Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, mezinárodní zdanění 2021
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
16.9.2021 (Čt)
3 h 37 min.
Ing. Václav Zíka

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, mezinárodní zdanění 2021

Popis
Přepis
Dotazy (28)
Ve školení naleznete praktický výklad daní z příjmů ve vztahu k zahraničí, a to v kontextu daní z příjmů jak fyzických, tak i právnických osob. Je v něm probrána problematika zamezení mezinárodnímu dvojímu zdanění příjmů (včetně diskuse o vznikajících problémech), citovány konkrétní ustanovení zákona o daních z příjmů, konkrétní ustanovení smluv o zamezení dvojímu zdanění a činěny odkazy na vybrané pokyny MF ČR. Opomenut není ani aktuální vývoj v dané oblasti v rámci EU a OECD a dopady na ČR. Nedílnou součástí školení je zodpovězení dotazů z živého vysílání. Díky školení získáte přehled o rozsáhlé oblasti zdaňování a větší právní jistotu k řešení komplikovaných problémů v oblasti mezinárodního zdanění příjmů vyžadujících aplikaci mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Obsah školení

  • Mezinárodní daňové vztahy v kontextu ČR.
  • Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (důvody pro jejich sjednávání, aplikace, komplexnost, struktura, atd.).
  • Aktuální přehled smluv o zamezení dvojímu zdanění, výhled a změny od 1. 1. 2022.
  • Aktuální stav – zákon o daních z příjmů, vzorové modely smluv o zamezení dvojímu zdanění.
  • Konkrétní obsah jednotlivých článků smluv o zamezení dvojího zdanění, jejich vztah k vnitrostátním právním předpisům, například : zdroj příjmů, daňový domicil, transparentní entity.
  • Problematika stálých provozoven.
  • Problematika institutu zajištění daně.
  • Problematika institutu srážkové daně.
  • Zdaňování dividend, úroků a licenčních poplatků.
  • Zdaňování příjmů plynoucích z výkonu závislé činnosti.
  • Odpovědi na dotazy.

Komu je školení určeno?

  • účetní
  • finanční manažeři
  • daňoví a účetní poradci
  • specialisté na mezinárodní zdanění
  • Všichni, kteří ve své praxi aplikují mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu.

Štítky

Ing. Václav Zíka

Absolvent Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, specializace mezinárodní obchod. Pracovník MF ČR s více jak dvacetiletou zkušeností a zaměřením na oblast sjednávání, interpretace a aplikace mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění. V současné době je vedoucím oddělení Mezinárodního zdaňování, zástupcem ČR v příslušných pracovních skupinách OECD Výboru pro fiskální záležitosti a ve Výboru daňových expertů OSN. Pravidelně publikuje v odborných časopisech, je českým korespondentem IBFD a přednáší na mnoha tuzemských i zahraničních fórech o problematice mezinárodních daňových vztahů.

Všechna školení lektora (2)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 11. 12. 2025, 13:38
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den, ráda bych se zeptala na účtování faktury za licenční poplatky hrazené mateřské společnosti ve Finsku za používání ochranné známky. Přijatou fakturu jsme vždy účtovali na MD jako náklad v plné výši a na straně dal, jsme závazek vůči mateřské společnosti účtovali rovnou ve snížené částce o srážkovou daň, kterou jsme zaúčtovali na účet skupiny 34x. Ve Finsku se domnívají, že bychom závazek měli na základě přijaté faktury účtovat v plné výši vůči naší mateřské společnosti a až při úhradě dodavateli, výši srážkové daně naúčtovat na 34x. Předem děkuji za Váš čas a názor. Iva Outulná

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29. 04. 2024, 14:11
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Musí se zdaňovat dividendy z Brazílie, nebo podléhají úplnému vynětí? Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 27. 03. 2024, 14:33
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Zdaní se příjmy z pronájmu nemovitosti na území ČR (§ 9) ve vlastnictví nerezidenta (občan ČR - rezident Lucemburska) v českém přiznání k dani z příjmu fyzických osob? Bude se tento příjem uvádět i v přiznání v Lucembursku nebo je podáním přiznání v ČR povinnost splněna?

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Odpověď lektora VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 02. 12. 2022, 10:32
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Paní A.N. občanka ČR studuje v ČR dálkově VŠ. Skutečně žije v Německu a do ČR přijíždí max na 40 dní v roce celkem. Tj. není rezidentem ČR. V Německu je pojištěna a od 01.01.2021 do 30.8.2021 byla zaměstnána ( hlídala malé děti) a zároveň měla podnikání tzv. malého rozsahu (uklízela po domácnostech). Od 1.9.2021 již nepracuje pro německou firmu a ani neuklízí - ukončila podnikání malého rozsahu. Zároveň však začala pracovat pro českou firmu na DPP ( veškeré práce provádí z Německa a vše řeší pouze mailem. Jedná se o vypisování tabulek a vyhodnocování studii prováděných na území ČR). Ve stejnou chvíli nastoupila na stáž pro českou firmu, stáž fyzicky provádí na území Německa. Zda bude tato stáž bezplatná či hrazená zatím není jasné.
Prosím, poraďte, kde bude podávat daňové přiznání a co všechno do něj zahrne, pokud bude mít od 1.9. 2021 do konce roku
pouze od českého zaměstnavatele na DPP. Nic méně se skutečně bude zdržovat na území Německa, kde žije se svým manželem.
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 07. 10. 2022, 13:53
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den,
prosím o informaci, jak zdanit českého rezidenta, který pracoval jako steward u maďarské společnosti Wizz Air. Šlo o zaměstnání kratší 183 dnů během roku 2021, pracoviště bylo v Rakousku ( nástupy do letadla) a mzda ( celkem 9713 eur) nebyla u zaměstnavatele zdaněna. Smlouva je údajně uzavřena podle švýcarského práva.
Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 23. 04. 2022, 07:50
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 2

Dobrý den, jako česká s.r.o. máme uzavřenou smlouvu o poskytnutí licence k překladu knih do českého jazyka se švédskou agenturou, právnickou osobou, domicil Švédsko.
Fakturuje nám za to částku, a podle mého názoru jsme povinni srážet srážkovou daň.
V zákoně o daních z příjmů je sazba 15 %, ale ve SZDZ se Švédskem je srážková daň maximálně 5 %.
Máme tedy srazit 5 % z fakturované částky?
Děkuji za odpověď

user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 23. 03. 2022, 13:16
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 1

Dobrý den, naše tuzemská společnost provádí technické služby v ČR pro zákazníka z Indie. Zákazník z Indie zašle k nám do ČR vzorek izolátoru na kterém se provádí zkoušky, poté se mu vzorek vrátí, nebo je zničen při zkoušce a je vystaven Protokol nebo technická zpráva o provedené zkoušce která se pošle zákazníkovi. Zákazník z Indie nám ale chce hradit fakturu o -20% nižší o daň. Chtěla bych se zeptat, jaké doklady máme od zákazníka požadovat, aby se započtená daň v Indii mohla započíst v našem DPPO, a zda nám je zasílám zákazník nebo úřad?
Jaké formuláře nebo kam se obrátit pro získání potvrzení o zaplacené dani?
Předem moc děkuji

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 15. 12. 2021, 08:09
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den, umělce ze země, se kterou má ČR uzavřenou SZDZ,zastupuje agentura (právnická osoba). My jako právnická osoba tuto službu (vystoupení umělce) nakoupíme a přeprodáme jiné právnické osobě. Kdo v tomto případě sráží srážkovou daň? Děkuji za odpověď.

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 15. 12. 2021, 08:09
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Musím jako emitent cenných papírů (česká pravnická osoba) získat od mých investorů oficiální domicil z finančního úřadu (příslušné země), či stačí prohlášení v investičním dotazníku? Mám ho získat i u rezidentů ČR? Děkuji moc za odpověď!

VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
VL
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 15. 12. 2021, 08:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Pokud si koupíme licenci Team Viewer Business, jedná se o takzvaný krabicový software a srážková daň se neuplatňuje?

00:00:04 Tak dobré ráno, nebo dobré dopoledne, dovolte, abych se představil. Já jsem Václav Zíka a jsem v současné době vedoucím oddělení mezinárodního zdaňování na Ministerstvu financí. To oddělení spadá pod odbor daní z příjmů a účetnictví dnes i a vlastně hlavní náplní toho našeho oddělení je tedy - nebo takovým hlavním výstupem jsou smlouvy o zamezení dvojího zdanění a následné provádění interpretace atd., de facto téměř vše, co s těmito velmi významnými mezinárodními smlouvami souvisí. Než si budeme povídat, tak bych rád navrhl takovou strukturu toho našeho dnešního videosetkání.
00:00:46 Samozřejmě ta oblast toho mezinárodního zdaňování a těch smluv je obrovská, ohromná, to naše setkání je omezeno zhruba na čtyři hodinky, čili je samozřejmé, že v žádném případě nemůžeme projít úplně, úplně všechno, ale já bych byl rád, kdybyste si z toho odnesli takové ty nejzákladnější... nejzákladnější věci týkající se zdroje příjmů a kdy uplatňovat srážkovou daň a co to je rezident atd., atd., abyste potom v té praxi tu práci měli o maličko... o maličko jednodušší.
00:01:18 Samozřejmě si řekneme něco o stálých provozovnách, řekneme si něco o zajištění daně atd., probereme de facto vztah těch mezinárodních smluv a vnitrostátního zákona o dani z příjmů, ze kterého to vlastně všechno vychází, a to je takový základ všeho pro to, aby ty smlouvy mohly nějakým způsobem potom samozřejmě... samozřejmě fungovat.
00:01:39 Udělám takový velmi, velmi stručný úvod, my si řekneme něco o tom, co to vlastně jsou ty mezinárodní daňové vztahy, řekneme si, jaký je dnes aktuální stav těch smluv, co se děje, co se chystá, a potom bych zmínil pár takových nejvýznamnějších pokynů, které souvisí s oblastí mezinárodního zdaňování, a potom bychom se vrhli na ty jednotlivé články těch smluv. Předpokládám, že rezident, stálá provozovna, určitě, že tam se dostaneme a ukážeme si právě tedy, jak by to mělo v praxi... v praxi fungovat.
00:02:11 Já bych tady začal - začal tím obecným, začal bych tím, co to tedy vlastně jsou ty mezinárodní daňové vztahy, nebo daňové vztahy k zahraničí. Obecně lze uvést asi tři následující okruhy otázek a problémů, které s tím - které s tím souvisí. První, evidentně povinnosti českých daňových rezidentů vůči našemu státu, a to tedy z titulu příjmu dosahovaných ze zdrojů v zahraničí. Čili tady je třeba si uvědomit, že ten český daňový rezident má v ČR tzv. neomezenou daňovou povinnost. To znamená, že tady přiznávají ke zdanění příjmy, které jim plynou ze zdrojů kdekoliv, kdekoliv ve světě.
00:02:54 Pokud ten příjem je pobírán ze zdrojů na území státu, kde máme uzavřenou tu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak potom samozřejmě dochází k jeho eliminaci. To znamená, to dvojí zdanění se vylučuje metodou, která je stanovena přímo v té mezinárodní smlouvě. Je to buďto metoda vynětí, nebo metoda zápočtu. Samozřejmě, že u závislé činnosti, vždy upozorňuji na to, že u závislé činnosti je možné uplatnit metodu vynětí, byť mezinárodní smlouva stanoví metodu zápočtu, pokud to je pro toho poplatníka výhodnější. To vyplývá z § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů.
00:03:32 Čili je tady jedna zásadní, jedna zásadní věc, a to je ta, že ČR nevylučuje to mezinárodní dvojí zdanění tzv. jednostranně. To znamená vylučujeme ho jedině tehdy, když máme uzavřenu se státem zdroje toho příjmu tu mezinárodní smlouvu. Pokud ta smlouva neexistuje, tak se žádném případě neuplatňuje žádné vynětí, žádný zápočet atd., ale zákon o dani z příjmu pouze umožňuje tu daň zaplacenou v tom druhém státě, v tom bezesmluvním státě, de facto uznat do nákladů v příštím roce, to zase je v § 24 odst.
00:04:08 2 a samozřejmě to lze udělat i v § - jen v kontextu příjmu ze závislé činnosti to potom upravuje následně § 6. Čili rezident, jedna zásadní věc, rezident platí v ČR daně, pokud jde o příjmy, které pobírá kdekoliv, kdekoliv ve světě. Čili to je první okruh otázek a problémů, o kterých tady dnes budeme hovořit. Druhý okruh otázek a problémů se týká povinností daňových nerezidentů ČR zase vůči ČR, a to tedy z titulu příjmů, které mají zdroj na území ČR.
00:04:44 Čili ti daňoví nerezidenti, ať už fyzické nebo právnické osoby, platí daně ČR jedině tehdy, pokud ten příjem, který pobírají, má na území ČR zdroj. Ty příjmy ze zdrojů na území ČR jsou přímo definovány v zákoně o dani z příjmu v § 22 a o tom tady budeme dnes velmi často hovořit a ten § 22 budeme velmi často zmiňovat, abychom si uvědomili, jak to - jak to funguje.
00:05:12 Samozřejmě, že u těch nerezidentů, se kterými máme tu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tato podmínka u toho zdanění na území ČR je i to, že tedy jednak to umožňuje ten vnitrostátní zákon a současně samozřejmě to zdaňování ČR musí umožnit i ta mezinárodní... mezinárodní smlouva. Čili to je druhý okruh otázek a problémů, daňoví nerezidenti vůči ČR.
00:05:38 A pak je třetí okruh otázek a problémů, a to souvisí jak s rezidenty, tak i s nerezidenty za určitých okolností, pokud tady mají třeba stálou provozovnu nebo tady zaměstnávají zaměstnance déle než 183 dnů atd., atd., a tím narážím samozřejmě na ty povinnosti takzvaných plátců daně, což v kontextu toho mezinárodního zdaňování, nebo těch mezinárodních daňových vztahů znamená tedy především aplikaci institutu srážkové daně, zajištění daně anebo samozřejmě v kontextu závislé činnosti kontext placení... placení záloh. Čili o tom tady dnes budeme hovořit.
00:06:18 A to jsou vlastně ty věci, které lze zahrnout nebo podřadit pod ten obecný výraz daňové vztahy k zahraničí.
00:06:27 To mezinárodní dvojí zdanění, respektive pořád by mělo platit a já vždy říkám, do té doby, než se v rámci EU všichni definitivně zblázníme a podlehneme úplně všemu, tak mělo by platit to, že suverénním právem každého státu by mělo být stanovení si podmínek vybírání daní na svém území, ať už od osob fyzických nebo od osob právnických, a to samozřejmě bez ohledu na to, jak to dělají jinde, jak to dělají v sousedních státech atd., protože to, co může být vhodné pro jeden stát, nemusí být vhodné pro ten stát druhý a samozřejmě... samozřejmě opačně.
00:07:08 Nemůže být sporu o tom, že samozřejmě potom dochází k nějaké kolizi těch jednotlivých daňových soustav a tato kolize je potom právě příčinou toho mezinárodního dvojího, ale i možného vícerého zdanění. My to dvojí zdanění, o kterém tady dnes budeme hovořit, můžeme definovat jako situaci, kdy vlastně tentýž předmět daně, nějaký ten konkrétní příjem téže osoby, je současně zdaněn jak ve státě, kde je ta osoba tím tzv. daňovým rezidentem, tak i ve státě, z jehož zdrojů je ten konkrétní příjem pobírán. Jinými slovy, budeme tady dnes řešit tzv. mezinárodní právní dvojí zdanění.
00:07:53 Ty smlouvy o zamezení dvojího zdanění tady vylučují to mezinárodní právní dvojí zdanění a tím ekonomickým dvojím zdaněním se zabývají velmi velmi málo, konkrétně pouze v kontextu tzv. združených podniků, a to ještě jen některé smlouvy, které potom ukládají povinnost vyloučit ekonomické dvojí zdanění. Ale to gró je v tom, že tedy se bavíme o tom právním dvojím zdanění. To ekonomické dvojí zdanění, typickým příkladem je zdaňování dividendy, to asi víte, že máte nějakou společnost, která generuje nějaké zisky.
00:08:26 Ty zisky se na úrovni té společnosti samozřejmě zdaní a to, co zůstává, tak se distribuuje těm jednotlivým partnerům, společníkům atd. ve formě toho podílu na zisku nebo té dividendy a de facto ty samé peníze znovu podléhají zdanění, ale už ne na úrovni té samotné společnosti, ale na úrovni těch společníků atd. Čili to je to ekonomické dvojí zdanění. Samozřejmě, že to mezinárodní právní dvojí zdanění je evidentně nežádoucí. Nežádoucí je proto, že zkrátka může snižovat příjmy, které pobírá rezident jednoho státu, ze státu druhého.
00:09:08 A toto mezinárodní právní dvojí zdanění může být právě efektivně vyloučeno jen tím, že ty dva smluvní státy se nějakým způsobem zkoordinují a dohodnou, jakým způsobem to budou dělat. Tím se dostávám samozřejmě k tomu, jaký je smysl a cíl, proč vůbec ty smlouvy o zamezení dvojího zdanění tedy existují, proč se ve světě sjednávají. Hlavní cíl je naprosto evidentní, to vyplývá z toho samotného názvu těch smluv, a to je to, že tedy má být tomu mezinárodnímu dvojímu zdanění zamezeno. Zdůrazňuji, prosím vás, že se jedná o všechny možné druhy příjmů, na které si vzpomenete.
00:09:51 Ty smlouvy upravují zdaňování příjmů z podnikání, příjmů ze závislé činnosti, dividend, úroků atd. atd., až po takový charakter příjmů, kdy budete někde na dovolené a půjdete na pláži do kasina, v kasinu v ruletě vyhrajete nějakou částku. I to je samozřejmě příjem a i tento příjem podléhá obecně zdanění a i o tom ty smlouvy pojednávají, jakým způsobem se má to mezinárodní dvojí zdanění vyloučit.
00:10:22 Druhý smysl také velmi často vyplývá ze samotného názvu těch smluv, a to je to, že ty smlouvy by měly sloužit k tomu, aby se - aby nedocházelo k daňovým únikům, aby nedocházelo k nějakým daňovým podvodům nebo dokonce k nějakému mezinárodnímu dvojímu nezdanění. Je třeba si uvědomit, že ty smlouvy vždy obsahují nějak - nějaká ustanovení, která jsou nazvaná Anti Abuse, to znamená, je to postaveno na skutečném vlastníkovi příjmů, ty smlouvy obsahují princip běžné tržní ceny atd. atd., některé obsahují i nějaké výslovné, výslovné, obecné protizneužívací pravidlo.
00:11:04 Navíc v každé smlouvě je článek o výměně informací, kdy ty příslušné úřady těch smluvních států, které mohou si vyměňovat informace a říkat, ten u nás tady vydělal tolik a tolik, jestlipak to u vás přiznal ke zdanění atd. Čili to je další, další význam, další smysl těch mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.
00:11:26 Z toho vyplývá třetí důvod ke sjednávání, a to je to, aby byla umožněna ta přímá spolupráce těch příslušných úřadů smluvních států nejen, prosím vás, v oblasti, řekněme v uvozovkách, boje proti daňovým únikům a podvodům, ale samozřejmě i v rámci třeba řešení sporů, které mohou v té daňové oblasti mezi těmi dvěma státy vzniknout, ty smlouvy vždy obsahují nějaký článek, který právě umožňuje nějaké neformální řešení sporů o výklad a provádění nejen té mezinárodní smlouvy, ale samozřejmě i těch vnitrostátních právních předpisů,
00:12:03 na základě kterých je ta smlouva nějakým způsobem - nějakým způsobem sjednána. Čtvrtý smysl, ten se zase týká spíš těch poplatníků a těch daňových subjektů, spočívá v tom, že ty smlouvy zajišťují nějakou daňovou nediskriminaci. Když to hodně zjednoduším, český podnik, který vykonává svoji činnost na Slovensku, nemůže být na Slovensku zdaněn hůř než slovenský podnik, který tam vykonává tutéž nebo obdobnou činnost.
00:12:32 Tato diskriminace je přitom velmi často rozšířena na daně všeho druhu a pojmenování tou smlouvou, čili potom není pokryta jen daň z příjmů, ale může být pokryté třeba i DPH, silniční daň apod. Čili aby ty subjekty těch dvou států měly zajištěn nějaký, řekněme, stejný daňový treatment. Za páté, to je, řekněme, zase z hlediska těch států a vlastně nás všech, že smlouvy by měly podporovat nějaké vzájemné - vzájemné vztahy. Čili samozřejmě hospodářské, ale i třeba vědecké, kulturní, akademické atd., o tom ty smlouvy - o tom ty smlouvy pojednávají.
00:13:13 Samozřejmě to gró je v té činnosti těch investorů apod., kdy zkrátka ty smlouvy jasně přináší nějakou jistotu, přináší jistotu o tom, jakým způsobem budou placeny daně, jakým způsobem bude vyloučeno mezinárodní dvojí zdanění, což samozřejmě potom umožňuje, řekněme, lépe kalkulovat tu návratnost těch případných investičních nebo hospodářských nějakých... nějakých záměrů.
00:13:40 A poslední důvod, který se, který se v této souvislosti zmiňuje, je to, že samozřejmě v konečné fázi ty smlouvy nějakým objektivním způsobem rozdělují ten daňový výnos mezi ten stát zdroje a stát toho, řekněme, skutečného vlastníka, vlastníka příjmů. Já v této souvislosti vždy zdůrazňuji a upozorňuji na slovní spojení, které se v tomto typu smluv docela hojně vyskytuje, a to je to, že se tam hovoří o tom, že nějaký konkrétní příjem může být zdaněn v nějakém tom konkrétním smluvním státě.
00:14:24 Zdůrazňuji, prosím vás, že ty smlouvy o zamezení dvojího zdanění v žádném případě neumožňují, abychom si vybrali v zemi, ve které budeme ten svůj příjem nebo ten příjem toho našeho zahraničního partnera zdaňovat. Rovněž takto slovní spojení "může být zdaněn" neznamená to, že když může být zdaněn, tam být zdaněn vůbec nemusí. To je prosím vás, totální nepochopení vůbec principu toho mezinárodního práva a to slovní spojení "může být zdaněn" de facto znamená, že ta mezinárodní smlouva dává tomu konkrétnímu státu právo si ten konkrétní příjem zdaňovat.
00:15:08 Samozřejmě ale současně platí, že abychom toto právo nějakým způsobem reálně využili, tak vždy to musíme mít podpořeno tou vnitrostátní legislativou. Máte v těch svých podkladech, které jsem - které jsem posílal, jako jakýsi vzor smlouvy o zamezení dvojího zdanění, smlouvu se Slovenskem, to je smlouva, samozřejmě, která se v té praxi provádí z logiky asi nejčastěji a nejvíce. A když se tam třeba podíváme do článku 16, tak tam to slovní spojení přesně... přesně najdeme.
00:15:42 Ten článek 16 se zabývá zdaňováním příjmu umělců a sportovců, ti vždy mají nějaký svůj speciální článek, ať jsou zaměstnaní nebo jsou normálně jako OSVČ, tak vždy mají svůj speciální článek. Ten důvod toho je ryze fiskální, protože někteří z nich jsou schopni během jednoho večera samozřejmě vydělat více peněz než my všichni dohromady během roku.
00:16:08 Takže proto tito lidé mají takový speciální, speciální článek a ten článek vlastně stanovuje to, že příjmy, které pobírá rezident jednoho smluvního státu, jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec, z takovýchto osobně vykonávaných činností ve druhém smluvním státě, a teď jsme u toho, mohou být zdaněny v tomto druhém, v tomto druhém státě.
00:16:38 Tak si představme tu každodenní situaci, kdy do ČR přijíždí nějaký slovenský herec, aby tady natočil nějaký film nebo aby tady se účastnil nějakého televizního vysílání, aby tedy natáčel nějakou show nebo nevím co, samozřejmě - nebo tady bude hrát divadelní představení, samozřejmě za tuto - za tuto činnost mu náleží nějaký honorář. Žádný umělec to samozřejmě zadarmo nikdy nedělá. A otázka, která toho daňaře by měla napadnout hned právě, je ta, jestli ten příjem toho slovenského herce, který tady vystupuje v ČR, jestli může být zdaněn u nás tady doma.
00:17:17 Čili vezme se ta smlouva o zamezení dvojího zdanění, podívám se do toho článku 16, ano, je to prezident Slovenska, vystupuje na území ČR. Ta smlouva mi jasně říká, tento příjem může být zdaněn v ČR. Teď je tedy otázka, jakým způsobem, to znamená, to už ta smlouva nijak neupravuje, dává mi to právo to zdaňovat, čili musím jít samozřejmě do vnitrostátního zákona o daních z příjmů a tam nemohu začít nikde jinde než v § 22. A § 22 zákona o dani z příjmu odstavec jedna, to jsou právě ty příjmy ze zdrojů na území ČR.
00:17:55 V písmenku f) v bodu 2 máme přesně takový příjem daňového rezidenta definován jako příjem ze zdroje na území ČR, čili ten slovenský umělec pobírá příjem ze zdroje na území ČR a ten domácí zákon potom na to následně stanoví srážkovou daň, v tomto případě tedy by to mělo být 15 %. Čili ten pořadatel tohoto vystoupení, nějaká Česká televize nebo rozhlas nebo ten, kdo pořádá to vystoupení, je povinen z toho honoráře srazit 15% daň a ta druhá země, Slovensko, má potom povinnost vyloučit, v tomto případě nějakou metodou zápočtu, to mezinárodní dvojí zdanění.
00:18:41 Kdyby ten náš zákon o dani z příjmu tento příjem nedefinoval jako příjem ze zdroje na území ČR, tak bychom ten příjem toho slovenského umělce zdaňovat samozřejmě nemohli, byť podle mezinárodní smlouvy by u nás mohl být zdaněn. Čili v tomto duchu je prosím vás třeba vykládat a interpretovat to slovní spojení "může být - může být zdaněn". S tím slovíčkem "může" a "nemůže", tam se to často v těch smlouvách opravdu vyskytuje.
00:19:11 Tak tam vznikala spousta problémů i třeba v kontextu... i třeba v kontextu aplikace těch jednotlivých metod vyloučení mezinárodního dvojího zdanění, kdy tenkrát zákon o dani z příjmů naprosto dostatečně pouze říkal, vylučujeme dvojí zdanění podle smlouvy a ve smlouvě máte metody a podle nich postupujte, dnes víte, že v zákoně máme ty metody popsány apod.
00:19:35 A vznikaly samozřejmě problémy v momentu, kdy tady byla zavedena jen jedna sazba daně pro fyzické i právnické osoby, tak samozřejmě rázem kontextu metody vynětí s výhradou progrese takováto metoda vůbec neměla žádný, žádný význam, protože když jste začali počítat, tak logicky, matematicky jste se vždy dostali na to úplné vynětí, protože tam nebylo co dělat s progresí.
00:20:00 Dnes, kdy jsme zase, já a musím říct bohužel, zavedli progresivní zdaňování, tak samozřejmě ta metoda s vynětím - tedy vynětí s výhradou progrese, to své opodstatnění samozřejmě zase má a musíme pořádně zase počítat, abychom věděli, v jakém pásmu jsme a jaká sazba na to padá apod. Tak, když se podíváme k dnešnímu... k dnešnímu datu, 16. září 2021, jaký máme - jaký máme stav smluv, zase máte, prosím vás, v těch svých podkladech takovou tabulku, kde máme - kde máme tedy přehled těch - přehled těch smluv.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.