Přehrát ukázku
Specifika DPH u obcí a příspěvkových organizací 2026
Účastníci získají přehled o vymezení ekonomických a neekonomických činností, práci s obratem, dotacemi a úplatami i o praktickém uplatňování nároku na odpočet daně včetně poměrového a krátícího koeficientu. Součástí jsou také nejčastější zdanitelná a osvobozená plnění ve veřejném sektoru a relevantní judikatura Soudního dvora EU.
Témata
- Pojem veřejná správa a legislativní posuny v této oblasti
- Identifikování ekonomických a neekonomických činností
- Definice pojmu úplata
- Transfery, které jsou úplatou nebo dotací k ceně
- Problematika počítání obratu
- Osvobozená a zdanitelná plnění u obcí a příspěvkových organizací – nejčastější oblasti
- Fikce dodání zboží a služeb
- Problematika částečného nároku na odpočet daně (poměrový a krátící koeficient v praxi) postup nárokování daně na vstupu u provozních nákladů
- Postup nárokování daně na vstupu u investičních nákladů
- Zásadní judikáty Evropského soudního dvora pro veřejný sektor
- Odpovědi na dotazy
Štítky
Jak pracovat s videozáznamem
1
KROK 1
Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.
2
KROK 2
Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.
3
KROK 3
Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.
Videolektor nabízí
Dotazy po skončení školení
I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.
Účast na živých vysíláních
Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.
Pokročilé vyhledávání
Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.
Minimálně 50 nových školení
Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."
Interaktivní testy
Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.
Neomezené přehrávání
Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.
Načíst nové
Ověřený uživatel
10 let s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
10 let s VL
Přidáno: 11. 03. 2026, 11:20
| Naposledy
upraveno: 23. 03. 2026, 10:02
| Komentáře: 0
Dobrý den, bude se uplatňovat fikce dodání při vystoupení obce ze sdružení obcí, kdy si s sebou obec "odnese" svůj majetek původně vložený do sdružení? Sdružení vložený majetek používá k ekonomické činnosti (pronájem provozovateli). Jedná se o sdružení obcí za účelem provozu vodovodní (případně kanalizační) sítě.
Ověřený uživatel
5 let s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
5 let s VL
Přidáno: 11. 03. 2026, 10:26
| Naposledy
upraveno: 23. 03. 2026, 10:02
| Komentáře: 0
Jsme školní jídelna, vaříme obědy pro školy (stejný zřizovatel), pro střední školu (zřizovatelem je kraj) a pro cizí strávníky (vedlejší činnost). Jsme plátci DPH. Nově od nového roku dostáváme dotaci na provoz a mzdy jen od našeho zřizovatele. Střední škole fakturujeme od nového roku režijní a mzdové náklady, náklady za potraviny si platí studenti sami. Má být taková faktura s DPH? Děkuji za odpověď
Ověřený uživatel
2 roky s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 10. 03. 2026, 13:58
| Naposledy
upraveno: 23. 03. 2026, 10:02
| Komentáře: 0
Naše obec již řadu let pronajímá pozemky a budovy. Z důvodu pronájmu v osvobozené sazbě nám vychází zálohový koeficient 30 %. Nyní opravujeme prodejnu smíšeného zboží, kterou bude provozovat COOP, ale v naší budově. Tedy COOP dodá zboží a následně za ním půjde i tržba. Obec bude hradit veškeré služby, energie, prodavačky a měsíčně bude od COOPu mít určité procento z tržby. Z tohoto příjmu od COOPu odvedu 21 % DPH? A dotaz ke koeficientu: budu uplatňovat zálohový koeficient ve výši 30% nebo mohu z této činnosti uplatnit plný odpočet ve výši 100 %? Děkuji.
Ověřený uživatel
10 let s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
10 let s VL
Přidáno: 25. 02. 2026, 14:13
| Naposledy
upraveno: 23. 03. 2026, 10:03
| Komentáře: 0
Pokud uplatňujeme v daňovém přiznání paušální výdaj na automobil, je možné si odečítat z PHM DPH, i když je v tomto případě spotřeba PHM nedaňová?
Hledat
00:00:05
Dobrý den, vítám vás na dnešním semináři, který se bude věnovat velice úzkému oboru, a to je DPH u obcí a příspěvkových organizací. Těchto subjektů je v ČR hodně, ale jejich DPH je asi nejvyšší level vůbec v DPH, který existuje, tak doufám, že si tady probereme právě ta specifika. Možná vás vyděsila délka prezentace, ale já některé slajdy budu přeskakovat, na některých budu upozorňovat právě na to, kde se dělá nejvíce chyb. Pokusíme se dnes probrat všechno, co je specifikum právě u vás, u obcí a příspěvkovek, plus odpovím na všechny vaše dotazy, pokud budu vědět, které tady objevím v dotazech.
00:00:57
Už tady nějaké přistály, děkuji za ně. Já se k nim dostanu, až budeme mluvit o problematice, která je v těch dotazech zmíněná. Tak. Obsahem dnešního semináře, asi si nebudeme číst, co je obsahem. Já bych chtěla projít vlastně to, co je právě pro vás to nejdůležitější a na běžných seminářích obecně pro plátce DPH, kde se mluví zejména o tom, jak se to dělá u podnikatelů, a neřeší se tak veřejná správa a ty záležitosti, které řeší právě například čistě obce a příspěvkovky, tak tato témata bychom si probrali. Tak, jdeme na to.
00:01:39
Pokud chcete dobře mít nastavený režim DPH ve vaší organizaci, tak musíte pochopit pár základních pojmů, které jsou asi pro to nastavení DPH nejdůležitější. Já začnu tím úplně nejzákladnějším pojmem, a to je pojem osoba povinná k dani. Pokud jste na tomto semináři, předpokládám, že jste osoby povinné k dani. Nicméně zrovna obce se chovají tak jako dvojatě, někdy jsou osoby povinné k dani, někdy nejsou osoby povinné k dani. Ten termín je hodně široký a de facto, aby někdo byl osoba povinná k dani, tak musí samostatně uskutečňovat ekonomickou činnost. To je, to je to základní, co musíme vědět.
00:02:35
Tady na tom slajdu vidíte kus zákona, prostě definici, která je v § 5 odst. 1. Už jenom se slovem "samostatně" máme pojem a s pojmem "ekonomická činnost" máme taky problém, takže odst. 2 na tomto slajdu nás ani moc nezajímá. To je, to je, to je vlastně pro nás nezajímavý odstavec. A když už mluvím o tom pojmu "samostatně", tak bych vás chtěla právě upozornit na jeden hrozně důležitý judikát Evropského soudního dvora, protože ta samostatnost není o tom, že má někdo přidělené svoje vlastní IČO a je účetní jednotka a podává daňové přiznání na daň z příjmu.
00:03:20
V rámci DPH si musíme uvědomit, že svět DPH je úplně samostatný svět, úplně jiný než cokoliv jiného. A my si, my si to dnes na mnoha příkladech ukážeme, že musíte vlastně, když začnete přemýšlet o DPH, tak se přepnout do úplně jiného režimu. Tento judikát je už docela starý. Je to judikát Gmina Wrocław a vlastně tento judikát byl docela přelomový v tom smyslu, že nám definoval, co to znamená pojem "samostatně". Zmiňuji to na dnešním semináři proto, že tento judikát se týkal toho, jestli polské příspěvkové organizace jsou samostatné, jestli tedy splňují to slovíčko "samostatně", nebo ne.
00:04:16
A v tomto judikátu nám vydefinoval Evropský soudní dvůr právě pojem "samostatně". A tady máte ty základní charakteristiky pojmu "samostatně" - nesmí existovat vztah podřízenosti mezi orgánem veřejné moci, konkrétně v Polsku mezi tím zřizovatelem té příspěvkovky a tou organizací, jejichž samostatnost se řeší. Ta organizace, jejíž samostatnost řešíme, musí jednat na svůj účet a svoji vlastní odpovědnost. A já si myslím, že už tyto první dva bodíky vám připomenou, jak to máme v té ČR.
00:05:10
To, jestli je příspěvkovka podřízená svému zřizovateli, asi všichni chápete, že zřizovatel vlastně, asi cítíte, že příspěvkovky jsou podřízené svému zřizovateli, protože zřizovatel jim schvaluje rozpočet, dává jim příspěvek, vlastně jmenuje ředitele příspěvkovky, atd. To, že příspěvkovka hospodaří na svůj účet a svoji odpovědnost, to asi nám funguje. Ale pozor, další odrážka, vidíte, že si ta organizace, aby mohla tvrdit, že funguje samostatně, takže si musí svobodně určovat podmínky výkonu své práce a sama vybírat honorář, který tvoří její příjem a sama si určovat, jaký bude ten honorář.
00:06:06
Nesmí do toho zasahovat právě ten zřizovatel. No a poslední odrážka, ta je u nás taky hodně problematická, protože ten judikát říká, že aby byl subjekt samostatný, tak musí v rámci té své samostatné ekonomické činnosti nést hospodářské riziko, to znamená, že pokud dosáhne ztrátu v té činnosti, tak mu ji nikdo neuhradí. A tam máme trošku problém, protože vlastně české příspěvkovky většinou hospodaří se ztrátou a zřizovatel má v zákoně, že musí uhradit vlastně rozdíl mezi náklady a výnosy tak, aby prostě ta příspěvkovka byla provozuschopná.
00:07:01
Takže ten judikát docela vyděsil českou, české zákonodárce a řešilo se, jestli tedy máme v ČR říct, že příspěvkovka není samostatná, nebo máme říct, že samostatná je. Nakonec jsme se dali cestou, že tvrdíme, že české příspěvkové organizace jsou samostatné a tudíž samostatně vykonávají činnost.
00:07:32
Bohužel tady ta, to, že jsme se rozhodli tvrdit, že jsou samostatné, a je to čistě politické rozhodnutí, nemá to nic společného právě s tím, že bychom, že bychom vlastně jakoby dodržovali ten judikát, protože striktně podle toho judikátu bychom měli říct, že ani české příspěvkovky, které mají režim skoro stejný jako ty polské příspěvkovky, tak ani ty české nesplňují samostatnost.
00:08:00
Problém ale je v tom, že kdybychom řekli, že tento judikát platí, tak by ta každá příspěvkovka vlastně přišla o svoje DIČ, dostala by DIČ svého zřizovatele a zřizovatel by dával jedno daňové přiznání za sebe a za všechny svoje příspěvkovky. Nebylo by to tak, že by příspěvkovka nebyla plátce. Ona by byla plátce, ale, ale v rámci svého zřizovatele. My jsme se rozhodli, že budeme hlásat, že příspěvkovky jsou samostatné. Bohužel ta samostatnost vede k tomu, že některé vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovkou se nám dostanou do režimu, který se nám vůbec nebude líbit.
00:08:47
Tak jenom tady upozorňuji na to slovíčko "samostatně", a jak to máme vlastně od toho roku 2000 asi 15, kdy tento judikát vyšel, tak GFŘ, nebo pardon, Ministerstvo financí několikrát odpovídalo na dotazy poplatníků, jestli ta příspěvkovka je, nebo není samostatná. Ve všech případech mimo jednoho potvrdilo Ministerstvo financí tu samostatnost, a jenom v jednom případě řekli, že ta příspěvkovka samostatná není. A to bylo v situaci, kdy vlastně ta, všechno za tu příspěvkovku rozhodoval zřizovatel. Úplně všechno: uzavírání pracovních smluv, výši platu, úplně prostě všechno rozhodoval zřizovatel.
00:09:39
Ta příspěvkovka nemohla de facto rozhodnout vůbec nic. Takže, takže tolik k pojmu "samostatně". A teď tedy k pojmu ekonomická činnost. Druhý důležitý pojem, protože třeba obce vykonávají ekonomickou i neekonomickou činnost a příspěvkovky taky vykonávají ekonomickou i neekonomickou činnost. Abyste vykonávali ekonomickou činnost, tak musíte poskytovat zboží nebo dodávat zboží nebo služby soustavně za účelem získání pravidelného příjmu. Pozor, není tam za účelem dosažení zisku. To znamená, kdyby tam bylo slovo soustavně za účelem dosažení zisku, tak bychom byli v pojmu podnikání.
00:10:32
Tady je vlastně ale soustavně za účelem pravidelného příjmu a to už nemá, to už může být vlastně i příjem, který je nižší než náklady, to znamená, i ztrátové činnosti můžou být ekonomická činnost, ale má to nějaké své limity. Takže jakákoliv činnost, kterou děláte, ať už službu nebo to zboží, dodávání, tak je ekonomická, když to děláte soustavně a máte za to příjem. A pozor, u obcí nám pak ještě do toho vstupuje veřejná správa. Ale obecně toto pravidlo platí. Pokud nějaká činnost není ekonomická, tak je to například cokoliv, co děláte a nemáte za to žádný, žádnou úplatu. Děláte to zadarmo.
00:11:29
Ale pozor, ten pojem úplata není o tom, že vám dá peníze příjemce těch služeb nebo toho zboží. Úplata může být například i dotace. Takže to, že máme pravidelný příjem, tak to ještě musíme řešit, co je a co není ten příjem. Už jsme si řekli tedy v této definici, co to je samostatně a řekli jsme si, že to musíme dělat soustavně. No a teď si řekneme, co to je ten příjem, protože existuje mnoho činností, které děláte, dostáváte za to peníze a přitom se ty peníze nepovažují za příjem z pohledu DPH. Abychom něco považovali za příjem, tak musíme, musíme znát taky definici pojmu úplata.
00:12:26
To je ten příjem, který vlastně testujeme. Když děláte činnost, za kterou, za kterou dostáváte úplatu, tak, tak jste právě v té ekonomické činnosti a ta úplata se bude psát někam do daňového přiznání, a ta činnost je ta ekonomická činnost. Pokud dostáváte, buďto nedostáváte nic, anebo dostáváte peníze, které se nepovažují za úplatu, tak ty peníze, které obdržíte, se nepíšou do daňového přiznání a tváříme se, jako kdyby vůbec z pohledu DPH ta činnost neexistovala. Ten pojem úplata se nám 1. ledna 2025 zásadně změnil, ale teď jsme v takovém přechodném období.
00:13:16
Novelou zákona o DPH, tady máte před sebou definici, jak zní dnes zákon, úplata je jakékoliv peněžní nebo nepeněžní protiplnění poskytnuté v přímé souvislosti s plněním, to znamená v přímé souvislosti s poskytnutou službou nebo s dodaným zbožím. A ta novinka, která se nám tam 1. ledna 2025 objevila, je ten červený dovětek, že se, že se za úplatu považuje taky dotace přímo vázaná k ceně plnění. Ale proč říkám, že jsme v přechodném období?
00:14:00
Takto zní definice od 1. ledna 2025, ale zároveň máme v zákoně přechodné ustanovení, které nám říká, že toto, tento text, který tady vidíte, použijeme až od 1. 1. 2028. Je to, až vlastně do konce druhého kalendářního roku budeme používat starý původní text, který byl v zákoně do konce roku 2024. Takže toto vám hrozí 1. ledna 2028, a do té doby jedeme jako kdyby to v zákoně vůbec tato změna nebyla. A tady vám ukazuji, jak vypadal ten, ta definice pojmu úplata do konce roku 2024. Takže do konce roku 2027 jedeme tady v tom režimu.
00:14:55
Ten máme, to jsme měli v zákoně o DPH dva bodíky v definici pojmu úplata. Za prvé to byla ta částka v penězích, ale v tom bodě 1 se nic neříkalo o žádné dotaci, a v bodě 2 jsme měli tzv. dotaci k ceně. Ta se taky považuje za úplatu už dnes, ale ten pojem dotace k ceně je o hodně užší pojem než ten pojem, který jsme si ukazovali před chvilkou.
00:15:27
Když se podíváte, co to je dotace k ceně, tak jsou to de facto peníze ze státního rozpočtu nebo z rozpo, z jakéhokoliv veřejného rozpočtu, to znamená i od územního samosprávného celku nebo od zřizovatele nebo ze státních fondů, prostě z veřejných, jakékoliv peníze z veřejných rozpočtů. Ale abychom to nazývali dotací k ceně, tak v té smlouvě o dotaci nebo v rozhodnutí o dotaci nebo v podmínkách všeobecných k té dotaci musí být tomu příjemci natvrdo uložena povinnost, aby poskytl slevu z jednotkové ceny plnění, které poskytuje.
00:16:15
Asi nejčastější a nejznámější dotace k ceně, kterou, se kterou jste se všichni setkali, je dotace, kterou dostávají dopravci v rámci hromadné dopravy osob, protože ti dopravci seniorům a studentům poskytují tzv. zlevněné jízdné. Aktuálně si myslím, že to je 50 % ceny běžného jízdného. A těch 50 % neposkytují, protože mají rádi seniory a studenty nebo žáky, oni to poskytují, protože mají dotaci, která jim nařizuje, aby těmto subjektům dali tu slevu. A ten chybějící 50% rozdíl jim právě doplácí poskytovatel dotace.
00:17:11
Takže z té dotace dopravci odvádějí klasicky DPH ve snížené sazbě většinou a považují to vlastně, jako když jede senior za 150 Kč běžné jízdné, tak senior zaplatí jenom 50 %, to je 75 Kč, a z této ceny odvede dopravce DPH, no a ještě dostane dalších 75 Kč jako dotaci, ale z toho taky odvede DPH, protože se to považuje vlastně za to, že ten poskytovatel dotace jakoby doplácí tu, to jízdné. Takže zatím vidíte ten úplně úzký, úplně úzké pojetí pojmu dotace k ceně.
00:18:03
A když se vrátím o jeden slajd zpátky, pardon, takto, tak v roce 2028 už tam nebudeme mít nic o slevě z jednotkové ceny, budeme tam mít dotace přímo vázaná k ceně plnění. To, což je o hodně širší a obecnější pojem. A vlastně tato změna bude mít dopad i na obce, i na příspěvkové organizace. Proč máme odloženou účinnost až na ten rok 2028? Je to z toho důvodu, že právě to bude hodně velký zásek do financování veřejného sektoru, protože mnoho dotací se právě dostane do režimu, že se z nich stane úplata.
00:18:51
Tuto změnu jsme museli udělat, protože naše, to české pojetí, toto úzké, je v rozporu se směrnicí EU, a pořád nám to bylo vyčítáno Bruselem, takže museli jsme to udělat, abychom náš český zákon dali do souladu se směrnicí EU a s judikaturou. Co se týká toho pojmu dotace přímo vázaná k ceně plnění, tak tenhle ten pojem nenajdete definovaný ani v českém zákoně, ani v té směrnici. Definici nebo vysvětlení, co to znamená, bohužel najdeme akorát v judikatuře Evropského soudního dvora. Já se vlastně, existuje mnoho judikátů, které řeší, co to je ta úplata.
00:19:48
A já jsem vám sem napsala vlastně, některé ty judikáty mají jedno společné - když jsme v DPH, tak mě vlastně vůbec nezajímá, jaký je právní titul pro přijímání peněz ve vašem, z vašeho pohledu, jestli dostáváte peníze jako úplatu od vašich klientů nebo za prodané zboží nebo od nájemníků nebo od rodičů vašich žáků nebo od podnikatelů nebo od státu nebo od obce. Vlastně DPH vůbec neřeší, kdo nám posílá peníze a na základě jakého právního titulu. DPH prostě má obecně definici, co to je úplata. A teď vám řeknu, jak ta definice vlastně je postavena. Řekneme si nějaký příklad.
00:20:49
Musí existovat něco jako právní vztah mezi poskytovatelem vlastně té služby anebo zboží a tím, kdo posílá to protiplnění. A něco jako právní vztah neznamená, že to je vždycky jenom smlouva podle občanského zákoníku, třeba kupní nebo nájemní. Něco jako právní vztah může být taky darovací smlouva, nebo smlouva o poskytnutí dotace, nebo rozhodnutí o dotaci, ale, takže nějaký vztah tam být musí. Myslím si, že všechny dotace v ČR ten bod jedna splňují, protože vždycky je nějaká smlouva o dotaci. Tak.
Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.
Hodnocení
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 11.04.2026, 18:08
Děkuji za specifické školení.
Ověřený uživatel
3 roky s VL
Ověřený uživatel
3 roky s VL
Přidáno: 11.03.2026, 15:11
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 11.03.2026, 14:09
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 11.03.2026, 14:07
Děkuji. Přehledné, srozumitelné.
Ověřený uživatel
5 let s VL
Ověřený uživatel
5 let s VL
Přidáno: 11.03.2026, 14:06
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 11.03.2026, 14:05
Ověřený uživatel
5 let s VL
Ověřený uživatel
5 let s VL
Přidáno: 11.03.2026, 14:03
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 11.03.2026, 14:03
Děkuji za perfektní přednášku.
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 11.03.2026, 12:41
3 570
Kč
2 950
Kč bez DPH
Koupí školení získáte:
- Neomezený přístup k videozáznamu
- Prezentaci a materiály od lektora
- Doslovný přepis záznamu školení
- Test k ověření znalostí
- Přístup do online poradny
Pro spuštění videozáznamu potřebujete jen
internetové připojení a běžný počítač
