Překážky v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatele, kdy s náhradou a kdy bez náhrady
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
22.10.2019 (Út)
3 h 31 min.
Ing. Filip Krejčí

Překážky v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatele, kdy s náhradou a kdy bez náhrady

O školení
Přepis
Dotazy 5
Školení vysvětlí základy typy nepřítomností, se kterými se lze v praxi setkat. Podle jednotlivých druhů nepřítomností bude vysvětleno, v jakých případech musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy a kdy nepřítomnost pouze omlouvá a náhradu neposkytuje. Následně bude pojednáno o dokumentech, které musí zaměstnanec doložit, aby zaměstnavateli jednotlivé druhy nepřítomností prokázal.

Obsah školení

  • Důležité osobní překážky v práci.
  • Překážky z důvodu obecného zájmu.
  • Jiné případy překážek v práci na straně zaměstnance.
  • Překážky na straně zaměstnavatele.

Komu je školení určeno

  • účetní
  • finanční manažeři
  • podnikatelé

Štítky

Ing. Filip Krejčí

V oblastech mzdového a finančního účetnictví se pohybuje již dvanáctým rokem. Jako OSVČ a ve spolupráci s účetní firmou Connect Economic Group se podílí na zpracování mezd a účetnictví pro více jak 100 klientů. V účetní firmě Connect Economic Group působí na pozici hlavní mzdový účetní a má na starosti mzdové účetní oddělení o 3 zaměstnancích. Šestým rokem také aktivně přednáší mzdové účetnictví a základy personalistiky pro jednotlivce i firmy. V současnosti se připravuje na zkoušky na daňového poradce.

Všechna školení lektora (15)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 30. 10. 2023, 00:22
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, v jaké výši, prosím, náleží náhrada platu zaměstnanci při jeho účasti na kurzu ke zvýšení jeho kvalifikace (60 % nebo 100%)?
Zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřel kvalifikační dohodu, zavázal se zaplatit náhradu platu a kurzovné, zaměstnanec se zavázal po dobu 2 let setrvat v pracovním poměru u zaměstnavatele.
Moc děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Odpověď lektora VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:09
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

oběvují se nám případy, kdy zaměstnanec jde k lékaři na propustku a u lékaře stráví cca 1 hodinu. Takže celková doba k proplacení překážky s cestou a lékařským ošetřením činní cca 2 hodiny. Jenže lékař údajně po ošetření zaměstnaci řekne, že již nemá chodit do práce a má být ten den doma. Zaměstnanec požaduje proplacení i zbytku pracovní doby s odkazem, že mu lékař řekl, že má být doma. Náš názor je však opačný a myslíme si, že propustka je na nezbytně nutnou dobu k ošetření a dobu strávenou na cestě k lékaři. To že lékař zaměstnanci doporučí být doma už s propustkou nesouvisí a lékař by měl vystavit neschopenku nebo si zaměstnanec musí vzít náhradní volno či neplacené volno. Je náš názor v tomto případě správný ? Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:09
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Povinná preventivní prohlídka od zaměstnavatele o způsobilosti pro výkon povolání vychází mimo pracovní dobu musíme proplácet náhradu?

2) Zaměstnankyně pracuje na Dpp příjem nemá 10 001 Kč a má pracovní úraz a je v pracovní neschopnosti. Má zaměstnanec nárok na nějakou náhradu od zaměstnavatele?

3) Zaměstnankyně nastoupila do pracovního poměru je ve zkušební době, stal se jí prac.úraz s rukou nyní ji obv.lékařka současně léčí v rámci stále trvající pracovní neschopnosti úrazu s páteří rehabilitace atd. Je možné s ní ukončit pracovní poměr. Máme informaci, že takto postupovala i v minulosti

4) jak je to prosím s rehabilitacemi,, nejedná se o pracovní úraz.

5) Dobrý den, ošetření zaměstnanců ve zdravotnických zařízení by mělo být stanoveno ve firmě dle vnitropodnikových směrnic. Prosím o doporučení kde najdu takový typ této směrnice. Děkuji \k

6) Můžeme v případě lékařských vyšetření místo náhrady průměrným výdělkem tento čas uznat jako odpracovaný a nekrátit základní mzdu? V docházkovém systému je to omluvené a evidované jako doba u lékaře, ale ve mzdovém systému se tato doba považuje za odpracovanou. Děkuji.

7) Zaměstnanec čerpá náhradní volno z důvodu přesčasových hodin, ale podle vnitř.předpisu kde musí odpracovat pro nárok 5 hodin v pracovním dni ztrácí nárok na stravenku a má o stravenku méně. Lze takto postupovat

8) Musí být vstupní lékařská prohlídka u DPP a DPČ, pokud se nejedná o rizikovou práci ?

9) Pokud je dítě (4 roky) v nemocnici a matka je jako doprovod s dítětem, má být vystaveno OČR (nemocnicí) nebo DPN (praktickým lékařem matky)? Děkuji

10) Omlouvám se vrátím se k tomu pracovnímu úrazu ve zkušební době jak probíhá v tomto případě vyřízení pracovního úrazu

11) Zaměstnanci v rámci DPP skládají kartony na výrobky je nutné je poslat na Dpp?

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) matka děti po rozvodu svěřené do své péče chce, aby na kontroly k lékaři chodil otec dětí, má otec nárok na náhradu při doprovodu?

2) Ošetřovačka - zaměstnankyně v pátek ukončila, v pondělí nastoupila další, u zaměstnavatele se eviduje omluvená absence z důvodu ošetřovačky, i když doba překročí zákonnou lhůtu? Ošetřovačka u dítěte staršího 10 let?

3) U cizinců- při úkolové mzdě jakou náhradu vyplatit v případě, že musí v pracovní době se dostavit na cizineckou policii a nemá ještě nárok na čerpání dovolené

4) Zaměstnanec byl celý týden na veletrhu v zahraničí a pracoval o 8 do 20 hodin.Má nárok na zahraniční stravné jak počítat dobu nad 8 hodin denně jako hodinu + přesčas

5) Pokud zaměstnavatel vyšle zaměstnance na preventivní prohlídku v rámci pracovní doby, pak se nejedná o překážku na straně zaměstnance a plyne mu mzda?

6) Zaměstnankyně, částečný úvazek na 6h/den) byla nemocná 12.3.2019-15.5.2019. Teď je znovu na nemocence 23.9.2019- předpokládáný návrat až nejdřív 1.12.2019. Bude se jí nějakým způsobem krátit nárok na řádnou dovolenou?

7) Zaměstnanec na DPP pracuje v noci a ve svátek. Náleží mu příplatky za noční a svátek?

8) Zaměstnankyně pracuje v dvousměnném provoze a chodí na rehabilitace . Rehabilitace je vždy v pracovní době. Musí zaměstnanavatel proplácet všechny dny rehabilitace.Je 10 rehabilitací a dojíždí 30 km do nemocnice. Takže požaduje 10 dní k proplacení

9) Zaměstnankyně pobírá rodičovský příspěvek a končí ji pracovní poměr můžeme ji ukončit. Po roce např.bude chtít nastoupit do pracovního poměru.Můžeme ji znovu zaměstnat?

10) Zaměstnankyně má nastoupit po noční směně trvá do 06 00 ráno na další noční směnu v od 22 hodin. Dopoledne jde k lékaři a má již na ten den pracovní neschopnost. Od kterého dne vyplácet náhradu za nemocenskou

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 09:08
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

1) Dobrý den,prosím o zodpovězení dotazu. Zaměstnanec není schopný složit zkoušku dle zákona o spotřebitelském úvěru od ČNB - jedná se o překážku na straně zaměstnance a pro zaměstnavatele to znamená, že může ukončit PP bez nároku na odstupné? děkuji.

2) Dobrý den,zaměstnanec donese od obvodního lékaře omluvenku, že byl ošetřen u něho celý den. Je nereálné, aby u něho celý den byl. Na jakou náhradu má nárok děkuji

3) Prosím, jak vypočítat náhrady : zaměstnanec prac.úvazek 20 hod týdně s rozvrhem Po a Út po 7 hod, Čt 6 hod. Byl nemocen 3 kal.dny Po-St, v dalším týdnu čerpal dovolenou v Po a ve Čt. V dalším týdnu byl v Po svátek. Sjednaná čistá mzda 150,-/hod. Děkuji.

4) Ještě dotaz k ošetření mimo místo bydliště a sídlo firmy. Zamci začali ve velkém jezdit do Praha, Brno, cca 150 km "ke specialistům" a požadují proplatit vždy celý den. jak toto řešit? děkuji.

5) Pokud má zaměstnankyně 2 pracovní poměry ze kterých se odvádí pojištění, vznikne jí nárok na 2 peněžité pomoci v mateřství ? děkuji

6) Preventivní prohlídka u lékaře trvá do 1 hodiny. 1 hodina cesta k lékaři a od lékaře Za kolik hodin má zaměstnanec nárok na náhradu při směně 7,5 hodin

7) Ošetřovné - zaměstnankyně samoživitelka odpracuje 4 hodiny ze směny poté má Očr od stejného dne kolik dnů čerpá Ošetřovné?

8) Od kdy se počítá 28 týden podpůrčí doby - počítá se od nástupu na mateřskou 6 týdnů před termínem porodu_

9) V listopadu končí zaměstnankyni rodičovská (do 3 let věku dítěte) ale chce si požádat o další rok neplaceného volno - jsem povinna ji jako zaměstnavatel vyhovět nebo můžu požadovat nástup případně rozvázání pracovního poměru.

00:00:04 Tak dobrý den, já se jmenuji Filip Krejčí a připravil jsem si pro vás tematiku překážek v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatele - kdy je to s náhradou a kdy bez náhrady. S tím, že smyslem toho dnešního dne, vlastně toho bloku, těch 4 hodin, bude hlavně tedy to, že vlastně mzdový účetní nebo respektive i personalisté se vlastně v praxi setkávají, protože vlastně zaměstnávají zaměstnance, tak se setkávají na jejich straně s různými typy nepřítomností.
00:00:34 A samozřejmě máme tady zákoník práce, máme tady vlastně zákon třeba o nemocenském pojištění, plus třeba další ještě vyhlášky, kde vlastně je přímo předepsané v jakých případech, který typ nepřítomnosti je tedy vlastně s náhradou a kdy je to tedy vlastně bez náhrady, aby potom tedy ten zaměstnavatel nenutil třeba toho zaměstnance brát si třeba nějaké neplacené volno či případně to řešil nějakým jiným způsobem a potom z toho vznikaly problémy třeba typu kontrol ze strany inspektorátu práce, různých udání.
00:01:09 Protože já třeba v praxi jsem tím, že vlastně jsem v praxi nějakých zhruba deset až dvanáct let, tak jsem tedy vlastně zažil už hodně případů, kdy vlastně zaměstnanec nebyl spokojený s tím jak si ten zaměstnavatel to vyložil a potom třeba na toho zaměstnavatele poslal třeba udání na inspektorát práce a přišla prostě zbytečná kontrola. Tak, co se týče tedy vlastně obsahu, tak začneme těmi překážkami v práci na straně tedy zaměstnance. Tady to budeme mít rozděleno do čtyř bloků. První tedy vlastně blok je důležité osobní překážky v práci včetně tedy mateřské a rodičovské dovolené.
00:01:49 Tady si tedy řekneme, jaký je tedy vlastně rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou. A potom ty hlavní důležité osobní překážky v práci. Tak to je to, co všichni znáte a budete se s tím pravidelně vlastně setkávat, tak to je tedy vlastně nemoc, dočasná pracovní neschopnost. Tady tím, že vlastně to téma je vlastně náhrada, tady se budeme bavit vlastně o náhradě za dočasnou pracovní neschopnost.
00:02:16 A já mám potom na to i připravené nějaké vlastně příklady, abyste to viděli vlastně z pohledu toho, že vlastně ten zaměstnanec může mít nastaveno v pracovní smlouvě nebo vlastně v rámci vnitřních předpisů nejenom pracovní dobu rovnoměrně rozloženou, ale jsou i případy třeba nerovnoměrně rozložené pracovní doby. Hodně oblíbená je v současnosti i pružná pracovní doba. A narazíme i okrajově třeba na konto pracovní doby, tak jakým způsobem tedy vlastně se počítá tedy ta náhrada za dočasnou pracovní neschopnost v těchto případech.
00:02:50 Potom ty další typy těch důležitých osobních překážek v práci už tedy vlastně náhradu nedává zaměstnavatel, nemusí tedy vlastně vyplácet, ale už je to potom vlastně vypláceno ze strany OSSZ. Nicméně samozřejmě zaměstnavatel musí omluvit tedy tu nepřítomnost v práci tomu zaměstnanci. V případě tady těch důležitých osobních překážek v práci pokud tedy zaměstnanec vše řádně doloží.
00:03:17 A tady těmi typy těch nepřítomností jsou potom ošetřování člena rodiny, a to je jak ta známá tedy vlastně krátkodobá, tak teď vlastně je i novinka od roku 2018, od 1. 6. 2018, kdy máme tedy tu dlouhodobou, to dlouhodobé ošetřování člena rodiny. A potom tedy vlastně tady máme tedy tu mateřskou a budeme zde mít tedy vlastně i nově tu otcovskou dovolenou, která je také vlastně od toho 1. 2. 2018. Tak potom ty jiné důležité osobní překážky v práci. Tak tady se hlavně budeme tedy vlastně zabývat tím nařízením vlády anebo vlastně přílohou k nařízení vlády číslo 590/2006 Sb.
00:04:08 To jsou takové ty ostatní důležité osobní překážky v práci, které tedy vlastně mohou nastat a kdy zaměstnavatel je tedy vlastně povinen omluvit tu nepřítomnost v práci. Ale tady se hlavně hraje o to, kdy tam tedy vlastně ta náhrada bude a kdy tam tedy vlastně nebude. Tak potom další, to jsou tedy vlastně překážky z důvodu obecného zájmu.
00:04:30 Takže tady vlastně projdeme tedy ty základní typy, ať už třeba v případě toho, že zaměstnanec je nepřítomen z důvodu toho, že je třeba někde v nějaké volební komisi, nebo třeba je členem nějaké odborové organizace, člen vlastně odborů, kde třeba vlastně potom jsou nějaké ty schůze odborů nebo třeba i nějaká školení, a podobné vlastně typy. A potom jsou tady vlastně ještě ty výjimečné jiné případy. A to jsou takové případy typu, kdy třeba zaměstnanec ztratí dodatečně nějakou způsobilost k výkonu práce z toho důvodu, že třeba nezvládne periodickou prohlídku, periodickou lékařskou prohlídku.
00:05:14 Nebo tady vlastně i narazíme na případ třeba neomluvené absence, a nebo na problematiku třeba neplaceného volna. No a potom poslední. Tady vlastně budou překážky v práci na straně zaměstnavatele, které jsou tedy vlastně přímo předepsané tedy zákoníkem práce. Tam vlastně tedy vždy většinou ta náhrada bude, ale tam jde spíš jen o to, jaké je tedy minimum té náhrady, protože ne vždy tedy vlastně ta náhrada je stoprocentní. Takže to bylo tak vlastně stručně k tomu obsahu a teď tedy už můžeme jít na ty důležité osobní překážky v práci včetně mateřské a rodičovské dovolené.
00:05:50 Začněme tedy tou dočasnou pracovní neschopností. Tady vlastně vidíte zkratku DPN, to tedy potom už vlastně v těch ostatních slidech a potom i v těch příkladech vždy, aby to nebylo rozepsané, tak tam bude použita ta zkratka DPN. A to je tedy za prvních 14 kalendářních dnů. Tady to tedy vlastně bude rozdělené na prvních 14 kalendářních dnů vlastně té nemoci a potom od 15. kalendářního dne dále. To rozdělení je z důvodu toho, že prvních 14 kalendářních dnů řeší tedy vlastně tu náhradu zaměstnavatel a od 15. kalendářního dne potom vlastně proplácí nemocenské dávky ta OSSZ.
00:06:28 Co se týče těch prvních 14 kalendářních dní, tak tady jen vlastně upozorňuju na to, že ten zaměstnavatel proplácí ne těch 14 kalendářních dnů, ale v tomto úseku tedy vlastně pracovní dny. Jinými slovy, ten zaměstnanec musí mít nějakým způsobem rozvrhovanou pracovní dobu. Na to tedy vlastně potom budou postaveny ještě ty příklady, takže tam vlastně uvidíte to, co tady budu říkat i potom dále na příkladech.
00:06:55 A tam jde vždy vlastně o to, že pokud ta pracovní doba může být rozložená buď rovnoměrně, nebo nerovnoměrně, nebo je tam tedy vlastně pružná pracovní doba, nebo tam tedy může být to konto pracovní doby. Já jen, abyste si to třeba dokázali i přímo představit nejen jakoby slovně, tak já tady schválně teď přeskočím do těch příkladů, jen abyste tedy vlastně viděli v tom zadání to rozložení.
00:07:26 Tak tady máme v tom prvním příkladě, to budeme řešit až později, ale máme tady, že zaměstnanec má rovnoměrně - teď se mi to tady zvěšilo - tak zaměstnanec má rovnoměrně rozloženou pracovní dobu, týdenní pracovní doba, ta vždy u pracovního poměru musí být tedy vlastně stanovena. Jediný případ, kdy vlastně ta pracovní, to rozložení pracovní doby nemusí být stanoveno, tak to je u dohod. To znamená dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Tady máme rovnoměrně rozloženou. Týdenní pracovní doba je 40 hodin, což je tedy normálně klasicky tedy vlastně plný úvazek.
00:08:00 Já tím, že ono tedy potom budeme počítat tu náhradu, tak vlastně všechno to souvisí se vším vlastně ta personalistika, tak jen tady to je vlastně plný úvazek v případě jednosměnného provozu. Takže upozorňuji třeba na případ, že klidně může být třeba dvousměnný provoz anebo třísměnný provoz, kde potom tedy ta týdenní pracovní doba nebude 40 hodin, ale u dvousměnného provozu by to bylo 38,75 hodiny vlastně za týden a u třísměnného provozu je to potom tedy, nebo nepřetržitý provoz, bychom to měli 37,5 hodiny. Tak tady máme tedy ten klasický jednosměnný provoz a pracovní doba pondělí až pátek.
00:08:40 A tady vlastně vidíte 8 hodin denně. To, že ta pracovní doba je rovnoměrně vlastně rozložená, tak to znamená, že každý týden je stejná TPD. To znamená, že každý týden ten zaměstnanec má odpracovat tedy vlastně 40 hodin. A proč je vlastně to důležité pro ty překážky v práci. Protože po tuto dobu, když to má v pracovní smlouvě, je mu ten zaměstnavatel povinen tu práci vlastně přidělovat. To znamená tady těch 40 hodin každý týden od pondělí do pátku, těch 8 hodin denně má mít tu práci vlastně přidělovanou.
00:09:15 A v případě tedy, že je nepřítomen a ta překážka v práci je na jeho straně, tak v některých předepsaných případech, a k tomu se tedy dnes dostaneme, má dostávat náhradu. V některých třeba ten zaměstnavatel omlouvá tu nepřítomnost v práci, ale je to tedy vlastně bez náhrady. A pokud by byla tedy vlastně překážka v práci na straně tedy toho zaměstnavatele, tak potom zase za tu dobu, kdy vlastně za ten počet hodin, kdy ta překážka vlastně trvala, tak mu má vlastně vyplácet určitou výši tedy vlastně té náhrady.
00:09:47 Takže to je ta rovnoměrně rozložená pracovní doba a je to z důvodu tedy toho, že každý týden je stejná TPD a každý týden tomu zaměstnanci má být přidělena práce po dobu 40 hodin. Tak potom ten další typ toho rozložení pracovní doby tak to je tedy vlastně nerovnoměrně rozložená pracovní doba. Tady vlastně když je to ta nerovnoměrně rozložená pracovní doba, tak tomu zaměstnanci má být vždy vlastně vytvořen plán směn, nějaké určité vyrovnávací období.
00:10:20 A ten smysl toho vyrovnávacího období, tam vlastně slyšíte ten název, tam je to tedy vlastně vyrovnání, protože ten zaměstnanec nemá každý týden stejnou TPD a on se musí dostat do nějaké průměrné týdenní pracovní doby v rámci tedy toho svého vyrovnávacího období. A to vyrovnávací období, když byste se dívali do zákoníku práce, tak může být až tedy 26 týdnů s tím, že tedy vlastně kolektivní smlouva to může prodloužit až na 52 týdnů. Tam jen podotýkám, aby to bylo tedy vlastně úplné. 26 kalendářních tedy vlastně týdnů, týden to je vlastně 7 kalendářních dnů tedy vlastně po sobě jdoucích.
00:11:01 Ale samozřejmě v praxi se budete setkávat s tím, že tedy ta nerovnoměrně rozložená pracovní doba má to vyrovnávací období v kratším tedy vlastně úseku. To znamená, že to může být klidně kalendářní měsíc, nebo 8 týdnů, nebo třeba 12 kalendářních týdnů. No a tady vlastně vidíte, že ten zaměstnanec má naplánované tedy vlastně dvanáctihodinové směny, což mimochodem je tedy vlastně podle zákoníku práce obecně maximální délka té směny, která vlastně tedy může být, která může tedy v praxi nastat.
00:11:33 A je to tedy vlastně ještě jen, když tedy říkám 12 hodin, to je tedy vlastně jakoby v čistém, to je tedy vlastně ten počet hodin, který má tedy ten zaměstnanec vlastně odpracovat bez té povinné přestávky. Takže to byla ta nerovnoměrně rozložená pracovní doba. A zase, když vytvoří ten plán směn, tak po dobu těch plánů směn. Tady vlastně vidíte že on má dvanáctihodinové směny a tedy máme říjen 2019, takže tedy vlastně v tom říjnu 2019 má naplánováno těchto 13 směn. A po tady tu dobu je mu ten zaměstnavatel povinen vlastně přidělovat tu práci.
00:12:09 A pokud ten zaměstnanec je tedy vlastně nepřítomen, tak zase podle typu nepřítomnosti buď bude dostávat náhradu, anebo náhradu dostávat nebude. A pokud by byla překážka v práci na straně zaměstnavatele, tak vlastně v ten moment zase se tam bude hrát o výši té náhrady. Takže to byla ta nerovnoměrně rozložená pracovní doba. Potom další typ je tedy vlastně měsíční pružná pracovní doba nebo respektive ten hlavní pojem je pružná pracovní doba. Nicméně vy se můžete setkat nejčastěji tedy vlastně v praxi s tou měsíční pružnou pracovní dobou, která je vlastně shodná s kalendářním měsícem.
00:12:47 Protože mzdy zpracovává potom ta mzdová účetní na měsíční bázi, takže je to tedy vlastně i potom praktické. A měsíční pružná pracovní doba s tím, že ten zaměstnanec má nějakou pevnou pracovní dobu, kdy má být tedy vlastně na pracovišti. Tady vlastně vidíte, že je to od pondělí do pátku, od 9 do 13 hodin. No a ten zbytek té pracovní doby si volí sám. Nicméně podstatné je, že on vlastně v rámci tedy toho měsíce má naplnit ten vlastně měsíční fond, má tedy vlastně odpracovat ten určitý počet těch hodin.
00:13:22 Tady si dovolím ještě jeden překlik jen, abyste tedy vlastně uměli pracovat s tou měsíční pružnou pracovní dobou. Tady jsem si dovolil jen ukázku plánovacího kalendáře na rok 2019. A když jsem vlastně říkal tu měsíční pružnou pracovní dobu tedy vlastně na ten říjen, tak tady vlastně vidíte. On má tu týdenní pracovní dobu tedy těch 40 hodin, nicméně on tedy nemusí každý týden, když je ta měsíční pružná pracovní doba, odpracovat těch 40 hodin.
00:13:52 Ale on vlastně musí potom naplnit ten měsíční fond, který je tedy vlastně vidět potom tady, to znamená tady to máme 176 hodin, to je tedy vlastně bez toho svátku, protože teď pondělí 28. října nám vlastně vychází na státní svátek, což vlastně potom připadá na ten obvyklý pracovní den. Ale potom tady vlastně vidíme včetně toho svátku těch 184 hodin. Jaký dopad má potom ten svátek, který připadá na ten obvyklý pracovní den pro ty překážky v práci a pro ty náhrady. K tomu se tedy ještě potom později vrátíme. Takže jdu zpátky do těch příkladů.
00:14:32 Takže to je vlastně měsíční pružná pracovní doba, naplnění tedy to měsíčního fondu, který jsme viděli v tom plánovacím kalendáři, což na ten říjen vychází včetně toho svátku těch 184 hodin. No a ta pružná pracovní doba je zajímavá z hlediska těch překážek z toho důvodu, že tady vlastně ten zaměstnanec má předepsanou tu pevnou pracovní dobu, když se mu stane něco v době té pevné pracovní doby je tam nějaká ta překážka, tak samozřejmě tam standardně ten zaměstnavatel tu náhradu musí dostávat, zaměstnanec teda, nebo zaměstnavatel náhradu musí vyplácet a zaměstnanec ji musí dostávat.
00:15:05 Ale tím, že si ten zbytek pracovní doby volí sám, tak potom některé ty typy těch nepřítomností ten zaměstnavatel prostě omlouvat nebude. Nebo respektive nebude nějakým způsobem respektovat z toho důvodu, že ten zaměstnanec nemá pevně předepsanou pracovní dobu jako u té rovnoměrně rozložené. Tady má nějakou určitou tedy libovůli, co si může tedy vlastně volit, kdy si to tedy může vlastně napracovávat. A potom automaticky tu nepřítomnost v práci omlouvat nebude a ta náhrada tam tedy taky z toho plynout nebude.
00:15:41 Tak a potom tady ještě jen tím, že jsme vlastně tady si říkali ten pracovní poměr, tak tady máme ještě dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Tam jen podotýkám, a bude to mít ten dopad na ty překážky, jak už tady jednou zaznělo, tady ten zaměstnavatel nemusí rozvrhovat pracovní dobu, to znamená, že ta TPD vlastně může být, tady to vlastně vidíte, že je stanovena, ale tady vlastně většinou u těch dohod stanovena tedy není.
00:16:09 A potom tedy v některých případech, nebo většina těch nepřítomností samozřejmě ze strany toho zaměstnavatele akceptovaná tedy vlastně jakoby není, nemusí tam tedy vlastně řešit nějakou náhradu. Nicméně já jsem si tady vlastně dovolil ukázku, což tedy v praxi občas na to můžete narazit, že zaměstnanec má nárok na výplatu náhrady za dočasnou pracovní neschopnost a zároveň tedy bude mít potom i nárok na nemocenské dávky.
00:16:38 Tak ten zaměstnavatel tím, že vlastně řeší těch prvních 14 kalendářních dnů, ale má proplácet tu náhradu za pracovní dny, a tady vlastně vidíte, že TPD není stanovena, takto co tedy tady v tom případě je ten pracovní den, jak to tedy vlastně určit a jak tedy vlastně tu náhradu tedy vlastně spočítat. Takže tady zpátky k té prezentaci, to je ta dočasná pracovní neschopnost za těch prvních 14 kalendářních dnů. Vyplácí se tedy vlastně náhrada za pracovní dny.
00:17:07 A co je ještě dobré, co s tím tedy také vlastně souvisí, budeme vlastně vycházet - to uvidíte potom v těch příkladech - z tzv. průměrného hodinového výdělku, ale tedy vlastně redukovaného. Takže tam si vlastně spočítáme v těch jednotlivých typech toho rozložení pracovní doby tu náhradu za dočasnou pracovní neschopnost. A potom z té náhrady za dočasnou pracovní neschopnost se neodvádí zdravotní, sociální a ani se nedaní, protože podle zákona o dani z příjmu jde o tzv. vlastně osvobozený tedy vlastně příjem.
00:17:42 A na základě toho se z toho nemusí vlastně odvádět ani to zdravotní a sociální pojištění. Tak potom redukovaný průměrný hodinový výdělek viz. příklad. Tady ještě jenom mám od prvního pracovního dne. Vy jste asi zaznamenali, že teď od 1. 7. 2019 nám vlastně zrušili karenční dobu, protože do konce června 2019 byly první 3 pracovní dny neplacené, to znamená, že náhrada za dočasnou pracovní neschopnost se nevyplácela, ten zaměstnanec vlastně neměl ty první 3 pracovní dny zaplaceny. Teď vlastně od 1. 7. 2019 už je to zrušeno a ten zaměstnavatel to musí vyplácet od prvního pracovního dne.
00:18:26 A zase potom to mělo vlastně ten dopad tím, že ten zaměstnavatel to musí proplácet od prvního pracovního dne, tak i na sazbu sociálního vlastně pojištění, které vlastně odvádí ten zaměstnavatel, protože ta sazba sociálního pojištění, které musí ten zaměstnavatel odvádět nad rámec té hrubé mzdy, byla vždy tedy vlastně 25 %. Teď se nám to tedy vlastně snížilo, teď máme tedy vlastně o dvě desetiny tedy méně, to znamená 24,8 %.
00:19:02 Tak potom tady zaměstnavatel řeší prvních 14 kalendářních dnů, to tady jen říkám z toho důvodu, že v případě toho, že by třeba ten zaměstnanec přijde vám do práce v pondělí, a to je kalendářní den, ale zároveň je to tedy ten jeho první pracovní, a odpracuje vám jen část směny a část směny tedy neodpracuje z důvodu toho, že třeba jde potom k lékaři, který mu tedy vlastně vypíše tu pracovní neschopnost.
00:19:28 Tak tím, že odpracoval jen část té své směny, třeba z těch 8 hodin jen třeba 4 nebo 5 hodin, za které bude dostávat tu náhradu, ale ten zbytek už neodpracuje, tak už se to normálně počítá do toho počtu těch kalendářních dnů. Je to opravdu ten první kalendářní den. To znamená, že potom budete vlastně to pondělí ten první a potom tedy vlastně bude následovat těch dalších 13.
00:19:49 Nicméně když by se vám třeba stalo, což může také v praxi nastat, že odpracuje celou tu svoji směnu a až třeba potom, protože má třeba ranní, a potom až odpoledne vlastně po odpracování celé té své směny skončí tedy vlastně u toho lékaře, který mu vypíše tu pracovní neschopnost od toho dne, tak potom těch 14 kalendářních dnů, které ten zaměstnavatel řeší z hlediska té náhrady, běží až od toho následujícího kalendářního dne. Tak a tady ještě jenom mám pokračování předcházející dočasné pracovní neschopnosti. To je, prosím vás, tam z toho důvodu, že zaměstnavatel řeší prvních 14 kalendářních dnů.
00:20:28 A když by se vám třeba stalo to, že první dočasná pracovní neschopnost z nějakého důvodu třeba, že zaměstnanec má třeba chřipku, trvá třeba 10 kalendářních dní. A hned následující kalendářní den po ukončení té první neschopnosti nastane nějaká jiná dočasná pracovní neschopnost třeba z důvodu toho, že si zlomí ruku, tak se to, prosím vás, bere jako pokračování té předcházející dočasné pracovní neschopnosti.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.