Práce s jednotným správním dokumentem, základy o clech pro účetní
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
11.9.2018 (Út)
3 h 30 min.
Marek Reinoha

Práce s jednotným správním dokumentem, základy o clech pro účetní

Popis
Přepis
Dotazy (3)
Cílem školení je seznámit účetní s problematikou celních předpisů. Školení vám umožní se orientovat v základních pojmech a předpisech, se kterými se setkáte při realizaci dovozu a vývozu.

Obsah školení

  • Uvedení do problematiky celních předpisů: účel, základní celní předpisy, základní pojmy.
  • Celní hodnota zboží: pravidla celního hodnocení, vliv dodací doložky INCOTERMS a stanovení celní hodnoty, vliv stanovení celní hodnoty na výši základu DPH při dovozu zboží.
  • Celní režimy a jejich vliv na uplatňování DPH.
  • Osvobození dovozu zboží od dovozního cla a vliv na uplatňování DPH.
  • Osvobození vývozu zboží od DPH.
  • Důležité údaje v celních prohlášeních specifikace jednotlivých údajů uváděných do celních prohlášení: ovlivňujících základ DPH při dovozu, identifikujících osvobození dovozu zboží od cla, identifikujících celní režim, apod.

Komu je školení určeno

  • účetní
  • obchodníci v zahraničním obchodě

Štítky

Marek Reinoha

Poradce pro oblast cel a unijního obchodu, certifikován Mezinárodní obchodní komorou (ICC) jako lektor dodacích doložek INCOTERMS 2010. Během let 1991 - 2004 působil na Generálním ředitelství cel Ministerstva financí, celním úřadu Brno – letiště a následně na celním úřadu Brno II., kde po několika letech rovněž vykonával funkci ředitele. Od roku 2004 se věnuje výhradně lektorské a publikační činnosti.

Všechna školení lektora (27)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

1) Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co všechno pokud možno konkrétně, vstupuje do základu do DPH při dovozu zboží? Jde mi o to, pokud zboží přiletí ze třetí země do Čech, kde je na letišti zboží několik dní uskladněno, protože dovozce nedodal podklady k uvolnění zboží. Když na nás letiště fakturuje manipulaci se zbožím (bez skladného) tak fakturuje bez DPH, ale skladné s DPH. Děkuji. 2) Dobrý den, dotaz: Jak máme postupovat, když nám deklarant podá informace o propuštění zboží zpětně, třeba i o měsíc. Např. zboží bylo propuštěno 25.6. a nám přijde tato informace až 29.7. Jsme povinni podávat dodatečné daňové přiznání? Děkuji za odpověď.

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

1) Prosím dodavatel je z EU (DK), ale své zboží vyrábí v 3.z. (v Indii). Tento dodavatel musí někde nechat zboží vstoupit do EU. Potřebuji já jako kupující nějaký celní doklad od prodávajícího, anebo se mě to netýká? A stačí mi fa z DK a bude to pořízení z EU? Doufám, že mi zboží nebude prodávat v Indii, co pak? 2) Firma chce dovážet zboží z Číny do ČR v režimu transit (jedná se o objemné zboží, které bude dodáno přímo na adresu zákazníka). Zboží bude dopraveno lodí do Německa, železnicí do Ostravy, dále nákl. auty. Není mi jasné, jak jako účetní budu postupovat. DPH? DUZP? 3) Dobrý den, do kolonky 22 se zapisuje celková fakturační částka nebo může tato fakturační částka ponížena o dopravu, která je FAD účtována? Čili tedy jen celková cena za zboží? Děkuji za odpověď. 4) Je nebo není povinnost proclívat zboží ihned po vstupu na území EU z 3.z. tedy zboží dojde lodí do Hamburku, pak po železnici do ČR. Lze proclít až v ČR? Děkuji.

user avatar

Ověřený uživatel

user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 03. 02. 2022, 11:12
| Naposledy upraveno: 17. 05. 2022, 16:11
| Komentáře: 0

1) Jak já poznám ve třetím případě DAP, kde je faktura na celou částku, že dodavatel započetl vedlejší náklady a že tedy pro základ DPH již žádné nejsou? 2) Jak se uvádí do přiznání k DPH snížení ceny (např. z důvodu špatné kvality) při vývozu i dovozu? 3) Přijmu fakturu, na které je uvedeno osvobození §69. Jak ji zahrnu do DPH? 4) Dovoz zboží - vzorků zboží - cena 0, případně placena jen doprava vzorků. Asi není ani vyřízeno rozhodnutí o propuštění zboží do určitého celního režimu? Jak to bude s uvedením do přiznání k DPH?

00:00:04 Takže dobrý den, moje jméno je Marek Rajnoha, dnes tedy máme za úkol probrat některé ty aspekty či náležitosti toho celního prohlášení, které je podáváno celním úřadům při dovozu a vývozu, a některé souvislosti toho celního prohlášení s těmi zejména daňovými aspekty těch dovozů a vývozů. Takže to je ten náš dnešní program. A začneme tedy rovnou bez nějakých složitých úvodů. Na úvod tady zmíním některé ty základní aspekty vyplývající z té celní legislativy.
00:00:46 Takže, jak asi víme, tak ta celní legislativa, která definuje ta pravidla provádění celního řízení při dovozu a vývozu, je v tom základním právním rámci definována jednotně, jelikož EU je tedy 1 jednotné celní území a ve všech členských státech tedy platí stejná pravidla, a ta jednotnost je dána tím, že ty základní celní předpisy jsou vydávány evropskými orgány formou nařízení, tedy jsou přímo účinná tato nařízení ve všech členských státech EU.
00:01:23 A ta legislativa se, jak víme, změnila toho 1. 5. roku 2016, kdy tedy nabyl účinnosti ten nový Celní kodex EU pod tím číslem 952 z roku 2013, tedy byl vydán v roce 2013, ale ta účinnost byla nastavena až na toho 1. 5. 2016. K němu potom Evropská komise vydala tzv. prováděcí předpisy.
00:01:52 1. je tedy to nařízení rady, nařízení komise v přenesené pravomoci pod tím číslem 2446 z roku 2015, dále prováděcí nařízení 2447 z roku 2015, a potom ještě v lednu 2016 bylo vydáno 1 prováděcí nařízení pod tím číslem 341, které zavedlo některá přechodná období, přechodná pravidla pro postupné zavádění těch nových aspektů celního řízení, které tedy přinesl ten nový Celní kodex. No a jelikož došlo tady k té změně té jednotné unijní celní legislativy, no tak muselo dojít také ke změně té české národní celní legislativy, která doplňuje ta unijní pravidla o ty národní aspekty toho dovozu a vývozu.
00:02:46 To se stalo potom s účinností od 29. 7. 2016, kdy tedy v ČR nabyl účinnosti ten nový Celní zákon ČR pod tím číslem 242 z roku 2016. K němu potom samozřejmě byla vydána i nová prováděcí vyhláška pod tím číslem 245 z roku 2016 a v neposlední řadě nabyl účinnosti ten zákon 243 z roku 2016, který právě s účinností od onoho 29. 7. 2016 novelizoval celou řadu českých zákonů. Novelizoval konkrétně necelých 60 českých zákonů, což jsou ty oblasti, kde celní orgány tedy mají různé kompetence, oprávnění, povinnosti.
00:03:37 A nás v průběhu dnešního výkladu bude zejména zajímat ta skutečnost, že zákon 243 z roku 2016 novelizoval mimo jiné zákon o DPH. A ta novela zákona o DPH, která byla samotná, kterou přinesl tento zákon novelizační, tak změnila některé aspekty, které souvisí s vývozem zboží do 3. zemí, zejména některé ty aspekty spojené s tím osvobozením vývozu od DPH, a bude to mít dopad i do toho dnešního výkladu, protože se budeme bavit o těch celních dokladech a jejich vazbě právě na ty daňové aspekty toho dovozu a vývozu. A u toho vývozu nastala jistá změna, kterou samozřejmě v průběhu výkladu zmíníme.
00:04:28 Takže to je ta legislativa, která definuje z pohledu toho celního ten dovoz nebo vývoz. V té 1. části výkladu tedy nejdříve na úvod vysvětlíme i několik základních pojmů, se kterými budeme v průběhu toho našeho výkladu pracovat, a které vyplývají právě z té celní legislativy. Takže 1. pojem, který zmíníme, je pojem dovoz. Vlastně, co to dovoz je. Dovoz je tedy prioritně definován Celním kodexem EU a ta definice dovozu v tom Celním kodexu je velmi jednoduchá. Vidíme ji na snímku. Ta definice zní, že dovozem se rozumí dopravení zboží ze států mimo EU, ze 3. země, na to jednotné celní území EU.
00:05:21 To je celá definice. Takže je opravdu jednoduchá, ale je důležitá, jelikož z ní vyplývá, že tím dovozem se rozumí to dopravení, tedy ten pohyb toho zboží z té 3. země na to jednotné celní území EU, a to znamená, že celní orgány při dovozu nezkoumají obchodněprávní důvod toho dovozu. Celníky nezajímá, jestli to zboží, které je dováženo z 3. země, jestli je nakupováno, tedy jestli při tom dovozu dochází k tomu přechodu práva na, vlastnického práva za úplatu. Nezajímá celníky, jestli je dováženo s přechodem vlastnického práva bezúplatně, tedy zdarma.
00:06:05 Nezajímá celní úřad, jestli je dováženo bez přechodu vlastnictví, např. za účelem pronájmu, zápůjčky, zušlechtění, opravy, atd. To prostě není podstatné. Pokud tedy to zboží skutečně je fyzicky dopraveno z té 3. země na to jednotné celní území EU, tak to prostě dovoz je. No a ten dovozce, ten deklarant, musí řešit ten dovoz celně. Takže musí podat nějaká ta celní prohlášení s návrhem na propuštění toho dováženého zboží do nějakého celního režimu. Další definice je definice vývozu. Ta definice je úplně stejná jako u dovozu.
00:06:45 Takže tím vývozem se rozumí dopravení zboží, tentokrát to je ovšem z toho jednotného celního území EU do 3. země. No a ten důsledek té definice je stejný jako u toho dovozu. Takže ani při vývozu celní orgány nezkoumají onen obchodněprávní důvod toho vývozu. Takže opět celníky nezajímá, jestli to vyvážené zboží je prodáváno, jestli je vyváženo s přechodem vlastnického práva bezúplatně či zda je vyváženo bez přechodu vlastnictví. Prostě pokud zboží má být dopraveno do 3. země, tedy vyvezeno, na základě jakéhokoliv obchodněprávního důvodu, tak to prostě vývoz je.
00:07:26 No a ten deklarant musí řešit ten vývoz celně, tedy musí podat to celní prohlášení s návrhem na propuštění toho vyváženého zboží do toho režimu vývoz. Takže to jsou ty 2 základní pojmy dovoz a vývoz. Další pojem, který nás bude zajímat je to celní prohlášení. Celní prohlášení obecně je definováno jako projev vůle toho deklaranta, tzn. je to ten návrh toho deklaranta směřující k propuštění toho zboží do nějakého celního režimu. To znamená, je to jakási žádost Celnímu úřadu o to, aby Celní úřad tedy v rámci celního řízení to zboží propustil do příslušného celního režimu.
00:08:06 To celní prohlášení se tedy po nabytí účinnosti toho nového celního kodexu od 1. 5. 2016 povinně podává elektronicky, tedy ten deklarant doručuje celnímu úřadu ten elektronický datový soubor celního prohlášení ve formátu XML, nicméně v rámci těch přechodných období po nabytí účinnosti nového celního kodexu ještě stále celní orgány v jednotlivých členských státech mají právo přijímat i ta papírová celní prohlášení, tedy na tom jednotném správním dokladu, tzv. JSD.
00:08:44 To znamená, že standardně elektronicky, ale v některých případech se ještě můžeme setkat i s tím papírovým celním prohlášením a v průběhu výkladu ještě zmíníme další možnou formu podání celního prohlášení. A nás budou dnes zajímat samozřejmě zejména některé náležitosti toho celního prohlášení, a k čemu vlastně slouží i mimo toho, že je tím návrhem na propuštění do toho celního režimu. Další pojem, který na úvod zmíníme z toho hlediska celního, je také důležitý a to je pojem celní režim. Obecně, co to je celní režim, tento pojem.
00:09:29 A abych tento pojem mohl vysvětlit, tak si to musíme krátce rozdefinovat nebo se k tomu nějak dopracovat. Takže musíme začít definicí něčeho obecnějšího, a to je vlastně definice celního řízení. Co to vlastně je celní řízení, resp. co je účelem celního řízení, proč vlastně ten deklarant musí při dovozu či vývozu chodit na ten celní úřad, posílat tam ona celní prohlášení, absolvovat ono celní řízení. Co je účelem celního řízení. Samozřejmě těch účelů celního řízení můžeme identifikovat celou řadu.
00:10:08 Můžeme třeba při dovozu spatřovat v tom celním řízení ten účel fiskální, tzn. to vybírání cel do rozpočtu EU. Můžeme při dovozu a vývozu identifikovat ten účel ochranný. To jsou různá obchodněpolitická opatření, zákazy dovozu, vývozu, omezení dovozu a vývozu množstevního charakteru, různá antidumpingová cla, povolovací řízení, licence, že, atd., atd., ten ochranný účel. Ale co je ten úplně nejprioritnější nebo-li nejelementárnější účel celního řízení. Ten je pouze 1 a to je získat od celního úřadu povolení se zbožím nakládat na území EU v požadovaném rozsahu.
00:10:56 Celní řízení není nic jiného než řízení za účelem získání povolení se zbožím nakládat. Takže vlastně tím podáním celního prohlášení ten deklarant pouze žádá celní úřad o to, aby mu povolil to nakládání s tím zbožím na území EU. No a každý celní režim definuje jiný rozsah nakládání. Takže např. pokud deklarant při dovozu bude celnímu úřadu podávat celní prohlášení na propuštění do celního režimu volného oběhu, no tak tím vlastně pouze žádá celní úřad o to, aby mu celní úřad povolil s tím dovezeným zbožím nakládat na území EU zcela volně, nic více. Tzn., že žádá o povolení nakládat volně.
00:11:47 A to povolení samozřejmě může mít nějaké podmínky. Podmínkou toho povolení nakládat volně může být samozřejmě povinnost platit clo, může tam být samozřejmě povinnost plnit nějaká opatření, licence, povolení dovozu, antidumpingová cla, že, atd., ale pořád to je pouze povolení nakládat volně se zbožím na území EU. Když deklarant bude podávat celní prohlášení na propuštění zboží do celního režimu vývozu, tak tím pouze žádá o to, aby mu celní úřad povolil s tím zbožím nakládat v rozsahu jeho dopravení přes tu vnější hranici EU do 3. země, tedy ho vyvézt, povolení nakládat volně.
00:12:29 Opět to povolení může mít podmínky. Tzn., podmínkou může být samozřejmě splnění nějakých obchodně politických opatření, povolení vývozu licence, kontrola vývozu zboží dvojího použití, atd., atd., ale je to pořád povolení dopravit do 3. země. Když bude ten deklarant třeba při dovozu podávat např. celní prohlášení na propuštění do celního režimu uskladnění v celním skladu, tak tím pouze žádá o to, aby mu celní úřad povolil s tím dovezeným zbožím nakládat na území EU pouze v rozsahu jeho skladování v prostorách nějakého povoleného celního skladu, nic více.
00:13:12 Co z toho tedy vyplývá, na výběr celního režimu nemá žádný vliv obchodněprávní důvod toho dovozu nebo vývozu. Ten deklarant tedy vybírá celní režim, do kterého bude chtít zboží propustit, pouze podle potřeby nakládat, pouze podle potřeby nakládat. Takže na výběr celního režimu nemá žádný vliv, kdo je vlastníkem zboží. Na výběr celního režimu nemá žádný vliv je-li za zboží placeno či nikoliv. Na výběr celního režimu má vliv pouze jediné, potřeba nakládat. Takže si to můžeme namodelovat na 1 jednoduchém modelovém příkladu. Řekněme, že si vypůjčíme stroj ve Švýcarsku. Bude to výpůjčka zdarma.
00:14:02 Prostě my se nebudeme stávat vlastníky toho stroje, my si ho prostě půjčujeme. My za ten stroj nebudeme platit, je to zdarma, ale ten stroj bude dopraven do EU třeba sem do ČR, tedy bude dovezen.
00:14:16 No a my coby dovozci, deklaranti, budeme povinni samozřejmě podat celnímu úřadu celní prohlášení za účelem propuštění toho zboží do nějakého dovozního celního režimu nebo budeme muset podat celní prohlášení a požádat tedy celní úřad o to, aby nám povolil s tím strojem nakládat na území EU v nějakém rozsahu toho nakládání, ale to, že nejsme vlastníky, to, že za ten stroj neplatíme, to nás neomezuje ve výběru toho celního režimu. My si ho vybereme pouze podle potřeby nakládat, takže klidně můžeme podat celní prohlášení na propuštění toho stroje do celního režimu volného oběhu.
00:15:01 Protože prostě s tím strojem budeme chtít nakládat volně. Samozřejmě budeme třeba muset platit clo, ale můžeme to udělat. Tzn., že na výběr celního režimu opravdu nemá žádný vliv obchodněprávní důvod toho dovozu či vývozu, ale pouze potřeba nakládat, což je důležitá informace, která bude potom souviset i s některými aspekty dalšího výkladu. Co se týče těch dokumentů celních, tzn. těch celních prohlášení a těch rozhodnutí o propuštění do těch celních režimů, tak na úvod zmíním ještě 1 důležitý aspekt, který souvisí s tím nakládáním, s těmi dokumenty.
00:15:42 Jelikož ta novela celního zákona, účinná od toho nebo, pardon, to nebyla novela celního zákona, to byl vydaný nový celní zákon s účinností od toho 29. 7. 2016, tak tento nový celní zákon prodloužil lhůtu, ve které tedy deklarant je povinen uchovávat veškerá rozhodnutí v celním řízení a současně také veškeré doklady a informace, které byly použity pro vyplnění toho celního prohlášení, tzn. různé přílohy celního prohlášení, různé dokumenty, ze kterých ten celní deklarant, který vyplňoval celní prohlášení, čerpal různé údaje atd., tak tyto,
00:16:28 tato rozhodnutí v celním řízení a tyto doklady a informace tedy nově od toho 29. 7. 2016 deklarant je povinen uchovávat, tedy archivovat, po dobu 10 let. Před nabytím účinnosti toho nového celního zákona tedy do toho 29. 7. 2016 ten starý celní zákon tuto lhůtu definoval jako 3 letou. 3 roky od konce roku, ve kterém to zboží bylo do celního režimu propuštěno. Takže ta, tím novým celním zákonem ta lhůta byla prodloužena na 10 let, na 10 let. A současně ten nový celní zákon zavedl novou skutkovou podstatu nezákonného jednání.
00:17:15 Tzn., ten nový celní zákon definuje nové jednání, které se považuje za nezákonné, tedy které se považuje za porušení celních předpisů, a tímto jednáním je právě ono neuchovávání těch informací a dokladů v té lhůtě 10 let. Co to znamená, pokud v průběhu desetileté lhůty celní úřad přijde na kontrolu a zjistí, že deklarant některý doklad, některé rozhodnutí v celním řízení, některé celní prohlášení, nějakou informaci skartoval, smazal, nemá ji uchovanou, tak se to nově považuje za porušení celních předpisů, a za toto porušení celních předpisů tedy celní úřad má právo udělit sankci, pokuty.
00:18:02 Tzn., nejen, že došlo k prodloužení lhůty, ve které tedy deklarant je povinen ony doklady uchovávat a informace současně, ale také je to pod sankcí, tzn., že ten deklarant je nově povinen uchovávat veškerá rozhodnutí o propuštění do toho celního režimu a pokud tedy je to celní prohlášení podáváno elektronicky, tak tím rozhodnutím je ten elektronický soubor celního prohlášení v tom formátu XML, ve kterém tedy chce, do kterého celní úřad uvedl, přidělil, to tzv. referenční číslo toho dovozu či vývozu, tzn. to tzv. číslo MRN, to je to rozhodnutí,
00:18:48 pokud by bylo podáváno ještě v rámci onoho přechodného období celní prohlášení papírovou formou na tiskopise jednotného správního dokladu, tak tím rozhodnutím potom je to JSD potvrzené celními orgány. Takže musíme uchovávat ta elektronická rozhodnutí či papírová rozhodnutí o propuštění, ale jak už bylo řečeno všechny podpůrné doklady, které prokazují správnost údajů v tom celním prohlášení, a to mohou být jakékoliv dokumenty, ze kterých jsme čerpali při vyplňování toho celního prohlášení. Mohou to být samozřejmě doklady o ceně, faktury, proforma faktury.
00:19:28 Mohou to být různé přepravní dokumenty, různé nákladní listy, balící listy, různé certifikáty, licence, povolení, doklady o shodě, že, atd., prostě všechny podklady, které jsme potřebovali pro vyplnění celního prohlášení, musíme spolu s tím rozhodnutím v celním řízení prostě uchovávat oněch 10 let. Samozřejmě, že deklarant je oprávněn uchovávat ty doklady v jakékoliv formě, v jakékoliv formě, jakémkoliv formátu, v jakém sám chce. Takže samozřejmě můžeme uchovávat ty dokumenty v listinné podobě, někde si je šanonovat, i když ten trend samozřejmě dnes je ta elektronická archivace.
00:20:10 Takže samozřejmě můžeme v listinné formě, v elektronické formě. Je to čistě na svobodné vůli toho deklaranta. Takže to je to uchovávání těch dokladů po dobu 10 let. Ještě možná 1 poznámka, proč vlastně k tomu prodloužení té lhůty z té původní tříleté lhůty na tu lhůtu novou desetiletou došlo. Ty důvody jsou v podstatě do jisté míry 2. Ten 1. je, že Celní správa má právo provádět tzv. následnou kontrolu po propuštění zboží do celního režimu.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.