Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, mezinárodní zdanění 2019
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
17.1.2019 (Čt)
3 h 50 min.
Ing. Václav Zíka

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, mezinárodní zdanění 2019

Popis
Přepis
Dotazy (6)
Ve školení naleznete praktický výklad daní z příjmů ve vztahu k zahraničí, a to v kontextu daní z příjmů jak fyzických, tak i právnických osob. Je v něm probrána problematika zamezení mezinárodnímu dvojímu zdanění příjmů (včetně diskuse o vznikajících problémech), citovány konkrétní ustanovení zákona o daních z příjmů, konkrétní ustanovení smluv o zamezení dvojímu zdanění a činěny odkazy na vybrané pokyny MF ČR. Opomenut není ani aktuální vývoj v dané oblasti v rámci EU a OECD a dopady na ČR (např. projekt BEPS). Nedílnou součástí školení je zodpovězení dotazů z živého vysílání, a tedy řešení konkrétních praktických případů z řad účastníků kurzu. Díky školení získáte přehled o rozsáhlé oblasti zdaňování a větší právní jistotu k řešení komplikovaných problémů v oblasti mezinárodního zdanění příjmů vyžadujících aplikaci mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Obsah školení

  • Mezinárodní daňové vztahy v kontextu ČR.
  • Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění (důvody pro jejich sjednávání, aplikace, komplexnost, struktura, atd.).
  • Aktuální přehled smluv o zamezení dvojímu zdanění, výhled a změny od 1. 1. 2019.
  • Aktuální stav – zákon o daních z příjmů, vzorové modely smluv o zamezení dvojímu zdanění.
  • Konkrétní obsah jednotlivých článků smluv o zamezení dvojího zdanění, jejich vztah k vnitrostátním právním předpisům, například:
    • zdroj příjmů,
    • daňový domicil,
    • transparentní entity,
    • problematika stálých provozoven,
    • problematika institutu zajištění daně,
    • problematika institutu srážkové daně,
    • zdaňování dividend, úroků a licenčních poplatků,
    • zdaňování příjmů plynoucích z výkonu závislé činnosti.
  • Odpovědi na dotazy.

Komu je školení určeno

  • účetní
  • finanční manažeři
  • daňoví a účetní poradci
  • specialisté na mezinárodní zdanění
  • všichni, kteří ve své praxi aplikují mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu

Štítky

Ing. Václav Zíka

Absolvent Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, specializace mezinárodní obchod. Pracovník MF ČR s více jak dvacetiletou zkušeností a zaměřením na oblast sjednávání, interpretace a aplikace mezinárodních smluv o zamezení dvojímu zdanění. V současné době je vedoucím oddělení Mezinárodního zdaňování, zástupcem ČR v příslušných pracovních skupinách OECD Výboru pro fiskální záležitosti a ve Výboru daňových expertů OSN. Pravidelně publikuje v odborných časopisech, je českým korespondentem IBFD a přednáší na mnoha tuzemských i zahraničních fórech o problematice mezinárodních daňových vztahů.

Všechna školení lektora (2)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Fyzická osoba z Ruska poskytla české společnosti konstrukční práce. Není doloženo rezidentství ruské fyzické osoby v Rusku. Jak se daní výplata odměny této ruské osobě poskytnuté českou společností?

2) Občan ČR koupil dům ve Španělsku. Chce ho pronajímat /občanům ČR, dále z EU i mimo EU/. Jaké daňové dopady ve zdanění bude mít v ČR? Jaké daňové dopady ve zdanění bude mít ve Španělsku?

3) Pokud má zahraniční subjekt povinnost zdanit příjmy v ČR - zodpovídá za to pouze on (musí si v ČR podat přiznání?), nebo česká společnost má odvést za něj daň?

4) absence výhody uplatnit daně v místě daňového domicilu pro český soubor v důsledků znamená jeho znevýhodnění oproti souborům, které pricházeji ze státu, jejichz dohoda tuto umožnuje.

5) Společníkem ČR s.r.o. jsou 2 fyzické osoby- jak rezident, tak i nerezident ČR. Podíly na zisku rezidentovi ČR zdaním 15% srážkovou daní a nerezidentovi ČR 10% srážkovou daní?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Bude do změn SMluv o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem a Německem zvažována výjimka pro obecně prospěšné společnosti výkonných umělcu, aby mohli danit své zahraniční příjmy jen v zemi svého danového domiculu, jak to má vetšina evropských státu mezi sebou?
odkdy budou budou platit nové Smlouvy o zamezení dvojího zdanění?

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Odpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Náš český klient fakturoval softwarový klíč pro grafický program na Slovensko a tam mu u jedné firmy srazili srážkovou daň z příjmů s odkazem na čl. 12 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění se SR. V ostatních případech dodávek softwarových klíčů či různých upgradů u dalších slovenských firem jsme se s tím nesetkali. Mohl by jste se vyjádřit, jak to je správně?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat na zdanění licenčních poplatků, kdy lotyšský dodavatel poskytne svou licenci české společnosti. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Lotyšskem je uvedeno, že je možné příjem zdanit ve státě zdroje (tj. v ČR) v případě, kdy sazba srážkové daně nepřesáhně 10 %. V ČR je sazba srážkové daně 15 %, chápu tedy správně, že v ČR daň sražena nebude a dodavatel zdaní svůj příjem v Lotyšsku?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Náš český klient fakturoval softwarový klíč pro grafický program na Slovensko a tam mu u jedné firmy srazili srážkovou daň z příjmů s odkazem na čl. 12 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění se SR. V ostatních případech dodávek softwarových klíčů či různých upgradů u dalších slovenských firem jsme se s tím nesetkali. Mohl by jste se vyjádřit, jak to je správně ?

2) Dobrý den,chtěla bych se zeptat na zdanění licenčních poplatků, kdy lotyšský dodavatel poskytne svou licenci české společnosti. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění s Lotyšskem je uvedeno, že je možné příjem zdanit ve státě zdroje (tj. v ČR) v případě, kdy sazba srážkové daně nepřesáhne 10 %. V ČR je sazba srážkové daně 15 %, chápu tedy správně, že v ČR daň sražena nebude a dodavatel zdaní svůj příjem v Lotyšsku?

3) v rámci předjednávání SOZDZ s Německem jaké změny máme očekávat?

4) Z hlediska příjmů ze ZČ v zahraničí - nemáte nějakou tabulku, která by řešila jakou metodu použít (z článku 23 SoZDZ) u jednotlivých smluv ?

5) Je pravda, že čeští daňoví rezidenti zaměstnaní v zahraničí se sami mohou vybrat, jak chtějí svůj zisk danit. Na výběr mají vynětí s výhradou progrese nebo prostý zápočet daně?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:31
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08
| Komentáře: 0

1) Jak je to se Slovákem trvale bydlící na Slovensku, který v ČR pracuje a pobývá zde i po většinu roku. Odvádíme jeho daň ze mzdy, sociální i zdravotní pojištění v ČR. Je to správně? Musíme někam tyto skutečnosti hlásit , nebo stačí jen standardní přihlášky a odhlášky jako pro občany ČR?

2) Klient z Rumunska po nás chce Domicil pro zaplacení faktury. My jsme odštěpný závod britské firmy a nemůžeme připravit Domicil. Klient bez toho nechce platit. Můžeme s tím něco dělat?

3) Dobrý den. Izraelec, který trvale žije v ČR. Má zde manželku. trvalé bydliště ani české občanství v ČR nemá. Je registrovaný jako OSVČ v Izraeli, kde podává přiznání.Pracuje jako animátor - téměř všechny příjmy z Izraele. Musí podávat přiznání v ČR?Eventuelně nějaké další daňové povinnosti?

4) Ve většině SOZDZ je v § týkajících se sportovců a umělců a jejich příjmu ve státě , kde vykonávají svou činnost , jsou tyto vyjmuty ze zdanění, pokud je z převážné části hrazena z veřejných prostředků nebo je vykonávaná na základě kulturní výměny. Proč u některých SOZD toto ujednání chybí?

5) Dobrý den, zaměstnanec, státní příslušnost ruská, trvalý pobyt Čr, zdaňujeme jako rezident ČR, ano? Děkuju

00:00:04 Takže dobré ráno samozřejmě i ode mě. Je pro mě velkou ctí, že mě budete poslouchat a že jste se připojili tento seminář. Já musím hned v úvodu říci věc, že přednáším skoro 25 let, ale poprvé přednáším tímto způsobem, že koukám do počítače a nikoho nevidím. Nicméně předpokládám, že to nějakým způsobem zvládneme a doufám, že nezpůsobím sám nějaké velké technické problémy, protože i s tím počítačem je to, je to pro mě hodně, hodně nové. Čili omlouvám se kdyžtak dopředu, ale předpokládám, že určitě se nic, se nic nestane. Já bych rád vám dal takovou strukturu toho našeho, toho našeho setkání.
00:00:42 Já udělám takový, takový obecný úvod, kde si řekneme něco, co to vlastně jsou ty daňové vztahy k zahraničí, řekneme si něco proč ty smlouvy o zamezení dvojího zdanění vůbec ČR a vlastně i téměř všechny státy na světě sjednávají, řekneme si samozřejmě něco o tom, jakým způsobem vlastně ty smlouvy v praxi provádíme, řekneme si nějaké aktuality z hlediska, ať už vnitrostátního zákona o dani z příjmů, tak i v rámci vývoje v těch různých mezinárodních organizacích, především samozřejmě rámci OSN a EU.
00:01:15 Čili to bude takový, takový úvod a potom vlastně ten seminář bude postaven na tom, že máme připravených asi 47 nějakých příkladů, na kterých si ukážeme ty konkrétní, tu konkrétní provazbu toho domácího zákona a těch mezinárodních smluv. Pokusím se upozornit na nějaké takové výjimečnosti, které se v těch smlouvách objevují, protože, byť ty smlouvy na 1. pohled vypadají, že jsou všechny stejné, tak samozřejmě vůbec stejné, stejné nejsou, protože není možné mít stejnou smlouvu, já nevím, se Spojenými státy a například s Ukrajinou, apod.
00:01:46 Čili to se pokusím, to by vlastně mělo být takovým výsledkem toho semináře, uvědomění si toho všeho, jak to spolu souvisí, jak to jde dohromady, co říká zákon, co říká smlouva, jak to aplikovat, jak to potom v praxi konkrétně řešit. Čili já bych začal, já bych začal tím, co to vlastně jsou ty mezinárodní daňové vztahy nebo daňové vztahy k zahraničí v kontextu ČR. Jedná se zhruba o 3 okruhy otázek a problémů, které s tím, které s tím souvisejí. Ty první to jsou povinnosti daňových rezidentů ČR vůči ČR.
00:02:24 Já samozřejmě předpokládám, že všichni víte, že ta osoba, ať už fyzická nebo právnická, která je daňovým rezidentem ČR, tak má v ČR povinnost zdaňovat příjmy, které pobírá z celého světa. To znamená, neuplatňujeme žádný teritoriální systém zdaňování apod., ale máme ten systém prostě založen na tom celosvětovém, na té celosvětové daňové povinnosti.
00:02:51 Pokud ten český daňový rezident pobírá příjem ze zdrojů na území státu, se kterým máme uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, tak potom dochází v ČR na základě podání daňového přiznání k eliminaci toho mezinárodního dvojího zdanění a to buď tou metodou nějakého zápočtu nebo metodou vynětí podle toho, jak to stanoví ten zákon, ta konkrétní smlouva o zamezení dvojího zdanění vůči tomu kterému příjmu samozřejmě s tím, že vždy ještě upozorňuji na to, že v kontextu příjmů ze závislé činnosti existuje v zákoně ustanovení § 38f odst. 4,
00:03:27 který vlastně stanovuje, že pro zaměstnance je možné, pokud to je pro něj výhodnější místo metody zápočtu, kterou může stanovit ta mezinárodní smlouva, uplatnit metodu vynětí. Je to v, konkrétně říkám, § 38f odst. 4 a tam jsou přesně stanovené podmínky, za kterých to lze, za kterých lze udělat. Pokud se uplatňuje metoda, metoda zápočtu a není možné celou tu daň zaplacenou v zahraničí v ČR uplatnit vzhledem k té tzv. prostosti toho zápočtu, tak ta zbývající část se může podle zákona o dani z příjmů podle § 24 odst. 2 písm. ch)
00:04:05 uplatnit v následujícím daňovém období jako nákladová, nákladová položka. Vyplývá z toho prosím vás to, že ČR nevylučuje mezinárodní dvojí zdanění jednostranně. To znamená, vylučujeme ho jedině tehdy, kdy ten příjem je pobírán ze zdrojů na území státu, se kterým máme uzavřenu tu smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
00:04:32 Pokud tedy daňový rezident pobírá příjem ze státu, se kterým tu smlouvu o zamezení dvojího zdanění doposud nemáme, tak tam vůbec k žádné eliminaci mezinárodního dvojího zdanění nedochází, neuplatňuje se metoda zápočtu, neuplatňuje se metoda vynětí, atd., atd., de facto reálně nastává ta situace toho dvojího zdanění, ale s tím, že ten český daňový rezident má právo tu celou daň zaplacenou v tom bezesmluvím státě zase v tom následujícím daňovém období uplatnit jako nákladovou položku. Opět to vyplývá už z toho zmiňovaného ustanovení § 24 odst. 2 písm. ch).
00:05:13 Samozřejmě uplatňuje se to i v kontextu té závislé činnosti a je to upraveno v § 6 odst. 12 a odst. 13 toho našeho vnitrostátního zákona o daních z příjmů. Čili to je 1. okruh otázek a problémů, kdy český daňový rezident má vůči našemu státu tu neomezenou daňovou povinnost. Pak máme 2. okruh otázek a problémů a to souvisí s tím, když daňový nerezident ČR, to znamená nějaký zahraniční daňový rezident, pobírá příjem ze zdrojů na území ČR. Čili ten daňový nerezident má pouze povinnost tzv. omezenou, to znamená, platí tady daně jedině tehdy, když pobírá příjem, který je uveden v § 22 odst. 1
00:05:57 zákona o daních z příjmů. To znamená, je to příjem definovaný jako příjem ze zdrojů na území ČR. U těch rezidentů ze smluvních států samozřejmě platí to, že ti tady tu daň platí i tehdy nebo respektive jen tehdy, kdy i ta mezinárodní smlouva dává ČR právo ten konkrétní příjem, který je definován jako příjem ze zdroje na území ČR, zdaňovat. Čili to je 2. okruh otázek a problémů a to vlastně souvisí tedy s tím, že máme nějakého zahraničního rezidenta, který pobírá příjem ze zdroje na území ČR.
00:06:37 A pak máme 3. okruh otázek a problémů, které se týkají, jak těch vnitrostátních českých daňových rezidentů, tak za určitých okolností i těch daňových nerezidentů obzvláště tehdy, když tady mají tu tzv. stálou provozovnu nebo tady zaměstnávají své zaměstnance po nějakou dobu, atd.
00:06:57 A to samozřejmě znamená to, že se dostáváme do oblasti povinností tzv. plátců daně, což v kontextu toho mezinárodního zdaňování znamená především aplikaci institutu zajištění daně podle § 38e zákona o daních z příjmů, potom institut tzv. daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, jinými slovy zkráceně srážková daň a potom samozřejmě právě v kontextu těch příjmů ze závislé činnosti jde i o to placení těch konkrétních záloh, pokud samozřejmě ČR má právo ten konkrétní plat nebo tu mzdu nebo tu mzdu zdaňovat.
00:07:36 De facto o těchto 3 okruzích otázek a problémů si tady budeme ty 4 hodiny povídat a de facto o tomto jsou všechny ty příklady, které tam máme a abychom si uvědomili, jak to tedy všechno spolu, jak to všechno spolu souvisí.
00:07:51 Asi všichni tušíme a víme a já vždy říkám do té doby, než se v EU definitivně všichni zblázníme, tak jde o to, že suverénním právem každého státu by mělo být to, že si sám stanoví podmínky vybírání daní od daňových subjektů zase, ať už osob fyzických nebo právnických na svém území a to samozřejmě bez ohledu na to, jak to dělají v sousedních státech a kdekoliv jinde a jakou vybírají daň a jakou mají daňovou politiku, atd., atd.
00:08:26 Dnes se zdá, že tu svrchovanost samozřejmě velice rychle, velice rychle ztrácíme a obávám se, že ji i ztratíme někdy v budoucnu, protože už dnes jsme samozřejmě v hrozném, šíleném vleku nejen té EU, ale už i OECD, kdy prostě jsou různé politické závazky něco aplikovat, něco dělat, atd., atd. a dnes v Unii už se začíná hovořit i o tom, že by ta oblast zdaňování neměla být rozhodovaná jednomyslně, ale stačila by kvalifikovaná většina, apod., čili lze očekávat nějaký vývoj tímto směrem,
00:09:00 kdy samozřejmě ty menší státy včetně nás ztrácí jakousi možnost nějakým způsobem něco ovlivňovat a něco nechtít a dělat nějak jinak, protože předpokládám, že všichni chceme někam se posunout a chceme dohnat ty vyspělejší státy, ale jakmile budeme dělat všechno stejně, tak je prostě nikdy nedoženeme a to je ten zásadní problém a já v tom opravdu cítím, že to je hodně, hodně problematické.
00:09:26 Je potom samozřejmě zřejmé, že příčinou nebo ta kolize těch daňových zákonů, těch svrchovaných států potom samozřejmě vede k tomu, že může nastat situace, že máme mezinárodní dvojí, ale i možné víceré, víceré zdaňování. My to dvojí zdanění můžeme definovat jako situaci, kdy de facto tentýž předmět daně, to znamená ten konkrétní příjem, je současně zdaněný, jak v zemi, kde ten skutečný vlastník toho příjmu je daňovým rezidentem, tak i současně v zemi, z jehož druhu je ten konkrétní příjem pobírán.
00:10:04 Jinými slovy ty smlouvy o zamezení dvojího zdanění z 99 % řeší vyloučení mezinárodního právního dvojího zdanění. Od toho právního dvojího zdanění je třeba rozlišit to mezinárodní, řekněme, ekonomické dvojí zdanění, kdy typickým příkladem ekonomického dvojího zdanění je zdaňování dividendy.
00:10:26 Máme společnost, ta realizuje nějaký zisk, nějaký příjem, ten se na úrovni té společnosti zdaní a to, co zbude po tom zdanění, tak lze distribuovat těm jednotlivým společníkům, partnerům, atd., atd. a de facto ty samé peníze jsou znovu zdaněny, ale už ne na úrovni té entity jako takové, ale na úrovni těch jednotlivých partnerů, společníků.
00:10:49 Čili to je ekonomické dvojí zdanění a o tom ty smlouvy de facto nepojednávají s výjimkou situace, kdy se aplikuje článek 9 smluv, který pojednává o zdaňování tzv. sdružených nebo spřízněných podniků a to ještě v té situaci, kdy ta smlouva stanoví povinnost nějakým způsobem to ekonomické dvojí zdanění vyloučit.
00:11:11 My tam dokonce máme v tomto smyslu v rámci OECD vzorové smlouvy i výhradu, čili nám se to moc nezdá, že by se to ekonomické dvojí zdanění mělo vylučovat, ale když už to v té smlouvě máme, tak to vždy zase omezujeme pouze na nějaké případy, kdy nedošlo k nějakému podvodu, nějakému zanedbání, apod. To mezinárodní dvojí zdanění je nepochybně a bezpochyby nežádoucí zkrátka proto, protože snižuje ty příjmy, které plynou tomu rezidentovi 1 státu ze státu 2. a má to potom samozřejmě dopady na to, že ty vzájemné vztahy nejsou tak silné a brání to tomu rozvoji těch investic apod.
00:11:51 To mezinárodní dvojí zdanění může být právě potom účinně vyloučeno jen opatřením obou těch států, které je koordinováno tou mezinárodní smlouvou o zamezení dvojího zdanění, a tím se vlastně dostávám k tomu, jaký je smysl nebo cíl, důvod k tomu, proč ty smlouvy vůbec se uzavírají. Dnes jich je ve světě už téměř 4 000, čili to číslo je ohromné, ty smlouvy jsou samozřejmě velmi, velmi, velmi významné a my jich máme dnes, jak si za chviličku řekneme de facto v platnosti už 88 a to je poměrně hodně vysoké, vysoké číslo.
00:12:31 Čili 1. důvod je naprosto, naprosto evidentní, ty smlouvy se sjednávají proto, aby došlo k vyloučení toho mezinárodního dvojího zdanění, to vyplývá přímo z názvu těch smluv a je třeba si prosím vás uvědomit, že to dvojí zdanění může postihovat jakýkoliv příjem, na který si jen vzpomenete, počínaje samozřejmě příjmy ze zaměstnání, přes příjmy z výkonu nějaké podnikatelské činnosti, příjmy typu dividend, úroků, licenčních poplatků, samozřejmě příjmy typu penzí, příjmy sportovců, atd., až po takový charakter příjmů,
00:13:08 kdy budete někde v létě na krásné dovolené na pláži a půjdete do kasina a tam v kasinu vyhrajete nějakou ohromnou částku peněz i ta samozřejmě podléhá zdanění, čili o všech těchto příjmech ty smlouvy pojednávají a stanovují jednak, jaký stát a v jakém rozsahu má právo ten který příjem zdaňovat a současně a to je ta, to je ta bezvadná věc, současně říkají, jakým způsobem bude vyloučeno to mezinárodní dvojí zdanění toho příjmu v zemi daňového domicilu, v zemi rezidenství toho konkrétního, skutečného vlastníka těch příjmů. Čili to je 1. důvod.
00:13:49 2. je to, že ty smlouvy se samozřejmě sjednávají i za účelem zabránit daňovým únikům a podvodům, za účelem zabránění nějakému nežádoucímu dvojímu nezdanění. Je třeba si uvědomit, že ty smlouvy vždy umožňují nějakou výměnu informací mezi příslušnými úřady smluvních států.
00:14:10 Ty smlouvy obsahují článek, který pojednává o zdaňování těch spřízněných podniků, obsahují princip nějaké, řekněme, té běžné tržní ceny, obsahují princip skutečného vlastníka příjmů, samozřejmě obsahují některé z nich i přímo nějaké výlučné ustanovení, které pojednává o omezení výhod plynoucích z těch smluv a samozřejmě jasně platí, že nikdy nemůžeme dávat výhodu ze smlouvy v momentu, kdy není naplněna nějaká podstata té konkrétní, té konkrétní transakce.
00:14:42 Z tohoto vyplývá částečně ten 3. motiv ke sjednávání těch smluv a to je tedy umožnění přímé spolupráce příslušných úřadů smluvních států, ale prosím vás nejen v rámci výměny informací, v rámci zabraňování daňovým únikům a podvodům, apod., ale každá ta smlouva obsahuje i nějaká ustanovení o, řekněme, neformálním řešení sporů, které mohou v daňové oblasti mezi těmi státy vzniknout, ať už jde tedy o výklad a provádění té samotné smlouvy, tak samozřejmě i vnitrostátních zákonů, ze kterých ta smlouva, ze kterých ta smlouva vždy vychází.
00:15:18 To je ten článek o řešení případu dohodou a každý poplatník, který se domnívá, že se vůči němu postupuje v rozporu s tou smlouvou, má samozřejmě právo se obrátit na ten příslušný úřad, aby ten případ byl řešený s tím 2. příslušným úřadem. Za 4. ty smlouvy, ne všechny, ale zase 92 % z nich, zajišťují daňovou nediskriminaci. Když to hodně zjednoduším, český podnik, který vykonává svoji činnost na Slovensku, nemůže být na Slovensku zdaněn hůře, než slovenský podnik, který vykonává tutéž činnost za úplně stejných podmínek, apod.
00:15:58 Podstatné je to, že tento článek, který pojednává o zákazu diskriminace, je velmi často rozšířen na daně všeho druhu a pojmenování, to znamená, netýká se jen oblasti daní z příjmů, ale pak pokrývá i samozřejmě DPH, pokrývá silniční daň, pokrývá spotřební daně, atd., atd. Čili to je velmi významné zase z hlediska těch daňových subjektů těch konkrétních, těch konkrétních poplatníků. Potom evidentní, tedy podstatné z hlediska našich je to, že ty smlouvy podporují právě ty vzájemné vztahy mezi těmi konkrétními státy.
00:16:32 Nejde jen o tu obchodní oblast, o tu oblast těch investic apod., i když to je samozřejmě to gró, ale má to dopady i na kulturní výměnu, má to i dopady na vědeckou výměnu, na výměnu studentů, atd., atd. Jak už jsem říkal, to podstatné je samozřejmě ta ekonomika, to hospodářství, ty investice a tam je samozřejmě ta podstata v tom, že existence té smlouvy přináší těm daňovým subjektům nějakou jistotu. Přináší jistotu o tom, jakým způsobem a kde budu platit nějaké daně, současně mi to přináší tu jistotu, že vím, že ty daně nebudu platit de facto, de facto 2 x.
00:17:07 A v neposlední řadě smyslem těch smluv je to, že se de facto objektivně rozdělí ten daňový celkový výnos mezi ty 2 smluvní státy. V této souvislosti je prosím vás třeba říci tu skutečnost, že ty mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění v žádném případě neumožňují, abychom si vybrali zemi, ve které budeme zdaňovat ty svoje příjmy nebo ty příjmy toho našeho zahraničního partnera. To je právě tady ta poslední poznámka, že je třeba dávat pozor na to slovní spojení, že příjem může být zdaněn v nějakém tom konkrétním státě a leckdo je schopný to vyložit tak, že když může, tak přece nemusí.
00:17:50 To je prosím vás totální nepochopení vůbec principu těch mezinárodních smluv a to slovní spojení, může být zdaněn, de facto znamená to, že ta mezinárodní smlouva dává tomu konkrétnímu státu právo ten konkrétní příjem zdaňovat, přičemž samozřejmě platí, že konkrétní realizace tohoto práva musí být vždy podpořena těmi vnitrostátními právními předpisy toho konkrétního, toho konkrétního státu.
00:18:20 Když si řekneme hned nějaký triviální případ, když se podíváte do některé z těch smluv o zamezení dvojího zdanění, je tam třeba článek, který pojednává o zdaňování příjmů umělců a umělců a sportovců a de facto stanoví, že příjmy, které pobírá rezident 1 smluvního státu jako na veřejnosti vstupující umělec, atd., atd. nebo jako sportovec, z takovýchto osobně vykonávaných činností ve 2. smluvním státě a teď jsme u toho, mohou být zdaněny v tomto 2. státě.
00:18:52 Tak si představme situaci, která je de facto každodenní, že do ČR přijede nějaký slovenský herec, aby tady odehrál nějaké divadelní představení nebo aby tady natočil nějaký televizní pořad nebo aby tady natočil nějakou reklamu nebo něco takového, nějakou estrádu a samozřejmě za tuto jeho činnost je mu vyplácen nějakým tím českým organizátorem, tím českým pořadatelem, tou ČT nějaký honorář. Tak samozřejmě otázka, která daňaře hned napadne je to, jestli ten honorář v ČR může být zdaněn.
00:19:27 Čili vezmeme si smlouvu o zamezení dvojího zdanění se Slovenskem, tam je článek 16, který přesně popisuje to, co jsem říkal. Slovenský prezident vykonává činnost na území ČR, smlouva říká, Česká republiko, můžeš to zdanit. Není to tak, že bychom řekli tedy tak, můžeme, ale nemusíme, zavíráme, nic nedaníme. Naopak musíme pokračovat dále, smlouva říká, ČR, můžeš to zdanit, neříká ale vůbec, jakým způsobem, neomezuje nás, atd., čili musíme vzít vnitrostátní zákon o daních z příjmů a podívat se, jakým způsobem takový příjem v ČR zdaňujeme a jestli vůbec.
00:20:08 Čili začneme v § 22, o kterém tady budeme ještě asi tak 1 000 x hovořit a který budeme pořád dokola zmiňovat a v § 22 máme ustanovení odst. 1 písm. f) bod 2, kde máme vyjmenovány příjmy ze zdrojů na území ČR a 1 z nich je právě příjem zahraničního umělce z výkonu činnosti na území ČR, čili zdaňovat to umíme, ten slovenský umělec evidentně pobírá příjem ze zdroje na území ČR a zákon potom dál stanoví, že se vůči tomu nepřímo uplatňuje srážková daň, v tomto případě by tam tedy měla být srážková daň ve výši 15 % podle § 36.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.