Účetní a daňové aspekty podnikatelských právnických osob č. I
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
18.6.2026 (Čt)
3 h 51 min.
Ing. Jaroslav Veselka, CA, DiS.

Účetní a daňové aspekty podnikatelských právnických osob č. I

O školení
Přepis & Shrnutí
Dotazy (1)
Hodnocení (14)

Témata

  • Daňová rezidentura a mezinárodní zdanění
  • Transformace účetního výsledku na základ daně
  • Kategorizace a rekategorizace účetních jednotek
  • Účetní a zdaňovací období při přechodu na hospodářský rok
  • Daňová uznatelnost provozních nákladů a zaměstnaneckých benefitů
  • Klasifikace majetku a pravidla pro technické zhodnocení
AI shrnutí celého školení

Pro koho je školení určeno

Podle role

Finanční účetní
Daňový poradce
Auditor
Controller

Podle sektoru

Korporace

Štítky

účetnictví ostatní
Portrét lektora Veselky

Ing. Jaroslav Veselka, CA, DiS.

Ing. Jaroslav Veselka, DiS., CA – Daňový poradce KDP ČR, Certifikovaný účetní KCÚ ČR. Zaměřuje se především na daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, mezinárodní zdanění, účetnictví fyzických a právnických osob, daňovou evidenci osob samostatně výdělečně činných. Zabývá se poradenskou činností a rovněž přednáškovou činností pro soukromý i akademický sektor. Absolvent Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze.
Dane Veselka
Všechna školení lektora (16)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Stravné
Přidáno: 18. 06. 2026, 13:30
| Naposledy upraveno: 24. 06. 2026, 11:28

Dobrý den, zaměstnancům je poskytnut oběd a v době sezóny (práce přesčas) svačina. Jak je to s daňovou uznatelností nákladů na tyto svačiny ze strany z-ec +z-tel? Svačiny jsou poskytnuty zaměstnancům zdarma a nejsou pravidelné. Jak je to s dodaněním svačin z-ec v případě, že z-tel účtuje tyto svačiny jako daňově neuznaný náklad?

(1)
Hledat
arrow arrow
Posouvat
00:00:10 Takže krásné ráno, vážené dámy a pánové, vidíme se s některými z vás už po čtvrté v našem květnovém a červnovém běhu, kdy si povídáme o některých souvislostech z účetnictví daní pro podnikatelské fyzické, podnikatelské právnické osoby. Dnes máme na programu první část z těch osob právnických. Kdo jste nás poslouchali nebo koukali minulý týden, tak jsme si povídali o základních účetních aspektech podnikatelských právnických osob a nestihli jsme to vše, původně jsme plánovali, že bychom v tom dnes pokračovali a následně začali právnické osoby, ale dohodli jsme se,
00:00:54 že na tu zbývající část účetnictví z minulého týdne se uděláme speciální setkání, takže kdo budete mít zájem, tak určitě v nejbližších asi týdnech nebo měsících bude druhá část toho, co jsme minule nestihli. Takže dnes jdeme přesně podle plánu to, co dnes být má, to znamená to jsou ty základní účetní daňové aspekty podnikajících nebo podnikatelských právnických osob, pokusíme se během toho dnešního a příštího setkání propojit nebo propojovat účetnictví s daněmi pro právnické osoby, občasně tam trošku nahlédneme i do osob fyzických,
00:01:36 zejména když budeme řešit třeba vztahy se zaměstnanci nebo když budeme řešit třeba problematiku zdaňovacích období, tak se podíváme i na pohled fyzických osob, protože když člověk vidí ten kontrast řešení u fyzické a právnické osoby, tak potom třeba je mu to více jasné. Takže uvidíme, kam dnes dojdeme, máme tady připraveny snímky, kdo už nás posloucháte nějakou dobu, tak víte, že já se snažím hodně kreslit, spíše to vysvětlovat než číst nějaké odrážky v prezentaci, ale tím, že příště pokračujeme v tom dnešním tématu, tak pokud bychom třeba dnes nestihli dojít úplně do konce,
00:02:19 tak se nic neděje, protože příště v tom budeme podle plánu bez problémů pokračovat. Takže pojďme na ty právnické osoby. Co se týče té struktury výkladu, tak daň z příjmů právnických osob, ona tu strukturu má podobnou jako daň z příjmů fyzických osob, záleží, jak se v praxi s těmi právnickými nebo fyzickými osobami setkáváte. Samozřejmě vycházíme ze zákona o daních z příjmů, to je jasné, říkali jsme si u fyzických osob, že ta část první zákona o daních z příjmů fyzických osob začíná § 2 a to právě proto,
00:02:56 že § 1 zákona říká, že daň z příjmů se v České republice člení na daň z příjmů fyzických a právnických osob. A my dnes začínáme ty právnické osoby, to znamená jsme ve druhé části zákona. To znamená, kdo třeba má rád systém, tak právnické osoby začínají § 17, ten předcházející poslední § 16b, to byla zdaňovací období u fyzických osob a ten následující § 17, to jsou už poplatníci daně z příjmů právnických osob a to je ta druhá část zákona. Možná ještě pro to základní zorientování se v zákoně, když něco dohledáváme, tak zákon o daních z příjmů má několik částí.
00:03:39 Ta první část, to znamená § 2 až § 16b, to jsou základní aspekty daně z příjmů fyzických osob, tady nalezneme právě problematiku toho obecného předmětu, obecných osvobození, dílčích daňových základů, stanovení základu daně a výpočet daně. Potom přichází ta část druhá, to znamená počínaje § 17, to je daň z příjmů právnických osob, která je poměrně krátká a jde až do § 21a, kde končí zdaňovacím obdobím pro právnické osoby. A přichází část třetí § 21b, to znamená společná ustanovení zákona a to už jsou společná ustanovení jak pro daň z příjmů fyzických, tak pro daň z příjmů právnických osob
00:04:28 a je potřeba počínaje § 21b při tom studiu nebo čtení toho zákona si dávat pozor na to, o kom ten zákon v tu chvíli mluví, zda hovoří pouze o fyzické nebo pouze o právnické osobě anebo třeba právě o fyzických i právnických osobách. To znamená ta třetí část, společná ustanovení se týká těch hmotněprávních aspektů, to znamená toho výpočtu daně nebo stanovení daně jak pro fyzické, tak pro právnické osoby. A potom když přichází ta část čtvrtá a další, tak to jsou také už společná ustanovení pro fyzickou právnickou osobu, ale tam už se spíše jedná o správu daně, takže tam se řeší problematika práv,
00:05:10 povinností fyzických a právnických osob v daňovém řízení. To znamená pokud řešíme problematiku výpočtu daně, problematiku toho, zda ten příjem a nebo výnos u fyzické nebo u právnické osoby je předmětem daně nebo je osvobozen od daně a tak dále, tak se nacházíme v té první části, daň z příjmů fyzických osob nebo v té druhé části, daň z příjmů právnických osob, nebo právě v kombinaci s tou třetí částí, to znamená společná ustanovení pro fyzické a právnické osoby. Co se týče té konstrukce výpočtu u daně z příjmů právnických osob, tak je to podobné, de facto stejné jako u těch osob fyzických,
00:05:54 co se toho základního konstruktu týče. To znamená nejprve se řeší poplatník daně, to znamená opět budeme řešit daňového rezidenta, daňového nerezidenta, ale u právnické osoby. Poté když víme, kdo jsme a řešíme otázku, kam směřujeme, tak se ptáme na otázku, zda ten náš příjem, respektive výnos, protože víme, že — a budeme si ještě připomínat — že podnikající právnická osoba, to znamená společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost vedou podle zákona o účetnictví povinně podvojné účetnictví.
00:06:31 To znamená ten zákon hovoří o příjmech, respektive výnosech, takže my v tomto kontextu hovoříme o výnosech, protože jsme v podvojném účetnictví. Takže řešíme otázku, zda ten výnos je předmětem daně. Pokud předmětem daně bude, tak se ptáme, zda bychom jej náhodou nemohli osvobodit, a následně přecházíme do transformace výsledku hospodaření na základ daně, kde se v podstatě lišíme od fyzických osob, pakliže fyzická osoba nevede účetnictví, ale vede třeba daňovou evidenci nebo uplatňuje procentní výdaje z příjmů. Protože u právnické osoby,
00:07:08 vy, co se právnickými osobami zabýváte, tady právě nastává ta odlišnost, že pokud vedeme podvojné účetnictví, tak vycházíme při výpočtu daně z příjmů právnických osob z účetního hrubého výsledku hospodaření, nezdaněného, a ten transformujeme na základ daně. To znamená tady je zapotřebí znát účetnictví, účetní principy, protože ty odlišnosti mezi účetnictvím a daní z příjmů, respektive základem daně z příjmů, se potom řeší ve formuláři daňového přiznání přímo v té tabulce toho formuláře.
00:07:50 To znamená říkáme, že mimoúčetně provádíme úpravu výsledku hospodaření na základ daně a poté, co základ daně stanovíme, tak se budeme bavit o položkách snižujících základ daně, stejně jako u osob fyzických, akorát že u těch právnických osob tam některé aspekty fungují trošku jinak, nebo u fyzických osob existovaly úplně jiné položky snižující základ daně než u právnických osob v některých případech. A poté přejdeme už na sazbu daně a výpočet daně. Takže jenom pro jistotu, pokud se bavíme o dani z příjmů fyzických nebo právnických osob,
00:08:28 tak vycházíme tedy z odrazového můstku a to je ten poplatník daně, a potom řešíme, zda ten jeho příjem nebo výnos je předmětem daně, případně zda je osvobozen. Zatímco pokud se bavíme o těch malých daních, to znamená třeba o dani silniční nebo o dani z nemovitých věcí, tak zase vy, co se s tím potýkáte, víte, že ten zákon o dani silniční a zákon o dani z nemovitých věcí je konstruován tak, že on primárně řeší předmět daně, toho příslušného automobilu, toho vozidla nebo té nemovitosti.
00:08:58 Potom řešíte teprve osvobození od daně a teprve potom jako třetí krok řeší poplatníka daně silniční nebo poplatníka daně z nemovitých věcí, ale tady u nás u daně z příjmů fyzických, právnických osob my nejprve řešíme osobu poplatníka. Takže pojďme tedy na to, co jsem právě řekl, to znamená na poplatníka daně z příjmů právnických osob. Když jsme si spolu povídali, pokud jste nás navštívili na tom prvním setkání, to znamená, když jsme si povídali o dani z příjmů fyzických osob a řešili jsme daňovou rezidenturu, to znamená daňový domicil fyzické osoby,
00:09:36 tak jsme si říkali celou konstrukci určování daňové rezidentury, daňového domicilu fyzické osoby, říkali jsme si tam, že ta fyzická osoba může mít ten přesah toho fyzického pohybu nebo ten přesah pobírání, požívání zahraničních příjmů, a pokud ten přesah nastává u té fyzické osoby, tak jsme si říkali, že musíme nahlédnout do českého zákona o daních z příjmů a testovat podmínky podle českého zákona o daních z příjmů na českou daňovou rezidenturu pro danou fyzickou osobu A ať jsme došli k závěru,
00:10:13 že podle českého zákona ta fyzická osoba podléhá, nebo nepodléhá tomu pojetí daňového rezidenta či nerezidenta, tak jsme vždycky museli nahlédnout do toho zákona o daních z příjmů nebo nějakého ekvivalentního zákona té druhé země, aby nám vyšly ty čtyři možnosti, že buď ta fyzická osoba byla rezidentní v tom jednom státě podle jeho daňového zákona, ale v tom druhém státě podle toho tamějšího druhého zákona rezidentní nebyla, nebo to bylo obráceně, nebo nebyla rezidentní nikde, nebo vznikla ta potenciální dvojí daňová rezidentura a potom jsme šli na smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
00:10:52 U té fyzické osoby jsme se tím zabývali poměrně delší dobu, protože tam to téma je hodně zásadní, hodně náročné, protože ty fyzické osoby nám migrují po vstupu do Evropské unie, nebo samozřejmě i dál než v rámci Evropské unie, ale u té právnické osoby je spousta věcí u právnických osob občas paradoxně jednodušší než u těch osob fyzických, protože pokud řešíme poplatníka daně, daňového rezidenta či daňového nerezidenta u právnické osoby, tak tady v podstatě jde o to, že pokud ta společnost má sídlo na území České republiky, má tady místo svého vedení,
00:11:31 což podle judikatury je místo, kde ta společnost provádí svoje klíčová rozhodnutí, tak tím pádem se považuje za českého daňového rezidenta, to znamená tady to určování daňové rezidentury oproti fyzickým osobám je výrazně jednodušší, to znamená, pokud se přihodí například situace, že pan Novák je truhlář, tu činnost bude vykonávat optikou daně z příjmů, nebo optikou společnosti s ručením omezeným, pan Novák je ze Žižkova, má tam nějaký nebytový prostor, v ulici vedle dokonce i bydlí, tak samozřejmě pravděpodobně sídlo té společnosti bude na tom Žižkově, pokud se nemýlím,
00:12:16 že jsem zmínil Žižkov, takže sídlo společnosti s ručením omezeným bude na Žižkově, on tam má i tu provozovnu, tu svoji truhlárnu a klíčová rozhodnutí provádí pravděpodobně také na tom Žižkově, takže ta společnost s ručením omezeným je český daňový rezident. U té fyzické osoby, jak jsme si povídali na prvním setkání, tam to určování je výrazně složitější. Jinak, co se týče toho nakládání s těmi výnosy nebo s těmi příjmy, tak to už funguje stejně jako u osob fyzických, to znamená, když se střetáváme s českým daňovým rezidentem, ať fyzickou nebo právnickou osobou,
00:12:56 tak platí podle té obecné roviny českého zákona o daních z příjmů, že český daňový rezident podléhá zdanění v České republice svými celosvětovými příjmy a český daňový nerezident podléhá v České republice zdanění pouze příjmy, respektive výnosy, které pocházejí ze zdrojů na území České republiky. To je taková ta obecná fráze podle českého zákona, ale nezapomínejme na to, co jsme si říkali na tom prvním setkání, že českému zákonu o daních z příjmů jsou nadřazeny mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, pakliže je Česká republika uzavřela,
00:13:36 a ty mohou nějakým způsobem pozměnit nebo jinak nasměrovat místo zdanění těch příjmů, respektive výnosů. To znamená, připomínám, že Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění přibližně s polovinou států světa, to znamená přibližně s tou stovkou států světa. Ty mezinárodní smlouvy, pokud se potýkáme se zahraničními příjmy nebo s tím přesahem do zahraničí, je určitě dobré vést v patrnosti, ideálně navštívit webové stránky Ministerstva financí České republiky, to znamená mfcr.cz, kde v sekci mezinárodního zdanění je proklikávací interaktivní tabulka,
00:14:23 kde jsou abecedně ty mezinárodní smlouvy seřazeny, jsou tam uvedeny i prováděcí protokoly a hlavně tam jsou uvedena i data nabytí účinnosti těch smluv. Takže pokud se s tím mezinárodním příjmem potýkáme, tak připomínám, že je potřeba si v tom příslušném článku nalézt druh daného příjmu a otestovat se v té mezinárodní smlouvě, kde je zdroj příjmu nebo kde má být ten příjem nebo výnos zdaněn a pokud mezinárodní smlouva říká, že musí nebo může být zdaněno v tom jednom z těch dvou států, tak my se propadáme do toho lokálního daňového zákona,
00:15:02 v našem případě do českého zákona o daních z příjmů a už podle něho potom řešíme, zda ten příjem je předmětem daně, nebo zda je osvobozen od daně. Ještě připomínám, že pokud bychom se potýkali, a to jsme si povídali u té daně z příjmů fyzických osob, pokud bychom se potýkali s českým daňovým nerezidentem, který zdaňuje na území České republiky pouze příjmy nebo výnosy, které pochází z území České republiky, tak to zní hezky česky, ale tam je potřeba otestovat, nastudovat u toho konkrétního příjmu,
00:15:39 který ten příjem nebo který ten výnos toho českého daňového nerezidenta opravdu pochází z území České republiky. A když jsme spolu procházeli na tom prvním setkání daň z příjmů fyzických osob, tak jsme si říkali, že primárně jdeme vždy do té příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, pakliže je uzavřena, zjistili jsme, do kterého státu nás ta smlouva posílá. Pokud ta mezinárodní smlouva řekla, že může být zdaněno v České republice a jednalo se o českého daňového nerezidenta, tak se propadáme do § 22 českého zákona o daních z příjmů
00:16:19 a říkali jsme si, že § 22 zdroj příjmů je primárně konstruován právě pro příjemce výnosů nebo příjmů, české daňové nerezidenty, a v tom § 22 testujeme, zda ten příjem českého daňového nerezidenta je opravdu příjmem ze zdrojů na území České republiky. A pokud jsme zjistili, že je příjmem ze zdrojů na území České republiky, tak jsme se ještě ptali, zda se náhodou neaplikuje srážková daň u zdroje, případně zajištění daně, a pokud nikoliv, tak potom jsme šli do toho obecného daňového základu toho daňového přiznání. U těch právnických osob to funguje z hlediska té metodiky úplně stejně.
00:17:02 To znamená, pakliže bychom měli nerezidentní českou, respektive českou nerezidentní společnost, tak pokud by mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění řekla, že ten příjem může být zdaněn z území ČR, tak my se opět propadáme do toho § 22 a testujeme, zda ten příjem je opravdu příjmem z území České republiky. Já tady pouze připomenu tu základní orientaci, to základní, ten základní pohyb v tom § 22, protože on je poměrně dlouhý, ale je tam systém. Připomínám, že pokud se podíváte do § 22, tak v podstatě tam jsou takové tři části.
00:17:44 Ta první, § 22 odst. 1 písm. a) až písm. f) jako František, tam se jedná o příjmy, kdy podmínkou toho, aby ten příjem nebo výnos byl příjmem ze zdrojů na území České republiky, je, že většinou ta věc nebo ten člověk se musí nacházet fyzicky na území České republiky. Potom tam je § 22 odst. 1 písm. g), kde je celkem 15 arabských číslic, to znamená § 22 odst. 1 písm. g) arabská jedna až 15, a to je zase druhá skupina příjmů, kdy tím kritériem proto, že ten příjem nebo výnos toho českého daňového nerezidenta pochází ze zdrojů na území České republiky, je to,
00:18:33 že dochází k výplatě té odměny nebo toho příjmu od českého daňového rezidenta českému nerezidentovi. Většinou, většinou tady u toho písm. g) tam není uvedena nebo není uvedeno kritérium toho, že by se ten člověk nebo ta věc musela nacházet fyzicky na území České republiky. A potom tam je ta třetí skupina, to je § 22 písm. h) až písm. j), tam se jedná o prodeje obchodních podílů ve společnostech a tam většinou právě tím kritériem toho příjmu ze zdrojů na území České republiky je, že ten český daňový nerezident prodává obchodní podíl na české společnosti komukoliv jinému
00:19:17 a už to, že český daňový nerezident prodává obchodní podíl na české společnosti, už to je většinou tím kritériem právě pro to, že to je příjem českého daňového nerezidenta z území České republiky. Takže tady jen stručné připomenutí toho zacházení s těmi příjmy na mezinárodní zdanění. Existují samozřejmě specializované semináře, toto bylo spíš takové utříbení si těch myšlenek, že pokud se bavíme o poplatníkovi daně, českém daňovém rezidentovi nebo českém daňovém nerezidentovi, tak ty fráze nebo ta textace v tom zákoně je v uvozovkách jednoduchá, česky, ale je za tím schovaná
00:20:04 poměrně rozsáhlá problematika a samozřejmě to použití i těch mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění, pakliže ta mezinárodní smlouva existuje. Jinak samozřejmě připomínám, to, co bylo i u osob fyzických, že pokud se potýkáme s problematikou mezinárodního zdanění, ať u fyzické nebo u právnické osoby, Principiálně ten zákon tady nikde nehovoří o tom, že ta fyzická nebo ta právnická osoba by musela mít vystaven nebo vystaveno potvrzení finančního úřadu o daňovém domicilu nebo o daňové rezidentuře, ale samozřejmě lepší je,

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

Klíčové body ze školení

Přechod na hospodářský rok ovlivňuje daňové odpisy
Pokud zvolíte přechodné období kratší než 12 měsíců, musíte podat daňové přiznání do jednoho měsíce. V tomto zkráceném období navíc nelze tvořit daňové rezervy na opravy a roční odpisy majetku uplatníte pouze v poloviční výši.
Nehmotný majetek se daňově odepisuje podle účetnictví
Zákon o daních z příjmů od roku 2021 již neobsahuje samostatnou kategorii nehmotného majetku. Daňový základ se v tomto případě neupravuje o rozdíly, protože se přímo uplatňují účetní odpisy jako daňově uznatelný náklad.
Nové limity pro daňové osvobození příspěvků na stravování
Od roku 2024 jsou příspěvky zaměstnavatele na stravování daňově uznatelné bez limitu, pokud na ně mají zaměstnanci právo podle vnitřního předpisu či smlouvy. Na straně zaměstnance je však tento příjem osvobozen pouze do výše 70 % zákonem stanovené hodnoty stravného.

Úvod, daň z příjmu PO

0:04
  • Zákon o daních z příjmů se člení na část první (§ 2–§ 16b) pro fyzické osoby a část druhou (§ 17–§ 21a) pro právnické osoby; společná ustanovení pro obě skupiny začínají § 21b
  • Podnikatelské právnické osoby (s.r.o., a.s., v.o.s., k.s.) vedou povinně podvojné účetnictví, přičemž základ daně se stanovuje transformací účetního výsledku hospodaření
  • Konstrukce výpočtu daně z příjmů právnických osob sleduje stejný postup jako u fyzických osob: poplatník → předmět daně → osvobození → základ daně → sazba daně (21 %) → výsledná daňová povinnost
  • Zatímco fyzická osoba má pět dílčích daňových základů (zaměstnání, podnikání, kapitál, nájem, ostatní), podnikatelská právnická osoba zdaňuje výhradně příjmy z podnikání – není tedy „rozpolcená" jako fyzická osoba

Celé shrnutí si můžete zobrazit po zakoupení školení.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 28.07.2026, 22:43

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 18.06.2026, 14:26

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 18.06.2026, 14:25

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 18.06.2026, 14:24

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 18.06.2026, 14:23

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 18.06.2026, 14:23

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 18.06.2026, 14:23

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 18.06.2026, 14:23

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 18.06.2026, 14:22

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 18.06.2026, 14:22