistent daňového poradce, přenáší i do seminářů, které lektorsky zajišťuje. Jako autor a spoluautor napsal řadu odborných publikací a článků. Spolupracoval i při vývoji nových výukových pomůcek v oboru účetnictví využívajících výpočetní techniku.

Všechna školení lektora (16)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Jakým způsobem zjednodušit navádění dokladů do účetního programu? Existují nějaké programy, kt. papírový doklad automaticky převedou do účetního sw.?

2) Jak přijímat doklady, kde se stále zaokrouhluje? Mohu uplatnit DPH v takovém rozsahu, co je uvedeno na přijatém DD? I když by mělo být o pár haléřů nižší?

3) Jak přistupovat k dokladům ze zahraničí/EU, které jsou na nějaké služby objednané přes internet a není možné získat (vytisknout) pořádný DD.

4) Jaké datum použit pro zaúčtování (datum účetního případu)?. Doklad přijatý 3.5., dodavatelem vystaven 2.5., na dokladu uvedeno DUZP 30.4.. Lze doklad zaúčtovat s datem 30.4.? časově spadá do dubna

5) Dobrý den, malé s.r.o. neplátce DPH pořádá odborné semináře pro zákazníky. Účastnické poplatky fakturuje před konáním semináře. V případě včasného odhlášení zákazníka vrací zákazníkovi účastnický poplatek v plné výši. jak nejlépe tuto transakci zdokladovat. Je nutné vystavovat dobropis? A pokud ano je nutné mít ho podepsaný od protistrany? Děkuji

6) Dobrý den, když účtuji zboží hrazené dobírkou (výdej z pokladny), potřebuji mít u faktury doklad o zaplacení od přepravce? Pakliže ano, které datum figuruje v pokladně jako datum dokladu? Datum zdanitelného plnění, které je uvedeno na faktuře nebo datum vystavení dokladu od přepravce? (Jsme plátci dph.)

7) Na instalatéra FO plátce DPH vystaven doklad za cca 30 000 za materiál. Doklad obsahuje úplné údaje instalatéra včetně DIČ a adresy. Zmatkem a špatnou komunikací tento doklad uhradil bankovním převodem zákazník. Předpokládám že DPH, si může instalatér uplatnit bez problémů, protože uplatnění DPH není vázáno na zaplacení dokladu. Jakým způsobem však nejlépe zúčtovat tento materiál se zákazníkem, aby byl vlastněn instalatérem, který jej dále použije pro svou podnikatelskou činnost a aby si také mohl ponechat nárok na odpočet? Děkuji

8) Obdržíme občas doklad z EU od ORD, ale je mylně částka včetně DPH i když je uvedené na DD naše i jejich DIČ. Máme do PDPH uvádět jako ZD tuto částku včetně DPH a na to udělat R.CH. nebo vzít jako ZD částku bez DPH?

9) Pokud zasíláme fakturu-ODD - nemusíme již požadovat vrácení ODD s vyznačením data přijetí odběratelem a teprve tímto datem jsme teprve mohli nárokovat DPH?

10) Musí být u dokladu připojen způsob zaúčtování? My máme doplněné jen číslo dokladu, vše ostatní je v deníku?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Takže jak mám řešit přijatou fakturu s úhradou převodem, která mi přišla se zaokrouhlením na celé koruny s nulovou sazbou DPH. Mám požadovat opravený doklad?

2) Také nás trápí DIČ začínající EU. Dá se to někde ověřit, do jakého řádku mám v PDPH, v KH uvádět tyto služby přijaté?

3) Pokud nebudu zaokrouhlovat faktury, vznikne mi zpravidla celková částka k úhradě na haléře. Odběratelé zpravidla zasílají platbu zaokrouhlenou na celé koruny nahoru nebo dolů. Jak se potom popasovat s nedoplatkem nebo přeplatkem na fakturách? Jak řešit, pokud odběratel zaplatí víc, je nutné dodanit?

4) Musím vystavit DDPP v případě že dostanu předem platbu za zboží dodávaného do jiného Čl. státu EU?

5) "zaokrouhlení je jen peněžní částka. Není to úplata za poskytnutou službu / prodané zboží. A peníze nejsou předmětem daně dle § 2 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH.
Švec." Tak teď nevím co platí? Rozpočítávat či nikoli? Děkuji

6) U energií pokud znám výše zálohy na el. energii a výši zálohy na vodné a stočné, lze při zaplacení vystavit DD? děkuji

7) Jak naložit s přijatou fakt z EU na zálohovou platbu za zboží, které bude dodáváno do třetího čl. státu EU až za dva měsíce. My jsme tedy prostřední osoba. Dodavatel ji vystavil jako první konečnou fakturu, zboží nebylo dodáno a uvádí ji do instrastatu. Je tato platba třístranný obchod?

8) Jako pronajímatel posílám zálohy na energie, po zaplacení vyčíslím DPH dle jednotlivých sazeb k energiím. JEDNOU ZA ROK DOÚČTUJI ENERGIE DLE SKUTEČNOSTI . MOHU I NADÁLE UPLATŇOVAT ZÁLOHU NA DPH PŘI VYSTAVENÍ ZÁLOHOVÉHO LISTU?

9) Musí být skutečně na obdrženém DD razítko jeho obdržení? Nedodržení je pod sankcí? Nedokážu si představit toto vyžadovat u malých s.r.o. jako externí účetní.

10) Lze uplatnit DPH na základě platebního kalendáře, když odběratel nehradí přesně dle předepsaných plateb, ale v jiné výši? Nižší i vyšší?

11) Jsme autoškola, plátce DPH, uchazeči nám platí na účet za kurzy , musíme jim vystavovat doklad (částka třeba 20000,-Kč), uchazeči doklad nevyžadují?

12) DD je vystaven později jak do 15 dnů, np. za 30 dnů. O jaký prohřešek se jedná? Jaké hrozí sankce? DPH je odvedeno v den úhrady; v den DUZP

13) Pokud zjednodušený DD obsahuje vypočítanou daň, a daň je vypočítaná chybně, co s tím? Může si odběratel vypočítat daň sám, aniž by vyžadoval opravu dokladu? Děkuji.

14) Doklady od dodavatele s přenesenou daňovou povinností jsme dostali pozdě (DUZP rok 2018, doklady jsme obdrželi nyní v 5/2019). Je možné přiznat daň v období, ve kterém jsme doklady obdrželi? Nebo raději podat dodatečné daňové přiznání? Děkuji.

15) Eshop vystavuje DD, kde je uvedeno: 3 ks za 2,1 a výsledek je 6,5. O jak závažný prohřešek se jedná? Chybu nelze jednoduše odstranit. Jedná se o programovou chybu např. prodeje zb. 3+1 zdarma

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Dobrý den. Musí být na DD razítko a podpis dodavatele? Děkuji

2) Dobrý den, pokud máme DD z Německa a nejsme plátci DPH musíme dodanit?

3) Jak postupovat? V roce X nejsme plátce DPH a koncem roku X se plátcem DPH stávame z důvodu dosažení obratu 1 mil.. Jak fakturovat v roce X před registrací tj. uvádět na DD DPH v každém případě nebo ne?

4) Pochopila jsem dobře, že u služeb do EU na DD stačí uvést "Daň odvede zákazník" a nemusí být odkaz na paragraf? Naopak u prodeje zboží do EU musí být uveden odkaz na paragraf?

5) Dobrý den. K 12.5. 2019 došlo ke změně sídla naší společnosti (přejmenování ulice). Dostali jsme DD vystavený na původní adresu. DUZP bylo 10.5, ale DD byl vystaven 13.5. Je to, prosím, správně, nebo musí dodavatel tento DD opravit (z důvodu nároku na odpočet DPH) a napsat již adresu novou?

6) Je nutné žádat po dodavateli opravu daňového dokladu v režimu RCH, pokud není na dokladu výslovně uvedeno "daň odvede zákazník", ale z položek dokladu a předmětu plnění toto jasně vyplývá?

7) Ještě k té změně sídla: Jak to je u hotovostních dokladů? Nakupujeme u dodavatelů, platíme v hotovosti na místě. I zde je nutné mít tu novou adresu? Nebo u hotovostních dokladů do 10tis to je jedno? Děkuji za odpovědi.

8) Pokud je nahlášené na FÚ skutečné sídlo a liší se od sídla dle OR - uvádí se v Přiznání k DPH, KH jaké sídlo a odevzdává se na FÚ dle sídla v OR nebo dle skutečného sídla? Všude uvádíme sídlo dle OR.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 02. 02. 2022, 11:46
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
když účtuji zboží hrazené dobírkou (výdej z pokladny), potřebuji mít u faktury doklad o zaplacení od přepravce? Pakliže ano, které datum figuruje v pokladně jako datum dokladu? Datum zdanitelného plnění, které je uvedeno na faktuře nebo datum vystavení dokladu od přepravce? (Jsme plátci dph.)
Děkuji,LB
Bod agendy:Členění daňových dokladů a jejich náležitosti

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 02. 02. 2022, 11:46
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
malé s.r.o. neplátce DPH pořádá odborné semináře pro zákazníky. Účastnické poplatky fakturuje před konáním semináře. V případě včasného odhlášení zákazníka vrací zákazníkovi účastnický poplatek v plné výši. jak nejlépe tuto transakci zdkokladovat. Je nutné vystavovat dobropis? A pokud ano je nutné mít ho podepsaný od protistrany? Děkuji

Dotaz číslo 2
na instalatéra FO plátce DPH vystaven doklad za cca 30 000 za materiál. Doklad obsahuje úplné údaje instalatéra včetně DIČ a adresy. Zmatkem a špatnou komunikací tento doklad uhradil bankovním převodem zákazník. Předpokládám že DPH, si může instalatér uplatnit bez problémů, protože uplatnění DPH není vázáno na zaplacení dokladu. Jakým způsobem však nejlépe zúčtovat tento materiál se zákazníkem, aby byl vlastněn instalatérem, který jej dále použije pro svou podnikatelskou činnost a aby si také mohl ponechat nárok na odpočet? Děkuji

00:00:04 Ještě jednou, dámy a pánové, já vám přeji dobrý den ze studia webináře. Jak už bylo zmíněno, dnes se budeme věnovat problematice dokladů účetních, daňových, no a v této souvislosti i fakturám, kteréžto bývají takovým častým nosičem zejména daňového dokladu u DPH.
00:00:26 Takže poprosím, kdybyste si k ruce vzali prezentaci, kterou, jak bylo zmíněno, si můžete stáhnout z webových stránek, a budeme postupovat zejména podle té prezentace v PowerPointu, a pak jsem si dovolil ještě pro vás připravit takovou útlejší ještě složku materiálů, kde máme i nějaké ukázky, příklady dokladů, abychom si jen nepředčítali, necitovali předpis, ale měli i nějaký vzor, příklad jednotlivých dokladů. Takže pojďme se pustit do díla a to tím, že bychom si mohli zmínit, kolik máme v ČR předpisů, které dopadají na náležitosti dokladů. Možná se s vámi shodnu, že jich je více než dost.
00:01:10 Máme tady 10 bodů v té powerpointové prezentaci, takže pojďme si zmínit, na koho který ten předpis dopadá, koho se týká, abyste si v tom udělali nějakým způsobem systém a pořádek v tom smyslu, který ten předpis se vás týká, který naopak se na vás vztahovat nebude. Takže na 1. pozici máme zmíněný zákon o účetnictví, tam hovoříme o těch účetních dokladech. Tyto povinnosti umisťovat na doklady náležitosti účetního dokladu se vztahují k tzv. účetním jednotkám, jak asi víte, definici účetní jednotky bychom nalezli v zákonu o účetnictví.
00:01:51 No a jsme-li účetní jednotkou ve smyslu zmíněné definice, znamená to, že vedeme účetnictví, ať už tedy, a zejména asi to podvojné, tak víte, že tu a tam některá ta účetní jednotka v nepodnikatelské sféře vede i jednoduché účetnictví, takže těchto subjektů se týká povinnost prokazovat ty účetní případy zaznamenávané, ať už v podvojném anebo jednoduchém účetnictví na základě účetních dokladů, které mají potom ten význam prokazování účetních případů.
00:02:23 Koho naopak se nějaké účetní doklady naprosto netýkají, to je například u fyzických osob, které vedou daňovou evidenci a sepisují si v daňové evidenci ty své příjmy a výdaje, tak nechť si to do nějaké té evidence zaznamenávají podle čehokoliv, ale rozhodně nemají povinnost například u nějakých hotovostních plateb vyhotovovat výdajové a příjmové pokladní doklady, apod. Takže kdo vede daňovou evidenci, předpis, zákon o účetnictví se ho netýká, co se týče dokladů.
00:02:55 Podobně fyzická osoba, která uplatňuje paušální výdaje či paušální daň, také ji v podstatě nějaký zákon o účetnictví naprosto nezajímá a jak jsem zmínil, vztahuje se na ty účetní jednotky, co vedou tedy to, ať už podvojné anebo jednoduché účetnictví. 2. bod připomíná zákon o DPH, tady si všimněme, i že v praxi běžně jsme zvyklí říkat daňové doklady, ale my tam v tom seznamu máme několik daní, které upravují náležitosti dokladů. Takže kdybychom chtěli být úplně přesní, měli bychom zmínit tedy, že máme na mysli v diskuzi zákon o DPH, tedy daňové doklady u DPH.
00:03:34 Takže na koho cílí tato povinnost, tento předpis, takže zejména se shodneme, že tuto povinnost mají plátci DPH, nicméně víme, že vedle plátců DPH existují i tzv. identifikované osoby.
00:03:48 No, ale nejen těch osob, které jsou zaregistrovány k DPH se týká tedy tento předpis, ale jak víme, někdo v nějakou chvíli plátcem DPH není, avšak velmi snadno se tím plátcem i ze zákona může stát, jak víme známý ten obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců více jak milion korun, musím se zaregistrovat jako plátce DPH, no a při tom startování toho plátcovství má možnost uplatnit i odpočet DPH z některých nákupů, které se uskutečnily před tou registrací k DPH.
00:04:25 No a čím bude prokazovat takto uplatňovanou DPH na vstupu jim, než právě těmi daňovými doklady, proto tedy zákon stanovuje povinnost vystavování těch daňových dokladů nejen vůči plátcům, nejen vůči těm identifikovaným osobám, ale vůči tzv. osobě povinné k dani, zjednodušeně vůči všem podnikatelským subjektům, nadále i vůči právnickým osobám nepovinným k dani. Takže tolik na připomenutí. Bohužel jsem se ve své praxi setkal i s tím, že právě se někdo zaregistruje jako plátce DPH, měl šanci uplatnit ten odpočet DPH, ale chyběly daňové doklady. Takže tolik komentář k zákonu o DPH, koho se týká.
00:05:08 Na 3. pozici máme uvedený zákon o spotřebních daních, kde naštěstí tento předpis se vztahuje na poměrně omezený okruh subjektů, zejména na ty, co tedy vyrábí či dováží komodity podléhající spotřební dani, jako jsou třeba paliva, tabákové výrobky, alkoholické nápoje, apod. Takže tyto subjekty, tito plátci spotřebních daní umisťují na doklady náležitosti podle tohoto předpisu. Takže s ohledem na to, že se to týká omezeného okruhu subjektů, jen touto zmínkou bychom uvedli, že i takovýto předpis upravuje náležitosti dokladu.
00:05:46 Na 4. a 5. pozici máme uvedený živnostenský zákon a zákon o ochraně spotřebitele. Podle mého názoru máme zbytečně 2 právními předpisy upraveny tyto povinnosti. Z hlediska profesního by se na nás tyto předpisy vztahovaly tehdy, máte-li třeba nějaké prodejny nebo poskytujete-li služby občanům. Takže ten živnostenský zákon hovoří o tom, že když podnikateli, když si někdo vyžádal od podnikatele doklad, že jim má vystavit a s náležitostmi, které upravuje živnostenský zákon.
00:06:21 Ten zákon o ochraně spotřebitele zase hovoří o tom, že když spotřebitel si tedy vyžádá doklad, že jej má obdržet s náležitostmi, které upravuje tato právní norma. Tyto předpisy, tyto požadavky si zmíníme, neboť se domnívám, že minimálně soukromě by vás mohly zajímat, všichni chodíme nakupovat, všichni jsme příjemci nějakých různých služeb, například od řemeslníků, kde si myslím ale, že to vyžaduje dosti odvahy, vyžádat si třeba od instalatéra doklad za nějakou službu.
00:06:50 Takže minimálně soukromě by nás mohlo zajímat, jaké ty požadavky těmito předpisy jsou stanoveny, a jaký tedy ten doklad by měl být podle tohoto předpisu vystaven. Takže podle mého názoru by plně postačovalo, kdyby tyto požadavky byly upraveny pouze tím zákonem o ochraně spotřebitele, nicméně zákonodárce měl pocit, že je třeba, aby ten živnostenský zákon mně upravoval tuto povinnost, takže máme to takto ve 2 předpisech. Na 6. pozici zmiňuji nový občanský zákoník, asi jej znáte pod tou zkratkou NOZ.
00:07:25 Nový občanský zákoník neupravuje obecně náležitosti dokladů, ale on hovoří o tom, jaké náležitosti mají mít obchodní listiny. Týká se podnikatelských subjektů, jak si za chviličku připomeneme. Takže velmi běžným právě nosičem toho dokladu, jak už jsem zmiňoval, je faktura, která nepochybně spadá do těch obchodních listin, takže proto to mám v tomto seznamu i zmíněný ten nový občanský zákoník, že na faktuře stejně jako ve smlouvách, stejně jako v objednávkách a na dalších obchodních listinách máme tedy za povinnost uvádět náležitosti, které upravuje ten nový občanský zákoník.
00:08:03 Takže za chvilinku zmíníme, že si připomeneme, že tato povinnost se zase vztahuje pouze na podnikatelské subjekty. 7. bod připomíná směrnici EU o DPH. Takže asi tušíte, že tento předpis by se nás týkal tehdy, jestli obchodujeme s EU, jestli máte nějaké obchodní partnery v EU a buď to vy od nich, nebo oni od vás cosi pořizujete. Takže jak víme, DPH je evropskou záležitostí a je tedy upravena tímto předpisem evropským, takže 7. bod by se vás týkal tehdy, máte-li nějaké ty obchodní případy z EU anebo do EU, ať by se jednalo o službu anebo pořízení či dodání zboží.
00:08:49 Takže pro vás, co máte ta evropská plnění, 7. bod. Na 8. pozici máme relativně mladý předpis, ale ono už tak malou dobu zase neplatí, je to nějakých takových 12 let tuším, co byly zřízeny a zavedeny v ČR tzv. ekologické daně, jak je máme v závorce zmíněné, daň z elektřiny, ze zemního plynu a z pevných paliv, aby ten předpis byl ještě obzvlášť komplikovaný, tak každá z těch jednotlivých 3 ekologických daní má specifické požadavky na tyto daňové doklady.
00:09:24 Opět platí podobně jako u toho zákona o spotřebních daních, že tato povinnost cílí na poměrně omezený okruh subjektů a to na ty, co tyto komodity, mám tím na mysli tu elektřinu, zemní plyn, apod., dodávají a fakturují, účtují konečnému spotřebiteli. Takže například nějaké elektrorozvodné závody, které vám vyúčtovávají spotřebu elektrické energie, umisťují na tento doklad náležitosti podle tohoto předpisu, podle tohoto zákonného zákona.
00:09:55 No a na 9. pozici máme zmíněný nejmladší z předpisů upravujících náležitosti dokladů, povíme si, že tam existuje pro tento doklad i specifický termín účtenka, jak jej vymezuje § 20 toho zákona o evidenci tržeb, takže jak víme, vypukla elektronická evidence tržeb v ČR 1. prosincem roku 2016 pro některé subjekty.
00:10:23 Mám tím na mysli ty, co mají tržby z ubytování nebo stravování, pak po nějakých 4, po nějaké době se k nim připojily ještě ty, co mají tržby z maloobchodu a velkoobchodu, takže ty subjekty, které mají povinnost evidovat tržby v rámci té EET, musí při těch hotovostních platbách, zejména při hotovostních platbách, vystavovat doklady, kterým říkáme účtenka a upravuje je zákon o evidenci tržeb, takže to se nás také určitě týká minimálně v roli zákazníků a možná i mnozí z vás jste ve firmách, které už musí povinně evidovat tržby, takže povíme si, jaké ty požadavky jsou na ten doklad,
00:11:02 na tu účtenku podle zákona evidence tržeb. No a existují ještě i další předpisy, přiznám se, že trošku alibisticky mám 10. bod zmíněné další, ale zmínil bych jako příklad toho dalšího, existuje třeba vyhláška ministerstva dopravy, která upravuje, jaký doklad nám má vystavit taxikář, jaký má vyjet z té tiskárny taxametru, takže na to existuje i zmíněný předpis, vyhláška ministerstva dopravy, co tedy na tomto dokladu od toho taxikáře má být uvedeno. Donedávna ještě třeba i zákon o významné tržní síle upravoval, co má být na dokladech, na těch fakturách v souvislosti s tímto zákonem.
00:11:43 Pro velký úspěch to před nedávnem zase bylo zrušeno, no, ale nelze vyloučit, že v budoucnu bude ještě nějaký další předpis přijat, který bude upravovat náležitosti dokladu, takže tolik nějaký seznam, výčet toho, co by nás v ČR mohlo zasahovat, co se týče předpisů upravujících náležitosti dokladů. Pojďme tedy dále zmínit to, co jsem avizoval, ty povinnosti podle nového občanského zákoníku, viz další snímek v té powerpointové prezentaci. Co má být na těch obchodních listinách.
00:12:18 Takže jak tam i zmiňuji, zejména by se měly na mysli faktury, objednávky, nepochybně i smlouvy a jiné ty obchodní listiny. Znovu připomínám, že tato povinnost se týká podnikatelů, podnikatelských subjektů. Nevím, jestli mezi vámi posluchači jsou tací, co jsou z nějakých třeba rozpočtových, příspěvkových organizací, apod. nebo z nějakých nepodnikatelských subjektů, spolky, apod., takže na vás tato povinnost necílí, ale vztahuje se na podnikatele.
00:12:46 Takže ti podnikatelé by o sobě na obchodních listinách uváděli jméno, my si tento pojem i připomeneme, že jméno podle nového občanského zákoníku se rozumí u fyzické osoby jméno a příjmení, u právnických osob by se tím myslela obchodní firma, takže tato informace podle zmíněného § 435 by měla být na těch obchodních listinách.
00:13:15 Dále vaše sídlo, také až dorazíme k náležitostem daňového dokladu, tak si zmíníme, že u DPH tím sídlem se leckdy může rozumět docela něco jiného, co má třeba podnikající právnická osoba zapsáno v obchodním rejstříku, ale tady podle toho nového občanského zákoníku by se tedy myslelo to sídlo například u právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku.
00:13:37 No a další povinný údaj uváděný v obchodních listinách podle nového občanského zákoníku je identifikující údaj, takže co jiného než IČO by se mělo na mysli, kdy tedy v té spodní části slidu jsem si dovolil zrekapitulovat i různé pojmy, které pro to dané stále stejné 8 místné číslo byly tedy v historii používány.
00:14:02 Takže jak tam máte v té tabulce, bylo to zavedeno někdy v roce 2090 pod pojmem identifikační číslo organizace pod zkratkou IČO, nicméně česká legislativa nějak po převratu v roce 1989, tak poté, co byly přijaty obchodní zákoník a živnostenský zákon, apod., tak tyto právní normy označovaly toto číslo jako identifikační číslo, od čehož se odvinula zkrátka IČ, pak tedy někdy od roku 2004, jak máte v tabulce uvedeno, to zase bylo přejmenováno, stále to stejné 8 místné číslo na identifikační číslo ekonomického subjektu, tu zkratku jste myslím nikdy ani neviděli, že by ji někdo,
00:14:45 že by to někdo zaznamenal a už vůbec ne používal. No a jak vidíte v té přehledové tabulce, od poloviny roku 2010 nabyl účinnosti zákon 111/2009 Sb., kde to opět tedy bylo přejmenováno, tentokrát na identifikační číslo osoby. No a přímo v tom zákonu zmíněném 111/2009 Sb. je uvedeno, že závazná zkratka pro tento pojem je IČO.
00:15:10 Takže pakliže někdy vidíte na některých dokumentech zkratku IČ, není to proto, že by tedy to bylo správně, ale že tedy ten autor toho tiskopisu, faktury anebo ten daný subjekt ještě nezaznamenal tedy tuto změnu, jak jistě to snadno spočítáte, tak je to nějaký 9. nebo dokonce 10. rok, co už tedy platí tato zkratka IČO. Takže zákony se vztahují na všechny, nicméně třeba na daňových tvrzeních, které vydává GFŘ, tak stále tedy je zkrátka IČ, ale nikoliv proto, že by to bylo správně. Takže můžete si ověřit v té právní normě to, co tedy tvrdím.
00:15:51 No a další povinný údaj uváděný na těch obchodních listinách je ještě poněkud podle mého názoru naprosto zbytný údaj, je to ten zápis v obchodním rejstříku, ty údaje o tom zápisu, jistě si to vybavíte, jak to na těch fakturách vídáváme už dlouhá léta, že firma ABC s.r.o. je zapsána u nějakého krajského soudu v nějakém oddílu, v nějaké vložce, takže tato povinnost vyplývá tady z toho zmiňovaného § 435 toho nového občanského zákoníku.
00:16:21 No a v případě, že nejsme subjekty zapsanými v obchodním rejstříku, např. když by tedy fakturovala, smlouvu uzavírala, objednávala fyzická osoba, nezapsaná v obchodním rejstříku, tak se na těch obchodních listinách pochlubí zápisem v jiné evidenci, čímž by se třeba myslel zápis v živnostenském rejstříku, pod jakým číslem jednacím vám bylo vydáno to živnostenské oprávnění.
00:16:45 Když by podobná povinnost se vztahovala třeba na auditora, tak by se pochlubil, že je zapsán v Komoře auditorů pod nějakým číslem, podobně daňový poradce by se podobnou informací zase pochlubil na obchodní listině, že je zapsán v Komoře daňových poradců pod nějakým číslem.
00:17:05 Takže asi se také shodneme, že tyto údaje jsou v podstatě nepoužitelné, běžně máme dnes připojení v podstatě v každém počítači a mnohdy i téměř na všech mobilních telefonech připojení k internetu a víme, že ať už přes ten ARES či jiný web, máme-li IČO nebo máme-li tu obchodní firmu, máme-li jméno a příjmení, tak si potřebné údaje o zápise v obchodním rejstříku či v jiné evidenci můžeme bez problémů dohledat a netřeba, aby se zahlcovaly tímto údajem náležitosti dokladů. Nicméně zákon je zákon, takže tuto povinnost nám stanoví.
00:17:41 Jen bych připomněl, že platí také povinnost ze zákona 251/2016 Sb., který se jmenuje Zákon o některých přestupcích, že obdobné informace mají zase ty podnikatelské subjekty mít uvedeny i na stránkách umožňujících dálkový přístup. Takže vy, co máte webové stránky, facebookové stránky, instagramové stránky a jste-li podnikatelé, tak stejné tyto informace, jak je máme ocitovány z toho § 435, máte mít i na těch stránkách internetových řekněme zjednodušeně. Takže tolik to, co od nás požaduje ten nový občanský zákoník u obchodních listin. Pojďme dále, naše téma se jmenuje fakturace.
00:18:27 Já bych si dovolil připomenout, jak je to se splatností faktur, také tyto povinnosti už platí poměrně mnoho let, takže asi víme, že nový občanský zákoník velmi podobně formuluje tuto povinnost, jak už kdysi obchodní zákoník, že splatnost faktur za zboží a služby, zase připomínáme mezi podnikateli, je do 30 dnů od doručení faktury nebo obdobné výzvy či doručení zboží nebo poskytnutí služby, záleží na tom, co nastává později.
00:18:57 Také se asi shodneme a máme stejnou zkušenost, že už se stalo pomalu zvykem, že ta 30 denní lhůta splatnosti je standardem, nikoliv že je to chápáno jako maximální doba splatnosti. Takže kdysi dávno takovou běžnou dobou splatnosti bylo 14 dnů, ale tedy aktuálně, obvykle jsme kolikrát rádi, když vůbec do těch 30 dnů přijde platba nějaké faktury, je inkasována nějaká pohledávka. Takže dále ten nový občanský zákoník připouští, že by mohla být sjednána splatnost i delší, nicméně déle jak 60 dnů připouští to prodloužení jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
00:19:40 Vždy, když komentuji tento text toho nového občanského zákoníku, tak mně to přijde poněkud úsměvné, že trochu nefér to být může, ale ne moc. Takže, jak asi tušíme, zákon může vykládat pouze soud, takže až z nějakého judikátu soudního bychom teprve se dozvěděli, kdy je to tedy hrubě nespravedlivé, což si zatím nevybavuji, že bych někde takovýto judikát v minulosti potkal, takže možná v budoucnu.
00:20:09 No a ta další podmínka, ta by se týkala vás, co jste těmi nepodnikatelskými subjekty a jste nějakými veřejnými korporacemi, takže tam doba splatnosti déle jak 30 dnů může být ujednána jen tehdy, je-li to odůvodněno povahou toho závazku, no a v žádném případě by ta splatnost faktur neměla přesáhnout 60 dnů. Dále ještě bych si dovolil připomenout, že v případě, že nám někdo pozdě zaplatí nějakou fakturu, tak v žádném případě mu nebudeme účtovat penále, takový pojem, který v praxi dost často slýchávám, penalizační faktura je nesmyslný. Takže my podle nového občanského zákoníku máme 2 typy sankcí.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.