Pracovní právo v roce 2026 – pravidla, judikatura, praktická doporučení II
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
29.6.2026 (Po)
3 h 40 min.
Mgr. Michal Vrajík

Pracovní právo v roce 2026 – pravidla, judikatura, praktická doporučení II

O školení
Přepis & Shrnutí
Dotazy (16)
Hodnocení (15)
Předmětem druhé části školení k pracovnímu právu jsou pracovní doba a doba odpočinku, odměňování zaměstnanců, překážky v práci, dovolená a náhrada škody.

Témata

  • Pracovní doba a doba odpočinku
    • Stanovená, zkrácená a kratší pracovní doba
    • Rozvržení pracovní doby
    • Práce přesčas
    • Evidence pracovní doby
    • Pracovní doba akademických pracovníků
    • Doby odpočinku
  • Odměňování zaměstnanců
    • Rovné odměňování a zákaz diskriminace
    • Minimální mzda
    • Sjednaná, stanovená a určená mzda
    • Zákonné příplatky
    • Variabilní složky mzdy a jejich přiznávání
  • Překážky v práci
    • Překážky v práci na straně zaměstnance
    • Překážky v práci na straně zaměstnavatele
  • Dovolená
    • Druhy dovolené
    • Výměra dovolené
    • Čerpání dovolené
    • Převádění dovolené
  • Náhrada škody
    • Povinnost zaměstnance nahradit škodu
    • Povinnost zaměstnavatele nahradit škodu
    • Pracovní úrazy

Štítky

Mgr. Michal Vrajík

Mgr. Michal Vrajík je advokátem specializovaným na pracovní právo. Od roku 2016 působí jako samostatný advokát. Je doporučovaným advokátem pro oblast pracovního práva mezinárodními asociacemi Chambers and Partners a Who’s Who Legal. Je členem Sekce pro pracovní právo České advokátní komory, členem spolku CzELA, tedy české asociace advokátů specializujících se na pracovní právo, členem Kolegia expertů Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů a členem spolku EELA, tedy evropské asociace advokátů specializujících se na pracovní právo. Je spoluautorem řady odborných publikací a článků, dvou komentářů k zákoníku práce, učebnice pracovního práva a několika monografií.

Všechna školení lektora (3)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 21. 07. 2026, 14:58

Dobrý den, mohu se zeptat na opětovný nástup do zaměstnání a dobu určitou? Zaměstnanec nastoupil v roce 2021 rovnou na dobu neurčitou. 30.4.26 se s ním ukončil poměr dohodou. 21.7.2026 k nám opět nastoupil. Může se dát tomuto zaměstnanci doba určitá a zkušební doba? Nebo se musí dát doba neurčitá, protože předtím měl již neurčitou?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 29. 06. 2026, 13:40
| Naposledy upraveno: 29. 06. 2026, 13:42

Zaměstnanci mají 5 týdnů dovolené za rok. Pokud zaměstnanec vyčerpá 24 dnů dovolené a 1 den dovolené si vyčerpá hned začátkem ledna dalšího roku, musí o to písemně požádat? Aby mohl zaměstnavatel doložit pro případnou kontrolu. Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 29. 06. 2026, 13:38
| Naposledy upraveno: 29. 06. 2026, 13:41

Zaměstnanec pracuje v pružné pracovní době, povinná část 8:00-13:00 hodin, volitelné části pružné pracovní doby 06:00-08:00 a 13:00-18:00 hodin. Do práce zaměstnanec přijde v 06:00 hodin ráno, v kolik hodin může odejít, pokud si vybírá půl dne dovolené? Vztahuje se délka čerpání dovolené pouze k povinné části pružné pracovní doby? Znamená to, že může zaměstnanec odejít v 9:00 hodin? Nebo musí v ten den odpracovat 4 hodiny doplněné 4 hodinami dovolené, aby celková směna dala dohromady 8 hodin jako při předem stanoveném nastavení pružné pracovní doby? Děkuji za odpověď

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29. 06. 2026, 13:32
| Naposledy upraveno: 29. 06. 2026, 13:40

Je takovým provozním důvodem k převodu dovolené i nedostatek zaměstnanců?

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 29. 06. 2026, 13:08
| Naposledy upraveno: 29. 06. 2026, 13:12

Dobrý den, vím, že jste o tom hovořil, ale někdo mě vyrušil.... Chci se ujistit. Zaměstnanec má DPN. V průběhu DPN odpracuje 1 den (odsouhlaseno s vedoucím). 1. Je možné pracovat během DPN? Já se domnívala, že toto je striktně zakázané. 2. Odpracovaný den se standardně zaplatí. Zbytek DPN přísluší náhrada. Takto v pořádku? Děkuji moc

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 29. 06. 2026, 13:06
| Naposledy upraveno: 29. 06. 2026, 13:11

Dobrý den,

zaměstnanec mi donesl propustku, na které nebylo vyznačeno, v kolik hodin od lékaře odešel. Volala jsem lékaři a on mi řekl, že mi dle zákona nesmí nic říct. Je to pravda?

Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 29. 06. 2026, 13:03
| Naposledy upraveno: 29. 06. 2026, 13:11

Dobrý den, pokud přesáhne teplota na pracovišti povolené limity, zajišťuji pitný režim, ale nemá zaměstnanec nárok také na příplatek za ztěžující vliv?

Děkuji
Julie

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29. 06. 2026, 12:59
| Naposledy upraveno: 29. 06. 2026, 13:10

Zaměstnanec požádal o neplacené volno na dobu 1 měsíce. Zaměstnavatel vyhověl. Je možné, na žádost zaměstnance si část neplaceného volna nahradit? Tj. když bude pracovat déle, nebo třeba v sobotu apod. V případě, že ano, náležely by zaměstnanci příplatky ( přesčas, víkend)? Děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 29. 06. 2026, 12:45
| Naposledy upraveno: 29. 06. 2026, 12:55

Dobrý den, prosím o odpověď na email: [email protected]

Rádi bychom se poradili ohledně využívání/zneužívání placeného volna k návštěvě lékaře apod.

Existují konkrétní limity v zákoně nebo jiném přepisu, kolik např. maximálně hodin lze čerpat na tyto

placená volna? Co mohu jako zaměstnavatel dělat, abych předešel případnému zneužívání...?

Je dáno jakou formu a náležitosti má mít potvrzení, které poslouží jako "omluvenka" v zaměstnání?

A je povinnost nepřítomnost, která je předvídatelná, hlásit dopředu? Jak dlouho?

Jde si nějak upravit podmínky čerpání takového volna ve vnitřním předpisu, aby to bylo v souladu se zákony? Povaha práce zaměstnance je taková, že neohlášené a časté omluvenky způsobují zaměstnavateli problémy... Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 29. 06. 2026, 12:43
| Naposledy upraveno: 29. 06. 2026, 12:54

Lze dát zaměstnanci neomluvenou absenci, když: telefonicky informoval zaměstnavatele, že zůstává doma s nemocným dítětem. Nakonec se ukázalo, že u lékaře s dítětem nebyl a nebylo mu na dítě vystaveno OČR. Po týdnu se se vrátil do práce s tím, že chtěl po zaměstnavateli, aby mu na ten týden, kdy byl doma „s dítětem“, zapsal dovolenou. Takto stejný zaměstnanec postupoval vůči zaměstnavateli několikrát. Děkuji. Marcela

00:00:06 Já vám přeji krásný dobrý den, mé jméno je Michal Vrajík a vítám vás u školení na téma pracovní právo v roce 2026, pravidla, judikatura, praktická doporučení 2. Navážeme tedy na to školení, které jsme měli společně před 14 dny, kdy jsme probírali především oblast vzniku, změn, skončení pracovního poměru, povinností zaměstnanců, vedoucích zaměstnanců, zákaz diskriminace, šikany a dohody a pracovnělékařské služby. A dneska na to navážeme dalšími pěti tématy, a to bude v té první části pracovní doba, doba odpočinku,
00:00:40 v té druhé odměňování a zřejmě s částí překážky a v té třetí části zbytek překážek, dovolená a náhrada škody. Nejprve tedy doufám, že jste všichni přežili víkend, a to ve zdraví a v pohodě pokud možno, protože upřímně bylo to náročnější počasí, co si budem nalhávat. A já možná ještě než nějakým způsobem přistoupíme k tomu vlastnímu výkladu, tak dopředu dorazily dva dotazy, tak já bych se jim možná nejprve chvilku věnoval. První dotaz. Já vás tedy překliknu do toho okna s dotazy, abyste ho i vy viděli. První dotaz zní takto: Doplatek mzdy a průměrný výdělek.
00:01:20 Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání se základní mzdou 40 000 Kč. Po zkušební době mu byla mzda navýšena o 3 000 Kč. Tato částka navýšení se dala do odměn, ale se zaměstnancem byl sepsán nový mzdový výměr na celou částku 43 000 Kč. O tomto novém mzdovém výměru se účetní nedozvěděla, vyplácela tedy nadále 40 000 plus 3 000 odměna. A zaměstnanec chce zpětně vyplatit 3 000 Kč do základu, odměny ponechat, tedy tuto částku vyplatit dvakrát. Z hlediska práva má na to zřejmě nárok, zajímavé je, že si toho nevšimnul dříve. Takto dopočítaná mzda lze vyplatit v následujících mzdách?
00:01:59 Ovlivní tento dopočet průměrný výdělek pro výpočet náhrad na další čtvrtletí? Jedná se o vyplacení dopočítání mzdy dva roky zpětně. Děkuji. Z hlediska práva má ta nastalá situace podle mého názoru dvě řešení, která se odvíjí od skutečností, které nejsou z toho dotazu zcela zřejmé. Jde totiž o to, že podle § 331 zákoníku práce je zaměstnanec povinen vrátit zaměstnavateli částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, pokud věděl nebo musel z okolností předpokládat, že mu tyto částky nenáleží. A z tohoto pohledu je velmi důležité ptát se na to, jestli ten člověk opravdu věděl,
00:02:43 že mu má být přidáno celkem 3 000 Kč a jestli je tudíž vůči němu dokazatelné, že chápal, že jeho celková výše mzdy má být 43 000 Kč hrubého měsíčně. Pokud ano, tak bych osobně ještě neházel flintu do žita a netvrdil takto automaticky, že z hlediska práva má na něco ten zaměstnanec nárok, ale snažil bych se na straně zaměstnavatele bránit, že skutečně tedy má nárok na doplatek do základní mzdy, nicméně zároveň je povinen vrátit zaměstnavateli ty vyplacené odměny, ty omylem vyplacené odměny, přičemž o tom omylu věděl, a v takovém případě nula od nuly pojde.
00:03:20 To by bylo za mě řešení, o které bych se snažil jako zaměstnavatel usilovat, pokud jde z okolností dovodit, že ten člověk velmi dobře věděl, že jeho mzda má být 43 000 a ne 43 000 plus 3 000. Že věděl, že ty odměny pobírá celé ty dva roky neprávem. Pokud toto dokázat nejde, protože důkazní břemeno by bylo na zaměstnavateli, případně zaměstnavatel do takového sporu nechce jít, tak v takovém případě je to řešení o něco jiné a mnohem složitější, než píše paní tazatelka. Jde totiž o to, že v takovém případě tomu zaměstnanci skutečně přísluší zpětně za ty dva roky ty 3 000 Kč měsíčně do té základní
00:04:00 mzdy. Nicméně zaměstnavatel tím, že je nevyplácel, tak je v prodlení. To znamená nestačí tomu člověku vyplatit 3 000 Kč x dva roky, to je 24 měsíců, to znamená nestačí mu do jedné výplaty přidat 72 000 Kč brutto, ale je potřeba mu z každých těch jednotlivých 3 000 Kč doplatit ještě i zákonný úrok z prodlení, kterého se ten zaměstnanec nemůže vzdát. To znamená za každý ten měsíc, kdy mu ty 3 000 měly být vyplaceny, je potřeba mu ještě zaplatit úrok z prodlení od splatnosti až do reálné výplaty. Takže to bude bratru o nějakých 10, 15 % vyšší částka než těch 72 000.
00:04:37 A z hlediska průměrného výdělku si musíme uvědomit, že ta suma přísluší nikoliv jako teď najednou, ale ona příslušela za ty jednotlivé měsíce, ve kterých měla být vyplacena a nebyla. Takže ten průměrný výdělek bude prosím pěkně potřeba otevřít dva roky zpětně, bude potřeba otevřít mzdy toho člověka, doplnit mu tam v jednotlivých měsících ty dlužné 3 000, které mu nebyly zúčtovány, a přepočítat průměrný výdělek za všechna rozhodná období, kterých se to týká. Pokud se bavíme o dvou letech, tak těch rozhodných období bude patrně osm nebo devět, něco takového.
00:05:11 A zpětně ještě tomu člověku opravit a případně doplatit dlužné částky na náhradách, které byly po celé ty dva roky nesprávně vypočítávány. Mám teď na mysli dovolenou, mám na mysli nemoc, mám na mysli, já nevím, třeba i příplatky za přesčasy, za víkendy a tak dále. To znamená těch 72 000 nesmí udělat to, že skokově navýší průměr za čtvrtletí, ve kterém budou vyplaceny, ale je potřeba je rozpustit zpětně do těch dvou let, ve kterých měly být přiznány a vyplaceny a nestalo se tak, a opravit de facto 24 výplatních pásek, průměrů a tak dále, a všechno doplatit.
00:05:49 Což by tedy podle mého názoru měla být pro zaměstnavatele dostatečná motivace k tomu, aby spíš usiloval o to dokazování, že ten zaměstnanec moc dobře věděl, že dostává zaplaceno správně a že na nic navíc tudíž nemá nárok. Pokud pak jde o ten druhý dotaz, ten je delší. Já ho budu odpovídat postupně. Výkaz práce u DPP a DPČ při čerpání dovolené. Uvažuji-li o zaměstnanci v HPP, to znamená v pracovním poměru, je dovolená podmnožinou fondu pracovní doby. Já bych asi řekl spíš součástí, ale chápu vás. Respektive odpracovaný čas plus hodiny dovolené rovná se fond pracovní doby. V zásadě ano,
00:06:32 ještě bych řekl odpracovaný čas plus hodiny placených svátků, plus hodiny překážek v práci, plus hodiny náhradního volna za přesčasy nebo za svátky, plus hodiny dovolené rovná se fond pracovní doby. Koho by zajímal úplný výčet, otevře si v zákoníku práce § 348 odst. 1, který nám vypočítává a vymezuje, co se pro účely fondu pracovní doby rozumí výkonem práce. Jak je tomu u DPP a DPČ? Odpověď je velice jednoduchá. U DPP dovolená nespadá do odpracovaného času, u DPČ ano. To znamená, je tam rozdíl. U DPP tudíž, pokud odpracuju třeba 300 hodin a k tomu čerpám 24 hodin dovolené, tak to znamená,
00:07:20 že budu mít vykázáno a zaplaceno 324 hodin. 300 za práci a 24 za dovolenou. Pokud ale půjde o DPČ a já budu mít 300 hodin odpracováno a dalších 24 hodin dovolené, tak to je v součtu 324 hodin, které ubyly z toho fondu pracovní doby a ten člověk tím pádem nemůže odpracovat dalších, já nevím, 1 000 hodin, ale opravdu je potřeba do toho započíst i tu dovolenou. Takže je tady rozdíl. U DPP se mi dovolená nezapočítává do fondu pracovní doby, u DPČ ano. Takže například sjednám se zaměstnancem dohodu na celý rok, zaměstnanec odpracuje měsíčně 40 hodin, týdně cca 10, za rok 480 hodin celkem.
00:08:06 Má mít takový zaměstnanec dovolenou v rámci těchto 480 hodin, nebo má správně odpracovat 480 hodin a dovolenou čerpá nad rámec těchto dohodnutých hodin, tzn. 480 hodin plus xx hodin dovolené? Tak já vycházím z toho, že ten příklad musí být DPČ, protože DPP má limit 300 hodin, takže tam bych šel protiprávně už v rámci toho položeného dotazu. A u DPČ to bude tak, že pro účely posouzení, jestli byl dodržen ten limit, který u DPČ je polovina úvazku v průměru za celý ten rok, to znamená nějakých cca 1 040 hodin, tak musím vzít těch 480 hodin odpracovaných,
00:08:42 k tomu přičíst ty hodiny dovolené, a to je celkový fond, který ten člověk odpracoval. Jak má vypadat jeho výkaz práce v měsíci, kdy čerpá dovolenou? Tak já si dovolím upřesnit, že výkazem práce patrně myslíte evidenci pracovní doby, protože pojem výkaz práce žádný zákon nepoužívá. A já tady budu na vás trošičku zlý. V evidenci pracovní doby se propisuje jenom pracovní doba a čerpání dovolené není povinnou zákonnou náležitostí evidence pracovní doby. To znamená, pokud bych vám měl odpovědět podle zákoníku práce, tak ať už dovolenou čerpá nebo nečerpá,
00:09:18 vykážete v evidenci pracovní doby pouze ty hodiny, které odpracoval. Na druhou stranu vy pro účely zúčtování odměny z dohody potřebujete nějaký podklad a v tom už potřebujete kromě odpracovaných hodin i ty dovolené. A tam v tu chvíli budete mít tedy to, co píšete. Když pracuje v týdnu každý den dvě hodiny, pak ve dnech, kdy má dovolenou, nepracuje. Zde je čerpání dovolené v rámci těchto 480 hodin za rok. Ano. Ale když bude pracovat vždy v úterý a ve čtvrtek po pěti hodinách, pak by měl čerpat dovolenou v pracovní den, to je v úterý nebo ve čtvrtek, ale on musí odpracovat 480 hodin,
00:09:57 tak bude v týdnu, kdy čerpá dovolenou, pracovat výjimečně ve středu, dovolenou si napracuje. Je to v pořádku? Ano, je to takhle možné udělat, ale přišlo by mi daleko logičtější mu v určitý týden nenaplánovat směny na úterý a čtvrtek, ale na úterý, středu a čtvrtek, a dát mu tu dovolenou na středu. V tu chvíli normálně úterý, čtvrtek přijde do práce, tak jak je zvyklý, a ve středu, kdy by normálně v práci nebyl, tak bude mít naplánovanou směnu, naplánované čerpání dovolené a si vyčerpá tu dovolenou a je to. Nad čím hledat problém někde, kde není — za mě teda.
00:10:30 A co když ve čtvrtek bude svátek a on bude pracovat? Dostane příplatek za svátek, nebo jelikož svátek pracovat nemusí... Jak je to podle zákona správně? Nebo jde o volnou tvorbu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem? Tady už jdeme do hodně velkého detailu upřímně, to myslím si přesahuje možnosti toho semináře, ale ve stručnosti. Vy jste v tom dotazu řekla, on bude pracovat. To znamená jak, pracovat nemusí? Pokud bude pracovat, tak došlo k odpracování hodin ve svátek a za hodiny práce ve svátek přísluší placené náhradní volno v nějaký jiný den, anebo po dohodě příplatek za svátek.
00:11:08 A pokud se ptáte jinak, to znamená jestli vůbec v ten svátek do práce musí, tak to se musíme ptát, jestli jde o některou z prací uvedených v § 91 zákoníku práce, to znamená o práci, kterou lze nařídit i na den pracovního klidu. Pokud ano, tak ten člověk do práce musí a bude pracovat a dostane buď placené náhradní volno, nebo příplatek. Pokud ne, tak do práce nemusí a pojedeme v režimu tzv. placeného svátku. Anebo se na výkonu práce ve svátek dohodneme nad rámec zákona. Jak má vypadat správně vedený výkaz a v něm čerpání dovolené u dohod,
00:11:46 když zaměstnanec pracuje každý den například dvě hodiny pravidelně. Je rozdíl, bude-li odměna stanovena měsíčně nebo hodinově? V úterý a ve čtvrtek pravidelně, nebo naprosto nepravidelně? Výkaz má vždycky vypadat podle pravdy. To znamená má být uvedeno každý den, od kolika do kolika pracoval, ať už to je pravidelné, nepravidelné, ať už je odměna měsíční nebo hodinová. A dovolená má být naplánována místo nějakých směn a tam má být normálně vykázáno čerpání dovolené. Ty modality, které paní tazatelka uvádí v tom dotazu, jsou pro účely výkazu naprosto nerozhodné.
00:12:22 Tím máme v tuto chvíli vyřešeno. A já se přepnu do prezentace a začneme výkladem k pracovní době. Zákoník práce je postavený tak, že pracovní doba se měří v týdnech. To znamená relevantní časovou jednotkou pro účely pracovní doby je týden. Pracovní doba je zákoníkem práce stanovená jako týdenní a ten zákoník nám ve vztahu k pracovní době používá tři pojmy. Pracovní doba stanovená, zkrácená a kratší. Stanovenou pracovní dobou se rozumí to, čemu slangově říkáme plný úvazek, to znamená je to taková pracovní doba, jejíž délku stanoví zákoník práce.
00:13:06 Zákoník práce potom délku stanovené pracovní doby určuje tak, že říká, že činí 40 hodin týdně. Pokud pak jde o práci konanou ve dvousměnném přetržitém pracovním režimu, tak činí pracovní doba 38 a tři čtvrtě hodiny týdně, je to bez přestávek, prosím pěkně. A pokud je pracovní doba rozvržena ve vícesměnném režimu, to znamená třísměnném, čtyřsměnném, nebo v nepřetržitém režimu, to znamená klidně i dvousměnném, ale takovém, který se jede od pondělí do neděle 24 hodin denně nonstop, tak činí pracovní doba stanovená 37 a půl hodiny týdně.
00:13:46 To znamená zákoník odstupňovává tu délku podle směnnosti. Tam, kde se na směny nepracuje a nejde o nějaké vymezené práce v dolech a při ražbě tunelů a tak podobně, tak je pracovní doba 40 hodin týdně. Tam, kde se jede ve dvousměnném přetržitém, je to 38 a tři čtvrtě, a tam, kde se jede vícesměnný nebo nepřetržitý, tak je to 37 a půl hodiny týdně. Zkrácená pracovní doba je potom prosím pěkně pořád plný úvazek. Je to takový plný úvazek, u kterého zaměstnavatel odměňující mzdou — to znamená v platové sféře to vůbec nejde zavést —
00:14:25 rozhodl buď vnitřním předpisem, nebo se dohodl s odbory v písemné dohodě v kolektivní smlouvě, že stanoví tu pracovní dobu kratší, zkrácenou oproti tomu, co říká zákoník práce. To znamená, to je ten princip, kdy třeba někteří zaměstnavatelé nastaví pracovní dobu benefitně tak, že činí 37 a půl hodiny týdně pro všechny zaměstnance, ať už směňují nebo ne. V tu chvíli zaměstnavatel říká: máte plný úvazek, ale já netrvám na tom, aby to bylo 40 hodin, ale stačí mi 37 a půl. Vydám o tom vnitřní předpis nebo to podepíšu s odbory v kolektivce a takto to nastavím.
00:15:04 Kratší pracovní dobou se potom rozumí to, čemu se slangově říká částečný úvazek, to znamená tady už se individuálně domlouvá jeden zaměstnavatel a jeden zaměstnanec společně na tom, jaký bude rozsah pracovní doby toho člověka, jestli to bude poloviční úvazek, dvoutřetinový, tříčtvrteční, a z toho se potom odvodí, kolik hodin týdně to bude. Ta pracovní doba je potom takový amorfní, beztvarý pojem, protože ta pracovní doba mi ještě neříká, od kdy do kdy ten člověk pracuje. Jinými slovy, údaj o týdenní pracovní době mi říká, že mám odpracovat 40 hodin, ale absolutně se z toho nedočtu,
00:15:46 jestli v pondělí mám být v práci v 6 ráno, v 8 ráno, nebo v pondělí třeba žádnou směnu nemám. K tomu slouží jiný pojem — já už jsem ho teď v té větě použil — a to je pojem směna. Směnou se rozumí část rozvržené pracovní doby bez práce přesčas a bez přestávek v práci, kdy už zaměstnavatel bere ten fond pracovní doby a rozplánovává ho do jednotlivých směn, které mají stanovené datum, začátek a konec. Zaměstnavatel, když ty směny potom plánuje, tak usiluje o to, aby — nebo nesmí — nebo jinak, pardon, raz dva tři. Musí zajistit, aby délka směny nepřesáhla 12 hodin.
00:16:28 Ale znovu zdůrazňuji, je to bez přestávek a je to bez přesčasů. Jinými slovy, pokud na tu směnu naváží třeba dvě hodiny práce přesčas a k tomu přibydou nějaké přestávky, tak to, že ten člověk reálně na pracovišti stráví 15 hodin v kuse, dvakrát půl hodiny někde v kantýně a 14 hodin prací, z toho 12 hodin ve směně a 2 hodiny přesčas, tak to ještě není nic proti ničemu. Já můžu být v práci déle než 12 hodin, ale směna — to znamená to, co mám dopředu naplánováno v nějakém písemném rozpise, v nějakém písemném rozvrhu — tak ta 12 hodin přesáhnout nesmí. Ledaže se jedná o nějakou zákonnou výjimku.
00:17:08 Co je mi známo, tak třeba vybrané zdravotnické profese můžou mít směny až čtyřiadvacetihodinové a případně třeba hasiči, co vím, můžou mít snad šestnáctky. Dokonce existuje jedna plošná výjimka platná zcela celorepublikově a týkající se úplně všech zaměstnavatelů. Napadne to někoho? Nechám to chviličku vyznít. Když se mění čas. Když se mění čas a má někdo noční směnu, tak nařízení vlády říká, že v tom daném týdnu může ta noční směna mít 13 hodin, protože jinak by vám de facto ta hodina — když se vám ve tři ráno čas vrátí na dvě ráno — tak by tam ta hodina chyběla, lomeno přebývala.
00:17:51 Prostě by ten kalendář neseděl. Takže když se mění čas, tak zaměstnavatel, u kterého se pracuje v noci — dělá se to o víkendu, takže by muselo být o nějakou víkendovou noční — tak může naplánovat třináctihodinovou směnu, aniž by tím cokoliv porušil. Pokud tedy ale o takovouhle nějakou specifickou výjimku nejde, tak skutečně platí, že délka směny nesmí přesahovat 12 hodin. Způsob, jakým se potom rozplánuje ta pracovní doba do jednotlivých směn, stanoví zaměstnavatel pomocí rozvrhu směn.
00:18:22 Obecnou povinností zaměstnance potom je být na začátku směny už připraven k výkonu práce a pracoviště opouštět až po samotném skončení směny. Jinými slovy, pakliže mám ranní směnu od 6 do 14 hodin, tak to znamená ne, že v 6 ráno procházím vrátnicí, ale v 6 hodin ráno musím být už připravený, převlečený do pracovního oděvu, já nevím, osprchovaný, cokoliv a začínat pracovat. Takže já musím přijít do té práce tak, abych na tu šestou už byl připravený začít něco dělat. Takže projdu tou vrátnicí třeba v 5 hodin a 50 minut. To potom taky mimochodem udělá jednu věc.
00:18:59 Pokud na té vrátnici je nějaká čtečka čipových karet a já si pípnu příchod, tak v docházce, myšleno v těch údajích z těch čipových karet, budu mít třeba 5:50, ale v evidenci pracovní doby budu mít 6:00. A je to v pořádku. Ten čas od 5:50 do 6:00 totiž není ani výkonem práce, ani nedejbože prací přesčas. To je čas, který já potřebuju na to, abych se připravil a v 6 hodin ráno mohl skutečně začít tu práci vykonávat. Takže je zcela v pořádku, že nesedí evidence docházky podle těch čteček a evidence pracovní doby.
00:19:37 Protože já mám být v práci tak, abych tu pracovní dobu, to co mám rozplánováno do těch směn, opravdu celé odpracoval. Pokud by pak zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele ve více souběžných pracovněprávních vztazích, to znamená měl by pracovní poměr a k tomu třeba ještě nějakou dohodu, tak se ta pracovní doba podle převažujících názorů odborné veřejnosti bude počítat odděleně, ale pozor, pokud by se jednalo o mladistvého zaměstnance, tak tam se pracovní doba ze všech pracovněprávních vztahů sčítá
00:20:13 a pokud by ten zaměstnanec konal druhově stejně vymezené práce, to znamená měl by třeba pracovní smlouvu na ajťáka a k tomu DPP na správu sítě — to znamená víceméně nějaká podkategorie, velmi podobné nebo na sebe navazující práce — tak takto ty souběžné vztahy vůbec uzavírat nelze a v takovém případě by ta dohoda byla neplatná a celá ta pracovní doba by se mi sečetla do toho pracovního poměru. Zároveň upozorňuju, že existuje judikatura Soudního dvora Evropské unie, která tady toto trošku relativizuje a říká — spisovou značku toho judikátu tady máte uvedenou — a říká,

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.

Klíčové body ze školení

Zpětné doplácení mzdy a průměrný výdělek
Při dlužném doplatku základní mzdy (např. dva roky zpětně) nelze částku vyplatit jednorázově v jedné výplatě, ale je nutné přepočítat průměrný výdělek za všechna dotčená rozhodná období zpětně. Částku je třeba rozpustit do jednotlivých měsíců, opravit výplatní pásky a doplatit dlužné náhrady (dovolená, nemoc, příplatky) včetně zákonného úroku z prodlení.
Fond pracovní doby a dovolená u DPP/DPČ
U dohod o provedení práce (DPP) se čerpání dovolené nezapočítává do fondu pracovní doby (hodiny práce a dovolené se sčítají nad rámec fondu). Naopak u dohod o pracovní činnosti (DPČ) dovolená do fondu pracovní doby spadá a ukrajuje z něj. Od 1. 1. 2025 je navíc nově zavedeno samorozvrhování pracovní doby na základě písemné dohody.
Splatnost přesčasů a principy odměňování
Častou chybou je proplácení dosažené mzdy za přesčas až v měsíci čerpání náhradního volna, což inspekce práce trestá; správně se má v měsíci výkonu přesčasu vyplatit dosažená mzda a samotné volno je pak neplacené. Judikatura dále schvaluje využívání principů malus (odejmutí složky před výplatou dle předem daných kritérií) a clawback (vrácení vyplacené složky), kde je z účetního hlediska nejbezpečnější poskytovat plnění formou zálohy.

Úvod a program, dotazy před

0:05
  • Dotaz k doplatku mzdy: zaměstnanec má nárok na zpětné doplacení 3 000 Kč/měsíc do základní mzdy za 2 roky, ale zaměstnavatel je zároveň v prodlení a musí doplatit i zákonný úrok z prodlení za každý měsíc; průměrný výdělek je nutné zpětně přepočítat za všechna rozhodná období (cca 8–9 čtvrtletí) a doplatit případné rozdíly na náhradách (dovolená, nemoc, příplatky)
  • Obrana zaměstnavatele: pokud lze prokázat, že zaměstnanec věděl, že celková mzda má být 43 000 Kč a odměny pobíral neprávem, může zaměstnavatel požadovat vrácení omylem vyplacených odměn dle § 331 zákoníku práce, čímž by se vzájemné pohledávky vykompenzovaly
  • Dovolená u DPP vs. DPČ: u DPP se hodiny dovolené nezapočítávají do odpracovaného fondu pracovní doby, u DPČ ano – dovolená snižuje zbývající kapacitu pro výkon práce v rámci limitu úvazku
  • Evidence pracovní doby u dohod: výkaz musí zachycovat skutečně odpracované hodiny (od–do) bez ohledu na pravidelnost či způsob odměňování; čerpání dovolené se do zákonné evidence pracovní doby nezapisuje, ale pro účely mzdového zúčtování je potřeba ji evidovat zvlášť

Celé shrnutí si můžete zobrazit po zakoupení školení.

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 29.06.2026, 14:05

školení bylo velice přínosné, pan lektor je odborník na svém místě, mnohokrát děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 29.06.2026, 14:04

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29.06.2026, 14:03

Vynikající školení. Mnohokrát děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29.06.2026, 14:02

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 29.06.2026, 14:02

Děkuji, velice kvalitní školení.

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 29.06.2026, 14:02

Děkuji panu lektorovi za velmi srozumitelným způsobem přednesenou problematiku.

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 29.06.2026, 14:02

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29.06.2026, 14:02

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

user avatar

Ověřený uživatel

2 roky s VL

Přidáno: 29.06.2026, 14:01

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 29.06.2026, 13:52

Jedno z nejlepších školení na toto téma. Děkuji moc.