Přehrát ukázku
Pohledávky, závazky, finanční účty v nestátním neziskovém sektoru 2026
Témata
- Pohledávky a závazky (dluhy)
- Vymezení, splatnost, ocenění
- Účtování a vykazování
- Cizí měny
- Konfirmace
- Dodanění dluhů
- Opravné položky a odpisy pohledávek
- Faktoring
- Úvěry, zápůjčky a jejich úročení
- Krátkodobost a dlouhodobost
- Finanční majetek
- Pokladna a bankovní účty
- Ostatní fin. majetek dlouhodobý i krátkodobý
Štítky
Jak pracovat s videozáznamem
1
KROK 1
Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.
2
KROK 2
Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.
3
KROK 3
Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.
Videolektor nabízí
Dotazy po skončení školení
I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.
Účast na živých vysíláních
Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.
Pokročilé vyhledávání
Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.
Minimálně 50 nových školení
Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."
Interaktivní testy
Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.
Neomezené přehrávání
Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.
Načíst nové
Ověřený uživatel
5 let s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
5 let s VL
Přidáno: 24. 03. 2026, 13:55
| Naposledy
upraveno: 30. 03. 2026, 16:19
| Komentáře: 0
Dobrý den, neziskovka přijala dotaci 50 tis. Kč v 12/2025 na účet. Vyúčtování a náklady budou v 8/2026.
V roce 2025 zaúčtuji do výnosů příštích období? Děkuji.
Ověřený uživatel
2 roky s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
2 roky s VL
Přidáno: 24. 03. 2026, 13:24
| Naposledy
upraveno: 30. 03. 2026, 16:19
| Komentáře: 0
Jsme zapsaný spolek s úzkým základem, vznik 6.9.2025, za rok 2025 máme pouze zřizovací výdaje. Musíme podávat daňové přiznání 2025 ?
Ověřený uživatel
5 let s VL
Dotaz k živému vysílání
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
5 let s VL
Přidáno: 24. 03. 2026, 13:19
| Naposledy
upraveno: 24. 03. 2026, 13:31
| Komentáře: 1
dobrý den, musím přeceňovat dlouhodobý dluh ke 31.12., který je v cizí měně? Peněžní půjčka od mateřské společnosti
Ověřený uživatel
5 let s VL
VYŘEŠENO
Ověřený uživatel
5 let s VL
Přidáno: 24. 03. 2026, 12:12
| Naposledy
upraveno: 30. 03. 2026, 16:19
| Komentáře: 0
Dobrý den, jsme klasické s.r.o. máme přijaté faktury po splatnosti více než 30 měsíců od mateřské společnosti. Tyto faktury byly vyjmuty z daňového základu. Musím je dodaňovat?
Hledat
00:00:05
Krásný, dobrý den, moje jméno je Dagmar Christophová a neziskovým organizacím nestátním, ale i těm ostatním, se věnuji více jak 30 let a jsem moc ráda, že Videolektor udělal ten takový moc pěkný cyklus pro nestátní neziskovky. Spolu už jsme se na některá ta témata potkali a dneska nás čekají pohledávky, závazky a finanční účty. Vypadá to taková krásná procházka růžovou zahradou, ale pochopitelně tam nějaké problémy jsou. Není jich úplně málo.
00:00:41
Jsou tam mnohé styčné body s podnikatelskými subjekty, ale zrovna tak je tam docela dost odchylek, na které si musíme dát pozor, a to proto, že ta doba, kdy už budeme mít společnou účtovou osnovu, respektive společnou vyhlášku podle nového zákona o účetnictví, ta zatím je trochu daleko, protože dřív než v roce 2028 to nebude, a i tak se počítá s tím, že pro ty nestátní neziskovky ve vyhlášce zůstanou určité nuance, kde se tedy budou odlišovat od podnikatelských subjektů.
00:01:23
Takže úplně tak radovat se nemůžeme, že to budeme mít stejné, ale jistě takové ty zbytečné odchylky, které tam jsou dneska, tak by měly být odstraněny.
00:01:33
Vyhlášky jsou zatím jenom v tezích, takže nemá nějakou velikánskou naléhavost teď to studovat, protože do toho detailu se stejně nedostanete, ale je pravda, že to, co se nese celým tím novým zákonem o účetnictví, a tedy potažmo pak tou vyhláškou, standardy se nepředpokládají, že by se vydávaly, tak to já tady budu zdůrazňovat, my se už na to chystáme, připravujeme se už z té závěrky 2026, tedy 2025 a 2027, abychom už tak nějak nasáli ten nový přístup, ten nový pohled.
00:02:11
A ten by hlavně vyzdvihla v tom, že je o tom, jak daná situace, daný stav se zobrazí ve výkazech, protože to je to, co vidí ti externí uživatelé, oni nevidí vaše účetnictví, jestli jste použili účet 315 nebo 378, ale oni vidí, kam se to promítlo v rozvaze a tam je to zajímá.
00:02:39
A zajímají je samozřejmě ty podstatnější věci, nevýznamné záležitosti pro ně nejsou důležité, ale pro to posouzení, ten náhled na vás, je nějaká hladina té významnosti, může být pro každého uživatele jiná, to je takový ten zádrhel té celé věci, že tedy vy musíte myslet jakoby na všechny uživatele, ať už to je váš zřizovatel nebo ten nejvyšší orgán, ať už je to někdo, kdo si čte závěrku na justici, protože většina z vás povinně zveřejňuje účetní závěrky na krajském soudu, ať už je to banka, ať už je to Finanční úřad, poskytovatel dotací, dárci, členové, když to bude třeba nějaký spolek.
00:03:25
Takže tito všichni uživatelé se o to zajímají a ty pohledávky, závazky a ten finanční majetek popravdě je zajímá velmi moc, že ano? Oni často moc nerozumí těm nákladům, výnosům, když je to v podvojném účetnictví ještě, tak ty příjmy a výdaje, když jsme v jednoduchém, ale pohledávkám a závazkům rozumí každý a finančnímu majetku už vůbec každý, protože podle něj má tendenci posuzovat jaksi životaschopnost toho subjektu a jeho situaci. Samozřejmě finanční situaci, ano, ona začíná od toho finančního majetku.
00:03:58
Takže já jsem si to dnešní téma uspořádala takto, jak vidíte tady v programu, půjdeme postupně po těch jednotlivých okruzích. Začneme tedy pohledávkami a závazky nebo dluhy, vysvětlíme si, jaký je mezitím rozdíl, ono to vypadá teďka trochu na ten zmatek, že ano, mezi těmi pojmy, a jak se tedy účtují, jak cizími měnami, co to je konfirmace, jestli ji musím dělat, i ty daňové konsekvence si povíme, ať už dodaňování dluhu nebo daňové opravné položky, odpisování pohledávek atd. atd. Tak jo, pojďme na to.
00:04:36
Pojďme tedy na pohledávky a závazky nebo taky dluhy a nejdříve si řekneme, co to je, povíme si něco o splatnosti a povíme si o oceňování. Když to vezmu od lesa, tedy z občanského zákoníku, tak je tam nějaká definice majetku, ano, co té osobě patří.
00:05:03
Jsme právnická osoba, že ano, neziskovka nestátní, tak té právnické osobě patří, a když tedy to dovedeme dál, to je v podstatě, to jsou ta aktiva, bychom trošku zjednodušili, ono to není to samé, že ano, protože ne vše, co vidíme v aktivech, máme třeba drobný majetek, který jsme dali do nákladů a vedeme si ho někde jenom operativně, možná někteří ani to ne, anebo máme nějakou hranici, tak to tam taky není vidět všechno. Mělo by to být to všechno.
00:05:34
A pokud máme nějakou významnou položku, která v těch aktivech není vidět v rozvaze, tak bychom o ní měli psát v příloze, aby ten uživatel se dozvěděl, pokud máme podvojné účetnictví. No ale jmění osoby, to je vlastně ten majetek, to znamená, já to zase zjednoduším, ta aktiva minus její dluhy, to je to, my tomu říkáme účetně vlastní mění, kdybychom byli podnikatel, vlastní kapitál, to je to, co by zbylo, kdyby se podařilo ten majetek prodat právě za to, za kolik je v účetnictví, a poplatit z toho všechny naše dluhy. Takto je to, co by tam zbylo, to je to jmění osoby.
00:06:16
No a kdo jste tedy v podvojném účetnictví, ale i v jednoduchém účetnictví, na obojí se vztahuje primárně zákon o účetnictví, účtujeme o stavu a pohybu majetku a aktiv, závazků, pohledávky, ty řadíme samozřejmě do majetku, takže o tomto všem musíme účtovat. Pochopitelně v tom jednoduchém účetnictví tam pohledávky a závazky vedeme jenom evidenčně, protože v peněžním deníku se nám promítne až ta finanční operace, až ty úhrady. Ještě se tedy musíme chvíli zastavit u občanského zákoníku, protože teď si řekneme ten rozdíl mezi tím závazkem a dluhem.
00:06:59
Ten závazek, to je taková nějaká ta obálka, ten celý vztah, kdy máme nějakého věřitele, máme dlužníka a ten věřitel má právo, aby mu dlužník něco plnil. A tomu právu říkáme pohledávka, ano? Takže věřitel má za dlužníkem pohledávku, dlužník obráceně má pochopitelně ale co? No on má ten dluh, ano, toto právo s plněním dluhu uspokojit, má tu povinnost. Musíme to mít, jako že to je povinný vztah, ne že jako dobrovolně si něco, což je třeba problém, já nevím, u darování, to je složitější, že ano?
00:07:39
Tím, že podepíše se darovací smlouva, to ještě není úplně přímá vymahatelnost toho práva, pochopitelně, kdyby potom ten dárce řekl, tak já vám to ale nedám, to, co jsem slíbil v darovací smlouvě z nějakých důvodů, tak vy minimálně máte nárok na náhradu nákladů, které jste vynaložili v očekávání toho plnění. Tak to by byla ta sporná věc, co byste tam řešili. Proto my v účetnictví třeba ty dary jako takové neúčtujeme předpisem, protože my to nevnímáme jako pohledávku, ale účtujeme je až tím vlastním obdržením, ano?
00:08:20
No a takže když to zase zpátky shrnu, takže závazek je celý ten právní vztah, ano, celá ta obálka, celá ta situace, co mezi nimi vznikla, a zahrnuje v sobě jak tu pohledávku, tedy právo věřitele, tak tu povinnost dlužníka, tedy jeho dluh. Dluh je jenom jednou složkou toho závazkového vztahu. Ono možná, kdybychom říkali závazkový vztah, tak to bude takové jasnější, že ano, že to je ten celý ten vztah. Dluh je jenom ten kousek, ta pasivní strana.
00:08:49
Většinou samozřejmě, když ten dluh zanikne, protože se nějakým způsobem splní, nejčastěji zaplacením, ale třeba započtením, tak zanikne ten závazkový vztah. Ale ne vždycky, ano, to ještě jako nemusí tak nezbytně vždycky být. Zpravidla ano. A pohledávka je tedy, pokud já jsem v pozici věřitele, tak moje právo, aby mi dlužník plnil, ano?
00:09:14
Takže tam mám tu pohledávku, přičemž ta vlastní pohledávka, nějaká ta jistina, tak mívá příslušenství, což jsou typicky úroky, ale úroky by to byly třeba ze zápůjčky, z něčeho, co je ve vztahu nějakého zapůjčení peněžních prostředků, ale mohlo by to být zapůjčení třeba i zásob. Zásoby taky, pokud jsou vymezeny druhově, já nevím, zapůjčíte někomu metrák uhlí, protože mu na jaře dochází uhlí a potřeboval by, vám zbytečně přebývá, tak mu zapůjčíte, řeknete, no a vrátíte mi to zase na podzim a zase mě vrátíte ten metrák uhlí.
00:09:55
No a samozřejmě nevrátí ten samý metrák uhlí, ale nějaký jiný, který potom koupí, a to je typicky zápůjčka, a pokud si tam domluvíte nějaké úroky jako odměnu za to, tak pochopitelně je to příslušenství.
00:10:09
Spíš se potom častěji asi budete setkávat s úroky z prodlení, to už je sankční záležitost, pokud já mám za někým pohledávku, ta pohledávka už je splatná a on mi ji nezaplatil, tak mně nabíhají - mně nabíhá nebo mám nárok požadovat úroky z prodlení, přičemž buďto jsme si je sjednali, pak to jsou takové, které jsme si řekli v té smlouvě, smlouva většinou nemusí být písemná, ale přesto je nějaká smlouva, je tam ten závazkový vztah, jenom se to hůř prokazuje, kolik jsme si sjednali, ano, to je ten celý problém, a pokud jsme si to nesjednali výslovně,
00:10:48
tak potom nastupuje ta zákonná úprava úroku z prodlení, což je vlastně reposazba aktuální k prvnímu dni pololetí, ve kterém nastalo prodlení, + 8 %. A to se tam drží celou dobu, dokud nedojde tedy k doplacení. Pochopitelně vždycky se počítá z té nedoplacené částky, takže musím to počítat přes dny, aby to tam vycházelo, ano? Takže to je další příslušenství. Takže běžné úroky za nějaké zápůjčky, úroky z prodlení jako sankce za prodlení s placením nebo jakýmkoliv plněním.
00:11:23
Ono si to nemusíte představovat jenom u pohledávky a náklady spojené s uplatněním, protože mě to stojí advokáta, soudní poplatky, mě to stojí nějaký čas a energii., můžete dokonce vyžadovat i paušální částku automaticky, když zahájíte takové vymáhání, 1 200 za tu jednu pohledávku, to je zase věc přímo z občanského zákoníku, ano? Takže toto jsou příslušenství, ale příslušenství nejsou smluvní pokuty, i když to vypadá, jako že to je podobné, přece někdy dokonce si ty smluvní strany sjednávají, že si dají jako sankci, když nebude včas platit, tak smluvní pokutu. To jim nikdo nebrání.
00:12:07
Jenom si musí uvědomit, že tím vzniká samostatná pohledávka, není to příslušenství té první pohledávky, a kdybych to pak chtěla žalovat, tak já budu žalovat zvlášť tu pohledávku jako takovou a zvlášť ty smluvní pokuty, které budu muset vyčíslit k datu podání žaloby.
00:12:25
Tím mně vlastně přestanou naskakovat nebo bych to pořád musela aktualizovat, rozšiřovat tu žalobu, na rozdíl od úroku z prodlení, které se drží jako klíště té pohledávky a pořád tam narůstá, že ano, dokud se nezaplatí, tam to prostě přihlásíte obecně, takže to je jedna komplikace a druhá komplikace je v tom, že i z té přihlášené smluvní pokuty budete platit soudní poplatek na rozdíl od úroku z prodlení, ano? Takže je to takové dvě nešikovnosti, proč nedoporučuji to takto zaměňovat a spíš se držet těch úroků z prodlení a smluvní pokuty si nechávat na jiné situace, ano?
00:12:59
Něco měli předat, nepředali, třeba stavbu, tak za to smluvní pokutu. Jak si ji stanovíte, jestli to bude podle dní, jestli to bude jednorázová věc, to je věcí smluvního ujednání. No a kdybychom dělili pohledávky podle toho, jestli tzv. vznikly u mne, u mě, tak ty bychom nazvali vlastní pohledávky. Já jsem byla tím původcem, ať už proto, že jsem půjčila peníze, nebo protože jsem měla nějaké výnosy a někomu jsem fakturovala tou fakturou a vznikla mi ta pohledávka, to jsou ty moje, ty vlastní. Ale můžu k té pohledávce přijít i jinak.
00:13:42
Buď to, že ji od někoho koupím úplatně, postoupí on mi ji, nebo vklad, to asi spíš většinou ne u těch neziskovek, ale může tam být darování. Někdo vám daruje pohledávku nebo ji zdědíte v rámci dědického řízení od nějakého zůstavitele, který vám chtěl něco věnovat a třeba vás ustanovil univerzálním dědicem a byly tam i nějaké pohledávky. A vy pochopitelně u těch bezplatných úkonů máte právo si to nevzít. Nemusíte, nejste povinni přijímat dar, nejste povinni přijímat dědictví a vždycky je to potřeba rozmyslet, co teda je tím vaším cílem, jak to chcete.
00:14:28
Když půjdeme na závazky, tak už jsem naznačovala, že závazky vznikají ze smlouvy, je tam nějaké plnění majetkové povahy a je tam tedy, jak už jsem zmiňovala, ta vzájemná vazba, vzájemný vztah pohledávka versus dluh a smlouva. To je přece projev vůle. Dva se sešli, někdy i víc, ale minimálně dva, že ano, abychom měli smlouvu, tak a kteří měli vůli si něco vzájemně upravit, na tom se dohodli, vtělili to buďto do písemné smlouvy, nebo si to řekli ústně. Když si to řekli ústně, tak velmi doporučuji, abyste potom udělali alespoň potvrzení třeba e-mailem.
00:15:15
Potvrzuji, že dnes jsme se dohodli na smlouvě takové makové s těmito podmínkami, a ta druhá strana, aby vám to takto odsouhlasila, abyste si vlastně nemysleli každý něco jiného a něco jiného si pak nepamatovali, já nevím, po dvou letech, kdy se začnete o tom vztahu dohadovat a začne to skřípat. A ještě taky dávejte pozor, že může ta smlouva odkazovat na obchodní podmínky. S tím se setkáváte, já nevím, u telefonních operátorů, setkáváte se s tím u energetických závodů atd., atd., pojišťovny, banky.
00:16:00
A ta smlouva musí říct, ano, součástí jsou obchodní podmínky, pak nemůžete říct, že vás nezajímají a že jste je nečetli a že jsou moc malými písmenky, to jako tím se ony stanou vlastně součástí té smlouvy a ta smlouva pak může být stručnější. Tak, ona ta smlouva by dokonce mohla vzniknout i úkonem tzv. konkludentně, když půjdete kupovat rohlíky do samoobsluhy, tak taky jako o tom neuzavíráte smlouvu, nemusí padnout jediné slovo, přesto jste si na té pokladně ty rohlíky vyměnili za peníze, čímž vznikla kupní smlouva konkludentně, ano?
00:16:38
Tak trošku problém máme s vymezením záloh, protože občanský zákoník to vidí tak, že má se zato, že když jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, před uzavřením smlouvy, čtete to se mnou, před uzavřením smlouvy něco dala, tak že to je záloha. No, já spíš teda bych řekla, že se to typicky dává po uzavření smlouvy, ale před plněním té smlouvy, že ano, že to je ta typická situace.
00:17:11
My si s tím účetně poradíme, že ano, my víme, že tedy zálohovou fakturu neúčtujeme předpisem, nepředepisujeme žádnou pohledávku, závazek v tu chvíli, kdy se dohodneme, že nějaká záloha bude, ale teprve až běží ta úhrada, tedy pokud to bude přijatá záloha, tak přijímám peníze na běžný účet 221 nebo na pokladnu 211, já používám trojmístná čísla účtu, byť bych pochopitelně nemusela, protože účtový rozvrh, ten směrný, nebo směrná účtová osnova říká povinně jenom čísla účtových skupin, ale aby nám to fungovalo do rozvahy, tak my si musíme dát podrobnější členění, tak já zachovávám takové,
00:17:56
jak jsme byli roky, roky dávno zvyklí, tak si myslím, že většina z vás to používá podobně a nebudete s tím být problém. Takže na té má dáti straně máme přijaté peníze, o ty nám šlo, abychom dostali peníze, no a co je to na té dalové straně? Nabízela by se 324, že ano, přijaté zálohy.
00:18:20
No, máme interpretaci Národní účetní rady, která se týká přijatých záloh, sice primárně těch v cizí měně, jenže ono to tam vlastně je míněno velmi zeširoka a bylo to uchopeno takto zeširoka, že vlastně na té 324 je to interpretace I-47, takže tam by měly být jenom takové zálohy, kde počítám, že k tomu plnění nedojde, že já teda nic nedodám, neposkytnu, protože se změnily okolnosti, ne, že bych byla podvodník, ale protože se něco pak změnilo, a já budu vracet. Já opravdu mám dluh 324 je fakt dluh.
00:19:08
Když mi někdo dá zálohu a počítáme určitě minimálně na začátku, že já za to budu poskytovat plnění, poskytnu nějakou tu službu, dodám zboží, dodám výrobek, to je vlastně úplně jedno co, tak já přece nepočítám, že mám dluh, že bych měla nějaké peníze vracet. Můj dluh spočívá v tom, že budu dodávat to moje plnění. To ano, ale to není 324, to by měl být nějaký výnos příštích období, 384, když jsem to zatím nedodala, že ano, když je to ta záloha dopředu a ještě nedošlo k vyúčtování, ještě tam není to ostré plnění, ta vlastní dodávka, ano?
00:19:51
A takto bychom to chtěli vidět v rozvaze, že ano, protože kdybyste to tam zobrazili jako dluh, tak by se to tvářilo, jak dlužíte doleva, doprava, ale vy nedlužíte, vy máte jenom nějakou rozpracovanou zakázku přichystanou, kde se bude uskutečňovat dodávka, třeba se to zrovna potkalo okolo toho konce roku, kdy v jednom roce jste přijali peníze a v druhém roce bude ta vlastní dodávka, takže to všichni vidí v té rozvaze. A lépe, aby to viděli tady, protože to je jakási jistota, budu mít výnosy, výnosy příštích období.
00:20:26
Takže to je jeden takový zádrhel, druhý zádrhel, teoreticky by záloha mohla být i dlouhodobá na té 900, na 95. Ale podle toho výkladu, co jsem teď říkala, to je v podstatě protimluv, že ano? Vy byste tím říkali, že jim ji vrátíte za víc jak rok, že jste se tak dohodli. To se asi málokdy stane, že ano, že to je ta vratitelná, že toto plnění je pravděpodobné, že nenastane, že budu vracet zálohu, ale že ji vrátím víc jak za rok, tu dlouhodobost deklaruji tímto, tak tu jsem tady ani nedávala, protože to vidím jako opravdu velmi, velmi okrajové.
Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.
Hodnocení
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 24.03.2026, 14:07
Super webinář 👍
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 24.03.2026, 14:06
Více takových školení, moc děkuji.
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 24.03.2026, 14:06
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 24.03.2026, 14:06
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 24.03.2026, 14:05
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 24.03.2026, 14:05
Ověřený uživatel
Ověřený uživatel
Přidáno: 24.03.2026, 14:05
3 570
Kč
2 950
Kč bez DPH
Koupí školení získáte:
- Neomezený přístup k videozáznamu
- Prezentaci a materiály od lektora
- Doslovný přepis záznamu školení
- Test k ověření znalostí
- Přístup do online poradny
Pro spuštění videozáznamu potřebujete jen
internetové připojení a běžný počítač
