Účetní a daňové doklady 2022
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
8.6.2022 (St)
3 h 38 min.
Ing. Daniel Horad

Účetní a daňové doklady 2022

O školení
Přepis
Dotazy 26
Řádně vedená dokumentace je základním požadavkem průkaznosti účetnictví. Formální nesrovnalosti v ní jsou často zbytečným problémem při prováděných kontrolách ze strany státní správy, mohou ale způsobit i komplikace při denním provozu společnosti. Naopak někdy si s doklady přiděláváme více práce než je ve skutečnosti nutné. Na tomto školení získáte přehled o účetních a daňových dokladech, jejich náležitostech, vytváření, provádění oprav, storna atd.

Obsah školení

  • Účetní jednotka a zásada dokumentace (její smysl, stručný popis)
  • Vymezení účetní dokumentace vzhledem k právním normám a účetním zásadám
  • Druhy a náležitosti daňových dokladů, běžný, zjednodušený, o použití, opravný, dobropis a vrubopis
  • Druhy a náležitosti účetních dokladů (vnější, vnitřní, jednotlivé, sběrné, jednopoložkové, vícepoložkové, …)
  • Archivace účetních dokladů a jejich následná skartace
  • Elektronické daňové a účetní doklady

Pro koho je školení určeno?

  • účetní
  • pokladní
  • metodici
Je to jednoduché a přitom se v tom dělají chyby. Na tomto semináři si řekneme proč a jak se chybám vyvarovat.

Štítky

Ing. Daniel Horad

Účetní, auditor a daňový poradce. Po dvanácti letech v auditorské části skupiny TPA Horwath, kde byl mimo jiné zodpovědný za metodiku auditu, konsolidace a IFRS, se nyní věnuje účetnictví menších firem, daňovému poradenství, činnosti zkušebního komisaře KDP ČR a lektorské činnosti.

Všechna školení lektora (36)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12. 11. 2025, 10:13
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

jak vznést dotaz na fú ohledně náležitostí dokladů při výkupu plat od "soukromých" f.o. osob

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 09. 04. 2025, 10:46
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Po jaké době mohu skartovat kartu zaměstnance?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 09. 10. 2023, 21:01
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, neplátce DPH, vlastní mobilní telefon. Používá jej k soukromým hovorům i k hovorům jako OSVČ. Je možné částku za mobilní služby ve výši jedné poloviny zařadit do daňové evidence a daňově uplatnit? Faktura za mobilní službu je vystavena bez uvedení IČO, lze takový doklad adresovaný fyzické osobě OSVČ neplátci DPH uplatnit v daňové evidenci?

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 21. 03. 2023, 09:39
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na archivaci faktur vydaných. Pokud společnost nechce již faktury vydané tisknout (tak jak dělala doposud), ale chtěla by je evidovat a archivovat pouze v elektronické podobě, jaké podmínky musí dodržet? Je potřeba i u vlastních vydaných faktur při archivaci používat elektronický podpis a časové razítko? Nebo je možné např. pouze mít zálohu účetního programu, kde jsou i tyto faktury?
Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 08. 02. 2023, 09:37
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

ve 12/2022 byla vystavena faktura.
Ve 2/2023 firma napsala mail, že má jinou adresu a chce fakturu novou.
Vystavil se ODD s DUZP 2/2023 a nová faktura se správnými údaji s DUZP 2/2023. Je to tak správně? Jde mi hlavně hlavně o DUZP u ODD.

Děkuji I.L.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 10. 10. 2022, 15:36
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

společnost A plátce DPH obdrží fakturu za energie, 90% z této faktury přefakturovává na společnost B, neplátce DPH.
U firmy A je 10% z této fakturu zaúčtováno do nákladů a DPH z těchto 10% je nárokováno na odpočet, zbylých celých 90% je účtováno na 315 (tzn. odpočet DPH se neuplatňuje).
Vydaná faktura na společnost B je v celkové výši 90% a není zde vyčísleno DPH - tedy částka na účtu 315 společnosti A (protože DPH nebylo uplatněno na vstupu u společnosti A). Je prosím tento postup správný?
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 05. 10. 2022, 11:50
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,
chtěla bych ještě poprosit o radu k dotazu č.13. Nastoupila jsem do firmy, kde se papírové faktury naskenovaly, uložily v PDF formátu a nato byly skartovány.
Jaké jsou ty jiné jednodušší postupy prokazování neporušitelnosti obsahu atd. té elektronické formy, o kterých jste se zmiňoval? Firma totiž má několik let "prostých" skenů faktur a účtenek bez časových razítek apod. a já našla poměrně protichůdné informace, jestli jsou tedy takové doklady vůbec platné?
Mnohokrát děkuji,
s pozdravem L.F.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 06. 2022, 11:26
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Otázka k doklady se řídí právem poskytovatele: dostal jsem doklad z SK, byl na něm náš VAT i jejich VAT, ale přitom tam bylo vyčísleno DPH. Co s tím?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 06. 2022, 11:26
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, opravdu musím mít potvrzený ODD od druhé strany, že ho přijal? Nestačí, že vyvinu úsilí na jeho dodání např. pošlu mail, doporučený dopis. Vystavujeme ODD na reklamace zboží poměrně často a příkladáme si k tomu kopie odeslaného mailu, kde je vidět, že byl poslán mail s přílohou ODD. Děkuji.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 14. 06. 2022, 11:26
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, společnost provádí subdodavatele pro stavební a dokončovací práce v Německu, kde překročila obrat a je zde povinně registrována k DPH. Nyní provádí opět stavební práce ve formě subdodavatele opět v Německu ovšem odběratele jsou nyní zahraniční společnosti v Rakousku a Slovensku. Může společnost nadále vystavovat faktury v principu PDP (reverse charge) na zahraniční odběratele (AT a SR) nebo je povinna přiznat DPH v Německu, protože dle smlouvy jsou prováděny stavební práce na území Německa, a tedy dle mne je místo plnění v Německu, moc děkuji (Společnost má sídlo v České republice)

00:00:02 Ještě to běží. Teď už vypadá, že všechno funguje. Dobrý den. Dobrý den i ode mě. Moje jméno je Daniel Horad a mám tu čest s vámi projít dnešní téma účetních a daňových dokladů. Účetní a daňové doklady, ve skutečnosti to půjdeme naopak, tak jak je nějaká logika toho, jak doklady cestují, že nejdříve se přece jen vytvoří daňový doklad a pak vstoupí do účetnictví, ale sémanticky to nějak dává asi větší logiku v tomto pořadí. To je jedno. Moje jméno tady zaznělo, já jen krátké profesní představení, abyste věděli, kdo tady na vás bude ty zhruba 4 hodinky mluvit. Jsem auditor, daňový poradce.
00:00:49 Působil jsem zhruba 13 let v autorské sekci skupiny TPA, což je nějaké sedmá, osmá největší poradenská skupina u nás. Mluvím v minulém čase, protože pak jsme si s kolegyní z TPA založili malou účetní, daňově auditorskou společnost, kde se věnujeme naopak malým klientům. Říkám to i z toho důvodu, že si myslím, že mi to právě dává možnost a získal jsem tím zkušenost při spolupráci jak s velkými společnostmi, tak s úplně těmi nejmenšími.
00:01:29 A i z pohledu toho dnešního tématu, tzn. dokladů, protože přece jen k dokladům malé firmy přistupují poměrně dost jinak než velké firmy, co se týče jejich získávání, jejich kontroly, jejich schvalování, nějaké automatizace atd. atd. Takže to jen kraťounký úvod, představení. Co se týče nějaké osnovy dnešního semináře, tak já už jsem ji vlastně naznačil. Dvě hlavní oblasti, kterým se budeme věnovat, budou daňové doklady z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty a účetní doklady z pohledu zákona o účetnictví. A mezi to vložím jen takovou noticku.
00:02:27 Přece jen k dokladům, k fakturám se částečně vyjadřuje i obchodní právo v zákoně o obchodních korporacích. Není toho moc, ale za zmínku to určitě stojí. Nicméně jako začneme, ona je to svým způsobem také náhražka jakési osnovy, nějakým životním cyklem dokladů. Co tady tímto chci především vyjádřit, je to, že při úvahách nad nějakými doklady, pardon, ještě jen jedna, dovolím si jednu organizační záležitost. Nevím, jestli to zaznělo v tom úvodu od kolegyně, ale pro jistotu to řeknu. Už před seminářem přišlo pár dotazů. Děkuju za ně.
00:03:26 Na všechny tady zazní odpověď a najdete ji vlastně po první přestávce. Takže nebojte se, dotazy nikam nezapadly, určitě na všechny zareaguji. Omlouvám se ještě za ten odskok, ale přece jen, zejména pro autory dotazů, aby věděli prostě, že s nimi počítáme. Vzpomněl jsem si na to právě při pohledu na tento obrázek, kdy bych rád zdůraznil, že. Tak. Už to bude kreslit, jo, už to bude kreslit. Výborně.
00:04:12 Tady někde je jakási dělící linie nejen z pohledu toho, jak teče daňový doklad, ale i jak se na daňový a posléze účetní doklad, pardon, ale i jak se na to dívají jednotlivé právní normy a jak musíme chápat ty jednotlivé dokumenty, se kterými v daních, respektive v účetnictví pracujeme. Vystavení a obdržení daňového dokladu, já to tady mám schválně rozdělené do dvou nějakých okamžiků. Proč, pardon, proč?
00:04:49 K tomu se dostaneme v průběhu právě toho bloku ohledně daňových dokladů, ale nicméně prostě ty první 2 kroky, to vystavení a obdržení ve smyslu předání si z ručky do ručky, zaslání si PDF do e-mailu apod., tak to všechno je řízeno zákonem o dani z přidané hodnoty, který svým způsobem upravuje nějaký specifický vztah mezi dvěma subjekty, mezi tím, kdo ten daňový doklad obvykle vystavuje, a tím, kdo ho přijímá. To znamená, je to vztah, je to nastavení podmínek mezi dvěma subjekty a rozdělení nějakých pravomocí, rozdělení nějakých povinností apod.
00:05:42 Vedle toho účetní doklad jako takový, který začíná narůstat na důležitosti po té zdůrazněné červené čáře dělící, tak účetní doklad je naopak něco, co působí pouze dovnitř účetní jednotky. To znamená, už tady nemáme nějaké dva subjekty, ale máme tady subjekt jeden, máme tady jednu účetní jednotku. A této účetní jednotce zákon o účetnictví říká, co všechno má být na účetním dokladu, jak se s ním případně pracuje, jak se archivuje atd. atd. Já zkusím na jednom příkladu uvést, proč o tom tak mluvím a proč se to hned takto na začátku snažím důsledně od sebe oddělit.
00:06:31 Jednou z náležitostí účetního dokladu je i podpisový záznam osoby, která je zodpovědná za účetní příklad, za účetní případ, pardon. A přestože zákon o účetnictví toto ustanovení má už od roku 1991, tedy od okamžiku svého vzniku. A ačkoliv zákon o dani z přidané hodnoty v ustanoveních týkajících se daňových dokladů nikdy nemluvil o tom, že doklad (a teď se omezím třeba na listinný doklad) nemusel být nikdy podepsán. A to platí od roku 1993, co je účinný zákon o dani z přidané hodnoty, jeho první verze, než došlo ke změně po vstupu do EU.
00:07:23 Tak přesto se pořád ještě dnes můžeme setkat s názory, že daňový doklad vystavený v prodejně musí být podepsán, protože to říká zákon o účetnictví. Mluví tam o nějakém podpisu, což je právě nepochopení toho systému, že na něco, na vztah těch dvou osob zúčastněných na předávání si daňového dokladu dohlíží jeden zákon o DPH a na to, jak zpracovává doklad v rámci sama sebe účetní jednotka, dohlíží jiný zákon, zákon o účetnictví. Nemíchejme to dohromady, berme to skutečně jako dvě oddělené linie nebo dva kroky procesu, které nejdou pohromadě, ale jdou jeden za druhým.
00:08:11 Jinak na životním cyklu dokladu jako takovém asi není nic moc překvapivého. Svým způsobem je to zase částečně jakoby jinak pojatá osnova, jak dnes se budeme na ty daňové a posléze účetní doklady dívat. No a začneme, jak už jsem několikrát řekl, daňovým dokladem. S pojmem daňový doklad jste se v minulosti mohli potkat na různých místech a nebylo to jako úplně šťastné řešení, protože daňový doklad ještě dnes používají ekologické daně, jako uhlí, elektřina atd.
00:08:55 V minulosti ho používal zákon o spotřebních daních, tzn. pivo, víno atd., a každý na ten daňový doklad, každý z těch zákonů na ten daňový doklad kladl či klade různé požadavky, povinné náležitosti apod. A především, když se vyslovil název daňový doklad, tak vlastně nebylo úplně zřejmé, o jakém daňovém dokladu se mluví, podle jakého zákona, co, kdo na něm chce apod. Ten chaos, zákon o spotřebních daních už se s tím docela vypořádal, prostě ten pojem odstranil. V ekologických daních, jak už jsem zmínil, tak ho ještě najdete.
00:09:40 Nicméně my na tomto místě budeme mluvit o tom nejklasičtějším daňovém dokladu, tzn. daňovém dokladu, tak jak ho chápe zákon o dani z přidané hodnoty, tak jak se vystavuje pro účely daně z přidané hodnoty. Kdo ho může vystavit? Vystavit ho může pouze ten, kdo je plátcem daně z přidané hodnoty. Neplátci daně z přidané hodnoty jako takoví daňový doklad vystavit nesmí. Co když ho ale vystaví? Může se to stát. Koneckonců ne každý je zběhlý ve vystavování dokladů a v daňových, řekněme, daňových postupech.
00:10:31 Takže se čas od času můžete setkat, že vám neplátce DPH vystaví něco, na čem je výrazně napsáno, že se jedná o daňový doklad a zároveň je tam informace, že nejsme plátci DPH. V takové situaci se jde na, dá se říct, věcnou podstatu toho, co máte před sebou. Pokud ten doklad jako takový prostě je normální, řeknu, faktura a zbyl tam, řeknu, název daňový doklad, tak to nemusíme řešit a neumím si představit ani správce daně, ani případně správní soud, který by toto nějakým způsobem rozporovat.
00:11:13 Může se vám ale stát i to, že někdo vystaví a teď myslím neplátce, vystaví daňový doklad, na kterém uplatní i daň z přidané hodnoty. A tu, a teď já budu předpokládat, tu státu neodvede, protože není registrovaným plátcem, případně identifikovanou osobu, abych tam zahrnul i tento pojem. A prostě si ji nechá, de facto zdraží. Tady máme jako - a teď to budu brát z pohledu toho příjemce, který se vlastně dostal do nějakého režimu podvodu, bude-li se jednat o fakturu nad 10 000 Kč celkem, tak to zjistíme velmi rychle při sestavování kontrolního hlášení.
00:11:59 Bude-li to faktura do 10 000 Kč, tak je dost dobře možné, že na to nepřijdeme. A omylem si i tuto daň nárokujeme. Tady v tomto případě bych chtěl jen upozornit na to, že jakkoliv jsme byli uvedeni v omyl, tak je naší povinností, dá se říct, ověřovat, jestli ten, kdo nám dal daňový doklad, byl k tomu oprávněn, jinými slovy, jestli byl plátcem. Koneckonců kvůli tomu je zveřejněna databáze registru plátců DPH. Řada informačních systémů, i těch nejjednodušších nebo těch jakoby nejzákladnějších umí komunikovat s tím registrem a vlastně automaticky při účtování ověřovat DIČ apod.
00:12:50 Kdo si o doklad může říci? A tohle je docela důležitá záležitost. Sice daňový doklad může vystavit pouze plátce, ale nemá automatickou povinnost ho vystavit při jakémkoliv plnění, které uskuteční. Záleží totiž na příjemci toho plnění, jestli si o ten daňový doklad řekne, či neřekne. Možná to znáte nejčastěji asi z České pošty, která se vás při určitých činnostech zeptá, jestli chcete na tu službu, obvykle třeba u balíků apod., jestli na to chcete daňový doklad, nebo ne.
00:13:38 Není to tak, že by ho nechtěli vystavovat, ale dá se říct, že postupují přesně podle zákona o DPH a ptají se, jestli o ten doklad máte zájem. Ve chvíli, kdy vy ten zájem projevíte, řeknete ano, chci ho, tak vám ho prostě vystaví. A tak přesně to předpokládá zákon o DPH. Příjemce si o něj musí říct a nemusí to vydávat, není prostě povinnost vystavovat ten daňový doklad automaticky. O ten daňový doklad si může říct kdokoliv. Tam už nemusíme řešit, jestli příjemce je, či není plátce DPH, dokonce jestli podniká, nepodniká.
00:14:19 To už jako výstavcům toho dokladu může být jedno, prostě na ten doklad má právo kdokoliv. Ono koneckonců ten daňový doklad obvykle není jenom daňovým dokladem, ale je i dokladem o uhrazení částky, kterou případně použijeme při reklamaci, dokladem o úhradě kartou, když prostě jeho součástí je výpis té bankovní transakce nebo té karetní transakce atd. atd. Takže příjemcem může být kdokoliv. Až někdy do roku 1997, tuším, zákon upravoval pouze obsah dokladu, tzn. co může být nebo co má být, pardon, uvedené na dokladu. A koneckonců tomuto se budeme za chvíli poměrně podrobně věnovat.
00:15:16 Pak si ale někdo ze zákonodárců nebo možná na ministerstvu vzpomněl, že by se mohla začít upravovat i forma dokladu. Takže až někdy do toho roku 1997 jsme neřešili, jestli něco je elektronické nebo listinné, čímž jsme mimochodem byli poměrně, dá se říci, jakoby moderním státem s přístupem k DPH, že jsme vlastně nerozlišovali různé formy.
00:15:41 Zhruba od toho roku 1997, doufám, že se moc nepletu, ale zase tak to není důležité, tak se do zákona o DPH objevila i ustanovení upravující formu dokladu s tím, že je výslovně řečeno, že forma může být - a já to teď tady mám trošku už přeložené do praktické řeči - jak listinná (klasická papírová), tak i elektronická s tím, že ale už bohužel přestala platit ta rovnost nebo vlastně ta lhostejnost nad formou. Abyste mohli používat elektronickou formu dokladu, tak k tomu musíte mít předchozí souhlas příjemce toho dokladu.
00:16:32 Teď si možná říkáte, jako mobilní operátoři nám posílají doklady v elektronické podobě. Posílají? Dávají nám je, vystaví nám je někde na webu, v samoobsluze nebo v nějakém prostě uživatelském prostředí. My si ji odtamtud stahujeme a nikdy jsme nic nepodepisovali, nikdy jsme žádný souhlas nedávali. Určitě jste ho dali.
00:17:03 A pokud si přečtete všeobecné obchodní podmínky mobilních operátorů, tak tam určitě někde najdete větu, že klient, uživatel teď záleží, jak ti mobilní operátoři, ale i další poskytovatelé takových podobných služeb, jako internetoví provideři atd. atd., tak tam někde bude napsáno, že klient, uživatel atd., zákazník souhlasí s tím, že daňové doklady budou vystavovány v elektronické podobě.
00:17:34 Takže pokud i vy vystavujete doklady v elektronické podobě, tak je dobré na toto pamatovat a nějakým způsobem, smluvním ujednáním, e-mailovým odsouhlasením, ten souhlas může být jakýkoliv, tak tyto souhlasy si zajistit. Teoreticky ten souhlas může být i ústní, nicméně je dobré si pamatovat, že takový projev, ústní souhlas s vystavováním elektronických dokladů v případě nějakého sporu bude, dá se říct, tvrzení proti tvrzení a může to vést až k tomu, že vlastně bude zpochybněno, jestli doklady, daňové doklady, vystavujete správně.
00:18:28 Takže spíš bych se přimlouval k nějakému, řekněme, dohledatelnějšímu souhlasu. Nemusí to být nutně podepsaný papír, ale například to může být skutečně potvrzení e-mailem apod. Mám tady jednu poznámku ještě k elektronické formě dokladu. Já jsem, jestli si zase vzpomenete na ten obrázek z předchozího slidu a já jsem na to trošičku upozornil, tak jsem měl od sebe jakoby odtržené dva okamžiky, a to je vystavení daňového dokladu a obdržení daňového dokladu, což v řadě případů bude ten samý okamžik.
00:19:15 Nicméně to ten samý okamžik být nemusí, on ten daňový doklad může být vystaven a předán, tzn. obdržen s nějakým zpožděním. Případně nemusí být dokonce vůbec předán. Já jsem před chviličkou zmiňoval nějaké webové rozhraní, nějaké uživatelské účty třeba mobilních operátorů, kteří vám nepošlou tu fakturu do e-mailu už, ale vystaví ji prostě v tom vašem uživatelském účtu a tam visí, případně ji můžete stáhnout, vracet se k ní apod.
00:19:52 V takových případech se uvažuje jakási fikce, že ve chvíli, kdy ten daňový doklad vystaví třeba mobilní operátor, když se o ně pořád utírám, ale samozřejmě to dělají i jiné obory, tak ve chvíli, kdy ho vystaví a v podstatě vám třeba e-mailem dá informaci, že tam na vás čeká nové vyúčtování apod., tak se to chápe i za okamžik obdržení toho dokladu. Což má ale koneckonců následky nebo souvislosti například s tím, ve kterém zdaňovacím období budeme nárokovat nárok na odpočet apod. Já jsem tam měl, na tom předchozím slidu jsem měl uvedeno, že daňový doklad vystavuje pouze plátce DPH.
00:20:49 Dlouhou dobu platilo i to, že vlastně i jediný, kdo může vystavit daňový doklad jménem nějakého poskytovatele zdanitelného plnění, tak je jen ten poskytovatel zdanitelného plnění. Jenže v tomto případě praxe ukázala, že to není úplně šikovné řešení. Já tady uvedu dva reálné příklady, které vlastně změnily tu praxi, tu původní. Jedna je, a těch příkladů by se samozřejmě dalo najít ještě více, ale myslím si, že tyto dva jsou takové klasické a snadno představitelné. Jedním jsou automobilky a obdobné provozy, které na základě tzv. odvolávek si objednávají různé díly od dodavatelů.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.