Problematika pohledávek a dluhů 2019
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
17.4.2019 (St)
3 h 17 min.
RNDr. Ivan Brychta

Problematika pohledávek a dluhů 2019

O školení
Přepis
Dotazy (5)
Školení přinese komplexní rozbor problematiky pohledávek a dluhů (závazků) z pohledu daní (daň z příjmu, zákon o rezervách, DPH) a účetnictví, včetně zohlednění základních principů v návaznosti na občanský zákoník (otázky promlčení pohledávky, přistoupení k dluhu a jiné). Na příkladech budou ilustrovány související účetní a daňové postupy, a v návaznosti na vývoj legislativy budou probrány nové či novelizované postupy v roce 2019.

Obsah školení

  • Daňové a účetní vymezení pohledávek a dluhů (závazků).
  • Opravné položky k pohledávkám – účetní a daňový režim (postup podle zákona o rezervách).
  • Odpis pohledávek – možnosti z hlediska daňových nákladů.
  • Postupování, nákup a prodej pohledávek z daňového hlediska.
  • Příslušenství pohledávek (smluvní pokuty, úroky z prodlení) a související daňový režim.
  • Pohledávky a dluhy (závazky) v cizích měnách, vyčíslování kursových rozdílů.
  • Pohledávky a dluhy (závazky) v daňové evidenci.
  • Promlčení pohledávek a dluhů (závazků), vč. problematiky dodanění dluhů (závazků) promlčených či s více jak 30 měsíci po splatnosti.
  • Pohledávky a dluhy (závazky) z pohledu DPH.
  • Dobropisy, pozastávky, zálohy, závdavky.
  • Zdůraznění změn pro rok 2019 (v návaznosti na aktuální vývoj legislativy).
  • Související výklady správce GFŘ a MF.
  • Odpovědi na konkrétní dotazy účastníků k probírané problematice.

Komu je školení určeno

  • účetní
  • ekonomové
  • finanční a daňoví poradci
  • podnikatelé
  • finanční manažeři
  • další osoby, které se ve firmách zabývají vystavováním, účtováním, likvidací či vymáháním pohledávek a dluhů

Štítky

Ivan Brychta

RNDr. Ivan Brychta

Daňový poradce od roku 1995, má více jak dvacetiletou praxi v daňovém, účetním a ekonomickém poradenství, včetně spolupráce na auditech společností. Kromě daňového poradenství se věnuje rozsáhlé přednáškové činnosti z oblasti daní a účetnictví, je autorem či spoluautorem řady odborných daňových publikací a svými články z daňového práva a účetnictví přispívá do různých odborných periodik.

Všechna školení lektora (60)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Je stále nutné mít vystavený dobropis potvrzený protistranou s uvedením data přijetí dobropisu a teprve tímto datem přijetí se pak nárokuje DPH?

2) FO vede DE a má 2 pohl. za dlužníkem, jež je v Insolvenci. nejdíve reorg. nyní prohláš. konkurz. Pohled. byly uznány konk.správcem. Jsou vystaveny jen 3 měs. před řízením o úpadku. Je možné na tyto pohled. vystavit OPD k navrácení DPH a uplatnit u SKP? nebo to

3) Pokud systém (program) mylně vystaví fakturu, služby nebyly čerpané. Je možné vystavit ODD pouze u sebe? odběratel neobdržel mylnou fakturu.

4) Storno se musí řešit dodatečným přiznáním DPH?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) ÚJ má účetní období kal. rok. Inventarizaci provádí k 31.12., může v průběhu roku tvořit OP k pohledávkám po splatnosti před jejich promlčením, aby bylo možno je následně odepsat, přestože inventarizaci provádí jednou za rok k poslednímu dni účetního období?

2) SRO koupila pohledávku.Ve smlouve je uvedeno,že kupní cena bude uhrazena až po vymožení pohledávky a to ve výši 90 % z vymožené hodnoty. Mám k datu podpisu této smlouvy o něčem účtovat? V jaké hodnotě?

3) SRO1 uplatnila u svého odběratele smluvní sankci. Sankce nebyla uhrazena,tak ji v stejném roce postoupila na jinou SRO. Ve smlouvě je ujednání, že bude uhrazeno za postoupení pohledávky až v okamžiku vymožení uvedené sankce a to ve výši 90 % z vymožené hodnoty.Bude SRO1 nějak tuto operaci uctovat?

4) Jednatelka (= jediný vlastník sro) je zároveň zaměstnancem. Z účtu sro platí platební kartou např. kafe při obchodních schůzkách, PHM (na část jízd píše cesťák, zbytek jsou soukromé cesty), jiné nákupy. Ve většině případů nemá účtenky. Mohu dávat do nedaňových nákladů nebo účtovat jako pohledávku?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Pokud mám cizoměnovou pohledávku po splatnosti, vytvořím OP 50% a OP přepočtu kurzem k 31.12. v dalším účetním období 30 měs. po spl. tvořím dalších 50% OP (dohromady 100%). Jaký použiji prosím kurz, bude to původní kurz tak, aby 100% OP se max. rovnala rozvahové hodnotě přepočtené k 31.12. ?

2) OP lze tvořit do výše 100% neuhrazené POH do 30.000 Kč- jedná se o hranici do 30.000 Kč celkové výše POH nebo se může použít pokud byla POH vyšší a zůstává z ní neuhrazeno do 30.000 Kč (byla částečně uhrazená). I na tento zůstatek lze vytvořit 100 %

3) Přeslechla jsem na jaké účty v podrozvaze doporučujete zaúčtovat odepsanou pohledávku.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,zaměstnanci je vypláceno cestovné.Zaměstnanci srazíme z čisté mzdy dle zákona srážku, vyplatíme mu cestovné, ale on v pokladně složí hotovost z cestovného a firma zašle exekutorovi srážku+částku z cestovného jednou položkou. Je takový způsob možný?
Bod agendy:Výše srážky ze mzdy

Může zaměstnavatel požádat za zaměstnance o sjednocení exekucí? Samozřejmě, že zaměstnanec s tím bude písemně souhlasit.

Zaměstnanec měl schválení insolvenční řízení. Po 5-ti letech přišlo, že již nemáme srážky zasílat. A asi po 3 měsících od skončení insolvence začali chodit exekuce, které nebyly součástí insolvence. Máme opět zaměstnanci začít srážet exekuční příkazy?

user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

10 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Naší společnosti vznikla pohledávka u dlužníka (společnosti) - pohledávka byla postoupena na právní vymáhání a po několika letech jsme obdrželi sdělení, že společnost zanikla a tudíž zanikl i uvedený dluh. Ale část našich pohledávek byla přisouzena jmenovitě panu jednateli a dle sdělení našeho právníka exekuce vůči tomuto jednateli stále trvá. Můžeme mít tento díl původní pohledávky stále na opravných položkách pohledávek? (původní faktura na naše zboží byla vystavena vůči společnosti, kde byl jednatel tento dlužník v exekuci).
Bod agendy:opravné položky na pohledávky

00:00:04 Tak výborně, takže dobrý den, vítám vás i já dnes na dnešním webináři, který se bude týkat problematiky pohledávek a dluhů v roce 2019. Pochopitelně jsem daňovým poradcem, tak to bude všechno zejména z hlediska daňového, z hlediska účetnictví, a on to pochopitelně je také zejména nějaký ten daňový problém, protože když nám někdo neuhradí nějakou pohledávku, tak je jasné, že přesto musíme zdanit ten svůj výnos z toho, odvést případně DPH, pokud jsme plátci DPH atd., a to pochopitelně problém i třeba s cash flow apod. Takže pojďme se podívat na to, co nás dnes čeká.
00:00:50 Nejprve jsem se pokusil tak trošku vymezit pohledávky a dluhy, možná tady budu někdy také říkat místo slova dluh závazek, takže abychom věděli, jaký je rozdíl mezi dluhem a závazkem. V podstatě se nejedná o žádný velký rozdíl, akorát nový občanský zákoník, čili zákon 89/2012 nám od roku 2014 trošičku tu terminologii změnil, říká tady, že ze závazků má věřitel vůči dlužníkovi právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.
00:01:29 Čili svým způsobem závazek je tedy nějakého obecného charakteru, kdežto splnění toho závazku potom konkrétním plněním, poskytnutím nějaké finanční náhrady nebo prostě nějaké materiální náhrady se rozumí tedy splnění tohoto závazku tím, že plním dluh. Co se týče zákona o daních z příjmů, tak ten na to reagoval a vlastně veškeré ty dřívější výskyty závazků přeměnil na dluhy, ale zákon o účetnictví ten to nechal všechno tak, jak to bylo dříve, to znamená, že na jedné straně uvádí majetek a v rámci toho majetku hovoří i o pohledávkách, čili jedná se o aktiva.
00:02:10 V rámci pasiv potom hovoří stále o závazcích, ale dodává, že pochopitelně dluhy jsou součástí těch závazků. Prováděcí vyhláška například pro podnikatele, já ji budu v dalším výkladu označovat také jako PVZÚ, je to vyhláška 500/2002, ta si ponechala jak slovo závazky tak slovo dluhy, předtím to byly jen závazky, ale myslím si, že toto je nepodstatná věc, spíše bych chtěl říci, že vlastně budeme hovořit jednou o závazcích, jednou o dluzích, ale z hlediska daňového či z hlediska účetnictví je to to samé. No, a teď už se pojďme podívat na vymezení pohledávek.
00:02:52 Takže pohledávky rozdělujeme na pohledávky vlastní a cizí. Asi nejlépe je to patrné z diagramu, který tady máte před sebou, tady vidíte pohledávky vlastní, které vznikají na základě vlastního vztahu u daného subjektu.
00:03:07 Takže máme subjekt a označíme jako věřitel, který něco poskytne subjektu b, čili je to nějaký právní vztah, například dodávka zboží, poskytnutí služby nebo i poskytnutí nějaké půjčky, úvěru apod., no a jestliže ten subjekt b se nevyrovná za to, že mu subjekt a něco poskytl, tak do té doby než tedy vyrovná ten svůj závazek, tak u subjektu b vzniká dluh a u subjektu a, coby věřitele, vzniká pohledávka. To je asi každému jasné, podíváme se na ten možná trošičku komplikovanější vztah a to je pohledávka cizí nebo chcete-li, také pohledávka nabytá postoupením.
00:03:51 Tady se říká, že tyto pohledávky vznikají jinak, nejčastěji úplatným postoupením, ale mohou také vznikat vkladem nebo i nějakými dalšími způsoby bezúplatného plnění, například děděním, darováním apod. Takže aby mohla vzniknout pohledávka cizí, tak musí existovat nějaká pohledávka vlastní, takže máme tady ten původní vztah k té vlastní pohledávky subjektu a vůči subjektu b, kdy subjekt a něco poskytl subjektu b a ten subjekt b mu v podstatě ještě za to nic neuhradil.
00:04:24 Pokud se subjekt a rozhodne nečekat, až někdy v budoucnu ten dlužník zaplatí, tak může volit jistotu, i když třeba méně z hlediska finančního vám bude moci tu svoji pohledávku postoupit, postoupit na subjekt c, který tady mám označen jako nového věřitele. To postoupení pochopitelně může být jak bezúplatné, to jsme si tak říkali, že to může být vkladem, děděním či darováním, ale asi je přirozenější to postoupit za nějakou úplatu, takže od toho subjektu c může jít k tomu subjektu a i nějaká úplata.
00:05:04 Důležité je, že není potřeba k tomu souhlas toho původního dlužníka, čili ten původní dlužník musí strpět to, že se vyměnil věřitel, no a prostě musí ten svůj dluh uhradit. Takže místo původního dluhu vůči subjektu a tomu dlužníku potom vznikne nový dluh vůči subjektu c. Pochopitelně u těch dluhů, u těch závazků už nerozlišujeme vlastní cizí, a budeme to také mít, vlastně závazky by svým způsobem nemělo jít nějakým způsobem postupovat, takže ten závazek bude stále ten vlastní, akorát že ten dlužník to bude hradit ne áčku ale céčku.
00:05:47 Pochopitelně je tam určitá povinnost, oznamovací povinnost, ať už subjektu a, nebo subjektu c, někdo z nich prostě musí subjektu b říci, že mají hradit někomu jinému. No, a teď se dostávám k té podstatě, a to jest, že vlastně to rozdělení na pohledávky vlastní a na pohledávky cizí je také dáno tím, že se pro účely účetnictví oceňují jinak.
00:06:12 Takže vlastní pohledávka se ocení při vzniku jmenovitou hodnotou, čili to je ta hodnota řekněme práce, pokud poskytuji někomu nějaké služby, to je ta hodnota zboží, pokud mu zboží prodávám, to je tedy řekněme ta půjčovaná částka, pokud někomu dám nebo pokud někomu půjčím třeba 200 000 korun atd. Bavíme-li se o cizí pohledávce, tak je jasné, že musela existovat nějaká vlastní pohledávka oceněná jmenovitou hodnotou a ta cizí pohledávka se ale oceňuje tím, za co byla získána.
00:06:49 Takže pokud byla nabytá úplatným postoupením nebo vkladem, tak je tady pořizovací cena, čili klasicky, náklady, za které byla pořízena včetně nákladů s pořízením souvisejících. Součástí té pořizovací ceny tedy mohou být přímé náklady související s pořízením nebo nějaké náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníků, různé provize atd.
00:07:13 No, a pokud by došlo k nabytí té cizí pohledávky bezúplatně, například darováním, děděním, tak potom zákon o účetnictví říká, že v tomto případě se ocení reprodukční pořizovací cenou, která je vymezená pro účely účetnictví jako cena, za kterou by byla ta pohledávka pořízena v době, kdy se o pořízení účtuje. U závazků jsme si říkali, že nerozlišujeme závazky vlastní závazky cizí, takže závazky máme oceněny vždy pouze jejich jmenovitou hodnotou. Ještě tady mám jakousi vsuvku, mám tady pohledávky, které se oceňují reálnou hodnotou.
00:07:51 Podle definice v zákoně o účetnictví lze reálnou hodnotou oceňovat pohledávky, které účetní jednotka nabyla a určila k obchodování. A řekněme si upřímně, jestliže má být nějaká pohledávka obchodovatelná, tak to asi musí být zdravá pohledávka, čili taková, která je možná před splatností ještě nebo určitě před splatností, ale je zcela lehce vymožitelnost, takže v tomto případě nemá cenu vymýšlet nějaké opravné položky, řešit nějaký odpis této pohledávky.
00:08:22 No, a chtěl bych tady naznačit, že pohledávkami oceňovanými reálnou hodnotou se v dalším zabývat nebudeme, protože to jsou pohledávky zdravé, které budou běžně uhrazeny, a nebude s nimi v budoucnu snad, doufám, žádný problém. Ještě bych měl zmínit z hlediska účetnictví, že se pohledávky a dluhy dělí z hlediska dlouhodobosti na krátkodobé a dlouhodobé. Já začnu těmi dlouhodobými.
00:08:48 Pohledávky dlouhodobé nebo závazky dlouhodobé jsou takové, které mají v okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka, dobu splatnosti delší než 1 rok, a také tam patří odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek. Ta odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek bude předmětem našeho zájmu v dalším výkladu, takže to bych nechal na později.
00:09:12 Nyní bych měl říci, že tedy právě to, že v okamžiku, kdy ukončujete dané účetní období, kdy sestavujete účetní závěrku, posuzujete, zda je pohledávka či závazek s dobou splatnosti delší než 1 rok, což je tady dlouhodobá, anebo tady máte potom do splatnosti 1 rok, čili 1 rok a kratší, a to je potom pohledávka krátkodobá nebo závazek krátkodobý. Takto nám to dělí právě na tu dlouhodobost a krátkodobost.
00:09:43 Měl bych také říci, že pokud máte třeba nějaký závazek z titulu úvěru, čili závazek jistě dlouhodobý, protože ten úvěr bude třeba na 5 let, tak v okamžiku, kdy do té splatnosti úvěru už bude zbývat pouze rok a méně, tak byste měli toto zohlednit a ten závazek z titulu úvěru byste měli přeúčtovat z těch dlouhodobých na krátkodobé.
00:10:07 Měl bych ale říci, že to je čistě záležitost vykazování těchto pohledávek a závazků buď v aktivech anebo pasivech firmy, protože tam se musí vykazovat zvlášť dlouhodobé a krátkodobé, v rozvaze, v rámci účetní závěrky, ale jinak na daně to nemá žádný vliv, a proto už se k těm otázkám dlouhodobosti či krátkodobosti z hlediska účetnictví vracet nebudu.
00:10:34 Pokud se podíváme na účtování o pohledávkách či dluzích, tak já, pokud budu říkat nějaké účetní příklady, tak se zejména budu věnovat té metodice, jak účtují podnikatelé, čili tomu, jak je účtování předepsáno ve směrné účtové osnově, která je součástí přílohy číslo 4 prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví pro podnikatele. Pochopitelně dále se pohledávkám a závazkům věnuje také Česky účetní standard pro podnikatele číslo 017. Nebudu tady sáhodlouze specifikovat, co je obsahem nějaké z těchto řekněme účetních skupin, ve kterých se můžeme s pohledávkami či závazky setkat.
00:11:21 Řekneme si potom dále něco blíže až třeba k těm opravným položkám, které budeme k pohledávkám případně vytvářet. Nicméně, měli bychom si uvědomit, že kromě účtové třídy 3 se mohou pohledávky či závazky, nebo chcete-li dluhy objevit také v jiných účtových třídách. Například tady máte účtovou třídu 0 účtovou skupinu 06 finanční majetek, což mohou být nějaké pohledávky titulu poskytnutých zápůjček, poskytnutých třeba z úvěrů atd., naopak nějaké ty přijaté krátkodobé úvěry mohou být na účtech účtové třídy 2.
00:12:04 Tady vidíte, že jsou jak krátkodobé bankovní úvěry přijaté, tak i krátkodobé finanční výpomoci. Naopak dlouhodobé bankovní úvěry jsou stejně tak jako závazky dlouhodobé vyčleněny až do třídy 4. A ještě potom máme odložený daňový závazek a odloženou daňovou pohledávku, účtová skupina 48, ale té se potom budeme věnovat podrobněji v dalším.
00:12:30 U podrozvahového účtování bych měl upozornit na to, že jsou to účty účtových skupin 75 až 79 a budeme se zmiňovat o tom, že do podrozvahy dáváme v případě, že máme nějakou cizí pohledávku, to znamená pohledávku, která byla nakoupena nebo získána třeba v rámci vkladu, darem či děděním, tak a tady musíme jmenovitou hodnotu té cizí pohledávky účtovat v podrozvaze, takže budeme si i ukazovat účtové skupiny nebo účtování v podrozvaze právě s pomocí těchto účtů. A teď mi dovolte, abych se zabýval problematikou odložené daně.
00:13:16 Odložená daň je specifikována v Českém účetním standardu číslo 3, je to tedy záležitost podnikatelů a rovnou bych měl říci, že ji vykazují všechny účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, případně jednotky tvořící konsolidační celek. Účetní závěrka v plném rozsahu je sestavována v okamžiku, když pochopitelně vedete účetnictví v plném rozsahu a buď se tedy dobrovolně rozhodnete tu účetní závěrku sestavit v plném rozsahu, anebo jste k tomu nuceni, protože máte povinný audit, to je tedy jedna z těch možností.
00:13:59 No a dále bych měl říci, že odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, ale musíme si uvědomit, že ten rozdíl je přechodný. Měl jsem tady to slůvko přechodný zdůraznit, protože jestliže třeba mám nedaňový náklad na reprezentaci, tak to je trvalý rozdíl, ten nedaňový náklad na reprezentaci, ten se v podstatě nemůže stát sám o sobě nákladem daňově účinný.
00:14:29 Nicméně přechodné rozdíly mohou vzniknout například tím, že se účetní odpisy dělají jiným způsobem než daňové odpisy a jelikož odpisuji majetek z jedné vstupní ceny, která je stejná pro účetnictví i pro daně, tak jasné, že tím, že mám rozdílné daňové a účetní odpisy, tak prostě v jednom období je více těch účetních, v druhém období například více těch daňových, ale celkově se to srovná. No a podle toho, čeho je více, tak rozdělujeme tedy tu odloženou dáni na odložené daňové závazky či dluhy, chcete-li, a odložené daňové pohledávky.
00:15:11 Takže napřed se zabývejme odloženými daňovými závazky či dluhy. Jsou to tedy částky daně z příjmu k úhradě v budoucích obdobích z titulu toho rozdílu mezi účetnictvím a daněmi. Jsou to tedy v budoucnu zdanitelné rozdíly, které vyústí ve zdanitelné částky při určování základu daně budoucích období, to je vedou k odloženému závazku či dluhu. Například, je-li účetní hodnota dlouhodobého hmotného majetku vyšší než jeho hodnota pro daňové účely. A odložená daňová pohledávka, to je opačný případ, to je tedy částka daně z příjmu, která bude uplatněna v příštích obdobích.
00:15:54 Tato pohledávka může vzniknout z titulu odčitatelných přechodných rozdílů, což je prostě obdoba například u nějakých těch daňových a účetních odpisů a jejich rozdílů, ale může vzniknout také z převedených nevyužitých daňových ztrát, které můžeme případně v následujících letech, v následujících 5 letech využít, anebo i z převedených nevyužitých dalších daňových odpočtů, například na odborné vzdělávání, na realizaci výzkumu a vývoje, a pochopitelně v případě jiných časově převoditelných nároků do budoucna.
00:16:35 Čili jedná se o v budoucnu odčitatelné rozdíly, které vyústí v částky, které jsou odčitatelné při určování základů budoucích období, to znamená, vedou k odložené daňové pohledávce. A opět tady mám příklad, je-li účetní hodnota pohledávek snížená o opravné položky nižší než hodnota těchto pohledávek včetně daňově uznatelných opravných položek. Ale vždy je lépe si to ukázat na příkladu, takovém komplexnějším, takže pojďme teď si probrat příklad, kdy firma má, aby to bylo jednoduché, jediný přechodný rozdíl a to u majetku za 72 000 korun, který odpisuje v 1. odpisové skupině.
00:17:18 Ten majetek byl pořízen v roce 2018 a daňově se odpisuje zrychleně, je to tedy 1. odpisová skupina, takže 3 roky. Účetně se odpisuje na 24 měsíců počínaje následující měsícem po pořízení, předpokládejme, že tedy to bude 6. měsíc 2018. Takže následující tabulka říká, jak se budou provádět účetní odpisy a daňové odpisy. Tak napřed účetní odpisy, ty jsou jednodušší, mám tedy odpisovat 24 měsíců, to znamená, měsíčně to vychází na 3 000 korun a odpisy v roce 2018 budou po dobu 7 měsíců, čili 7 x 3 je 21 000.
00:18:01 Odpisy v roce 2019 budou celoroční, takže 12 x 3 = 36, no a z těch 24 měsíců, které mám ještě odpisovat mě do toho roku 2020 zbude 5 měsíčních odpisů po 3 000, čili budeme odpisovat celkem 15 000 korun. Poté budeme už mít nulovou účetní zůstatkovou cenu. Tady ještě vidíte, jaký je stav na konci jednotlivých let, čili k 31. 12. 2018 19 a 20.
00:18:33 Co se týče daňových odpisů, tak nechtěl bych tady vysvětlovat princip daňového odpisování, pokud odpisujete zrychleně, tak ale se to počítá tak, že v 1. roce se vydělí u 1. odpisové skupiny vstupní cena třemi a máme odpis 24 000. 2. rok potom se vychází z dvojnásobku zůstatkové ceny a to se potom řeší skrze tedy zlomek, který v čitateli tedy má ten dvojnásobek zůstatkové ceny a ve jmenovateli má počet let zrychleného odpisování - koeficient pro další roky, což je koeficient 4 - počet těch let odpisování, což tedy nám dá v roce 2019 odpis 32 000 a v roce 2020 odpis 16 000 korun.
00:19:22 Tady máme zase pro ještě doplnění i tu zůstatkovou cenu daňovou ke konci těch jednotlivých lét a vidíte, že k 31. 12. 2020 je 0. No, a teď právě dochází k tomu, že jak tady vidíte, při sestavování účetní závěrky v roce 2018, k 31. 12. a i při sestavování účetní závěrky k 31. 12. 2019 tady máme rozdíl mezi zůstatkovou cenou účetní a daňovou. Tady k 31. 12. 2018 převažuje účetní, v roce 2019 ke konci roku je to obráceně, převažuje daňová zůstatková cena, ale je to pouze přechodný rozdíl.
00:20:09 Nicméně pokud tady vedeme účetnictví v plném rozsahu, tak jsme povinni proúčtovat tu odloženou daň, no a teď jde o to, jak to budeme dělat. Takže rok 2018 jsem pro vás uvedl tak trošku podrobněji, ten další rok 2019 či rok 2020 už si řekněme trošičku stručněji.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.