Odložená daň 2022
Play preview Přehrát ukázku
Videozáznam
4.10.2022 (Út)
3 h 35 min.
Ing. Daniel Horad

Odložená daň 2022

O školení
Přepis
Dotazy (3)
Odložená daň je považována za složitou a abstraktní část účetnictví. Na tomto semináři se pokusíme ukázat, že to může být veskrze jednoduchý a zajímavý nástroj, jak naopak účetnictví účelně obohatit.

Obsah školení

  • proč vůbec přemýšlíme o odložené dani a k čemu slouží
  • zdroje odložené daně
  • díky čemu vzniká odložená daňová pohledávka a díky čemu závazek
  • jak se sazbou daně
  • komplexní příklad na výpočet odložené daně

Pro koho je školení určeno

Pro účetní, metodiky, ale i pro auditory, kteří odloženou daň ověřují.

Související události

Štítky

Ing. Daniel Horad

Účetní, auditor a daňový poradce. Po dvanácti letech v auditorské části skupiny TPA Horwath, kde byl mimo jiné zodpovědný za metodiku auditu, konsolidace a IFRS, se nyní věnuje účetnictví menších firem, daňovému poradenství, činnosti zkušebního komisaře KDP ČR a lektorské činnosti.

Všechna školení lektora (36)

Co říkají naši zákazníci

Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.
Šárka Holečková
Věrný předplatitel od roku 2020
Účetní ve firmě COMPEK MEDICAL SERVICES, s.r.o.

„Videolektor mi pomáhá udržet si základní přehled v různorodých oblastech účetnictví – sleduji aktuální školení a podle potřeby se mohu vracet ke konkrétním pasážím nebo si vše pročíst v přepisu. Oceňuji možnost dodatečně se doptat lektora i to, že nemusím nikam cestovat a přesto mám k dispozici kvalitní vzdělávání. Velmi si cením odbornosti přednášejících, především pana Marka Reinohy a paní Ing. Hany Ondruškové, která na mě opravdu silně zapůsobila.“

Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.
ThDr. Ing. Pavel Skala
Věrný předplatitel od roku 2014
Auditor, majitel firmy Skala, s.r.o.

„Nemusím chodit na přednášky. Stačí se jen posadit k počítači a potřebné informace jsou na světě. Navíc je zde výborná odborná a pedagogická úroveň přednášejících. Vřele doporučuji všem, kteří chtějí ušetřit čas, ale taky peníze.“

logo ekus
Ing. Miroslava Zbořilová
Věrná předplatitelka od roku 2018
Daňová poradkyně a jednatelka firmy EKUS HK, s.r.o.

„Již řadu let využíváme předplatné školení ve Videolektorovi a s radostí mohu tuto službu doporučit i ostatním. Oceňuji zejména kvalitu lektorů, široký záběr témat i možnost neomezeně se vracet k záznamům školení.“

Jak pracovat s videozáznamem

1

KROK 1

Videozáznam můžete sledovat kdekoliv, kde máte přístup k internetu. Stačí se jen přihlásit k vašemu uživatelskému účtu. Můžete jej sledovat přímo na webu Videolektora nebo si záznam stáhnout a pustit třeba na cestách nebo na chatě.

2

KROK 2

Každý videozáznam je pro vás připraven ke zhlédnutí do 5 pracovních dní od živého vysílání školení. Jakmile bude videozáznam online, upozorníme vás e-mailem. Přehled nově vydaných videozáznamů, uvidíte také po přihlášení k vašemu uživatelskému účtu.

3

KROK 3

Celý videozáznam obsahuje zpravidla víc jak 3 hodiny plné informací. Můžete si jej pustit od první do poslední minuty, ale také si jednoduše vyberete díky obsahu nebo prezentaci pod videem jen určitou část, která vás zajímá.

Videolektor nabízí

tmp -ikona

Dotazy po skončení školení

I po ukončení školení můžete pokládat dotazy a vést tak diskuse jak mezi sebou, tak s našimi specialisty a občas i přímo s lektorem. Nově vám na dotazy odpovídá také náš Honza - virtuální poradce, který poskytne odpověď na dotaz ihned.

tmp -ikona

Účast na živých vysíláních

Nadcházejících školení se můžete zúčastnit online a v průběhu můžete pokládat lektorovi živé dotazy. Stačí se na ně předem přihlásit. Po skončení budou k dispozici jak záznam, tak veškeré materiály.

tmp -ikona

Pokročilé vyhledávání

Díky pokročilému vyhledávání v zákaznické sekci můžete jednoduše nalézt informace napříč školeními a dotazy od zákazníků.

tmp -ikona

Minimálně 50 nových školení

Během 12 měsíců připravíme minimálně 50 nových školení, která se budou týkat změn v zákonech a předpisech, ale také nabídnou výklad postupů a praktické příklady."

tmp -ikona

Interaktivní testy

Pro ověření znalostí k dané problematice slouží interaktivní testy. Ihned obdržíte výsledky a můžete se v záznamu podívat na ty pasáže, ve kterých jste chybovali.

tmp -ikona

Neomezené přehrávání

Záznamy z školení spustíte v libovolném prohlížeči přímo na vašem počítači, tabletu nebo chytrém telefonu. A přehrát si je můžete kolikrát budete potřebovat.

Načíst nové
Položit dotaz
Typ dotazu
user avatar

Ověřený uživatel

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

Přidáno: 04. 12. 2025, 12:35
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den, prosím o radu, jestli jsme povinni účtovat o odložené dani. Jsme odštěpný závod německé GmbH, provádíme pro ně práce ve mzdě. Nemáme žádný majetek ani materiál. Německému zřizovateli každý měsíc fakturujeme metodou costs plus. Děkuji Novotná

user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

5 let s VL

Přidáno: 27. 05. 2025, 14:17
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

dobrý den, má být účtováno o odložené daňové pohledávce z titulu rozdílu mezi daňovou a účetní zůstatkovou cenou majetku? ODP vychází 300 tis.
Dále z titulu opravné položky k zásobám vychází PDP 600 tis. Kč
celkem ODP 900 tis. Kč
děkuji

user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Dotaz k záznamu VYŘEŠENO
user avatar

Ověřený uživatel

3 roky s VL

Přidáno: 14. 01. 2025, 11:30
| Naposledy upraveno: 19. 12. 2025, 17:08

Dobrý den,

rád bych se zeptal na účtování.

V 1. roce jsme zaúčtovali odloženou daň 429/481 (kdy jsme měli vyšší účetní zůstatkovou cenu než daňovou)
V dalším roce jsme měli opět účetní vyšší než daňovou zc, tak máme zaúčtován rozdíl, který vznikl na účtech 592/481.

Chci se zeptat na účet 429. Zůstatek na něm bude nadále? Kdy se tento zůstatek vyruší?

00:00:03 Po technických informacích přijde možná to méně příjemnější, a to je něco k odložené dani. Moje jméno je Daniel Horad a je mi ctí, že vás dnešním tématem, který není možná tak úplně to nejlehčí z účetních, tak že vás mám možnost jím provést. Vždycky se sluší pro začátek říci nějakou osnovu, vlastně co vás v těch následujících zhruba čtyřech hodinách čeká. Já začnu vůbec s tím, že se pokusím vysvětlit, proč odložená daň. On je to poměrně nový nástroj nebo v účetnictví relativně nová záležitost.
00:00:45 Pracujeme s ní někdy, já nevím, zhruba od 70., 80. let minulého století, což na účetnictví je velmi krátký věk. Takže se pokusím vysvětlit, proč vůbec byla vymyšlená a co nám dává za informaci, abychom pak měli trošičku jako, řeknu, lepší motivaci se snažit ji spočítat. Protože spočítat ji a zaúčtovat, tak to bude ta hlavní náplň toho dnešního semináře. Já nejdřív popíšu vlastně nějakou základní kostru, jak ten výpočet probíhá a pak, řekněme, zkusím jako nadefinovat nějaký velmi primitivní vzoreček, až se možná trochu stydím tomu vzoreček říkat.
00:01:33 Ale prostě nějakou jako tu kostru výpočtu, jak tady mám napsanou. A pak ten vzoreček nebo tu kostru budeme plnit, protože každý ten atribut toho vzorečku má svoje nějaká specifika. Dost často se řeší, jestli jsem třeba nezapomněl na nějaký rozdíl, ze kterého se odložená daň počítá apod. Takže se pokusím jakoby nastínit, jak ty rozdíly hledat a jak právě žádný nepřehlídnout, případně jak si držet pořád výpočet ze stejných rozdílů, protože stejně jako cokoliv v účetnictví, i odložená daň v účetnictví je kontinuální z účetního období do účetního období atd. atd.
00:02:13 Budeme se bavit o tom, jakou použít daňovou sazbu, což už teď předesílám, že máme v současné době relativně jednoduché, ale historie nás poučila a nějaký možný vývoj v budoucnosti naznačuje, že i to nebude úplně zbytečné téma. Co s odloženou daňovou pohledávkou - specifické téma. Princip opatrnosti v odložené dani. No a potom, jak o té odložené dani účtovat.
00:02:47 To, co tady nemám v té osnově napsané, tak na konci si zkusíme takový příklad komplexní, který podle mě není, nebude to žádný schematický příklad, ale naopak sice na jednoduchých číslech, nebudeme počítat s přesností na haléře apod., ale jinak ten příklad bude odpovídat praxi takové, s jakou se opravdu můžete potkat. Takže doufám, že i ten příklad bude v tomto užitečný. Tak. No a pojďme. To je tedy, co nás čeká. No a pojďme se podívat na ten první bod. Proč vůbec o odložené dani účtovat? Já to zkusím uvést na takovém poměrně zase jednoduchém jakoby příkládku.
00:03:45 Představte si, že máme firmu a ta má nějaké zásoby, ty tzv. ležáky, o kterých tušíme, že už je asi nevyužijeme. Budeme se je možná pokoušet odprodávat, ale samozřejmě za ně nezískáme to, za co jsme je nakoupili. Bude tam poměrně slušná ztráta. Když to uvedu do konkrétních čísel, tak pořizovací hodnota, tedy to, co máme v účetnictví, je 1000 korun, aby se nám to dobře počítalo. A odhadujeme, že ty zásoby prodáme tak za 10 % jejich pořizovací hodnoty. To znamená 10 % z tisícovky, za stovku. Kdybychom to byli schopní prodat okamžitě, tak nemáme vůbec vlastně žádný problém a příklad by byl pryč.
00:04:39 Prodali bychom, zaúčtovali bychom ztrátu z prodeje zásob a bylo by. Jenže já to teď doplním trochu nad to, co vidíte na té prezentaci před sebou. Představme si, že jsme ty zásoby nalezli při nějaké klasické řádné inventuře, při konci účetního období, při sestavování účetní závěrky, dejme tomu, že tu inventuru jsme dělali v lednu, takže už, dá se říct, v tom následujícím roce.
00:05:09 A to znamená, že už určitě nestihneme prodat ty zásoby v tom roce předchozím, ale protože jsme dobří účetní, a protože víme, že existuje něco jako princip opatrnosti, který nám říká, že když najdeme nějakou, i byť potenciální ztrátu, ještě nerealizovanou, ale nějakou, řeknu, hrozící ztrátu, tak na ni musíme nějak reagovat. Musíme ji nějakým způsobem vykázat ve výsledovce. No a jak to uděláme v případě zásob? Velmi jednoduše. Vytvoříme opravnou položku k těm zásobám tak, aby účetní hodnota těch zásob odpovídala té předpokládané prodejní ceně. Co to znamená?
00:05:53 V tom prvním roce, který já tady mám označený jako 20X1, to je ten rok, který uzavíráme, tak vytvoříme opravnou položku ve výši 900, aby pak 1000-900 vycházela ta stovka, což je ta předpokládaná prodejní cena. Opravná položka k zásobám, to není žádná novinka. Samozřejmě generuje nějaký náklad. Koneckonců to je ten náklad, který nám vytvořil tu ztrátu, kterou jsme chtěli ve výsledku promítnout. Ta opravná položka, ten náklad, bude ovšem daňově neúčinný, tzn. budeme ho muset při zjišťování daňového základu z nákladů vyloučit.
00:06:44 Teď, prosím, jenom trošičku bokem, aby nám ten příkládek vůbec nějakým způsobem fungoval, tak nějaké jakoby doplňující údaje. Představme si, prosím, že výsledek hospodaření před zdaněním jak v roce 20X1, tak v roce 20X2 bude vždycky 15 000 korun s tím, že je to současně i, dá se říci, jako kdyby daňový základ. Jinými slovy, všechny náklady a všechny výnosy, které tvoří těch 15 000 korun rozdíl, tak jsou daňově uznatelné. A jediná položka, která v tom výsledku hospodaření zatím není promítnuta, je právě ta opravná položka k zásobám.
00:07:32 To je jenom, abychom vůbec měli jako od čeho odčítat, případně od čeho přičítat. Takže to je jakoby nějaká úvodní situace. Tak. Jak to bude vypadat? Pojďme se podívat nejdřív na ten první rok. To je ten rok, kdy. Jo, já si teď budu muset připomenout, jak kreslit. Jo, už tuším. Tak. Pojďme se nejdřív podívat na ten první rok. To znamená, to je ten rok, ve kterém tvoříme opravnou položku. Jak to bude vypadat s účetnictvím jako takovým?
00:08:19 No, výsledek hospodaření před tou opravnou položku byl 15 000 Kč, to je ta doprovodná informace a my jsme vytvořili opravnou položku, tzn. že jsme ten hospodářský výsledek ještě o výši té opravné položky snížili. A to znamená, odečteme 900, výsledek hospodaření je 14 100 Kč. Já to tady mám zatím takto napsané v textu, ale v následujícím slidu už mám ty hodnoty uspořádané do nějaké tabulky, takže nelekejte se toho, že teď tady je hromada čísel a poměrně asi nepřehledná. Ale jak říkám, na následujícím slidu už to mám srovnané k sobě. Pro srovnání.
00:09:05 Takže hospodářský výsledek před zdaněním 14 100 Kč. Jak bude vypadat splatná daň z příjmů? No tak splatná daň z příjmů, tak ta se zjišťuje tak, že na řádek 10 do daňového přiznání dám hospodářský výsledek před zdaněním, což je těch 14 100 Kč. To jsme si teď spočítali a pak na následujících řádcích té druhé stránky daňového přiznání buď vylučuji nějaké daňové náklady, ty přičítám, nebo vylučuji nějaké nedaňové výnosy, ty bych případně odečetl. V našem případě máme jediný nedaňový náklad, to je ta tvorba opravné položky. Jak jsem před chviličkou řekl, nedaňový náklad je přičítán, takže +900 Kč.
00:09:48 Daňový základ vychází na 15 000 Kč, což je ten náš původní výsledek hospodaření před zdaněním, než ještě jsme tam promítli opravnou položku, takže to vypadá, že to máme dobře. Krát 19 % aktuální sazba daně z příjmů se rovná 2850 korun. Výsledek hospodaření po zdanění, rozdíl 14 100-12 000. Pardon, minus 2850 ta splatná daň. Takže výsledek hospodaření po zdanění 11 250 korun. Tak pojďme se podívat na účetnictví toho následujícího roku. Já teď zase jenom jakoby přidám tu omáčku. To je ten rok, ve kterém my jsme prodali ty zásoby, tam se nám to opravdu prodalo.
00:10:40 No a nekomplikujme si teďka situaci a řekněme, že jsme to prodali opravdu za těch 10 % pořizovací ceny, tzn. za tu stovku. I ta ztráta už je promítnutá v těch 15 000 Kč. A protože víme, že ztráta z prodeje zásob je daňově uznatelná, tak vlastně pořád i platí, že těch 15 000 Kč je prostě kompletně daňově uznatelných. Výsledek hospodaření, když ho budu chtít dopočítat, tak jak bude vypadat? No, bude vypadat jako těch 15 000 Kč. A teď my jsme prodali ty zásoby, takže pominul důvod pro to mít vytvořenou nějakou opravnou položku k zásobám, tu jsme rozpustili.
00:11:25 Já si tady dovolím teď jako účetní nepřesnost, já budu říkat do výnosů, ono je to správně do záporných nákladů, nebo do nákladům na straně dal. Ale asi si rozumíme. Když to zkrátím, prostě jako že do těch výnosů. To znamená, že se nám zvýší hospodářský výsledek o tu rozpuštěnou opravnou položku. No a výsledek hospodaření před zdaněním bude 15 900 Kč. Splatná daň z příjmů i čerpání opravné položky je daňově neuznatelné, tzn. daňový základ bude opět 15 000 Kč, splatná daň bude 2850 Kč, stejná jako v tom prvním roce. Výsledek hospodaření po zdanění 15 900 minus zase ta daň, 13 050 Kč.
00:12:19 No a na co bych chtěl upozornit, my máme různé výsledky hospodaření, ty nám tak jako různě se plápolají, ano, je to dané tou opravnou položkou k zásobám, ale splatná daň je pořád stejná. A tohoto si všimli vlastně autoři koncepce odložené daně, kdy si říkali, no, je to správná informace? Informuje to účetnictví správně, že se tváříme, že máme pořád stejné daňové zatížení, přestože hospodářský výsledek kolísá. A kolísá díky nějakým rozdílům, které jdou jednou jedním směrem a podruhé druhým směrem. Já jsem slíbil, že ta čísla mám shrnutá do nějaké tabulky. Takže to je ona.
00:13:20 Ty první 3 řádky už znáte. Když teda pominu záhlaví, tzn. výsledek hospodaření před zdaněním už po zohlednění té opravné položky. To jsme prošli. Daňový základ byl vždycky 15 000 Kč, splatná daň byla vždy 2850 Kč. Pojďme se v té tabulce posunout trošičku níž a říci si, teď si na chviličku představit, že nemáme žádný zákon o daních z příjmů, respektive že daně z příjmů se počítají tak, že se prostě vezme účetní hospodářský výsledek před zdaněním, vynásobí se bez jakékoliv další úpravy sazbou daně. A to je daň. Zkusme si to na chviličku představit, že by to takto fungovalo.
00:14:09 To je to, co já tady mám nazvané jako tu účetní daň. Takže jenom znovu pro jistotu. Je to výsledek hospodaření před zdaněním krát v našem případě, protože máme prostě daňovou sazbu 19 %, tak krát 19 %. Takže v tomto případě 14 100x19 % je 2679 Kč. A v tom druhém případě, v tom druhém roce 15 900x19 % je 3021 Kč. Tady ještě takto naznačím, aby bylo jasné, z jakých čísel vycházím. Někdy se ta účetní daň, někdy se pro ni používá pojem efektivní daň, celková daň. To říkám trošičku jako se zadrháváním. Celková daň se taky používá pro trochu něco jiného. Prostě najdete to pod různými názvy.
00:15:15 Já tady už to schválně říkám, schválně jsem i vlastně po, já nevím. Ano. A to je to, co se mi občas stane, že se zadrhne, zadrhne, tak. Něco zmáčknu. Jenom jsem chtěl říct, že jsem schválně tady vlastně použil i jiný název. Takže tady vidíte, někdy tomu říkám účetní, někdy efektivní daň, aby prostě bylo vidět, že se opravdu pro to používají různé výrazy. No a teď, proč o tom tady mluvím? Zkusil jsem si spočítat rozdíly. Rozdíly mezi splatnou daní a tou účetní nebo efektivní daní. 2850-2679 je 171 korun. A schválně tady mám i to znaménko zachycené, byť plus bych nemusel uvádět.
00:16:11 To samé v tom následujícím roce. Držím to pořadí výpočtů, splatná minus účetní nebo chcete-li efektivní. 2850-3021 je 171. A tentokrát minus. Takže vyšlo stejných 171, jenom jednou plus a podruhé minus. Asi vás nepřekvapí, že těch 171 je 19 % z 900 Kč, a že to generuje ta naše opravná položka tento rozdíl. A my už mu v tuto chvíli můžeme začít říkat, i že je to odložená daň. A na tomto chci zároveň zkusit vysvětlit, k čemu ta odložená daň je.
00:17:05 V účetnictví, jak jsem před chviličkou říkal, funguje například princip opatrnosti, který nám říká, že prostě ztrátu máme uznat v okamžiku, kdy se o ní dozvíme. Daně ale sází, řekněme, více na jistotu, nechtějí účtovat nebo nechtějí promítat nějaké nerealizované ztráty, ale spíš čekají, až ta ztráta je zrealizovaná a teprve potom ji při výpočtu daně uznají. To je nejobvyklejší situace, ze kterého vzniká odložená daň, že na princip opatrnosti, na tvorbu opravných položek, na tvorbu rezerv apod. se prostě účetnictví a daně dívají každý trošku jinak. Účetnictví je opatrnější, předbíhá.
00:17:54 Daně jsou v toto pomalejší a dobíhají. Vznikne nějaký rozdíl mezi účetnictvím a daněmi díky tomu, s tím ale, že máme poměrně slušnou jistotu, že někdy v budoucnosti ten rozdíl zase, dá se říct, zanikne, protože ty, když budu používat to přirovnání nebo tu metaforu, doufám, že se pro toto pojem metafora použít dá, tak ty daně to účetnictví někdy doběhnou. Samozřejmě princip opatrnosti není jediný důvod, proč vznikají rozdíly mezi účetnictvím a daněmi, nebo chcete-li mezi účetním výsledkem hospodaření a daňovým výsledkem hospodaření, ale je to i z jiných důvodů.
00:18:39 Například v některých situacích stát nabízí poplatníkům daně z příjmů, aby čerpali různé daňové výhody dříve, než vlastně se zobrazí v účetnictví. Typicky jsou odpisy dlouhodobého majetku, kdy drtivá většina účetních jednotek odepisuje nějakou variantou rovnoměrných odpisů po dobu životnosti. Prostě pořizovací cena děleno předpokládaná doba používání toho majetku a mám rovnoměrné odpisy, ale daňově odepisují zrychleně, protože si tím rychleji ze začátku snižuji svůj daňový základ a díky tomu mají větší daňové odpisy a platí menší daň.
00:19:29 Takže je to nějaká výhoda, kterou daňová legislativa poměrně často nabízí. Zase máme jistotu, že ten rozdíl, který vzniká mezi daňovými a účetními odpisy, tak se někdy srovná, protože přece jenom v drtivé většině příkladů začínáme odepisovat ze stejné základny, z nějaké pořizovací ceny, která je stejná v účetních i daňových záznamech a v obou případech odepisujeme do nuly, do nulové zůstatkové ceny. Jenom různými cestami. Jak jsem naznačil před chviličkou, nejčastěji účetně rovnoměrně, daňově zrychleně.
00:20:10 Ale na začátku vyjdeme ze stejného bodu, na konci se potkáme ve stejném bodu, takže nakonec odepíšeme vždycky prostě tu pořizovací cenu. Takže zase je to nějaký rozdíl mezi účetnictvím a daněmi, účetním a daňovým výsledkem a z něj můžeme pak počítat nějaké efekty. No a odložená daň se právě snaží zachytit daňové efekty z těchto rozdílů. Z těchto rozdílů mezi účetnictvím a daněmi, o kterých víme, že někdy v budoucnosti se srovnají. Má to nějaký smysl? Není to jen taková jako hra s čísly? Má to smysl.

Celý přepis si můžete zobrazit po zakoupení školení.