Průměrná, minimální a zaručená mzda 2026
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
12.5.2026 (Út)
3 h 47 min.
Ing. Olga Krchovová

Průměrná, minimální a zaručená mzda 2026

Popis
Přepis
Dotazy (4)
Hodnocení (6)
Školení shrnuje klíčové částky ovlivňující mzdy, odvody a daně v roce 2026, včetně minimální a průměrné mzdy, vyměřovacích základů a rozhodných příjmů. Zaměřuje se na dopady těchto limitů na zaměstnance, zaměstnavatele i OSVČ.

Témata

  • Minimální mzda pro rok 2026.
  • Zaručená výše platů v roce 2026.
  • Průměrný hrubý hodinový výdělek v závislosti na minimální mzdě a zaručeném platu.
  • Minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění.
  • Minimální mzda v souvislosti s možností výplaty bonusů zaměstnancům.
  • Průměrná mzda pro rok 2026.
  • Rozhodný příjem pro zaměstnání malého rozsahu, DPČ a srážkovou daň.
  • Redukční hranice pro nemocenské dávky a pro náhradu mzdy v prvních 14 dnech trvání DPN.
  • Hranice pro progresivní zdanění FO.
  • Minimální zálohy OSVČ pro rok 2026.
  • Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění.

Štítky

krchovova

Ing. Olga Krchovová

Praxe v oblasti účetního a daňového poradenství a vedení účetnictví, lektorská a publikační činnost. Certifikovaná bilanční účetní Svazu účetních, daňový poradce od roku 1997 (e.č. 002641). Lektorská činnost od roku 2006. Specializace na oblast mezd, personalistiky a daně z příjmů ze závislé činnosti. Spoluautorka odborných publikací zaměřených na mzdovou problematiku.

Všechna školení lektora (3)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12. 05. 2026, 13:15
| Naposledy upraveno: 13. 05. 2026, 12:21
| Komentáře: 0

Dobrý den, ve firmě máme 20,25,30,32 hodinové úvazky. Znamená to, že musím počítat 134,40 / 30 -ti hodinový úvazek x 40 a tudíž nesmím jít pod průměrnou mzdu za hodinu 179,20 Kč?
Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12. 05. 2026, 13:00
| Naposledy upraveno: 13. 05. 2026, 12:21
| Komentáře: 0

Můžete připomenout rozdíl mezi pravděpodobným příjmem, který se udává na OSSZ při ukončení PP a pravděpodobným příjmem pro účely nemocenského pojištění, pokud zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období dostatečný počet dnů.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 12. 05. 2026, 07:42
| Naposledy upraveno: 13. 05. 2026, 12:21
| Komentáře: 0

Dobrý den,

Můžete mi prosím potvrdit, zda u zaměstnance se sjednanou měsíční (tarifní) mzdou vzniká nárok na samostatné proplacení svátku navíc k tarifní mzdě? Dle mého chápání tarifní mzda již zahrnuje celý měsíční fond pracovní doby včetně svátků, pokud zaměstnanec ve svátek nepracoval. Nárok na příplatek by měl vznikat pouze v případě skutečně odpracovaného svátku. Je tento výklad správný?

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 11. 05. 2026, 21:54
| Naposledy upraveno: 13. 05. 2026, 12:22
| Komentáře: 0

Dobrý den,
zaměstnáváme zaměstnance na DPP, odpracují většinou 5 dní v měsíci po 5 hodinách, většinou o víkendech. Základní mzda hodinová je 135,-- Kč, k tomu pobírají příplatky a odměny v nestejné výši dle tržeb. Vzhledem k nízkémiu počtu odpracovaných dní mi SW nepočítá průměrnou mzdu na následující kvartál. Jak jim mám zjistit průměrnou hodinovou mzdu na výpočet příplatků? Je možné nechat 135,-- Kč, nebo spočítat průměr stejný pro všechny zaměstnance (suma hrubých mezd/suma odpracovaných hodin)? Jak nastavit průměrnou mzdu pro nově nastupující?
Děkuji

00:00:03 Dobré ráno. Já vás vítám na dnešním semináři, který máme zaměřený v této době tak hezky — řekla bych oddychově, ano, protože se nebudeme věnovat jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatelů, ale tomu, abychom mohli nejen správně nahlásit vše v rámci jednotného hlášení, ale vůbec abychom, a to je podle mě mnohem důležitější, mohli kvalitně zpracovat mzdy, nutně potřebujeme znát — a to je záležitost průměrných mezd, minimální mzdy a výše zaručených platů. To znamená, že skutečně jde o ty zcela nejzákladnější informace, které zpracováváme a z nich potom vycházíme dál do různých oblastí mzdových.
00:00:57 První, co teď vidíte před sebou, je taková má tradiční tabulka, ve které de facto je porovnání základních mzdových veličin vždycky za dva roky po sobě jdoucí. Aktuálně tedy je vyplněna v plném rozsahu, i když samozřejmě vidíme tam nějaká ta šedá místa, ne proto, že by, že by byl úplně začátek roku a ještě jsme nějaké údaje neznali, ale proto, že co se týká minimální výše zálohy podnikatelů na důchodové pojištění, aktuálně je v procesu, tedy mění se, to znamená ta čísla, která tam máme zapsaná, já se k tomu ještě dostanu,
00:01:47 ano, jsou sice aktuálně platná, ale za chvilku již neplatná, protože budou pro podnikatele změněna. Ale to není to podstatné, o čem si chceme dneska povídat. V každém případě najdeme v rámci této tabulky mimo jiné i dva údaje k průměrné mzdě. Jednak se jedná o průměrnou mzdu, se kterou pracujeme v oblasti pracovního práva a zákona o zaměstnanosti. Tento typ průměrné mzdy vidíte teď přímo před sebou, ano, je to aktuálně 48 171 Kč, ale toto není ta průměrná mzda, která je pro nás pro dnešek tak důležitější, protože s touto pracujeme opravdu jenom v oblasti pracovněprávní,
00:02:37 to znamená, zejména ji používáte, počítáte-li třeba náhradní plnění v případě povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo při náhradách, které musí zaměstnavatel platit u pracovních úrazů, v případě úmrtí zaměstnance, oblast zákoníku práce a zákon o zaměstnanosti. Ale všimněte si jedné věci, my za chvilku přejdeme z hlediska té průměrné mzdy i na materiál, který vlastně ty souvislosti — průměrná mzda a další veličiny — vysvětluje, ale v každém případě tato průměrná mzda je letos 48 171 Kč. V loňském roce,
00:03:20 podíváte-li se hned vedle do řádku v rámci sloupce rok 2025, tak vidíte, že tam bylo 45 107. Takže rozdíl nebo nárůst je tam v podstatě 3 000 korun. Druhý typ průměrné mzdy, která je právě pro nás ta důležitější a najdeme ji na druhé stránce této tabulky, je průměrná mzda, která vychází z všeobecného vyměřovacího základu pro důchodové pojištění, vždycky dva roky před rokem, pro který je tedy stanovena. No a tato průměrná mzda je aktuálně pro letošní rok 48 967 Kč, tedy necelých 49 000. Loni byla 46 557, takže tam vidíte, že ten nárůst u této formy průměrné mzdy je přibližně 2500,
00:04:24 to znamená méně než u té, která je pro pracovní právo. Co to ukazuje? V podstatě proto, že tato průměrná mzda je prvotně stanovena z údajů dva roky zpátky, tedy z roku 2024 pro rok 2026, sice pak se to ještě přepočítává koeficientem, který si taky za chvilku ukážeme, zatímco ta, která je pro pracovní právo, vychází vždy z prvních tří čtvrtletí předchozího roku, tedy ne dva roky zpátky, jenom rok zpátky, tak ta vzdálenost toho rozhodného období je tam bližší. No a ten nárůst, že tam je o 3000 a tady pouze o 2500,
00:05:10 samozřejmě nám svědčí o tom, že mzdy rostou a že rostou možná i větší rychlostí, než obecně bylo očekávané. Na druhé straně zatím ještě ekonomiku nějak zásadně nepoškozuje tento nárůst mezd, takže jediné, co my si z toho potřebujeme vyvodit, je to, že pro další rok, tedy pro rok 2027, musíme počítat s výraznějším nárůstem i té průměrné mzdy, která nám právě slouží pro oblast pojištění, případně daně z příjmů. Tedy průměrná mzda vycházející z všeobecného vyměřovacího základu pro důchodové pojištění.
00:05:52 Já bych teď přeskočila na chvilku, ještě se do tabulky samozřejmě vrátím, do materiálu, který máme, už jsem se zorientovala, vidíte průměrná mzda komentář, ano. Tady jednak vidíme, jakým způsobem je stanovena ta průměrná mzda. Vychází se právě z toho všeobecného vyměřovacího základu dva roky zpátky, který byl 40 nebo je pro rok 2024 46 278 korun. Následně se ještě pronásobí nárůstem mezd v prvním pololetí následujícího roku, to znamená roku 2025. Ten koeficient byl stanovený na 1,0581. Průměrná mzda tedy pronásobením těchto dvou veličin se dostává na těch 48 967 korun.
00:06:50 Tady je třeba si uvědomit, že vláda má povinnost, pardon, že vláda má povinnost vyhlašovat průměrnou mzdu pro následující rok vždy do konce září roku předchozího, ano. To znamená, že skutečně už na začátku října musíme a v posledních letech se to vždy dařilo, takže žádné problémy v tom nebyly, vždy musíme již znát tu průměrnou mzdu. K tomuto se v posledních dvou letech přidalo i vyhlašování minimální mzdy, té se budeme věnovat potom v druhé části našeho semináře, ale v každém případě aktuálně, chvála bohu, jak průměrná mzda, tak minimální mzda musí být vyhlášena do konce září předchozího roku.
00:07:41 Potom samozřejmě, protože z této průměrné mzdy se odvozuje výrazné množství veličin, tak se může zaměstnavatel připravit na tu změnu situace pro následující rok lépe, než kdyby se to dozvěděl před Vánoci. Asi ty nejpodstatnější dvě veličiny, které z průměrné mzdy jsou odvozovány, jsou rozhodné příjmy pro zaměstnání malého rozsahu i pro dohody o provedení práce. Co se týká zaměstnání malého rozsahu, vezmeme-li jednu desetinu z průměrné mzdy, pošlete-li tu poslední sedmičku pryč, ano, tak máme 4 896 Kč,
00:08:31 dáme na pětistovku dolů a máme 4 500 Kč. A to je rozhodný příjem pro zaměstnání malého rozsahu. Tento rozhodný příjem pro zaměstnání malého rozsahu zůstává stejný v letošním roce, jak byl i v roce minulém. Ale určitě nemůžeme počítat i kvůli tomu, že nám mzdy opravdu rychleji rostou, ale ne tedy nějak závratně, ale rychleji ano, že se jednoznačně změní částka rozhodného příjmu pro zaměstnání malého rozsahu v příštím roce. Vezměte si, když se tady podíváte na to porovnání, o ty 2 500 korun, ano, a pohyb těch mezd byl pomalejší a jsme na 49 000 korunách přibližně, ano.
00:09:30 I kdyby to byl zase ten nárůst pouze v uvozovkách o 2 500 korun, tak se dostaneme přes 5 000 korun. Bude to výraznější, ale nebude to zas tak zásadní, že by průměrná mzda vzrostla víc jak na 55 000. Takže můžeme si být, řekla bych, celkem jistí, zcela jistí, tady si to dovolím říct, že průměrná mzda přeskočí 50 000 korun a neměla by dosáhnout, protože už jsme téměř u konce prvního pololetí letošního roku a řekli jsme si ten mechanismus, vychází to z údajů všeobecného vyměřovacího základu dva roky zpátky, ten už je za námi a ty výsledky známe,
00:10:16 a přepočet koeficientem prvního pololetí následujícího roku. První pololetí ještě sice neskončilo, ale za chvilku nám skončí a určitě se za ten jeden měsíc ty mzdy tak neutrhnou, aby to nějak zásadně ovlivnily. To znamená, že průměrná mzda se určitě nedostane na 55 000. Tudíž můžeme z toho zcela jednoznačně odvodit, že v příštím roce, přestože ten sloupec tady nemáme, že v příštím roce bude ten rozhodný příjem pro zaměstnání malého rozsahu 5 000 korun. 10 % nám dává poměrně velkou možnost té jistoty. Něco jiného je prosím vás ten druhý rozhodný příjem, který je pro dohody o provedení práce.
00:11:09 Tady se jedná o 25 % z průměrné mzdy. To znamená, vezmeme-li 25 % z částky 48 967 korun a zaokrouhlíme na pětistovku dolů, tak se dostaneme aktuálně na 12 000 korun. Zase, nárůst je celkem jistý pro následující rok, předpokládám, že by to mělo být nejspíš 13 000 korun, ale tady ta jistota nemůže být tak velká, jak u toho malého rozsahu. S těmito dvěma rozhodnými příjmy, ať už pro malý rozsah anebo pro dohody o provedení práce, velmi často pracujeme. Ať už kvůli optimalizaci odvodů Zaměstnavatelé se v poslední době naučili využívat možnosti zaměstnání bez odvodu pojistného pro snížení
00:12:11 celkových odvodů firmy i konkrétních zaměstnanců. Zaměstnanec na tom de facto také vydělá, i když tam můžeme mít některé připomínky k tomu, třeba že bude mít nižší vyměřovací základ pro důchodové pojištění. Ale vzhledem k tomu, že v poslední době výše příjmu důchody tak zásadně neovlivňuje jako doba důchodového pojištění, tak ten efekt z toho neplacení odvodů z určité části příjmu je i pro toho zaměstnance ve většině případů větší než ta případná ztráta na následujícím důchodu. Protože je to zatím umožněné, tak zaměstnavatelé skutečně velmi často využívají,
00:13:03 že tyto rozhodné částky pro zaměstnání malého rozsahu i pro dohody o provedení práce jim umožňují v mnoha případech, neříkám že úplně vždy, ale v mnoha případech rozdělit zaměstnání zaměstnance na více částí nebo na více jednotlivých zaměstnání. Samozřejmě mzdová účetní z toho radost nemá, protože musí každé zaměstnání samostatně přihlašovat, samostatně vést a teď už i hlásit v rámci jednotného měsíčního hlášení, ale pro zaměstnavatele i pro ty zaměstnance z toho vyplývá, že pojištění se odvede pouze z toho základního zaměstnání
00:13:49 a pokud tam má kromě toho třeba dohodu o pracovní činnosti, kde bude sjednaná odměna pod tímto rozhodným příjmem, tedy do 4 499 Kč, tak nebude odvádět sociální pojištění. Pokud se jedná právě o dohodu o pracovní činnosti, tak to bude platit i pro pojištění zdravotní, tedy nebude platit ani zdravotní, k tomu se ještě dostanu. Co se týká třetího zaměstnání v rámci té optimalizace, tak potom se tam většinou dává dohoda o provedení práce maximálně ve výši 11 999 Kč, a ta je také bez odvodů. U dohod o provedení práce dohody o provedení práce se samozřejmě u jednoho zaměstnavatele sčítají,
00:14:44 ale chvála bohu nesčítají se mezi zaměstnavateli, jak to jednu dobu bylo nastavené, nakonec naštěstí to nikdy v účinnost nevešlo. V každém případě u těch dohod o provedení práce je to nastavené tak, že pokud má zaměstnanec u jednoho zaměstnavatele příjmy z dohod o provedení práce pod 12 000 Kč, tak neplatí ani sociální pojištění ani zdravotní. Tady se nám to nemůže nikdy odchýlit. To znamená platby jsou ze stejného vyměřovacího základu. Samozřejmě jiná částka, ale stejný vyměřovací základ. Ale u té druhé rozhodné částky, tedy rozhodného příjmu pro zaměstnání malého rozsahu,
00:15:32 přestože se nám také přenáší i do zdravotního pojištění, tak musíme vnímat obě ty oblasti zcela samostatně. Tedy jinými slovy může se a velmi často se stává to, že zaměstnanec platí sociální pojištění a neplatí zdravotní anebo zase opačně. Odvádí se za něj zdravotní pojištění a neodvádí sociální. Takže k tomuto trošinku konkrétněji. Co se týká zaměstnání malého rozsahu, tak zaměstnání malého rozsahu je takové zaměstnání, když zaměstnavatel buďto nesjedná odměnu za danou práci anebo sjedná, ale ta sjednaná odměna je pod rozhodným příjmem. To znamená maximálně do těch 4 499 Kč.
00:16:26 Potom my musíme samozřejmě přihlásit zaměstnance s označením, že jde o zaměstnání malého rozsahu, pozor na to, abyste na to nezapomněli, protože jinak by zcela jinak vnímala sociálka toho zaměstnance než vy. Takže toto není žádná novinka. Tuto informaci jsme dávali na vědomí správě sociálního zabezpečení i před jednotným měsíčním hlášením, takže musí to vědět nejen zaměstnavatel, ale i správa sociálního zabezpečení. V měsíci, kdy zaměstnanec nedosahuje alespoň rozhodného příjmu, tak se za něj neodvádí pojištění.
00:17:09 A zaměstnání malého rozsahu může být jakékoliv zaměstnání kromě dohody o provedení práce. Takže může to být jak ta dohoda o pracovní činnosti, u které je to velmi typické, ale může to být i běžný pracovní poměr, může to být klidně třeba odměna jednatele, může to být odměna za práci ve výboru SVJ, může to být jakýkoliv zaměstnanecký vztah, u něhož nebyla sjednána alespoň 4 500 Kč pevná odměna, Pokud v tom daném měsíci tohoto příjmu nedosáhne, pokud by i v rámci toho zaměstnání malého rozsahu zaměstnanec v některém měsíci dosáhl těch 4500,
00:17:55 tak se pojištění odvádět bude, ale zase když bude pod tou rozhodnou částkou, tak se odvádět nebude. Je-li ale odměna sjednaná alespoň ve výši 4500, tak se odvádí i třeba z 50 korun, ano, i z koruny, pokud by nastal takovýto výjimečný případ. Takže záleží nám zaprvé na tom sjednání a až potom na výši příjmu. Jak jsem řekla, zaměstnání malého rozsahu je takové zaměstnání, kdy odměna nebyla sjednaná. To jsou takové varianty jako třeba, že tam máme sjednanou pouze hodinovou sazbu, a zaměstnanec nemá jasně a pevně stanoveno, kolik hodin v měsíci odpracuje.
00:18:45 Pracuje třeba každé pondělí 5 hodin nebo jiným způsobem, pokud to máme takto stanovené, není to ještě pevné určení, protože není jasně stanoveno, že v každém měsíci bude odpracováno tolik a tolik hodin, jelikož nám to vychází rozdílně. Takže pouze situace, kdy za hodinu dostane 200 korun a každý měsíc odpracuje striktně, já nevím, třeba 20 hodin, tak toto by pouze bylo sjednáno, ale jinak pokud tam nemám jasně ty hodiny dané, sjednáno není a patří to do malého rozsahu. A i když zaměstnanec běžně vydělává, právě v tom případě, že má pouze stanovenou hodinovou sazbu,
00:19:33 ale hodiny nejsou jednoznačně pro měsíce určeny, tak mnohdy může nastat situace, že zaměstnanec má průběžně vysoký příjem a platí se za něj pojištění, protože je to aspoň 4500, přestože je to zaměstnání malého rozsahu z hlediska typového zařazení. Ale pak se může stát, vemte si, že bychom měli třeba zaměstnance, který má tu dohodu o pracovní činnosti, pracuje přibližně na poloviční úvazek každý měsíc, v průměru nesmí překročit, to všichni jistě víme, má stanovenou jenom tu hodinovku. Vydělává si kolem 20 000 měsíčně. Pak nám ale onemocní
00:20:20 a představte si, že onemocní někdy na začátku měsíce, tím pádem v rámci toho měsíce má příjem za práci nikoliv náhradu za dobu trvání pracovní neschopnosti, případně nemocenské dávky, tedy pouze příjmy, které vytváří vyměřovací základ pro sociální pojištění, má řekněme 3 000 korun nebo 4 000, prostě pod 4,5. V té chvíli nám v tom měsíci vypadl z sociálního pojištění, tedy i z nemocenského pojištění. Jednak zaměstnavatel za tento měsíc za něj neodvede pojištění, a současně by se mohl dostat do takového nebezpečí, že nedostane nemocenskou dávku, přestože běžně za něj pojištění placeno bylo.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 12.05.2026, 14:17

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12.05.2026, 14:12

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12.05.2026, 14:10

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12.05.2026, 14:10

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 12.05.2026, 14:10

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 12.05.2026, 14:05

Děkuji paní lektorce za perfektně připravený a prezentovaný webinář.